NAS INTERVIEW > J. s predsedou okresniho vyboru Svazar mu V Bene ov6 Jaroslavem Simedkem a mi'stopfedsedou okresnf rady radioamatdrstvi

Transkript

1 NAS INTERVIEW > J jnosim! ^ VVZNAMENANi v. - ZABRANNGU. VtCHOVU- y l atstupne.. i' easopisproelektroniku r. ' AAMAT^RSKfVYSl'UiNf ' : ^ r.: rocnik XXXIV (Lxiii) igas Cfstb 7 i'. VTOMTOSESITE I interview_ J }. dtenari n^m pf$r.. ; j 1 ARsvazarmovskymZO^;....:,. ^44 r ARmj^dezi... i R15(Logltrpnikumi'v*c...) ; 1 j Jaicna to? 250!! AR seznamuje; TelefonnfpKstroj r, I' s tlaiitkovou volbou...25^1. ^ televjzm generator l nek,imfm\! jaspvychpruhuasachoynice...^252 Mikroetektronika(Mikropodita ZX-81; i. ^ InstrukînikroprocesoruUdSOD)...,..257 j I Digit^lni meh ujetych km..».265 '! i Pokrokyl4karskeelel^pniky..!...:..268 Zopravdfsk6hosejfi^.« i j Z^namova pamdf pro RTTY.. _.272 j ARbrahn^vychovg; j J Inzerce...; * ) 6ettijsme '! - ' > s predsedou okresniho vyboru Svazar mu V Bene ov6 Jaroslavem Simedkem a mi'stopfedsedou okresnf rady radioamatdrstvi a elektroniky Karlem Sazamou, OK1DHZ, o naplaovdnf rezotuce VII. sjezdu Svazarmu v roce 40. vyrodr osvobozeni ' nasi vlasti sovdtskou armddou, Od VII. sjezdu Svazarmu uplynulo jiz Jeden a pul roku. Jak se vdm dari plnit tikoly, vyptyvajici z rezotuce sjezdu? J. Simedek: Okoly, vyptyvajici z rezotuce sjezdu, Ize rozddlit zhruba do peti hlavnich skupin. Prvni z nich jsou ukoly, jejichz spineni. ma upevnit socialisticke pfesveddeni a brannd postoje dienu Sva zarmu. N^leduji ukoly, jejichz spineni zdokonaiit pfipravenost ml^deie ke sluzbe V CSLA, d41e ukoly, zamefujici pozornost na dustednejsi vyuziti z^jmove brannd dinnosti ve prospdch buddv^ni a obrany zeme. DvI poslednf skuptny ukolo se tykajj vynakl^d^ni finandnich a materialnich prostfedku k zabezpedeni daldiho rozvoje a dinnosti organizace a v estranndho rozvoje vystavby Svazarmu a ziepseni ridici prace.. Predseda O V Svazarmu J: Simecek vykazuji uspokojivou dinnost jen.tam, kde je podporuje ndjaky priimyslovy zavod, tj. V nasem okresu tfeba BlanickI strojirny. Na vesnici se totii'tdiko hiedaji vhodne prostory na klubovny, na di'iny atd. Navic ph cendch napf. meficfch pristroju a mikropocitadu nelze z pfiddlovanych fi nandnich prostfedku pokryt potfehu ve * vybaveni ani zddsti. Obdrzi-li okresni rada radioamaterstvi a elektroniky Jako letos, rodni pfispevek kolem lo OOOKds, musi ho rozddlit V podstatd na dtyh casti, jednu ddst si nechd pro svoji potfebu, jednu cdst dostane vlasimsky radioklub, daldi bene-, dovsky radioklub a konecnd dalsi benedovsky hifiklub. Je jasnd, co si asi tyto organizace za pfiddlene penize mohou pofidit. Vrafme se tedy ke skupinam ukolu, vyplyvajicich z rezoluce VII. sjezdu., Z prvni skupiny ukoto by mne zajimalo, jak plnite ukoly, tykajici se polittckovychovne prdce. AMATERSKE RADIO RADA A Vyd^vd UV Svazarmu. Opietafova 29, Praha 1, tel , ve Vydavatetetvl NASE VOJSKO, Vladislavova Praha 1. tei: Spfredaktor ing. Jan Klabal, z^tupce LuboS Katousek, OKI FAC. RedakCnf rada: Pfedseda ing. J. T. hlyan. dtenovd: RNDr. V. Brunnhofer. OK1HAO, V. Brz6k, OKI DDK. K. DonAt, OK1DY, ing. O. Filippi, V. Gazda, A. Glanc, OKI GW, M. HaSa, ing. J. Hodik, Z. Hradisky, P. Horik, J, Hudec, OKI RE, ing. J. JaroS, ing. F. KrAlik, RNDr, L. KrySka, J, Kroupa. V. Nfemec, ing. O. Petrdcek, OK1NB, ing. Z. Pro5ek, ing. F. Smolik, OKI ASF, ing. E. Smutny. f^k. ing. F. Simek. OKiFSt. ing. M. SredI, OKINL, doc. ing. J. VackAf, CSc,. laure^t si. ceny KG, J. Vorliêk. Redakce Jungmannova 24, , Praha 1, tel , ing. Kiabal t. 354, Kalou* sek, OKI FAC, ing. Engel, Hofhans I. 353, ing. Myslik, OK1AMY, Ravlig, OK1PFM, I. 348, sekretari&t Roiitfe vy}de 12 tis^. Cena vytisku 5Kfis, pololelni -pfedptatne 30K6s. RozSifuje PNS. Informace o