SITUACE NA TRHU PRÁCE

Transkript

1 ÚŘAD PRÁCE VE FRÝDKU-MÍSTKU SITUACE NA TRHU PRÁCE V OKRESE FRÝDEK MÍSTEK ZA ROK 2005 Zpracoval odbor trhu práce únor 2006

2 Zdrojem číselných údajů v tabulkách a grafech jsou, pokud není uveden jiný zdroj, údaje Úřadu práce ve Frýdku-Místku, získané z evidence uchazečů o zaměstnání, volných míst, monitoringu atd.

3 Obsah 1 Celková charakteristika okresu Hlavní jevy na trhu práce v roce Zaměstnanost a volná pracovní místa Celkový vývoj zaměstnanosti Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích Stav a vývoj hlášených volných pracovních míst Společnosti se zahraniční účastí Dojíţďka za prací Nezaměstnanost (evidovaná) Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Stav a vývoj míry nezaměstnanosti v okrese a ve srovnání s regionem a ČR Tok nezaměstnanosti Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ Podle věku a pohlaví Podle vzdělání Podle délky nezaměstnanosti Absolventi škol a mladiství Osoby se zdravotním postiţením Nezaměstnanost z hlediska regionů Cizinci na trhu práce Kontrolní činnost Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Aktivní politika zaměstnanosti Zaměření uplatnění APZ v roce Projekty k ovlivnění situace na trhu práce v roce Projekt AKTIV Projekt NADĚJE Projekt NÁVRAT Program První příleţitost Průběţná opatření Uplatňování jednotlivých nástrojů APZ Společensky účelná pracovní místa SÚPM pro samostatně výdělečnou činnost Překlenovací příspěvek Příspěvek na zapracování Veřejně prospěšné práce Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa... 47

4 8.4 Rekvalifikace a poradenství Rekvalifikace Poradenské sluţby a aktivity Individuální a skupinové poradenství Pracovní rehabilitace osob se zdravotním postiţením Poradenské programy Informační a poradenské středisko pro volbu povolání (IPS) Informačně poradenská kancelář (IPK) Ostatní aktivity na trhu práce Celkový vývoj uţití nástrojů APZ a jejich financování Kontrolní činnost v rámci APZ Zabezpečení výkonu státní sociální podpory Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v I. pololetí 2006 v okrese Pouţité zkratky Přílohy

5 1 Celková charakteristika okresu počet obyvatel cca počet ekonomicky aktivních obyvatel cca rozloha 1273 km 2 hustota obyvatel cca 180 osob / km 2 míra nezaměstnanosti k ,0 % počet evidovaných nezaměstnaných k nejvýchodnější okres České republiky - součást Moravskoslezského kraje - společné hranice s Polskou a Slovenskou republikou; vnitrostátní hranice s okresy Vsetín, Nový Jičín, Ostrava a Karviná - spádovými centry jsou okresní město Frýdek-Místek (cca obyvatel) a město Třinec (cca obyvatel) - na území okresu je 70 obcí ( obyvatel) a 7 měst ( obyvatel) - počtem obyvatel se řadí okres Frýdek-Místek na 5. místo v rámci ČR (2,2 % obyvatel státu) - průměrný věk 39,2 let je pod průměrem ČR (39,8 let) - hustotou obyvatelstva je na 14. místě v rámci ČR - rozlohou mezi okresy ČR zaujímá 20. místo - rozhodující podíl na výměře okresu má lesní půdní fond, který tvoří zhruba polovinu území - nachází se zde Chráněná krajinná oblast Beskydy, státní přírodní rezervace, chráněná naleziště a chráněné přírodní útvary - celé území se rozkládá od nadmořské výšky 220 m aţ po 1323 m; klimaticky jde o oblast od mírně teplé aţ po chladnou - vlastní nerostné zdroje okresu jsou bohaté na černé uhlí, coţ ovlivnilo i historické zaměření na těţký průmysl (hutnictví 23 %, těţba uhlí 7 %, strojírenství - 6 %) - zemědělství je orientováno na chov prasat a skotu, v adekvátních podmínkách i na obilnářství a pěstování brambor převáţně pro krmné účely a na pěstování řepky - významná část práceschopného obyvatelstva okresu vyjíţdí za prací mimo okres (cca 9 %), především do okresu Ostrava - specifikem okresu jsou relativně početně silné národnostní menšiny; polská tvoří cca 8 % (s její vyšší koncentrací v regionu Třinecka), slovenská představuje cca 3 % z celkového počtu obyvatel 1

6 podíl v % z toho ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2005 Tabulka 1a Vývoj počtu trvale bydlících obyvatel v okrese Frýdek-Místek 1) stav k stav k index 2004/2003 celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny celkem z toho ţeny Počet obyvatel celkem ,00 1,00 věková kategorie let věková kategorie 0 14 let ,00 1, ,97 0,97 Průměrný věk obyvatel 38,9 40,4 39,2 40,7 1,01 1,01 1) Data, která poskytuje Český statistický úřad údaje z demografické statistiky ve věkové struktuře jsou za uplynulý rok k dispozici vždy v květnu následujícího roku. Skutečnost z konce předchozího roku je platná po celých následujících 12 měsíců. Celkový počet obyvatel okresu se v posledních letech mírně zvýšil (viz Tabulka 1a) zejména z důvodu nárůstu počtu obyvatel vyšších věkových kategorií. Naopak ve věkové kategorii do 15 let došlo k poklesu počtu obyvatel. V souvislosti s tím nadále rostl průměrný věk obyvatel. Jak je patrno z následujícího grafu, kde jsou porovnávány podíly jednotlivých věkových kategorií v celé populaci okresu Frýdek-Místek (poslední dostupný údaj) s podíly stejných kategorií v počtu UoZ v evidenci Úřadu práce ve Frýdku-Místku, je podíl UoZ v kategorii let a také v kategorii osob ve věku let výrazně vyšší neţ v celé populaci. Meziročně se výrazněji sníţil podíl UoZ v kategorii let - o cca 3% body, zatímco podíl obyvatel se v této kategorii sníţil pouze o 0,2% bodu a naopak v kategorii let došlo meziročně ke zvýšení podílu UoZ o 1,5% bodu, zatímco podíl obyvatel se v této kategorii sníţil pouze o 0,1% bodu. Graf 1b Podíl obyvatel ve srovnání s podílem UoZ ve věkových kategoriích 18,0 16,0 14,0 13,7 obyv. k UoZ k ,3 12,0 10,0 9,8 9,8 11,7 10,7 10,9 11,2 10,7 9,9 10,1 9,9 9,8 11,6 10,6 9,6 10,6 8,0 8,1 6,0 4,9 4,0 2,0 2,3 0, věk Zdroj dat: počet obyvatel - ČSÚ, počet UoZ - ÚP F-M 2

7 Silné stránky okresu - dlouhodobá tradice v řadě průmyslových odvětví - dostatek volné pracovní síly - relativně nízké náklady na pracovní sílu - dostupnost kvalifikované pracovní síly v dělnických a středoškolských profesích - mladší věková struktura obyvatelstva ve srovnání s průměrem v ČR - potenciál kvalifikovatelné resp. rekvalifikovatelné pracovní síly - pracovní síla zvyklá na dojíţďku za prací a na práci na směny - dostatečná kapacita vzdělávacích zařízení - základních a středních - příhraniční poloha okresu (s Polskou a Slovenskou republikou) - turisticky atraktivní pohoří Beskyd - značná lůţková kapacita ubytovacích zařízení - kulturní a přírodní potenciál okresu Slabé stránky okresu - velká vzdálenost od ostatních regionů ČR a EU - soustředění těţkého průmyslu - zastaralost výrobních zařízení a technologií zejména v tradičních odvětvích - nedostatek investičních zdrojů a startovacího kapitálu - značný podíl občanů s nedostatečnou nebo s jednostranně zaměřenou kvalifikací po útlumu hornictví a těţkého průmyslu - poddolování části okresu - omezená moţnost hospodaření v CHKO, pásmech hygienické ochrany vod - nedostatečně rozvinutá infrastruktura pro cestovní ruch, nízká kvalita poskytovaných sluţeb - nízká územní mobilita pracovní síly do větších vzdáleností - nízká flexibilita pracovní síly - strukturálně nevyváţená nabídka a poptávka na trhu práce - slabá identifikace obyvatel průmyslových oblastí okresu s vlastním územím - vysoká dlouhodobá nezaměstnanost - kapacitně nedostatečná a nekvalitní dopravní infrastruktura - odloučenost regionu od evropské dálniční sítě - existence starých ekologických zátěţí z průmyslové výroby 3

8 2 Hlavní jevy na trhu práce v roce s výjimkou několika málo subjektů nedošlo ve větším rozsahu k významnějším změnám v zaměstnanosti a v jednotlivých odvětvích šlo spíše o součet drobnějších pohybů v zaměstnanosti u jednotlivých subjektů odvětví - růst celkové zaměstnanosti u velkých a malých zaměstnavatelů je odhadován na cca 730 osob (z toho u velkých zaměstnavatelů pokles o cca 120, u malých zaměstnavatelů nárůst o cca 850); u velkých a především malých zaměstnavatelů se projevily důsledky příznivějšího ekonomického vývoje na trhu práce okresu v návaznosti na celkově příznivější trendy v ekonomice ČR související i s našim vstupem do EU (přístup na nové trhy apod.) - na druhé straně poklesl počet osob vykonávajících SVČ jako hlavní i vedlejší činnost (dle údajů ČSSZ) o cca 460. Tento pokles byl pravděpodobně způsoben náročnějšími ekonomickými podmínkami pro výkon této činnosti v souvislosti se zákonnými úpravami v této oblasti, tlakem konkurence větších, jiţ zavedených, subjektů apod. - do evidence ÚP přišlo cca 1120 osob, které ukončily SVČ a vykonávaly ji jako hlavní činnost (tj. o cca 200 osob méně neţ v roce 2004) - z hlediska odvětví (dle údajů vycházejících z monitoringu, zahrnujícího zaměstnavatele s počtem 26 a více zaměstnanců v okrese F-M) byl zaznamenán největší pohyb zaměstnanosti: - v odvětví zemědělství a myslivost, lesní hospodářství - úbytek cca 350 osob - v pododvětví výroby kovů a kovodělných výrobků - nárůst cca 310 osob - v odvětví zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti - nárůst cca 160 osob - v průběhu roku 2005 se pohyboval průměrný počet nahlášených VPM ke konci měsíce kolem 500 (350 v roce 2004) - průměrný počet evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo za rok 2005 činil 30,6; v roce 2004 tento počet činil 47,3 - za rok 2005 bylo nahlášeno celkem 4125 volných pracovních míst a zrušeno Ve srovnání s rokem 2004 to bylo o 997 (cca 32 %) nahlášených volných pracovních míst více a zrušených o 465 (cca 14 %) více - v rámci Moravskoslezského kraje se okres Frýdek-Místek pohyboval v počtu volných pracovních míst na místě, přičemţ na 4. místě se udrţoval po dobu celkem 6 měsíců (k počtem 705 na místě 2., za okresem Ostrava - v ukazateli počet UoZ na 1 volné pracovní místo se okres Frýdek-Místek pohyboval na 3. (9x) aţ 5. (2x) místě (k počtem 20,9 UoZ/1 VPM na 5. místě, za okresy Karviná a Bruntál, Ostrava, Opava - v rámci České republiky se okres Frýdek-Místek počtem VPM umisťoval na 15. aţ 48. místě (k na 15. místě). V ukazateli počtu UoZ/1 VPM se řadil střídavě na 4. aţ 17. místě s tím, ţe k se zařadil na 17. místo - stále přetrvávaly disproporce jak v počtech, tak ve struktuře volných pracovních míst - evidovaná nezaměstnanost v I. pololetí 2005 začala klesat jiţ v únoru a v červnu nedošlo k obvyklému nárůstu počtu UoZ, naopak jejich počet dále klesl. Ve II. pololetí byl jiţ tento průběh obdobný s rokem 2004, ale v niţší hladině - k činil celkový počet evidovaných UoZ a byl o 2099 (12,5 %) niţší neţ k z celkového počtu UoZ k tvořil podíl ţen 50,7 %, absolventů škol a mladistvých 8,3 % a občanů se ZP 17,0 % (k to bylo 49,7 % ţen, 9,5 % absolventů škol a mladistvých, 15,6 % občanů se ZP) 4

9 - z hlediska absolutního počtu UoZ figuroval okres Frýdek-Místek v roce 2005 v rámci kraje na 3. místě (za okresy Ostrava a Karviná), v rámci celé ČR na 5., příp. 6. místě (za okresy Karviná, Ostrava, Praha, Brno, příp.most) - počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti činil k UoZ (cca 24 % z celkového počtu UoZ, coţ bylo o cca 1%ní bod více neţ k ) - průměrná výše podpory v nezaměstnanosti k se zvýšila oproti stejnému období roku 2004 o 270,- Kč na 4237,- Kč - k činila celková míra nezaměstnanosti 12,0 % (14,3 % k ) - k byly v rámci České republiky mezi prvními 10 okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti z Moravskoslezského kraje 3 okresy Karviná (2.; 18,6 %), za prvním okresem Most (21,2 %), Bruntál (5.; 15,9 %) a Ostrava (9.; 14,8 %), které se na těchto místech pohybovaly po celý rok K se okres Frýdek-Místek v uvedeném ukazateli umístil na 16. místě - celkový počet nově evidovaných UoZ za rok 2005 (15100) byl oproti stejnému období roku 2004 niţší o 1068 osob a byl nejniţší od roku Naopak celkový počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených za rok 2005 (17199) byl oproti stejnému období roku 2004 vyšší (o 1215 osob) a byl nejvyšší za celé období od roku 1990 (mimo rok 2000). Počet umístěných UoZ (11304) byl meziročně vyšší jen o 29 osob a jejich podíl vzhledem k UoZ s ukončenou evidencí a vyřazeným (65,7 %) byl niţší o 5 %ních bodů - z hlediska věkové struktury UoZ je dlouhodobě výraznou skupinou kategorie do 25 let (cca 19 %), která v sobě zahrnuje převáţně absolventy škol, i kdyţ se v posledních letech výrazně sníţil počet i podíl těchto UoZ. V absolutním počtu bylo k v této kategorii evidováno 2737 UoZ (k to bylo 3626 osob), z toho 1242 ţen (t.j. cca 45 %) - dlouhodobě problémovou skupinou jsou UoZ ve věku nad 50 let. Absolutní počet těchto UoZ k byl 4027 osob (meziroční pokles o 88 UoZ) a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti cca 27 % - podíly ve vzdělanostní struktuře UoZ se příliš nemění ani s rostoucí či klesající nezaměstnaností. V evidenci úřadu práce je stále nejvíce UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 50 % všech UoZ) - kategorie UoZ se základním vzděláním (včetně bez vzdělání) nadále patří z hlediska umístitelnosti k nejproblémovější kategorii a výrazně se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti (cca 26 % z UoZ evidovaných déle neţ 12 měsíců) - došlo k poklesu absolutního počtu dlouhodobě nezaměstnaných UoZ; k bylo evidováno 6578 UoZ (z toho 3475 ţen) s délkou evidence nad 12 měsíců, tj. cca 45 % z celkového počtu UoZ a 8943 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. cca 61 %. Pro srovnání k bylo evidováno 7517 UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců (cca 45 %) a UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců (cca 62 %) - průměrná délka evidence k činila 628 dnů (u ţen 591 dnů) a v porovnání se stavem k vzrostla o 49 dnů (u ţen o 46 dnů). Průměrná délka evidence celé ČR k byla 610 dnů (meziroční nárůst o 18 dní). Průměrná délka evidence UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených k činila v okrese F-M 371 dnů (362 dnů k ) - nejpočetnější skupinu dlouhodobě nezaměstnaných představují UoZ ve věku nad 50 let (2363 UoZ, tj. 35,9 % k ). Ve srovnání se stavem k (32,6 %) se tento podíl zvýšil o 3,3%ního bodu - k úřad práce evidoval 1229 absolventů a ve srovnání se skutečností k to je o 336 osob (22,9 %) méně 5

10 - ve srovnání s jinými okresy ČR okres Frýdek-Místek z hlediska absolutního počtu UoZ absolventů k zaujímal, stejně jako i k , 5. místo ze 77 okresů - k úřad práce evidoval v kategorii OZP 2514 uchazečů a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 17,0 % (z toho 1941 osob pobírajících částečný invalidní důchod, z nichţ bylo 63,1 % muţů) a ve srovnání se stavem k to bylo o 110 osob méně osob méně - z celostátní statistiky absolutního počtu nezaměstnaných UoZ se ZP vyplývá, ţe náš okres se v ţebříčku 77 okresů ČR k řadil, stejně jako i k na 5. místo - na celkové dlouhodobé nezaměstnanosti nad 12 měsíců se osoby se ZP k podílely 26,6 %. Ve srovnání se stavem k (24,3 %) se tento podíl zvýšil o 2,3%ního bodu. Výraznější je však nadále podíl osob se ZP evidovaných déle neţ 12 měsíců na celkovém počtu UoZ se ZP a k činil 69,7 % (absolutně však počet těchto osob meziročně klesl o 71) - ze všech 77 obcí a měst okresu k mělo 34 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr, z toho 5 obcí vykázalo vyšší míru nezaměstnanosti neţ 17 % (viz graf 4.5.1c a mapka 4.5.1d v příloze). Pro srovnání k vyšší míru neţ okresní průměr vykazovalo 36 obcí a měst okresu (z toho 18 obcí vyšší neţ 17 %) - k nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v obcích Horní Lomná (21,89 %), Morávka (18,75 %) a Bílá (17,90 %). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Krmelín (7,00 %), Vělopolí (7,53 %) a Fryčovice (7,91 %) - z hlediska regionů byla míra nezaměstnanosti k počtu EAO k na Frýdecko- Místecku 13,0 %, na Třinecku 12,2 % a na Frýdlantsku 12,2 % - k působilo na našem trhu práce celkem 2027 cizinců. Nejpočetnější skupinou z tohoto počtu byli občané EU/EHP a Švýcarska (1892). Největší počet těchto občanů stále zaujímají občané Slovenské republiky (1443 osob), kteří v okrese Frýdek-Místek pracovali převáţně ve stavebnictví, hutnictví, ale také v profesích strojírenských, v hornictví, lesnictví a zdravotnictví. Oproti minulému roku došlo k mírnému poklesu počtu těchto občanů a to o 23 osob. Druhou nejpočetnější evidovanou skupinou byli občané Polské republiky. K jich bylo v našem okrese zaměstnáno opatření na trhu práce byla uplatňována především prostřednictvím projektů APZ - objem finančních prostředků čerpaných na realizaci APZ meziročně vzrostl o 4,5% na ,- Kč - podíl výdajů na APZ z celkových výdajů politiky zaměstnanosti zůstal přibliţně na stejné úrovni jako v roce 2004, tj. 31,1 % - uplatněním přímých nástrojů APZ (SÚPM, SVČ, ChPM/D, rekvalifikace) byla v roce 2005 ovlivněna situace na trhu práce u nejméně 3981 osob (nezapočten 78), v roce 2004 cca 3360 osob - v souladu se zněním nového zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, který v 78 upravil výši a termíny poskytování příspěvku pro zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více něţ 50% zaměstnanců se ZP z celkového počtu svých zaměstnanců, byl v roce 2005 vyplacen 18 subjektům příspěvek na 354 zaměstnanců se ZP ve výši tis. Kč - podíl finančních prostředků, které byly v r vynaloţeny na rekvalifikace a poradenské programy, činil 20,9 % z celkových vynaloţených prostředků APZ - v roce 2005 bylo na PPZ vynaloţeno cca 187 mil. Kč, v roce 2004 to bylo cca 179 mil. Kč 6

