Imunointervenční léčba

Transkript

1 Imunointervenční léčba Ústav imunologie UK 2.LF prosinec 2007

2 Imunointervenční léčba imunomodulace nelze zcela odlišit stimulaci od suprese přehnaná odpověď IS nedostatečná odpověď IS Imunosuprese Imunostimulace antigenně specifická antigenně nespecifická

3 Co nás dnes čeká? imunosuprese imunomodulace pomocí IVIG imunostimulace kauzální terapie - TKD, genová terapie

4 Legenda specifita účinku rychlost nástupu účinku frekvence užití v klinické praxi

5 Protizánětlivé léky glukokortikoidy nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID = non-steroid anti-inflammatory drugs) anti-histaminika anti-leukotrieny anti-cytokiny

6 Efekt na cílové tkáně transport buněk funkce buněk maturace buněk suprese zralých buněk

7 Účinek glukokortikoidů zásah do transkripce genů kódujících různé proteiny redukce transkripce genů pro prozánětlivé cytokiny omezení účasti buněk imunitního systému v místech zánětu (ovlivnění endotelií, snížení chemotaxe) ovlivnění počtu a funkce buněk imunitního systému hlavní použití: prevence GvHD, autoimunitní a nádorová onemocnění

8 Účinek glukokortikoidů Efekt Mechanismus Buněčný transport neutrofily v oběhu uvolnění z kostní dřeně, ale omezený transport do tkání monocyty v oběhu lymfocyty (hl. CD4+) apoptóza CD4+ T lymfocytů, sekvestrace v kostní dřeni Buněčné funkce funkce makrofágů maturace M0 z monocytů produkce cytokinů (IL-1, 6, TNF-alfa) chemotaxe baktericidní aktivita aktivace T lymfocytů funkce endotelu funkce NK buněk inhibice transkripce genů pro cytokiny IL-1,2,3,4,6, IFN-gama exprese adhezivních molekul aktivity NO syntázy Zánět syntéza prostaglandinů inhibice fosfolipázy A2 a cyklooxygenázy

9 Nežádoucí účinky kortikosteroidů vliv na psychiku atrofie kůže katarakta akné hirsutismus proximální myopatie hypertenze žaludeční vředy diabetes mellitus suprese nadledvinek aseptická nekróza Cushingoidní habitus zvýšená náchylnost k infekcím zhoršení růstové dynamiky u dětí osteoporóza horšíhojeníran Obrázek převzat z

10 Účinek NSAID na IS inhibice cyklooxygenázy (COX-1,2) prostaglandinu E2 reakce pozdní přecitlivělosti rejekce kožních štěpů i experimentálních tumorů u zvířat sekundární protilátkové reakce na vakcinaci chřipkovou vakcínou koncentrace IgM RF u pacientů s revmatoidní artritidou hlavní použití: analgetika, antipyretika patří mezi nejrozšířenější léky na světě acylpyrin, ibuprofen, coxiby (Vioxx, Celebrex, GIT krvácení, infarkty myokardu...)

11 Antihistaminika I. generace dithiaden II. generace cetirizin, loratadin (Zodac, Zyrtec, Claritine...) prostupnost hematoencefalickou bariérou II.-III. generace antihistaminika s imunomodulačním účinkem adhesivních molekul, protizánětlivý efekt desloratadin, levocetirizin (Xyzal,Aerius) použití: alergie, sedace

12 Antihistaminika alergen IgE Fc- ε receptor degranulace histamin X žírná buňka

13 Antileukotrieny inhibice tvorby leukotrienů (blokování receptorů) zafirlukast, montelukast (Singulair) použití: lehčí formy bronchiálního astmatu, ponámahové astma ACP-senzitivní astma

14 Antileukotrieny fosfolipáza A2 kyselina arachidonová cyklooxygenáza X lipoxygenáza prostaglandiny leukotrieny tromboxany

15 Imunosupresiva a) imunomodulační farmaka antagonisté kyseliny listové - metotrexát purinové analogy azathioprin, mykofenolát mofetil alkylační látky - cyklofosfamid sulfasalazin antimalarika b) látky vázající se na imunofiliny cyklosporin A tacrolimus (FK 506), sirolimus c) antit, anti B anti T: anti-thymocytární globulin monoklonální protilátky proti CD3, CD4, CD52, CD25 orgánové transplantace rejekce, GVH, anti-b anti-cd20 (Rituximab) lymfomy, autoimunitní onemocnění

