Formace a činnost animátorů v olomoucké arcidiecézi

Transkript

1 Univerzita Palackého v Olomouci Cyrilometodějská teologická fakulta Katedra křesťanské výchovy Formace a činnost animátorů v olomoucké arcidiecézi Bakalářská práce Autor: Vedoucí práce: Jana Zedková Mgr. Marcela Fojtíková Roubalová, PhD. Olomouc 2015

2 Prohlašuji, ţe jsem tuto bakalářskou práci napsala sama a pouţila jen v ní uvedené informační zdroje. V Olomouci dne 7. října 2015

3 Děkuji za metodické vedení práce a cenné rady Mgr. Marcele Fojtíkové Roubalové, PhD. Děkuji své rodině a přátelům za podporu při psaní této práce. Děkuji také Centru pro mládeţ v Olomouci za poskytnutí materiálů a informací. A za vyplnění dotazníků děkuji všem animátorům a kněţím.

4 Obsah Úvod... 7 TEORETICKÁ ČÁST Animátor Cíle a úkoly animátora Funkce animátora Kompetence animátora Formace Pastorační činnost v olomoucké arcidiecézi Pastorační činnost Olomoucká arcidiecéze Biskupský delegát pro mládež Kaplan pro mládež Zástupce mládeže za děkanát Centra věnující se mládeži v olomoucké arcidiecézi Diecézní centrum mládeže (DCM) Diecézní centrum života mládeže (DCŽM) Arcidiecézní centrum života mládeže Přístav Táborové středisko Archa Rajnochovice Spolek Sarkander (bývalé občanské sdružení) Salesiáni (Salesiáni Dona Boska, SDB) Preventivní výchovný systém Vlastnosti preventivního systému Salesiánská pedagogika Salesiánská asociace dona Boska (SADBA) Salesiání na území olomoucké arcidiecéze Klub Salesiánského hnutí mládeže (SHM) Prostějov Animátorská setkání Fryšták Dům Ignáce Stuchlého (DIS) Zlín - Salesiánský klub mládeže Kurzy pro animátory Kurz animátorů na ADCŽM... 29

5 4.2.1 Průběh kurzu a zakončení kurzu Vize Animátorského kurzu Salesiáni a animátoři Salesiánská škola animátorů Rozpis víkendových setkání salesiánské školy animátorů ADCM a Salesiánská kongregace v olomoucké arcidiecézi Jiné možnosti formace animátorů Fórum mládeže Arcidiecézní fórum mládeže Arcidiecézní fórum mládeže Sekce pro mládež Česká biskupská konference (ČBK) Týdenní forma kurzu má tuto strukturu: Vysokoškolské katolické hnutí (VKH) Formace animátorů v rámci Světových dnů mládeže a Celostátních setkání mládeže Literatura a formace Činnost animátorů Činnost animátorů v olomoucké arcidiecézi Pastorační plány Cíle animátorů : Problémy s kterými se musejí animátoři vyrovnávat Konkrétní činnost animátorů: Motivace animátorů PRAKTICKÁ ČÁST Cíle a metody průzkumu Výzkumné otázky Metody průzkumu Tvorba dotazníků Sběr a analýza dat Analýza dotazníku pro animátory Sociodemografická charakteristika respondentů Spolupráce animátorů Animátoři a jejich úsudek z pohledu jejich činnosti Činnost animátorů Vzdělávání animátorů... 57

6 8.7 Animátorský kurz Jak se animátoři o kurzu dozvěděli Vliv kurzu na život animátorů Činnost animátoru dle kurzu Analýza dotazníku pro kněze pracující s mládeží Sociodemografická charakteristika Kněží a animátoři Činnost animátorů z pohledu kněží Závěrečná diskuze Závěr Bibliografie Literatura Elektronické zdroje Seznam zkratek Přílohy... 79

7 Úvod Animátoři jsou pomocníci ve farnostech, ve kterých ţijí, zapojují se ale i do aktivit na děkanátní a diecézní úrovni. Svou činností oţivují chod farnosti, pomáhají s různými aktivitami nebo je sami vytváří, vedou schůzky ministrantů, dětí a mládeţe ve schole nebo jiná společenství dětí a mládeţe. Svým působením se podílí především na pastoraci mládeţe, která je podle Jan Pavel II. budoucností církve. 1 Naplňují tak poslání církve, jejímţ hlavním úkolem je pastorace (viz kap. 1. 4). Animátoři, o kterých se píše v této práci, jsou mladí lidé nejčastěji ve věku od 16 do 26 let, především studenti středních a vysokých škol. Sami hledají odpovědi na otázky o smyslu ţivota a na otázky společnosti, formují se v duchovní i osobnostní oblasti, aby svou sluţbu druhým vykonávali co nejlépe. Cílem této práce je prozkoumat moţnosti formace animátorů na území olomoucké arcidiecéze. Snahou je rovněţ zjistit jejich motivaci, vliv animátorského kurzu na jejich praxi i osobní a duchovní rozvoj. Dále vysledovat jak se zapojují animátoři ve svých farnostech, děkanátu, co zde konkrétně dělají a s kým spolupracují. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se v 1. kapitole píše o funkci animátora, o jeho cílech, úkolech, kompetencích a procesu formace. Další kapitola se zabývá pastorační činností v olomoucké arcidiecézi, funkcemi kaplana pro mládeţ, delegáta pro mládeţ a zástupce pro mládeţ. 3. kapitole nás seznamujeme s centry věnující se mládeţi v olomoucké arcidiecézi tj. centrem pro mládeţ a salesiány na území arcidiecéze, v další kapitole s kurzy pro animátory. V 5. kapitole se píše o dalších moţnostech formace animátorů. Poslední kapitole této části se zabývá činnosti animátorů, pastoračními plány a cíli animátorů v olomoucké arcidiecézi, problémy s kterými se musejí vyrovnávat a s motivací animátorů. V praktické části se na základě popisné statistiky z dotazníkového šetření píše o činnosti animátorů v olomoucké arcidiecézi, jejich zapojení ve farnosti nebo děkanátu, vyuţití animátorských kurzů a dalších moţnostech formace. Jak spolupracují s kněţími, co s nimi konkrétně dělají a jak se kněţí zapojují do jejich formace. Činnost animátorů je doplněna o popis jednotlivých aktivit na základě osobních zkušenosti a rozhovoru s animátory a kněţími. 1 VAYNE, F. a ROLLIER, A. Jan Pavel II., mladí lidé a Světové dny mládeže. Praha: Paulínky,

8 TEORETICKÁ ČÁST 1 Animátor Význam tohoto slova pochází z latinského anima duše. 2 Animátor svým jednáním a vedením oţivuje aktivity, skutečnosti, dává jim duši. Pojem animátor můţe být vnímán různě, od pracovníků v hotelích, jeţ se starají o aktivity pro hosty, po pedagoga volného času. Tato práce však vnímá animátora jako zvláštní druh vedoucího pracujícího ve farnosti, děkanátu nebo i na úrovni diecéze. Slovo animátor se v tomto pojetí rozšířil z Itálie, kde je za animátora povaţován mimo jiné člen skupiny, který vnáší do skupiny ţivot a přichází s nápady bez ohledu na jeho postavení ve skupině. Dle M. Kaplánka se v církvi raději mluví o animování skupiny neţ o organizaci. Animátor je tedy člověk připraven a schopen vést aktivitu. 3 Animátor také provází, povzbuzuje, stimuluje, inspiruje, slouţí a pomáhá druhým, ať jedincům tak skupinám při různých aktivitách. 4 Podílí se především na pastoraci mládeţe. Jeho činnost je dobrovolná, nedělá to za ţádnou finanční odměnu, snaţí se do toho nezištně dávat sama sebe. 1.1 Cíle a úkoly animátora Činnost animátora se odvíjí v tom, co dělá, od potřeb těch, se kterými pracuje. Animátorské cíle můţeme všeobecně rozdělit na výchovné, kulturní, náboţenské, integrační. Při výchovných se snaţí vzbuzovat a udrţovat aktivity mládeţe. U kulturních je cílem stimulovat kulturní ţivot a uměleckou kreativitu, u integračního inspirovat ţivot komunitně, občansky a společensky. Náboţenským cílem chce stimulovat a rozvíjet náboţenství u jedinců i ve skupině. Animátor má tak jistě velký vliv na ţivot jedince i celé skupiny, můţe měnit jejich pohled na svět, ovlivňovat je při rozhodování a jednání, pomáhat jim určovat své specifické cíle, iniciovat vztahy mezi nimi, integrovat skupinu. 5 Dle Mons. Renata Beccarda animátora povolává církev k zodpovědnosti za výchovu. Má být svědkem víry, vzbuzovat v člověku touhu po lidství v celé jeho celistvosti. Má přemýšlet o své sluţbě 2 Srov. SCHMIDBAUER, W. Psychologie: Lexikon základních pojmů. Praha: Naše vojsko, sr Srov. KAPLÁNEK, M. Animace. Praha: Portál, str Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str

9 a naučit se z ní získávat podněty ke svému osobnímu růstu. 6 Animátoři utvářejí společenství ve svých farnostech, setkávají se s mladými, organizují různé aktivity pro děti, mládeţ i rodiny. 1.2 Funkce animátora Ve společenství plní animátor minimálně tři funkce: 1. Funkce manaţerská pomáhá při vybírání cílů, plánování, organizaci, koordinaci a kontrole aktivity skupiny. 2. Funkce zprostředkovatelská vytváří atmosféru ve skupině, která usnadňuje plnit stanovené cíle, dodrţovat zásady, motivuje a podněcuje ke spoluúčasti na činnosti, o rozhodování a zodpovědnosti za to, co spolu dělají. 3. Funkce regulační vytváří a podporuje vzájemné vztahy, urovnává napětí při konfliktech ve skupině, soustředí se na jejich problémy, potřeby, emoce, snaţí se individuálně rozvíjet kaţdého jedince ve skupině. Dále však plní i funkci v teologicko-pastorační oblasti, funkci charitativní, evangelizační (slovem), liturgickou (modlitbou), komunitní (ve společenství), osobní podpory (osobním doprovázením), zaangaţovanosti (zodpovědnosti). 7 Animátor je tím, kdo jedná podle toho, v co věří, snaţí se spolu s druhými chápat lépe evangelium, prohlubovat svou víru, aby jí byl schopen předávat. 8 Z toho plyne, ţe by měl plnit především funkci v pastorační oblasti, tj. předávat nauku církve i svou víru a vést k ní mladé lidi. Být svědkem osobní zkušenosti s Bohem. Další jmenované funkce jsou však nezbytnou součástí při naplňování tohoto úkolu. 6 Srov. BOCCARDO. R., Jak přivádět dnešního mladého člověka k setkání s Kristem Základy pastorace. Praha: Sekce pro mládeţ ČBK a Asociace křesťanských sdruţení mládeţe, str Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str Srov. BOCCARDO. R., Jak přivádět dnešního mladého člověka k setkání s Kristem Základy pastorace. Praha: Sekce pro mládeţ ČBK a Asociace křesťanských sdruţení mládeţe,

10 1.3 Kompetence animátora Dle saského poradního centra pro komunální politiku (Kulturbüro Sachsen e.v.) by měl profesionální animátor při své činnosti umět: navazovat kontakt, vytvářet program, pečovat o účastníky a dobrovolníky, organizovat, zvládat administrativu zařízení a reagovat na sociálně-kulturní politiku. 9 O tyto dovednosti by měl usilovat i animátor v křesťanském prostředí. Autoři knihy Animátor a život malého společenstva jmenují další kompetence: Komunikační zná zásady komunikace s mladým člověkem, kamarádský přístup, řeč těla, neverbální komunikace, naslouchání. Kooperativní zná zásady spolupráce, dynamiky a role ve skupině. Řešení problémů ovládá metody řešení konfliktů, zná fungování principů správného pochopení při řešení konfliktů. Kreativní umí uplatnit kreativitu při práci s mladými, zná metody, techniky a myšlení mladých. Samostatnosti umí rozhodovat a ovládat principy vedení druhých. Výkonnosti umí pracovat se svým časem, zvládá stresové situace, má jasně definované osobní cíle. Zodpovědnosti má dostatek sebekázně, umí motivovat jednotlivce i skupiny, zná svoje schopnosti a nedostatky, umí odhadnout na co má a na co ne. 10 Animátor má být také člověkem budujícím svou lidskou zralost ale také vychovatelem a učitelem. 11 Jeho kompetence jsou tedy podobné vlastnostem dobrého pedagoga. Patří mezi ně citová zralost, originalita, empatie, komunikativní dovednosti, schopnost se dohodnout, umět řešit konflikty, flexibilita, vyjadřovací schopnosti, intuice, odolnost vůči frustraci, schopnost motivovat, zodpovědnost atd. 12 Animátor můţe ale druhým předávat jen to, co má on sám. Měl by tedy usilovat o svůj osobnostní a duchovní růst. A mohl tak dobře pracovat na pastoraci mládeţe. 13 Neměli by mu chybět vyjadřovací schopnosti, aby dokázal 9 Srov. Soziokulturelle Animation [cit ] Dostupné z: 10 Srov. BOCCARDO. R., Jak přivádět dnešního mladého člověka k setkání s Kristem Základy pastorace Sekce pro mládeţ ČBK a Asociace křesťanských sdruţení mládeţe (určeno pro vlastní potřebu) 11 Srov. BOCCARDO. R., Jak přivádět dnešního mladého člověka k setkání s Kristem Základy pastorace. Praha: Sekce pro mládeţ ČBK a Asociace křesťanských sdruţení mládeţe, str Srov. NĚMEC, J. aj. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido. Edice pedagogické literatury, Srov. BALÍK, J. Na cestě s mladými. Praha: Paulínky, str

11 komunikovat s mladými. Měl by být schopen vysvětlit připravenou aktivitu účastníkům jeho činnosti. Dále potřebuje i organizační schopnosti, nesmí zapomínat na dodrţování bezpečnostních zásad. Měl by být intuitivní, nelpět na připraveném plánu, umět improvizovat, být schopen rozpoznat atmosféru ve skupině, odhadnout moţnosti z hlediska věku a zralosti skupiny, co je vhodné v danou chvíli udělat apod. 14 Další kompetenci můţeme nazvat jako kompetenci vydávat svědectví, o kterém píše více autorů zabývající se pastorací a formací, zmiňuje se o něm i církev samotná v Kodexu kanonického práva. Animátor totiţ svou činností naplňuje poslání, ke kterému církev vybízí laiky (tak nazývá církev všechny věřící vyjma kleriků, tj. kněţí apod.). 15 Kanonické právo nařizuje: Laici mají zvláštní úkol a povinnost, kaţdý podle vlastních podmínek, naplňovat a zdokonalovat řád časných věcí duchem evangelia a vydávat plněním těchto povinností zvláštní svědectví o Kristu. 16 Kompetence vydávat svědectví tedy znamená, ţe animátor zná své moţnosti, je sjednocen se svou vírou, je schopen jednat v souladu s ní a svědčit o Boţí lásce svým ţivotem. Z knihy Na cestě s mladými od P. Jana Balíka, ředitele Sekce pro mládeţ České biskupské konference (ČBK), který píše o tom, kam by měl animátor směřovat, jsem vytvořila tabulku, jaký by měl animátor dle P. Balíka být, čemu má dávat přednost, co se učit, kam růst. 14 Srov. NĚMEC, J. aj. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido. Edice pedagogické literatury, Srov. CIC, kán. 207, Praha: Zvon, Cit. CIC, kán. 225, Praha: Zvon,

12 Tabulka 1: Jaký by měl být animátor Podle P. J. Balíka, Na cestě s mladými 17 Člověk víry Člověk na cestě Člověk církve Přítel mladých Moderátor společenství Napomáhá sjednocení Směřuje do budoucnosti - Proţívá osobní vztah ke Kristu. - Je člověkem modlitby. - Ţije z Boţího slova. - Ţije ze svátostí. - Vyuţívá duchovní vedení. - Je postavou lásky, milosrdenství, dobroty, štěstí z Krista a radosti z víry. - Zná tajemství utrpení. - Věří v dobro v člověku. - Strhává mladé za Kristem. - Nechává se vést Duchem svatým, a tak je mnohdy bláznem pro Krista. - Sám proţívá svůj ţivot jako proces zrání. - Je mu blízká postava Panny Marie. - Má kde čerpat. - Přijímá supervizi zkušenějšího. - Je schopný konstruktivní sebereflexe. - Vzdělává se ve víře a v dovednosti vést společenství. - Dbá na své profesní vzdělání. - Učí se relaxovat a odpočívat. - Nejedná ve svém jménu, ale ve jménu církve. - Ţije ve společenství církve. - Spolu s církví a v církvi proţívá rozměr poslání. - Nechává se vést církví. - Má na mladé lidi čas, zajímá se o ně. - Otevřený nově příchozím. - Dokáţe naslouchat. - Vytváří domov. - Cítí za společenství odpovědnost. - Nebojí se výchovného konfliktu. - Neváţe na sebe, ale ukazuje na Krista. - Oboustrannost působení. - Spolupracuje se specialisty. - Připravuje program. - Dokáţe improvizovat. - Zapojuje mladé. - Je mluvčím své skupiny. - Mezi členy společenství. - Mezi společenstvím a církví. - Je člověkem spolupráce. - Je člověkem naděje, a proto optimista. - Plánuje. - Připravuje si pomocníky a nástupce. - Ve společenství hledá stejně jako jiní mladí lidé své ţivotní povolání. 17 Srov. Balík, J. Na cestě s mladými. Paulínky, Praha 2004 s