11 Mezi nejvíce ohroţené skupiny na trhu práce okresu podle výše uvedených poznatků patřily: - osoby se ZP, jichţ bylo v evidenci úřadu práce k cca 2520 (cca 17 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání); déle neţ 12 měsíců je neumístěno cca 1750 z těchto osob, tj. cca 70 % z jejich celkového počtu - osoby ve věku do 25 let, jichţ bylo v evidenci úřadu práce k cca 2740 (cca 19 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání) a z nich zejména absolventi škol - osoby nad 50 let věku, které jen obtíţně nacházejí v případě ztráty zaměstnání nové uplatnění, jichţ bylo v evidenci úřadu práce k cca 4030 (cca 27 % z celkového počtu uchazečů o zaměstnání), přičemţ cca 2360 z nich, tj. cca 59 %, bylo evidováno déle neţ 12 měsíců - osoby dlouhodobě evidované (déle neţ 12 měsíců), jichţ bylo k v evidenci úřadu práce cca 6580 osob s podílem cca 46 % na celkovém počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání; osob evidovaných déle neţ 24 měsíců je v evidenci k cca dalšími skupinami jsou osoby dlouhodobou nezaměstnaností ohroţené, jako: osoby s délkou evidence delší neţ 6 měsíců osoby se základním vzděláním matky s dětmi do 15 let věku zejména po návratu z mateřské dovolené osoby nad 45 let osoby se zdravotními omezeními osoby uvolněné z organizačních důvodů osoby vyţadující zvláštní pomoc 7

12 3 Zaměstnanost a volná pracovní místa 3.1 Celkový vývoj zaměstnanosti Celkový vývoj zaměstnanosti v okrese v roce 2005 lze charakterizovat níţe uvedenými znaky: - růst celkové zaměstnanosti u velkých a malých zaměstnavatelů je odhadován na cca 730 osob (z toho u velkých zaměstnavatelů pokles o cca 120, u malých zaměstnavatelů nárůst o cca 850); u velkých a především malých zaměstnavatelů se projevily důsledky příznivějšího ekonomického vývoje na trhu práce okresu v návaznosti na celkově příznivější trendy v ekonomice ČR související i s našim vstupem do EU (přístup na nové trhy apod.) - na druhé straně poklesl počet osob vykonávajících SVČ jako hlavní i vedlejší činnost (dle údajů ČSSZ) o cca 460. Tento pokles byl pravděpodobně způsoben náročnějšími ekonomickými podmínkami pro výkon této činnosti v souvislosti se zákonnými úpravami v této oblasti, tlakem konkurence větších, jiţ zavedených, subjektů apod. - s výjimkou několika málo subjektů nedošlo ve větším rozsahu k významnějším změnám v zaměstnanosti (viz blíţe následující kapitoly) a v jednotlivých odvětvích šlo spíše o součet drobnějších pohybů v zaměstnanosti u jednotlivých subjektů odvětví - do evidence ÚP přišlo cca 1120 osob, které ukončily SVČ a vykonávaly ji jako hlavní činnost (tj. o cca 200 osob méně neţ v roce 2004) - částečně došlo ke stabilizaci vývoje u většiny zbývajících zemědělských subjektů okresu (především v důsledku našeho vstupu do EU otevřením trhu EU), které se v minulých obdobích potýkaly převáţně s ekonomickými problémy - úbytek zaměstnanosti v restrukturalizovaném hutním odvětví u dvou největších zaměstnavatelů okresu v tomto odvětví byl nejniţší od roku 1991; navíc souhrnně v pododvětví výroba kovů a kovodělných výrobků došlo k opětovnému růstu zaměstnanosti, zejména u drobných a středních firem - na situaci v zaměstnanosti ekonomicky aktivních obyvatel okresu se podílel i vývoj u zaměstnavatelů v okrese Ostrava, kam stále vyjíţdí cca 7 % práceschopného obyvatelstva - růst zaměstnanosti u subjektů terciární sféry, která je stále v okrese nedostatečně rozvinutá, se u větších zaměstnavatelů prakticky zastavil a pokračoval víceméně jen u malých zaměstnavatelů - na moţný vyšší rozvoj zaměstnanosti v roce 2005 měly negativní vliv i některé druhotné faktory, jako je vzdálenost regionu od ostatních oblastí ČR, nedostatečná a pozdní výstavba silniční sítě, nepřipravenost větší průmyslové zóny v okrese - pozitivnější vývoj pokračoval v některých budovaných průmyslových zónách v okrese (v současné době je jich celkem 12), kde v roce 2005 vzniklo cca 100 nových pracovních míst zóna Nošovice (cca 260 ha) - největší připravovaná průmyslová zóna v okrese - úvahy o této zóně se znovu otevřely v září 2005 v souvislosti s hledáním vhodného umístění zamýšlené výroby jihokorejské automobilky Hyundai - v I. pololetí 2006 se očekává definitivní rozhodnutí o umístění této investice ze strany Hyundai Motor Company - pokud by tento investor umístil svoji investici do této zóny, znamenalo by to ve výhledu 2 3 let cca 2 3 tis. nových přímých pracovních míst a cca 7000 míst v návazných činnostech 8

13 zóna Frýdek-Místek Kasárna (cca 200 ha) - jedná se o novou potencionální zónu, která se nachází v bývalém objektu vojenských kasáren v lokalitě Místek Bahno - o záměru celkového vyuţití zóny se vedou úvahy a probíhá proces zpracovávání nového územního plánu, který by měl být schválen v průběhu roku 2008 zóna Staré Město (cca 100 ha) - první průmyslová zóna v okrese - působí zde cca 20 subjektů, z nichţ cca 10 má sídlo přímo ve Starém Městě u Frýdku-Místku zóna Horní Tošanovice (cca 70 ha) - nově připravovaná průmyslová zóna s názvem Zámecká zóna - zóna má strategickou polohu v blízkosti nově budované rychlostní komunikace R48, tím bude mít dobré dopravní napojení na ostatní regiony ČR, Polsko a Slovensko - předpokládá se, ţe práci by zde mělo nalézt 1 1,5 tisíce osob zóna Třanovice/Hnojník (cca 50 ha) - nově připravovaná průmyslová zóna s názvem Horská řeka - rozkládá se na území obcí Třanovice (cca 17 ha) a Hnojník (cca 30 ha) - předpokládá se, ţe práci by zde mělo nalézt osob zóna Třinec (cca 40 ha) - zóna jiţ byla prakticky investory obsazena v rozsahu stávající plochy - celková kapacita po obsazení všech ploch v zóně je cca 500 pracovních míst Venkovská průmyslová zóna Třanovice (cca 25 ha) - druhá nejstarší průmyslová zóna v okrese - působí zde v současnosti 19 firem s cca 382 zaměstnanci zóna Paskov (cca 20 ha) - roce 2005 zde zahájil výrobu 1 větší zahraniční investor - v současné době zde působí 2 investoři - uvaţuje se i o propojení s bývalým skleníkovým areálem Biocelu a.s. (cca 30 ha), který jiţ cca 5 let byl nevyuţíván a koncem roku 2005 zde uzavřelo smlouvu o prodeji 5 menších subjektů, které zde postupně připravují výstavbu svých objektů zóna Čeladná (cca 12 ha) - celkem je nyní obsazeno cca 7 ha včetně vyuţití stávajících objektů - působí zde cca 6 malých subjektů a Obec Čeladná jedná s dalšími potencionálními zájemci zóna Chlebovice (cca 12 ha) - v současné době v zóně působí 1 subjekt se zahraniční účastí - z celkové rozlohy cca 12 ha je v zóně dosud volných cca 6,5 ha - Město Frýdek-Místek jedná s dalsími potencionálními investory pro zbývající plochu zóny 9

14 zóna Lískovec (cca 8 ha) - v současnosti zde působí 2 subjekty a další 2 svoji investici v zóně připravují zóna Frýdlant nad Ostravicí (cca 5 ha) - výrobu zde v roce 2003 nově zahájily 2 firmy a ve starším objektu zóny v současnosti působí dalších cca 5 malých subjektů V okrese Ostrava je v různé fázi přípravy či výstavby 7 průmyslových zón Ostrava-Hrabová, Letiště Ostrava Mošnov, Vědecko-technologický park Poruba, Office park Nad Porubkou, Karolina, Ostrava Hrušov a Nádraţí Ostrava-Svinov. Z hlediska dopravní vzdálenosti (cca 15 km od Frýdku-Místku) a dopravní obsluţnosti autobusovou dopravou má především pro region Frýdecko-Místecka velký význam průmyslová zóna Ostrava Hrabová. Pro část okresu Frýdek-Místek, sousedící s okresem Nový Jičín, má význam i průmyslová zóna v areálu Podnikatelského parku v Kopřivnici. V okrese Karviná jsou vybudovány 2 průmyslové zóny Karviná Nové Pole a Český Těšín Pod Zelenou. Obě zóny mají spádovost spíše k regionu Třinecka, ale vzhledem k vysoké nezaměstnanosti v okrese Karviná mají okrajový význam. U zóny Karviná Nové Pole k tomu přistupuje i horší dopravní dostupnost. 3.2 Zaměstnanost podle kategorií zaměstnavatelů a počtu zaměstnanců V rámci pravidelného statistického sledování zaměstnanosti úřadem práce v rozhodujících organizacích okresu bylo v roce 2005 dotázáno cca 480 zaměstnavatelských subjektů (většinou s počtem 26 a více zaměstnanců). Do následujících rozborů byly pouţity údaje 384 z nich, které k zaměstnávaly 26 a více osob v okrese Frýdek-Místek, a které tyto údaje poskytly. Zaměstnanost v malých organizacích doplňují údaje ČSSZ. Celkový počet zaměstnanců sledovaného vzorku představuje osob (o 117 méně neţ k ). U 31 rozhodujících zaměstnavatelů okresu (s počtem 250 a více zaměstnanců) pracuje cca 34 % zaměstnanců (u 14 zaměstnavatelů s počtem 500 a více zaměstnanců pracuje cca 26 % zaměstnanců). Oproti konci roku 2004 došlo ke sníţení tohoto podílu o cca 1%ní bod. Situace u těchto zaměstnavatelů i nadále významně ovlivňovala celkovou situaci na trhu práce okresu. Tabulka 3.2a Počet zaměstnavatelů a zaměstnanců v kategoriích podle počtu zaměstnanců k velikostní kategorie zaměstnavatele počet a podíl zaměstnavatelů počet a podíl zaměstnanců absolutně % absolutně % 1 49 zaměstnanců 1) , , zaměstnanců 2) 186 3, , a více zaměstnanců 2) 31 0, ,27 celkem , ,00 1) údaje z ČSSZ a monitoringu ÚP 2) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 10

15 Tabulka 3.2b Zaměstnavatelé Vývoj počtu zaměstnavatelů stav k rozdíl 12/ / absolutně v % počet velkých zaměstnavatelů 1) (26 a více zaměstnanců) ,26 počet malých zaměstnavatelů 2) (do 25 zaměstnanců vč.) ,30 celkový počet zaměstnavatelů ,01 1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 2) údaje z ČSSZ Počet zaměstnavatelů do 25 zaměstnanců včetně, evidovaných ČSSZ v okrese Frýdek-Místek, po mírném sníţení v roce 2003, opět vzrostl a k dosáhl maxima subjektů. Tabulka 3.2c Vývoj počtu zaměstnanců a OSVČ Zaměstnanci stav k rozdíl 12/ / absolutně v % počet zaměstnanců velkých zaměstnavatelů (26 a více zam.) 1) ,24 počet zaměstnanců malých zaměstnavatelů (do 25 zam. vč.) 2) ,50 celkový počet zaměstnanců ,09 osoby vykonávající SVČ 2) -hlavní činnost - vedlejší - celkem ,91 celkový počet zaměstnanců a OSVČ ,32 1) údaje z monitoringu zaměstnavatelů prováděného ÚP 2) údaje z ČSSZ Celkový počet zaměstnanců (velkých i malých zaměstnavatelů) v okrese vzrostl v roce 2005 o cca 730. Zaměstnanost v drobném podnikání od roku 1996 znázorňuje následující graf, ze kterého je patrný nárůst počtu zaměstnanců u malých zaměstnavatelů v I. pololetí 2005 na cca a mírný pokles k na osob. Nárůst osob samostatně výdělečně činných se v roce 2003 zastavil a od té doby docházelo ke stálému poklesu aţ na stav osob k Jedná se o osoby vykonávající samostatnou výdělečnou činnost, které ji vykonávaly jako hlavní i vedlejší činnost; hospodářské vlivy a podmínky k ţivnostenskému podnikání je stimulovaly k ukončení činnosti. V roce 2005 přišlo do evidence úřadu práce 1123 osob, které ukončily výkon SVČ, coţ je o cca 190 méně neţ za rok 2004, kdy nové podmínky k výkonu SVČ byly nastartovány novými zákony a kdy nastal zlom v růstu počtu osob vykonávajících SVČ. Podle údajů ČSSZ bylo v roce 2005 v okrese Frýdek-Místek nově zaevidováno 826 a vyřazeno z evidence 686 malých organizací. Pro srovnání v roce 2004 bylo nově evidováno 775 a vyřazeno 667 malých organizací. Celková zaměstnanost okresu ke konci roku 2005 (podle údajů ČSSZ) představuje cca 84,5 tis. osob (v roce 2004 cca 81 tis.). Z toho bylo zaměstnanců velkých organizací cca 49700, zaměstnanců malých organizací cca a OSVČ (vč. vedlejší činnosti) cca osob. Metodika sledování zaměstnanosti u ČSSZ je však odlišná od metodiky sledování úřadu práce (viz příloha 3.2). 11

16 počet osob ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2005 Graf 3.2d Zaměstnanost okresu F-M v drobném podnikání (zdroj ČSSZ) /96 06/97 12/97 06/98 12/98 06/99 12/99 06/00 12/00 06/01 12/01 06/02 12/02 06/03 12/03 06/04 12/04 06/05 12/05 zaměstnanci malých zaměstnavatelů OSVČ OSVČ - hlavní činnost Tabulka 3.2e Malé organizace v okr. F-M dle počtu zaměstnanců (údaje ČSSZ) počet zaměstnanců v organizaci počet organizací počet zaměstnanců celkem k k index k k index , aţ , ,01 6 aţ , ,01 11 aţ , ,18 16 aţ , ,91 21 aţ , ,05 26 a více *) , ,89 celkem v evidenci , ,05 počet zaměstnanců v organizaci podíl organizací v % podíl zaměstnanců v % k k k k ,8 1,9 0,0 0,0 1 aţ 5 74,5 73,2 36,1 35,0 6 aţ 10 14,1 13,8 24,5 23,6 11 aţ 15 5,2 6,0 15,2 17,1 16 aţ 20 3,2 2,9 13,0 11,3 21 aţ 25 1,8 1,8 9,2 9,2 26 a více *) 0,3 0,5 2,1 3,8 celkem v evidenci 100,0 100,0 100,0 100,0 *) jedná se o velké firmy, které OSSZ eviduje jako malé z toho důvodu, že se počet jejich zaměstnanců občas snižuje pod tuto hranici Největší podíl zaměstnanosti byl nadále u subjektů s počtem zaměstnanců do 10 osob. 12

17 3.3 Vývoj zaměstnanosti v rozhodujících odvětvích Údaje v této kapitole vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce a zahrnujícího zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců (viz úvod kapitoly 3.2) Graf 3.3a Zaměstnanost v okr. F-M podle odvětví k školství 9% zdravotnictví 8% ostatní 2% státní správa 6% sluţby 3% peněţnictví a pojišťovnictví 1% doprava, spoje 6% pohostinství a ubytování 1% zpracovatelský prům. 45% výroba kovů 24% výroba strojů 6% potravinářství 5% textilní průmysl 3% ostatní 7% obchod 5% stavebnictví 4% výroba a rozvod energií 2% těţba uhlí 6% zemědělství a lesnictví 2% Pozn.: údaje vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce a zahrnují zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců Podle údajů tabulky 3.3b došlo v roce 2005 k poklesu zaměstnanosti u těchto zaměstnavatelů o cca 120 osob, coţ byl menší pokles neţ v roce 2004 (cca 430 osob), z toho lze vyvozovat určité zlepšení tendencí na trhu práce. Celkově se dá konstatovat, ţe šlo, aţ na výjimky, o méně výrazné změny v zaměstnanosti u jednotlivých zaměstnavatelů. Z hlediska odvětví (dle tabulky 3.3b) byl zaznamenán největší pokles v: - odvětví zemědělství a myslivost, lesní hospodářství - úbytek cca 350 osob - pododvětví průmysl potravinářský a tabákový (úbytek cca 210 osob). Tento pokles byl způsoben především v důsledku změny hlavního předmětu činnosti jednoho zde zařazeného subjektu a jeho formálním přeřazením do pododvětví chemický a farmaceutický průmysl - odvětví doprava, skladování, pošty a telekomun. (úbytek cca 110 osob), kde došlo k řádově menším poklesům zaměstnanosti, ale u více subjektů, především z oblasti dopravy - v pododvětví textilní a oděvní průmysl (úbytek cca 110 osob), který byl způsoben vyčleněním části stávajícího zde zařazeného subjektu do nového subjektu, který je charakterem svých činností zařazen do odvětví ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby - odvětví stavebnictví (úbytek cca 100 osob) K největšímu zaznamenanému růstu zaměstnanosti (dle tabulky 3.3b) došlo v: - pododvětví chemický a farmaceutický průmysl (nárůst cca 410 osob), který byl způsoben především uvedeným formálním převodem jednoho subjektu z pododvětví průmysl potravinářský a tabákový - pododvětví výroby kovů a kovodělných výrobků (nárůst cca 310 osob) - odvětví zdravotnictví, veterinární a sociální činnosti (nárůst cca 160 osob) 13