pfedplatnem poda a objedn^vl^ -pfijima kaids administrace PNS. po^ a dorucovatel. Objednpyky do.zahranici vyfizuie PNS - ustfedni expedice a ddvoz tisku Praha, zavod 01, administrace vyvozu tisku, Katkova 9, Praha 6. V jednotk^ch ozbrojenych sil Vydavalel- stvi NASe VOJSKO, administrace. Vladislavo va 26, Praha 1; Tiskne NASE VOJSKO, n. p., zavod 8, Praha 6-Ruzyn6. Vlastina 889^. tnzerci pfijima Vydavatelstvi NASE VOJSKO, Vladislavova 26, Praha 1. tel , I. 294, Za pitvodrwst a ^rsvnosl pfisp&vku ruci autor. Redakce rukopis vr^ti, bude- -ii vyiad^ a bude-li pfipojena frankovand obalka se zpdtnou adresou. NavStgvy v redakci a telefo*. nicke dotazy po 14. hodinfe. C. indexu Rukoptsy 6i'sla odevzddny tiskamd I ti'slo md vyjrt podle pldnii V^ Vydavatelstvi NASE VOJSKO. Praha Mistopredseda okresni radf radioamaterstvi a elektroniky K. Sazama, OK1DHZ Mohl byste pro lep i predstavu o praci vasi okresni organizace uv4st alespod zhruba podet zdkladnich'organlzaci na okrese, Jejich zamdreni a podminky, za nichz or ganizace pracuji? - 4. S. - Na okrese je 76 zakladnich organizaci pfevaznd na vesnicich, nejrozsirendjsimi odbornostmi jsou motorismus a stfelectvi. Pokud jde o radioamatdrstvi a elektroniku maji tyto odbornosti nejmdnd die nu, coz je ddno podminkamj k jejich praci. Z cel kern asi sesti tisic svazarmovcu na okrese je necela stovka radioamateru a elektroniku. Pokud jde o podminky, za nichz organi zace pracuji, Ize hci, ze jsou ruznd -. V pfev^nd zemdddlskem okresu ty od bornosti, ktere ke svd dinnosti potrebuji znadne pfostfedky a mnozstvi pfistroju. J,. - PolitickovychovnA prdce je jednou ze zakladnich slozek na i dinnosti. Za zdkiadni pfi hodnoceni vysledkd politickovychovnd prdce povaiujeme uroven pfesveddeni dienu Svazarmu osprdvnosti politiky KSC a ukolu, kterd z ni vypiyvaji pro Svazarm, a aktivni vztah k jejich realtzaci. Jde pfedevdim osprdvnechdpa- * ni brannd politiky strany, o tfidni bddlost a tfidni chip^ni vdech souvislosti, nesmifitelnost k nepfdtelskd ideologii. o pracovni a spoledenskou aktivitu. To vde se musi projevovat ve snaze jednotlivcu i kolektivu o prohloubeni jejich brannd od bornosti a o uk^ndnd pindni ukolu, vypliâjicich z konkretni funkce te ci one organizace di klubu a toho di onoho dlena Svazarmu. Je tfeba fici, ze z uvedenych hledisek ize kladne hod notit kolem 50 % na ich organizaci, jsou to pfedevdim organizace, ktere maji pfedem schv^leny pldn dinnos ti, a organizace, v nichz se provddi aktivni branna zdjmpva dinnost. Stejnd dobfe Ize hodnotit i organizace, kterd souteii, nebo se pfipravuji pf ihi4sit se do soutdze o titui VzornS z^kladni organizace. Hodnotime-li negativni jevy v tdto oblasti je tfeba kohstatovat, ze k zabezpede ni vdtsiho rozvoje a vyrazndmu zvydov^ni kvality a udinnosti politickovychovne pra ce nejsou vy^dfeny organizadni, kadrovd, ^ finandni ani matedalovd pfedpoklady. w Tuto dinnost silhd, a to v negativnim slova r A/7 85 C2!!2KlAD ffi 241

2 smyslu, oviivnuje trvaiy nedostatek rnateridtov4ho vybavent a tak se pfi snaze pinit rozvoj V ziijmovych brannych 5innpstech * veimi asto improvizuje, zvl4 t v technickych odbornostech a pfi pr^ci s ml^deî. Mnohem menii problemy zaznamen^vame V cinnostech, ktere jsou materialove i financne nen6rocn6. Oanou situaci by ndm pomohio uspokojiv6 fe it pfedevsim to, kdyby neexistoval nazof, ktery je tasty i u vedoucich pracovniku organizaci v nasem okresu, ze Jednotny system branne vychovy-.obyvatelstva je v^ci pouze Svazarmu. Pres na i osv^tovou cinnost se s timto nôrem.setk^v^me bohuzel st^le. Pfitom Svazarm sv povinnosti vyplyvajici z JSBVO pini. OV Svazarmu tim, ze m4 dokonaly pfehled a je pravideine informovan o soudasntm stavu, proto pfijmul usneseni ke zlepseni 6innosti v