13 1.4 Formace Formace je dle Amadea Cenciniho, italského profesora, dlouhodobý proces, při němţ se snaţíme člověku pomoc najít motivaci, nové způsoby jednání a myšlení, nové postoje k tomu, aby přijal novou formu ţití. Tomuto procesu jistě předchází a zároveň jej doplňuje výchova. Dobrý vychovatel pozná to, co daný člověk proţívá a cítí, co ho motivuje k činnosti. V Bibli můţeme pozorovat Boha, jak vychovává svůj lid k přijetí svého Syna (např. vyvedení z Egypta). Ve výchově je důleţité vidět něco Boţského, ţe výchovným působením se člověk podílí na stvořitelském jednání Boha. 18 Náboţenství oslavuje uţ dlouho ctnosti vnitřních sil člověka. I přesto lidem ale nestačí, touţí po majetku, chtějí něco vlastnit. V dnešní době lidé ţijí ve spěchu, po splnění jedné povinnosti spěchají k další. Je snadné přehlédnout Boha, ignorovat náboţenství, i kdyţ to povaţují za důleţité, nemají čas k zamyšlení a účastnit se něčeho jiného neţ svého já. Najdou-li si málo času dospělí, aby hledali pravdu, jejich děti budou pravděpodobně jednat dle jejich příkladu. 19 Zkušenosti z dětství mohou člověka značně ovlivnit. Nemohou mu ale zcela předurčit k tomu, jaký bude. Osobnost člověka tvoří tři subsystémy, tj. Id vrozenou sloţku osobnosti, Ego uspokojování pudových potřeb a vědomá (racionální) sloţka osobnosti, Superego morální sloţka osobnosti, řídící se principem dokonalosti. Psychický vývoj člověka závisí na působení více faktorů, na interakci individuálních vrozených předpokladů a sociokulturních vlivů. 20 Mladý člověk potřebuje pomoc pochopit svět, naučit se hledat pravdu, jednat s lidmi, správně komunikovat, odhadnout situaci a dle ní se správně zachovat, najít smysl svého ţivota, naučit se zodpovědnosti za sebe i za lidí, se kterými je v kontaktu. Formovat mladé je důleţitým posláním církve. Na mezinárodním setkání o světových dnech mládeţe pořádané Papeţskou radou pro laiky se usnesli, ţe mladí lidé dnes musí čelit výzvám: umět chápat do hloubky svůj ţivot, hledat jeho smysl, seznámit se s pravdami víry. K jejich formaci potřebují pocit sounáleţitosti a identity. 21 Formace animátora se neděje odděleně od osobního růstu a zrání člověka. Animace, formace a výchova jsou tři koncepce, 18 Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str Srov. WEST, G. K. Dobrodružství psychologického vývoje. Praha: Portál, str Srov. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Karolinium, str Srov. ATTARD, F. Formovat mládež prioritní poslání pro církev. Budoucnost církve, 2012, roč. XIX, č. 3-4, str [cit ] Dostupné z: 13

14 které se vzájemně doplňují. 22 Z. Pupík a O. Šmidriak uvádí ve své knize etapy cesty výchovy a formace od A. Cenciniho: Etapy cesty výchovy dle A. Cenciniho: 1. jednání 2. postoje 3. pocity 4. motivace 5. základní nedorozumění Tyto etapy rozebírají a následně popisují, co se jimi konkrétně myslí. Do první etapy patří poznávání, pozorování, vliv jednání, coţ jsou naše nejčastější reakce, gesta, slova, která pouţíváme, ale i sympatie a antipatie, instinktivní vztahy nebo i zvyky a obyčeje. V druhé etapě najdeme postoje jako naučené programy našeho chování, svědomí, predispozice k reakcím na ţivotní okolnosti, ţivotní styl. V třetí etapě se nachází pocity, které jsou svým zrodem a intenzitou zrcadlem našeho nitra, fungují jako afektivní ozvěna, subjektivní reakce při střetnutí s naším nitrem. Čtvrtou etapou je motivace, proč člověk něco udělal a pro koho, rodí se zde vědomí vlastní identity i hříchů. Pátá etapa hovoří o nedorozumění, s kterým se člověk setkává. Vzniká na základě dvojsmyslnosti, pokřiveným hodnocením reality, sebe i Boha. 23 Etapy formace dle A. Cenciniho: 1. model dokonalosti 2. model seberealizace 3. model sebeakceptování V dobách II. vatikánského koncilu se prosazovala dokonalost, jakoţto způsob formace. Za svatý a dokonalý se povaţoval ţivot v klášteře, vše, co se týkalo citů, impulzů (např. sexualita), se zkreslovalo, odsouvalo, jakoby to nebylo. Později se dostal do popředí angloamerický model seberealizace. Tento model ovlivnila humanistická psychologie. U tohoto modelu musíme dbát na jeho interpretaci, aby se nesoustředilo jen kolem vlastního já. 22 Srov. KAPLÁNEK, M. Animace. Praha: Portál, str Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str

15 Člověk by se však měl a potřebuje se seberealizovat. 24 Dle Maslowovy pyramidy potřeb je seberealizace dokonce nejvyšší hodnotou, o kterou člověk usiluje a touţí po ní. 25 Z. Pupík a O. Šmidriak uvádí, ţe se v současné době v církvi často uţívá model sebeakceptování. Uţ z názvu vyplývá, ţe se jedná o akceptování sebe sama. Není třeba se trestat, trápit se, být zklamaní, kdyţ objevíme své problémy, slabosti. Je velmi důleţité přijmout sebe sama. Tento model by měl člověk stavět na první místo. Kdyţ se však tyto tři modely zhodnotí kriticky, zjistíme, ţe se všechny tři krouţí okolo vlastního já, egocentrismu. V knize Animátor a život malého společenstva přidávají Z. Pupík a O. Šmidriak ještě jeden model vycházející z psychologické reflexe ve světle Boţího slova. Nazvali ho model integrace. Člověk prý potřebuje nějaké centrum, jeţ by dal jeho ţivotu nějaký význam, aby mohl ţít do hloubky svou ţivotní roli a vyuţil všechnu energii, kterou v sobě má. Nejedná se jen o jeho duchovní rozměr, ale i celé jeho člověčenství. Má člověku pomoci v plnosti proţívat jeho citovou i sexuální stránku, tak i zranění či negativní stránky. Člověku stačí jen Boţí milost. Měl by se opírat o Boha celou svou existencí, při výchově i formaci. A vše odevzdat Bohu, nést svůj kříţ. 26 Kříţ je pro animátory, pro křesťany ikonou, cestou ţivota. Bez poznání sebe do hloubky nelze s Bohem ani s jinými lidmi mít autentický vztah. Všechny modely v sobě ale skrývají něco zajímavé a podnětné pro duchovní i osobní ţivot. V Písmu Svatém se píše podobenství o hřivnách, jak člověk před odchodem na cestu, zavolal své sluţebníky a kaţdému z nich dal dle jeho schopností jistou část svého majetku, aby se o ni staral. Po návratu si je opět zavolal. S kaţdým zacházel dle jejich zásluh. První dva odměnil za dobrou sluţbu. A posledního, který svou hřivnu zakopal a vrátil ji tak, ji dostal, nechal uvrhnout do temnot. (Mt 25, 14 30) 27 Na svět však nepřicházíme se vším, co potřebujeme k našemu rozvoji, potřebujeme proto druhé lidi, kteří nás obohatí svými hřivnami. Dle učení církve nemáme dary rovnoměrně rozděleny a měli bychom se o ty své s druhými dělit. 28 Lidé jsou ale náchylní k hříchu a neustále vystavováni pokušení záporných vlivů. Proto je potřeba vychovávat také své svědomí, aby bylo správné 24 Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str Rozvoj pedagoga. Vzdělávací moduly. Struktura motivačního procesu. [online] [cit ], Dostupné z: 26 Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona. Český ekumenický překlad. Česká biblistická společnost, Srov. KKC

16 a pravdivé. Tak aby člověk soudil podle rozumu, shodné s dobrem a moudrostí, která učí ctnostem a chrání člověka před strachem. Léčí sobectví, pýchu, obavy a samolibost pocházející z lidské viny a slabosti. Taková výchova dává člověku svobodu a naplňuje srdce pokojem. Ve výchově svědomí je dobré znát Boţí slovo a vnímat rady a svědectví druhých. 29 Pro animátory by to tedy mělo znamenat na sobě neustále pracovat, poznávat sebe i lidi kolem sebe, hledat způsoby, jak se vypořádat se zklamáním, neúspěchem, jak se správně zachovat v různých ţivotních situacích. Mladý člověk přijímá za vzory lidi, kteří mu jsou sympatičtí. Mnohým animátorům se stal vzorem sv. Jan Pavel II., z jehoţ podnětů vznikly Světové dny mládeţe. Které mohou být mladým inspirací k pravidelnému setkávaní a tvoření společenství. Kde se vzájemně formují a přibliţují k Bohu. Stejně i Don Bosco, který zaloţil Salesiánskou kongregaci podílející se na formaci i činnosti animátorů. Má dodnes velký vliv na mladé lidi hledající odpovědi ve svém ţivotě. Dále zde ale můţeme jmenovat všechny kněze pracující s mládeţí, biskupy i samotné animátory a mnoho dalších. Všechny tyto faktory mají vliv na formaci animátorů, ze které vyrůstá jejich působení v pastorační činnosti. 29 Srov. KKC

17 2 Pastorační činnost v olomoucké arcidiecézi Tato kapitola pojednává o pastorační činnosti, která je nezbytná při formaci animátorů. Přibliţuje nám, co tato činnost obnáší, jak se k ní staví církev. Čemu dnes musí čelit mladí lidé. Co je při pastoraci důleţité. Následně se kapitola zabývá olomouckou arcidiecézí, s funkcemi biskupského delegáta pro mládeţ, kaplana pro mládeţ a zástupce za děkanát. Kdo se pastorací zabývá v olomoucké arcidiecézi, kde se mohou animátoři formovat. 2.1 Pastorační činnost Pastorační práce je hlavní činností církve. Kdo opravdu objevil Boha a jeho touhu po člověku, chce s ním být. Touţí trávit čas s ostatními věřícími a dělit se s druhými o duchovní bohatství, které tím získal. Spojení s Bohem posiluje přijímání svátostí. A dobrou orientaci v ţivotě dává člověku Jeţíšova nauka. Církev se proto kromě mší svatých věnuje také formaci lidí, snaţí se jim odpovídat na otázky o smyslu ţivota, odpovědnosti vůči daru svobody, postavení duchovních hodnot atp. 30 Druhý vatikánský koncil ( ) chce všem lidem objasnit, působení a přítomnost církve, jak ji vnímá v dnešním světě. Proto jako nutné povaţuje vykládat a dosvědčovat lidem křesťanskou víru, lásku v rodině, úctu a sounáleţitost tím, ţe s nimi bude na tato témata vést rozhovory. 31 Papeţská rada pro laiky uspořádala v roce 2012 mezinárodní setkání o světových dnech mládeţe za účelem zjistit, jak nejlépe slouţit mladým lidem, jak nejlépe hlásat evangelium. Na přednášce generálního rádce pro pastoraci Dona Boska zde zazněly výzvy, kterým dnes musí pastorace mládeţe čelit. Generální rádce ukázal na důleţitost hlubšího poznávání a osvojování učení církve, umět nabídnout pastorační zkušenost, naslouchat touhám mladých po boţském, navrhovat postupy, cesty a moţné dosaţitelné vrcholy, naplnit očekávání mladých po autentických svědcích a prorocích zamilovaných do Boha. 32 Z výsledků tohoto setkání plyne, ţe je důleţité nabízet osobní zkušenost s pastorací, naslouchat mladým, ukazovat cesty a jejich směr, být vzorem pro mladé rum-pro-rodinny-zivot [cit ] 31 Srov. Gaudium et Spes Srov. ATTARD, F. Formovat mládež prioritní poslání pro církev. Budoucnost církve, 2012, roč. XIX, č. 3-4, str [cit ] Dostupné z: 17

18 2.1 Olomoucká arcidiecéze Hlavní část pastorační činnosti se odehrává ve farnostech diecéze. Kdyţ nynější arcibiskup Jan Graubner roku přijímal tuto diecézi, která v té době byla největší v Československu, bylo zřejmé, ţe pro lepší duchovní rozvoj na Ostravsku je nezbytná přítomnost biskupa, proto poţádal Svatého otce Jana Pavla II., aby zřídil novou diecézi. Tak se roku 1996 stalo, vznikla Ostravsko-opavská diecéze. 34 Nyní má olomoucká arcidiecéze 418 farností rozdělených do 21 děkanátů na rozloze km 2 (Příloha 1). Dle statistických údajů z 1. listopadu 2011 zde ţije obyvatel, z toho (41 %) katolíků. 35 V olomoucké arcidiecézi byla po revoluci zaloţena pastorační centra pomáhající farnostem se specifickými úkoly, dále ve svých zařízeních nabízí různé pastorační sluţby. Centra řídí biskupský delegát. 36 Řadí se sem např. centra pro rodinu, pro katechezi, laiky, pro mládeţ apod. 2.1 Biskupský delegát pro mládež V olomoucké arcidiecézi je biskupským delegátem P. Jan Bulvas, který je zároveň ředitelem Arcidiecézního centra pro mládeţ (ADCM). 37 Stará se o pastoraci mládeţe v celé arcidiecézi, spolupracuje s dalšími centry pro pastoraci a se Spolkem, který byl zřízen pro finanční podporu činnosti s dětmi a mládeţí v arcidiecézi a pomoc při jejich výchově, formaci a rozvoji osobnosti. Metodicky vede kaplany pro mládeţ a zástupce mládeţe za děkanáty, pravidelně se s nimi setkává a řeší s nimi starosti a otázky při pastoraci mládeţe. 2.2 Kaplan pro mládež V kaţdém děkanátu ustanovuje arcibiskup kaplana pro mládeţ. Jeho hlavním úkolem je v jemu přiděleném děkanátu koordinovat, animovat pastoraci mládeţe za spolupráce s místními kněţími. Pro práci s mládeţí mu je nápomocen děkanátní animátor (zástupce) společně s animátory. Zástupce mládeţe si kaplan vybírá na základě diskuze s mladými v děkanátu. Kaplan pro mládeţ se snaţí mladé vést ke správným hodnotám, formovat je na cestě k Bohu. Proto se s nimi pravidelně setkává. Snaţí se pomáhat obzvláště ve farnostech, 33 [cit ] 34 Srov. ODEHNAL, F. Olomoucká arcidiecéze - Na prahu třetího tisíciletí. Olomouc: Burget, str [cit ] 36 rum-pro-rodinny-zivot [cit ] 37 [cit ] 18

19 kde společenství příliš nefunguje. Mladí ţijí především ve společenství své farnosti, vytváří však také společenství v děkanátu, zapojují se do diecézních i národních akcí. 38 Jako příklad zde můţeme uvést vedení schol, ministrantů apod. ve své farnosti a spolupráci na přípravě a průběhu Arcidiecézního setkání mládeţe. 2.3 Zástupce mládeže za děkanát Zástupce ve svém volném čase pracuje na tom, aby jeho vrstevníci ţili plnohodnotný křesťanský ţivot. Působí jako spojovací článek mezi Arcidiecézním centrem mládeţe a mládeţí děkanátu v arcidiecézi. Organizuje nebo se jinak podílí na různých akcích pro mládeţ. Pracuje s animátory, motivuje je k další aktivitě. Komunikuje s nimi o tom, co by se dalo zlepšit na jejich společném díle. 39 Zajišťuje jim informace z centra pro mládeţ, seznamují je s nabídkou akci v diecézi i mimo ni. 38 Srov. GRAUBNER, J. Spolupracovníci děkana. Oldin, 2014, roč. 24, č. 1-2, str. 5 [cit ]. Dostupné z: [cit ] 19

20 3 Centra věnující se mládeži v olomoucké arcidiecézi Mezi centra věnující se pastoraci mládeţe patří Arcidiecézní ministrantská rada (AMR) a Arcidiecézní centrum pro mládeţ. AMR se v olomoucké arcidiecézi věnuje ministrantům, připravuje pro ně různé akce (ministrantské poutě, florbalové turnaje aj.) Starší ministranti mohou absolvovat ministrantský kurz MiniFor (Ministrantská Formace). 40 Centrum pro mládeţ rozvíjí pastorační činnost mezi mladými v diecézi, spolupracuje s kaplany pro mládeţ a zástupci za děkanáty, stará se o jejich formaci, organizuje diecézní akce pro mládeţ, podílí se na organizaci celostátních a světových setkání mládeţe. 41 K osobnímu i duchovnímu rozvoji mládeţe je zde zpřístupněna knihovna. Centrum pořádá různé kurzy, víkendy pro biřmovance a zajišťuje formaci animátorů. Na pastoraci mládeţe se podílí i Salesiánská kongregace, jeţ působí na území arcidiecéze. 3.1 Diecézní centrum mládeže (DCM) V Olomouci bylo v roce 1991 zaloţeno centrum mládeţe. 42 Jeho úkolem je koordinovat pastoraci mládeţe v diecézi a formovat vedoucí mládeţe. Organizuje akce pro mládeţ, Fórum mládeţe, kde se setkávají mladí s biskupem. Zajišťuje formaci animátorů a dává jim moţnosti k získávání informací (knihovna, různé formační materiály). Spolupracuje se Sekcí pro mládeţ České biskupské konference, pomáhá s přípravou celonárodních a celosvětových setkání mládeţe. 43 Pracovníky v centru pověřuje biskup pastorací mládeţe v diecézi. Jsou nástrojem pro pastoraci mládeţe a pro vzájemnou komunikaci mladých lidí s biskupem. K jejich základním úkolům patří podpora pastorace mládeţe ve farnostech, formace animátorů, dále vytváří platformy pro spolupráci, zajišťuje informace. Také podporuje a pomáhá zajišťovat aktivity v diecézi (duchovní cvičení, tábory apod.) 44 Současní pracovníci P. Petr Bulvas biskupský delegát pro pastoraci, ředitel centra pro mládeţ Denisa Kracíková vedoucí ADCM 40 [cit ] 41 [cit ] 42 Srov. BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, str [cit ] 44 Srov. [cit ] 20

21 Filip Němec stará se o informace, aby se dostali k mladým v arcidiecézi Barbora Blísová dohlíţí na vzdělávání animátorů Jitka Škařupová stará o práci ve Spolku Sarkander Diecézní centrum života mládeže (DCŽM) V statutu Sekce pro mládeţ ČBK, schváleného biskupy , dostala tato centra název Diecézní centra ţivota mládeţe a jejich podstata je zde formulována takto: je to místo, kde mládeţ nachází stále přijetí a stálé společenství, má být skutečným domovem, má napomoci obnově fyzických i duševních sil, snaţí se mládeţ nenásilně formovat a ukazovat krásu opravdového ţivota s Bohem, je vlastnictvím biskupství a je jím také finančně podporováno, můţe vyvíjet aktivity k samofinancování, které však nesmí narušit vlastní poslání centra, vyţaduje, aby zde trvale pracoval pro mládeţ alespoň jeden kněz ve spolupráci se stálým týmem (stálý tým má být tvořen vyzrálými lidmi, vhodnými pro tuto sluţbu), zodpovědného za DCŢM jmenuje a odvolává diecézní biskup, podléhá zodpovědnému DCM a je členem DCM, ačkoliv se někdy funkce DCM a DCŢM velmi prolíná, nelze trvale nahradit oba týmy jedním. 46 Seznam Diecézních center života mládeže a střediska pro mládež v České Republice: Brněnská diecéze - Diecézní centrum ţivota mládeţe Mamre Českobudějovická diecéze - Diecézní centrum ţivota mládeţe Ktiš Královéhradecká diecéze - Diecézní centrum ţivota mládeţe Vesmír Litoměřická diecéze - Interdiecézní centrum ţivota mládeţe Křiţovatka Olomoucká arcidiecéze - Arcidiecézní centrum ţivota mládeţe Přístav Ostravsko-opavská diecéze Středisko pro pastoraci mládeţe 45 Srov. [cit ] 46 Cit. Status Sekce pro mládeţ ČBK, II. 2. In: První dokumenty o sekci pro mládeţ ČBK. Praha: Sekce pro mládeţ ČBK 2005, str In: BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky str

