Vznik a vývoj Země. Mgr. Petr Křížek

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Vznik a vývoj Země. Mgr. Petr Křížek"

Julie Horáková
před 9 lety
Počet zobrazení:

1 Vznik a vývoj Země Mgr. Petr Křížek Copyright istudium, 2007, Žádná část této publikace nesmí být publikována a šířena žádným způsobem a v žádné podobě bez výslovného svolení vydavatele. Produkce, technický redaktor: Roman Bartoš Vnitřní úprava: Stanislav Kliment

2 OBSAH Obsah... 1 Vznik a vývoj Země... 2 Způsoby zjišťování stáří hornin a zkamenělin... 2 Vznik Země... 2 Vznik života... 2 Vysvětlivky Tučný řez. Základní informace, které budu vyžadovat po studentech 1. ročníku. Normální řez. Pro studenty zaměřené na biologii. Kurziva. Zajímavost. 1

3 VZNIK A VÝVOJ ZEMĚ ZPŮSOBY ZJIŠŤOVÁNÍ STÁŘÍ HORNIN A ZKAMENĚLIN Řídí se následujícími principy: Nadloží je mladší než podloží. Vrstvy obsahující stejné zkameněliny jsou stejně staré. Vrstvy přerušené jinou vrstvou nebo horninou jsou starší. Tyto principy neplatí vždy (např. u poruch zemské kůry). Změřením množství radioaktivních prvků lze poměrně přesně určit dobu vzniku dané horniny nebo zkameněliny. Zkameněliny = tvarově zachované zbytky organismů. Zachovávají se pevné části těl kostry, schránky nebo dřevo nebo jejich otisky v hornině. Ze všech kdysi žijících organismů se zachovala do dnešních dob jen velmi nepatrná část. Geologická historie je rozdělena do delších časových období, které se nazývají éry. Éry jsou rozděleny do časových úseků period. VZNIK ZEMĚ Kdy: před 4,6 miliardy let. Jak: Z mračen plynů a prachu vířícího kolem nového Slunce. Ty se gravitační silou shlukovaly do kamenných útvarů, které nabíraly na hmotnosti přitahováním dalších a dalších částic. Narůstající hmotnost a gravitace (docházelo k uspořádání látek uvnitř Země podle hmotnosti těžší klesaly do středu Země, lehčí stoupaly vzhůru) měly za následek intenzivní sopečnou činnost. Z lávy unikaly plyny, které daly základ atmosféře. Původní atmosféra obsahovala jen málo kyslíku, zato velké množství vodních par, které kondenzovaly a daly základ hydrosféře. Ta pomáhala ochladit povrch Země a vznikla pevná zemská kůra. Obloha byla ve dne oranžová dnešní modrou barvu způsobuje kyslík. VZNIK ŽIVOTA Kreační teorie. Život stvořil Bůh. Panspermická teorie. Život byl na Zem dopraven z kosmu. Teorie evoluční abiogeneze. Život vznikl vývojem z neživé hmoty zde na Zemi. Kdy: cca před 4 miliardami let. Zdroj energie: elektrické výboje, sluneční záření (včetně UV nebyl ozon) a vulkanismus. Z čeho: z jednoduchých molekul z methanu, sirovodíku, amoniaku, oxidu uhličitého a vodíku. Jak: z pokusů vyplývá, že vznik organických molekul je překvapivě snadný. Během stovek milionů let mohlo dojít k náhodnému spojení několika molekul jako např. aminokyselin do bílkovin. Život pravděpodobně vznikl a vyvíjel se ve vodě, která ho zároveň chránila před UV zářením. Před jednou miliardou let došlo k bouřlivému rozvoji řas, hub i živočichů. Příčinou může být vznik pohlavního rozmnožování. O doslova evoluční explozi (ohromně rychlém nárůstu mnoha skupin orga- 2

Změřením množství radioaktivních prvků lze poměrně přesně určit dobu vzniku dané horniny nebo zkameněliny. Zkameněliny = tvarově zachované zbytky organismů.

4 nismů) můžeme mluvit před 0,6 miliardami let (600 miliony). V té době se např. střídaly doby ledové a meziledové. Led zasahoval až 10 od rovníku! Důvodem možná bylo, že rostliny spotřebovaly příliš mnoho oxidu uhličitého (skleníkového plynu) a planeta téměř zamrzla. Nejstarší živočichové: velmi známá je tzv. Ediakarská fauna (cca 600 milionů let stará) z Austrálie. Našly se otisky 1 cm až 1 m velkých živočichů bez schránek. Vypadají jinak, než jacíkoli živočichové následující po nich. 3

Důvodem možná bylo, že rostliny spotřebovaly příliš mnoho oxidu uhličitého (skleníkového plynu) a planeta téměř zamrzla.

