ady práce Moravskoslezského kraje ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2003 a p edpokládaný vývoj v roce 2004 ezen 2004

Transkript

1 Úřady práce Moravskoslezského kraje ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce a předpokládaný vývoj v roce 2004 Bruntál Opava Ostrava Karviná Nový Jičín Frýdek-Místek březen 2004

2 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 1 OBSAH strana I. Úvod 2 II. Celková charakteristika Moravskoslezského kraje 2 III. Zaměstnanost 5 IV. Nezaměstnanost 15 V. Cizinci na trhu práce 22 VI. Kontrolní činnost 23 VII. Platební neschopnost zaměstnavatelů 24 VIII. Aktivní politika zaměstnanosti 24 IX. Prognóza vývoje trhu práce v roce X. Přílohy - jednotlivé okresy Moravskoslezského kraje 38

3 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 2 I. ÚVOD Do roku 2000 zpracovávaly jednotlivé úřady práce České republiky analýzy předchozího vývoje trhu práce s prognózou na další období samostatně v rámci své okresní působnosti. Úřady práce Moravskoslezského kraje (dále ÚP MSK) velmi pružně a v předstihu zareagovaly na ustavení vyšších územně správních celků a již v polovině roku 2000 iniciativně připravily návrh komplexní osnovy analýzy stavu a vývoje trhu práce na úrovni kraje, který Správa služeb zaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (dále SSZ MPSV ČR) přijala jako jednotný celorepublikově platný metodický návod pro budoucí krajské analýzy. Podle této osnovy a z podkladů úřadů práce v Bruntále, Frýdku-Místku, Karviné, Novém Jičíně, Opavě a Ostravě jsou od roku 2001 zpracovávány roční analýzy trhu práce v Moravskoslezském kraji (dále MSK) a v polovině roku její zkrácené verze se zpřesněnou prognózou vývoje nezaměstnanosti na druhé pololetí. Nyní byla dokončena analýza za rok. Cílem těchto zpráv je poskytnout nejdůležitější informace a poznatky o předchozím a očekávaném vývoji na trhu práce v našem kraji, souhrnně prezentovat činnost ÚP MSK v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti aj. V přílohách jsou obsaženy stručné okresní charakteristiky, vybrané hlavní e zaměstnanosti a nezaměstnanosti včetně prognózy na další období a výsledky aktivní politiky zaměstnanosti jednotlivých úřadů práce. Krajské analýzy se nezabývají podrobnějším hodnocením situace v jednotlivých okresech, k tomu jsou určeny samostatné analytické materiály příslušných okresních úřadů práce. II. CELKOVÁ CHARAKTERISTIKA MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 1. Ekonomická a sociální situace Moravskoslezský kraj se nachází na severovýchodním území České republiky a v jejím rámci sousedí se Zlínským, a Olomouckým krajem. Vně České republiky tvoří hranici s Polskem a Slovenskem. Kraj zahrnuje okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město. Tento územní celek je svým charakterem různorodý, přičemž jeho jádrem je ostravsko-karvinská aglomerace. Jedná se o tradiční industriální oblast s vysokým podílem tzv. velkého průmyslu - především uhelného hornictví, metalurgie, těžkého strojírenství a chemie. Dalšími významnými sektory jsou strojírenský, farmaceutický, elektrotechnický, papírenský, textilní a potravinářský průmysl. Zemědělská výroba má celoplošný charakter, v podhůří Beskyd a Jeseníků je zastoupeno lesní hospodářství. Od roku 1990 probíhá v kraji rozsáhlá restrukturalizace hospodářské základny, která bouřlivě mění jeho tvář, ale je také provázena uvolňováním desetitisíců zaměstnanců. MSK patří v rámci celé republiky ke strukturálně nejpostiženějším oblastem, pro něž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu a téměř neustále se zvyšující nezaměstnanost. Intenzita jejího nárůstu a tempo poklesu personálních stavů u moravskoslezských zaměstnavatelů bylo zatím nejvýraznější v letech 1997 až 1999, kdy za třicet šest měsíců stoupl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání o (+155,5 %) a celková zaměstnanost u moravskoslezských firem poklesla o (-15,4 %) osob. Dlouhodobé negativní trendy vývoje na nabídkové i poptávkové straně moravskoslezského trhu práce pokračovaly bohužel i v roce. Je zřejmé, že očekávané a tolik potřebné trvalejší ekonomické oživení se MSK zatím prakticky netýká. Probíhající změny ve struktuře podnikání nejsou doprovázeny realizací potřebného množství životaschopných projektů, které by přinesly zvyšování zaměstnanosti nebo alespoň zastavily její pokles. Restrukturalizační proces se u mnoha podniků omezuje pouze na optimalizaci (tj. snižování) personálních stavů, což se projevuje v akcelerujícím napětí na trhu práce a přináší stále větší sociální problémy.

4 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 3 2. Demografická situace MSK, zejména jeho centrální část v okolí měst Ostrava, Havířov, Karviná a Frýdek- Místek, patří k nejhustěji osídleným oblastem České republiky. Na 7 % její rozlohy žije 12,4 % obyvatel. Všechny okresy kraje s výjimkou okresu Bruntál, který je rozlohou největší ale zároveň nejméně osídlený, mají hustotu osídlení vyšší než je celostátní průměr. Počet obyvatel MSK se již řadu let plynule snižuje. K 31. prosinci zde žilo celkem trvale bydlících obyvatel, což je o (-0,3 %) méně než před rokem a o (-1,8 %) méně než před pěti lety. Velice vážným celospolečenským problémem, který se neustále prohlubuje, je soustavný úbytek mladých lidí do 14 let věku. Od roku 1992 se jejich počet v MSK snížil o , tj. o 24,1 %. Klesající absolutní počet i podíl mladých lidí na celkovém stavu obyvatel se promítá do stoupajícího průměrného věku obyvatel MSK, který nyní činí 38,5 roku. Tabulka II/1 - Vývoj počtu obyvatel trvale bydlících v Moravskoslezském kraji ) (celkový počet) z toho z toho z toho celkem celkem celkem ženy ženy ženy obyvatelé obyvatelé v produktivním věku 2) obyvatelé věkové kategorie 0-14 let průměrný věk obyvatel 37,8 39,3 38,2 39,7 38,5 40,0 1) Od roku 1996 jsou na základě metodiky SSZ MPSV ČR používána při hodnocení demografického vývoje data, která poskytuje Český statistický úřad. Údaje z demografické statistiky jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu dalšího roku, což znamená, že skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících dvanáct měsíců. V pololetních i ročních analýzách stavu a vývoje trhu práce jsou proto uváděny totožné veličiny. 2) Do r započítávány osoby od 15 do 59 let věku, od r zahrnuty osoby věkové skupiny let. 3. Silné stránky Moravskoslezského kraje MSK zůstává jednou z hospodářsky nejvýznamnějších oblastí v České republice. Rozmanitost průmyslových odvětví. Existence řady perspektivních firem vytvářejících ve s rovnání s jinými kraji velký základní ekonomický rozvojový potenciál. Řada zavedených obchodních značek a relativně vysoká exportovatelnost hutních a některých strojírenských výrobků. Existence mnoha vhodných objektů a pozemků pro nové investice, staré průmyslové areály vybavené infrastrukturou, tzv. brownfields, s možností jejich využití pro rozvoj nových podnikatelských aktivit. Připravené a připravované průmyslové zóny. Dostatečný potenciál kvalifikované, popřípadě v řadě oborů dobře rekvalifikovatelné pracovní síly využitelné při rozvoji nových ekonomických aktivit. Postupně se zlepšující životní prostředí. Pohoří Beskyd a Jeseníků - vhodné oblasti pro rozvoj podnikání v cestovním ruchu.