16 Purinová analoga azathioprin (Imuran) inhibice syntézy DNA aktivní až metabolity (po zpracování v játrech) začíná působit až po několika týdnech toxicita na kostní dřeň (granulocytopenie, trombocytopenie) hmozygotní deficit TPMT (thiopurin-metyl transferáza) život ohrožující aplázie kostní dřeně mykofenolát mofetil (CellCept) inhibice inosin-monofosfát dehydrogenázy = klíčový enzym v de novo syntéze purinů T a B bb

17 Alkylační látky interference s DNA duplikací v pre-mitotické fázi jednotlivé tkáně jsou různě citlivé na DNA reparaci po alkylaci Cyklofosfamid aktivní až metabolity (po zpracování v játrech) přesný mechanismus účinku není znám redukovaná odpověď na stimulaci antigenem defektní hypersenzitvní reakce opožděného typu při malých dávkách klesají počty CD8+ lymfo, při větších CD4+ po vysazení návrat k normálu trvá týdny až měsíce dlouhodobé podávání spojeno s Ca močového měchýře Chlorambucil působí přímo na B buňky B-buněčné nádory vysoké dávky spojeny s rozvojem leukémie

18 Látky vázající se na imunofiliny Cyklosporin vazba na intracelulární receptory cyklofilin kalcineurin inhibice translokace trankripčních faktorů do jádra - inhibice dějů závislých na kalciu hlavním efektem je inhibice snížení produkce IL-2 (postižení CD4+ dependetních dějů) hlavní použití v prodloužení přežití štěpu po transplantaci u AI kde hrají hlavní rolil CD4+ - psoriáza, uveitida, těžká RA, AD efekt nastupuje za 2-12 týdnů, onemocnění relabuje po vysazení léku (někdy rebound fenomén) vysoké dávky jsou nefrotoxické, způsobují hypertenzi, hepatotoxicita, gingivální hyperplázie, tremor, hirsutismus, indukce vzniku lymfomu FK506 (tacrolimus) váže se také na intracelulární protein, podobný mechanismus účinku jako CyA, ale x potentnější, inhibice IL-2,3,4, IFN-gama větší nefrotoxicita než u CyA Rapamycin (sirolimus) strukturálně podobný FK506, ale neovlivňuje transkripci cytokinů inhibuje T-bb proliferaci po stimulace IL-2, 4

19 Látky vázající se na imunofiliny Cyklosporin vazba na intracelulární receptor cyklofilin kalcineurin inhibice dějů závislých na kalciu hlavním efektem je inhibice produkce IL-2 ( postižení CD4+ dependetních dějů) hlavní použití - v prodloužení přežití štěpu po transplantaci u AI kde hrají hlavní rolil CD4+ - psoriáza, uveitida, těžká RA, AD efekt nastupuje za 2-12 týdnů, onemocnění relabuje po vysazení léku (někdy rebound fenomén) vysoké dávky jsou nefrotoxické, způsobují hypertenzi, hepatotoxicita, gingivální hyperplázie, tremor, hirsutismus, indukce vzniku lymfomu FK506 (tacrolimus) váže se také na intracelulární protein, podobný mechanismus účinku jako CyA, ale x potentnější, inhibice IL-2,3,4, IFN-gama větší nefrotoxicita než u CyA Rapamycin (Sirolimus) strukturálně podobný FK506, ale neovlivňuje transkripci cytokinů inhibuje T-bb proliferaci po stimulace IL-2, 4

20 Anti-cytokinová terapie Monoklonální protilátky proti TNF - alfa infliximab (Remicade) - chimérická adalizumab (Humira) - humanizovaná Etanercet (Enbrel) humanizovaná, inhibitor receptoru nežádoucí účinky: indukce autoprotilátek anti-dsdna, zvýš. incidence tbc indikace: RA, JCA, Crohn, Bechtěrev Inhibice IL-1 - Interleukin1-RA = Anakinra (Kineret) problém s opakovaným použitím

21 Léčba imunoglobuliny substituce u primární protilátkové imunodeficience sekundární protilátkové imunodeficience imunomodulace autoimunitních onemocnění 1 g cca 4x10 18 molekul IgG rozdíl v dávkování u substituce a suprese