18 Tabulka 3.3b Počet osob zaměstnaných v jednotlivých odvětvích (údaje vycházejí z monitoringu prováděného úřadem práce a zahrnují zaměstnavatele okresu s počtem 26 a více zaměstnanců) odvětví OKEČ název OKEČ kód stav k rozdíl rok rok 2004 zemědělství a myslivost, lesní hospodářství 01, rybolov, chov ryb, přidruţené činnosti v rámci rybolovu dobývání nerostných surovin zpracovatelský průmysl z toho: průmysl potravinářský a tabákový 15, textilní a oděvní průmysl 17, kožedělný průmysl dřevozpracující průmysl papírenský a polygrafický průmysl, vydavatelské činnosti 21, koksování, rafinérské zpracování ropy chemický a farmaceutický průmysl gumárenský a plastikářský průmysl průmysl skla, keramiky, porcelánu a staveb. hmot výroba kovů a kovodělných výrobků 27, výroba strojů a zařízení výroba elektrických a optických přístr výroba dopravních prostředků 34, zpracovatelský průmysl jinde neuved. 36, výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody stavebnictví obchod, opravy motor. vozidel a spotřeb. zboţí pohostinství a ubytování doprava, skladování, pošty a telekomun peněţnictví a pojišťovnictví činnosti v obl. nemovitostí, pronaj., sluţ. pro podnikání veřejná správa, obrana, sociální zabezpeč školství zdravotnictví, veterinární a sociální čin ostatní veřejné, sociální a osobní sluţby 90-93, 95, celkem

19 počet volných míst ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce Stav a vývoj hlášených volných pracovních míst Graf 3.4a Počet volných míst v okrese F-M v r.1993 až Vývoj v oblasti volných pracovních míst na okresním trhu práce je, jak potvrzuje dlouhodobé sledování, odrazem a důsledkem aktuální ekonomické situace. Přesto, ţe databází úřadu práce neprochází všechna volná místa a pracovní příleţitosti trhu práce, má z hlediska dlouhodobého sledování tento údaj významnou vypovídající hodnotu. V průběhu roku 2005 se pohyboval průměrný počet nahlášených VPM ke konci měsíce kolem 500 (350 v roce 2004). Průměrný počet evidovaných uchazečů o zaměstnání připadajících na jedno volné pracovní místo za rok 2005 činil 30,6; v roce 2004 tento počet činil 47,3. Nejvyšší počet volných pracovních míst ke konci měsíce byl zaznamenán v měsíci prosinec 705, nejniţší v měsíci červenec 397. Tabulka 3.4b Vývoj počtu volných míst a počtu UoZ na 1 volné místo ke konci měsíce měsíc počet uchazečů o zaměstnání rok míra nezaměstnanosti rok ,62 14,53 14,20 13,38 12,69 12,48 12,43 12,43 12,31 11,73 11,49 12,01 počet volných míst počet UoZ na 1 VM rok z toho horníci rok z toho horníci rok ,5 41,7 40,0 38,4 35,6 35,6 37,2 33,6 23,5 21,0 22,4 20,9 rok ,6 47,1 44,4 46,5 51,5 44,3 46,9 45,2 46,9 42,0 45,4 52,2 Poznámka: jak je vidět z výše uvedené tabulky, počty VPM hlášených zaměstnavateli, zejména koncem roku 2005, výrazněji ovlivňují počty pracovních míst v profesi horník 15

20 Za rok 2005 bylo nahlášeno celkem 4125 volných pracovních míst a zrušeno Ve srovnání s rokem 2004 to bylo o 997 (cca 32 %) nahlášených volných pracovních míst více a zrušených o 465 (cca 14 %) více. Tabulka 3.4c Tok volných pracovních míst v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004 měsíc počet nově nahlášených volných míst počet zrušených a obsazených volných míst rok rok rok rok Jak vyplývá z výše uvedeného, celkově došlo, ve srovnání s rokem 2004, k početně výraznějšímu toku VPM, coţ vypovídá o tom, ţe se jednak zaměstnavatelé obraceli s poptávkou po sluţbách našeho úřadu práce, souvisejících s řešením jejich personálních potřeb, častěji neţ v předchozím roce a na druhé straně docházelo k větší intenzitě zprostředkovávání vhodných osob na tato místa. Větší počty VPM ke konci září aţ prosince 2005 byly ovlivněny hlášenými VPM zejména v profesi horník (k cca 350 z celkového počtu VPM). V průběhu roku byla uchazeči a zájemci o zaměstnání vyuţívána moţnost prezentovat individuálně svou pracovní nabídku prostřednictvím internetových stránek našeho úřadu práce. Zaměstnavatelům byly tímto krokem na druhé straně rozšířeny moţnosti uspokojení jejich personální poptávky výběru vhodných zaměstnanců vyuţitím i této cesty. V rámci Moravskoslezského kraje se okres Frýdek-Místek pohyboval v počtu volných pracovních míst na místě, přičemţ na 4. místě se udrţoval po dobu celkem 6 měsíců (k počtem 705 na místě 2., za okresem Ostrava. V ukazateli počet UoZ na 1 volné pracovní místo se okres Frýdek-Místek pohyboval na 3. aţ 5. místě (k počtem 20,9 UoZ/1 VPM na 5. místě, za okresy Karviná a Bruntál, Ostrava, Opava. V rámci České republiky se okres Frýdek-Místek počtem VPM umisťoval na 15. aţ 48. místě (k na 15. místě). V ukazateli počtu UoZ/1 VPM se řadil střídavě na 4. aţ 17. místě s tím, ţe k se zařadil na 17. místo. I v roce 2005 se projevovaly disproporce jak v počtech volných pracovních míst, tak v jejich struktuře vůči profesnímu sloţení UoZ (nejvýznamněji v profesi horník). Poptávka zaměstnavatelů se často nesetkala s odpovídající nabídkou pracovní síly na trhu práce. Na trhu práce na jedné straně existovala VPM a na druhé straně mnoţství UoZ v odpovídající poţadované profesi. Tento jev byl typický např. u profese číšník-servírka (k v této profesi 19 VPM a 439 UoZ), méně v profesích kuchař a řidič. Lze jej vysvětlit jednak odloučeností pracovišť, často bez moţnosti ubytování, coţ přinášelo buď časové (nevyhovující dopravní spojení) a finanční ztráty z důvodu cestování nebo dlouhodobou odloučenost od místa bydliště (rodiny) apod. a z toho vyplývala vysoká fluktuace u těchto profesí. 16

21 Graf 3.4d 160 Počet volných pracovních míst a počet evidovaných nezaměstnaných na 1 volné pracovní místo počet evidovaných nezaměstnaných na 1 VM počet VM počet osob na 1 VM počet volných míst Pozn. počet volných pracovních míst nebyl v roce 1990 sledován Tabulka 3.4e Počty hlášených volných pracovních míst (nejčastější profese) - evidence ÚP Počet hlášených volných míst celkem k k Počet hlášených volných míst celkem Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek Profese Počet VM s pracovištěm v okrese Frýdek-Místek Profese horník horník slévárenský dělník svářeč číšník, servírka řidič doručovatel tisku číšník, servírka řidič technik zedník zedník kuchař pracovník ostrahy svářeč doručovatel tisku dělník potravinářské výroby kuchař obchodní zástupce 9 10 pomocný, nekvalif. dělník Pozn. Tabulka vychází ze seznamu míst, kterými ÚP disponoval k danému datu a z nich vybírá ty profese, pro které byla volná místa nabízena nejčastěji. Dle měsíčního sledování byla v roce 2005 dlouhodobě relativně největší poptávka ze strany zaměstnavatelů po níţe uvedených profesích. 17

22 Tabulka 3.4f Profese, po kterých byla v roce 2005 v jednotlivých měsících největší poptávka profese KZAM měsíční průměr horník řidič číšník-servírka zedník kuchař zámečník svářeč Dle kvalifikačních poţadavků se nejvíce pracovních příleţitostí k vyskytovalo pro uchazeče s předpokladem vyučení (567 z toho v profesi horník 349), výrazně méně pak pro uchazeče se středoškolským vzděláním (62), základním vzděláním (48) a vysokoškolským vzděláním (28). V ukazateli počtu uchazečů na 1 volné pracovní místo dle vzdělání byl zaznamenán nejvyšší údaj v kategorii uchazečů se základním vzděláním, kdy na 1 volné pracovní místo k bylo 63 uchazečů (k rovněţ v kategorii základního vzdělání 105 UoZ/1VPM). Poklesy v tomto ukazateli byly zaznamenány u všech kategorií. Tabulka 3.4g Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání stupeň vzdělání UoZ k k k volná UoZ/ volná UoZ/ volná UoZ/ UoZ UoZ místa /1 místo místa /1 místo místa /1 místo bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) vysokoškolské celkem I v roce 2005 přetrvávala omezená nabídka volných pracovních míst vhodných pro absolventy škol (průměrně měsíčně 70 VPM) a osoby se ZP (průměrně měsíčně 15), nicméně celkově byly v průběhu roku zaznamenávány vyšší počty míst vhodných pro obě kategorie neţ tomuto bylo v roce předchozím. Pro zlepšení moţností pro osoby se ZP přetrvával individuální reţim práce s volnými pracovními místy, kdy ve fázi hlášení byla důsledně zjišťována moţnost obsazení míst osobami se ZP a pro tuto skupinu UoZ pak byla zprostředkovávána přednostně. I přes úzkou spolupráci a součinnost se zaměstnavateli přetrvávala v registru VPM poptávka zaměstnavatelů, která se dlouhodoběji (déle neţ 3 měsíce) nesetkávala s nabídkou disponibilní 18

23 pracovní síly na trhu práce. Úřad práce obtíţně zajišťoval obsazení těchto volných míst uchazeči o zaměstnání s příslušnou kvalifikací, příp. v příbuzných profesích a rekvalifikovanými UoZ. K se v databázi vyskytovalo celkem 334 dlouhodobě evidovaných volných pracovních míst nad 3 měsíce (k ), z toho nejvíce v profesi horník 240 (k v profesi horník 19), poštovní doručovatel 16 a zámečník, frézař 14. Nejvíce DE VPM bylo ve skupině s poţadovaným vyučením (285 - z toho 240 v profesi horník); následovala skupina s poţadovaným středoškolským a základním vzděláním (17, 17), vysokoškolským vzděláním (15). Dle klasifikace zaměstnání převaţovala dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa v 7. třídě KZAM Řemeslníci a kvalifikovaní výrobci, zpracovatelé, opraváři (celkem 267, tj. 80 % z celkového počtu DE VPM), poté následovala místa v tř. 3 Techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a 8 Obsluha strojů a zařízení (celkem 25, tj. 7 % u celkového počtu DE VPM). Tabulka 3.4h Nejčetnější DE VPM k dle profesí KZAM Název profese Počet VPM Důvody 711 horník poštovní doručovatel zámečník technický kreslič projektant 5 nedostatek uchazečů a zájemců s poţadovaným vzděláním, praxí a zdravotními předpoklady vysoká fluktuace v uvedené profesi, nízké mzdové ohodnocení nedostatek uchazečů s příslušným vzděláním a poţadovaným oprávněním, příp. praxí nedostatek uchazečů s příslušným vzděláním a dovedností práce v poţadovaných počítačových programech (AUTOCAD); jazykovými znalostmi, praxí nedostatek uchazečů s příslušným vzděláním v poţadovaném oboru a praxí Mezi důvody, které vedly k dlouhodobému neobsazení zmiňovaných míst, patřily: nedostatek uchazečů v evidenci s příslušným vzděláním (nebo jeho zaměřením), zdravotními předpoklady, nedostatečnou (nebo nevhodnou) praxí, absencí dalších poţadovaných znalostí a dovedností (např. znalost čtení výkresové a technické dokumentace, svářečský průkaz určitého druhu), případně jejich poţadovaná kombinace. Ve spolupráci s odborem zprostředkování a poradenství byl pravidelně čtvrtletně prováděn rozbor a analýza příčin dlouhodobě neobsazených VPM s cílem přijetí opatření, směřujících k ţádoucí eliminaci jejich výskytu: - jednání s okolními úřady práce s cílem vyhledání vhodných UoZ v jejích databázích - individuální jednání se zaměstnavateli o moţnostech případného uplatnění cíleně rekvalifikovaného UoZ - jednání o moţnostech úpravy původních poţadavků pro výkon profese 19

24 3.5 Společnosti se zahraniční účastí Významným pozitivním faktorem, který ve vztahu k zaměstnanosti vykazuje především stabilizující a rozvojové účinky, je zahraniční kapitál. K rozvoji na trhu práce přispívá především formou přímého investování kapitálu. V této souvislosti pak dochází ke vzniku nových pracovních míst, nabízejí se moţnosti vyuţívání moderních zahraničních technologií a jiţ vybudované sítě odběratelů. Rovněţ pozitivně působí v rámci dodavatelsko-odběratelských vztahů v regionu i mimo něj. Na příliv zahraničního kapitálu do okresu však doposud nepříznivě působila řada negativních vlivů: - vzdálenost od jiných regionů a většiny členských států EU - kapacitně nedostatečná a nekvalitní dopravní infrastruktura - nepřipravenost větší průmyslové zóny - značný podíl občanů s nedostatečnou nebo s jednostranně zaměřenou kvalifikací po útlumu hornictví a těţkého průmyslu - obraz našeho regionu ve světě jako ekologicky znečištěného území působením těţkého průmyslu a pod. Výjimkou jsou nadnárodní řetězce velkých obchodních firem, které, především v okresním městě, vybudovaly širokou síť svých marketů a postupně ji rozšiřovaly i na další města okresu. Doposud se nepodařilo plně vyuţít moţného potencionálu, který v sobě skrývá blízkost Polské republiky a Slovenské republiky. Bezprostřední sousedství těchto zemí se spíše projevuje jednosměrným tokem pracovní síly do ČR. Náš okres však můţe zahraničním investorům nabídnout i řadu pozitiv: - relativně levné pozemky - řadu nevyuţívaných hal a průmyslových objektů s vybudovanou technickou infrastrukturou - pracovní sílou přivyklou těţké práci na směny - mladší věkovou strukturu obyvatelstva ve srovnání s průměrem ČR - nevyuţitý potencionál sekundární a terciární sféry při nízkém zastoupení některých oborů, např. z elektrotechnického průmyslu a všeobecně terciární sféry, kde řada moţností je dosud nevyuţita v přírodním prostředí Beskyd - relativně vysoká koupěschopnost obyvatelstva vyplývající z vyšších výdělků v prioritních odvětvích regionu a z hustoty obyvatelstva. Na základě dosavadních zkušeností s působením zaměstnavatelů se zahraničním kapitálem na trhu práce můţeme konstatovat, ţe se převáţně takové subjekty v minulém období rozvíjely a vytvářely i nová pracovní místa. Pozitivnější vývoj v působení zahraničních investorů v našem okrese nastal zejména v menších vybudovaných průmyslových zónách. V roce 2005 působilo na území okresu a se sídlem v okrese Frýdek-Místek (na základě dostupných údajů o zaměstnavatelích s počty 26 a více zaměstnanců) celkem 27 zaměstnavatelů se zahraniční účastí v různém rozsahu majetkového podílu. Dále zde působilo prostřednictvím pracovišť či poboček dalších 18 zaměstnavatelů se zahraniční účastí, jejichţ sídlo se nachází mimo okres Frýdek-Místek. 20

25 3.6 Dojížďka za prací Údaje o dojíţďce jsou získávány pouze ze vzorku zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců 26 a více, kteří tyto údaje k poskytli. Z tohoto důvodu lze celkovou dojíţďku do okresu Frýdek-Místek pouze přiměřeně odhadnout. Následující údaje se týkají dojíţďky za prací do okresu Frýdek-Místek a byly zpracovány na základě rozboru údajů 326 zaměstnavatelů s počtem zaměstnanců 26 a více. Tabulka 3.6 Počet zaměstnanců vybraných firem okresu Frýdek-Místek podle okresu trvalého bydliště Okres Počet zaměstnanců k absolutní % Frýdek-Místek ,1 Ostrava ,3 Karviná ,3 Nový Jičín 642 1,5 Vsetín 52 0,1 Opava 130 0,3 Bruntál 16 0,0*) Šumperk 13 0,0*) Jeseník 8 0,0*) ostatní okresy 511 1,2 celkem ,0 *) z hlediska četnosti jde o nevýznamné počty Celkový počet zaměstnanců firem, u nichţ byly rozborovány údaje o dojíţďce za prací k činil osob. Z nich 5404, tj. 12,9 % dojíţdělo z jiných okresů, a to stejně jako v minulých letech především z okresů Karviná a Ostrava - 9,6 % (k podíl těchto dvou okresů činil 9,1 %). Z okresů mimo nejbliţší region, dojíţdělo 1,2 % osob (pro srovnání k ,4 %), vzhledem k poloze okresu to jsou jiţ dlouhodobě zejména občané Slovenské republiky. Podíl dojíţdějících osob, vzhledem k celkovému počtu zaměstnanců konkrétního odvětví, byl nejvyšší v odvětví gumárenský a plastikářský průmysl (37,8 %). Nejniţší dojíţďka ze sledovaných odvětví byla v odvětví textilní průmysl (pouze 3,3 % osob). 21

26 4 Nezaměstnanost (evidovaná) 4.1 Stav a vývoj celkového počtu evidovaných uchazečů o zaměstnání Evidovaná nezaměstnanost v I. pololetí 2005 začala klesat jiţ v únoru a v červnu nedošlo k obvyklému nárůstu počtu UoZ, naopak jejich počet dále klesl. Ve II. pololetí byl jiţ tento průběh obdobný s rokem 2004, ale v niţší hladině. K činil celkový počet evidovaných UoZ a byl o 2099 (12,5 %) niţší neţ k Počet absolventů škol od počátku roku 2005 klesal aţ do června. Ve II. pololetí, zejména v září a říjnu došlo k nárůstu jejich počtu a ke konci roku opět k mírnému poklesu aţ na 1229 k , coţ bylo o 366 UoZ (22,9 %) méně neţ ke stejnému datu roku 2004 (blíţe viz kapitola 4.4.4). Také počet UoZ se ZP se kromě nárůstu v lednu sniţoval po celé I. pololetí 2005, začátkem II. pololetí mírně narostl, pak opět klesal a k byl počet 2514 těchto UoZ o 110 osob (4,2 %) niţší neţ ke stejnému datu předchozího roku (blíţe viz kapitola 4.4.5). Podrobný vývoj nezaměstnanosti v roce 2005 dle jednotlivých měsíců je uveden v tabulce 4.1a v příloze. Tabulka 4.1b Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání, volných pracovních míst a míry evidované nezaměstnanosti stav k rozdíl 12/ / absolutně v % evidovaní uchazeči o zaměstnání ,5 z toho: absolventi škol a mladiství ,9 občané se ZP ,2 UoZ s nárokem na podporu v nezaměst ,6 volná pracovní místa ,3 UoZ připadající na 1 volné prac. místo 52,2 35,6 20,9-31,3-60,0 míra nezaměstnanosti v % 14,33 12,48 12,01-2,32 22