5 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 4 Výhodná geografická poloha z pohledu perspektivních dopravních tras - kraj leží na dopravní křižovatce Česko, Polsko, Slovensko a Rakousko s dobrou pozicí do východních zemí. Blízkost státních hranic s Polskem a Slovenskem a možnost vytvářet ve vazbě na tyto země poměrně silný euroregion. Relativně hustá síť železniční a autobusové dopravy. Letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje s výhledem výrazného rozvoje. Systém vysokoškolského technického, ekonomického a humanitního vzdělávání (existence tří univerzit a soukromé Vysoké školy podnikání, a.s.). Dostatečná kapacitně dimenzovaná síť středních a vyšších odborných škol. Zvyšující se nabídka vzdělávacích organizací s možností občanů rozšířit a doplnit si vzdělání.. Značný potenciál technické odbornosti. Funkční institucionální zázemí pro řešení problémů trhu práce (úřady práce, zaměstnanecké agentury, Agentura pro regionální rozvoj, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, rekvalifikační a poradenské instituce apod.). 4. Slabé stránky Moravskoslezského kraje Nepříznivá struktura ekonomiky daná historickým vývojem - silné soustředění průmyslové činnosti na těžbu uhlí, hutnictví a strojírenství. Značná územní koncentrace podniků metalurgického a strojírenského průmyslu procházejících restrukturalizací. Nedokončená restrukturalizace hutnictví a strojírenství. Pomalé tempo zvyšování technologické úrovně výrob (zavádění progresivních technologií), způsobující stále ještě příliš nízkou produktivitu práce, velkou energetickou náročnost a vysoké režijní náklady. Nedostatek podnikatelské infrastruktury a zařízení pro podporu rozvoje malých a středních firem. Absence významných větších investic, které by v kraji zásadnějším způsobem příznivě ovlivnily nezaměstnanost. Nejnižší intenzita podnikatelských aktivit, nejmenší počet samostatně výdělečně činných osob na 100 ekonomicky aktivních obyvatel v rámci všech krajů ČR. Obtížně řešitelné ekologické problémy spojené zejména s předchozí (Ostrava) a současnou (okresy Karviná a Frýdek-Místek) těžbou uhlí. Na značné části území kraje ztížené podmínky zemědělského hospodaření (ekologické zábrany, klimatické podmínky apod.), což omezuje možnosti pěstování ekonomicky výhodných plodin a způsobuje útlum zemědělských výrob zejména v podhorských a horských oblastech. Naprosto nedostatečné napojení na evropskou dálniční síť - neustále oddalované zahájení a zcela nedostatečné tempo výstavby dálnice D 47. Morální i fyzická zastaralost značné části dopravní infrastruktury. Soustavný růst jízdného a přepravného, klesající úroveň hromadné dopravy. Dopravní obslužnost je v okresech MSK a zvláště v některých mikroregionech velmi ná. V okresních městech dopravní dostupnost pohyb pracovních sil příliš nekomplikuje. Dojíždění do zaměstnání, doprovázené rostoucími náklady na dopravné, však představuje téměř neřešitelný problém především v obcích, které se nacházejí v řídce osídlených územích, kde byla autobusová a železniční doprava v předchozím období navíc ještě značně omezena. Špatné možnosti dopravy do zaměstnání jsou zejména ve dnech pracovního klidu a pracovního volna nebo při dojíždění na odpolední a noční směny. Růst počtu sociálně nepřizpůsobivých obyvatel (marginalizace určitých sociálních skupin).

6 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 5 Pomalu se rozvíjející intelektuální základna, takřka neřešitelný problém získat vysokoškolsky vzdělané odborníky z jiných částí republiky. Nižší zastoupení obyvatel s vyšším stupněm vzdělání, tendence kvalifikovaných osob, zejména mladých, spíše kraj opouštět. Míra nezaměstnanosti dlouhodobě značně nad celorepublikovým průměrem - téměř stabilně je přibližně o dvě třetiny vyšší. Rostoucí podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob. Vysoký počet občanů se zdravotním postižením většinou jako důsledek jejich předchozího dlouholetého zaměstnání v těžkém průmyslu. Trvalý, neustálý a velmi výrazný nedostatek pracovních příležitostí ve všech okresech kraje. III. ZAMĚSTNANOST 1. Celková zaměstnanost V průběhu roku se zaměstnanost celkově u zaměstnavatelů v MSK podle předpokladů a v souladu s dlouhodobým trendem opět snížila. Intenzita jejího poklesu byla navíc ve srovnání s předchozím rokem ( osob) podstatně silnější, a to téměř dvakrát. Na tomto úbytku se podílely firmy ze všech okresů MSK, nejvíce z okresu Ostrava ( osob), Karviná ( zaměstnanců), Nový Jičín ( pracovníků) a Bruntál ( osob). Pozitivní vliv již čtvrtý rok přetrvávajícího příznivého hospodářského vývoje i loňského mírného zrychlení růstu české ekonomiky se v MSK dosud neprojevil. Přestože do průmyslových zón v našem kraji investoři, většinou zahraniční, začínají postupně přicházet, jejich investice jsou zatím menší a dosud nevytvořily takové množství nových pracovních příležitostí, které by přerušily dlouhodobý pokles celkové zaměstnanosti. Graf III/1 - Vývoj zaměstnanosti u zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje všech velikostních kategorií zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob

