V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA

Transkript

1 V. VNITŘNÍ OBCHOD A KONEČNÁ SPOTŘEBA V.1. Odvětví obchodu Vnitřní obchod uspokojuje jak konečné spotřebitele, tak i široké spektrum potřeb podnikatelského i veřejného sektoru. Je prostředníkem přenosu poptávkových signálů působících na celkový hospodářský vývoj. Souhrnná realizovaná poptávka na vnitřním trhu se odráží ve vývoji tržeb. Ty v celém odvětví obchodu dosáhly 2200,7 mld. Kč (bez DPH), jejich hodnota se proti roku 2000 zvýšila o 7,3 %. Nejrychleji rostl objem tržeb ve velkých podnicích maloobchodu, které zahrnují prodejny typu hypermarket a supermarket. Rostoucí poptávka se promítá do vyšších tržeb Tabulka č. V.1.1 Vývoj tržeb v odvětví obchodu (bez DPH v běžných cenách) mld. Kč růst v % podíl v % / Odvětví obchodu (G=OKEČ ) 1903,8 2051,7 2200,7 7,3 100,0 100,0 mot. vozidla a poh. hmoty (OKEČ 50) 276,3 284,7 305,0 7,1 13,9 13,9 velkoobchod (OKEČ 51) 1075,4 1181,3 1277,2 8,1 57,6 58,0 maloobchod (OKEČ 52) 552,1 585,7 618,5 5,6 28,5 28,1 v tom: velké podniky* ) 176,4 196,0 221,8 13,2 9,6 10,1 * ) Podniky se 100 a více zaměstnanci zahrnující hypermarkety a supermarkety Pramen: ČSÚ Obchod, pohostinství a ubytování v České republice ve 4. čtvrtletí 2001 Růst celkových tržeb souvisel s obnovou výkonu ekonomiky, odrážel zvýšenou nákupní a investiční aktivitu podnikatelského a veřejného sektoru, růst příjmů domácností i kupní sílu zahraničních návštěvníků. K podpoře růstu tržeb přispěla i sílící obliba leasingového prodeje (jeho celkový objem vzrostl meziročně zhruba o 13 % a překonal 100 mld. Kč), jakož i dalších forem úvěrového prodeje. Ve struktuře tržeb obchodu jsou dominantní tržby velkoobchodu, které tvořily 58,0 % celkových tržeb odvětví, jejich růst o 8,1 % odráží hospodářské oživení a vysoký obrat zahraničního obchodu. Velkoobchod slouží prioritně materiálně technickému zabezpečení podnikatelských aktivit, částečně i pro zprostředkování dodávek maloobchodu, obchoduje především se zbožím, které je určeno pro další prodej, nebo další zpracování. Na meziročním růstu výkonů o 10,1 % se podílela všechna odvětví obchodu. Výkony byly tvořeny z 68,3 % obchodní marží. Ta se proti roku 2000 zvýšila o 0,2 bodu a dosáhla 15,4 %, u motoristických potřeb 11,7 % (nárůst o 0,6 bodu), ve velkoobchodě 14,5 % (nárůst o 0,2 bodu) a téměř beze změny zůstala v maloobchodě (19 %). Výkonová spotřeba v odvětví stoupla o 9,2 % a účetní přidaná hodnota o 11,2 %. Převaha velkoobchodní činnosti Růst poptávky a tržeb podporuje příznivé ekonomické výsledky odvětví 117