27 ve fyzických osobách ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2005 Graf 4.1c Vývoj nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek v letech 1992 až únor uchazeči o zaměstnání celkem ženy osoby se ZP 2514 Z hlediska absolutního počtu UoZ figuroval okres Frýdek-Místek v roce 2005 v rámci kraje na 3. místě (za okresy Ostrava a Karviná), v rámci celé ČR na 5., příp. 6. místě (za okresy Karviná, Ostrava, Praha, Brno, příp.most). Z celkového počtu UoZ k tvořil podíl ţen 50,7 %, absolventů škol a mladistvých 8,3 % a občanů se ZP 17,0 % (k to bylo 49,7 % ţen, 9,5 % absolventů škol a mladistvých, 15,6 % občanů se ZP). Počet uchazečů s nárokem na podporu v nezaměstnanosti činil k UoZ (cca 24 % z celkového počtu UoZ, coţ bylo o cca 1%ní bod více neţ k ). Průměrná výše podpory v nezaměstnanosti k se zvýšila oproti stejnému období roku 2004 o 270,- Kč na 4237,- Kč. V souladu se zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti mohou uchazeči o zaměstnání od vykonávat souběţně s evidencí na ÚP tzv. nekolidující zaměstnání 1. Počet těchto uchazečů stále roste; k vykonávalo nekolidující zaměstnání 634 osob, coţ představuje podíl 4,3 % na celkovém počtu UoZ. 1 Za nekolidující zaměstnání lze označit výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud je činnost vykonávána v rozsahu kratším než polovina stanovené týdenní pracovní doby a měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo výkon činnosti na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud za období, na které byly sjednány, měsíční odměna nebo průměrná měsíční odměna nepřesáhne polovinu minimální mzdy. 23

28 míra nezaměstnanosti v % míra nezaměstnanosti v % ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce Stav a vývoj míry nezaměstnanosti v okrese a ve srovnání s regionem a ČR Graf 4.2a Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese FM v letech 1992 aţ , ,0 max 18,0 - březen 18,0 16,0 14,0 míra nezaměstnanosti ţen 14,1% 12,0 max 15,9 % -únor 12,0 % 10,0 8,0 6,4 6,7 míra nezaměstnanosti celkem 6,0 4,0 3,6 2,0 3,2 0,0 vývoj v jednotlivých měsících Od února 2004, kdy bylo dosaţeno historického maxima, má míra nezaměstnanosti klesající tendenci i přes tradiční zvýšení počátkem roku. K činila celková míra nezaměstnanosti 12,0 % (14,3 % k ). Míra nezaměstnanosti ţen byla 14,1 % k (16,6 % k ). Průměrná míra nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje v roce 2005 výrazně převyšovala celorepublikový průměr (o cca 6 %ních bodů). V okrese Frýdek-Místek byla o cca 2%ní body niţší neţ průměrná míra nezaměstnanosti MSK. K byly v rámci České republiky mezi prvními 10 okresy s nejvyšší mírou nezaměstnanosti z Moravskoslezského kraje 3 okresy Karviná (2.; 18,6 %), za prvním okresem Most (21,2 %), Bruntál (5.; 15,9 %) a Ostrava (9.; 14,8 %), které se na těchto místech pohybovaly po celý rok K se okres Frýdek-Místek v uvedeném ukazateli umístil na 16. místě. V průběhu roku 2005 se okres Frýdek-Místek mírou nezaměstnanosti pohyboval v rámci Moravskoslezského kraje na 4. místě (stejně jako v přecházejících 5 letech). Graf 4.2b Srovnání míry nezaměstnanosti okresu F-M, MS kraje a ČR v r max 15,9 % -únor okres F-M MS kraj ČR 14,2 % 12,0 % ,9 % Pozn. - do roku 1991 nejsou všechna data k dispozici - do zahrnoval Severomoravský kraj více okresů než následný (Ostravský) Moravskoslezský kraj 24

29 4.3 Tok nezaměstnanosti Tok UoZ v roce 2005 měl částečně obdobný průběh jako v předchozím roce, avšak v I. pololetí se pohyboval počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených ve vyšší hladině a naopak počet nových UoZ v niţší hladině. V lednu, jako jiţ tradičně, byl zaevidován větší počet nových UoZ (1648) neţ byl počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených (1283). V období únor červen pak počty UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených převyšovaly počty nově evidovaných UoZ v souvislosti se zahájením sezónních prací, ale i v souvislosti se zlepšováním ekonomického prostředí na trhu práce. Na rozdíl od předchozích let nedošlo v červnu 2005 k výraznému nárůstu nově evidovaných UoZ, coţ bylo způsobeno také jiţ zmiňovanou změnou zákona o zaměstnanosti, týkající se absolventů škol. Ve II. pololetí byl počet nových UoZ, aţ na prosinec, jen mírně vyšší neţ počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených. Tabulka 4.3 Počet nových a vyřazených UoZ v letech noví uchazeči ukončení evidence a vyřazení z toho umístění celkem měs.prům celkem měs.prům celkem % z vyřaz. měs.prům rok ,8 863 rok ,1 708 rok ,2 829 rok ,5 833 rok ,7 745 rok ,6 755 rok ,9 839 rok ,3 891 rok , rok , rok ,0 927 rok ,7 953 rok ,5 940 rok ,7 942 Celkový počet nově evidovaných UoZ za rok 2005 (15100) byl oproti stejnému období roku 2004 niţší o 1068 osob a byl nejniţší od roku Naopak celkový počet UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených za rok 2005 (17199) byl oproti stejnému období roku 2004 vyšší (o 1215 osob) a byl nejvyšší za celé období od roku 1990 (mimo rok 2000). Počet umístěných UoZ (11304) byl meziročně vyšší jen o 29 osob a jejich podíl vzhledem k UoZ s ukončenou evidencí a vyřazeným (65,7 %) byl niţší o 5 %ních bodů. 25

30 4.4 Vývoj a struktura nezaměstnanosti v některých vybraných kategoriích UoZ Podle věku a pohlaví Tabulka Věková struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání věková kategorie k k k absolutně % absolutně % absolutně % do 20 let 952 5, , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let , , , let 387 2, , ,29 65 a více 4 0,02 6 0,04 5 0,03 celkem , , ,00 Z hlediska věkové struktury UoZ je dlouhodobě výraznou skupinou kategorie do 25 let (cca 19 %), která v sobě zahrnuje převáţně absolventy škol, i kdyţ se v posledních letech výrazně sníţil počet i podíl těchto UoZ. V absolutním počtu bylo k v této kategorii evidováno 2737 UoZ (k to bylo 3626 osob), z toho 1242 ţen (t.j. cca 45 %). Pokles je dán mj. také zmiňovanou změnou zákona o zaměstnanosti. Dlouhodobě problémovou skupinou jsou UoZ ve věku nad 50 let. Podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti se stále zvyšoval aţ do poloviny roku 2004 (k dosáhl 25,1 %). Ve druhém pololetí 2004 došlo k mírnému poklesu, coţ souviselo s novelou zákona č. 155/1995 Sb. o důchodovém zabezpečení od , která omezila moţnosti odchodu do předčasného důchodu a také se zaměřením APZ na tuto skupinu UoZ. V pololetí 2005 tento podíl opět vzrostl na 27,3 %, jelikoţ došlo k většímu poklesu celkového počtu UoZ, ale pokles počtu osob starších 50 let nebyl stejně výrazný, a na této hodnotě zůstal aţ do konce roku. Absolutní počet těchto UoZ k byl 4027 osob (meziroční pokles o 88 UoZ). Kategorie let je největší vůbec (2115 UoZ, tj. 14,3 %); v I.pololetí 2005 předstihla kategorii let, do té doby nejčetnější. Je zde i vysoké zastoupení ţen (1115 ţen, tj 53 %). Podíl UoZ ve věku let je sice relativně niţší, cca 11 %, ale stále se zvyšuje; zájem zaměstnavatelů o zaměstnávání těchto osob je malý a v rámci organizačních opatření jsou zpravidla uvolňovány nejčastěji. Počet osob v kategorii nad 60 let k dosáhl počtu 343 osob. V této kategorii jsou evidováni zejména muţi, kteří pobírají rentu (do 65 let), pro něţ je odchod do starobního důchodu finančně nevýhodný a dále pak ţeny, které nesplňují podmínku počtu odpracovaných let pro přiznání starobního důchodu. Jedním z důvodů je také zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu. Relativně nejméně jsou zastoupeny jednotlivé kategorie od 30 do 45 let. V tomto věku mají potencionální zaměstnanci nejvyšší hodnotu na trhu práce vyplývající z jejich zkušeností a výkonnosti. 26

31 Věková kategorie let zahrnuje větší zastoupení ţen, o které zaměstnavatelé jeví niţší zájem, hlavně z důvodu péče o nezletilé děti. Průměrný věk evidovaných UoZ se meziročně zvýšil z 37,7 k na 39,4 roků k U ţen vzrostl z 37,5 na 38,8 let. Ve srovnání věkových kategorií celé populace a UoZ (viz kapitola 1) je podíl UoZ v kategorii let daleko vyšší neţ v celé populaci okresu Frýdek-Místek. Velkou disproporci lze pozorovat také u osob ve věku let Podle vzdělání Podíly ve vzdělanostní struktuře UoZ se příliš nemění ani s rostoucí či klesající nezaměstnaností. V evidenci úřadu práce je stále nejvíce UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 50 % všech UoZ). Podíl obyvatel se středním odborným vzděláním (bez maturity) na počtu obyvatel celkem dosahuje cca 40 % (okres F-M i ČR), a tedy UoZ této kategorie výrazně převyšují celorepublikovou i okresní úroveň podílu obyvatel. Kategorie UoZ se základním vzděláním (včetně bez vzdělání) nadále patří z hlediska umístitelnosti k nejproblémovější kategorii a výrazně se podílí na dlouhodobé nezaměstnanosti (cca 26 % z UoZ evidovaných déle neţ 12 měsíců). Podíl této kategorie na celkové nezaměstnanosti (cca 20 %) je niţší cca o 5%ních bodů neţ podíl obyvatel (ve věku nad 15 let) se základním vzděláním okresu F-M na počtu obyvatel okresu celkem. UoZ s vysokoškolským vzděláním se podílejí na evidované nezaměstnanosti pouze cca 3 %. Meziroční pokles počtu UoZ se projevil obdobně u všech vzdělanostních kategorií - indexem cca 0,8-0,9. Tabulka stupeň vzdělání Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání k k k Index /12-04 absolutně % absolutně % absolutně % (fyzické osoby) bez vzdělání 10 0,1 7 0,0 8 0,1 0,80 základní vzdělání , , ,3 0,87 střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) , , ,3 0, , , ,2 0, , , ,1 0,83 vysokoškolské 568 3, , ,1 0,80 celkem , , ,0 0,88 27

32 podíl uchazečů o zam. v % ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce Podle délky nezaměstnanosti Tabulka 4.4.3a Uchazeči o zaměstnání podle délky nezaměstnanosti k k k ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách v % ve fyz. osobách v % Index / (fyzické osoby) do 3 měsíců , , ,0 0, měsíců , , ,4 0, měsíců , , ,6 0, měsíců , , ,4 0, měsíců , , ,4 0,81 nad 24 měsíců , , ,2 0,92 celkem , , ,0 0,88 Z dlouhodobého hlediska se projevuje tendence zvyšování podílu UoZ s delší dobou evidence, od roku 2000 ale velmi pozvolně a s mírnými poklesy. V I.pololetí 2005 došlo opět k mírnému nárůstu tohoto podílu, ve II. pololetí naopak k poklesu aţ na hodnotu cca 45 % UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců k Vývoj podílu dlouhodobé nezaměstnanosti na celkové nezaměstnanosti zobrazuje následující graf. Graf 4.4.3b Podíl dlouhodobé na celkové nezaměstnanosti nad 6 měsíců nad 12 měsíců Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q 1.Q 2.Q 3.Q 4.Q stav k poslednímu dni daného čtvrtletí Podíl UoZ s evidencí nad 6 měsíců se meziročně sníţil o 1,4% bodu, podíl UoZ s evidencí nad 12 měsíců se nezměnil. Došlo ale k poklesu absolutního počtu dlouhodobě nezaměstnaných UoZ; k bylo evidováno 6578 UoZ (z toho 3475 ţen) s délkou evidence nad 12 měsíců, tj. cca 45 % z celkového počtu UoZ a 8943 UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců, tj. cca 61 %. Pro srovnání k

33 Počet UoZ Podíl v % , ,7 31,2 30,9 32,7 32,1 32,5 32,6 33,3 35,1 35,9 ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2005 bylo evidováno 7517 UoZ s délkou evidence nad 12 měsíců (cca 45 %) a UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců (cca 62 %) Průměrná délka evidence k činila 628 dnů (u ţen 591 dnů) a v porovnání se stavem k vzrostla o 49 dnů (u ţen o 46 dnů). Průměrná délka evidence celé ČR k byla 610 dnů (meziroční nárůst o 18 dní). Průměrná délka evidence UoZ s ukončenou evidencí a vyřazených k činila v okrese F-M 371 dnů (362 dnů k ). Na dlouhodobé nezaměstnanosti (nad 12 měsíců) se v předchozích letech podíleli více muţi neţ ţeny. Od roku 2001 se tento rozdíl sniţoval, v roce 2004 se na dlouhodobé nezaměstnanosti podíleli téměř stejně muţi jako ţeny a v roce 2005 podíl ţen (52,8 %) podíl muţů převýšil (u celkové nezaměstnanosti muţi 49,3 %, ţeny 50,7 %). Graf 4.4.3c Počet UoZ nad 50 let v evidenci nad 12 měsíců a jejich podíl na celkovém počtu UoZ v evidenci nad 12 měsíců , , , , , Počet Podíl v % 12, ,0 0 rok 2000 pol 2001 rok 2001 pol 2002 rok 2002 pol 2003 rok 2003 pol 2004 rok 2004 pol 2005 rok ,0 Nejpočetnější skupinu dlouhodobě nezaměstnaných představují UoZ ve věku nad 50 let (2363 UoZ k ). Jejich počet i podíl v minulosti (aţ na stav k ) stále narůstal, ke konci roku 2004 došlo k poklesu počtu i podílu těchto UoZ (viz graf 4.4.3c). V roce 2005 jejich podíl opět vzrostl aţ na cca 36 % k , ačkoli absolutní počet v I. pololetí poklesl (zejména zaměřením nástrojů APZ na tuto skupinu), přičemţ obdobný trend byl i u podílu všech UoZ nad 50 let na celkové nezaměstnanosti. Meziročně se sníţil absolutní počet UoZ dlouhodobě nezaměstnaných ve všech věkových kategoriích, ale jejich podíly se sníţily jen u kategorií do 30 let (a to dosti výrazně), u ostatních došlo ke zvýšení. Z hlediska dosaţeného stupně vzdělání je i nadále největší procentuální zastoupení dlouhodobě nezaměstnaných v kategorii UoZ se středním odborným vzděláním bez maturity (cca 53 %), přibliţně však odpovídá podílu vyučených z celkového počtu UoZ (cca 51 %). Se stoupajícím vzděláním tento poměr klesá, naopak podíl cca 26 % UoZ se základním vzděláním je, ve srovnání podílu této kategorie vzhledem k celkové nezaměstnanosti, vyšší. 29

34 Podíl osob se ZP evidovaných více neţ 12 měsíců k počtu UoZ dlouhodobě nezaměstnaných celkem se meziročně zvýšil o 2,3% body na 26,6 % k , ačkoli absolutní počet těchto UoZ se sníţil z 1823 osob k na 1752 osob k , coţ představuje meziroční pokles o cca 4 %. Dlouhodobá evidence jen násobí handicapy dané zdravotním stavem této kategorie UoZ a nadále je tak skupinou dlouhodobou nezaměstnaností nejvíce ohroţenou. Podrobněji je problematika osob se ZP popsána v kapitole UoZ nad 50 let věku a OZP jsou nejčastějšími osobami, které setrvávají v evidenci ÚP po delší dobu. Např. ze 1380 UoZ evidovaných k déle neţ 5 let je 55 % UoZ nad 50 let věku a 43 % UoZ se ZP. Tabulka 4.4.3d Dlouhodobá nezaměstnanost (nad 12 měsíců v evidenci ÚP) k do 19 let Věk a více bez Z SO Stupeň vzdělání SO s mat. SV VŠ Celkem Muţi Ţeny celkem UoZ se ZP v evidenci ÚP nad 12 měsíců OZP - zdrav. znevýhodnění OZP - částečně invalidní OZP - plně invalidní občané se ZP celkem Stupeň vzdělání: bez - bez vzdělání Z - základní vzdělání SO - střední odborné vzdělání bez maturity ÚS - střední odborné vzdělání s maturitou SV - střední všeobecné vzdělání VŠ - vysokoškolské vzdělání Tabulka 4.4.3e Procentuální podíl UoZ dle věkových kategorií a dosaženého stupně vzdělání a ZP k datu u dlouhodobě nezaměstnaných nad 12 měsíců v % do Věk a více bez Z SO Stupeň vzdělání SO s mat. Podíl k 1) celkové nez 4,9 24,4 21,2 22,3 27,3 0,1 20,3 51,3 22,2 3,1 3,1 17,0 Podíl k 2) dlouhod.nez 0,8 14,9 20,5 27,8 35,9 0,1 25,6 52,9 16,8 2,4 2,2 26,6 1) Podíl UoZ dle kategorií k počtu UoZ celkem 2) Podíl UoZ dlouhodobě nezaměstnaných dle kategorií k počtu UoZ dlouhodobě nezaměstnaných (déle než 1 rok) celkem SV VŠ OZP Typickými UoZ ohroţenými dlouhodobou nezaměstnaností jsou vyučení ve věku nad 50 let (se zvyšujícím se věkem ohroţenost roste). Věk nad 50 let tak spolu se zdravotními obtíţemi vytváří největší potenciál dlouhodobé nezaměstnanosti. 30

35 I přesto, ţe aktivní politika zaměstnanosti je směřována téměř výhradně na tuto skupinu UoZ, je podíl dlouhodobé nezaměstnanosti stále vysoký. Z této skutečnosti je zřejmé, ţe samotná aktivní politika zaměstnanosti k řešení této problematiky nemůţe stačit. Je zapotřebí hledat řešení dlouhodobého charakteru (např. investiční pobídky, odstranění administrativních bariér podnikání apod.) v kombinaci s motivačními a rekvalifikačními aktivitami pro skupinu těchto osob, včetně konkrétní individuální práce s nimi. Důleţitá je také osvěta zaměstnávání starších osob Absolventi škol a mladiství Vývoj počtu evidovaných absolventů škol a mladistvých (dále jen absolventi) v roce 2005 byl podobný jako v roce 2004 avšak v niţších hladinách. I. pololetí 2005 bylo charakteristické neustálým poklesem počtu absolventů, v II. pololetí 2005 příchodem nových absolventů opět došlo k zvýšení počtu UoZ této kategorie. V lednu 2005 úřad práce evidoval 1545 absolventů (ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 to je o 347 osob 18,3 % - méně), v květnu pak 1070 UoZ této kategorie (o 391 osob 26,8 % - méně neţ v květnu 2004). V září 2005 bylo v evidenci úřadu práce 1477 těchto UoZ a ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 to je o 342 osob (18,8 %) méně. K úřad práce evidoval 1229 absolventů a ve srovnání se skutečností k to je o 366 osob (22,9 %) méně. Tabulka 4.4.4a Počty absolventů škol a mladistvých v evidenci ÚP (stav k poslednímu dni daného měsíce) leden květen září prosinec Počet absolvent. míst rok rok rok rok rok rok rok rok rok rok *) rok *) na základě zákona č. 435/2004 Sb. byl s platností od tento nástroj APZ zrušen Ve vztahu k výše uvedeným údajům je třeba vzít v úvahu, ţe od září 2002 Úřad práce ve Frýdku- Místku přistoupil ke změně metodiky zařazování UoZ do kategorie Absolvent podle 9, odst. 1 zákona č.1/1991 Sb. o zaměstnanosti (absolventi středních škol, vyšších odborných škol a vysokých škol nebo jiných škol po dobu dvou let po úspěšném ukončení studia), dříve podle Zákoníku práce. Ve srovnání s jinými okresy ČR okres Frýdek-Místek z hlediska absolutního počtu UoZ absolventů k zaujímal, stejně jako i k , 5. místo ze 77 okresů (vyšší počty absolventů vykazovaly okresy Karviná 1961, Praha 1591, Ostrava 1544 a Brno 1350). Na celkové nezaměstnanosti okresu se absolventi podíleli k ,3 % (pro srovnání k tento podíl činil 9,5 %). 31