7 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 6 Zaměstnavatelé MSK všech velikostních kategorií zaměstnávali k celkem osob, což je o (-2,0 %) méně než před rokem. Tento pokles výhradně ovlivnily větší podniky se stavem 26 a více osob, monitorované ÚP MSK, u nichž se zaměstnanost snížila o pracovníků, což je o více než tito sledovaní zaměstnavatelé na rok signalizovali. U malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 osob naopak zaměstnanců (+1,8 %) přibylo. Počet osob samostatně výdělečně činných (dále OSVČ) se během uplynulého roku zvýšil o (+1,5 %), takže koncem prosince aktivně podnikalo celkem občanů. Tento stav zahrnuje i zaměstnance firem, kteří kromě hlavního pracovního poměru současně vykonávají rovněž samostatnou výdělečnou činnost a jsou podnikateli. Stav zaměstnavatelských subjektů se v průběhu roku zvýšil celkem o 91; v závěru uplynulého roku jich na trhu práce MSK působilo Tabulka III/1 - Vývoj počtu zaměstnavatelů, zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných (celkový počet) 12/-12/ % zaměstnavatelé všech velikostních kategorií ,4 z toho - zaměstnavatelé se stavem 26 a více osob ,9 - zaměstnavatelé se stavem do 25 osob ,1 zaměstnanci u firem všech velikostních kategorií ,0 z toho - zaměstnanci u firem se stavem 26 a více osob ,2 - zaměstnanci u firem se stavem do 25 osob ,8 osoby vykonávající samostatně výdělečnou činnost ,5 2. Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích Od června jsme přistoupili k velikostnímu členění firem MSK podle kategorizace, která odpovídá definici a doporučením Mezinárodní organizace práce (ILO). Podle počtu zaměstnanců jsou firmy rozděleny na malé (1-49 pracovníků), střední ( pracovníků) a velké (250 a více pracovníků). Tabulka III/2 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnavatelé kategorie k k k 12/-12/ % % % % 1 až , , , ,3 50 až , , , ,6 250 a více 224 0, , , ,8 celkem , , , ,4 Celkový přírůstek počtu zaměstnavatelských subjektů působících v MSK o 0,4 % nejvíce ovlivnily firmy s 1-49 zaměstnanci (+67), které jsou také v celkovém počtu

8 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 7 moravskoslezských podniků zastoupeny nejvýrazněji; jejich podíl v závěru roku činil 94,9 %. Dále rovněž poměrně značně přibylo zaměstnavatelů ve velikostní kategorii pracovníků (+37), do níž byly zahrnuty školy a školská zařízení, které získaly loni v lednu právní subjektivitu. Tabulka III/3 - Zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích - zaměstnanci kategorie k k k 12/-12/ % % % % 1 až , , , ,9 50 až , , , ,2 250 a více , , , ,3 celkem , , , ,0 K mu úbytku zaměstnanosti o 2,0 % přispěly z jednotlivých velikostních skupin celkově pouze velké podniky z více než 250 pracovníky, jejichž stavy se zúžily o osob. Důvodem této redukce byl cca z poloviny zánik okresních úřadů a jejich odborů školství a následné získání právní subjektivity škol a školských zařízení. Tyto nově vzniklé subjekty byly převážně zařazeny mezi malé a střední podniky, což ale snížení celkové zaměstnanosti v kraji výrazněji neovlivnilo. K absolutnímu poklesu počtu zaměstnanců u velkých podniků došlo nejvýrazněji ve zpracovatelském průmyslu. 3. Zaměstnanost v odvětvích u monitorovaných firem se stavem 26 a více zaměstnanců Monitorované firmy jsou od roku na základě převažujícího předmětu činnosti rozděleny do 14 odvětví podle Odvětvové klasifikace ekonomických činností (dále OKEČ). Navíc je podrobněji rozčleněn zpracovatelský průmysl. Z monitorování firem a výběrových šetření ÚP MSK vyplývá, že v průběhu roku zaměstnanost u sledovaných zaměstnavatelů se stavem 26 a více osob celkově klesla o 3,2 % (tj. o osob). Stavy zaměstnanců u větších podniků se snížily ve všech okresech, dynamiku průměrného krajského poklesu převyšovaly okresy Nový Jičín (snížení o 6,2 %) a Bruntál (pokles o 5,1 %). Tabulka III/4 - Vývoj počtu zaměstnanců v odvětvích podle OKEČ - monitorované firmy se stavem 26 a více osob odvětví % % % 12/- 12/ zemědělství a myslivost, lesní hospodářství , , ,7-421 dobývání nerostných surovin , , , zpracovatelský průmysl , , , z toho - výroba kovů a kovodělných výrobků , , , výroba strojů a zařízení , , , potravinářský a tabákový , , , výroba dopravních prostředků , , , textilní a oděvní , , , výroba elektrických a optických přístrojů , , ,1 +344

9 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 8 Pokračování tabulky III/4 - gumárenský a plastikářský , , , papírenský a polygrafický, vydavatelské činnosti , , , chemický a farmaceutický , , , dřevozpracující , , , průmysl skla, keramiky, porcelánu a staveb. hmot - koksování, rafinérské zpracování ropy , , , , , , kožedělný průmysl 384 0, , , zpracovatelský prům. jinde neuvedený , , ,6-322 výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody , , ,6-429 stavebnictví , , ,7-531 obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboží , , ,9 +69 pohostinství a ubytování , , ,7-79 doprava, skladování, pošty a telekomunikace , , ,3-552 peněžnictví a pojišťovnictví , , ,9-411 činnosti v obl. nemovitostí, pronaj. movitostí, služby pro podniky, výzkum a vývoj , , ,7-96 veřejná správa, obrana, sociální zabezpečení , , , školství , , , zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti , , ,8 +91 ostatní veřejné, sociální a osobní služby , , ,8 +38 celkem , , , Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých vybraných odvětvích s výraznějšími změnami v počtech zaměstnanců v roce Zemědělství a myslivost, lesní hospodářství Zaměstnanost v tomto odvětví, kterou výrazně ovlivňuje sezónní efekt, klesla za uplynulý rok o 421 (-4,9 %) osob. Stavy zaměstnanců poklesly výhradně ve druhém pololetí roku, a to zejména z důvodu ukončování sezónních prací a odlivu sezónních zaměstnanců. Největší úbytek nastal v okrese Opava (-181 pracovníků), v němž je z celého kraje největší podíl (32,8 %) osob pracujících u zemědělských podniků, a dále v okresech Frýdek-Místek (-170 zaměstnanců), kde se negativně projevily organizační změny u subjektů lesního hospodářství, a Bruntál (-88 osob). Dobývání nerostných surovin Během roku se počet zaměstnanců v odvětví dobývání nerostných surovin, které je koncentrované do okresů Karviná, Frýdek-Místek a Ostrava, snížil celkem o (-5,2 %). Na tento pokles měl rozhodující vliv úbytek pracovníků z důlních odštěpných závodů dominantního krajského zaměstnavatele a.s. Ostravsko karvinské doly (dále OKD), který se týkal okresů Karviná (-966) a Frýdek-Místek (-252).