2 a působí na růst zaměstnanosti i mezd Postavení velkých nadnárodních podniků dále sílí Z velkých podniků, se 100 a více zaměstnanci, bylo 77 % ziskových (v předchozím roce jen 70 %). Jejich hospodářský výsledek se zvýšil o 22,8 % a činil 15,2 mld. Kč. Celkový hospodářský výsledek velkých podniků vzrostl z 4,2 mld. Kč v roce 2000 na 10,6 mld. Kč. Po dlouhém období poklesů zaměstnanosti (od roku 1997) došlo v roce 2001 k obratu, počet pracovníků se meziročně zvýšil o 0,9 % a dosáhl 663,0 tisíc osob, je to zhruba 14,4 % všech pracovníků civilního sektoru národního hospodářství. Vyšší potřeba zaměstnanosti souvisí s dlouhodobě sílící poptávkou a rozšiřováním a zkvalitňováním prodejní sítě. Průměrná měsíční mzda, která dosáhla Kč, rostla meziročně rychleji než produktivita (mzda o 9,0 %, tržba na zaměstnance o 5,9 %, obojí v běžných cenách). Nejvyšší mzdy pobírali zaměstnanci středních (20697 Kč) a velkých (19843 Kč) velkoobchodních podniků, při růstu o 10,2 %, resp. 7,3 %. Nejnižší mzdy jsou i nadále v malých podnicích maloobchodu (7868 Kč). Ve velkých podnicích maloobchodu, se 100 a více zaměstnanci, kam spadají hypermarkety a supermarkety, vzrostla mzda o 10,2 %. Tržní podíl velkých podniků, se 100 a více zaměstnanci, se meziročně zvýšil z 27,0 % na 28,4 %. V rámci těchto velkých organizací se dynamicky rozvíjely nadnárodní podniky, počet domácích firem klesl a snížil se jejich podíl na tržbách. Tabulka V.1.2 Domácí a nadnárodní obchodní podniky se 100 a více zaměstnanci (odvětví obchodu celkem, OKEČ 50, 51, 52) rok změna v % podíl na celku v % / Počet podniků domácí ,7 72,9 66,8 nadnárodní ,6 27,1 33,2 Počet zaměstnanců domácí 74,2 76,2 2,7 60,1 58,6 v tisících osob nadnárodní 49,2 53,9 9,6 39,9 41,4 Objem tržeb domácí 298,0 308,1 3,4 57,0 52,9 za zboží v mld.kč nadnárodní 224,5 274,4 22,2 43,0 47,1 Tržba na jednoho domácí 4,02 4,04 0,7 x x zaměstnance v mil. Kč nadnárodní 4,56 5,09 11,5 x x Marže v % domácí 12,8 14,3 x x x nadnárodní 18,4 16,9 x x x Pramen: ČSÚ Převaha velkých nadnárodních podniků vyplývá především z finanční síly a obchodních zkušeností, což se promítá do nákupních podmínek a vysoké produktivity práce. Dosahují o 26 % vyšší průměrnou tržbu na jednoho zaměstnance a svůj předstih stále zvyšují. Z hlediska objemu prodeje byly na předních místech pouze renomované nadnárodní společnosti. První česká společnost Geco Tabák, a. s., což je velkoobchod, figurovala až na 9. místě, další byl SPAR Česká obchodní společnost, provozující hypermarkety Interspar, na 12. místě. Hypermarketů (samoobslužných prodejen s plochou více než 2500 m 2, zpravidla na okrajích velkých měst) bylo koncem roku 2001 v provozu celkem 106. Je předpoklad, že se jejich počet, během roku, zvýší až na cca 120 a dále se bude vyvíjet již podstatně volnějším tempem. 118

3 Tabulka č. V.1.3 Pořadí největších obchodních společností v ČR v roce 2001 Meznárodní skupina Obchodní jednotky Obrat v roce 2001 (mld. Kč) Meziroční růst obratu v % 1 Metro Makro 32, Royal Ahold Hypernova, Albert 29, Lidl & Schwarz Kaufland 21, Rewe Billa,Peny Market,Teppich Frick 20,4 4 5 Tesco Tesco 19, Tengelmann Plus, OBI 15, Globus Globus, Baumarkt 14,6 21 Pramen: Moderní obchod Pod tlakem sílící konkurence přistupují domácí firmy k formování různých aliancí (mezi největší nákupní aliance patří COOP Centrum a COOP Morava) i jiných forem společného obchodního podnikání. Tento trend posilují i programy MPO na podporu malého a středního podnikání, například program KO- OPERACE. Domácí podniky hledají cesty jak se udržet na trhu V. 2. Konečná spotřeba Přímí spotřebitelé, tj. domácnosti, zahraniční návštěvníci, ale i živnostníci, podniky a organizace realizují nákupy zboží pro osobní, i jinou potřebu v rámci odvětví maloobchodu (OKEČ 52), prodeje motorových vozidel a pohonných hmot (OKEČ 50), a v rámci odvětví pohostinství a ubytování (OKEČ 55), které zahrnuje i veřejné a závodní stravování. Stav spotřebitelské poptávky na vnitřním spotřebitelském trhu je nejčastěji charakterizován vývojem fyzického objemu tržeb v maloobchodě včetně potřeb pro motoristy (OKEČ 50 a 52). Zdrojem těchto informací je měsíční šetření indexů tržeb (včetně DPH), které provádí ČSÚ. Aktuální informace z tohoto šetření bývají v dalších měsících upřesňovány a je proto třeba na ně nahlížet jako na předběžné, sloužící k rychlé charakteristice vývoje. Číselné hodnoty z těchto šetření se mohou v kumulaci za čtvrtletí lišit od výstupů čtvrtletních šetření tržeb. Fyzický objem prodeje maloobchodu, včetně potřeb pro motoristy (OKEČ 50 a 52, včetně DPH), se meziročně zvýšil o 4,3 %, růst v průběhu roku sílil. Objem prodeje se zvyšuje nepřetržitě od počátku roku 1999, již dvanáct čtvrtletí v řadě. Byl tím vyrovnán pokles z let 1997 a 1998 a obnoven dlouhodobě vzestupný trend. Dosud se však nepodařilo vyrovnat strmý pád z roku Přestože o původu zboží na spotřebitelském trhu nejsou přímé statistické údaje, lze z propočtů prováděných ministerstvem průmyslu a obchodu odvodit, že hodnota dováženého zboží, které je svým charakterem určeno převážně pro osobní spotřebu roste dlouhodobě rychleji než celkové tržby odvětví maloobchodu a potřeb pro motoristy. V roce 2001 se dovoz pro osobní spotřebu meziročně zvýšil o 9,5 %, zatímco objem tržeb vzrostl v běžných cenách jen o 5,7 %. To vedlo k meziročnímu nárůstu podílu zboží zahraničního původu na celkovém prodeji, z 31 % roce 2000 na 32,1 %. Z hlediska spotřebitele jde o velice zajímavý trend, který činí nabídku atraktiv- Konečnou spotřebu zajiš ují vybraná odvětví Růst fyzického objemu tržeb pokračoval Růst tržeb byl spojen se zvýšením dovozu 119