oblasti politickovychovrie pr^ce a k lepsimu vytv^feni podminek k dosahov^ni lepsich vysledku. ' Jak dosahujeme pfehledu o dinnosti? Kazda z^kladni organizace v okresu m^ sveho patrona, ktery podte potfefay pfen^gf ukoly a ppzadavky OV do ZO a sougasne i kontroluje jejich plneni. Snahou OV je, aby do tgto poznavaci funkce byly zapojeny i rady odbornosti, jejichz ginnost je pravideine jednou v r'oce komplexne vyhodnocov^na pfedsednictvem OV a jsou k ni.pfijimgna konkretni a dlouhodoba usneseni pfedsednictvem OV, ktera maji zabezpegit plneni koncepce dang odbornosti, jeji rozvoj a uginnost masove politicks prgce rad odbornosti. Hodnotime-(i spfnenf ukolu v oblasti poiitickovychovne prace a vychazime-li pfi tom z ciiu, ktere jsme si jako okresni organizace po VII. sjezdu dali, muême ficj, ze politickovychovng a masove politicka prace je na dobrg urovni. Brzdou vyrazngjgich uspgchu je krome jineho nekdy mala iniciativa a aktivita nekterych funkcionafu, coz byva odrazem nesplnenych pozadavku. i pfijatych usneseni v kadrovem, organizagnim,a materiatovem zabezpeceni ngkterych cinnosti. Z prvnt skiipiny ukotg mne jegtg zajimg, jak pinite ukol uginngji spojovat politickovychovnou a brannou ginnost Svazarmu s verejnym a politickym zivotem v mistg/* tj. ve vagem pfipade v Benegovg, popf. v dalsich mistech okresu. J.. - Prave v tomto smgru mohou bi^ radioamatefi aelektronici pfiktadem. Nez dame slovo mistopfedsedovi rady, yyzvedl bycb napfiklad smiouvu' o zajisteni clanku z ginnosti Svazarmu pro okresni noviny Jiskra, coz je veimi dulezitg z hlediska propagace pestre ginnosti nasich organizaci a.z hlediska naboru nov^ch gienu. Smiouvy o spolupraci jsme dale uzavfeti i s OV SSM. OV CSTV, OV 6k a Obvodni vojenskou spravou. spblupra ce s nimi je stanovena ngplni jednotlivych' dohod. K, Sazarha - Radioamatefi a elektronici okresu se veimi cinne Cigastni vefejngho a pplitickeho zivota okresu. Lze fici, ze spoiupracuji na vsech vetgich akcichpkresnihp charakteru, uvedu pfedevsim o- zvugeni mgjovych oslavjakve Vlasimi.tak i V Benegove, ozvugeni spartakiady opet ve Vlagimi i v Benesove, ozvugeni a ukazky ginnosti (kazdorogne) na mirovg slavnosti v Benegove, zabezpegujeme pro-, gram na Dnu Svazarmu dgtem" ve Vlagi mi, stejne jako na dnu Svazarmu've Voticich, na krajskg zemgdelske vystave v-benesovg pfedvgdi svoji, ginnost hifiklub, kromg toho tarn vystavujeme i ukgzky z nagich zafizeni, ozvugujeme motoristickg tergnni soutgze, pfipravujeme pro gram na pionyrske tabory v nagem okre su, zabezpegujeme spojent pro sportovni podniky n. p. Jawa Tynec n/s..atd. Lze tedy pravem uv6st, ze je nas vidgt, 0 ngpini nagt ginnosti se muze na dnech Svazarmu pfesvedgit kazdy zajemce, pfi tom ngkterg z uvedenych akci by si bez nagi pomoci jiz pofadatele neumeli pfedstavit.. ^ Druhg skuplna ukolu se tyka vycviku branch, budovgni staiych vycvlkovych stfedlsek a spoluprace s mistni vojenskou sprayou a mist- Q nimi utvarycsla. Co k tom u muze te fici? J: S. - Vybudovani stateho vycvikoveho stfediska pfedevgim zgvisi na ziskgni vhodng mistnosti {gi lepe vhodnych mistnosti). Prozatim jsme k vycviku brancu vyglenili jednu mistnost v budovg okresniho vyboru, coz je sice provizorium, ale k vycviku brancu..radioveho smgru jakz takz stag!, nebof tech b^va obvykie asi 10. Pokud jde o spoluprgci s okresni vojen skou spravou a mistnimi utvary CSLA lze fici, ze spoluprgci sice neodmitaji pfi nagich konkrgtnfch pozadavcich, avgak ani nenabizeji. K. S. - Pfi vycviku brancu pracuje jeden glen kolektivky OK1KJB z Benesova. Navic rada vzdy pfed zahajenim gkolniho roku pofadg besedy s brannou tematikou a na nage doporugeni vstoupilo nekolik nagich gle'nu do fad vojaku z povolani - i kdyz jsme tim vlastne pogkozeni. nebof