10 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 9 Zpracovatelský průmysl U monitorovaných organizací zpracovatelského průmyslu, ve kterém nachází v MSK pracovní uplatnění nejvíce osob, ubylo za uplynulý rok celkem (-3,8 %) zaměstnanců. Na tomto poklesu se nejvíce podíleli výrobci dopravních prostředků ( pracovníků), zaměstnavatelé zabývající se výrobou kovů a kovodělných výrobků ( osob), kam jsou zařazeny i hutní podniky, dále textilní a oděvní firmy (-834 zaměstnanců) a zaměstnavatelé dřevozpracujícího (-492 osob) a potravinářského a tabákového průmyslu (-483 zaměstnanců). Naopak výraznější nárůst zaměstnanosti nastal především v podnicích orientovaných na výrobu elektrických a optických přístrojů (+344 osob). Výroba dopravních prostředků Na celkové snížení zaměstnanosti v tomto odvětví o osob měla negativní vliv především redukce stavů v okrese Nový Jičín ( zaměstnanců), ve kterém se projevily pokračující restrukturalizační změny v holdingu Tatra Kopřivnice a zrušení výroby nákladních vozů v a.s. Thrall Vagonka Studénka. Výroba kovů a kovodělných výrobků Ocelářské podniky našeho kraje nadále pokračovaly v restrukturalizaci, kterou doprovázelo průběžné zeštíhlování personálních stavů. Redukce se projevila nejvýrazněji v okrese Ostrava ( osob), a to zejména u akciových společností Vítkovice Strojírenství, Ispat Nová huť, Vítkovice Steel a Vítkovice. Snižování jejich zaměstnanosti a související negativní dopady se však netýkaly jen Ostravy, ale i dalších okresů MSK, a to především Frýdku-Místku, Karviné, Opavy a Nového Jičína. Dojíždějící zaměstnanci s trvalým bydlištěm v těchto okresech se podílejí na celkové zaměstnanosti Ispat Nová huť 46 % a uvedených vítkovických podniků 33 %. Na celokrajském poklesu zaměstnanosti se celkově v tomto odvětví rovněž podílely i firmy z okresu Frýdek-Místek (-222 pracovníků). Naopak v ostatních okresech našeho kraje došlo u sledovaných zaměstnavatelů k navýšení personálních stavů, nejvíce v okresech Nový Jičín (+210 pracovníků), Opava (+180 osob) a Karviná (+126 zaměstnanců). Při řešení sociálně-ekonomických důsledků restrukturalizace ocelářství stále sehrává pozitivní úlohu doprovodný sociální program, který umožňuje vyplácet části propouštěných pracovníků mimořádné finanční příspěvky a dává jim současně navíc šanci absolvovat pro ně připravené rekvalifikace. Součástí tohoto programu je i činnost Regionální zaměstnanecké agentury. Zprostředkovatelské a poradenské činnosti v jednotlivých firmách bezprostředně zajišťují podnikové zaměstnanecké agentury Ispat Nové huti, Třineckých železáren, Vítkovic, Válcoven plechu Frýdek-Místek, ŽD Bohumín a Jäklu Karviná. Cílem jejich aktivit je pomáhat uvolňovaným zaměstnancům ještě před odchodem z podniku vyrovnávat se s nejistotami spojenými s propouštěním, mapovat jejich schopnosti a dovednosti, seznamovat je s aktuální nabídkou volných míst a zařazovat - v úzké spolupráci s místně příslušnými úřady práce - nadbytečné pracovníky do aktivačních a motivačních programů včetně rekvalifikačních kurzů. Textilní a oděvní průmysl V průběhu roku došlo k celkovému poklesu o 834 zaměstnanců, a to nejvíce v okrese Nový Jičín (-302 pracovníků), kde snižování stavů zaměstnanců zapříčinila dlouhodobá odbytová krize výrobků téměř u všech firem v okrese, především však v a.s. Tonak. Hlavním důvodem úbytku zaměstnanců v okrese Bruntál (-248) bylo zejména ukončení výroby v krnovském provozu a.s. United Technology Ostrava a v s.r.o. HB len z Horního Benešova, a také odbytové potíže a.s Moravolen Bruntál a dlouhodobý útlum výroby v rýmařovském závodě a.s. Hedva.

11 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 10 Výroba elektrických a optických přístrojů Počet zaměstnanců u moravskoslezských firem zabývajících se výrobou elektrických a optických přístrojů se za rok zvýšil celkem o 344. Největší nárůst nastal v okrese Nový Jičín (+348 osob), a to u společností Siemens Automobilové systémy a Wamac podnikajících v elektrovýrobě. K rozšíření zaměstnanosti v okrese Karviná (+107 osob) nejvíce přispěla firma orientovaná na výrobu chirurgických a zdravotnických předmětů, která postupně rozšiřuje výrobu. Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody Zaměstnanost na moravskoslezských pracovištích výrobců a distributorů síťových energií a vody poklesla v minulém roce celkem o 429 (-5,3 %) osob, nejvíce v okresech Ostrava (-205 zaměstnanců) z důvodu racionalizace počtu pracovních míst u a.s. Zásobování teplem a Nový Jičín (-96 osob). Stavebnictví U větších stavebních firem MSK se stavy meziročně celkově snížily o 531 (-4,5 %) zaměstnanců s největším podílem monitorovaných podniků z okresů Ostrava (-330 pracovníků), Bruntál (-98 osob) a Karviná (-75 zaměstnanců). Uvedený pokles v Ostravě byl výrazně ovlivněn převodem většiny zaměstnanců a.s. Vítkovické stavby Ostrava k a.s. Technoprojekt, která má rovněž sídlo v Ostravě, ale je začleněna do odvětví zahrnujícího činnosti v oblasti nemovitostí, pronajímání movitostí, služby pro podniky a výzkum a vývoj. V bruntálském okrese úbytek pracovníků způsobil pokles stavebních zakázek a ukončení truhlářského provozu firmy, která má sídlo v Olomouci. Meziroční snížení zaměstnanosti ve stavebnictví v karvinském okrese se projevilo spíše plošně bez výraznějších úbytků v jednotlivých podnicích. Doprava, skladování, pošty a telekomunikace Zaměstnanost u sledovaných zaměstnavatelů tohoto odvětví v roce klesla celkem o 552 (-2,1 %) osob. Největší úbytky zaměstnanců nastaly na ostravských pracovištích (-281), a to zejména u akciových společností Český Telecom a Dopravní podnik Ostrava a s.r.o. Šenovská dopravní společnost. V karvinském okrese se na redukci zaměstnanosti (-223 osob) podílely především subjekty z oblasti telekomunikací. Peněžnictví a pojišťovnictví V průběhu uplynulého roku se snížil počet zaměstnanců u sledovaných peněžních ústavů celkem o 411 (-12,8 %). Největší úbytky nastaly v ostravském okrese, a to v důsledku racionalizačních opatření vyhlášených vedením Union banky, a.s. v likvidaci, probíhající transformace některých činností v a.s. Česká pojišťovna Region severní Morava a vyřazením tří firem, jejichž stavy klesly pod 26 zaměstnanců, z registru monitorovaných organizací. 5. Vývoj zaměstnanosti u malých nemonitorovaných firem se stavem do 25 zaměstnanců Celková zaměstnanost u malých nemonitorovaných podniků se během loňského roku zvýšila o osob, tj. o 1,8 % - často ale snížením stavů u velkých firem a jejich přeřazením do drobného podnikání. Na m nárůstu se kromě karvinského a ostravského okresu podílely všechny okresy MSK, nejvíce novojičínský ( pracovníků) a opavský (+737 zaměstnanců). Celkově se situace v MS kraji v oblasti drobného podnikání sice zlepšila, tato kategorie zaměstnavatelů se ale nerozvíjí zdaleka takovým tempem, jaké náš kraj nezbytně potřebuje.