36 Situaci evidovaných absolventů se úřad práce snaţil ovlivnit opatřeními v rámci opatření APZ (viz blíţe kapitola 8). V roce 2005, stejně jako i v předcházejících letech, se na nezaměstnanosti uchazečů této kategorie nejvíce podíleli absolventi se středním odborným vzděláním s maturitou (k UoZ, coţ je však o 13,5 % méně neţ ke stejnému datu roku 2004). Druhou největší skupinu jiţ dlouhodobě tvoří absolventi se středním odborným vzděláním bez maturity (k UoZ, tj. o 18,9 % méně neţ k ). Tabulka 4.4.4b stupeň vzdělání absolventů Počty a podíl absolventů podle stupně vzdělání k k k index počet % počet % počet % 9-05/9-04 bez vzdělání 0 0,0 0 0,0 0 0,0 -- základní vzdělání 51 2,8 87 6,7 48 3,2 0,9 střední odborné (OU+OŠ) střední odborné s mat. (SOU+SOŠ) , , ,4 0, , , ,5 0,9 ÚSV 66 3,6 99 7,6 36 2,4 0,5 vysokoškolské , , ,5 0,7 c e l k e m , , ,0 0,8 K bylo evidováno 184 absolventů vysokých škol, coţ je o 29,5 % méně neţ ve stejném období roku Jejich umístitelnost je stále relativně nejlepší, protoţe mají lepší teoretické znalosti, jsou jiţ vyzrálejší, často mají za sebou různě dlouhé praxe, příp. různé pobyty a stáţe v cizině. Mají také lepší předpoklady i pro uplatnění v samostatně výdělečné činnosti. Obecně stále platí, ţe se vzrůstajícím stupněm vzdělání, jeho šíří, roste uplatnitelnost na trhu práce. Naopak stále přetrvávaly problémy s umísťováním mladistvých s dokončenou nebo nedokončenou základní školou nebo speciální základní školou, kteří si často nemohou nebo ani nechtějí doplňovat vzdělání. Důleţitými poţadavky zaměstnavatelů vedle teoretických znalostí a praxe, která zvláště u některých oborů a v menších firmách je nezbytnou podmínkou, jsou dovednosti v práci s počítačem, jazykové vybavení, sociální dovednosti (schopnost týmové práce apod). Úroveň počítačové gramotnosti získané na středních školách není vţdy dostatečná. Znalosti cizích jazyků, kterými disponují především absolventi středních škol, jsou pro hospodářskou praxi často nedostačující. Současné trendy v uplatňování profesí na trhu práce, které vyplývají z poznatků z činností úřadů práce: poptávka, s většinou nedostatečnou nabídkou, je v oborech: - horník - obráběč kovů - soustruţník - svářeč méně jiţ v oborech: - tesař - truhlář - zdravotní sestra, včetně oborů ošetřovatelských a pečovatelských, kde dochází občas k nedostatku těchto profesí na trhu práce 32

37 poptávanými obory ze strany zaměstnavatelů jsou: - zedník - nástrojář - zámečník - klempíř - kuchař - číšník servírka - řidič Poptávka po výše uvedených oborech pravděpodobně poroste s tím, jak se s odchodem starších odborníků do důchodu bude projevovat generační obměna a případná potřeba ze strany nových investorů, kteří jiţ dnes obtíţně hledají zaměstnance v těchto oborech. Vyšší poptávka po oboru horník je způsobena především neexistencí tohoto učebního oboru v ČR, který byl na základě předpokládané neperspektivnosti hlubinné těţby uhlí v ČR zrušen rozhodnutím ministra školství v roce Na druhé straně jsou obory, kde je převis nabídky nad poptávkou: - ekonomika a administrativa - zemědělství - veřejná správa - obory s úplným středním vzděláním v oblasti podnikání - automechanik - kadeřnictví - aranţérství - instalatér Uvedenou uplatnitelnost oborů je nutno chápat v celkovém kontextu ekonomického vývoje, v němţ můţeme očekávat i rozvoj dalších odvětví a přesun pracovníků z primárního a sekundárního sektoru do sektoru terciárního. Vliv na poptávku po oborové struktuře by mohl mít zejména předpokládaný příchod velkého zahraničního investora v roce 2006 do našeho okresu, který působí v oblasti automobilového průmyslu, a na něhoţ budou navazovat i dodavatelské firmy s různorodou strukturou zaměstnanosti Osoby se zdravotním postižením Nepříznivý vývoj v rostoucím počtu uchazečů o zaměstnání se zdravotním postiţením (dále UoZ se ZP) lze pozorovat jiţ od roku V roce 2004 se počet UoZ se ZP víceméně pohyboval s menšími nárůsty a poklesy okolo průměrné hodnoty. V lednu 2005 dosáhl historického maxima, kdy bylo evidováno 2684 osob této kategorie. V následujících měsících I. pololetí 2005 počet těchto UoZ postupně začal s výkyvy klesat. K úřad práce evidoval v této kategorii 2514 uchazečů a jejich podíl na celkové nezaměstnanosti činil 17,0 % (z toho 1941 osob pobírajících částečný invalidní důchod, z nichţ bylo 63,1 % muţů) a ve srovnání se stavem k to bylo o 110 osob méně. Vývoj nezaměstnanosti v kategorii UoZ se ZP zobrazuje následující tabulka a především graf. 33

38 počet UoZ ve fyz.osobách ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2005 Graf 4.4.5a 3000 Počet osob se zdravotním postiţením evidovaných na ÚP v letech Z celostátní statistiky absolutního počtu nezaměstnaných UoZ se ZP vyplývá, ţe náš okres se v ţebříčku 77 okresů ČR k řadil, stejně jako i k na 5. místo. Vyšší počet evidovaných UoZ se ZP byl k zaregistrován pouze v okresech Karviná (3485), Ostrava (3105), Praha (2890) a Brno (2601). Kromě oficiálně sledovaného počtu UoZ se ZP je v evidenci dalších nejméně 2500 UoZ s různými zdravotními omezeními, která jim výrazněji znesnadňují moţnost pracovního uplatnění. V průběhu roku 2005 poţádalo o zprostředkování 1000 nových UoZ se ZP, coţ představuje 6,6 % z nově evidovaných UoZ. Pro srovnání v roce 2004 to bylo 1124 nových UoZ se ZP (7,0 % z nově evidovaných UoZ). Tabulka 4.4.5b Délka evidence UoZ se ZP podle délky evidence UoZ se ZP % k celkovému počtu ZP k k k k do 3 měsíců ,5 10,0 3-6 měsíců ,7 8, měsíců ,4 12,0 nad 12 měsíců ,5 69,7 c e l k e m ,0 100,0 Na celkové dlouhodobé nezaměstnanosti nad 12 měsíců se osoby se ZP k podílely 26,6 %. Ve srovnání se stavem k se tento podíl zvýšil o 2,3%ního bodu. Výraznější je však nadále podíl osob se ZP evidovaných déle neţ 12 měsíců na celkovém počtu UoZ se ZP a k činil 69,7 % (absolutně však počet těchto osob meziročně klesl o 71). Z této skutečnosti vyplývá, ţe i nadále umístitelnost UoZ se ZP zůstává obtíţná a tyto osoby se mnohem 34

39 více neţ UoZ z ostatního vzorku nezaměstnaných dostávají do kategorie dlouhodobé nezaměstnanosti a častěji v ní setrvávají. Z hlediska věkového sloţení je dlouhodobě nejpočetněji zastoupena kategorie UoZ se ZP od 50 do 54 let (28,2 %), další je kategorie let (23,4 %). Ve věku nad 40 let je tak úřadem práce evidováno 81,7 % osob se ZP (k to bylo 78,1 %). Z hlediska stupně vzdělání tvoří v kategorii občanů se ZP, stejně jako v předchozích letech, největší podíl UoZ se ZP se stupněm vzdělání "střední odborné (OU+OŠ)", a to 60,7 %. Tato skutečnost je dána především tím, ţe tato kategorie je mezi UoZ všeobecně nejvíce zastoupena. Vzhledem ke změně zdravotního stavu však tyto osoby prakticky ztrácejí moţnost najít uplatnění ve své původní profesi a problematická je i moţnost jejich rekvalifikace. Pro tyto osoby nabízejí zaměstnavatelé v drtivé většině pouze pomocné a nekvalifikované práce, které jsou však většinou spojeny s vysokou náročností na fyzickou zátěţ a tím také kladou nároky na zdravotní stav. Návazně to vyplývá i z rozdělení UoZ se ZP dle KZAM, podle skutečné moţnosti vykonávat určité kategorie zaměstnávání. Nejpočetnější skupinu zde dlouhodobě představuje třída 9 Pomocní a nekvalifikovaní pracovníci. Dlouhodobě nepříznivá situace přetrvává v oblasti pracovních příleţitostí pro osoby se ZP. K úřad práce mohl této kategorii UoZ nabídnout pouze 19 vhodných volných pracovních míst, coţ je 132 UoZ se ZP na 1 volné pracovní místo (k bylo v nabídce pouze 8 volných pracovních míst). Ke zvýšení počtu příleţitostí pro osoby se ZP přispívá i přijetí určitých opatření na úseku práce s volnými pracovními místy ÚP F-M, kdy ve fázi hlášení VPM zaměstnavateli je důsledně zjišťována moţnost jejich obsazení občany se ZP. Poţadavky ze strany zaměstnavatelů a moţnosti uplatnění UoZ se ZP se stále setkávají mnohem obtíţněji neţ u ostatních volných pracovních míst. Také uplatňování nástrojů APZ je zaměřeno i na osoby se ZP. V roce 2005 bylo do nástrojů APZ zařazeno 338 těchto UoZ. V okrese k bylo dle údajů, dostupných úřadu práce min. 16 subjektů zaměstnávajících více neţ 50 % osob se ZP (z toho největší Výrobní druţstvo VKUS Frýdek-Místek). Většina těchto zaměstnavatelů se po stránce ekonomické, aţ na výjimky, stále potýkala s řadou problémů. Hlavní příčinou zůstávaly, stejně jako i v minulých letech, především následující potíţe: - zajištění stabilního výrobního programu, který by byl vhodný pro osoby se ZP s ohledem na jejich zdravotní stav - mnohdy niţší produktivita práce osob se ZP - některé zvýšené náklady při zajištění vhodných pracovních podmínek. Významnými nástroji, které přispívaly k udrţení těchto zaměstnavatelů na trhu práce, byly i různé cílené podpory. Např. dle zákona č. 435/2004 Sb. a vyhl. č. 518/2004 Sb. úřad práce poskytoval příspěvky na provoz chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen. Rovněţ byly vypláceny také příspěvky zaměstnavatelům zaměstnávajícím více neţ 50 % osob se ZP z celkového počtu svých zaměstnanců. V rámci aktivní politiky zaměstnanosti je také prioritně podporováno vytváření nových pracovních míst pro osoby se ZP, resp. zahájení SVČ (blíţe viz kap. 8). 4.5 Nezaměstnanost z hlediska regionů Okres Frýdek-Místek je z hlediska trhu práce rozdělen do tří regionů, jejichţ členění je dáno spádovostí obcí k městům Frýdek-Místek, Třinec a Frýdlant nad Ostravicí. Region Frýdecko-Místecko je jak rozlohou, tak i počtem obyvatel největší. K zahrnoval území 35 obcí a 4 města. Celkem tato oblast zaobírá cca obyvatel, coţ je cca 55 % celkového počtu obyvatel v okrese. Oproti ostatním regionům má Frýdecko-Místecko příznivější polohu. Převáţná část jeho území se rozkládá v mírné pahorkatině a hornaté jsou v podstatě jen okrajové části, které zasahují na území Beskyd. Má relativně nejlépe vybudovanou 35

40 infrastrukturu a také dopravní spojení s okolními okresy je na poměrně dobré úrovni. Na území tohoto regionu jsou zastoupena prakticky veškerá odvětví od hutnictví, průmyslu paliv a energetiky, textilního průmyslu aţ po dopravu, sluţby atd. K největším zaměstnavatelům regionu se sídlem v okrese Frýdek-Místek patří OKD, a.s., Důl Paskov, SLEZAN Frýdek-Místek a.s., Nemocnice ve Frýdku-Místku, příspěvková organizace, VÁLCOVNY PLECHU, a.s. a Biocel Paskov a.s. Region Třinecko zahrnoval k celkem 25 obcí a 2 města. Celkem tato oblast zaobírá cca obyvatel, coţ je cca 35 % celkového počtu obyvatel v okrese. Jedná se o nejvýchodněji poloţené území ČR, hraničící s Polskou republikou a Slovenskou republikou. Od ostatních dvou regionů je Třinecko geograficky výrazně odděleno. Téměř 60 % jeho území je zalesněno a zemědělsky jde o podhorské oblasti nevhodné pro intenzivní zemědělskou výrobu. Významným prvkem regionu Třinecka je závislost na dominantním zaměstnavateli TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a. s. Z dalších významnějších zaměstnavatelů zde dále působí Strojírny Třinec, a.s., D 5, akciová společnost, Třinec a Slévárny Třinec, a.s., které jsou technologicky vázané na TŘINECKÉ ŢELEZÁRNY, a.s. Mezi významné zaměstnavatele tohoto regionu i nadále patří Nemocnice Třinec, příspěvková organizace. Region Frýdlantsko zahrnoval k území 10 obcí a 1 město. Celkem tato oblast zaobírá cca obyvatel, coţ je cca 10 % celkového počtu obyvatel v okrese. Region Frýdlantsko hraničí se Slovenskou republikou, je ze 2/3 zalesněný a svou podstatnou částí zasahuje do pohoří Beskyd. Na jeho území se nachází největší zásobárna pitné vody pro okres Frýdek-Místek a další části Ostravska přehradní nádrţ Šance. To způsobuje, ţe v části tohoto území není moţno, z důvodu ochranných pásem, rozvíjet investiční aktivity. Většina zaměstnavatelských subjektů je zde soustředěna do města Frýdlant nad Ostravicí. Mezi hlavní zaměstnavatele patří Beskydské rehabilitační centrum,s.r.o., Technomont Frýdek-Místek, s.r.o., LAKUM - KTL, a.s., GIFF a.s., FERRCOMP, a. s., Beskyd spol. s r.o., InterLinka s.r.o. a STROJFERR, s.r.o. Tomuto výše uvedenému členění do tří regionů odpovídá i rozmístění jednotlivých pracovišť úřadu práce. Vývoj míry nezaměstnanosti v jednotlivých regionech ukazuje následující tabulka a graf. Vzhledem k neexistenci odpovídajících údajů o pracovní síle (která je brána za základ výpočtu oficiální míry nezaměstnanosti okresu) za niţší jednotku neţ za okres, je proto dále v této kapitole v regionech a obcích vypočtena míra nezaměstnanosti v poměru k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu (EAO). Tabulka 4.5a Míra nezaměstnanosti (v %) v regionech ve srovnání s okresem (výpočet k ekonomicky aktivnímu obyvatelstvu dle údajů ze sčítání lidu r. 2001) rok 2004 rok 2005 k k k k k okres (oficiální údaje) 14,3 14,2 12,5 12,3 12,0 okres k počtu EAO 15,3 14,4 *) 12,7 *) 12,8 *) 12,6 *) Frýdecko-Místecko 15,4 14,6 *) 13,0 *) 13,1 *) 13,0 *) Třinecko 15,4 14,2 *) 12,4 *) 12,4 *) 12,2 *) Frýdlantsko 14,5 13,7 *) 11,8 *) 12,2 *) 12,2 *) *) K výše uvedeným údajům je třeba vzít v úvahu, že od došlo ke změně metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti regionů a obcí (do konce roku 2004 byla míra nezaměstnanosti regionů a obcí počítána z celkového počtu UoZ, od ledna 2005, podobně jako při výpočtu oficiální míry nezaměstnanosti okresu, z tzv. dosažitelných UoZ, to je těch, kteří mohou okamžitě nastoupit do zaměstnání). 36

41 procenta ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2005 V rámci okresu Frýdek-Místek míra nezaměstnanosti, vypočtená z EAO, činila k ,6 % a ve srovnání se stavem k poklesla o 2,7%ního bodu. Relativně značný pokles míry nezaměstnanosti byl způsoben kromě absolutního sníţení počtu UoZ i výše uvedenou změnou metodiky výpočtu. Graf 4.5b Míra nezaměstnanosti regionů ve srovnání s okresem F-M v roce 1999 až 2005 Frýdecko-Místecko Frýdlantsko Třinecko okres k počtu EAO Pozn. v roce 2005 došlo ke změně metodiky výpočtu míry nezaměstnanosti regionů Z hlediska regionů okresu relativně nejpříznivější situace dlouhodobě přetrvávala v regionu Frýdlantsko. Míra nezaměstnanosti k zde činila 12,2 % a ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 poklesla o 2,3%ního bodu. Počet evidovaných UoZ k činil 1363 osob (k osob). I přes relativně příznivou situaci v tomto regionu vykazovalo k z 10 obcí a 1 města tohoto regionu 8 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr (nejvyšší míra k byla v obci Malenovice, a to 17,30 %; ve stejném období minulého roku vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr vykazovalo 7 obcí, nejvyšší míra byla opět v obci Malenovice 22,16 %). Jedná se především o obce podhorského charakteru, kde téměř není zastoupena průmyslová výroba. Stejnou míru nezaměstnanosti k jako region Frýdlantsko (12,2 %) vykazoval i region Třinecko a v porovnání se skutečností k poklesla o 3,2%ního bodu. Nejvyšší míra nezaměstnanosti v tomto regionu byla zaznamenána v obci Horní Lomná (21,89 %, 1. místo v okrese), nejniţší pak v obci Vělopolí (7,53 %). Počet evidovaných UoZ v regionu k činil 4874, tj. o 988 osob méně neţ k Relativně pozitivní vliv na situaci v tomto regionu ve sledovaném období mělo především praktické ukončení té části restrukturalizace hutnictví s největšími vlivy na zaměstnanost. Nejproblémovější v rámci tohoto regionu i nadále zůstává mikroregion Jablunkovsko, kde v minulých obdobích došlo k ukončení činnosti několika větších subjektů a v současné době Jablunkovsko patří k nejméně průmyslově rozvinuté části okresu. Oblast Jablunkovska zahrnuje celkem 11 obcí a 1 město, z toho jsou 2 obce, které v rámci okresu dlouhodobě vykazují nejvyšší a značně vysokou míru nezaměstnanosti Horní Lomná 21,89 % (1. místo v rámci okresu) a Hrčava 17,65 % (4. místo v rámci okresu). Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazuje region Frýdecko-Místecko - k ,0 %, coţ je o 2,4%ního bodu méně neţ k Počet evidovaných UoZ k činil 8520 osob a ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 to je o 956 osob méně. V jednotlivých obcích tohoto regionu byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v obci Morávka (18,75 %), nejniţší v obci Krmelín (7,00 %). 37