22 Praţská diecéze Arcidiecézní centrum ţivota mládeţe Nazaret Arcidiecézní centrum života mládeže Přístav V olomoucké arcidiecézi vzniklo centrum ţivota mládeţe, jak uvádí J. Balík, v bývalém, tehdy zchátralém, letním sídle olomouckých arcibiskupů v Rajnochovicích. Dostalo název Přístav. Byly zde nutné velké opravy, rekonstrukce a oprava střechy. Na opravách se s řemeslníky podílela také mládeţ z různých společenství ve farnostech a děkanátu v arcidiecézi, jejich rodiče a ochotní senioři. 48 Roku 1993 jej olomoucký arcibiskup Jan Graubner ustanovil střediskem pro mládeţ. 49 Na podzim roku 1995 se zde v opravených prostorách mohlo konat setkání mládeţe. Po ukončení oprav se začalo s výstavbou tzv. novostavby, kde jsou toalety a sociální zařízení. Tato budova slouţí k ubytování a zázemí týmu, který pracuje v centru. Budovy jsou spojeny chodbou. Celá přestavba byla dokončena roku 1999, u centra bylo vybudováno také hřiště a ve sklepních prostorách kaple sv. Jana, kterou v roce 2001 posvětil arcibiskup Jan Graubner. Od té doby se pouţívá název Arcidiecézní centrum ţivota mládeţe vyjadřující primární charakteristiku místa, být domem otevřeným mladým lidem. 50 V centru bydlí kněz s kaplanem a několika mladými tvořící stálý tým, kteří jsou vţdy k dispozici všem mladým z olomouckých děkanátů, jeţ na centrum mohou přijít během celého roku. Mají moţnost účastnit se kurzů, duchovní obnov, víkendů pro jejich společenství a různých tematických akcí. Můţe sem ale přijít kaţdý, kdo hledá odpovědi na duchovní otázky či chce proţít víkend s mladými. 51 Současně se o centrum a ţivot v něm starají tři pastorační asistenti ( týmací ) s P. Jiřím Pospíšilem a kaplanem P. Petrem Kaňou. Jejich základním posláním je vytvářet společenství zaloţené na vztahu lásky s ostatními členy týmu i těmi, kteří na centrum přichází. Týmák je na centru pro mladé, přišel sem slouţit, jeho finanční odměna není adekvátní tomu, co dělá, kolik času věnuje činnosti na centru. Být v týmu pro něj znamená ţít naplno a intenzivně Boţí slovo. Přítomní kněţí svým svěcením získali Boţí milost ke slavení svátostí, hlásání Boţího slova 47 BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, Srov. BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, str Srov. [cit ] 50 Srov. BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, str Srov. [cit ] 22

23 i vytváření jednoty. Měli by být osobnostně vyzrálí a drţet stabilitu ţivota v centru. 52 Na Kněţí s týmáky tvoří jeden tým, vytváří společně program pro návštěvníky centra a účastníky akcí, které pořádají Táborové středisko Archa Rajnochovice V 5 km vzdáleném místě začalo roku 1996 vznikat táborové středisko, které zakoupil spolek Sarkander, jeţ úzce spolupracuje s ADCM v Olomouci. 53 Slouţí dětem i mladým lidem a to nejen z olomoucké arcidiecéze. V létě se zde pořádají křesťanské tábory pro děti, na jejichţ přípravě i průběhu se podílí mládeţ. Během celého roku zde mohou přijíţdět skupiny mládeţe, aby zaţily společenství. Archa funguje jako zázemím pro ty, kteří se ve svých farnostech a děkanátu pracují s druhými. 54 Mohou zde trávit čas se svým společenstvím, více se poznat a zaţít něco nového, co jim pomůţe k hlubšímu proţívání vztahu s Bohem i mezi sebou Spolek Sarkander (bývalé občanské sdružení) Po právní a ekonomické stránce se o Centrum mládeţe stará jiţ jmenovaný spolek Sarkander zaloţený roku 1993 na jeho podporu. Spolek Sakander finančně pomáhá při akcích pro děti a mládeţ. Vychází z křesťanských zásad, jeho cílem je pomoc při výchově dětí a mládeţe, formaci a rozvoji osobnosti. Zaměřuje se na kvalitní vyuţívání volného času. Sdruţení má 16 poboček po celé arcidiecézi, v rámci nich se zde uskutečňují akce pro děti a mládeţ během celého roku, mezi něţ patří pravidelné činnosti, letní tábory, krátkodobější akce nebo i vzdělávání. Jeho činnost probíhá také ve spolupráci s Centrem pro mládeţ. Sakander má přes 3500 členů. 55 Na financování se také částečně podílí i mladí, kteří přijíţdějí na centrum. Spolek se snaţí, aby byl dům otevřený i těm, kteří jsou ve finanční tísni. 56 Díky jeho činnosti se koná mnoho aktivit v děkanátech, především letní tábory. Dále zaštiťuje formaci animátorů a dalších kurzů, jeţ pořádá centrum pro mládeţ. 52 Srov. BALÍK, J. DCŽM I. Sborník o podstatě těchto center a jejich každodenním životě. Praha: Sekce pro mládeţ České biskupské konference, 2008, str Srov. BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, str Srov. [cit ] 55 Srov. [cit ] 56 Srov. BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, str

24 3.3 Salesiáni (Salesiáni Dona Boska, SDB) Dalším, kdo se věnuje výchově mládeţe, je kongregace svatého Františka Saleského. Provozují mnoho středisek mládeţe po celém světě a pořádají pro ně celou řadu aktivit. Ideály Dona Boska se inspirovalo mnoho společenství a vznikla různá občanská sdruţení (nynější spolky) jako je např. SHM (Salesiánské hnutí mládeţe) a SKM (Salesiánské kluby mládeţe). 57 Don Bosco vychovával mladé ve své oratoři svým přístupem tzv. preventivním systémem, coţ je základním pilířem salesiánské práce dodnes Preventivní výchovný systém Výraz prevence se obvykle chápe jako úsilí o zajištění opatření, která s sebou ale obvykle nesou omezení osobního rozvoje a svobody. Don Bosko staví proti sobě dva přístupy výchovy k člověku tj. represivní a preventivní. Represivní znamená stanovování přesných práv a povinností, dodrţování se vynucuje na základě kontroly a sankcemi. Preventivním se myslí zakládání výchovy na důvěře a motivaci. Nevyhroţuje se tresty, ale snaţí se získávat vychovávaného pro pozitivní aktivitu a tím předcházet neţádoucím jevům. 58 Preventivní systém si zakládá na společném souţití, tak ţe jsou všichni spolu, tak zde totiţ nevzniká ani příleţitost k přestupkům. Celý systém staví na lásce, rozumu a víře v Boha. 59 Tento způsob výchovy je pro mladé přívětivější i Jan Pavel II. a jeho následovníci mluví ve svých pastoračních listech k Světovým dnům mládeţe o důvěře mladým, díky níţ jsou dle P. Jana Balíka v knize Na cestě s mladými motivováni k velkým rozhodnutím a k sluţbě ostatním Vlastnosti preventivního systému Rodinnost - zde je cílem, aby se mladí cítili přijímaní. Asistence s cílem být s mladými, naslouchat jim, vést je a povzbuzovat, být průvodcem při jejich výchově, vnímat kaţdého individuálně. Láska vychovatele se projevuje ve třech směrech: Rozumem: s cílem jednat podle osvědčených norem pastorace a pedagogiky. Laskavostí: s cílem ukazovat mladým, ţe je má někdo rád i při stanovování hranic a vyţadování dodrţování pravidel. 57 Srov. [cit ] 58 Srov. DŘÍMAL, J. Prevntivní systém Dona Boska. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci str Srov. BOSCO, Teresio. Don Bosco. Řím: Tip. S.G.S. Istituto Salesiano Pio XI, BALÍK, Jan. Na cestě s mladými. Paulínky, Praha

25 Náboženskou výchovou: jejímţ cílem je, aby mladí měli důvěru, a za kým přijít s otázkami po smyslu ţivota, nabídnout jim prostor pro modlitbu, rozjímání atp. Veselostí a optimismem kde mají za cíl radostné a příjemné sdílení a atraktivní trávení volného času. Pohostinností - s cílem vytvářet příjemnou atmosféru, v níţ mladí mohou rozvíjet svou tvořivost, radostně a spontánně se setkávat a tak se učit utvářet a chápat svůj ţivot Salesiánská pedagogika V salesiánské pedagogice se hovoří o asistenci a animaci. Asistencí je myšlena přítomnost vychovatele, doprovázení mladého člověka. Animace je vnitřní stránka asistence, má podněcovat k osobnímu růstu a tvoření společenství. Dále se zde zmiňuje důleţitost prostředí, kde je člověk přijímán, a kde bude pestrá nabídka programů, na jehoţ vytváření by se měli mladí sami podílet. Nemělo by chybět oratoriánské kritérium, tzn. v kaţdém programu májí být všechny prvky valdocké oratoře, tj. domov, farnost, škola a hřiště. 62 Domov má být místo, kde člověk najde zázemí, přijetí a můţe zde být sám sebou. Škola má slouţit jako místo pro vzdělávání, hřiště je místem radosti ze ţivota, přátelství, hry a svobody. Víru popisuje jako soubor hodnot nabízející způsob radostného křesťanského ţivota. 63 Skupina se svými vztahy a dynamikou je důleţitým nástrojem mladého člověka k jeho socializaci. V salesiánské pedagogice se uplatňuje preventivní systém, který pomáhá k integrálnímu rozvoji člověka, tj. v duševní, psychické, fyzické a duchovní oblasti. 64 Tyto zásady se salesiáni snaţí během kurzu vštěpit svým animátorům. Čerpá z nich ale i centrum v Rajnochovicích při formaci animátorů. 61 Srov. [cit ] 62 Výchovně pastorační projekt provincie. Provinciální kapitula, str [cit ] Dostupné z: 63 Srov. Dům Ignáce Stuchlého. Orientační dny: Rozvoj hodnotové orientace žáků pro udržitelný rozvoj: Základní školy. Fryšták: DIS SKM, s Výchovně pastorační projekt provincie. Provinciální kapitula, str [cit ] Dostupné z: 25

26 3.3 Salesiánská asociace dona Boska (SADBA) Je zaloţena od roku 2005 s cílem pomoci znevýhodněným dětem a mládeţi ve světě. Poskytuje školení dobrovolníků, kteří po té pracují v českých i zahraničních salesiánských střediscích, kde se starají o smysluplné vyuţívání volného času dětí a mládeţe. Dobrovolníkům pomáhá asociace v jejich osobnostním rozvoji. 65 Spolupracuje se salesiánskými středisky v ČR apod. Jejím hlavním posláním je: Výchova a vzdělávání dobrovolníků a dalších pracovníků. Podpora salesiánských misií a rozvojové spolupráce. Propojování salesiánských aktivit pro děti a mladé v rámci ČR. Národní a mezinárodní akce Salesiání na území olomoucké arcidiecéze Salesiáni působí v České Republice v několika městech, z nichţ se některá nachází na území olomoucké arcidiecéze. Působí především v okolí těchto měst Prostějov, Fryšták a Zlín, kde provozují své kluby. Mládeţ do klubů dojíţdí z celé arcidiecéze. Animátorům jsou tak vhodnou alternativou k aktivitám Arcidiecézního centra mládeţe. I mezi jednotlivými salesiánskými středisky jsou mírné rozdíly Klub Salesiánského hnutí mládeže (SHM) Prostějov SHM je veden jako nestátní nezisková organizace. Vede mladé lidi k výchovné činnosti s dětmi a mládeţí v salesiánském duchu tzn. preventivní systém sv. Jana Boska. Celoročně pořádá akce pro děti i mládeţ. Cílem Klubu SHM v Prostějově je připravit mladé lidi na smysluplnou cestu ţivotem, kterou vidí v duchovních hodnotách, umění spolupráce, dobrých vztazích a uvědomění si ţe tu není sám. Pro dobrovolníky (animátory) připravuje formační setkání, pomáhá jim poznat jejich roli ve skupině. Cílem setkání je připravovat animátory, aby byli schopni převzít přípravu a odpovědnost za vedení táborů a dalších akcí, také aby 65 Srov. [cit ] 66 Cit. [cit ] 26

27 dokázali převzít roli zdravotníka nebo instruktora aktivit pro děti apod. Školení se zakládá na formování týmu, poznávání své role ve společnosti, zvládání kooperace apod Animátorská setkání Setkání probíhají víkendově asi 5 krát ve školním roce, jejich cílem je setkání všech animátorů k tvorbě společenství společné formaci. V září se analyzují letní tábory. V listopadu a dubnu se formují a zamýšlí nad sluţbou dětem a mladým. V této době se zabývají pedagogikou, psychologií, právem, ekonomikou apod. V lednu si připomínají svátek sv. Jana Boska a jeho práci, setkávají se s mladými, kteří jsou na cestě k animátorství, s dětmi, rodiči a všech přátel salesiánského díla. V březnu, kdy bývá postní doba, proto se věnují duchovní obnově. Křesťanská víra a salesiánská spiritualita má totiţ být základem jejich práce. Kaţdý animátor by měl usilovat o vlastní vztah s Bohem. Červen slouţí k přípravě letních táborů a plánování prázdnin. 68 Během setkání se animátoři formují, učí se hledat vlastní chyby a pracovat s nimi a zároveň plánují aktivity na další období Fryšták Dům Ignáce Stuchlého (DIS) Mezi a Holešovem Zlínem leţí město Fryšták, kde sídlí salesiánský klub mládeţe, Dům Ignáce Stuchlého jakoţto výchovně vzdělávací zařízením pro děti a mládeţ. 69 Děti a mládeţ (7-18 let) zde tráví svůj volný čas, kaţdý sem má moţnost kdykoliv přijít. K dispozici mají např. hernu, klubovnu, hřiště, horolezeckou stěnu. Mohou hrát společenské hry, stolní fotbal, kulečník, míčové hry atp. Pozornost se věnuje obzvláště dětem a mládeţi, která pochází ze sociálně znevýhodněného prostředí. 70 Dochází tak zde k naplňování myšlenek zakladatele této kongregace, který měl na srdci obzvláště chudé, kterým věnoval svou pozornost ve svých oratořích. Programy - DIS: Orientační dny cílem této akce určené pro ţáky druhého stupně základní školy nebo studenty střední školy (věk let) je osobnostní růst mladého člověka. Mládeţ zde můţe získat základní orientaci pro svůj ţivot. Zamýšlejí se nad různými tématy, vyjadřují se k nim, přemýšlejí o svých názorech, učí se ho obhájit před vrstevníky a zároveň jim také naslouchat 67 Srov. [cit ] 68 Srov. [cit ] 69 Srov. [cit ] 70 Srov. [cit ] 27

28 a učit se respektovat jiné názory. Mohou se zamyslet nad svými problémy, učí se vidět je s odstupem. Témata jsou v souladu s osnovami základu společenských věd a občanské nauky, mohou tak být specifickým doplněním výuky. Učitelé zde navíc vidí své ţáky v jiné roli neţ, jak se s nimi setkávají ve škole, mají je moţnost lépe poznat. 71 Dále se ve Fryštáku odehrávají různé víkendové akce pro zasnoubené, duchovní obnovy, Silvestry aj., kde mladí společně utváří a posilují společenství Zlín - Salesiánský klub mládeže Salesiánský klub mládeţe Zlín (SKM Zlín) byl zaloţen roku 1996, jeho posláním je doprovázet na cestě k dospělosti mladé lidi, dále mají za cíl integrální výchovu, ochranu práv mladých lidí a zvou je k solidaritě. Vedou klub dětí a mládeţe, pořádají nealkodiskotéky, prázdninové tábory, výchovu a vzdělávání dobrovolníků, festivaly aj. 72 Aktivit pořádaných SKM Zlín i v ostatních střediscích se účastní nejen místní ale také mladí z celé diecéze. 71 Srov. [cit ] 72 Srov. [cit ] 28

29 4 Kurzy pro animátory 4.2 Kurz animátorů na ADCŽM Kurzy animátorů se konají v olomoucké arcidiecézi od roku 1990, ze začátku v centru mládeţe v Olomouci, později od roku 1995 v Rajnochovicích, jejich cílem bylo a je podporovat ţivot mládeţe v celé arcidiecézi. 73 Kurz pomáhá animátorům k jejich osobnostnímu i duchovnímu růstu. Tvoří zde společenství, učí se kooperaci, komunikaci, tvořit programy pro děti a mládeţ atp. Někteří zde zaţívají osobní přeměny, přiblíţení se k Bohu, osobního vztahu k němu. Dále je zde uvedena vize Animátorského kurzu, cíle a prostředky k jejich dosaţení Průběh kurzu a zakončení kurzu Kurz probíhá formou 10 víkendů na ADCŢM Přístav a jednoho týdenního pobytu s názvem Lano v táborovém středisku Archa. Během víkendů bývá na programu mše svatá, besedy ve skupinkách, přednášky na různá témata, společná diskuze ale i brigáda (společná práce), nějaká hra či nabídka sportovních aktivit. O víkendech se seznamují s Katechismem Katolické církve, učí se s ním pracovat, vyhledávat potřebné informace, tak i s knihou Youcat (jednodušší forma katechismu, určena především pro mladé, kterou napsal Benedikt XVI.). Poznávají více Boha, zamýšlí se nad úkoly animátora, sebepoznání a sebepřijetí, jak být sám sebou, nad otázkami zdravého sebevědomí. Dalšími tématy jsou Bible, modlitba, křesťanské společenství, metodika vedení společenství, komunikace, cíle a formy hry ale probírají také svátosti, liturgický rok apod. Akce Lano trvá šest dní, kaţdý den je rozdělený do tří bloků, tj. přednáška, duchovní a osobnostní rovina. Mezi témata přednášek patří např. bezpečnost, motivace, základy teorie hry, modlitba, reflexe. Duchovní rovina znamená duchovní program a modlitba (růţenec, přímluvná modlitba, adorace). V osobnostní rovině se animátoři setkávají s aktivitami psychicky náročnými a zaměřenými na sebepoznání, besedami na různá témata. 74 Animátoři zde začínají vytvářet společenství, více se mezi sebou seznamují, učí se spolupracovat, 73 Srov. BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, str Srov. Kurz Animátor. Studijní materiály pro účastníky kurzu. ADCM Olomouc a ADCŢM Přístav Rajnochovice (určeno pro vnitřní potřebu a studijní účely účastníků kurzu Animátor) 29