12 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 11 Pozitivní vliv menších podniků na trh práce je stále naprosto nedostatečný, jejich nasávací schopnost je velice malá. Probíhající restrukturalizace velkých firem musí být kompenzována podstatně razantnějším vzestupem drobného podnikání, které je v moderních vyspělých ekonomikách významným zdrojem tvorby nových pracovních míst. Na malé podniky negativně působí především: - malá ekonomická síla v porovnání s velkými podniky, - obtížný přístup ke kapitálu omezující možnost financování rozvojových aktivit, - horší přístup k odbornému vzdělávání, nižší dostupnost potřebných informací a poradenských služeb, - ne vždy čistá konkurence ze strany velkých podniků a dumpingové ceny dovážených produktů, - omezení v odbytu hotových výrobků na domácím trhu a zvýšené náklady při jeho vývozu, - konkurence obchodních řetězců vytvářených kapitálově silnými firmami, - slabá pozice v soutěži o veřejné zakázky, - platební nekázeň způsobující druhotnou platební neschopnost, - vysoké administrativní zatížení. Graf III/2 - Vývoj počtu zaměstnanců drobného podnikání K vykonávalo v MSK samostatnou výdělečnou činnost celkem osob (nejvyšší úroveň v polistopadové historii) a jejich počet se meziročně zvýšil ve všech okresech. Od konce prosince celkem přibylo OSVČ, nejvíce ve frýdecko-místeckém okrese (+440). Přestože je velmi riskantní pouštět se při současné ekonomické situaci v kraji a ne příliš příznivých podmínkách pro podnikání do samostatné výdělečné činnosti, zájem lidí o tuto formu pracovního uplatnění neklesá. Při naprostém nedostatku volných pracovních příležitostí u zaměstnavatelů je to totiž pro mnohé z nich jedna z posledních možností, jak získat finanční prostředky k obživě vlastním přičiněním, prací. Osoby se živnostenským oprávněním rovněž v mnoha případech vykonávají práci pro zaměstnavatele, pro které je tento způsob z důvodu úspor na mzdových nákladech a odvodech státu výhodnější, než uzavření řádného pracovního poměru se zaměstnanci.

13 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana Volná pracovní místa Za velmi závažnou a alarmující považujeme situaci na poptávkové straně moravskoslezského trhu práce. Nejenže se v našem kraji již sedm let nedaří ve větším rozsahu oživit tvorbu nových pracovních míst, ale zájem zaměstnavatelů o nové pracovní síly v posledních dvou letech navíc meziročně většinou ještě slábne. Nová pracovní místa vznikají jen velice sporadicky, v naprosto nedostačujícím množství i struktuře. V průběhu roku nahlásili zaměstnavatelé našeho kraje do databází ÚP MSK celkem volných pracovních míst (dále VPM), což je v m srovnání o 56 méně a oproti roku 2001 pokles o pracovních příležitostí. Na celkovém VPM nově zaregistrovaných v roce ve všech okresech republiky se zaměstnavatelé našeho kraje tedy podíleli pouze 5,9 %. Celkem měli zprostředkovatelé ÚP MSK během celého uplynulého roku k dispozici pracovních příležitostí (meziročně o 321 méně), které mohli nabídnout zájemcům a uchazečům o zaměstnání. Graf III/3 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání a volných pracovních míst v Moravskoslezském kraji v roce leden duben srpen listopad prosinec uchazeči volná místa Průměrný počet VPM, z nichž si mohli koncem každého měsíce uplynulého roku klienti úřadů práce našeho kraje vybrat (2.470), se v m srovnání o 314 (-11,3 %) snížil. K mírnému nárůstu průměrného měsíčního počtu VPM došlo pouze v okrese Opava (+50), ostatní okresy MSK zaznamenaly pokles - nejvíce okres Frýdek-Místek (-114), Ostrava (-113) a Nový Jičín (-103). K evidovaly ÚP MSK celkem VPM, což je o 102 více než před rokem a o 163 méně než před dvěma lety. Meziroční nárůst volných pracovních příležitostí se projevil v okresech Karviná (+126), Bruntál (+80) a Ostrava (+7), úbytek naopak nastal v novojičínském (-51), opavském (-36) a frýdecko-místeckém okrese (-24). V závěru roku se zaměstnavatelé našeho kraje na celorepublikové poptávce po pracovních silách podíleli jen 6,0 %. Dlouhodobě přetrvávající výrazný nesoulad mezi situací na poptávkové a nabídkové straně trhu práce se projevuje v neustále vysokém počtu uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno VPM, což je jeden z nejvýznamnějších ů charakterizujících stav na pracovním trhu. Tento poměr je trvale v MSK ve srovnání s celorepublikovými hodnotami několikanásobně