jsme pfigli o gleny, vgichni se totiz odstg- - hovali. Ve VlaSimi mame dobrbu spolu praci s mistni posgdkdu CSLA, nebot jeji velitel je sougasng i clenem mestskeho vyboru Svazarmu. Z nasi strany jsme mistni posgdce pomohli napf. i tim, ze pravideine ozvugujeme slavnostni pfisahunovggku., ^ Tfeti skupina 6kolu zamefuje pozornost na zgjmovou brannou ginnost jako vyznamny prostfedek masovdho branng vychovngho pgsobeni. V tomto smgru by mne zajimalo, jak se na okrese rozviji vddeckotechnickg aktivita, zejm^na v oborech elektroniky, zda se vytvafeji podminky pro uplatngni zgjmu mladeze i dospgtych v elektronice a v radjoamatgrstvi, jake mate v tomto smeru probigmy a co vam nejvice brani pintt tyto ukoly. J. S. - V sougasne dobe je obrovsky zgjem o praci s mikropogitagi a s vypogetni technikou vubec. Mgme ovgem skutegne' obrovske potize.jak tento zajem podchytit. Souvisi to opet jak s vhodnymi misfnostmi, tak s prostfedky. kterg mame k dispozici a konecng i s vhodnymi in-' struktory, V zemedgistvi pracuje zatim minimum odborniku na vypocetnt techniku, a ani v zavodech v okresu neni vypo getni technika pfilig rozsifena. Jedinou vyjimkou je snad TESLA Votice, kde vsak zatim neni svazarmovskg organizace; pokusime se s danou situaci neco udelat, ve Voticich by se jiste nasti jak instruktofi, tak i popf. yhodne mistnosti a bylo by asi mozne pocitat i s podporou vedeni zavodu. Take proto dglame ve Voticich,,Den Svazarmu" s ukazkami ginnosti. snad se nekdo uchytialespoh drapkem". K. S. - Prace s migdezi je skutegng veimi. obtizna, pfedevgim proto, ze zajem zdaleka pfesahuje nage moznosti. Vlasimska kolektivka {glen viceugelove 20 pfi Blanickych strojirngch) 0K10FE mg pod svym patrongtem tfi krouzky migdeze,* elektronicky pro gkoini mlgdez, elektronicky pro mladeido 18letakrouiekROB. Krouzky navgtgvuje asi 40 mladych - co jim vsak mcizeme nabidnout? Kromg jednoho gkolniho mikropogitage PMI-80 slusne vybavenou mgfici laboratof a ve vysiiacim stfedisku Boubin - to je vgak pro tolik lidi a pfi tak velkgm zgjmu veimi mglo. Abych nezapomnel - OKIOFE mg jeste k dispozici jed'en transceiver pro MVT a vybaveni pro ROB v pgsmu 80 m. Pfitom finangni pfispevek od Svazarmu je asi polovinou dotace od zavodu, pro stfedky sice i sdruzujeme, ale ani to vgak. nestaci kryt alespon ggst potfebnych nakladu. Nase zafizeni pro ozvugovgni jsme si napf. pofidili ze sdruzenych prostfedku od MeNV, Blanickych strojiren a Ngrodni fronty, proto take od techto organizaci tezko muieme zgdat uhradu, pouzijeme-li toto zafizeni na jejich akcich, takie ani z techto zdroju nemuzeme zgdng dalgi prostfedky ziskat. Doufame, ze se vgak situace znagne ziepgi V brzke dobe, nebof ]e ve vystavbe. Stanice mladych techniku ve Vlagimi a hifiklub Benegov mg v pignu zatozit jegtg letos krouzek mikroelektroniky. Mrzi nas ovgem, le je na okrese tak mglo moinosti uplatnit se v elektroniceproto mnoho z tgch mladych, ktere behem doby pfivedeme k elektronice a dostaneme na urcitou uroveh, odchgzi po skongeni skoly mimo okres, s tim se vgak bohuzel neda nic delat. Pfedchozi otazky uzce souvisi i s dalgi otgzkou - Jaka opatfeni jste podnikli k efektivntmu a hospodgrnemu vyuiivani finangnich a mate- ' rialng technickych prostfedku k zabezpedeni a dalsimu rozvoji organi zace? K. S. - O vysi finangnich pfispevku jiz byla feg. Jen stgzi ngm stag! k tomu, udrzet, stgvajici zafizeni v chodu. Pro nedostatek finangnich prostfedku jsme museli napf. zrusit i nekterg zgvody, i kdyz byly,.kgdro ve" obsazeny, napf. ucast nasubregionalech, FM kontestu apod. Pfitom napf. naklady na provozni aktivy hradime z vlastnich prostfedku, stejne jako mnoho dalsich drobnych vydaju. Pokud jde o ma terial ne technicke prostfedky - tech vyuzivame skutegne