30 komunikovat spolu a zároveň poznávají sami sebe. Mají zde více času pro svou osobnostní a duchovní formaci i profesní rozvoj Vize Animátorského kurzu Obecné předpoklady kurzu Cílová skupina Věk: let Vzdělání: středoškoláci, vysokoškoláci, učni či pracující Zapojení ve farnosti: aktivní křesťan, který chce dělat něco pro druhé Cíle Vzdělávací: získat přehled v základních otázkách víry a metodice vedení společenství dětí a mládeţe. Formační: rozvinout lidský a náboţenský rozměr osobnosti účastníků kurzu. Pastorační: zaţít v centru ţivé společenství církve, které jim dá důvěru v to, ţe má smysl je budovat i ve svých farnostech a děkanátech. Prostředky k dosažení cílů: Vzdělávací cíle Prostředkem k dosaţení teoretických i praktických dovedností účastníků kurzu jsou především: Přednášky na daná témata, diskuze a práce ve skupinkách, workshopy, praktická cvičení (práce s Katechismem Katolické církve, Biblí ), besedy s hosty, modelové situace, hra jako prostředek k učení. Formační cíle Prostředkem k naplnění formačního cíle jsou aktivity zaměřené na sebepoznání, zpětnou vazbu a aktivity na rozvoj osobnosti. Důraz je kladen na proţívání liturgie a modlitbu. Jedním z dalších prostředků k dosaţení cíle je individuální přístup ze strany týmu a moţnost osobních setkání na téma můj osobnostní a duchovní růst. Pastorační cíle Předpokladem k naplnění pastoračního cíle je příjemná atmosféra a vztahy v týmu. Schopnost vytvořit ţivé společenství a přijetí účastníků jako sobě rovných. Jedním z prostředků je vytvoření prostředí důvěry - osobním přístupem, prací ve skupinkách, otevřeností. 30

31 K úspěšnému absolvování je nutné: Mimo povinnou docházku (tj. min. tři setkání v kaţdém ročníku) sloţit po prvním ročníku postupové zkoušky. Ukončení druhého ročníku spočívá ve sloţení zkoušek a obhájení závěrečné práce. Během druhého ročníku je zapotřebí absolvovat minimálně víkendovou praxi na ADCŢM. Řediteli kurzu je vyhrazeno právo zamítnout pokračování, nebo úspěšné ukončení kurzu. Možnosti uplatnění absolventů kurzu - Prohloubit spolupráci s farním knězem, kaplanem pro mládeţ a laickým zástupcem pro mládeţ. Arcidiecézní centrum mládeţe informuje o absolventovi farního kněze, kaplana pro mládeţ a zástupce. Popř. doporučuje animátora na post zástupce animátora farnosti pro jejich děkanátní setkávání. - Nabídka absolventům spolupracovat v rámci externího týmu s Arcidiecézním centrem ţivota mládeţe - Nabídka přijetí do týmu Přístavu, Archy či Arcidiecézní centrum mládeţe (měli by projít zkušeností spolupráce) - Arcidiecézní centrum mládeţe udrţuje mailový kontakt alespoň dvakrát ročně skrze přání k vánočním a velikonočním svátkům. - Arcidiecézní centrum mládeţe pravidelně (alespoň jedenkrát ročně) informuje o plánovaných akcích center. - Arcidiecézní centrum mládeţe shromaţďuje údaje o druhu dokončeného studia popř. zaměstnání (vyuţitelnost k snadnějšímu výběru týmáků nebo spolupracovníků pro různé činnosti na centrech či v diecézi) vytvořit databázi s těmito údaji: jméno, bydliště, datum narození, dokončené studium, současné zaměstnání, dosavadní praxe. Konkrétní cíle 1. ročník vzdělávací: seznámení s Katechismem Katolické církve, svátostmi, sebepoznání a sebepřijetí; poznání Boha; liturgický rok, komunikace, Bible, pastorace mládeţe v ČR. formační: vytvoření kolektivu - společenství, naučení se důvěry, schopnost spolupráce a vedení diskuze, vytváření a obhájení vlastního názoru. 31

32 pastorační: vejít do kontaktu s farářem/kaplanem pro mládeţ a zástupci za děkanát; aktivní účast na farních / děkanátních a diecézních akcích. 2. ročník vzdělávací: desatero, sexualita, evangelizace, animace liturgie, církev farnost, management času, media, nauka o společenství, prezentační dovednosti. formační: zapojení účastníků kurzu do programu, schopnost vystoupit před skupinou, umět obhájit svůj názor, prohloubení důvěry, umění dávat zpětnou vazbu. pastorační: aktivní zapojení v rámci praxí na ADCŢM, schopnost zapojit se do farních/děkanátních a arcidiecézních akcí. Lano (týdenní pobyt v táborovém středisku Archa) vzdělávací: osvojení si základních dovedností vedoucího společenství - stanovování cílů, motivace, komunikace, práce se skupinou, zpětná vazba. formační: poznání svých hranic, silných a slabých stránek, posílení vztahů ve skupině. duchovní: prohloubení osobního vztahu k Bohu, schopnost zprostředkovávat zkušenost s Bohem druhým (hovořit o ní), vést modlitbu ve společenství. 75 Tento kurz je pro mnohé animátory klíčovým v jejich osobním růstu z psychologického, morálního nebo duchovního hlediska. Skrze společenství, kterého jsou součástí, poznávají sami sebe a učí se vzájemně sdílet své zkušenosti v duchovní i osobní oblasti. Vytváření společenství je pro mladé podstatné v jejich rozvoji, jak se uvádí M. Vagnerová v knize Vývojová psychologie. V období dospívání jsou důleţité rovnocenné vztahy s vrstevníky, navazování přátelství, partnerství, stejně jako v dětství potřebuje člověk být fixovaný na dospělou osobu, která mu zajistí pocit jistoty a bezpečí. 76 Pomocí přednášek a diskuzí na témata z oblastí psychologie, pedagogiky apod. se učí pracovat s lidmi, coţ je důleţité pro jejich praxi. Stejně tak i animátorským kurzem pořádaným Salesiánskou kongregací, získávají animátoři mnoho zkušeností, odborných znalostí a sebepoznání. 75 Srov. Vize pro Kurz Animátor Vnitřní materiály ADCM Olomouc a ADCŢM Přístav Rajnochovice. (určeno pro vnitřní potřebu) 76 Srov. VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Karolinium, str

33 4.3 Salesiáni a animátoři Salesiáni pořádají formační a vzdělávací program pro mladé salesiánské pracovníky, který trvá tři roky. Zahrnuje tři víkendová setkání za rok, tzn. celkem 9 víkendových setkání. Kurzu se můţe účastnit kaţdý od 16 let, vyţaduje se ochota učit se a osobní nasazení. Měl by jim odpovědět na otázky, jak co nejlépe připravit tábor, vést krouţek, pomáhat v oratoři, vést společenství v salesiánském stylu. Cílem je pomoci jim růst, poznávat sám sebe, své dary a omezení. Podmínkou kurzu je i praxe v některém salesiánském zařízení. Na konci kurzu se skládá ústní závěrečná zkouška. Projekt Salesiánští animátoři se řídí zákonem č. 198/2002 Sb. a je akreditován na MV ČR. 77 Salesiáni se drţí myšlenek sv. Dona Bosca, který říkával: Kdo chce zasvětit ţivot něčemu velikému a posvátnému, ať vychovává mládeţ. 78 V rámci tohoto kurzu se animátoři vzdělávají pro práci s druhými, poznávají své schopnosti a slabosti a učí se s nimi pracovat Salesiánská škola animátorů Je kurz pro formaci a vzdělávání salesiánských animátorů. Animátoři po sloţení závěrečných zkoušek získávají osvědčení o absolvování kurzu. Cílem kurzu je osobní rozvoj a rozšířit mladým animátorům obzor do evropského a světového rozměru. Umoţnit jim mezinárodní spolupráci. Animátorská škola se snaţí nabídnout animátorům to, co jim jednotlivá salesiánská místa nemohou nabídnout. Animátoři si během kurzu předávají vzájemně zkušenosti. Podílí se na společné práci. Na programu je dále modlitba a rozjímání. 79 Skrze společenství, modlitbu a vzájemné sdílení zakoušejí prvky salesiánské pedagogiky. 77 Srov. [cit ] 78 Cit. [cit ] 79 Srov. HANÁKOVÁ, M. aj. Animátorský slabikář. Praha: Salesiánská asociace Dona Boska, o.s str

34 4.3.2 Rozpis víkendových setkání salesiánské školy animátorů Tabulka 2: Víkendy Salesiánské školy animátorů dle M. Hanákové Rok Příprava na dobrovolnickou sluţbu Uzavírání dobrovolnické smlouvy. 2. Rok Zapojení do sluţby Prohloubená příprava na táborového vedoucího 1 kdo je to salesiánský animátor preventivní systém Dona Boska přínos křesťanství pro výchovu 2 základy psychologie 3 základy pedagogiky 4 5 základní právní předpisy historie salesiánské rodiny organizační a programová příprava akce dramaturgie a scenáristika Získání osvědčení táborových vedoucích 3. Rok Doprovázení ve sluţbě 6 základní pravidla bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s dětmi a mládeţí 7 osobnostní růst, hry, základy biblistiky 8 9 týmová spolupráce, styly řízení pedagogika záţitku etika a spiritualita animátorství jako ţivotní styl povolání a volba ţivotní cesty 4.4 ADCM a Salesiánská kongregace v olomoucké arcidiecézi Ačkoliv by se dalo říci, ţe tyto dvě organizace vykonávají takřka stejnou sluţbu a jejich cíle jsou si velmi podobné a jistě by se mohli vzájemně obohatit. Jejich činnost je přesto od sebe oddělena, formují mladé a pracují na pastoraci kaţdá po svém, nejen v rámci diecéze ale celorepublikově např. kaţdá zvlášť pořádá celostátní setkání animátorů. Rozdílem mezi nimi je především cílová skupina, pro kterou pracují. ADCM se zaměřuje na mládeţ místních farností a Salesiáni na ty, kdo přijdou do jejich střediska, zván je kdokoliv. ADCM 80 Srov. HANÁKOVÁ, M. aj. Animátorský slabikář. Praha: Salesiánská asociace Dona Boska, o.s str. 8 34

35 se soustředí především na duchovní stránku člověka a Salesiáni především na psychologický rozměr osobnosti. Jejich činnost je postavena hlavně na záţitku (záţitkové pedagogice). Z rozhovoru na ADCM bylo zjištěno, ţe se snaţí navázat spolupráci, vše je ale teprve v prvopočátku. 35

36 5 Jiné možnosti formace animátorů Na formaci animátorů nestačí pouze kurz, který je jistě vítanou pomocí. Animátor musí dozrávat lidsky i duchovně. Z. Pupík a O. Šmidriak poukazují na příklady z Bible, na Jeţíše, který se svými apoštoly trávil čas, aby je učil nejen slovem ale také svým příkladem, a na sv. Pavel, který trávil čas se svými spolupracovníky v Efezu. Vedl je k aktivnímu podílení se na získávání dalších vedoucích, aby byli schopni zabezpečit silný tým. Vyučoval je slovy a především svým způsobem ţivota s Bohem. Animátor potřebuje vzory ke svému růstu i vedení. Měl by se učit být dobrým vedoucím. Naučit se být pokorný, umět uznat chybu, nemanipulovat s ostatními. 81 Měl by proto na sobě stále pracovat. Pro jeho další rozvoj má v diecézi několik moţností např. Fórum mládeţe, Vysokoškolské katolické hnutí (VKH). Také Sekce pro mládeţ ČBK pořádá kurzy pro další formaci. 5.2 Fórum mládeže Tradice těchto fór u nás započala z podnětů delegáta na Světovém fóru mládeţe v Paříţi. První dvě byla součástí Celostátních setkání mládeţe na Svaté Hoře u Příbrami (1999) a ve Ţďáru nad Sázavou (2002). Fórum mládeţe připravuje Sekce pro mládeţ ČBK, setkávají se na něm zástupci mladých věřící (zástupci animátorů, animátoři) z různých diecézí, farností, řeholí, hnutí apod. s biskupy. Diskutují ve skupinkách na různá témata dotýkající se církve, společnosti i jich samotných. Koná se zde to, o čem mluvil sv. Jan Pavel II. v apoštolském listu Christifideles laici: Církev má mnoho co říct mladým lidem a mladí lidé mají mnoho co říci církvi. 82 Fóra se účastní mladí delegáti ve věku let, kteří se aktivně zapojují do práce s mládeţí v církvi při různorodých iniciativách. Během fóra biskupové a různí pozorovatelé hlouběji poznávají postoje a myšlení mladých lidí. Příspěvky delegátů se stávají velkým přínosem, podnětem a inspirací v ţivotě církve. Fórum představuje účastníkům zkušenost se společenstvím církve a setkání s Kristem ţijícím uprostřed ní. Celostátní fóra mládeţe ukázala naději do budoucnosti církve v naši zemi. Mladí lidé zde ukázali schopnost kultivovaně formulovat své názory, vyjadřovat se k závaţným otázkám 81 Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str Srov. BALÍK, J. Monitoring. Praha: Paulínky, str

37 v církvi a předkládat moţná řešení. Postupem času se začala fóra mládeţe také konat na diecézní úrovni Arcidiecézní fórum mládeže V olomoucké arcidiecézi se první fórum mládeţ se odehrálo na konci února 2005 na Arcibiskupském gymnáziu v Kroměříţi, stejně jako další tři, která proběhla v letech 2007, 2011, Toto fórum je určeno především mladým (animátorům) ve věku od 16 let, kteří jsou aktivní ve své farnosti. Tyto delegáty vysílá farář, měli by mít přehled o ţivotě ve své farnosti a jejich potřebách. Fóra se také účastní kaplani pro mládeţ a zástupci mládeţe za děkanáty. 84 Fóra pořádá Centrum pro mládeţ olomoucké arcidiecéze pod záštitou otce arcibiskupa Jana Graubnera, který se jich vţdy osobně účastní. Kaţdé fórum má své stěţejní téma, na jehoţ základě bývá postavena přednáška otce arcibiskupa, a které bývá předmět diskuze ve skupinkách a debety s otcem arcibiskupem. 85 V posledních letech se mluví o střídání generací v kratších časových intervalech, neţ bylo obvyklé dříve (sociologové uvádí přibliţně pět let). Díky fórum pro mládeţ má otec arcibiskup moţnost naslouchat současným mladým lidem, poznat hlouběji jejich myšlení, a také jim sdělit své představy o farnosti, podnítit je přispívat k jejímu budování. 86 Během fóra se animátoři setkávají ze všech děkanátů, dělí se o své zkušenosti a navzájem se inspirují a sdílí o své činnosti, která přináší různé problémy ale i radosti. Témata jednotlivých fór: 2005 Farnost jako domov a škola společenství 2007 Solidarita ve farnosti 2011 Křesťanská společenství mládeţe Rodina Srov. BALÍK, J. Na cestě s mladými. Praha: Paulínky, str Srov. Informace a pokyny pro laické zástupce za děkanáty a kaplany pro mládež - IV. Arcidiecézní fórum mládeže. Olomouc: Arcidiecézní centrum mládeţ, (určeno pro vnitřní potřebu ADCM) 85 Srov. BALÍK, J. Monitoring. Praha: Paulínky, str Srov. Dopis delegátům - IV. Arcidiecézní fórum mládeže. Olomouc: Arcidiecézní centrum mládeţ, (určeno pro vnitřní potřebu ADCM) 87 Srov. BALÍK, J. Monitoring. Praha: Paulínky, str

38 5.2.2 Arcidiecézní fórum mládeže 2014 Cílem fóra bylo: Objevit a přijmout skutečnost, ţe patřit Kristu zároveň znamená patřit i těm, kteří ho, stejně jako já, přijali za svého Pána a Spasitele. Nezůstat necitlivým vůči potřebám lidí, kteří ţijí kolem mne. Zváni jsou ale i další kněţí, zástupci řeholí a institucí, jeţ v arcidiecézi pracují s mladými. Posledního fóra se účastnilo 99 delegátů z celé diecéze. V roce rodiny hledali s otcem arcibiskupem odpovědi na otázky, jak je vnímána rodina ve společnosti a jak by ji oni sami měli vytvářet. Na programu bylo čtyřikrát setkání ve skupinkách, modlitba, mše svatá, adorace, výstupy ze skupinek, prezentace skupinek, přednáška otce arcibiskupa, moţnost svátosti smíření, sportovní aktivity, prostor pro vzájemné sdílení, diskuze s otcem arcibiskupem a kněţími, tvoření a schválení společného poselství, které by měli kněţí ve všech farnostech přečíst. 88 Z tohoto poselství pak dále animátoři vycházejí při své činnosti a stanovování cílů do dalších let jejich působení. 5.3 Sekce pro mládež Česká biskupská konference (ČBK) Sekce pro mládeţ ČBK pořádá od roku 1994 vzdělávací programy pro své členy, později i pro další zájemce, laiky a kněze. Na tomto základě vznikl Studijně-formační kurz, který v roce 2002 schválila Česká biskupská konference. Hlavním cílem kurzu je získat kompetencí pro řádnou pastoraci mládeţe. Cílovou skupinou jsou proto kněţí a laici pracující v diecézních centrech pro mládeţ a diecézních centrech ţivota mládeţe, dále kaplani pro mládeţ, animátoři děkanátů, ale také zástupci hnutí a řeholí nebo absolventi kurzů pro animátory. Kurz probíhá formou 4 týdnů v roce po dobu dvou let (3 týdny kurz + 1 týden exercicie). Kaţdý týden se koná na jiném místě. Během kurzu se účastníci setkávají a diskutují s biskupy. Sekce pro mládeţ ČBK při vedení kurzu spolupracuje s domácími i zahraničními odborníky, s teologickými fakultami a s Papeţskou radou pro laiky. Účastníci po úspěšném zakončení kurzu obdrţí osvědčení, které vyţaduje legislativa pro práci s mládeţí. Kromě cestovného si účastníci přispívají na pobyt. Sekce pro mládeţ ČBK můţe v současnosti díky grantům kurz dotovat. 89 Díky tomu se ho můţe zúčastnit větší mnoţství lidi. 88 Srov. BUBLÍKOVÁ, A. Tisková zpráva. Olomouc: Arcidiecézní centrum mládeţ, (určeno pro vnitřní potřebu ADCM) 89 Srov. [cit ] 38