14 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 13 horší. V České republice připadalo koncem roku na 1 VPM v průměru 13,5 uchazečů, v našem kraji to bylo 44,2 osob, tzn., že jsme dosáhli více než trojnásobku celorepublikového průměru. Z jednotlivých okresů MSK se nejvíce uchazečů o 1 VPM ucházelo v karvinském (72,3 - třetí nejhorší poměr v republice) a ostravském (44,0 - pátý nejhorší poměr v republice), nejméně v okrese Bruntál (34,5 - třináctý nejhorší poměr v republice). Za této kritické situace je proto naprosto nezbytné, aby se do MSK konečně podařilo přilákat v co nejkratší době větší investory, orientované především na výrobní činnost, kteří zde budou budovat nové provozovny a vytvářet pracovní místa - bez toho podstatnější zlepšení nastat nemůže. Kolem nich se soustředí mnoho menších firem, což přinese další potřebné pracovní příležitosti. Graf III/4 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce 60,0 50,0 40,0 48,7 42,1 41,2 44,9 44,1 43,1 38,6 40,4 40,8 37,1 42,3 44,2 30,0 20,0 13,4 13,4 12,8 12,4 11,7 11,6 11,9 11,5 11,7 11,8 12,2 13,5 10,0 0,0 leden duben ČR srpen Moravskoslezský kraj listopad prosinec Tabulka III/5 - Počet uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo podle vzdělání stupeň vzdělání (podle ISCED97) uchazeči volná místa uchaz./ 1 VPM uchazeči volná místa uchaz./ 1 VPM uchazeči volná místa uchaz./ 1 VPM bez vzdělání , , ,0 základní vzdělání , , ,1 střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , , , , ,4 střední všeobecné , , ,4 vysokoškolské , , ,9 celkem , , ,2

15 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana Dlouhodobě evidovaná pracovní místa I přesto, že existuje trvalý nedostatek VPM, zůstávají v databázích úřadů práce našeho kraje některé pracovní příležitosti delší dobu. Na základě pokynu SSZ MPSV ČR jsou od posledního čtvrtletí za dlouhodobě evidovaná (dále DE) považována taková VPM, která se nedaří obsadit déle než 3 měsíce. K evidovaly ÚP MSK celkem 873 DE VPM, tj. 36,3 % z celkového počtu. Jejich počet se meziročně zvýšil o 81, podílové zastoupení na celkovém stavu VPM stouplo o 1,9 procentního bodu. V m srovnání přibylo nejvíce DE VPM v karvinském (+66) a opavském okrese (+52), naopak úbytek zaznamenaly úřady práce ve Frýdku-Místku (-35) a v Ostravě (-23). Tabulka III/6 - Dlouhodobě evidovaná VPM podle tříd klasifikace zaměstnání (dále KZAM) k k k třída KZAM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % 1. Zákonodárci, vedoucí a řídící pracovníci , , ,2 2. Vědečtí a odborní duševní pracovníci , , ,2 3. Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci (včetně příbuzných oborů) , , ,2 4. Nižší administrativní pracovníci , , ,2 5. Provozní pracovníci ve službách a obchodě , , ,1 6. Kvalifikovaní dělníci v zemědělství a lesnictví (včetně příbuzných oborů) , , ,4 7. Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři , , ,5 8. Obsluha strojů a zařízení , , ,8 9. Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci , , ,3 celkem , , ,3 V členění podle tříd KZAM patřilo koncem roku nejvíce DE VPM do 7. třídy (533 míst - nejvíce v profesi horník, kovoobráběč, svářeč, řezač plamenem a stavební dělník) a do 3. třídy (113 míst - především pro pojišťovací agenty a techniky). Největší úbytek DE VPM byl zaznamenán ve 2. třídě (-54), naopak největší nárůst se projevil v 7. třídě (+256). Z kvalifikační struktury DE VPM vyplývá, že: 52 (6,0 % z celkového počtu DE VPM) mohly obsadit osoby se základním vzděláním, popřípadě bez vzdělání - převážně svářeči, poštovní doručovatelé a nekvalifikovaní dělníci na stavbách, u 631 (72,3 % z celkového počtu DE VPM) bylo požadováno střední odborné vzdělání - hlavně určena horníkům, frézařům, soustružníkům, zámečníkům a kvalifikovaným stavebním pracovníkům, 104 (11,9 % z celkového počtu DE VPM) bylo pro uchazeče se středním odborným vzděláním s maturitou - nejvíce pro techniky a učitele jazyků, 86 (9,8 % z celkového počtu DE VPM) patřilo vysokoškolákům - především lékařům, pojišťovacím poradcům a vysokoškolským pedagogům.

16 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 15 Tabulka III/7 - Kvalifikační struktura dlouhodobě evidovaných VPM k k k stupeň vzdělání VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM VPM celkem DE VPM podíl DE VPM na celkovém počtu VPM počet počet % počet počet % počet počet % bez vzdělání + základní vzdělání , , ,6 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,7 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,2 střední všeobecné (gymnázia) , , ,0 vysokoškolské , , ,3 celkem , , ,3 Důvodem existence DE VPM je zpravidla nedostatek vhodných uchazečů splňujících kvalifikační předpoklady (učitel jazyků-rodilý mluvčí), popřípadě další podmínky stanovené zaměstnavatelem (požadovaný zdravotní stav, absolvování psychotestů, délka praxe, jazykové znalosti). V některých případech jsou podmínky zaměstnavatelů pro obsazení daného místa pro uchazeče nevyhovující a neakceptovatelné (například nízký výdělek, směnnost u žen - matek, kumulace neúměrných požadavků neodpovídajících finančnímu ohodnocení apod.). Vyskytují se také případy, že zaměstnavatelé úřadům práce VPM nahlásí, přestože pracovníky aktuálně nepotřebují. Vyslaní uchazeči o zaměstnání jim slouží k sycení vlastních registrů případných zájemců zaměstnání. IV. NEZAMĚSTNANOST 1. Základní charakteristika vývoje nezaměstnanosti Negativní tendence ve vývoji moravskoslezské nezaměstnanosti, které až na několik málo výjimek (roky 2000 a zejména 2001) přetrvávají prakticky v celém dosavadním transformačním období, pokračovaly i v roce. Ve všech jeho dvanácti měsících registrovaných lidí hledajících zaměstnání v m srovnání výrazně přibylo a meziměsíční vzestup jejich evidenčního stavu se projevil téměř ve dvou třetinách roku. U většiny základních sledovaných ů evidované nezaměstnanosti jsme v MSK v roce zaznamenali jedny z nejhorších nebo dokonce nejhorší hodnoty v polistopadové historii. Je patrné, že přetrvávající růst výkonnosti národního hospodářství pozitivně ovlivňuje ekonomickou situaci podniků našeho kraje jen minimálně, naprosto nedostatečně a pořád v mnohem menším rozsahu než v jiných částech země. Většina okresů MSK patří neustále v rámci republiky k oblastem nejvíce postiženým nezaměstnaností. K evidovaly ÚP MSK již celkem osob - dosavadní historické maximum, což je o (+5,0 %) více než před dvanácti měsíci. Koncem prosince 2001 bylo v MSK dokonce o (-11,4 %) občanů bez práce méně. Na m nárůstu se podílely všechny okresy našeho kraje, nejvíce uchazečů o zaměstnání přibylo v ostravském (+1.663), novojičínském (+944) a bruntálském okrese (+747). Nejvýraznější procentuální zvýšení evidenčního stavu nezaměstnaných osob vykázaly úřady práce v Novém Jičíně (+8,7 %), v Bruntále (+8,1 %) a v Ostravě (+6,0 %).