v maximglni mozne mife, a tak, aby investice do nich vlozeng se vzdy V nejake forme vratiiy- ato se nam diky osobni odpovednosti za svefene pro stfedky dafi. Rad bychsejegte jednou vrgtijkfinanc- îm prostfedkum, abyse nezdalo, zesi jen bezduvodne stezujeme a ze jejich nedostatkem omlouvame to gi ono. Problem ginnosti je v nasich podminkach pfedevg/m probigmem vybaveni. Ngzorne feceno - je sice mozne pfedngset o tom, jak pracuje mikropogftag nebo vysilag a jak bajegne lze to gi ono fegit mikropogitagem a kam se lze dovolat vysilagem, ale trvaly zajem o vec takto ziskat nelze. K tomu je tfeba onen mikropogitag nebo vysilag mit k dispozici, aby si kazdy mohl to, co se od pfed nasi, vyzkouget v praxi - vzdyf kazdy z ngs zna usiovi, ze praxe je kritgrium teorie". A to plati v elektronice pfedevgim. Zgdng krasng slova a zadng krasne perspektivy samy o sobe nam zgjem o vgc udrzet nepomohou. V okresu, jako je ngg, by pomohia ke skutegnemu oziveni a hlavng rozsifeni ginnosti bud vlastni vydelegna cinnost nebo jednou za cas jednorazovg dotace vyggi gastkou (za niz by se dal pofidit napf. mikropogitag gi

3 vysi'la6). Moznost vydelecn6 6innosti je minim^lni. o tom jsme se jizzminili, rada ji mnohokr^t probirala azabyvaty se jf kluby - bez podstatneho vysledku (pomineme-li brtg^dnickou, slu n6 honorovanou udrzbu stfelnice ve Vla imi). Pak tedy zbâ jen druh^^ moznost - i tady vsak asi neusp^jeme, nebot dotace dostavajf jen organizace, kter6 vykazuji.cinnost ve velkem (a ty je obvykie ani nepotrebuji'). Pokud se bude hodnotit cinnost jen podle poctu 6lenu, tak nemuzeme vlastn6 po6jtat s. nici'm, je nas malo, na roz ifeni' fiinnosti nemame, proto dost4v4me jen to, CO dostav^me... a to je ten zadarovany kruh. Jak z n6j najit v^chodisko? Z posledm' skuptny likolu by mne zaji'malo, jak rozsirujete a zkvaiitaujete ilenskou zdkladnu, jak vyuzivate soclalistick^ho soutdzeni a zda jste se zapojiii do zavazkov^ho hnuti ke 40. vyroii osvobozeni a 35. vyro i' zaloieni Svazarmu. J Podet 6lenu Svazarmu v okrese se posledni dpbou ponekud snizit, my se timto stavem zabyvîme a del^me ruzna opatfeni - jak jsem se o tom jiz zminil. Situ ace je pro n^ o to slozitejsi, ze bychom chteli mi't nove cleny ne za kazdou cenu, ale pfedevgim takove, ktefi V organizaci budou pracovat, ktefi se cinne udastni svazarmovskeho zivota. proto pfipravujeme pro okresni konferenci V z^veru roku 1985 plan vystavby orga nizace do roku 1990, v nemi by m la b)ft i opatfeni k zabezpedeni rostu 6!enske zakladny. V minulem a v leto nim roce jsme se rozhodli. aktivizovat cinnost organizace pomoci socialistick^ho sout^zeni a zavazkov ho hnuti na pocest 40. vyroci osvobozeni. Zavazek OV pfitom v sobd zahrnuje i zavazky jednotlivych rad odbornosti a ZO a je zamefen na pjneni rezoluce VII. sjezdu. V ramci tohoto z^vazku m4me napf. realizovat celkem 140 celospoledenskych akci, 17 vystavek s brannou tematikou, uskutecnit v sini tradic 2 besedy s mtadezi a dat i akce (S^tkov^ni Dionyru atd.). Z oblasti pln ni ukolu pro CSLA ustavit 2 nov kluby DPZ, zvetsit po6et lektoru CO o 4, dos^hnout toho, aby z celkoveho podtu brancci bylo 25 % hodnoceno jako,,vzorny, ziskat nejm6n dva z4jemce o studium na vojen-* skych skolach. Zavâli jsme se dale ziskat 260 novych vykonnostnich tfid (ve vsech odbornostech), pfipravit a vycvicit 80 novych cvicitelij, treneru a rozhodcich a zabezpecit ucastnikci DZBZ a 6000 SZBZ. Clenov6 Svazarmu odpracuji v akci Z 5000 brigadnickych hod in, na zafizenich Svazarmu hodin, odevzdaji do sberu 12 tun zeleza, 2 tuny papiru, 300 litrci vyjeteho oleje, ziskaji ze svych fad 30 dobrovolnych d^rcu krve, sklidi 200 metrickych centu senaznepfistupnych ploch a realizuji 140 branne technickych a sportovnich akci. Jiz dnes