22 Mechanismy účinku IVIG - závislé na Fc fragmentech blokáda Fc receptorů na fagocytujících buňkách (cca 30 dní, stejný efekt MoAb anti-fcgr) inhibice produkce zánětlivých cytokinů makrofágy (in vitro) snížení funkce NK buněk ovlivnění Fc receptorů na B lymfocytech (CD32)

23 Mechanismy účinku IVIG - závislé na Fab fragmentech neutralizace různých (super,auto) antigenů (stafylokokový toxin) antiidiotypová aktivita inhibice diferenciace B lymfocytů a na T závislá aktivace B lymfocytů tvorba revmatoidních faktorů

24 Klinické použití IVIG efektivita prokázána RCT (= randomizovaná klinická studie) immuní trombocytopenie Guillain-Barré syndrom Chronická zánětlivá demyelinizující neuropatie Kawasakiho nemoc Dermatomyositida Lambert-Eatonův myastenický syndrom Multifokální neuropatie v RCT efekt neprokázán postvirová únava (chronický únavový syndrom) revmatoidní artritida juvenilní revmatoidní artritida povzbudivé výsledky (malé soubory pacientů) systémové vaskulitidy steroid-dependentní astma anti-faktor VIII indukovaná koagulopatie myastenia gravis (těžký průběh) nezvládnutelná epilepsie

25 Monoklonální protilátky v léčbě nádorových onemocnění spojení monoklonální protilátky a cytotoxického léku (methotrexát, vinkristin), toxinu (ricin, abrin), radioizotopu (jód-131, yttrium-90) imunolokalizace tumoru radioizotopem označená protilátka (indium-111, technecium-99)

26 Imunomodulace antigenem a) imunoterapie alergických onemocnění - terapie definovaným exoantigenem b) imunoterapie autoimunitních onemocnění - terapie definovaným (obvykle zatím hypotetickým) autoantigenem c) imunoterapie nádorová DC, lymfocyty T

27 Imunostimulace cytokiny IFN alfa malignity, hepatitida B a C, nemá vliv na kongenitální inf. nežádoucí účinky: chřipkové příznaky, únava, anorexie, psychické poruchy, suprese KD, proteinurie, hepatotoxicita, kardiotoxicita IFN beta roztroušená skleróza možná díky inhibici exprese HLA-DR na gliových bkách IFN gama lepromatózní lepra, leishmaniáza, chronická granulomatóza IL-2 u PID, HIV, zvyšuje počet CD4+ lymfocytů GM-CSF, G-CSF produkce nových granulocytů, monocytů/makrofágů podporuje fci již zralých bb

28 Imunostimulace bakteriální lyzáty - nespecifická aktivace makrofágů Bronchovaxom, Ribomunyl, Luivac atd. chemická imunostimulancia ústup od používání Isoprinosine, Levamisol vakcinace proti infekčním agens

29 Transplantace hematopoetických kmenových buněk Lancet

30 Genová terapie především kauzální léčba těžkých vrozených imunodeficiencí s definovanou molekulovou podstatou podmínky úspěšné genové terapie: monogenetický kauzální defekt identifikace normálního genu a vložení do vhodného vektoru (retrovirus, adenovirus, komplex plazmid-lipozom) normální proliferace transdukovaných buněk in vivo možnost detekce genového produktu (možnost sledování) dosavadní aplikace ADA, SCID, CGD (od 90. let) korekce SOMATICKÝCH buněk kmenové buňky (HSC) očekáváme dělení, integrace do genomu RNA viry (retro- a lenti-viry) terminálně diferencované buňky (post-mitotické buňky, neurony, buňky sítnice) nedochází k integraci do genomu DNA viry (adenovirus) site-specific integration and hologous recombination

31 Genová terapie Cavazzana-Calvo, J Clin Immunol, 2007

32 Genová terapie - problémy nedostačně ekfektivní přenos genu nízká exprese proteinu mutageneze onkogeneze imunogenicita genu/vektoru

33 Budoucnost imunoterapie antigenně specifická imunosuprese snížení nežádoucích účinků antiinfekční imunita, protinádorová imunita, autoimunita podrobnější poznání mechanismů imunity, cílenější zásah jen do těch složek, které jsou za danou imunopatologii zodpovědné

34 Psychika a imunita vliv beta-endorfinů při stresu (zkouškové období) počet lymfocytů aktivita NK buněk produkce IFN-gama