17 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 16 Jestliže se občané MSK podíleli v prosinci na celkovém stavu obyvatel České republiky 12,4 %, v nezaměstnanosti byli zastoupeni 19,6 %. Znamená to, že téměř každý pátý nezaměstnaný v České republice byl z MSK. V celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání se od počátku vzniku českých úřadů práce střídaly v rámci republiky na 1. a 2. místě ostravský a karvinský okres, od posledního čtvrtletí 1998 zaujímá nejvyšší pozici výhradně jen Ostrava. Míra registrované nezaměstnanosti koncem loňského roku činila rekordních 16,8 %, což znamená, že v m srovnání stoupla o 0,9 procentního bodu. Hodnota tohoto e v našem kraji dlouhodobě značně převyšuje celorepublikový průměr - koncem uplynulého roku dosáhla průměrná míra nezaměstnanosti v ČR 10,3 % - a je téměř stabilně cca o dvě třetiny vyšší. V pomyslném žebříčku výše míry nezaměstnanosti 77 úřadů práce ČR se po celý uplynulý rok všechny okresy našeho kraje pohybovaly neustále v jeho první třetině a tři okresy (Bruntál, Karviná a Ostrava) dokonce v první desítce. Osmnáctiprocentní a větší míru nezaměstnanosti zaznamenaly koncem roku okresy Karviná (20,4% - 2. místo v republice), Ostrava (18,4 % - 6. místo v republice) a Bruntál (18,2 % - 7. místo v republice). Graf IV/1 - Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR a v Moravskoslezském kraji v roce ,5 16,5 16,4 16,1 15,9 16,1 16,5 16,6 16,6 16,4 16,4 16, ,2 10,2 10,0 9,6 9,4 9,5 9,9 10,0 10,1 9,9 9,9 10,3 % leden duben srpen ČR Moravskoslezský kraj listopad prosinec Po každoročně očekávaném a pravidelně se opakujícím lednovém skokovém zvýšení nezaměstnanosti ( uchazečů o zaměstnání), jehož intenzita byla navíc v m srovnání o 607 osob výraznější, se v únoru situace na trhu práce MSK začala v souladu s našimi předpoklady uklidňovat a počet evidovaných uchazečů stoupl již jen mírně (+118). V březnu až květnu, kdy s příchodem jara a příznivějšími klimatickými podmínkami začal postupně působit pozitivní sezónní efekt, stav nezaměstnaných osob klesal, přičemž tempo jejich úbytku bylo nejrychlejší v dubnu ( uchazečů). Potřebné sezónní pracovníky přijímaly především stavební firmy a lesnické a zemědělské podniky, zvýšená potřeba zaměstnanců byla patrná také v pohostinství, službách a obchodě. V průběhu tohoto tříměsíčního období se registry nezaměstnaných ÚP MSK celkově zúžily o osob. S nástupem léta a ukončením školního roku se řady uchazečů znovu podstatně rozšířily a vzestupná tendence trvala až do září. Stav evidovaných nezaměstnaných občanů se za toto období zvýšil o (s více než dvoutřetinovým podílem absolventů škol a učilišť). Po říjnovém ( osob) a listopadovém (-194 uchazečů) poklesu, který však byl pouze přechodný a dočasný, s příchodem zimního

18 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 17 období nezaměstnanost opět stoupla a koncem prosince se vyšplhala na dosud nejvyšší zaznamenanou úroveň. Tabulka IV/1 - Vývoj počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst a míry nezaměstnanosti v roce v porovnání s rokem (celkový počet) 12/-12/ % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,0 z toho - ženy ,4 - občané se změněnou pracovní schopností ,8 uchazeči s nárokem na hmotné zabezpečení ,7 volná pracovní místa ,4 uchazeči připadající na 1 volné pracovní místo 44,0 43,1 44,2 +0,2 +0,5 míra nezaměstnanosti celkem 15,9 16,1 16,8 míra nezaměstnanosti žen 17,4 17,9 18,5 2. Tok nezaměstnanosti Trh práce MSK je téměř od počátku ekonomické transformace charakteristický obrovským tokem evidované nezaměstnanosti. V průběhu roku se zde do evidence úřadů práce přihlásilo celkem uchazečů o zaměstnání (průměrně měsíčně 7.800), což představovalo 14,0 % všech osob, které se nově zaevidovaly v celé ČR. Vyřazeno bylo osob, z nichž (71,3 %) nalezlo uplatnění na trhu práce. Tabulka IV/2 - Tok evidované nezaměstnanosti období evidovaní celkem 1) nově evidovaní vyřazení umístění celkem prosinec leden únor březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec celkem ) koncový stav měsíce Z jednotlivých profesí převládali v roce mezi novými klienty ÚP MSK především prodavači (cca 4.700), číšníci a servírky (cca 2.100), pomocní a nekvalifikovaní dělníci (cca

19 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana ), zedníci a pomocní stavební dělníci (cca 1.900), zámečníci, nástrojáři a kovodělníci (cca 1.800), řidiči (cca 1.500) a kuchaři (cca 1.400). O zprostředkování zaměstnání rovněž požádalo více než bývalých živnostníků (meziročně cca o 320 více), kteří ukončili svoji samostatnou výdělečnou činnost. K výrazným pohybům v zaměstnanosti dochází každoročně v souvislosti se sezónním efektem na jaře a s příchodem zimy, a to především ve stavebnictví, lesnictví, zemědělství, obchodě a ve službách, což následně významně ovlivňuje úroveň evidované nezaměstnanosti. 3. Struktura uchazečů o zaměstnání 3.1 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Věková struktura uchazečů o zaměstnání se v průběhu roku příliš nezměnila, v podílovém zastoupení se meziročně většinou jednalo pouze o desetiny procentních bodů. Postupně ale klesá podíl evidovaných mladých lidí do 25 let věku a naopak se zvyšuje počet i procentní zastoupení uchazečů o zaměstnání starších 50 let. Od konce roku 1999 se stav mladých lidí do 25 let věku evidovaných ÚP MSK snížil o (v podílovém zastoupení o 5,3 procentního bodu), počet uchazečů o zaměstnání starších 50 let se za toto období naopak zvýšil o na ( v podílovém zastoupení o 6,9 procentního bodu). V absolutním vyjádření vzrostly v průběhu roku počty nezaměstnaných osob téměř všech věkových kategoriích, nejvíce stoupl stav registrovaných občanů věkových skupin let (+1.548, tj. o 25,1 %) a let (+954, tj. o 7,6 %). Na m nárůstu moravskoslezské evidované nezaměstnanosti se lidé starší 50 let podíleli 58,6 %. Přestože počet evidovaných uchazečů o zaměstnání ve věku 20 až 24 let v průběhu roku mírně klesl (-190) tvoří tito mladí lidé dlouhodobě nejpočetnější skupinu. Téměř každý čtvrtý nezaměstnaný v MSK je mladší 25 let. Průměrný věk uchazečů o zaměstnání se koncem roku ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku zvýšil o půl roku a činil 36,7 let, od roku 1999 průměrný věk vzrostl téměř o 2 roky. Tabulka IV/3 - Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání věk % % % do 19 let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , ,2 nad 60let 703 0, , ,1 celkem , , ,0 3.2 Kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání V roce došlo k největšímu nárůstu u osob se středním odborným vzděláním bez maturity (+3.226, tj. o 7,0 %). Tato vzdělanostní skupina klientů ÚP MSK je také