39 5.3.1 Týdenní forma kurzu má tuto strukturu: Formační týden s cílem prohloubit a formovat křesťanskou podobu animátora. Studijní týden s cílem prohloubit témata v oblasti pedagogiky, sociologie, psychologie a také metodiky práce s mládeţí. Týden s rozděleným programem pro kněze a laiky probírají se zde specifická témata dle role ve společenství. Týdenní exercicie duchovní obnova, kterou vedou čeští biskupové. Kurz probíhá ale i víkendovou formou tj. jeden víkend v měsíci po dobu školního roku, je určen především pro ty, kterým zaměstnaní či studium neumoţňuje týdenní podobu kurzu. V průběhu kurzů mají na programu nejen přednášky ale i modlitbu, rozjímání Boţího slova, práci ve skupinkách a společné sdílení. Pro hlubší porozumění spirituality společenství se doporučuje, aby účastníci proţili delší čas v některém Diecézním centru ţivota mládeţe. Pro zájemce dalšího vzdělávání a prohloubení společenství na kurz navazuje nadstavbový vzdělávací program. 90 Kurz dává účastníkům hlubší prohloubení odborných znalostí má vliv na jejich osobní, psychicky, sociální, duchovní rozvoj, a tak i na celou osobnostní formaci. 5.4 Vysokoškolské katolické hnutí (VKH) Mnoho animátorů se při vstupu na vysokou školu zapojuje do aktivit Vysokoškolského katolického hnutí, kde se buď aktivně zapojují do příprav programů a organizování činností pořádaných tímto spolkem nebo se jich jen účastní. Animátoři se však obvykle nadále zapojují do dění ve svém děkanátu či farnostech, někteří jsou i zástupci děkanátu. Hnutí jim dává příleţitost zaţívat nové společenství, kde se mohou sdílet se svou vírou apod. VKH bylo v Olomouci zaloţeno roku 1990 jako občanské sdruţení, nyní spolek, funguje však i na jiných místech v Republice (Brno, Praha, Ostrava). Můţe být dalším pomocníkem při formaci animátorů. VKH uznává křesťanské hodnoty. Sdruţuje studenty vysokých škol v Olomouci a ty, jeţ s nimi sympatizují. Mohou zde najít zázemí ke společnému proţívání víry, k povzbuzení, duchovnímu i osobnímu růstu nebo i smysluplnému trávení volného času. Mezi jejich činnosti patří především besedy a přednášky s odborníky z různých oblastí, duchovní obnovy, setkávání se ve společenství a různé akce (víkendové, sportovní, kulturní 90 Srov. BALÍK, J. Na cestě s mladými. Praha: Paulínky, str

40 apod.). Pravidelně spolu proţívají během akademického roku středeční mše svaté v kostele Panny Marie Sněţné, kde zpívá studentská schola. Pro setkávání jim slouţí Studentský klub v Centrum Aletti. Spolupracují s dalšími organizacemi věnujícím se mládeţi s ADCM apod. Setkávají se pravidelně se zástupci z jiných VKH a jednou za dva roky spolu připravují Studentský Velehrad, tj. celostátní setkání studentů na Velehradě. 91 VKH funguje uţ čtvrt století, coţ je samo o sobě důkazem jeho důleţitosti pro mladé lidi. Nacházejí zde přijetí, společenství, navazují nová přátelství. Rozvijí se v duchovní, sociální a kulturní oblasti. 5.5 Formace animátorů v rámci Světových dnů mládeže a Celostátních setkání mládeže Světové dny mládeţe jsou určeny pro mladé lidi z celého světa, kteří se jednou za čas setkávají na určeném místě, aby spolu a se svatým otcem strávili nějaký čas sjednoceni v Kristu. Tato setkání zaloţil sv. Jan Pavel II., on sám však ve své knize Překročit práh naděje napsal: Světové dny mládeţe nikdo nevymyslel. Mládeţ si je vytvořila sama. 92 Animátoři se podílí na jejich přípravě, pomáhají s organizací v místě setkání. Vytvářejí společenství s dalšími animátory. A skrze vlastní seberealizaci a vytvořeného společenství formují sebe i ostatní. Vayne a Rollier píší ve své knize Jan Pavel II., Mladí lidé a Světové dny mládeţe: Mladí lidé poţadují formaci, chtějí zaţívat duchovní proţitky, ţízní po Kristu ve svátostech, obzvláště v eucharistii a svátosti smíření. Hledají plán pro svůj ţivot. SDM jistě přispělo charisma Jana Pavla II., ale není spojené jen s jeho osobou, oslovoval lidi, i kdyţ byl starý a neměl sílu číst a mnohdy ani mluvit. Jan Pavel II. obracel pozornost lidí ke Kristu, svému příteli a učiteli. Důkazem je i to, ţe setkání dále pokračují i deset let po jeho smrti. Mladí lidé se chtějí setkávat a zaţívat společenství, v jehoţ středu je Kristus. 93 Na setkání se mládeţ setkává s biskupy, během programů se účastní různých workshopu, přednášek na různá témata, jeţ se týkají osobnostního a duchovního rozvoje, apod. V závěru setkání bývá se svatým otcem společná adorace a mše svatá. Během toho k nim svatý otec promlouvá a poukazuje na hodnoty, ke kterým by měli směřovat. 91 Srov. [cit ] 92 Srov. JAN PAVEL II., Překročit práh naděje. Praha : Tok, str Srov. VAYNE, F. a ROLLIER, A. Jan Pavel II., mladí lidé a Světové dny mládeže. Praha: Paulínky, str

41 Z těchto setkání vznikla Celostátní setkání mládeţe, první bylo roku 1992 na Velehradě. Postupně se tato setkání ukázala jako dobrá příleţitost k oslovení mladých i dospělých, prostřednictvím osobního proţitku naděje, coţ dává nadějná očekávání i církvi a společnosti. Tato setkání přináší mladým lidem posílení vztahů s biskupy, setkávají se zde s ţivým Kristem. Mnozí zde zaţívají obrácení, rozhodnutí pro hlubší ţivot s Bohem v manţelství, pro sluţbu druhým či pro duchovní povolání. Principy a metodika těchto setkání je stejná jako u Světových dnů mládeţe. Setkání vyţadují velkou přípravu. Vše včetně organizace se má nést v duchu evangelia a vzájemné lásky. Důleţitá je duchovní i odborná formace organizátorů, tudíţ i animátorů, kteří se na přípravě podílí. Animátory (organizátory setkání) při přípravě doprovázejí knězí, pomáhají jim, aby se při práci a námaze nezapomínalo na duchovní aspekt, a aby se tvořilo opravdové křesťanské společenství. Účastníky setkání by pak měla přijímat duchovní rodina v přátelském duchu, nikoli organizátoři. 94 V rámci těchto setkání zaţívají animátoři obdobné společenství jako při SDM a mají tak moţnost další osobní formace. 5.6 Literatura a formace Literatura napomáhá člověku k získávání informací, pomáhá mu v jeho vzdělávání a zároveň i v jeho formaci. P. Jan Balík napsal mnoho knih podporující formaci mladých např. Na cestě s mladými, Máš navíc atd., o některých se zmiňuji v předešlých kapitolách. Mezi mladými oblíbené patří knihy od Joshue Harrise, jeţ píše od svých 20 let, tudíţ je mladým blízký. Napsal např. knihy: S nikým nechodím a nejsem cvok, Ani ň apod., píše v nich své osobní zkušenosti s problémy a jejich vypořádáváním se, s kterými se mladí běţně potýkají. Paul Young je autorem knihy Chatrč, v níţ píše příběh o setkání se s Bohem a vyrovnáváním se se ztrátou blízkého člověka. V rámci příběhu popisuje svou představu Boţí Trojice a vztahu v ní a k lidem. Takový to pohled můţe mladému člověku pomoci lépe pochopit Boha a jeho lásku k němu. Animátoři i další mladí mohou čerpat i z krátkých příběhů a poezie např. od Jana Graubnera Co říkaly věci, Eduarda Martina Andělské dopisy, Michela Quoista Setkání a z mnoha dalších knih. Pro inspiraci vedení společenství napsala Sekce pro mládeţ ČBK např. knihy Pojď a následuj mě, kde jsou rozpracovány různá témata k duchovnímu a osobnímu rozvoji. Pro duchovní i osobnostní formaci je nutné ale zmínit 94 Srov. BALÍK, J. Na cestě s mladými. Praha: Paulínky, str

42 především Bibli. Nalezneme v ní mnoho podobenství. Animátoři si zde mohou přečíst příběhy, díky kterým mohou pochopit význam a souvislosti v křesťanství. Mohou v nich najít odpovědi na otázky, jak ţít, jaký zaujmout postoj v některých situacích v jejich ţivotě. Existuje ale řada další literatury, která pomáhá k formaci nejen animátorům. 42

43 6 Činnost animátorů Činnost animátorů spočívá v animaci, tj. forma výchovné práce zaloţené na vztazích. J. Pávková uvádí v knize Pedagogika volného času definici z psychologického slovníku, který ji definuje jako výchovnou metodu, které spočívá v povzbuzování mladých lidí aktivními a nedirektivními metodami k hledání své vlastní cesty v ţivotě a schopnosti realizovat svou autonomii a svobodu. Dále předkládá moţnosti k zajímavým, pozitivním a strukturovaným aktivitám pro seberealizaci. Důraz je kladen na dobrovolnost, prostor pro iniciativu a moţnost volby. Animace tedy znamená dávat mladým lidem konstruktivní a zajímavou nabídku činností, které mohou být zaměřeny na duševní, sociální a fyzickou oblast. Vedou k novým proţitkům, zkušenostem, které jim umoţňují vědomí sounáleţitosti, sebeuvědomování a sebevyjadřování. Posláním animačních skupin, podle Edouarda Limbose, je umoţnit kaţdému jedinci uskutečňovat změny vedoucích ke zlepšení ţivota skupiny i společnosti, podílet se na realizaci společně stanovených cílů, proţívání vztahů s ostatními s respektováním ostatních ve skupině s ohledem na jejich uznávané hodnoty z hlediska sociální, náboţenského i kulturního, a aby mohl najít své místo ve společnosti a hodnoty, ke kterým chce směřovat. 95 Tyto cíle jsou v souladu s animátorským působením a s cíli při jejich formaci, je důleţité dát prostor k osobnímu rozvoji i těm, které formují a vedou k hodnotám, jeţ sami přijali za své. V církvi se často mluví a píše o lásce, je to přikázání, které Jeţíš Kristus dal svým učedníkům a tak i celé církvi. Můţeme se o něm dočíst v evangeliu (Jn 13, 34). O lásce se píše ale i v dalších částech Bible např. v listech svatého Pavla Korinťanům (1. Kor. 13, 4 8), o nichţ se zmiňuje papeţ ve svém posledním listu mladým. Na 10. mezinárodní fóru mladých, organizovaném Papeţskou radou pro laiky, kterého účastnilo 205 mladých mezi 20 a 30 lety, z 90 zemí a 30 hnutí a komunit, měli téma Učit se lásce. Jednalo se o reflexi lidské lásky, se zaměřením na dimenzi povolání, manţelství, sexuality, rodiny, zasvěceného ţivota a kněţství. Láska je základním bodem křesťanského ţivota, protoţe Bůh sám je láska. V utrpení nám Kristus odhaluje svou lásku, je to klíč k samotné existenci člověka. Hovořili o znovuobjevení čistoty, manţelství a rodiny zaloţené na lásce, která má smysl do budoucna. Láska odkrývá nejhlubší identitu člověka. Od mladých to vyţaduje odvahu chopit se výzvy. Člověk je povolán k lásce, jejíţ základ je v samotné Trojici. Kristovo utrpení je měrou lásky 95 Srov. PÁVKOVÁ, J. Pedagogika volného času. Praha: Portál, str

44 a dávání sebe sama, Láska je klíčem k pochopení opravdové svobody. Jen svobodní lidé umí opravdově milovat. Lidé ale většinou dělají, co cítí, co je jim příjemné, neţ by činili rozhodnutí. 96 Animátorům k tomu, aby se nebáli velkých rozhodnutí, obstáli ve světě se svými hodnotami apod., pomáhá formace ať uţ v rámci kurzu tak i dalšími moţnostmi tak i důvěrou, kterou do nich vkládal Jan Pavel II. a činí tak i nynější papeţ František a mnoho dalších, s kterými se setkávají. Člověk se ve všech dobách snaţil svůj ţivot rozvíjet prací a svým důvtipem. Dříve člověk mnoho dobrého, očekával od vyšších sil, dnes si mnohé opatří svým zapříčiněním. Z toho úsilí vyvstávají v lidech otázky o smyslu a hodnotách jejich aktivity, k jakému směřuji cíli. Pro věřící má hodnotu v lidské činnosti individualita člověka, kolektivní činnost a zlepšování ţivotních podmínek. Křesťanské poselství vybízí lidi k budování světa, aniţ by zanedbávali blaho svých bliţních. V lidské činnosti se nachází řád, jak činnost z člověka vychází, tak se k němu vrací. Člověk svou prací, nemění jen společnost, svět, ale zdokonaluje tím také sám sebe. 97 Svatý otec František, jakoţto hlavní představený církve, vybízí mladé, aby se stali, dle jeho slov z SDM 2013, Kristovými atlety. Členové týmu musí trénovat, aby byli ve formě, a tak se beze strachu zvládali vyrovnávat s ţivotními situacemi a dosvědčovat svou víru. Klade důraz na modlitbu a přijímání svátostí, aby v nich mohla růst přítomnost Krista a přizpůsobovala je k němu. Bratrská láskou se myslí umění naslouchat, odpouštět, chápat, přijímat a pomáhat kaţdému člověku 98 Člověk se mnohému naučí, kdyţ rozvíjí své schopnosti, vychází-li ze sebe a nad sebe. Při správném pochopení nazývá církev takový růst vzácnější neţ vnější bohatství. V tomto vidí církev pravidlo lidské činnosti, aby byla v souladu s Boţím plánem a pravým dobrem pro lidstvo a ponechala tak člověku moţnost rozvíjet své povolání do plnosti, z pohledu jako jedinci i jako člena společnosti. Lidská činnost je narušená hříchem. Pokrok lidstva je sice velikým dobrem pro člověka, nese s sebou ale i velké pokušení. Je zde porušen řád hodnot, dobré smíšeno se zlým. Lidé dbají především o vlastní zájmy. Koncil vybízí křesťany ke snaze plnit své světské povinnosti v duchu evangelia a nezanedbávali je ani svůj náboţenský ţivot, a aby laici, podílející se na 96 Learning to love [cit ], Dostupné z: 97 Srov. Gaudium et Spes Srov. Revoluce víry. Papež František Rio de Janeiro. Praha: Sekce pro mládeţ ČBK, str. 31 [cit ] Dostupné z: 44

45 ţivotě církve, byli za všech okolností svědky Krista. 99 Stát se svědkem toho, v co člověk věří, je velmi důleţité při činnosti animátorů, jak je zmíněno i v předešlých kapitolách. Také skrze formaci, jeţ jim k jejich sluţbě ukazuje hodnoty a jejich moţnosti, schopnosti apod., mohou svou činnost vykonávat co nejlépe. 6.2 Činnost animátorů v olomoucké arcidiecézi 3.3.1Pastorační plány Animátoři za spolupráce kaplanů pro mládeţ popř. i dalších kněţí vypracovávají pravidelně od 1. Arcidiecézního fóra mládeţe (2005) pro svůj děkanát pastorační plány. Ty jsou volně dostupné na webových stránkách ADCM. Animátoři je vţdy za spolupráce s kněţími vytváří po skončení fóra na tříleté období. V plánech uvádí přehled aktuální situace v děkanátu, zastoupení animátorů v jednotlivých farnostech a stanovují si cíle pro dané období. Plány jsou zpracovány dle schopností a aktivity animátorů a jejich kněţí, tudíţ se od sebe celkem liší a na některých se stále pracuje Cíle animátorů : Téměř ve všech plánech se animátoři shodují, ţe musí dbát na to, aby zapojili do aktivit, které pořádají, mladší generaci, tzn. středoškoláky nebo i mladší 15-ti let. Povzbudit a nadchnout mládeţ pro aktivity ve farnostech a děkanátech, coţ vidí především formou osobního pozvání a zajištěním informovanosti o pořádaných aktivitách i jinak. Mnohé děkanáty mají proto vytvořeny své webové stránky nebo stránku na sociálních sítích, kde nabízí mládeţi různé akce, jako jsou děkanátní setkání, Církevní Silvestry, duchovní obnovy, akce a kurzy pořádané ADCM atd. Plní tak i cíl pomoct při pastoraci a formaci mládeţe. Jako důleţité vidí animátoři zachování pravidelného společného setkávání v děkanátech, myslet i na budoucnost a zajistit nástupce, kteří přijdou po nich a tak zvát mezi sebe další mládeţ a předávat jim zodpovědnost. Animátoři si dávají také za cíl zlepšovat komunikaci a spolupráci mezi sebou, ale také s kněţími ve farnostech. Nezapomínat na modlitbu a budování vztahu s Bohem. V některých děkanátech spolupracují s centrem pro rodinu, získávání kontaktů z farností, které se do ţivota děkanátu nezapojují, zorganizovat akce mezi děkanáty, které k sobě mají geograficky blízko nebo se také zaměřit na akce určené jiným skupinám neţ jen mládeţi a pokračovat v započatých aktivitách, které se jiţ ujaly. 99 Srov. Gaudium et Spes