4 Tabulka č. V.2.1 Vývoj fyzického objemu tržeb včetně DPH ve stálých cenách (meziroční změnyv %,) Q 2.Q 3.Q 4.Q rok Maloobchod, motorová vozidla a pohonné hmoty (OKEČ 50 a 52) 6,8 3,0 4,3 3,6 4,0 4,3 5,2 4,3 maloobchod (OKEČ 52) 6,4 3,3 5,3 3,2 3,2 2,9 3,2 3,1 motorová vozidla (OKEČ ) 10,5 3,8 3,8 8,1 6,5 7,6 9,9 8,1 pohonné hmoty (OKEČ 50.5) 2,1 0,3 0,6 2,5 4,3 7,7 9,4 5,0 Pohostinství a ubytování (OKEČ 55) 8,8 5,4 4,3 4,2 3,0 2,8 1,2 1,2 Souhrn (OKEČ 50,52,55) 7,0 2,3 4,3 3,6 3,9 3,7 4,8 4,0 Pramen: ČSÚ (měsíční šetření), propočet souhrnu MPO Graf č. V.2.1 Dlouhodobý vývoj trřeb (tržby ve stálých cenách, rok 1990 = 100 %) % Pramen: ČSÚ, do roku 1995 maloobchodní prodej, od roku 1996 tržby v odvětví maloobchodu a motorových vozidel Hospodářské oživení se začalo promítat i do růstu příjmů domácností ní a rozšiřuje paletu zboží od standardního až po špičkové, či luxusní provedení tak, jak to vyžaduje rychle se prohlubující příjmová diferenciace a rostoucí nároky zákazníků. Pro obchodní organizace je při nákupu zboží pro prodej rozhodující hledisko obchodní úspěšnosti, dominantní jsou cenové relace, kvalita a spotřebitelská atraktivita, nikoliv původ zboží. Z hlediska celkových výsledků zahraničního obchodu představuje zvyšování dovozu spotřebního zboží faktor prohlubující záporné saldo obchodní bilance, i když je rozsah tohoto dovozu i jeho meziroční dynamika podstatně menší než u ostatních složek dovozu (pro výrobní spotřebu a pro investice). Pro tuzemské výrobce je dlouhodobý růst poptávky na vnitřním trhu šancí, která by mohla být využita výrazněji. Po stagnaci reálné hodnoty disponibilních důchodů domácností v roce 2000 došlo v roce 2001 k obratu, když se meziročně zvýšila o 3,3 %. Příjmy však stále rostly pomaleji než konečná spotřeba domácností, která vzrostla o 3,7 % ve stálých cenách. To vyvolalo další mírný pokles míry úspor sektoru domácností (poměr hrubých úspor a disponibilního důchodu). 120