vsak vime, ze tento podet bude pravdepodobne pfekrocen, nebof okres ma v letosnim roce zabezpecovat dve mezin^rodni {' purn akce, p t pfeborci CSSR (z toho napf. pfebor KDPZ vzafis pfilezitostnymi QSL), sest pfeboru Cech a 18 krajskych pfeboru. Prvni v t i akci byl v dubnu pofadany Sdruzeny pfebor v ROB pro okresy BeneSov, Pribram, Kladno a Beroun. K. S. - Zîvazek rady radioamat^rstvi a elektroniky vychî ze z^vazko klubu.. Z podstatnych bodu Ize uv^st zdvazky na rozsifeni clenske zakladny, na pomoc organizacim NF, na pomoc organiz^torum Spartakiady (rozmnozov^ni pasku pro n^cvik), na udrzbu a modernizaci vysilaciho stfediska Mezivrata (brigadnd, bez financnich nebo jinych n^roku), na vytvofeni dvou novych krouzku miîdeze na okrese. na brigady na vystavb are^tu Svazarmu ve Vlasimi, na udrzbu a zabezpeceni plynuleho a bezporuchov6ho provozu pfevad^ce OKOM, na aktivizaci dinnosti s prostfedky, ktere jsou k dispozici ' atd. Chcete dodat jestd neco na zavdr? K. S. - Z6v$rem bychom chtdli poddkovat AR zato, ze jeho prostfednictvim muzeme ventilovat*' nektere z^sadni problemy, ktere tizi, a ktere nejsou asi pouze nasimi probt6my. K uvedenym problemum pfistupuji jeste dalsi - v soucasn6 dob fesime, jak rozdelifdosavadni 6innost spadajici pod radu rad loamat^rstvi a elektroniky na dve, radioamaterskou a elektronickou, jak zajistit z dosavadni rady dve, jak rozdelovat prostfedky pro ob rady a jim podlehajici kluby; je to problem pfedevsim proto, ze se v nasich podminkach dinnost obou odbornosti prolin^ a navazuje na sebe, navic bude tfeba V budoucnu vytv^fet dvoji pl^ny cinnosti, psat dve zpravy, dva.rozpocty atd., zajistit n^vaznost cinnosti obou od bornosti. Zkratka naroste dale administrativa. V teto souvislosti nas mrzi i to, ze se v letosnim roce jiz neposilaji zapisy ze zasedani rady na vyssi organ.-takze nahofe'* nemaji a ani nemohou mit pfehled 0 nasi cinnosti b hem roku, takze jak nds maji fid it a usmerhovat? V neposledni fade nas tizi i to, ze se na n^ zfejme zapomnelo pfi rozd lovani tzv. inkurantniho materi4lu, tj. materidiu vyfazeneho z CSLA a MV, ktery by tez pomohl aktivizovat a rozsifit na i Cinnost. J Hlavnimi ukoly roku 1985, ktery je rokem 40. vyroci osvobozeni nasi vlasti sovetskou-armadbu, je pinit zavery XVI. sjezdu KS6, ktere byly zpracovany do podminek nasi okresni organizace, a pinit z^vcry VII, sjezdu Svazarmu v podmink^ch kazde z^kladni organizace v okresu. Pres nckterd nedostatky si myslim, ze se n^m prace dafi. Na okresni konferenci V zavcru roku pfijdeme s dukladnym rozborem a hodnocenim soucasndho stavu na i okresni organizace a doufam, ze se ndim podafi sestavit takovy plan vystavby okresni organizace do roku 1990, ktery polozt zaklady vyrazneho rozvoje naci okresni organizace. DCkujeme Vam za rozhovor a pfejeme vam mnoho zdaru pfi prad na rozvoji nad organizace - Svazarmu. uspofada v r..1^5 cyklus'ybih havûjtcich Jnternatnich tydenni'ch kurzo z oblasti'mikropocitacove techniky:;^ v - VV v y " Vnajai pbvddy mikropracesorii> pfidayna zaîzeni;-r ~^r^ > ^ Rrograitipvani mikropoditaddyych sysvamu s'^mlkroprocesprem ^ Monbllticke mikroppcitace rady struktura, pfogramovani; naa dla-.gnosthta.. V. v. r>-..' ; Kurzyjsou urcehy pracovhikum ^ vysokpskblskym, popf. st^^^ rijm vzdelanim: Pfihiaskylpfijima s. KopaioVa, bum techniky fisws Rrahe, Gdrkbho riam. 23^11000 Praha 1. tel.;2667^^."