42 Ze všech 77 obcí a měst okresu k mělo 34 obcí vyšší míru nezaměstnanosti neţ je okresní průměr, z toho 5 obcí vykázalo vyšší míru nezaměstnanosti neţ 17 % (viz graf 4.5.c a mapka 4.5.d v příloze). Pro srovnání k vyšší míru neţ okresní průměr vykazovalo 36 obcí a měst okresu (z toho 18 obcí vyšší neţ 17 %). K nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v obcích Horní Lomná (21,89 %), Morávka (18,75 %) a Bílá (17,90 %). Naopak nejniţší míru nezaměstnanosti vykazovaly obce Krmelín (7,00 %), Vělopolí (7,53 %) a Fryčovice (7,91 %). Pro srovnání k byla nejvyšší míra nezaměstnanosti obdobně v obcích Hrčava (32,77 %), Horní Lomná (30,77 %) a Ţermanice (29,25 %). Nejniţší pak v obcích Krmelín (9,27 %), Nošovice (9,61 %) a Stříteţ (10,02 %). V okresním městě Frýdek-Místek činila míra nezaměstnanosti k ,08 % (k ,89 %) a dlouhodobě se tak udrţuje nad okresním průměrem. Stejně jako v minulých letech je to dáno také koncentrací obyvatel s niţším vzděláním či niţší úrovní sociálních postojů. 38

43 počet osob ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce Cizinci na trhu práce Graf 5a Vývoj počtu evidovaných cizinců v okrese F-M od roku celkem, z toho Slováci Poláci ostatní Tabulka 5b Zaměstnávání cizinců, evidence občanů EU/EHP a Švýcarska Platná povolení k zaměstnání pro cizince Evidovaní zaměstnaní občané ze zemí EU/EHP a Švýcarska Evidovaní cizinci dle 98 písm. a) aţ e), j), k) 5 13 Celkem K působilo na našem trhu práce celkem 2027 cizinců. Nejpočetnější skupinou z tohoto počtu byli občané EU/EHP a Švýcarska (1892). Situace v zaměstnávaní občanů EU/EHP a Švýcarska je zhruba stejná jako před vstupem České republiky do EU. Největší počet těchto občanů stále zaujímají občané Slovenské republiky (1443 osob), kteří v okrese Frýdek-Místek pracovali převáţně ve stavebnictví, hutnictví, ale také v profesích strojírenských, v hornictví, lesnictví a zdravotnictví. Oproti minulému roku došlo k mírnému poklesu počtu těchto občanů a to o 23 osob. Druhou nejpočetnější evidovanou skupinou byli občané Polské republiky. K jich bylo v našem okrese zaměstnáno 420, a to především v profesi horník. 39

44 Ze zemí EU/EHP a Švýcarska bylo kromě občanů Slovenské a Polské republiky na našem trhu práce k evidováno 29 osob, a to občanů Rakouska, Německa, Francie, Maďarska, Švýcarska, Nizozemí, Belgie, Velké Británie, Řecka a Slovinska. K dalším evidovaným cizincům patří občané z třetích zemí s povoleným trvalým pobytem v České republice (dle zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, 98 písm. a), kterých bylo zaměstnáno k v našem okrese 13. Jednalo se o občany Arménie, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Kazachstánu, Rumunska, Ruska, Ukrajiny a Vietnamu. Kromě občanu EU/EHP a Švýcarska pracovalo v našem okrese dalších 122 cizinců ze třetích zemí s platným povolením k zaměstnání. Ve srovnání se stavem k došlo k nárůstu počtu těchto občanů o 51 osob. Rozhodujícím podílem na tomto navýšení byla povolení udělená 102 občanům Ukrajiny, kteří pracovali převáţně v profesi horník. V případě dalších vydaných povolení k zaměstnání pro občany USA, Burkiny, Jugoslávie, Makedonie a Indie jde o povolení na specifické profese, jako např. frézař horizontkář, lektor cizích jazyků (rodilý mluvčí) a také společníkům obchodních společností, kteří jsou současně i jejich zaměstnanci. 40

45 6 Kontrolní činnost V průběhu roku 2005 provedli kontrolní pracovníci Úřadu práce ve Frýdku-Místku celkem 114 kontrol a 204 šetření u zaměstnavatelů a jejich organizačních jednotek. Do byla kontrolní činnost zaměřena velmi obsáhle, a týkala se kromě kontroly zákona o zaměstnanosti i dalších pracovněprávních předpisů, např. zákoníku práce, zákonů o mzdě a o platu, nařízení vlády o stanovení minimálních mzdových tarifů a mzdového zvýhodnění za práci ve ztíţeném a zdraví škodlivém prostředí, předpisů upravujících cestovní náhrady, zákona o kolektivním vyjednávání. Od byla kontrolní pravomoc v oblasti pracovněprávních předpisů převedena na Státní úřad inspekce práce. Od tohoto data se úřady práce začaly plně věnovat kontrolní činnosti dle zákona o zaměstnanosti. Více času tak zbylo na kontroly nelegálního zaměstnávání, včetně nelegálního zaměstnávání cizinců, na předpisy upravující zaměstnávání osob zdravotně znevýhodněných, kontroly podkladů pro dávky státní sociální podpory a finanční kontroly zaměřené na uţití poskytnutých finančních prostředků ze státního rozpočtu. V rámci veřejnoprávní kontroly dle zákona o finanční kontrole byly prováděny kontroly zaměřené na poskytování finančních příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Těchto kontrol bylo v roce 2005 provedeno 41 a týkaly se celkem 70 dohod. Provedeno bylo také 45 kontrolních akcí zaměřených na zaměstnávání cizinců. Při kontrolách nebyl zjištěn ţádný cizí státní příslušník, který by na území ČR nelegálně pracoval. Rozsáhlou agendou byla různá podání a stíţnosti občanů týkající se nelegálního zaměstnávání uchazečů o zaměstnání. Celkem bylo na úřad práce doručeno 87 takovýchto oznámení. Provedeno bylo celkem 118 kontrol na pracovištích, při kterých byly legitimováni pracovníci při výkonu práce. Odhaleno bylo 66 osob, které byly současně v evidenci uchazečů o zaměstnání coţ je nárůst o více neţ 100 %. Tyto osoby byly vyřazeny z evidence uchazečů o zaměstnání. Kontrolní činnost na úseku SSP v loňském roce započala s prověřováním dokládání příjmů z nekolidujících zaměstnání. Bylo prověřeno 424 osob s tím, ţe dávky byly nedoloţením těchto příjmů ovlivněny ve 46 případech. Vnějšími kontrolami zaměřenými na správnost a úplnost podkladů předloţených pro účely dávek SSP, bylo prověřeno 15 zaměstnavatelů, zkontrolováno případů, z nichţ bylo zjištěno 138 rozdílů a 22 případů, kdy ţadatelé nedoloţili příjmy z krátkodobého zaměstnání. Součástí činnosti kontrolního a právního odboru ÚP ve Frýdku-Místku byla i osvětová a poradenská činnost občanům. Častou příčinou dotazů byla obava občanů jednat se zaměstnavatelem o pracovních podmínkách, o nárocích nebo při konfliktech. Občané byli často upozorňování na to, ţe úřad práce není orgánem příslušným posuzovat a rozhodovat v individuálních sporech mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. 41

46 7 Ochrana zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele Zákon č. 118/2000 Sb. o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele řeší situace, kdy zaměstnavatelé z důvodu své platební neschopnosti nevyplácejí mzdy svým zaměstnancům. Zaměstnanci mohou uplatňovat dluţné mzdy u úřadu práce při splnění podmínek uvedených v zákoně. Základní podmínkou je podání návrhu na prohlášení konkurzu na majetek dluţníka u příslušného Krajského soudu a skutečnost, ţe zaměstnavatel je v platební neschopnosti. Vyřizování přijatých ţádostí týkajících se této agendy se provádí centrálně na pracovišti ve Frýdku-Místku, příjem ţádostí je však zabezpečen na všech pracovištích, tj. i v Třinci a ve Frýdlantu nad Ostravicí. V období leden prosinec 2005 bylo dle sdělení Krajského soudu v Ostravě podáno 75 návrhů na prohlášení konkurzu u subjektů se sídlem v okrese Frýdek-Místek. Moţnost uplatnit dluţné mzdové nároky u úřadu práce vyuţilo 22 zaměstnanců 12 zaměstnavatelů. Bez nákladů na poštovné představoval c roce 2005 objem uspokojených mzdových nároků včetně provedených odvodů Kč. Tabulka 7 Výsledky realizace "zákona o insolvenci" Ukazatel rok 2003 rok 2004 rok 2005 počet firem, kterých se týkaly podané ţádosti počet podaných ţádostí z toho: počet kladně vyřízených žádostí zamítnutých žádostí část. kladně vyřízených, část. zamítnutých nevyřízené žádosti (vyřízení přešlo do dalšího roku) celková částka v tis. Kč vyplacená úřadem práce

47 8 Aktivní politika zaměstnanosti 8.1 Zaměření uplatnění APZ v roce 2005 Pro rok 2005 byly základní cíle uplatňování APZ stanoveny na základě analýzy situace na trhu práce, v souladu s novým zákonem o zaměstnanosti, NAPZ a Programem aktivních opatření na trhu práce v okrese Frýdek-Místek v roce 2005 (dále Program). Program stanovil hlavní cílové skupiny: - osoby se zdravotním postiţením - uchazeči ve věku do 25 let zejména absolventi škol - osoby nad 50 let věku - osoby dlouhodobě evidované nad 12 měsíců - dalšími skupinami jsou osoby dlouhodobou nezaměstnaností ohroţené, jako: UoZ s délkou evidence nad 6 měsíců UoZ se základním vzděláním UoZ s dětmi do 15 let věku UoZ nad 45 let věku UoZ se zdravotními omezeními UoZ uvolnění z organizačních důvodů UoZ vyţadující zvláštní pomoc, dále opatření pro ovlivnění jejich situace, rámcový návrh cílených projektů a hlavní zásady pro uplatnění nástrojů APZ. V souvislosti s Oznámením č. 8/2005 Ministerstva práce a sociálních věcí a se stanovenou výší rozpočtu APZ na tento rok bylo posíleno zaměření aktivních opatření zejména na osoby se ZP, UoZ do 25 a nad 50 let. 8.2 Projekty k ovlivnění situace na trhu práce v roce 2005 V letošním roce bylo poprvé při schválení projektů aktivních opatření k ovlivnění situace ohroţených skupin za účelem zvýšení motivace a spoluodpovědnosti účastníků projektů stanoveno, aby tito uzavřeli IAP Projekt AKTIV Cíle projektu: Do konce roku 2005 sníţit o 45% počet osob zařazených do projektu (tj. dosáhnout umístění na trhu práce, příp. vyřazení na vlastní ţádost u cca 45 osob). Cílová skupina: Uchazeči ve věkovém rozpětí 50 aţ 55 let s délkou evidence od 6 do 15 měsíců. Výchozím kritériem pro zařazení do projektu je zájem uchazeč být do projektu zařazen a účastnit se aktivit a činností směřujících ke zvýšení šancí k uplatnění na trhu práce. Předpokládaný počet UoZ zařazených do projektu je 100 osob. Celkové plánované výstupy do konce roku 2005 byly k splněny, vyřazeno bylo 65 účastníků, coţ představuje 144 % záměru, z toho 57 nástupem do zaměstnání. 43

48 8.2.2 Projekt NADĚJE Cíle projektu: Zvýšit zaměstnatelnost UoZ prostřednictvím poradenských programů a specifických rekvalifikačních kurzů, dále podpořit vznik nových pracovních příleţitostí pro osoby se zdravotním postiţením a tím umístit do konce roku 2005 alespoň 30% UoZ z celkového počtu zařazených osob do projektu tj. min. 27 UoZ. Cílová skupina: Uchazeči o zaměstnání se zdravotním postiţením s evidencí nad 6 měsíců a UoZ s dobou poslední evidence kratší neţ 6 měsíců, ale s předchozí evidencí delší neţ 6 měsíců, která byla přerušena v průběhu roku 2004 z důvodu vyřazení UoZ na krátkodobé zaměstnání po dobu nejdéle 3 měsíců. Předpokládaný počet UoZ zařazených do projektu 90 osob. Cíle projektu bylo k dosaţeno, na 27 plánovaných vyřazených UoZ byla skutečnost 44 UoZ (163 %), z toho 38 nástupem do zaměstnání Projekt NÁVRAT Cíle projektu: Umístit do konce roku 2005 nejméně 45% z celkového počtu účastníků projektu, tj. 45 UoZ a tím zvýšit zaměstnanost osob po rodičovské dovolené. Dále pak podpořit vznik nových pracovních příleţitostí pro tuto skupinu osob. Cílová skupina: UoZ po rodičovské dovolené s dobou evidence 6 a více měsíců, kteří nebyli zařazeni v minulosti do některého z projektů ÚP. K bylo 69 účastníků projektu vyřazeno (z toho 67 nástupem do zaměstnání), coţ je o 14 více, neţ bylo plánováno. Tabulka 8.2 Výsledky realizace projektů Realizace projektů Plánovaný počet Skutečný počet Počet účastníků projektů Výstup projektů Nástup do zaměstnání Vyřazeni ostatními způsoby Program První příležitost Cílová skupina: osoby do 25 let věku Opatření: - intenzivní zprostředkování, - individuální poradenství, - individuální akční plány, - motivační kurzy, - rekvalifikace, - nástroje APZ 44

49 Program je realizován od v souladu s Oznámením č. 9/2004 MPSV SSZ. Uchazečům do 25 let je nabízeno vypracování individuálního akčního plánu (IAP), jehoţ cílem je maximální aktivizace uchazeče k nalezení pracovního uplatnění. Nabídka zpracování IAP je prováděna z části formou skupinového poradenství a z části individuálně při pravidelných kontaktech UoZ na úřadu práce. V roce 2005 poţádalo o zprostředkování zaměstnání celkem 4644 uchazečů ve věku do 25 let. Z toho 2310 uchazečům byla nabídnuta moţnost uzavřít individuální akční plán. IAP uzavřelo celkem 573 UoZ do 25 let. Uchazeči, kterým dosud nebyla moţnost uzavřít IAP nabídnuta, jsou zpravidla v evidenci jen krátce a v nejbliţší době jim bude nabídnuta. Z celkového počtu 4644 zaevidovaných UoZ do 25 let v roce 2005 bylo vyřazeno celkem 1815 osob. Z UoZ, kteří se rozhodli uzavřít IAP ve sledovaném období, bylo vyřazeno z evidence celkem 154 UoZ. U uchazečů, kteří byli v průběhu roku 2005 vyřazeni z evidence a nebyla jim moţnost uzavřít IAP nabídnuta, se jedná o velmi krátké evidence cca do 1 měsíce. Nejčastějšími důvody, které uchazeči uvádějí v případě, ţe nechtějí uzavřít IAP, jsou: - nezájem o tuto aktivitu - příslib zaměstnání - plánovaný odjezd a hledání práce v zahraničí - zájem o studium Průběžná opatření Mimo uvedené projekty byla uplatňována opatření APZ i na ostatní cílové skupiny Programu, které nespadaly do cílových skupin projektů jako: - absolventi vysokých škol do 2 let po ukončení studia, nejdéle však do 30-ti let věku - osoby pečující o dítě do 15 let věku - osoby, které jsou vedeny v evidenci déle neţ 6 měsíců - osoby, které potřebují zvláštní pomoc K ovlivnění jejich situace byla vyuţita zejména následující opatření: - individuální poradenství - skupinové poradenské aktivity - průběţné zprostředkování zaměstnání - rekvalifikace - nástroje APZ - informační a poradenská činnost - poradenské programy V rámci průběţných opatření bylo 788 uchazečů uplatněno prostřednictvím nástroje SÚPM (vč. SVČ), 318 prostřednictvím nástroje VPP a do rekvalifikací bylo zařazeno 912 UoZ. 45

50 8.3 Uplatňování jednotlivých nástrojů APZ Společensky účelná pracovní místa Tento nástroj byl pouţit především pro uplatnění UoZ z ohroţených skupin, zejména osob do 25 let věku, osob nad 50 let věku, osob se ZP a osob ohroţených dlouhodobou nezaměstnaností. Obdobně jako v minulých letech nebyly (aţ na výjimky ve vztahu k UoZ) finanční příspěvky poskytovány zaměstnavatelům, kteří podnikají v oborech dealerská činnost, taxisluţba, zprostředkovatelské sluţby, stánkový prodej apod. Celkem bylo za rok 2005 vyhrazeno 691 míst, coţ je oproti roku 2004 navýšení o 245 míst (v počtu vyhrazených SÚPM jsou také místa pro uplatnění absolventů škol, na které byl do uplatňován samostatný nástroj zabezpečení absolventské praxe ). Z tohoto počtu bylo vyhrazeno 32 míst pro UoZ zařazené do projektů. Výše jednotlivých příspěvků a doba jejich poskytování byla dána mírou znevýhodnění umisťovaného UoZ a platnými kritérii APZ. Ze 691 schválených míst bylo vyhrazeno 89 míst pro UoZ se ZP, 338 míst pro UoZ do 25 let a 167 míst pro UoZ nad 50 let věku. 386 UoZ bylo s evidencí delší neţ 12 měsíců. Ostatní uchazeči byli s kumulovanými handicapy. Místa byla vyhrazena převáţně ve sluţbách a obchodu (303) a ve zpracovatelském průmyslu (158). Pro zřízení nových společensko účelných pracovních míst bylo schváleno poskytnutí jiného účelového příspěvku celkem na 62 míst (navýšení oproti roku 2004 je o 6 míst). Z tohoto počtu bylo 5 míst zřízených pro UoZ se ZP, 24 pro UoZ do 25 let a 4 nad 50 let věku. Zbylá místa byla obsazena UoZ s kumulovanými handicapy. Tato pracovní místa se zaměstnavatelé zavázali provozovat nejméně 18 měsíců. K naplnění cílů stanovených Oznámením č. 8/2005 bylo úřadem práce v měsíci březnu 2005 vyhlášeno výběrové řízení na vyhrazení pracovních míst pro UoZ ve věku nad 52 let se zvýhodněným finančním příspěvkem na mzdové náklady s termínem ukončení Do této aktivity se přihlásilo celkem 23 zaměstnavatelů a bylo vyhrazeno 24 míst. V měsíci srpnu byly vyhlášeny další čtyři výběrová řízení s termínem ukončení k , první pro dlouhodobě evidované UoZ. Druhé pro UoZ s věkem nad 50 let s evidencí nad dva měsíce, respektive UoZ s věkem nad 45 let s evidencí nad 6 měsíců. Třetí výběrové řízení bylo určeno pro UoZ do 25 let a nad 45 let věku a UoZ se ZP, kteří zahájí samostatně výdělečnou činnost a čtvrté pro absolventy škol se základním aţ středoškolským vzděláním na vyhrazená pracovní místa s příspěvkem na mzdové náklady. Na základě těchto výběrových řízení bylo vytvořeno u zaměstnavatelů 53 SÚPM a 1 místo k výkonu SVČ. V měsíci říjnu bylo vyhlášeno další výběrové řízení pro dlouhodobě evidované UoZ. Ukončení výběrového řízení bylo k Zde byly doporučeny tři ţádosti zaměstnavatelů a vznikla tak tři nová pracovní místa SÚPM pro samostatně výdělečnou činnost Tak jako v minulých letech byly rovněţ v roce 2005 pro zájemce z řad UoZ pořádány dvoudenní semináře s názvem Byznys klub, kde zúčastnění obdrţeli nejen základní informace o samostatně výdělečné činnosti, ale i další doplňkové informace související s touto činností. V klubu přednášeli i zástupci ostatních státních institucí jejichţ činnost je úzce spjata s ţivnostenským podnikáním. V průběhu roku 2005 bylo zorganizováno 11 těchto poradenských klubů a zúčastnilo se jich 287 UoZ (v roce 2004 bylo 10 klubů a zúčastnilo se 301 UoZ). V přímé návaznosti na tyto poradenské aktivity byly pro vybrané UoZ zajišťovány rekvalifikační kurzy pro začínající podnikatele. V roce 2005 bylo zorganizováno 7 těchto rekvalifikačních kurzů a zúčastnilo se jich 76 UoZ. Jiný účelový příspěvek na náklady související se zřízením nového pracovního místa pro SVČ byl poskytnut v roce UoZ (z toho 1x UoZ do 25 let a 2x UoZ nad 50 let). 46