20 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 19 dlouhodobě nejpočetnější a na celkové moravskoslezské nezaměstnanosti se stabilně podílí více než 45 %. K velice nepříznivým jevům nezaměstnanosti v MSK patří rovněž průběžný vzestup počtu evidovaných uchazečů se základním vzděláním, kterých jsme v prosinci evidovali již V m srovnání se jejich stav zvýšil o 1.332, během dvou let došlo u této vzdělanostní kategorie k nárůstu o (+10,3 %) osob. Z důvodu všeobecného a trvalého nedostatku pracovních míst mají stále vážnější problémy se získáním zaměstnání také vzdělanější vrstvy obyvatelstva. Řady uchazečů se středním odborným vzděláním s maturitou se v uplynulých dvanácti měsících rozšířily o 470 (+2,8 %), přibylo také 39 gymnazistů (+1,2 %) a 23 vysokoškoláků (+0,8 %). Tabulka IV/4 - Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání stupeň vzdělání (podle ISCED97) % % % bez vzdělání 233 0, , ,2 základní vzdělání , , ,3 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,4 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,4 střední všeobecné , , ,0 vysokoškolské , , ,7 celkem , , ,0 3.3 Délka evidované nezaměstnanosti Dalším výrazně negativním rysem a velice vážným problémem nezaměstnanosti v MSK, který se velmi rychle prohlubuje, je rostoucí délka evidence. Průměrná doba evidence uchazečů, kteří byli z registrů ÚP MSK vyřazeni ve 4. čtvrtletí (tzv. délka ukončené evidence), představovala 331 dní, zatímco ve stejném období roku to bylo 301 dní. Průměrná doba setrvání všech uchazečů v evidencích ÚP MSK meziročně stoupla z 609 na 666 dní, což je o 136 dní více než činil celostátní průměr. Tabulka IV/5 - Délka evidované nezaměstnanosti délka evidence % % % do 3 měsíců , , ,5 3 6 měsíců , , ,5 6 9 měsíců , , , měsíců , , , měsíců , , ,0 nad 24 měsíců , , ,5 celkem , , ,0 Déle než 6 měsíců bylo koncem roku ÚP MSK registrováno celkem uchazečů o zaměstnání, tj. o více než v závěru roku a o více než před dvěma lety. Podíl této skupiny osob na celkové moravskoslezské nezaměstnanosti meziročně vzrostl o 1,9 procentního bodu a činí nyní 68,0 %. Kategorii tzv. dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) tvořilo koncem uplynulého roku celkem osob (49,5 % z celkového evidenčního počtu uchazečů o zaměstnání), což je

21 Úřady práce Moravskoslezského kraje strana 20 o více než v prosinci a o více než před dvaceti čtyřmi měsíci. Znamená to, že téměř polovina všech nezaměstnaných MSK je bez práce déle než jeden rok. K největšímu nárůstu ze všech kategorií došlo během roku ve skupině občanů evidovaných déle než 24 měsíců. Jejich počet se zvýšil o 3.358, takže v prosinci evidovaly ÚP MSK již těchto osob, tj. více než 30 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání. Kategorii dlouhodobě evidovaných nezaměstnaných tvoří především: - uchazeči se změněnou pracovní schopností, - osoby starší 50 let, - lidé bez vzdělání, popřípadě pouze s ukončenou základní školní docházkou, - příslušníci národnostních menšin, - osoby pečující o malé dítě či o dlouhodobě zdravotně postiženého člena rodiny, - lidé společensky nepřizpůsobiví. Pokud dlouhodobě evidovaní uchazeči i přes své handicapy naleznou zaměstnání, je velmi pravděpodobné, že ne na dlouho - po určité době se opět vrací zpět do evidence úřadů práce. Opakovaná nezaměstnanost je vedle dlouhodobé evidence v současné době v MSK jedním z nejvážnějších problémů, což zřetelně dokazuje trvale nízké procento poprvé evidovaných uchazečů o zaměstnání. Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost se negativně promítá nejen do sociální oblasti, ale i do oblasti vnímání morálních hodnot, osobních postojů a zájmů této ohrožené skupiny lidí. Zpravidla bývá příčinou jejich asociálního chování a často také nárůstu kriminality. 4. Vybrané skupiny uchazečů o zaměstnání 4.1 Absolventi škol, učilišť a mladiství K osobám silně ohroženým nezaměstnaností patří v MSK kromě dalších skupin občanů také mladí lidé, kteří se po ukončení vzdělávacího procesu místo nástupu do praxe velice často stávají klienty úřadů práce. Jejich šance nalézt vhodné uplatnění jsou stále velmi malé, což se týká v podstatě všech vzdělanostních skupin. Tabulka IV/6 - Vývoj počtu evidovaných absolventů škol, učilišť a mladistvých po splnění povinné školní docházky podle stupně vzdělání stupeň vzdělání (podle ISCED97) % % % bez vzdělání 31 0,2 28 0,3 31 0,3 základní vzdělání 904 5, , ,0 střední odborné (SOU+OU+OŠ) , , ,9 střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) , , ,0 střední všeobecné 778 4, , ,9 vysokoškolské , , ,9 celkem , , ,0 Poznámka: vývoj evidované nezaměstnanosti absolventů škol, učilišť a mladistvých má každoročně sezónní charakter - v rámci celé České republiky je jejich evidenční počet dlouhodobě obvykle nejmenší v dubnu a maximální v září. Proto se statistické rozbory této skupiny uchazečů o zaměstnání celostátně provádějí vždy k a k daného roku.