PŘÍSTUP A VĚDOMOSTI STUDENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL K ÚSTNÍ HYGIENĚ

Transkript

1 School and Health 21, 3/8, Sociální a zdravotní aspekty výchovy ke zdraví PŘÍSTUP A VĚDOMOSTI STUDENTŮ STŘEDNÍCH ŠKOL K ÚSTNÍ HYGIENĚ Magda TALIÁNOVÁ Souhrn: Ústní hygiena je záležitostí každého jednotlivce a spočívá především v domácí péči o chrup a dutinu ústní. Tato péče je integrální součástí osobní hygieny civilizovaného člověka a její význam je stejný jak v primární, tak sekundární i terciální prevenci onemocnění zubů a parodontu. Pro zjištění znalostí a přístupu mládeže k ústní hygieně bylo provedeno šetření u studentů středních škol ve Východních Čechách. Dotazováni byli studenti tří typů škol gymnázia, střední zdravotnické školy a střední integrované školy obchodní. Klíčová slova: ústní zdraví, ústní hygiena, pomůcky k dentální hygieně, prevence Teoretická východiska Každý člověk je povinen dbát o své ústní zdraví. Stav orálního zdraví mohou kladně ovlivňovat dvě formy stomatologické péče: péče léčebná a péče preventivní. Vzniku onemocnění v dutině ústní dokáží zabránit pouze účinná preventivní opatření hlavně z oblasti primární prevence. Mezi základní opatření, kterými je možno dosáhnout ústního zdraví, je na prvním místě dosažení vyhovující úrovně ústní hygieny, které je možné pouze získáním vhodných a osvědčených návyků, které se pěstují u člověka od útlého věku a jsou odborně kontrolovány. Především rodiče je nutné poučit o nebezpečí vzniku zubního kazu a způsobech, jak se toho vyvarovat. Rodiče také musí vědět, že nesou odpovědnost za hygienu a stav chrupu u svých dětí. Na výchově k ústní zdraví se však může podílet i škola. Existují mateřské školy, které se aktivně podílí na výchově k ústnímu zdraví ať už z vlastní iniciativy nebo v rámci preventivních programů, např. v libereckém kraji projekt Zdravý zoubek. Na základních a středních školách může pozitivně přispět projekt SZÚ Dětský úsměv. Tento projekt je zaměřen zejména na výběr vhodných pomůcek k dentální hygieně, metodiku čištění zubů a praktický nácvik těchto metod. Studenti jsou seznámeni také s hlavními příčinami vzniku zubního kazu a s preventivními opatřeními, která zabraňují vzniku zubního kazu. Ústní hygiena je definována jako osobní údržba čistoty a hygieny zubů a ústních struktur, včetně protetických náhrad a ortodontických přístrojů čištěním zubů a stimulací tkání, masážemi dásní hydroterapií i jinými procedurami doporučenými lékařem či hygienistkou pro zachování zubního a ústního zdraví. 199

2 Ústní hygiena je záležitostí každého jednotlivce a spočívá především v domácí péči o chrup a dutinu ústní.tato péče je integrální součástí osobní hygieny civilizovaného člověka a její význam je stejný jak v primární, tak sekundární i terciální prevenci onemocnění zejména zubů a parodontu. Cílem ústní hygieny je: 1. zabránit poškození tvrdých zubních tkání kazem 2. zabránit vzniku zánětu na tkáních parodontu čili parodontitidy 3. udržet léčebný výsledek po léčbě měkkých a tvrdých tkání. Hlavním úkolem ústní hygieny je přispět k udržení ústního zdraví, které lze charakterizovat jako stav plné normality a funkční výkonnosti zubů a jejich odpůrných struktur, jakož i okolních částí ústní dutiny, ale i struktur souvisejících se žvýkáním a maxilofaciálním komplexem Ústní hygienu můžeme rozdělit na: individuální ústní hygienu, kterou vykonává každý člověk sám. profesionální ústní hygienu, která je prováděna prováděna stomatologem či dentální hygienistkou ve své ambulanci. Dosažení vyhovující úrovně ústní hygieny je možné pouze získáním vhodných a osvědčených návyků, které se pěstují u člověka od útlého věku a jsou odborně kontrolovány. Cíl výzkumu Cílem práce bylo zhodnocení úrovně ústní hygieny u mládeže v oblastech péče o dutinu ústní, čištění zubů a znalostí z oblasti dentální hygieny. Úroveň dentální hygieny hodnotím na základě srovnání názorů studentů jednak dle škol a jednak dle pohlaví s nejnovějšími názory stomatologů a dentálních hygienistů. Hypotézy Znalosti v péči o dutinu ústní mají lepší studenti zdravotnické školy než studenti gymnázia. Doplňujících pomůcek k čištění zubů používají více děvčata než chlapci. Horizontální metodu čištění zubů používá více chlapců než děvčat. Znalosti ze somatologie chrupu mají lepší studenti než studenti gymnázia a. Preventivní prohlídky dodržují častěji děvčata než chlapci. Metodologický postup Ve výzkumné části jsem se pokusila o kvalitativní sondu do oblasti dentální hygieny. K získávání dat do práce jsem použila metodu dotazníku. Dotazník je rozdělen do 3 částí. V první části jsou otázky vztahující se k celku péče o dutinu ústní, v druhé části jsou otázky zaměřené na čištění zubů a ve třetí části pak otázky zaměřené na znalosti v oblasti somatologie chrupu. Celkem bylo rozdáno 24 dotazníků. Všechny dotazníky se