51 Větší důraz na přípravu na SVČ a kvalitu podnikatelského záměru spolu se zúţeným prostorem pro podnikatelskou činnost na trhu práce, jakoţ i stálá monitorovací a kontrolní činnost nových podpořených OSVČ ze strany úřadu práce přináší určitou stagnaci ţadatelů o finanční příspěvek na zahájení SVČ. I přes tyto skutečnosti došlo k navýšení uzavřených dohod oproti roku 2004 o Překlenovací příspěvek Nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, který se pouţívá pro ty osoby, s kterými úřad práce uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku na zřízení nového místa pro SVČ, a to na základě jeho ţádosti. Celkem bylo v roce 2005 poskytnuto 32 těchto finančních příspěvků Příspěvek na zapracování Nový nástroj aktivní politiky zaměstnanosti, který úřad práce uplatňuje při umisťování UoZ, a to zpravidla pro absolventy škol bez praxe ve výučním nebo studijním oboru po jenom měsíci evidence, dále pro UoZ kteří nebyli déle neţ jeden rok zaměstnaní a pro UoZ po rekvalifikaci na novou profesi. V roce 2005 bylo uzavřeno 11 dohod na poskytnutí tohoto finančního příspěvku (všichni UoZ byli v evidenci déle neţ 6 měsíců, v jednom případě šlo o 1 UoZ do 25 let věku) Veřejně prospěšné práce Na veřejně prospěšné práce byli umisťování UoZ s dlouhodobou evidencí a dále pak UoZ dlouhodobou evidencí ohroţení z důvodu nevhodné či nedostatečné kvalifikace, eventuálně v kombinaci s niţší sociální přizpůsobivostí a jinými handicapy. V roce 2005 byly uzavřeny dohody celkem s 77 subjekty, převáţně obcemi či subjekty zajišťujícími obsluţné práce pro obce a bylo vytvořeno 319 pracovních příleţitostí s dobou trvání maximálně 12 měsíců. Na tato místa bylo umístěno 38 UoZ se ZP, 46 UoZ do 25 let a 136 UoZ na 50 let věku. 307 UoZ bylo s evidencí nad 12 měsíců. Převáţná část vytvořených pracovních příleţitostí byla zaměřena na údrţbu, úklid a správu obecního majetku Chráněné pracovní dílny a chráněná pracovní místa Vytvoření chráněné pracovní dílny a chráněných pracovních míst V roce 2005 úřad práce podpořil vznik tří chráněných pracovních dílen a dvou chráněných pracovních míst. V rámci tohoto nástroje APZ bylo celkem vytvořeno 27 pracovních míst Chráněné pracovní dílny a pracovní místa příspěvek na provoz V roce 2005 úřad práce poskytl finanční příspěvek na provoz 7 chráněných pracovních dílen a jednoho chráněného pracovního místa. Oproti roku 2004 se počet podporovaných osob se ZP navýšil o 18 a úřad práce v roce 2005 příspěvkem na provoz podpořil 188 pracovních míst pro OZP. Další moţnosti finanční podpory zaměstnavatelů zaměstnávajících v tomto případě více neţ 50 % osob se ZP se řídí dle 78 zákona 435/2004 Sb. o zaměstnanosti. Počty osob jsou uvedeny v kapitole 8. 6 Celkový vývoj uţití nástrojů a jejich financování. 47

52 8.4 Rekvalifikace a poradenství Rekvalifikace V roce 2005 bylo do rekvalifikací v 426 kurzech u 52 vzdělávacích institucí zařazeno uchazečů o zaměstnání. Z těchto UoZ bylo 517 UoZ ve věku do 25 let, 148 UoZ ve věku nad 50 let a 126 osob se zdravotním omezením. Při zařazování UoZ do rekvalifikačních kurzů byla zvýšená pozornost věnována uchazečům s evidencí nad 6 měsíců, kterých bylo 1330, z toho 611 UoZ s evidencí déle neţ 12 měsíců. Největší počet UoZ byl zařazen do specifických rekvalifikačních kurzů, z toho například do kurzu obsluha PC 531 UoZ, svářeči všech typů a úrovní 197 UoZ, PC pro prodavačky-pokladní 72 UoZ, skladníci 40 UoZ, fiktivní firma 38 UoZ, řidič 62 UoZ, řidič vysokozdviţného vozíku 124 UoZ, přeprava nebezpečných nákladů 7 UoZ, podnikatelské minimum k zahájení SVČ 76 UoZ, obchodní zástupce 49 UoZ, reprezentant firmy-prodejce 19 UoZ pracovník obchodního oddělení 9 UoZ, účetnictví 47 UoZ, osvědčení o způsobilosti dle vyhl. 50/78 Sb. 22 UoZ, pracovník hypermarketu 35 UoZ, kuchař-číšník 31 UoZ, strojník silničních strojů 24 UoZ, čtení a kreslení strojírenských výkresů 14 UoZ, zámečnické práce 36 UoZ, obráběč kovů se zaměřením na CNC stroje 24 UoZ, horník 10 UoZ, pracovník pro asistenci postiţených jedinců, péče o seniory a handicapované 37, pracovník sociální péče se zaměřením na osobní asistenci 16 UoZ, masér 9 UoZ, ošetřovatelka 6 UoZ, program na konstruování na PC pomocí programu AutoCAD a grafické práce na počítači pomocí programu CorelDraw 29 UoZ, šičky 10 UoZ, stavební práce se zaměřením na obklady a sádrokarton 18 UoZ, stavební klempíř 4 UoZ, truhlář 3 UoZ aj. Pro absolventy škol bylo zorganizováno 7 nespecifických kurzů, jejichţ cílem bylo provést teoretické doškolení potřebných znalostí pro praxi a poskytnout odbornou praxi u zaměstnavatelů. V roce 2005 do těchto typů kurzů nastoupilo 132 UoZ. Pro mladé lidi se základním vzděláním a mladistvé byly zorganizovány 2 kurzy v rámci programu Šance, do kterého nastoupilo 20 UoZ k získání praktických dovedností v záučních kurzech zaměřených na konkrétní profesi např. zedník, kuchař, číšník, zámečník, řezník, pečovatel aj. Ve sledovaném období bylo vyuţito i nabídky rekvalifikačních zařízení k realizaci rekvalifikačních kurzů v rámci projektů ESF a Phare V rámci celkového počtu UoZ zařazených do rekvalifikací bylo prostřednictvím těchto projektů rekvalifikováno 199 UoZ v profesích: asistentasistentka 42 UoZ, základy podnikání 13 UoZ, obchodní činnost ve sluţbách 15 UoZ, obsluha osobního počítače 69 UoZ, pracovník sociální péče se zaměřením na seniory a handicapované 16 UoZ, projektový manaţer 12 UoZ, správce aplikací 15 UoZ, organizačně-technický pracovník 17 UoZ. Příčinou vykazovaného niţšího počtu účastníků rekvalifikačních kurzů oproti roku 2004 byla změna metodiky v souvislosti s platností nového zákona o zaměstnanosti, kdy došlo k vyčlenění kurzů motivačního charakteru z rekvalifikací a nyní jsou vykazovány jako poradenské programy. Nejvyšší úrovně umístitelnosti na trhu práce po absolvování rekvalifikace je tradičně dosahováno v oblasti kurzů obrábění kovů (téměř 100 %) a u kurzů svařování, kde je umístitelnost cca 84 %. Po kurzech podnikatelského minima, které připravují UoZ k zahájení SVČ, se v roce 2005 uplatnilo 71 % na trhu práce. Velmi dobře se na trhu práce umisťovali absolventi kurzů Obchodní zástupce s rozšířenou jazykovou výukou, Reprezentant firmy prodejce a Pracovník obchodního oddělení - 78 % osob. Také umístitelnost UoZ se základním vzděláním po rekvalifikačním kurzu zámečník byla vysoká (67 %). U řidičů vysokozdviţného vozíku byla uplatnitelnost na trhu práce 53 %, u absolventů kurzů sociální péče a osobní asistence postiţených jedinců 48 %. Uplatnitelnost u kurzů, které doplňují konkrétní profesi, se pohybovala například u obsluhy PC na úrovni 37 %, u kurzů specializovaných na konstruování na PC pomocí programu AutoCAD a grafické práce na počítači pomocí programu CorelDraw 47 %. Velmi dobře se na trhu práce umisťovali klienti po absolvování rekvalifikačních kurzů, které byly realizovány výhradně na základě objednávky zaměstnavatelů jako např. řidiči skupiny C a E (v rozmezí 90 % aţ 100 %). 48

53 Profese zaměřené do ekonomické sféry jako např. základy podnikání formou fiktivní firmy byly umisťovány na trhu práce v 44 %. Uplatnitelnost absolventů škol v rámci kurzů nespecifické rekvalifikace s praxí se pohybovala na úrovni 59 %. Za pozornost stojí zejména fakt, ţe část zařazených absolventů škol nachází své místo na trhu práce jiţ v průběhu realizace rekvalifikace. V prvním pololetí 2005 vyuţilo moţnosti změnit svoji profesi, případně si ji rozšířit 8 zájemců o zaměstnání. Zájem z jejich strany byl zejména o rekvalifikační kurzy obsluha osobního počítače, účetnictví, svařování. V roce 2005 bylo se 2 zaměstnavateli uzavřeno 5 dohod o příspěvku na rekvalifikaci 65 zaměstnanců. Rekvalifikace zaměstnanců byly cíleny na udrţení zaměstnanosti u zaměstnavatelů a uplatnění stávajících zaměstnanců v pracovním poměru u mateřských organizací. Zaměstnavatelé byli průběţně oslovování a zváni k účasti a spolupráci na tvorbě vzdělávacích programů, zejména v oblasti strojírenských profesí, kde trend zavádění nových technologií jde rychle kupředu. K tomu napomohl i Průzkum poţadavků na kvalitu kvalifikace vybraných zaměstnavatelů okresu Frýdek-Místek, který ÚP realizoval v r Koncepčně jsou se zaměstnavateli řešeny i moţnosti realizace praktických částí kurzů na vlastních pracovištích firem v konkrétních pracovních podmínkách. Na společných schůzkách byli zaměstnavatelé informováni o moţnostech a potřebě propagace svých firem prostřednictvím úřadu práce ve vztahu k volbě povolání ţáků i k volbě nové kvalifikace u dospělé populace zejména pak uchazečů o zaměstnání Poradenské služby a aktivity Individuální a skupinové poradenství V roce 2005 poţádalo a nebo bylo doporučeno k individuálnímu poradenskému působení celkem UoZ, s nimiţ bylo provedeno 3284 konzultací. Skupinové poradenství probíhalo v dlouhodobých klubech nebo formou jednorázových akcí. Dlouhodobé skupinové poradenství probíhalo formou Klubů práce, např. Klub práce pro matky po rodičovské dovolené, pro UoZ v dlouhodobé evidenci, pro osoby se zdravotním postiţením, Klub práce pro UoZ ve věkové kategorii nad 45 a 50 let. Celkem se 17 klubových programů při 82 setkáních zúčastnilo 201 UoZ, z toho 10 UoZ do 25 let, 36 UoZ nad 50 let, 178 UoZ v evidenci nad 6 měsíců, 41 UoZ se ZP. Pro UoZ uvaţující o podnikání se konaly dvoudenní Byznys kluby, v roce 2005 bylo realizováno 11 běhů, kterých se ve 22 setkáních zúčastnilo 287 osob. V rámci jednorázového skupinového poradenství probíhaly informativní semináře pod názvem KROK, SETKÁNÍ, SETKÁNÍ 2 a bylo rovněţ vyuţito bezplatných výukových videoprogramů RPIC- ViP, s. r. o. v Ostravě, které byly vytvořeny v projektu EQUAL Restart a rovněţ sebemotivačního tréninku k rozvinutí potenciálu uchazeče o zaměstnání v rámci projektu PHARE 2003, jehoţ realizátorem byla fa KAPPA People a.s. Celkem se 35 akcí jednorázového skupinového poradenství zúčastnilo 714 UoZ. V rámci skupinového předávání informací pro nové UoZ (tzv. INFOSEMINÁŘ) na útvarech zprostředkování zaměstnání, se uskutečnilo celkem 158 infoseminářů a seminářů k IAP, kterých se zúčastnilo UoZ. Na detašovaném pracovišti ve Frýdlantu n. O. byly nejméně 2x měsíčně zabezpečovány poradenské dny pro individuální a skupinové poradenství v celkovém počtu 23 dnů. V rámci prevence nezaměstnanosti pro ţeny na mateřské dovolené pokračovaly poradenské sluţby v Klubu matek Broučci ve Frýdku Místku. Proběhly tři monotématické besedy k novému zákonu, k rekvalifikačním a poradenským programům a pracovně právní problematice. 49

54 Pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením Na základě zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti a v souladu s prováděcí vyhláškou č. 518/2004 byla v průběhu roku 2005 rozvíjena práce se zdravotně postiţenými osobami. V roce 2005 podalo ţádost o pracovní rehabilitaci 21 osob, z toho 6 zájemců a 15 UoZ. Odborná pracovní skupina projednala 7 případů ţádostí a u 3 ţadatelů schválila absolvování rekvalifikačního kurzu a u 2 ţadatelů přípravu k práci. Dále bylo uzavřeno 6 individuálních plánů pracovní rehabilitace. Bylo zajištěno celkem 9 poradenských dnů pro individuální poradenství pro osoby se ZP, z toho 6 ve Frýdku-Místku, 3 v Třinci Poradenské programy Poradenské programy byly zabezpečovány v souladu s novým zákonem o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. a prováděcí vyhláškou č. 518/2004 Sb. V roce 2005 se uskutečnilo 41 běhů v 6 typech motivačních programů (motivační, motivační + PC, pro následnou rekvalifikaci, s praxí, s bilanční diagnostikou a aktivizační program). Rovněţ bylo vyuţito nabídky pěti programů Phare 2003 s 10 běhy pro UoZ z cílových skupin. Celkem bylo do poradenských programů zařazeno 713 UoZ, z toho 105 UoZ do 25 let, 136 UoZ nad 50 let a 392 UoZ v evidenci nad 12 měsíců, 120 UoZ se ZP. Po ukončení programů byla 155 UoZ vyřazeno z evidence, 65 UoZ nastoupilo na rekvalifikaci Informační a poradenské středisko pro volbu povolání (IPS) Cílem IPS je napomáhat souladu mezi poptávkou a nabídkou po kvalifikované pracovní síle, a tím předcházet dlouhodobé nezaměstnanosti občanů, zejména absolventů škol a učilišť. Středisko poskytovalo individuální i skupinové poradenství zejména ţákům 8. a 9. tříd základních škol před první volbou povolání doporučením vhodných učebních a studijních oborů s perspektivou jejich uplatnění v praxi. Skupinové akce pro ţáky středních škol byly zaměřeny na přípravu před vstupem do zaměstnání, jednání se zaměstnavatelem, jak psát ţivotopis a ucházet se o pracovní místo. Byly poskytnuty základní informace ze zákona o zaměstnanosti a informace o moţnostech dalšího vzdělávání. Uskutečnilo se 90 akcí pro 1568 ţáků základních škol a 28 akcí pro 671 ţáků středních škol. Jednotlivě kontaktovalo IPS 487 osob, převáţně se jednalo o poradenství k volbě povolání, kdy ţáci přicházeli často v doprovodu rodičů, dále poradenství ke studiu na VOŠ a VŠ. Rovněţ bylo poskytováno poradenství 139 UoZ k moţnostem vzdělávání dospělých, zejména osobám bez kvalifikace, a to formou individuálních informací nebo skupinově v klubech práce. IPS se podílelo na vydání broţury pro vycházející ţáky základních a speciálních škol a jejich rodiče broţuru Informace o studijních a učebních oborech v okresech Frýdek-Místek, Ostrava, Nový Jičín, Karviná ve školním roce 2006/2007. Úřad práce ve spolupráci se středními školami uspořádal Trh studijních a učebních oborů pro školní rok 2006/2007. Prezentace škol z Moravy a Slezska byla určena ţákům devátých tříd k podpoře volby povolání. 50