46 6.2.2 Problémy s kterými se musejí animátoři vyrovnávat Problém bývá u odrůstajících animátorů, kde jsou především vysokoškoláci, nastává tak omezení jejich aktivity či úbytek z jejich řad z důvodů vytíţení studia na vysoké škole či nástupu do pracovního procesu. V některých děkanátech je aktivních animátorů málo např. jen dva nebo tři a tak na činnost sami nestačí nebo jsou na ně kladeny vysoké poţadavky, které nejsou schopni splnit. Někdy si ale sami animátoři kladou cíle, kterých kvůli omezeným moţnostem a osobním schopnostem nemohou dosáhnout, neodhadnou své síly, někdy jsou teprve na začátku sebepoznávání Konkrétní činnost animátorů: V kaţdém děkanátu funguje schola a ministranti, v některých děkanátech uvádějí animátoři ve svých pastoračních plánech dokonce scholu v kaţdé farnosti, jinde jsou ale třeba jen dvě scholy v celém děkanátu. Takřka v kaţdém děkanátu pořádají animátoři letní tábory pro děti. Ve většině se konají pravidelná setkání různých společenství, zpravidla ale jen v některých farnostech. V některých děkanátech probíhají také různé sportovní aktivity, dle zájmu mládeţe nebo také různé výlety, víkendovky, Církevní silvestry, modlitby či mše mládeţe, duchovní obnovy apod. 6.3 Motivace animátorů Motivaci lze definovat jako souhrn všech intrapsychických dynamických sil nebo-li motivů, které zpravidla aktivizují a organizují chování i proţívání s cílem změnit existující neuspokojivou situaci nebo dosáhnout něčeho pozitivního. 100 V Matoušově evangeliu si můţeme přečíst podobenství o dvou stavitelích (Mt 7, 24-27), jak jeden stavěl dům na skále a druhý na písku, a jak jejich domy ustály vichřici a přival vody. 101 Největší rozdíl mezi dvěma staviteli nebyla jejich neschopnost ani motivace, ale jejich představa o tom, co je důleţité. Ţijeme v uspěchané době a to má vliv i na animátory a jejich činnost. 102 Co konkrétně motivuje animátory v olomoucké arcidiecézi, se dočteme v následujících kapitolách. 100 Cit. PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, str Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona. Český ekumenický překlad. Česká biblistická společnost, Srov. PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, str

47 PRAKTICKÁ ČÁST 7 Cíle a metody průzkumu Teoretická části nás seznamuje s charakteristikou animátorů, jejich kompetencemi, cíli a moţnostmi jejich formací a činností na území olomoucké arcidiecéze. Cílem praktické části je popsat konkrétní činnosti animátorů, jejich spolupráci s kněţími, míru zapojení se farnosti, vyuţívání animátorských kurzů a přínos absolvování kurzu. Na základě teoretické části, z rozhovorů s kněţími a animátory, ze svých zkušeností z praxe animátora jsem vymezila výzkumné otázky, kterými se zabývá následující část práce. 7.2 Výzkumné otázky Hlavní výzkumné otázky: Co je náplní činnosti animátorů v olomoucké arcidiecézi? Jaké moţnosti formace preferují animátoři v olomoucké arcidiecézi? Dílčí výzkumné otázky: Jak se animátoři zapojují ve farnosti, děkanátu? S kým animátoři spolupracují? Jak se animátoři formují? Co animátory motivuje k jejich činnosti? Navštěvují animátoři Kurz Animátor? Jaký vliv má na jejich formaci animátorský kurz? Setkávají se s kaplanem pro mládeţ? Jak pracují s animátory kaplani pro mládeţ? 7.3 Metody průzkumu Odpovědi na výzkumné otázky byly zjišťovány prostřednictvím dotazníkového šetření, které proběhlo na začátku roku 2015 (leden březen). Byly vytvořeny dva dotazníky (Příloha 2 a 3). První byl určen pro animátory. Měl za cíl zjistit aktuální činnosti a způsoby formace animátorů v olomoucké arcidiecézi a zjištění spolupráce animátorů s kněţími. Druhý 47

48 dotazník byl určen kněţím, kteří pracují s mládeţí. Otázky směřovaly ke zjištění druhého pohledu na vzájemnou spolupráci animátorů s kněţími a způsobu zapojení kněţí do formace animátorů. Vyhodnocení otázek týkajících se činnosti animátorů bylo doplněno o informace zjištěné z osobních zkušeností a z rozhovorů s animátory a kněţími. Průzkum se zaměřil na popis činnosti a formace animátorů. Nesrovnává vztah mezi účastníky animátorského kurzu a těmi, kteří kurz neabsolvovali. Jedná se tedy o popisný výzkumný problém, na základě kterého nelze stanovit hypotézu a snaţit se ji ověřovat. 103 Dle Chrásky bývá šetření tohoto typu označováno jako pedagogický průzkum. 104 S ohledem na to jsem formulovala výše zmíněné výzkumné otázky Tvorba dotazníků V úvodu obou dotazníků byly zjišťovány základní sociodemografické údaje (např. pohlaví, věk). Dále pokračovaly otázkami směřujícími k zodpovězení cílů průzkumu. M. Chráska dělí poloţky v dotazníku dle formy poţadované odpovědi na uzavřené a otevřené (strukturované a nestrukturované). Otevřené otázky (poloţky) nenavrhují respondentovi ţádnou odpověď. Určuje se u nich jen předmět, k němuţ se mají vyjádřit. Tyto poloţky umoţňují hlubší náhled skutečného mínění respondentů. U uzavřených otázek (poloţek) se respondentům nabízí předem vytvořené odpovědi. Lze je dělit např. na výběrové a výčtové. U výběrových si respondent vybírá jednu z navrţených moţností. Uţívá se také poloţky jiná odpověď v případě, ţe se chceme vyhnout nebezpečí neuvedení některé moţné odpovědi. Tyto poloţky bývají označovány jako polouzavřené. U poloţek uzavřených výčtových respondent vybírá současně několik odpovědí. 105 V dotaznících byly kombinovány všechny zde zmíněné poloţky. Pro zjišťování faktů byly pouţity nejčastěji otázky uzavřené výběrové, polouzavřené a výčtové. Na postoje, mínění a motivy respondentů směřovaly otevřené otázky. 103 Srov. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, Srov. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing, a.s., s Srov. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing, a.s., s

49 7.3.2 Sběr a analýza dat Respondenti měli k dispozici dotazníky v tištěné a elektronické podobě. Tištěné dotazníky dostali animátoři přímo na jednom z animátorských kurzů. Elektronické dotazníky byly rozeslány zástupcům děkanátu a kaplanům pro mládeţ s prosbou o rozeslání animátorům v jejich děkanátu. Dále pak na Centrum pro mládeţ a animátorům s prosbou o rozeslání. Kaplani pro mládeţ a kněţí pracující s mládeţí vyplnili dotazník elektronicky. Z odpovědí byly vytvořeny databáze vedené v programu MS Excel. Tento základní datový soubor byl, s výjimkou otevřených otázek, analyzován formou popisné statistiky 106, na jejímţ základě byly vytvořeny grafy. U otevřených otázek byla provedena kategorizace z individuálních odpovědí. Dále byly odpovědi roztříděny do příslušných kategorii. Dle M. Chrásky je tříděním myšlen postup, jehoţ pomocí zjišťujeme, kolik respondentů má společný jeden nebo více znaků. 107 Z důvodů velké různorodosti odpovědí a zachování co největší objektivity se v práci většinou neuvádějí četnosti jednotlivých kategorií, ale jen komentář k nejčastěji se opakující kategorii. 106 Srov. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing, a.s., Srov. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing, a.s., s

50 pod nad 40 Počet animátorů ,2 % 1,8 % 0,6 % 0,6 % 9,2 % 33,7 % 52,8 % 8 Analýza dotazníku pro animátory 8.2 Sociodemografická charakteristika respondentů Dotazník vyplnilo 163 respondentů z řad animátorů z olomoucké arcidiecéze, kteří pomáhají či pomáhali ve farnosti nebo děkanátu v rámci tohoto území. Respondenti zahrnují všech 21 děkanátů v olomoucké arcidiecézi. Průzkumu se účastnilo 102 (62,6 %) ţen a 61 (37,4 %) muţů. Ve věku od 16 do 25 let odpovědělo 141 (86,5 %). Pod 15 let opovědělo na dotazník 2 (1,2 %) respondenti a ve věku od 36 let 2 (1,2%). Pohlaví a věk animátorů Věk animátorů 50

51 Počet odpovědí ,3 % 8,3 % 12,2 % 15,0 % 31,5 % 32,7 % 8.3 Spolupráce animátorů S kým animátoři spolupracují od.1 = s naším farářem od.2 = s naším jáhnem a (nebo) s naším kaplanem (který není kaplan pro mládež) od.3 = také s kněžími z jiných farností od.4 = s kaplanem pro mládež od.5 = ani nevím, že nějakého kaplana pro mládež máme od.6 = momentálně se ve farnosti nezapojuji n = 327 od.1 od.2 od.3 od.4 od.5 od.6 Odpověď Tato část se zabývá spoluprací animátorů s kněţími. Animátoři odpovídali na otázku typu uzavřená výčtová. Nejvíce respondentů 107 (32,7 %) odpovědělo, ţe spolupracuje s kaplanem pro mládeţ. Podobně je tomu také u spolupráce s farářem 103 (31,5 %). 3 (2,1 %) uvedli, ţe se ve farnosti momentálně z různých důvodů nezapojují. Pouze 1 (0,3 %) respondent odpověděl tak, ţe ani neví o kaplanovi pro mládeţ v jejich děkanátu. 51

52 Počet animátorů Na polouzavřenou výběrovou otázku, týkající se vnímání spolupráce s kněţími z pohledu animátorů, odpovědělo 141 respondentů. Většina respondentů je zřejmě se spoluprací spokojena, protoţe 52 (36,9 %) respondentů uvedlo odpověď Fajn, dobře se s ním spolupracuje. Podobné mnoţství respondentů odpovědělo na otázku číslo 1 a 3 tzn. 40 (28,4 %) Super, vţdy poradí a pomůţe s čím je potřeba a 39 (27,7 %) Jde to, většinou se nějak domluvíme. Naopak nikdo nepovaţuje spolupráci za vyloţeně špatnou, protoţe odpověď č. 4 Hrůza, nedá se s ním bavit si nevybral ţádný respondent. Moţnost jiné vyuţili respondenti pro jistou kritiku spolupráce s kněţími. 3 (7,1 %) mají špatnou zkušenost se spolupráci s jedním knězem, který s nikým nekomunikuje nebo se nedokáţí v mnoha věcech shodnout, a spolupráce mezi nimi tak vázne. 8.4 Animátoři a jejich úsudek z pohledu jejich činnosti V této části se průzkum zabývá tím, jak animátoři vnímají svou roli ve farnosti. Zde byly zvoleny otevřené otázky. Animátoři odpovídali na otázky: Co je dobré na tom, kdyţ je člověk animátor? Co člověk podle nich potřebuje k tomu, aby byl animátor? a Máš (měl/a jsi) pocit, ţe od tebe farnost něco očekává? Pokud ano, co? Nejvíce si animátoři na své činnosti cení osobního a duchovního růstu, seberealizace. Vůči druhým lidem je pro animátory odměnou radost druhých, spolupráce s dalšími animátory, moţnost druhé inspirovat, potkávat se s lidmi, tvorba společenství, získání většího rozhledu, podíl na něčem, co má smysl. Pro tuto činnost by podle odpovědí měl animátor mít chuť růst, ochotu věnovat svůj čas druhým, vztah s Bohem, optimismus, osobní předpoklady, organizační schopnosti, kreativitu, motivaci, čas nebo také dary od Boha. Očekávání farnosti vůči animátorům 60,2 % 38,5 % 1,3 % ano ne nevím 52

53 Na základě kategorizace a třídění otázek nejvíce animátorů 94 (60,2 %) odpovědělo ano, mám pocit, ţe ode mě farnost něco očekává. Naopak tento pocit nemá 60 (38,5 %) respondentů a jen 2 (1,3 %) odpověděli nevím. Animátoři vnímali nebo vnímají ze strany farnosti očekávání jejich aktivity, zapojení se ve farnosti, spolehlivost a zodpovědnost nebo převzetí sluţby např. vedení scholy, ministrantů. Dále uváděli, ţe se od nich očekává aktivita naplněná a prostoupená vírou v Boha, předávání informací mládeţi v děkanátu, pomoc při pastoraci mládeţe, vedení druhých k Bohu, organizace různých farních akcí, zapojení se v liturgii a neposlední řadě vytrvalost v jejich činnosti. Na základě odpovědí můţeme říci, ţe v některých farnostech jsou očekávání příliš velká a jinde zase příliš malá. Dále někteří uvedli, ţe se od kaţdého něco očekává, záleţí na postoji člověka. Animátoři, kteří povaţují svoji činnost za spontánní a přirozenou, nevnímají očekávání ze strany farnosti, pravděpodobně by ji nedělali, kdyby je do ní někdo nutil. Coţ souvisí také s tím, ţe všechny respondenty (163) jejich činnost baví. 8.5 Činnost animátorů Tato část se zabývá motivací animátorů a jejich konkrétními činnostmi, do kterých se zapojují ve farnosti či děkanátu. Animátoři odpovídali na otevřené otázky. V otázce Co Tě k tomu motivuje, motivovalo? většina respondentů uvedla jako motivací radost těch, pro které činnost vykonává, lásku k Bohu, k liturgii, předávání víry, nebo vytváření společenství a být jeho součástí. Respondenti pak dále uvedli práci s dětmi, lidmi, pedagogiku, moţnost učit a předávat zkušenosti, vést správným směrem nebo potřebu něco změnit, dělat něco pro druhé, být uţitečný. Někteří také uváděli, ţe předávají to, co dříve dostali nebo je motivuje moţnost vyuţití svých schopnosti, seberealizace. Některé motivuje důvěra druhých lidi, jiné, ţe v jejich činnosti vidí smysluplnost, moţnost získání nových známostí nebo je motivovala první zkušenost a záţitky v jejich činnosti. 53

54 Počet animátorů Kolika činnostem se animátoři věnují 54,6 % 31,9 % 13,5 % jedna dvě.až.tři více.jak.tři Počet činností Konkrétní činnost animátorů byla zjišťována otázkou: Co děláš či jsi dělal/a ve farnosti, děkanátu, diecézi?. Tato otázka byla uzavřená výčtová. Dle počtu zvolených moţností kaţdého respondenta byl analyzován počet činnosti, kterým se věnují či se jim někdy věnovali. Nejvíce animátorů uvedlo 2 a více činnosti 111 (68,1 %) respondentů. Jednu činnost uvedlo 52 (31,9 %) respondentů. Největší počet odpovědí 134 (38,4 %) se týkalo organizace tábora, výkonu vedoucího letního tábora 104 (29,8 %) a příměstského tábora 30 (8,6 %). Další velice častou činností je vedení nějakého společenství 110 (31,5 %) odpovědí. Běţnou činností animátorů je vedení scholy 39 (11,2 %) a organizace setkávání ministrantů 25 (7,2 %). 41 (11,7 %) odpovědí připadlo na jinou moţnost zapojení se v ţivotě farnosti nebo děkanátu. V jiných moţnostech nejvíce 54

55 uváděli různé akce pro mládeţ (plesy, duchovní obnovy, církevní silvestry, sport, studentské a mládeţnické mše, adorace, modlitby mládeţe, víkendovky pro mladé, děkanátní setkání apod.). Do činnosti ve farnostech do vedení schol, ministrantů či různých společenství se zapojují i dospělí animátoři nebo animátoři senioři. I pro ně existují diecézní či celostátní setkání různé aktivity či metodiky vedení společenství, které jim zajišťuje centrum pro rodinný ţivot. 108 Formují se na společných setkání ve farnostech, někteří pouţívají metodiky z centra pro rodinný ţivot, vytvářejí společenství a vzájemně sdílí svůj ţivot s Bohem. Ve farnostech pomáhají podle svých moţností. Dle osobní zkušenosti a na základě rozhovorů s animátory a kněţími bylo zjištěno, ţe se zapojují do úklidu kostela nebo vedení modlitebního či jiného společenství, někteří vedou také společenství děti a mládeţe v rámci scholy, ministrantů nebo nacvičování pašijí apod. Zpravidla se ale o nich ve farnostech nemluví jako o animátorech ač plní stejnou úlohu jako mladí animátoři. Popis konkrétních činností animátorů Církevní silvestr Na základě osobní zkušenosti a z rozhovorů s animátory na Fóru mládeţe roku 2005, kde se jednalo ve skupinkách o moţnostech a nabídkách nových aktivit, se začaly Církevní silvestry v olomoucké arcidiecézi pořádat po tomto Fóru a to ze vzájemných podnětů zavést nové aktivity v děkanátech. Tato akce se koná na přelomu církevního roku, obdobně jako je to u kalendářního roku, tzn. poslední den v církevním roce tj. den před první adventní nedělí. Animátoři zvou mladé k společnému slavení a zamyšlení se nad uplynulým rokem. Kaţdý děkanát ji pořádá po svém, někde bývá zábavný program a společná adorace, jinde hrají hry a organizují různé aktivity. V některých děkanátech se akce ujala a koná se pravidelně kaţdý rok, jinde ale zájem upadl a nyní ji uţ animátoři neplánují. Někde ale společně slaví občanský Silvestr. Tábory Z rozhovorů s animátory a kněţími na Fóru mládeţe 2014 a dalšími animátory bylo zjištěno, ţe trvají obvykle jeden aţ dva týdny o letních prázdninách. Jsou největší aktivitou, kterou 108 Srov. [cit ]. 55