5 Tabulka č. V.2.2 Vývoj míry hrubých úspor sektoru domácností Míra hrubých úspor v % 10,9 10,8 8,4 7,1 6,9 Pramen: ČSÚ Dlouhodobý růst fyzického objemu prodeje byl podpořen nabídkou různých atraktivních dluhových instrumentů. V roce 2001 se o více než 30 % zvýšil objem spotřebitelských úvěrů a prodeje na splátky, který poskytují nebankovní instituce sdružené v Asociaci leasingových společností (dosáhl 14,9 mld. Kč). Kromě toho se zvýšil objem leasingu pro soukromou spotřebu z 14,4 mld. Kč na 16,2 mld. Kč (od roku 1998 se více než zdvojnásobil). Objem tradičních bankovních úvěrů, který se rychle zvyšoval v létech 1997 až 2000 (zvýšil se v této době více než pětkrát) zaznamenal naproti tomu v roce 2001 pokles o 9,5 % na 28,2 mld. Kč. Podle údajů statistiky rodinných účtů, což je výběrové šetření v domácnostech, lze propočíst, že domácnosti vydaly za nákupy v maloobchodě, zhruba 430 mld. Kč, to odpovídá cca 62 % celkových tržeb maloobchodu. Na tržbách za nákup a opravy motorových vozidel a pohonných hmot se podílely domácnosti dokonce jen z jedné pětině. To potvrzuje vysoký podíl ostatních sektorů i zahraničních návštěvníků (v roce 2001 navštívilo Českou republiku více než 103 mil. osob, avšak alespoň jednou zde přenocovalo pouze 5 %, z toho lze soudit, že většinu tvořily tranzity a takzvaná nákupní turistika). Podle údajů statistiky rodinných účtů průměrná domácnost zvýšila svá čistá peněžní vydání meziročně o 5,8 %, v reálném vyjádření však jen o 1,1 %. Nejvyšší nárůst (o 18,9 % nominálně) zaznamenaly výdaje za poštovní a telekomunikační služby, jejich podíl na celkových výdajích je však stále nízký (cca 3,6 %). Výdaje za bydlení včetně dodávek vody, plynu a energií se zvýšily o 8,0 % a jejich podíl na celkových výdajích již překročil 22 %. V případě bydlení jde o nárůst vyvolaný pouze růstem cen, u poštovních a telekomunikačních služeb šlo o kom- Roste zájem o nové formy úvěrového prodeje Pro vývoj tržeb není určující pouze poptávka domácností Kupní sílu domácností snižuje především růst cen za bydlení Graf č. V.2.3 Vývoj struktury čistých peněžních výdajů průměrné domácnosti 100% 90% 80% 70% 6,2 17,3 8,8 22,3 13,9 22,1 14,8 19,5 19,9 18,6 21,8 18,1 22,1 18,2 60% 50% 76,5 68,9 64,0 65,7 61,5 60,1 59,7 40% 30% Výdaje za nákupy zboží Ostatní výdaje Výdaje za bydlení Pramen: ČSÚ, propočty MPO 121

6 Růst indexu spotřebitelské důvěry naznačuje další pozitivní vývoj tržeb binaci růstu ceny (z jedné čtvrtiny) i poskytovaných výkonů (ze tří čtvrtin). Výdaje za nákupy zboží stouply nominálně jen o 5,2 %. Ve výdajích domácností se dlouhodobě zvyšuje především podíl výdajů za bydlení, dodávky vody, plynu a energií na úkor podílu výdajů za nákupy zboží na trhu. Výsledkem pravidelného terénního průzkumu společnosti GfK Praha ve spolupráci s ČSÚ, MPO a Svazem obchodu je konstrukce souhrnného indexu spotřebitelské důvěry. Tento index je sestavován ve většině evropských zemí. Jde o indikátor, který může upozorňovat na blížící se změnu hospodářského cyklu. Vyjadřuje budoucí očekávání ekonomického vývoje ze strany obyvatelstva. Srovnání vývoje hodnot tohoto indexu a skutečného vývoje tržeb, vyjádřené v grafu, potvrzuje dosti těsný vztah těchto veličin, přičemž předstih očekávání před skutečným hospodářským vývojem je cca jeden rok. Graf č. V.2.4 Vývoj hodnot indexu spotřebitelské důvěry a tržeb od roku 1996 (čtvrtletní průměry) Hodnota indexu spotřebitelské důvěry Tržby maloobchodu a motoristických potřeb Index spotřebitelské důvěry Meziroční vývoj tržeb v % (stálé ceny) /96 3/96 1/97 3/97 1/98 3/98 1/99 3/99 1/00 3/00 1/01 3/01 1/02-10 Pramen: Gfk Praha, ČSÚ, graf MPO Údaje o vývoji v lednu 2002 Z grafu je například dobře patrné, že pozitivní obrat ve vývoji tržeb maloobchodu v roce 1999 byl signalizován změnou vývojového trendu indexu spotřebitelské důvěry již začátkem roku 1998 (kdy ještě trval hluboký pokles tržeb). Stabilní růst hodnot indexu v posledních čtvrtletích by měl odrážet mínění obyvatelstva o možnosti dalšího plynulého růstu spotřeby. Tržby maloobchodu, včetně motoristických potřeb vzrostly v meziročním porovnání v lednu o 2,7 %, shodně ve stálých i běžných cenách. To znamená, že se zastavil souhrnný cenový růst položek procházejících vnitřním trhem. Při poklesu cen pohonných hmot se výrazně zvýšil jejich prodej (tržby ve stálých cenách vzrostly o 10,3 %). V maloobchodě rostly výrazněji tržby v prodejnách s převahou potravinářského zboží (o 5,9 % ve stálých cenách), než v prodejnách s nepotravinářským zbožím, kde vzrostly o 2,1 %. 122