5 Tabulka 1: Vývoj Českého masivu a života na Zemi Éra Prahory (archeozoikum) Starohory (proterozoikum) Prvohory (paleozoikum) Perioda Časové období (miliony let) Předkadomské Vrásnění Český masiv Vývoj organismů Fáze vzniku a vývoje Země, atmosféry a hydrosféry Kadomské Většina našeho území je zaplavena mořem (břidlice, slepence, droby). Vznikají štíty kontinentů = nejstarší části tvořící jádro kontinentu. Vznik života. Rozvoj řas. Vznik a rozvoj mnohobuněčných organizmů. Následkem rozvoje řas vznik kyslíku a modré oblohy. kambrium První cévnaté rostliny, pokračuje rozvoj řas. Rozvoj bezobratlých (trilobiti, lilijice, koráli, graptoliti). ordovik Kaledonské Moře v oblasti Barrandienu mocné usazeniny vápence pozdější Český kras. silur Moře v Barrandienu. Vyvrásnění Jizerských a Orlických hor, Krkonoš (tedy západních Sudet). devon Moře v Barrandienu (i na území Železných hor, Jeseníků (tam i podmořský vulkanismus), Drahanské vrchoviny a Moravského krasu). karbon Hercynské (variské) Moře jen na Moravě (Drahanská vrch., Hrubý Jeseník). Vyvrásněno mohutné pohoří s mezihorskými pánvemi, ve kterých vznikají sladkovodní jezera budoucí ložiska černého uhlí (Ostravsko, Kladensko, Plzeňsko). Vulkanismus žulové masivy: Šumava, Českomoravská vrchovi- Bouřlivý rozvoj bezobratlých (trilobiti, mlži, ramenonožci, hlavonožci). První obratlovci. Doloženy suchozemské rostliny (rhyniofyty). První žraloci a pancířnaté ryby. První suchozemský hmyz. Rozvoj výtrusných rostlin. První pralesy. Rozvoj ryb. První suchozemští obratlovci (obojživelníci). Vymírají graptoliti. Stromovité plavuně, přesličky, kapradiny. Bujné pralesy. Okřídlený hmyz (vážky o rozpětí 70 cm). Rozvoj primitivních obojživelníků krytolebců. perm Nástup nahosemenných rostlin. Hromadné vymírání bezobratlých (trilobitů, lilijic). 4

Vznikají štíty kontinentů = nejstarší části tvořící jádro kontinentu. Vznik života. Rozvoj řas. Vznik a rozvoj mnohobuněčných organizmů. Následkem rozvoje řas vznik kyslíku a modré oblohy.

6 Druhohory (mezozoikum) Třetihory (terciér) (kenozoikum) na a střední Čechy. V permu začíná suché podnebí začíná rozrušování horstev. Pangea. trias Český masiv je souší, pohoří erodují, pánve vysychají. Český masiv je působením eroze skoro plochý. Na Moravě zasahovalo moře od jihu až k Brnu. Pangea se začíná rozdělovat na severní Laurasii a jižní Gondwanu, oddělené mořem Tethys. Rozvoj nahosemenných rostlin (cykasy, benetity, jehličnany, jinany). Rozvoj obojživelníků (první žáby) a plazů první dinosauři. Vznik savců. Hlavonožci amoniti (a belemniti). Vymírání krytolebců. Savci drobní. jura První hadi. Ocasatí obojživelníci, praptáci. Mocný rozvoj dinosaurů, ryboještěrů a ptakoještěrů. Jehličnany. křída Na jihu Čech vznikají sladkovodní pánve, do severních a východních Čech proniká mělké moře, později ustupuje (pískovce, jílovce, opuky). Český masiv se dál zarovnává. paleogen Alpinské Český masiv rozlámán na kry, vyzdvižením ker vznikla okrajová pohoří (Krušné hory, Šumava, Krkonoše, Beskydy, Bílé Karpaty), poklesem ker vznikly pánve (Třeboňská, Budějovická, Podkrušnohorská) a moravské úvaly, vulkanismus v Českém středohoří. neogen 26 2 Tvorba ložisek hnědého uhlí, moře do východních okrajových částí Českého masivu, vývoj dnešní říční sítě. Začátek krytosemenných rostlin a dalšího rozvoje hmyzu. Počátky vývoje savců a ptáků. Vymírání primitivních ryb, dinosaurů, amonitů, Teplé a vlhké podnebí (u nás subtropy). Rozvoj kvetoucích rostlin. Exploze placentálních savců, rozvoj ptáků. Numuliti (největší prvoci). Močály a pralesy. Pokračuje vývoj dvouděložných a jednoděložných rostlin (travin). Rozvoj savců, obojživelníků. Počátek vývoje primátů, první předkové člověka. Ochlazení klimatu. 5

Pangea se začíná rozdělovat na severní Laurasii a jižní Gondwanu, oddělené mořem Tethys. Rozvoj nahosemenných rostlin (cykasy, benetity, jehličnany, jinany).

7 Čtvrtohory (kvartér) (kenozoikum) pleistocén 2 miliony až let Střídání dob ledových a meziledových, doznívá poslední vulkanismus Komorní hůrka u Fr. Lázní (nejmladší sopka). Průnik severského ledovce na sev. Moravu (bludné balvany). Stepní vegetace, suché, chladné, vnitrozemské klima usazování spraše a vátých písků. Rozvoj hominidů H. erectus, H. sapiens. Chladnomilná fauna (mamuti, srstnatí nosorožci, jeskynní lvi a medvědi, obrovití jeleni). holocén let až současnost Počítá se od konce poslední doby ledové. Postupné oteplování. Roste vliv člověka na klima. Současné rostliny a živočichové. 6

Stepní vegetace, suché, chladné, vnitrozemské klima usazování spraše a vátých písků. Rozvoj hominidů H. erectus, H. sapiens.

Podobné dokumenty

VY_32_INOVACE_04.20 1/8 3.2.04.20 Geologické základy české krajiny Geologická mapa České republiky

VY_32_INOVACE_04.20 1/8 3.2.04.20 Geologické základy české krajiny Geologická mapa České republiky 1/8 3.2.04.20 Geologická mapa České republiky cíl znát geologické oblasti území Česka - analyzovat podle mapy území, která jsou tvořená horninami původem prvohorním, druhohorním, třeti.. - popsat druhy