56 animátoři v děkanátech sami nebo za spolupráce svého faráře pořádají. Ve většině děkanátů se předávají z generace na generaci. Jejich nevětší rozmach nastal jistě po roce 1989, kdy církevní činnost nebyla pod dohledem státu. V některých děkanátech bývá během prázdnin i více táborů, pořádají je animátoři z více farností, většinou pro svoji a okolní farnosti. V některých farnostech pořádají animátoři příměstské tábory. Tyto tábory bývají o jarních nebo letních prázdninách. Zpravidla trvají jeden týden a děti na něj denně dochází. Animátoři tak připravují program jen na den v daném časovém rozmezí. Tábory se konají většinou na faře a v přilehlém okolí fary. Většina táborů v diecézi se pořádá za podpory a pod záštitou spolku Sarkander, který jim zajišťuje pojištění účastníků a přispívá jim na chod tábora. Pro lepší chod tábora pomáhá vedoucím táborů kurz pořádaný v Táborovém středisku Archa v Rajnochovicích s názvem Dobrý tábor to je dřina. Vedení společenství Z rozhovorů s animátory bylo zjištěno, ţe v některých farnostech fungují různá společenství určená pro děti nebo pro mládeţ. Jejich činnost se odvíjí od zájmů a potřeb účastníků. Záleţí ale také na věkovém sloţení daného společenství a na zkušenostech animátora, který společenství vede. Existují modlitební společenství, kde je na programu především modlitba, adorace apod. Dále animátoři vedou společenství pro děti, kde jsou na programu především hry a různé aktivity ale i modlitba nebo duchovní program. U společenství pro mládeţ bývají na programu podobné činnosti jako u předchozích společenství, navíc bývají besedy na různá témata. Některá společenství navštěvuje kněz, který pomáhá s vedením nebo vede duchovní program či modlitbu. Schola a ministranti Církev vnímá účast laiků na liturgii jako nezbytnou. Křesťanský lid je k takové účasti oprávněn i zavázán. Povaţuje ho jako první a nezbytný zdroj k čerpání křesťanského ducha. 109 Účast na liturgii je tedy důleţitá pro duchovní růst dětí a mládeţe. Mohou v ní nalézat své místo a cítit se zodpovědní za svůj úkol. Na základě rozhovorů s animátory na Fóru mládeţe 2014 bylo zjištěno, ţe se tyto činnosti odehrávají obvykle na úrovni farností v přípravě na liturgii a zapojením se během ní. Vedení ministrantů někdy probíhá za podpory místního kněze, který pomáhá s jejich formací. Setkávání ministrantů probíhá různě, stejně tak i vedení a způsob formace. Záleţí na 109 Srov. Lumen Gentium

57 schopnostech a aktivitě vedoucích. V některých děkanátech probíhá Děkanátní setkání ministrantů nebo společně strávený víkend mimo farnost. O jejich formaci se dále stará jiţ v první kapitole zmiňovaná Arcidiecézní ministrantská rada. Schola spočívá především v nacvičování písní na mši svatou popř. na Noc kostelů a Ţivý Betlém. Během schůzky obvykle na nic jiného není čas. V některých farnostech jezdí na společné víkendy, kde se spolu více poznávají, sbliţují, vytváří společenství. Pro scholy se pravidelně koná Celostátní setkání schol, jeţ bývá i na diecézní úrovni. Diecézní a děkanátní setkání mládeže Vychází z podstaty Světových dnů mládeţe a Celosvětových dnů mládeţe. Je to jediná akce, při které se zapojují animátoři z celé diecéze, buď společně, nebo zvlášť ve svých děkanátech. Mládeţ v diecézi se setkává jednou za rok, vţdy v sobotu před květnou nedělí. Celou organizaci setkání zajišťují pracovníci z Arcidiecézního centra mládeţe společně s biskupy z arcidiecéze. Setkání se odehrává jednou v rámci děkanátů a další rok se sjíţdějí na jednom místě z celé diecéze. Několikrát proběhlo i meziděkanátní setkání a to ve formě děkanátního s účastí dvou aţ tři děkanátů společně. 8.6 Vzdělávání animátorů Další část se zabývá vzděláním animátorů pro tuto činnost. Jaké moţnosti vyuţívají ke své formaci. Kolik respondentů absolvovalo nebo se účastní animátorského kurzu. Kde a kdy jej absolvovali. Proč se pro něj rozhodli a jak se o něm dozvěděli. Jaký vliv má kurz na vzdělání a činnost animátorů, jak jim pomohl v praxi, apod. 57

58 Počet odpovědí ,5 % 4,1 % 9,5 % 11,5 % 22,2 % 19,5 % 26,6 % Jak se animátoři vzdělávají od.1 = studium na VŠ od.2 = studium na SŠ od.3 = přednášky od.4 = kurzy od.5 = knihy od.6 = nevzdělávám se od.7 = jinak n = 338 od.1 od.2 od.3 od.4 od.5 od.6 od.7 odpověď V otázce typu polouzavřená výčtová, Vzděláváš se či si se vzdělával/a pro práci s dětmi, s lidmi? 75 (22,2 %) respondentů uvedlo odpověď přednášky a 66 (19,5 %) četbu knih. Dále 32 (9,5 %) studuje nebo studovalo na VŠ a 22 (6,5 %) na SŠ. 14 (4,1 %) vybralo moţnost jinak. 39 (11,5 %) se nevzdělává pro práci s dětmi, s lidmi. V jiných moţnostech animátoři uváděli nejvíce praxi, vlastní zkušenost. Dále internet, zpětnou vazbu ostatních, pozorováním lidí při jejich činnosti. 90 (26,6 %) respondentů uvedlo vzdělávání formou kurzu. Jedním z nich je animátorský kurz, kterému se blíţe věnuje následující kapitola. 58

59 Počet animátorů Animátorský kurz Animátorský kurz 44,2 % 35,0 % 20,9 % ano navštěvuji ne Absolvování kurzu Na základě uzavřené otázky, zda animátoři absolvovali Animátorský kurz, bylo zjištěno, ţe kurz absolvovalo 57 (35 %), 34 (20,9 %) jej právě navštěvuje a 72 (44,2 %) ţádný animátorský kurz nenavštěvovalo. U uzavřené otázky, zda by chtěli absolvovat animátorský kurz, pokud ho jiţ neabsolvovali či jej nenavštěvují, uvedlo nejvíce respondentu 33 (40,2 %) odpověď nevím. 25 (30,5 %) ne a 24 (29,3 %) respondentů by chtělo kurz někdy absolvovat. 59

60 U otevřené otázky Kde a kdy jsi kurz navštěvoval/a? byla data kategorizována podle místa a období absolvování kurzu. Z odpovědi respondentů vzešly tři kategorie místa konání kurzu (Rajnochovice, Salesiáni, Nazaret). Období bylo rozděleno do časových intervalů. Salesiánský animátorský kurz uvedli 4 (4,7 %) respondenti, 2 (2,2 %) respondenti kurz jiţ absolvovali v letech 2010 a 2012, 2 (2,2 %) kurz nyní navštěvují. Z toho 1 (1,1 %) respondent absolvoval kurz v Rajnochovicích i Salesiánský. 1 (1,1 %) nyní navštěvuje animátorský kurz v Diecézním centru ţivota mládeţe Nazaret a 1 (1,1 %) respondent uvedl jiný formační kurz. V Rajnochovicích navštěvovalo nebo nyní navštěvuje kurz 86 (94,2 %) respondentů. Před rokem 2004 absolvoval kurz 1 (1,1 %) respondent. V letech (11 %) respondentů. V letech (34 %) respondentů. 16 (17,5 %) respondentů rok neuvedlo, 3 (3,3 %) respondenti kurz nedokončili a 24 (26,3 %) kurz právě navštěvuje. První ročník navštěvuje 1 (1,1 %) respondent, druhý 18 (19,7 %) a 9 (9,9 %) respondentů ročník neuvedlo. 60

61 od.1 od.2 od.3 od.4 od.5 od.6 od.7 od.8 Počet odpovědí ,0 % 7,0 % 10,1 % 9,1 % 11,1 % 14,2 % 15,2 % 26,3 % Jak se animátoři o kurzu dozvěděli Animátoři odpovídali na uzavřenou otázku. Největší část respondentů 30 (28,6 %), kteří absolvovali nebo právě navštěvují animátorský kurz, uvádí, ţe jim o kurzu řekl kamarád. Další animátoři se o kurzu dověděli na setkání mládeţe 9 (8,6 %), od kněze ve farnosti 6 (5,7 %), ve spolču (společenství) nebo v centru, kde kurz absolvovali. Mezi jinými moţnostmi 15 (14,3 %) respondentů jsou uvedeni animátoři v děkanátu a sourozenci. 20,9 % (19) respondentů na otázku neodpovědělo. Proč se animátoři do kurzu přihlásili od.1 = další možnost růstu od.2 = na doporučení od.3 = poznání nových lidí od.4 = vnitřní motivace od.5 = touha zažít něco nového od.6 = touha pomáhat od.7 = touha přiblížit se Bohu od.8 = jiné n = 99 Odpověď 61

62 Počet animátorů Na otázku Proč ses do kurzu přihlásil? odpovídali animátoři svými slovy. Odpovědělo na ni 89 respondentů. Jednotlivé odpovědi byli roztřízeny do 8 kategorií. 26 (26,3 %) uvedlo další moţnost růstu, vzdělávání se. 14 (14,2 %) respondentů se do kurzu přihlásilo na něčí doporučení. 15 (15,2 %) chtělo poznat nové lidi. 7 (7 %) k přihlášení se do kurzu vedla vnitřní motivace a stejné mnoţství respondentů touha zaţít něco nového. 10 (10,1 %) uvedlo chuť pomáhat druhým. A 9 (9,1 %) vedla k přihlášení touha být blíţe Bohu Vliv kurzu na život animátorů V této části odpovídali respondenti na otevřené otázky. Na otázku Která část tě zaujala? nejčastěji odpovídali slovy, vše mi něco dalo, propojení informační a formační části, duchovní posun. Dále pak uváděli Lano (týdenní část kutru), vztahy, komunikaci, přednášky, diskuze, společenství, otevřenost týmáků a kněţí v centru, praxi, praktickou část, hry a aktivity. Na otázku, co se ti na kurzu nelíbilo, nejvíce respondentů odpovědělo, ţe se jim kurz líbil, některým přišel krátký, nebo uvedli, ţe si nepamatují nic, co by se jim nelíbilo. Některým ale připadal kurz přeplněný, některým se nelíbilo ranní vstávání, málo spánku, učení ze skript jak ve škole, nutná praxe. Další odpovědi respondentů se týkají jen jednotlivců, kteří uváděli např. uspěchanost účastníků, spojení dvou skupin animátorů na jednu, málo aktivit, moc přednášek apod. Kurz pomáhá při práci ve farnosti 89,0 % 4,1 % 6,9 % ano ne nevím U této otevřené otázky, zda kurz animátorům pomohl v praxi, jsem kategorizovala odpovědi do tří skupin (ano, ne, nevím). Odpovědělo na ni 73 respondentů, kteří kurz absolvovali nebo jej právě navštěvují. Nejvíce respondentů odpovědělo ano 65 (89 %). 3 (4,1 %) ne a 5 (6,9 %) uvedlo, ţe neví, jestli měl kurz vliv na jejich praxi. Respondenti, kteří odpověděli, ţe jim 62

63 Počet odpovědí ,6 % 7,2 % 11,2 % 11,7 % 16,3 % 15,2 % 29,8 % kurz pomohl v praxi, uvedli v odpovědi, jak jim kurz pomáhá v praxi, získání nových zkušeností, vědomostí, inspirace nebo motivace, osmělit se. Dále uváděli vliv na jejich osobnostní a duchovní růst, poznání sebe sama nebo získání nových kontaktů. U otázky, čím tě kurz obohatil, respondenti nejvíce uváděli praktickou zkušenost víry, duchovní růst. Dále získání nových kamarádů, vědomosti např. znalosti o víře, zaţití společenství, osobnostní růst, inspirace k činnosti s dětmi, pro pastoraci. Dále pak zkušenosti, záţitky, motivace. 1 (1,4 %) respondent uvedl, ţe ho kurz zklamal Činnost animátoru dle kurzu Činnost animátorů dle absolvování kurzu 12,4 5,7 3,2 2,0 7,4 2,6 4,9 2,6 Animátorský kurz 4,6 2,9 2,6 0,6 ano navštěvuji ne 5,1 2,3 11,7 3,4 6,3 7,7 4,0 3,7 4,3 od.1 od.2 od.3 od.4 od.5 od.6 od.7 od.1 = vedoucí na letním táboře od.2 = vedoucí na příměstském táboře od.3 = vedení společenství dětí do 15 let od.4 = vedení společenství mládeže nad 15 let od.5 = vedení scholy od.6 = vedení ministrantů od.7 = jiná Čísla ve sloupcích = % n = 349 Odpověď Tabulka hodnot v absolutních číslech od.1 od.2 od.3 od.4 od.5 od.6 od.7 Ano navštěvuji Ne Odpovědi týkající se činnosti animátorů byly kategorizovány a roztříděny dle absolvování animátorského kurzu. Data byly dány do grafu, v rámci kterého můţeme vidět, jak se animátoři zapojují ve farnosti v jednotlivých činnostech. U kaţdé činnosti lze vidět podobnou strukturu respondentů, tzn., všechny skupiny animátorů se věnují kaţdé jmenované činnosti. 63

64 Počet odpovědí ,5 % 4,1 % 9,5 % 11,5 % 22,2 % 19,5 % 26,6 % Vzdělávání animátorů dle absolvování kurzu 3,3 7,4 5,0 7,7 7,1 od.1 od.2 od.3 od.4 od.5 od.6 od.7 Odpověď Animátorský kurz 7,4 3,3 ano navštěvuji ne 1,2 3,5 7,4 1,4 1,5 2,3 1,2 5,0 1,5 9,8 11,8 8,8 1,8 1,5 od.1 = studium na VŠ od.2 = studium na SŠ od.3 = přednášky od.4 = kurzy od.5 = knihy od.6 = nevzdělávám se od.7 = jinak Čísla ve sloupcích = % n = 338 Tabulka hodnot v absolutních číslech od.1 od.2 od.3 od.4 od.5 od.6 od.7 ano navštěvuji ne Podobně jsou kategorizovány a roztříděny odpovědi na otázku týkající se vzdělávání animátorů. I zde vidíme podobnou strukturu respondentů. Ze 72 (tj. ze 44,2 % odpovědí) respondentů, kteří neabsolvovali ani momentálně nenavštěvují animátorský kurz, se 13 (7,7 %) někdy zúčastnilo nebo nýní účastní nějakého vzdělávací kurzu pro práci s děmi, s lidmi, 6 (3,3 %) uvedlo studium na VŠ, 7 (3,5 %) na SŠ, 12 (7,4 %) přednášky, 12 (7,4 %) knihy, 2 (1,2 %) uvedli jinou moţnost. Z 91 (tj. z 55,9 % odpovědí) animátorů, kteří absolvovali animátorský kurz nebo jej právě navštěvují, uvedlo 20 (12,1 %), ţe se pro práci s dětmi, s lidmi nevzdělává. 15 (8,8 %), kteří kurz absolvovali a 6 (3,3 %), kteří kurz právě navštěvují. 155 (92,6 %) respondentů tedy uvedlo, ţe se nějak vzdělává nebo se někdy vzdělávalo pro práci s dětmi, s lidmi. Jen 12 (7,4 %) respondentů uvedlo, ţe se nijak nevzdělává pro práci s dětmi, s lidmi 64

65 Počet knězů Analýza dotazníku pro kněze pracující s mládeží 9.2 Sociodemografická charakteristika Dotazník vyplnilo 25 respondentů, z řad kněţí pracujících s mládeţí v olomoucké arcidiecézi. Respondenti zahrnují 17 děkanátů olomoucké arcidiecéze (z celkových 21). Průzkumu se účastnilo 17 (66,7 %) kaplanů pro mládeţ a 8 (33,3 %) jiných kněţí pracující s mládeţí v této oblasti. Většina respondentů má pod 40 let, coţ znamená, ţe se jedná o kněze s praxí do 15 let. Dva respondenti 2 (8,6 %) věk neuvedli. 9.3 Kněží a animátoři Setkávání kaplanů pro mládež s animátory 64,7 % 23,5 % 11,8 % 1/měsíc 2/měsíc nepravidelně Interval setkávání V další části odpovídali respondenti z řad kaplanů pro mládeţ na otevřenou otázku Jak často se společně s animátory scházíte?. Odpovědi byly kategorizovány a roztříděny na 3 stupně (1/měsíc, 2/měsíc, nepravidelně). 11 (64,7 %) kaplanů pro mládeţ se setkává 65

66 s animátory 1/měsíc. Jednou za 2 měsíce se setkává s animátory 4 (23,5 %) kaplanů. Ostatní kaplani pro mládeţ 2 (11,8 %) se setkávají s animátory nepravidelně. Pro nepravidelná setkání organizují např. polovíkendovky (tj. akce od soboty do neděle). Tuto moţnost setkání uvedli 2 (11,1 %) respondenti. 1 (5,6 %) respondent uvedl, ţe mimo pravidelné setkávání se kněţí s animátory potkávají také při organizaci mimořádných akcí. Na otevřenou otázku Kolik animátorů se účastní animátorských schůzek? uváděli kaplani pro mládeţ od 1 do 15 animátorů. Z výpočtů průměrů u jednotlivých odpovědí bylo zjištěno, ţe na animátorských schůzkách se v 5 děkanátech schází v průměru 5 a méně animátorů. V 7 děkanátech se schází v průměru 6 aţ 10 animátorů a v 5 děkanátech 10 aţ 15 animátorů. V otevřených otázkách Jak pracují kaplani pro mládeţ s animátory? Jaké pouţívají materiály? uvedlo nejvíce respondentů, ţe s animátory pracují na základě osobních zkušeností, animátoři se formují i jinde. 2 (11,1 %) kaplani pro mládeţ uvedlo, ţe s animátory pracují na základě dotazů a zájmu animátorů. 3 (16,7 %) uvedlo, ţe schůzky jsou zaměřené především na plánování. 3 (16,7 %) pouţívá materiály z Arcidiecézního centra mládeţe. Z literatury jmenovali Bibli, Youcat, Na cestě k člověku, knihy od P. Jana Balíka, Homilie mládeţi pro WYD nebo vyuţití materiálů na internetu. Dále zde byla uvedena i formace skrze modlitbu nebo adoraci. 9.4 Činnost animátorů z pohledu kněží Otázka Co očekáváte od animátorů? byla otevřená. Nejvíce kněţí odpovědělo, ţe očekává od animátorů osobní ţivý vztah s Bohem, kterým přitáhnou mladé blíţe k Bohu, do společenství, do církve. Ţe budou růst ve víře a s nadšením dělat něco pro druhé. Dále očekávají spolupráci a pomoc při práci s mladými v děkanátu (s jejich pastorací), také ochotu zapojit se, nabídnout svůj čas, schopnosti a nápady. Animátor by podle nich měl být kreativní, aktivní, spolehlivý, schopný samostatné práce, komunikace. 66