3 mi vrátily zpět řádně vyplněné. Získaná data jsou zaznamenána do grafů, ve kterých jsou uvedeny relativní hodnoty (%) sledovaných jevů pro jednotlivé školy a pro pohlaví. Ačkoliv byly mezi školami a pohlavími zjištěny rozdíly, ze statistického hlediska se však tyto rozdíly jeví nevýznamnými. V tabulkách a grafech jsem používala tyto zkratky: střední zdravotnická škola, střední obchodní škola, gymnázium Charakteristika výzkumného vzorku - výzkumného šetření se zúčastnilo 24 respondentů ze 3 středních škol gymnázia, střední zdravotnické školy - obor Všeobecná sestra a Zubní laborant) a integrované střední školy obchodu a služeb obor Sportovní management. Z každé školy bylo náhodně vybráno 8 studentů z toho bylo 4 dívek a 4 chlapců ve věku od 19 let. Po rozdání dotazníku jsem studenty seznámila s účelem mé práce a podala jim základní instrukce k vyplnění. Na vyplnění dotazníku měli studenti 2 minut. Četnos t res pondentů s ondy (%) dle věk u 44,1 8,3 let 16 let 17 let 18 let 19 let Interpretace výsledků Názory s tudentů dle š kol na přibližný věk, ve kterém je nejlepš í vzít dítě poprvé k zubaři , 4 32, 32, 2,2 2, 12, 1 1 přibliž ně od 2 let přibliž ně od 3 let při obtíž ích přibliž ně v 6 letech Stomatologové doporučují, aby se první návštěva u stomatologa uskutečnila přibližně ve 2 letech věku dítěte. Tuto variantu zvolilo 32, % gymnazistů, 2 % studentů obchodní školy a 2, % studentů střední zdravotnické školy. 1

4 Četnos t preventivních s tomatologických prohlídek u s tudentů dle škol , 8 12, 1 2, 1 x ročně 2x ročně 1x za 2 roky Pravidelné stomatologické prohlídky 2 x ročně podstupuje 8 % studentů zdravotnické školy, 82, % studentů obchodní školy a 8 % gymnazistů. Četnos t preventivních s tomatologických prohlídek během roku u studentů dle pohlaví ,3 81,6 16,6 11,6 6,6 1 x za rok 2 x za rok 1x za 2 roky DÍV K Y CHLAPCI Pravidelné stomatologické prohlídky 2 x ročně dodržuje z dotazovaných 83,3 % dívek a 81,6 % chlapců. Názory s tudentů dle š kol na nejvhodnějš í počátek péče o dutinu ús tní , po narození přibližně v 6 měs přibližně v roce přibližně od 2 let Doporučuje se začít s péčí o dutinu ústní hned po narození. Tuto variantu zvolilo % studentů zdravotnické školy, 3 % studentů obchodní školy a 32, % gymnazistů. 2

5 Názory studentů dle škol na dostatečnost v jejich informovanosti s tomatologem o dentální hygieně , 6 ano 2, 3 3 ne 4 Informovanost stomatologem v oblasti dentální hygieny se zdá dostatečná 62, % studentů zdravotnické školy, 6 % studentů obchodní školy a 2, % gymnazistů. Ze všech dotazovaných studentů odpovědělo 6 %, že informovanost stomatologem je dostatečná. Názory studentů dle pohlaví na dostatečnost v jejich informovanosti o dentální hygieně stomatologem ano 6 4 ne 4 DÍV K Y CHLAPCI Dívky i chlapci shodně odpověděli v 6 %, že se jim jeví informovanost stomatologem o dentální hygieně dostatečná. R ozhodujíc í faktor při volbě zubní pas ty u s tudentů dle š kol , 12, reklama doporučení lékaře cena pas ty co je k dos tání Při volbě zubní pasty je pro většinu dotazovaných rozhodujícím kritériem doporučení lékaře. Tuto variantu zvolilo 4 % studentů zdravotnické školy, 4 % studentů obchodní školy a 3 % gymnazistů. 3