^^-< r,/ CtenAPii nam p[s( Kildnku Napefovd digit^lni sonda z AR-A c. 3/85 Po obdrzenf dopisu dten^reze dne 2,3^ 1985 Va fm prostfednictvim jsem jeho upozorneni prostudova! a zjistu jsem, ze moji chybou doslo k nesprivnemu zapojen! OZ3. Proslm tedy o otiitsnl omiuvy dtenafum a opravy. Pfi navrhu piosnych spoju T15 by! OZ3 omyiem navrzen ze strany spoju. Pfi ozivovani sondy jsem tuto chybu odstranii prostym ohnutim vyvodu OZ o 180?. Na tento nedostatek jsem v ak pfi vyhotovo y^ni dokumentace pro Konkurs AR zapomn i. Vzhiedem k tomu, ze deska byia jiz dina do vyroby, jak jsem zjisth z dopisu dten^fe, navrhuji tô motne zpusoby opravy: Nejjednodu i je ohnout vyvody OZ3 a zapijet jej pfimo ze strany sou6asz_ tek, pficemz kiid pouzdra bdpovida dbr 10 df^nku. Tuto manipulaci fze provest bez obav, nebof vyrobce povoluje dva ohyby o 90 " Jinou moinostijezapkjet OZ pfimo ze. strany spojci. tesn^ nad desku, popfipads pouzit dritovbpropojky a spoz. jepferuiit Veiice se za chybu omiouvam a dekuji za pochopeni. S pozdra vem Petr iwak K clanku Optimalizace navrhu elektrickych vyhybek Prosime Ctenafe, aby si laskaveopravili nekterd nepfesnosti, ktere se vioudiiy do^ uvedenaho Cianku, uvefejneneho v AR A4/85. Na str. 145 v poslednim sloupci ma7 b^ spravne c = 344 m/s a v temze sloupcr dole, kde se hovofi o strmosti vyhybek, je vzdy mincn pokles na daiicim kmitoctu. Tataz pfipominka platf i o popisu tabulek 1 az 3 (v tab. 1 jde o vyhybku 2. fadu). Na str, 147 ve stfednim sloupci mk byt charakteristika soustavy na obr. 8 (na svisle ose rozsah od 50 do 100 db) a v poslednim "Sloupci zapojeni reproduktoru na obr. 2. Na obr. 5, 6 a 7 ma byt na svisle ose udaj nikoli V db, ale v ohmech. Ve vzorci j>ro (4 ma byt z^vorka uzavfena az za -1. Ctenifum i autorovi se velmi omiouvame. 000 ' K clankum Stereofpnni tuner 66 az 100 MHz uvefejncnemu v AR 10 a 11/84 a k clanku Stereotonni pfijimac uvefejn - n6mu V KonstrukCni pfiloze AR 1983 nîm pfi lo do redakce vice dotazu tykajicich se spr^vnbho pfipojeni magnetofonu pro moznost z^cnamu. U stereofonniho tuneru vyvedeme nf signal pfimo z vôdci P a L, tedy ze zapornych pdlci kondenz^toru C43 a C42. Signal vyvedeme pres seriovb rezistory asi 0,56 MQ na pctidutinkovou z^suvku tak, ze dutinka 1 bude pfes rezistorspojena s vyvodem Ca dutinka 4 pfes druhy rezistor s vôdem P. U stereofonniho pfijihnacez Konstrukcni pfilohy AR 1983 postupujeme zcela obdobnc a signîy vyvedeme pfes stejne rezistory z emitoru T6 a T7 podle obr. 1 na str. 21 Pfilohy. Kfl

4 Zasedanirady eiektroniky ndi/i (z(eva): vedoucf odboru elektrg- V anket^ o nejlep iho elektronika Svazarmu dsrpro rok 1984 niky CUV Svazarmu pplk\ ing. Jin Svoboda, pfedseda CUV zvit zuing.zdendkka parzhifiklubuplzen,konstruktdracvich Svazarmu genmjr. MUosiav Vrba a pfedseda rady eiektroniky tel mtadeze. Biahopfeje mu pfedseda duv Svazarmu genmjr. ing. Petr Kratochvll MUosiav Vrba tato doporufien^ t6mata; CSS a Svazarm; Tydny brann^ aktivity; Mezin^rodnf rok mi^deze; Svazarm a vedeckotechnicky rozvoj: Svazarm a elektronika; XVIL sjezd KSC; 65. vyrodi zalozeni KS6; 35 let Pfi pfilezitosti unorov ho zasedani zmeniiy pocty 6lenu odbornych komisi ' SVazarmu a dalsi. rady eiektroniky COV Svazarmu v Praze a kvalifikacnitfidy rozhodcichprojednot- Nejvy i organy svazarmovske odborbyli vyznamenani a odm n6ni nejlep^t live stupne soutezi. Byly zruseny starsi nosti elektronika dohodly s redakci Ctraktiviste bdbornosti elektronika v CSR za n^vy sout znlch technickych prehlidek n^ctidenlku Svazarmovec, ze od leto nirok Pofadf bylo stanoveno nazakla- jako AMA, Hifi-Ama, V leto^nim roce bude ho roku bude v casopise zavedena pravide ankety 6lenu rady eiektroniky a jejich celost^tni pfehlidka uspof^d^na pod n^- delnairubrika, venovanaelektronice.snaodbornych komisi; 1. ing. Zden k Kas- zvem ERA 85 (Elektronika, Radiotechni- mety.pro fiinnost krouiku mladeze, pro par, Plzeh (konstrukterskddinnost, prace ' ka, Automatizace) v fljnu v Sumperku. vymenuzkusenostimeziklubyatd.pravis ml^dezi); 2. Petr Pilny, Chrudim (audio- Dh'v^jsl postupove souteze v technicke delne se budou stridat