67 Odpověď Činnost animátorů z pohledu kněží [%] 7,9 1,8 6,0 5,3 3,5 4,4 7,9 7,9 7,0 10,5 7,9 4,4 5,3 1,8 2,6 3,5 12,3 1 = tábor pro děti do 15 let 2 = příměstský tábor pro děti do 15 let 3 = tábor pro děti do 12 let 4 = příměstský tábor do 12 let 5 = potáborová setkání 6 = víkendové akce pro děti 7 = víkendové akce pro mládež 8 = společenství pro mládež nad 15 let 9 = společenství pro děti do 15 let 10 = scholu pro děti 11 = scholu pro děti a mládež 12 = setkání ministrantů 13 = společenství pro děti do 10 let 14 = jednodenní akce pro děti 15 = jednodenní akce pro mládež 16 = jednodenní akce pro rodiny 17 = jiné n = Počet odpovědí Nejvíce odpovědí 24 (21 %) na polouzavřenou1 výčtovou otázku uvádí, ţe animátoři v jejich děkanátu vedou nějaké společenství: společ1enství pro mládeţ nad 15 let 12 (10,5 %); společenství pro děti do 15 let 8 (7 %); společenství pro děti do 10 let 4 (3,5 %) odpovědi. Kněţí k činnostem animátorů uvádí také vedení scholy celkem 18 (15,8 %), jednodenní akce 15 (13,1 %), tábory 17 (14,9 %), příměstské tábory 6 (5,3 %), víkendové akce pro mládeţ 9 (7,9 %), potáborová setkání 6 (5,3 %), potáborová setkání, setkávání ministrantů 5 (4,4 %). 67

68 Odpověď Společné aktivity kněží s animátory ,6 17,2 12,5 12,5 3,1 14,1 7,8 7,8 1,6 4,7 3,1 1 = tábor pro děti do 15 let 2 = setkání ministrantů 3 = výlety pro děti 4 = výlety pro mládež 5 = jednodenní akce pro děti 6 = jednodenní akce pro mládež 7 = jednodenní akce pro rodiny 8 = děkanátní setkání 9 = modlitby mládeže 10 = mše pro mládež 11 = jiné n = Počet odpovědí Uzavřená výčtová otázka Co konkrétně připravujete společně s animátory? byla analyzována součtem odpovědí od všech respondentů. Nejčastěji kněţí uvádí společnou přípravu mše svaté pro mládeţ 11 (17,2 %) odpovědí. Dále společně organizují jednodenní akce pro mládeţ 9 (14,1 %) a modlitby mládeţe a děkanátní setkání 8 (12,5 %). Mezi společnými aktivitami nechybí výlety pro mládeţ 5 (7,8 %), jednodenní akce pro děti 5 (7,8 %), setkávání ministrantů 3 (4,7 %), jednodenní akce pro rodiny 2 (3,1 %), tábor pro děti do 15 let 2 (3,1 %) nebo výlety pro děti 1 (1,6 %). 68

69 Závěrečná diskuze Činnost a motivace animátorů Jednotlivé farnosti v děkanátech olomoucké arcidiecéze jistě vítají zapojení farníků do společných aktivit. Animátoři jsou svou cílenou a dlouhodobou spoluprací s kněţími důleţitým prvkem pro rozpohybování a oţivení těchto společných aktivit. Kněţí s činností animátorů jiţ počítají a mají vůči nim také svá očekávání (zodpovědnost, spolehlivost, pastoraci mládeţe, osobní vztah s Bohem, nadšení). Tuto svou roli si většina animátorů uvědomuje a přijímá s tím také související odpovědnost za součást své role. V souladu s teoretickým definováním cílů, úkolů a funkcí animátorů (viz kap. 1.1 a 1.2) mají animátoři touhu předávat druhým víru v Boha a chtějí vrátit to, co dříve dostali, navázat na činnost svých předchůdců. Animátoři se většinou věnují dvěma a více aktivitám. Činnost animátorů se soustředí na děti a mládeţ. Na základě dotazníků bychom mohli říci, ţe typický animátor pravidelně připravuje program pro společenství dětí a mládeţe, které zároveň vede. K tomu je zapojen do organizace větší akce konající se 1 2x za rok. Nejčastěji jsou to letní a příměstské tábory pro děti do 15 let. Veškerá činnost animátorů se neobejde bez koordinace s kněţími, kteří by měli tyto aktivity zaštiťovat, vést správným směrem a v neposlední řadě pravidelně dávat najevo vděčnost za mnoţství práce, které animátoři dobrovolně odvádí ve svých farnostech. Animátoři a kaplani pro mládež V průzkumu bylo na základě odpovědí animátorů zjištěno, ţe spolupracují především s kaplany pro mládeţ a s kněţími v jejich farnosti. V rámci jejich spolupráce můţeme vidět pozitivní přístup animátorů ke kněţím, se kterými spolupracují. Nejvíce respondentů uvedlo odpověď Fajn, dobře se s ním spolupracuje a jen 2,1 % (3) uvedlo, ţe má špatnou zkušenost se spoluprací s jedním knězem (špatná komunikace, neshody). Základem spolupráce kněţí a animátorů jsou pravidelné schůzky. Dle mých zkušeností z děkanátu Přerov i dle odpovědí některých kaplanů spočívají animátorské schůzky především v plánování aktivit v děkanátu. Animátoři se se svým kaplanem pro mládeţ nejčastěji setkávají v intervalu 1x/měsíc. Dle mé osobní zkušenosti je pro optimální organizování aktivit v děkanátu nutná účast alespoň pěti animátorů. Na základě výsledků analýzy můţeme říci, ţe se v děkanátech olomoucké arcidiecéze běţně účastní schůzek 6 aţ 15 animátorů a menší části děkanátů méně neţ 5. 69

70 Kaplani pro mládeţ pracují s animátory především na základě svých zkušeností, někteří pouţívají materiály z Arcidiecézního centra mládeţe nebo Bibli či jinou literaturu. Dále můţeme z výsledků průzkumu vidět důleţitost osobní zkušenosti při formaci, a to z pohledu animátorů i kaplanů pro mládeţ. Animátoři v jiných moţnostech vzdělávání uváděli osobní zkušenost, učení se v praxi apod. A v otázce, jak pracují kaplani pro mládeţ s animátory, uvádělo nejvíce kněţí vyuţívání osobní zkušenosti při formaci a činnosti s animátory. Animátorský kurz Z výsledků průzkumu můţeme říct, ţe se většina animátorů 155 ze 163 (tj. 92,6 %) se vzdělává a formuje, zřejmě i proto, aby mohli svou sluţbu co nejlépe vykonávat. Na základě výběrů moţností, které animátoři uvedli v rámci svého vzdělávání, si můţeme všimnout, ţe se chtějí vzdělávat a většině nestačí jen krátkodobý kurz, jak se dočteme i v teoretické části (viz kap. 4). Vyhledávaným způsobem cíleného vzdělávání pro animátorskou činnost jsou animátorské kurzy. Velkou roli v šíření referencí o těchto kurzech hraje osobní zkušenost vrstevníků, kteří jiţ kurz absolvovali nebo se ho právě účastní. Zkušenost s dobrou praxí kurzů se nejlépe předává právě na základě osobního kontaktu s blízkými lidmi v okolí animátorů. Naplněnost kapacity kurz dostupných kurzů naznačují také odpovědi v dotaznících, ve kterých se animátoři zmiňují o přeplněnosti kurzu, coţ povaţují za jeho slabou stránku. I samotní účastníci kurzu si tedy uvědomují důleţitost individuálního přístupu k člověku a osobního kontaktu, na nějţ klade důraz P. Balík. 110 Většina respondentů, jeţ absolvovala animátorský kurz, nebo se jej právě účastní, uvedla, ţe jim kurz pomohl nebo pomáhá v jejich činnosti ve farnosti či děkanátu, ţe je motivoval a inspiroval v jejich sluţbě. Respondenti uvádí v odpovědích, týkajících se jejich formace v rámci tohoto kurzu, k otázkám, proč se do kurzu přihlásili moţnost růstu, prohloubení víry apod. V otázce, čím je kurz obohatil, uváděli nejčastěji společenství, vědomosti, osobní a duchovní růst, nové zkušenosti. Animátoři se tedy v rámci kurzu rozvíjí v osobnostní, duchovní i praktické oblasti, coţ patří k cílům animátorského kurzu (viz kap ). Animátoři ve svých odpovědích, vzhledem k vlivu kurzu na jejich činnost, uváděli často 110 BALÍK, Jan. Na cestě s mladými. Paulínky, Praha

71 důleţitost společenství vzájemného sdílení pro jejich rozvoj ve vztahu s Bohem a osobnostní růst, inspiraci a motivaci. Dále uváděli moţnost seberealizace jako jejich motivaci i prostor k osobnímu rozvoji, o čemţ se práce zmiňuje také v teoretické části (viz kap. 1.4). 71

72 Závěr Animátor svou činností přispívá k aktivnímu zapojení mladých ve farnosti, k účasti na pořádaných akcích. V této práci jsme se zabývali činností animátorů a jejich formací, aby skrze ni mohli formovat ostatní. Animátor se podílí na výchově, osobnostní a duchovní formaci mládeţe. Při práci s dětmi si vychovává své následovníky a taktéţ se podílí na jejich formaci a výchově. Cílem této práce bylo prozkoumat moţnosti formace animátorů, a jak ji vyuţívají při své činnosti. Co konkrétně dělají v olomoucké arcidiecézi a jakou k tomu mají motivaci. Animátoři v olomoucké arcidiecézi mají více moţností, jak se mohou formovat, např. Centrum pro mládeţ Olomouc a Salesiánská kongregace pro ně pořádají animátorské kurzy. Animátoři se ale zajímají o svou formaci i jinak, např. četbou literatury, skrze přednášky nebo svou činností ve farnosti a děkanátu. K jejich činnosti je motivuje vnitřní touha dělat něco pro druhé, baví je pracovat s dětmi a mládeţí. Animátorský kurz jim pomáhá v jejich osobnostním i duchovním rozvoji. Animátoři jsou aktivní a pracují na své formaci, ať uţ absolvovali kurz, nebo ne, jak jsme mohli zjistit na základě průzkumu uvedeném v praktické části této práce. Během kurzu však někteří animátoři získali mimo jiné odvahu pustit se do nových aktivit, zapojit se ve farnosti, v děkanátu, převzít nějakou sluţbu (vedení scholy, ministrantů apod.). Animátoři spolupracují především s kněţími ve svých farnostech a s kaplany pro mládeţ v děkanátu. S kaplany pro mládeţ vytvářejí různé programy pro mládeţ nebo se jinak zapojují ve farnosti či děkanátu. Animátoři také organizují tábory a vedou různá společenství. Svou sluţbu vnímají jako důleţitou, cítí se zodpovědní za to, co dělají a chtějí ji vykonávat naplno s Bohem, který má v jejich ţivotě nepostradatelné místo. Formace i činnost animátorů je velmi důleţitá pro dobrý chod farností i děkanátů, kde animátoři nejvíce působí. Je však důleţitá i pro celou církev a její postavení ve společnosti, v níţ mladí ţijí. Je velmi důleţité, aby lidé poznávali sami sebe, uměli zaujmout správný postoj v obtíţných situacích, vypořádat se s ţivotními problémy, dokázat je řešit. Dle církve má člověk mít odvahu stávat se lepším, dělat vše naplno, pochopit víru, Boha, nalézt k němu cestu a být svědkem jeho lásky k člověku. Animátoři potřebují mít své místo ve světě, ve farnosti, zaţívat společenství, mít s kým sdílet své touhy a starosti, s kým hledat odpovědi na ţivotní otázky, aby byli schopni se seberealizovat pro druhé, být svědkem víry.

73 Bibliografie Prameny Bible. Písmo svaté Starého a Nového zákona. Český ekumenický překlad. 13. Vyd. (4. Opravené vyd.) Česká biblistická společnost, s. ISBN Dokumenty II. Vatikánského koncilu. 1. vyd. 603 s. Praha: Zvon, ISBN Katechismus katolické církve. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, s. ISBN Kodex kanonického práva. Úřední znění textu a překlad do češtiny. 1. vyd. Praha: Zvon, s. ISBN

74 Literatura BALÍK, J. Diecézní centra života mládeže Vznik, spiritualita, výhledy. Praha: Paulínky, s. ISBN BALÍK, J. Monitoring. Praha: Paulínky, s. ISBN BALÍK, J. Na cestě s mladými. Praha: Paulínky, s. ISBN BOCCARDO, R. Jak přivádět dnešního mladého člověka k setkání s Kristem Základy pastorace. Praha: Sekce pro mládeţ ČBK a Asociace křesťanských sdruţení mládeţe, (určeno pro vlastní potřebu). BOSCO, T. Don Bosco. Řím: Tip. S.G.S. Istituto Salesiano Pio XI, s. BUBLÍKOVÁ, A. Tisková zpráva. Olomouc: Arcidiecézní centrum mládeţ, (určeno pro vnitřní potřebu ADCM). Diecézní centra života mládeže I. Sborník o podstatě těchto center a jejich každodenním životě. Sestavil P. Jan Balík. Praha: Sekce pro mládeţ České biskupské konference, s. Dopis delegátům - IV. Arcidiecézní fórum mládeže. Olomouc: Arcidiecézní centrum mládeţ, (určeno pro vnitřní potřebu ADCM). DŘÍMAL, J. Preventivní systém Dona Boska. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci s. ISBN Dům Ignáce Stuchlého. Orientační dny: Rozvoj hodnotové orientace žáků pro udržitelný rozvoj: Základní školy. 1. vyd. Fryšták: DIS SKM, s. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, s. ISBN HANÁKOVÁ, M. aj. Animátorský slabikář. Praha: Salesiánská asociace Dona Boska, o.s s. CHRÁSKA, M. Metody pedagogického výzkumu. Praha: Grada Publishing, a.s., s. ISBN Informace a pokyny pro laické zástupce za děkanáty a kaplany pro mládež - IV. Arcidiecézní fórum mládeže. Olomouc: Arcidiecézní centrum mládeţ, (určeno pro vnitřní potřebu ADCM). JAN PAVEL II., Překročit práh naděje. Praha: Tok, s. ISBN KAPLÁNEK, M. Animace. Praha: Portál, s. ISBN

75 Kurz Animátor. Studijní materiály pro účastníky kurzu. ADCM Olomouc a ADCŢM Přístav Rajnochovice, (určeno pro vnitřní potřebu a studijní účely účastníků kurzu Animátor). NĚMEC, J. aj. Kapitoly ze sociální pedagogiky a pedagogiky volného času. Brno: Paido. Edice pedagogické literatury, s. ISBN ODEHNAL, F. Olomoucká arcidiecéze - Na prahu třetího tisíciletí. Olomouc: Burget, s. ISBN PÁVKOVÁ, J. a kol. Pedagogika volného času. Praha: Portál, s. ISBN PLHÁKOVÁ, A. Učebnice obecné psychologie. Praha: Academia, s. ISBN: PUPÍK, Z. a ŠMIDRIAK, O. Animátor a život malého společenstva. Bratislava: Zdruţenie kresťanských společenstiev mládeţe, s. ISBN SCHMIDBAUER, W. Psychologie: Lexikon základních pojmů. Praha: Naše vojsko, s. ISBN VÁGNEROVÁ, M. Vývojová psychologie. Praha: Karoliniu, s. ISBN VAYNE, F. a ROLLIER, A. Jan Pavel II., mladí lidé a Světové dny mládeže. Praha: Paulínky, s. ISBN: Vize pro Kurz Animátor Vnitřní materiály ADCM Olomouc a ADCŢM Přístav Rajnochovice. (určeno pro vnitřní potřebu). WEST, G. K. Dobrodružství psychologického vývoje. Praha: Portál s. ISBN

76 Elektronické zdroje Arcidiecéze olomoucká [online][cit ]. Dostupné z: Arcidiecézní centrum mládeţe Olomouc [online]. 2014, [cit ]. Dostupné z: Budoucnost církve, [online] [cit ]. Dostupné z: Centrum pro rodinný ţivot [online]. 2005, [cit ]. Dostupné z: Dům Ignáce Stuchlého SKM [online]. 2015, [cit ]. Dostupné z: Katolická církev v České republice [online]. 2015, [cit ]. Dostupné z: Klub SHM Prostějov [online][cit ]. Dostupné z: Learning to love. [online] [cit ], Dostupné z: Ministranti olomoucké arcidiecéze [online]. 2015, [cit ]. Dostupné z: Oldin, [online] [cit ]. Dostupné z: Revoluce víry. Papeţ František Rio de Janeiro. Praha: Sekce pro mládeţ ČBK, s. [online] [cit ] Dostupné z: Rozvoj pedagoga. Vzdělávací moduly. Struktura motivačního procesu. [online] [cit ]. Dostupné z: Salesiáni Dona Boska [online]. 2015, [cit ]. Dostupné z: Salesiánský klub mládeţe Zlín [online]. 2015, [cit ]. Dostupné z:

77 Soziokulturelle Animation [online] [cit ] Dostupné z: Výchovně pastorační projekt provincie. Provinciální kapitula, s.[online] [cit ] Dostupné z: Vysokoškolské katolické hnutí [online]. 2012, [cit ]. Dostupné z:

78 Seznam zkratek ADCM ADCŢM AMR CSM ČBK DCŢM GS KKC LG MiniFor SADBA Arcidiecézní centrum mládeţe Arcidiecézní centrum ţivota mládeţe Arcidiecézní ministrantská rada Celostátní setkání mládeţe Česká biskupská konference Diecézní centrum ţivota mládeţe Gaudium et spes Katechismus Katolické církve Lumen gentium Ministrantská formace Salesiánská asociace Dona Boska SDM (WYD) Světové dny mládeţe (World Young Day) SDB SHM SKM VKH Salesiáni Dona Boska Salesiánské hnutí mládeţe Salesiánské kluby mládeţe Vysokoškolské katolické hnutí Všechny zkratky biblických knih jsou převzaty z ekumenického překladu.

79 Přílohy Příloha 1 Příloha 2 Příloha 3 Olomoucká arcidiecéze Dotazník pro animátory Dotazník pro kněze

80 Příloha 1: Olomoucká arcidiecéze Dostupné z: [cit ]