6 Názory s tudentů dle š kol na přibližný věk, od kterého s i je dítě schopno čisit si zuby samo , 2, 2, přibliž ně od 2 let přibliž ně od 3 let přibliž ně od 4 let přibliž ně od let Stomatologové se shodují, že dítě by si mělo čistit zuby samo přibližně od 3 let. Tento názor má shodně 2, % studentů na všech třech školách.variantu přibližně od 4 let zvolilo 3 % studentů zdravotnické školy, 2 % studentů obchodní školy a 3 % gymnazistů. Četnost čištění zubů během dbe u studentů dle škol , x denně 2 x denně Ačkoliv nejoptimálnější by bylo čistit si zuby po každém jídle, z praktického hlediska je to téměř nemožné, a tak stomatologové doporučují čistit si zuby minimálně 2x denně. Většina studentů (82, % studentů zdravotnické školy, 8 % studentů, 9 % gymnazistů) odpověděla, že si zuby čistí 2 x denně. Preference typů zubních kartáčku u studentů dle škol klas ický 1 elektrický Většina z dotazovaných studentů (9 % studentů zdravotnické školy, 1 % studentů obchodní školy a 9 % gymnazistů) odpověděla, že k čištění zubů používá klasický zubní kartáček. 4

7 Nejčastěji používané pomůcky k dentální hygieně u studentů dle škol kartáček a pasta dentální nit ús tní deodorant ús tní voda Kartáček a zubní pastu používají všichni dotazovaní studenti. Dentální nit používá 2 % studentů zdravotnické školy, % studentů obchodní školy a 2 % gymnazistů. Ústní deodorant používá po 1 % studentů zdravotnické a obchodní školy a % gymnazistů. Ústní vodu používá jen % studentů zdravotnické školy a % studentů obchodní školy. Nejčastěji používané pomůcky k dentální hygieně u studentů dle pohlaví ,6 18,3 1 8,3 1,6 kartáček+pasta dentální nit ústní voda ústní deodorant DÍV K Y CHLAPCI Kartáček a zubní pastu používají všichni chlapce a děvčata. Dentální nit používá 26,6 % děvčat a 18,3 % chlapců, ústní vodu 1 % děvčat a 8,3 % chlapců a ústní deodorant pouze 1,6 % chlapců. Názory s tudentů dle š kol na přibližný věk, ve které dítě zvládne použít dentální vlákno přibližně od 4 let přibližně v 6 letech 62, 4 4 přibližně v 8 letech přibližně od 12 let Stomatologové tvrdí, že přibližný věk, ve kterém dítě zvládne bez problému používat dentální vlákno, je 12 let. Tuto variantu zvolilo shodně % studentů na každé škole.

8 Názory s tudentů dle š kol na optimální velikos t pracovní čás ti kartáčku , 8 4, mm mm mm 2 mm Optimální velikost pracovní části zubního kartáčku pro dospělého člověka má být 2 mm. Tuto variantu zvolilo 8 % studentů zdravotnické školy, 12, % studentů obchodní školy a 3 % gymnazistů. Názory s tudentů dle š kol na optimální tvrdos t kartáčku měkký tvrdý s tředně tvrdý na tvrdos ti nezáleží Stomatologové doporučují používat u dospělého člověka středně tvrdé zubní kartáčky. S touto variantou souhlasilo % studentů zdravotnické školy, 7 % studentů obchodní školy a % gymnazistů. Názory studentů dle škol na nejdůležitější kritérium počátku podávání zubní pas ty prořezání zubů s chopno výplachu ús t 3 12, přibliž ně od 3 let dítě s e s amo rozhodne Nejdůležitějším kritériem počátku podávání zubní pasty je schopnost dítě vyplachovat si ústa. Tuto variantu si zvolilo 3 % studentů zdravotnické školy, 3 % studentů obchodní školy a % gymnazistů. 6