55 Informačně poradenská kancelář (IPK) Poradenské sluţby IPK jsou poskytovány nejen uchazečům o zaměstnání, ale i ostatním občanům. Sluţeb IPK vyuţilo v roce 2005 za účelem získání informací osobní návštěvou 1607 osob. Dotazy, včetně telefonických a ových zpráv (celkem 2238) se nejčastěji týkaly podmínek podání ţádosti o zprostředkování zaměstnání, moţností přivýdělku při evidenci na úřadu práce, nabídky volných míst v regionu a v jiných okresech v ČR, pomoci při vyuţití internetu a konzultací internetových odkazů, podmínek pro zařazování do rekvalifikačních kurzů a také činnosti jiných institucí. Po vstupu ČR do EU poskytuje IPK sluţby zaměstnanosti v rámci systému EURES- Evropské sluţby zaměstnanosti. V roce 2005 si vyţádalo základní informace o práci v zahraničí nebo o konkrétních volných místech v rámci sítě EURES 595 osob. V dalších případech navštívili IPK občané z důvodu sledování nabídky pracovních míst v inzertních novinách a v denním tisku, k vyuţití moţnosti vyhledávat volná místa na internetových stránkách a informovat se na agentury práce. Občané vyuţili také PC s textovým editorem k sepsání ţivotopisů a ţádostí o přijetí do zaměstnání. Informačně poradenská kancelář vede evidenci zájemců o zaměstnání a poskytuje první stupeň poradenství k rekvalifikačním kurzům. K bylo evidováno 16 zájemců o zaměstnání, převáţně občanů hledajících přivýdělky např. při péči o dítě, o osobu blízkou, při zaměstnání, při SVČ nebo připravujících se na návrat do pracovního procesu. 8.5 Ostatní aktivity na trhu práce Úřad práce ve Frýdku-Místku na základě usnesení vlády ČR č. 556 ze dne 2. června 2004 a podle Rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí o finanční podpoře pro zaměstnavatele v regionech s průměrnou mírou nezaměstnanosti vyšší něţ 14 %, uzavřel dohodu s jedním subjektem na vytvoření 20 nových pracovních míst v období do Úřad práce ve Frýdku-Místku se stále intenzivněji zapojuje do realizace projektů v rámci Evropského sociálního fondu. Míra zapojení je přímo úměrná rostoucí kvalitě a mnoţství projektů, které různé subjekty z oblasti zaměstnanosti a lidských zdrojů předkládají do grantových schémat vyhlašovaných na regionální či nadregionální úrovni. Úřad práce ve Frýdku-Místku se aktuálně podílí na realizaci několika desítek projektů, které byly schváleny v rámci Phare 2003, Evropského sociálního fondu či programu EQUAL a jsou tudíţ spolufinancovány Evropskou unií. Participace na projektech je ve většině případů realizována formou nezávazného příslibu spolupráce ze strany úřadu práce, coţ obnáší především předávání informací o projektu, výběr vhodných uchazečů o zaměstnání pro účast v projektových aktivitách určených nezaměstnaným (jde především o vzdělávací, motivační a poradenské činnosti), komunikace s realizátory projektu za účelem konzultací odborné problematiky atd. V několika případech je však sepsána dvoustranná dohoda, která úřad práce zavazuje k širší spolupráci, tzn. ţe se určení pracovníci podílejí přímo na konkrétních činnostech při realizaci projektu a úzce spolupracují s realizátorem projektu či dalšími projektovými partnery. Jako smluvní partner vstupuje úřad práce do těch projektů, u kterých je to ţádoucí z hlediska řešené problematiky související s trhem práce, nezaměstnaností atd. 51

56 8.6 Celkový vývoj užití nástrojů APZ a jejich financování Tabulka 8.6a Celkový vývoj nástrojů APZ včetně počtu zařazených osob rok 2004 rok 2005 Prům. míra nezaměstnan. 14,6 % 12,01 % Nástroje Počet míst (osob) Počet míst (osob) SÚPM příspěvek na zapracování 0 11 SVČ překlenovací příspěvek 5 32 absolventská místa VPP Chráněné místo - zřízení 0 2 Chráněná dílna - zřízení 0 25 Chr.dílna/místo - provoz Rekvalifikace (UoZ,ZoZ,RZ) Poradenské programy Celkem osoby Ostatní programy podpory zaměstnanosti 20 přísp. dle 24a zák. č.1/ přísp. dle 78 zák. 435/ Uplatněním přímých nástrojů APZ (SÚPM, SVČ, ChPM/D, rekvalifikace) byla v roce 2005 ovlivněna situace na trhu práce u nejméně 3981 osob (nezapočten 78), v roce 2004 cca 3360 osob. Určité omezení disponibilních prostředků APZ v I. pololetí 2005 ovlivnilo celkové počty osob zařazených do opatření APZ v tomto období, i kdyţ zájem o účast ze strany zejména zaměstnavatelů byl vyšší neţ v jiných obdobích. 52

57 v tom ÚP ve Frýdku-Místku Situace na trhu práce v roce 2005 Graf 8.6b Podíl sloţek APZ na finančním plnění poradenství 3% SÚPM 41% VPP 22% revalifikace 18% AM 2% SVČ 2% CHD-provoz 9% CHD-zřízení 3% Podíl výdajů na APZ z celkových výdajů politiky zaměstnanosti zůstal přibliţně na stejné úrovni jako v roce Tabulka 8.6c Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) poloţka rok 2004 rok 2005 výdaje na politiku zaměstnanosti celkem (PZ) rozdíl rok 2005 rok 2004 absolutně v % ,3 na aktivní politiku (APZ) ,5 na pasivní politiku (PPZ) podíl APZ na PZ v % 31,1 31,1 Tabulka 8.6d Podíl vybraných kategorií UoZ zúčastněných APZ Vybrané kategorie UoZ Nástroj Celkový počet umístěných UoZ počet osob do 25 let podíl na celk. počtu počet osob nad 50 let podíl na celk. počtu dlouhodobě evidovaných (nad 6 měsíců) počet osob podíl na celk. počtu Nástroje APZ ,9 % ,7 % ,9 % rekvalifikace a poradenské programy ,1% ,0% ,7% Celkem ,3 % ,8 % ,3 % 53

58 8.7 Kontrolní činnost v rámci APZ S realizací agendy APZ souvisí i kontrolní činnost naplňování uzavřených dohod v návaznosti na zákon č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole. Z tohoto důvodů jsou všechny ţádosti podrobeny předběţné kontrole, která není zaměřená pouze na formální doloţení dokladů, ale stále častěji jsou prováděny předběţné kontroly na místě u ţadatelů o poskytnutí finančního příspěvku, a to jak na místa nová, případně pro samostatně výdělečnou činnost, tak i na místa vyhrazená. V roce 2005 bylo provedeno u ţadatelů o finanční příspěvek celkem 71 předběţných kontrol v místě podnikání. Souběţně s těmito kontrolami, v souvislosti s podanými ţádostmi, jsou na základě pololetních plánů kontrol prováděny průběţné a průběţné závěrečné kontroly plnění uzavřených dohod. Za rok 2005 provedli pracovníci oddělení APZ celkem 99 těchto kontrol z tohoto počtu bylo 49 kontrol průběţných závěrečných. Nejčastější zjištěné nedostatky plnění uzavřených dohod jsou porušování lhůt při ohlašování změn souvisejících s dohodami (ukončení pracovního poměru). Úřad práce v souladu se zákonem č. 218/200 Sb. o rozpočtových pravidlech a zákona č. 320/2001 Sb. o finanční kontrole předává při závaţných zjištěních prostřednictvím OKP jednotlivé případy k dalšímu řešení příslušnému finančnímu úřadu. Na úseku rekvalifikací probíhaly kontroly plnění dohod o rekvalifikacích ze strany UoZ z hlediska účasti na výuce a plnění podstatných povinností účastníka rekvalifikace. Rekvalifikační kurzy nedokončilo 157 uchazečů o zaměstnání, z toho 136 z váţných osobních důvodů (v 77 případech se jednalo o nástupy do pracovního poměru). Bez váţných důvodů si zmařilo docházku do rekvalifikačního kurzu a tím i moţnost dalšího zaměstnání 21 UoZ coţ činí 1,12 % z celkově nastupujících do rekvalifikačních kurzů ve sledovaném období. Těmto UoZ byla předepsána 100 % úhrada nákladů rekvalifikačního kurzu. Dále bylo ve sledovaném období provedeno 233 kontrol Dohod o provedení rekvalifikace v rekvalifikačních zařízeních z hlediska plnění podmínek dohody o zabezpečení rekvalifikace. Na základě zjištění nedostatků bylo uloţeno 23 nápravných opatření a jedna pokuta. V průběhu realizace poradenských programů bylo v odborných zařízeních provedeno 64 kontrol bez zjištění závad. 54

59 9 Zabezpečení výkonu státní sociální podpory Po začlenění státní sociální podpory (SSP) do organizační struktury úřadu práce na základě změny zákona č. 117/1995 Sb. provedené zákonem č. 453/2003 Sb. je tato agenda uplatňována 8 kontaktními místy v rámci okresu tak, aby byla rovnoměrně zajištěna dostupnost sluţeb pro klienty jednotlivých obcí. Agenda výplat dávek státní sociální podpory na kontaktních místech podle územního členění: Kontaktní místo Brušperk Frýdlant nad Ostravicí Frýdek- Místek Hnojník Jablunkov Šenov Třinec Vratimov Pro obce Brušperk, Krmelín, Stará Ves nad Ondřejnicí Frýdlant nad Ostravicí, Bílá, Čeladná, Janovice, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Prţno, Pstruţí, Staré Hamry Frýdek-Místek, Baška, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Fryčovice, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Hukvaldy, Kaňovice, Kozlovice, Krásná, Lhotka, Lučina, Morávka, Niţní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pazderná, Praţmo, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Ţabeň, Ţermanice Hnojník, Dolní Tošanovice, Horní Tošanovice, Komorní Lhotka, Řeka, Smilovice, Střítěţ, Třanovice, Vělopolí Jablunkov, Bocanovice, Bukovec, Dolní Lomná, Horní Lomná, Hrádek, Hrčava, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Písečná, Písek Šenov, Václavovice Třinec, Bystřice, Košařiska, Nýdek, Ropice, Vendryně Vratimov Dávky SSP představují ucelený systém, který je určen především rodinám s nezaopatřenými dětmi. Druhy dávek: a) poskytované v závislosti na výši příjmu - přídavek na dítě - sociální příplatek - příspěvek na bydlení b) ostatní dávky - rodičovský příspěvek - dávky pěstounské péče (příspěvek na úhradu potřeb dítěte, odměna pěstouna, - odměna pěstouna ve zvláštních případech, příspěvek při převzetí dítěte, příspěvek na motorové vozidlo) - příspěvek na péči o dítě v zařízení pro děti vyţadující okamţitou pomoc - porodné - pohřebné c) rodinné dávky EU Za rok 2005 byly řešeny ţádosti 150 ţadatelů o rodinné dávky EU za pouţití Nařízení Rady EU č.1408/71 a následně zákona o státní sociální podpoře č.117/95 Sb. v platném znění. Nejvíce ţadatelů bylo ze Slovenska, jeden byl polský občan. Od se jiţ neposkytuje dávka SSP - zaopatřovací příspěvek, zrušen byl příspěvek na dopravu. 55

60 V roce 2005 bylo celkově vyplaceno na dávkách SSP cca 786 mil. Kč. Kontrolním oddělením odboru státní sociální podpory bylo v roce 2005 prověřeno v rámci vnější kontroly doloţení příjmů u případů. Bylo zjištěno 138 rozdílů a 22 případů, kdy ţadatelé nedoloţili příjmy z krátkodobého zaměstnání nebo brigády. Dále se kontrolní oddělení zaměřilo na kontrolu nároku na rodičovský příspěvek a docházku dětí do mateřských škol podle ustanovení 30 odst. 3 zákona o SSP. Zkontrolováno bylo 456 případů, u 12 bylo citované ustanovení zákona porušeno. 56

61 10 Očekávaný vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v I. pololetí 2006 v okrese Hlavní trendy ve vývoji zaměstnanosti: - v souvislosti se zahajováním sezónních prací, především u subjektů z odvětví stavebnictví, lesní hospodářství a méně jiţ v dalších odvětvích, dojde ke zvýšení zaměstnanosti - praktické ukončení nejrozsáhlejších restrukturalizací v odvětví hutnictví bude znamenat pouze niţší pokles zaměstnanosti u největších zaměstnavatelských subjektů tohoto odvětví v našem okrese - růst zaměstnanosti v terciární sféře stále odpovídá trendům v EU a svým podílem na trhu práce nebude naplňovat potřeby rozvoje této oblasti v okrese - v odvětví textilním se bude situace pravděpodobně dále zhoršovat i s větším vlivem na zaměstnanost v důsledku narůstajícího dovozu levného asijského textilu - u připravovaných průmyslových zón v okrese se očekává další postupný pozitivní rozvoj, dokončením výstavby objektů dalších investorů dojde postupným zvyšováním zaměstnanosti, a to i vlivem zóny Hrabová v okrese Ostrava - k růstu zaměstnanosti bude docházet převáţně u subjektů se zahraniční kapitálovou účastí a spíše subjektů spadajících do kategorie malých a středních podniků - nadále lze očekávat nedostatek kvalifikovaných pracovníků v určitých profesích, zejména horník, svářeč se státní zkouškou, zámečník, obráběč, frézař, soustruţník, zedník, který se můţe v některých profesích dále prohlubovat a to i z důvodu niţšího zájmu poptávkové strany na trhu práce a na druhou stranu v souvislosti s výhodnějšími mzdovými podmínkami v některých zemích EU. Úřad práce se snaţí propojovat školy a zaměstnavatele na posílení praktického zaměření škol a podporu motivace osob, které se rozhodují o svém budoucím profesním zaměření - nedostatek pracovní síly v profesi horník bude i nadále často řešen snahou o rozšiřování zaměstnávání pracovní síly ze třetích zemí (zejména občanů Ukrajiny) prostřednictvím obchodních kontraktů. K tomu bude nadále vyvíjena snaha ÚP o podporu motivovaných osob z řad občanů ČR včetně vyuţití vhodných rekvalifikací tak, aby nedocházelo k narušení pozice hornických profesí na trhu práce - předpokladem je zesílení vlivu vstupu ČR do EU u některých zaměstnavatelských subjektů, a to především pozitivně (snazší dostupnost na některé trhy, moţnost vyuţívání finančních prostředků EU apod.), v menším měřítku negativně (větší konkurence apod.) s příslušnými dopady i na zaměstnanost - očekává se, ţe v této souvislosti bude docházet k pokračujícímu tlaku na produktivitu práce, na proces celoţivotního vzdělávání, širší kvalifikaci pracovníků v souvislosti se zaváděním progresivnějších technologií a metod řízení - zejména s očekávaným příchodem velkého investora do okresu z oblasti automobilového průmyslu zesílí snahy o přípravu vhodné pracovní síly pro tohoto zaměstnavatele, a to i z pohledu přípravy v rámci školství v Moravskoslezském kraji (vysokoškolského i středoškolského) - celkově se předpokládá, ţe v důsledku pokračujícího příznivějšího ekonomického rozvoje v ČR dojde pouze k menšímu úbytku zaměstnanosti u největších subjektů v okrese a k růstu zaměstnanosti u středních a malých zaměstnavatelů; dojde jiţ k mírnějšímu poklesu počtu osob vykonávajících SVČ 57

62 Hlavní trendy ve vývoji nezaměstnanosti jako kaţdoročně ukončováním pracovních poměrů na dobu určitou k v souvislosti se sezónní zaměstnaností v některých odvětvích dojde pravděpodobně k růstu nezaměstnanosti s největším projevem zejména v lednu 2006 resp. v prosinci 2006 předpokladem je obdobný vývoj počtu nezaměstnaných absolventů škol jako v roce 2005 jako důsledek toho, ţe většina absolventů škol nebude mít nárok na podporu v nezaměstnanosti; na počet UoZ - absolventů by měla mít vliv i pozitivnější ekonomická situace v ČR vývoj dlouhodobé nezaměstnanosti bude obdobný jako v roce 2005 s tendencí růstu jejího podílu při poklesu celkové nezaměstnanosti počty osob se ZP v evidenci úřadu práce budou pravděpodobně oscilovat kolem hodnot ke konci roku 2005 bude se pravděpodobně zvyšovat podíl nezaměstnaných z obtíţně umístitelných kategorií na trhu práce jako osoby s různými zdravotními omezeními a osoby nad 50 let; poroste jejich podíl na dlouhodobé nezaměstnanosti na kladný vývoj nezaměstnanosti především v průběhu sezóny budou mít určitý vliv i moţnosti zaměstnávání v zemích EU pozitivně se na vývoji nezaměstnanosti mohou projevit i nově uváděné investice v průmyslových zónách, a to i vlivem okresu Ostrava z hlediska mikroregionů se očekává pokračující méně příznivý vývoj zejména v oblastech, které zasahují do podhorských oblastí Beskyd a vykazují niţší koncentrace pracovních příleţitostí předpoklad počtu UoZ a míry nezaměstnanosti k očekávaný stav k počet evidovaných uchazečů lepší vývoj míra nezaměstnanosti v % počet evidovaných uchazečů horší vývoj míra nezaměstnanosti v % , ,0 58

63 Použité zkratky APZ ČR ČSÚ ČSSZ DE VPM EAO EHP ESF EU F-M; FM CHKO ChPD CHPM IAP IČ IPK IPS ISTP KZAM MPSV MSK NAPZ OKEČ OKP OSVČ OU OŠ OZP PC PPZ PR PS RPIC SOŠ SOU SR SRN SSP SÚPM SVČ THP UoZ ÚP ÚSV VM; VPM VPP VOŠ VŠ ZP Aktivní politika zaměstnanosti Česká republika Český statistický úřad Česká správa sociálního zabezpečení Dlouhodobě evidovaná volná pracovní místa Ekonomicky aktivní obyvatelstvo Evropský hospodářský prostor Evropské strukturální fondy Evropská unie Frýdek-Místek Chráněná krajinná oblast Chráněná pracovní dílna Chráněné pracovní místo Individuální akční plán Identifikační číslo Informačně poradenská kancelář Informační a poradenské středisko Integrovaný systém typových pozic Klasifikace zaměstnání Ministerstvo práce a sociálních věcí Moravskoslezský kraj Národní akční plán zaměstnanosti Odvětvová klasifikace ekonomických činností Odbor kontrolní a právní Osoba samostatně výdělečně činná Odborné učiliště Odborná škola Osoby se zdravotním postiţením Osobní počítač Pasivní politika zaměstnanosti Polská republika Pracovní smlouva Regionální poradenské informační centrum Střední odborná škola Střední odborné učiliště Slovenská republika Spolková republika Německo Státní sociální podpora Společensky účelná pracovní místa Samostatně výdělečná činnost (půjčky,dotace) Technicko-hospodářský pracovník Uchazeči o zaměstnání Úřad práce Úplné střední vzdělání Volná pracovní místa Veřejně prospěšné práce Vyšší odborná škola Vysoká škola; vysokoškolské vzdělání Zdravotní postiţení 59

64 SEZNAM PŘÍLOH Příloha 3.2 Tabulka 4.1a Způsob evidence dat ČSSZ a ČSÚ Vývoj nezaměstnanosti v okrese Graf 4.5.1c Míra nezaměstnanosti obcí k Mapka 4.5.1d Míra nezaměstnanosti obcí k

65 Způsob evidence dat u ČSSZ, ČSÚ a ÚP Příloha 3.2 Zdroj metodika registrace poznámka ČSÚ eviduje: ČSSZ eviduje: - právnické osoby podle sídla firmy - fyzické osoby podle místa podnikání - samostatně hospodařící rolníky podle místa bydliště - právnické osoby podle sídla firmy - fyzické osoby podle místa bydliště - OSVČ podle místa bydliště - zaměstnance malých organizací (do 26 zam.) podle registrace firmy - zaměstnance velkých organizací podle sídla firmy (do r podle mzdové účtárny) evidují se i fyz. osoby nezapsané v obchodním rejstříku ţivnostníci, kteří nevykonávají činnost a nezrušili ţivnost ÚP eviduje: - zaměstnance velkých organizací (26 a více zaměstnanců) podle místa výkonu práce

66 Tabulka 4.1a