9 Nejč astě ji používaná m etoda č iš tě ní zubů u studentů dle škol , 2 1 horizontál krouživá Stilmann Chartes Krouživá metoda je nejčastěji používaná u studentů zdravotnické školy ( %) a u studentů gymnázia ( %). Studenti obchodní školy (3 %) nejčastěji používají metodu horizontální. Nejčastě ji používaná metoda čiště ní zubů u studentů dle pohlaví ,6 36,6 31,6 2 13,3 6,6 horizontál. krouživá Stilmann Chartes DÍV KY CHLAPCI Krouživou metodu používá 36,6 % dívek a 46,6 % chlapců. Zatímco na druhém místě je u dívek (31,6 %) metoda horizontální, tak u chlapců ( %) shodně Stilmannova a Chartesova metoda. Názory studentů dle škol na nejvhodně jší m etodu čiš tě ní zubů u dě tí , 3 12, 1 horizontál stírací krouživá Stomatologové doporučují u dětí použít krouživou metodu. Tuto variantu zvolilo % studentů zdravotnické školy, 6 % studentů obchodní školy a % gymnazistů. 7

10 Znalosti studentů o př ísunu fluóru do organism u , 7 42, 1 ano ne Znalosti o přísunu fluóru do organismu má pouze 3 % studentů zdravotnické školy, 42, % studentů obchodní školy a % gymnazistů. Znalosti studentů dle škol o skupině zubů, která se nevyskytuje v mléčném chrupu , 2, špičáky řezáky stoličky třenové zuby V mléčném chrupu se nevyskytují třenové zuby. Tuto odpověď si zvolilo po 4 % studentů na zdravotnické a obchodní škole a 6 % gymnazistů. Znalosti studentů dle škol o př íčině vzniku m edových zubů , 12, žluta vě za ba rve né zuby zuby s ka ze m neč iště né zuby zuby za ba rve né po A T B Medové zuby jsou zuby se zubním kazem. Tuto variantu správně vybralo % studentů zdravotnické školy, 12, % studentů obchodní školy a % gymnazistů. Diskuse Provedené šetření prokázalo, že znalosti studentů v oblasti ústní hygieny nejsou zcela dostačující a ukázala se zde potřeba po vyšší informovanosti studentů. Jsou zde patrné rozdíly mezi jednotlivými typy škol. Znalosti studentů gymnázia a zdravotnické školy byly srovnatelné. Studenti střední odborné školy obchodní vykazovali horší výsledky než 8

11 studenti gymnázia a. Má-li se situace zlepšit je důležité, aby se zlepšila informovanost mládeže v ordinaci stomatologa či dentální hygienistky. Rodiče by měli více kontrolovat stav ústní hygieny u dětí a zároveň by měli aktivně vyhledávat informace o nových trendech v ústní hygieně. Důležitou roli při výchově k ústnímu zdraví by měli mít také učitelé. Bohužel z praxe však vyplývá, že toto téma je opomíjeno. Učitelé jsou totiž přesvědčeni, že na takové téma nemají ve svých hodinách prostor a že výchově k ústnímu zdraví se mají věnovat pouze rodiče a stomatolog. Většina dotazovaných učitelů však připouští, že tento problém by mohl být alespoň částečně odstraněn zavedením předmětu Výchova ke zdraví do školních osnov. V současné době se dostávají do škol letáčky zaměřené na zubní hygienu u žáků druhých tříd, které mohou učitelé využívat v předmětu Prvouka.Tímto směrem by se měla edukace vyvíjet i v dalších ročnících. Závěr Na závěr bych chtěla podotknout, že dokonalá ústní hygiena s fluoridací a zdravou výživou vede k uchování zdravého a kompletního chrupu. To by mělo být cílem každého studenta, neboť krásné a zdravé zuby jsou vizitkou každého jedince. Jestliže je péče o zuby nedostatečná pak existuje vysoké riziko vzniku stomatologického onemocnění, které může vyústit i případnou ztrátou chrupu. Vzhledem k růstu cen stomatologických služeb dochází i ke značné finanční zátěži. Literatura: KILIÁN, J. a kol. Prevence ve stomatologii. Praha: Galen,1999. TŮMOVÁ, L.; MACH, Z. Zoubky našich dětí. Praha: Mladá fronta, 3. ATTITUDE TO AND KNOWLEDGE OF ORAL HYGIENE OF SECONDARY SCHOOL STUDENTS Abstract: Oral hygiene is a concern of every individual and consists, first of all, in the home care of dentition and of the oral cavity. This care is an integral part of the personal hygiene of a civilised man and its importance is the same in both primary and secondary, or tertiary, prevention of teeth diseases of parodontium. To find out the knowledge of and the attitude of the youth to the oral hygiene investigation has been performed among secondary school students in East Bohemia. Interrogated were students of three school types: of a grammar school, medical college, and of an integrated business school. Key words: oral health, oral hygiene, utilities for dental hygiene, prevention 9