zprai^ z odborvizu^lni tvorba); 3i Pave! Jakubec, Budi- tyofivosti byly pfejmenovany na ^soutez nosti elektronika a.radioamaterstvi. ov nad BiidiSovkou (konstrukdni din- mf^defe y elektronice a radioamatdrstvt" Vz^vdru svehojednani sedlenovdrady nostj; 4. Pavel Such^nek,Jihlava (audio- s tim, ze celost^tni finale teto soutdze, eiektroniky sezn^mili s novym yyrobkem vizuaini tvorba): 5. Pavel Pudr, Chrudim bude letos naposledy (derven, Nove z^vodu TESLA Blatna, s tranzistorovou (audiovizuaini tvorba); 6, Karel Zyka, Be- Zamky) a od roku 1986 bude tato soutez zkouseckou TZ-1. Zkougecka je na nasem roun (nejiepsi z narodni konference mla- zakoncovana republikoyymi koly. ^ trhu za 165 Kds zatim jenom v prodejnach dych elektfoniku); 7. Miroslav Lib, Praha Take festival/ audiovizuaini tvorby bu- podniku Domact potreby a Ize ji vyuzivat 10 (konstrukdni cinnost); 8. ing. Josef dou pravidelne pofad^ny jen po stupeh jeste k mnoha dalsim ucelijm - jako Petrik, Plzen (konstrukcni. dihnost); _ republik; celost^tni FAT bude pofadan regulovatelny zdroj malych riapdti, logic- 9. Oldrich Hdrak, Hranice na Morave nepravidelnejen pfi zviastnich pftlezitos- kou jednourovnovou sondu, multivibra- (konstruktdrska a organizadni cinnost): tech. Pro tvurce audiovizuîtnich pofadu tor, miliampdrmetr, kiloohmetr aj. (viz. AR 10. Bedfich Cermak, Ceske Buddjovice vydal CUV Svazarmu pro rok 1985 a 1986 A4/85). -dva (audiovizueilni tvorba).' - Po projednsni ndkterych organizadnich ot^lzek odbornosti elektronika (evi dence. pfiprava kadru aj). referoval G. Hbrak o pfiprave letosni narodni konfe rence mladych elektroniku (duben. Lipnik nad Becvou). DalSi informace se tykaly seminafe k v^pocetni technice ve Svazarnnu (zafi, Praha), letniho tabora mladeze (dervenec; ZoT^r nad S^zavou) a soustfedeni talentovane mladeze, zabyvajjci se vypodetni technikou (srpen, skola CuV Svazarmu, Bozkov). Poslednie jmenovana akce je mezi ostatnimi novinkou: kazdy kraj CSR vy le do Bozkova ctyfi zastupce, k' dispozici bude na soustfeddni ctrnact mikropoditadu PMD-80â v programu bude mj. navstdva pracovidte CSAV na hvdzdarnd y Ondfejove. Milan Kratqchvil, pracovnik odboru eiektroniky.. CuV Svazarmu, informovai 0 novem souteznim fadu v elektronice. Oproti dfivejsimu souteznimu fadu se 244 ' Na ctvrtem miste v ankete se umfstii Pa ve! Suchanek (Svazarm Jihtava), kteryse venuje i ^ tôrbe audiovizuainich pofadu a jako organizatorse podiii na festivaiech audiovizuaini

5 Pfed 40 lety se cely sv6t dozv6d61 o zlocinech, ktere pachali nacist6 ve svych koncentradnich taborech. Mezi tistci umu6enych ' a popravenych Cechu a Slov^kO byla take cel^ rada nasich amatdro-vysi'lafiu, kteri svoje radiotechnicke a provoznf schopnosti dali do sluieb protifa istickeho odboje. Symboltcky j S-' ^ bitov a pamatnfk v TrebUnce (PLR) na koncentradnfho t^b'ora (foto CtK) MINI POBTR^T Z dostupnych (iter^rnich -prameno je sestaven nisledujicf seznam na ich radioamat6ru, kteri zahynuli v koncentradnich taborech, na popravistich, ve veznicich nebo pri transportech: OK1CB Otakar Batlidka OK1GU Gustav Ko un OK1PZ Zden^k Sp41ensky OK1RO Pavel Homola OK1VK Vdclav Sev^fk OK1YB OtaLowenbach OK2BA Alois Barta OK2AC MUDr. Zdendk Neumann OK2AH JanHabrda OK2CP Karel Simak OK2HL Ladislav Hajny OK2KE ' Svatomi'r Kadidak OK2LS Ing. Vladimir Lhotsky 0K20R Egon Hein OK2PP V4clav Kopp.OK2SL ing. Antonin Slavik V prazsk^m kv tnov6m povst4ni pad! Jaroslav Vitek, OK1JV, a Josef Hoke, OK1RX, zemret na nasledky ndkolikaleteho str4d4nt v'koncentradnich taborech vsrpnu Od roku 1946 poradala.pravidein tehdejsi radioamaterska organizace CAV (CeskoslovenSti amatefi vysila6i) kazdorodne zadatkem prosince kratkovlnnyz^vod, nazvany Memorial Pavla Homoly, OK1RO. Pavel,Homola byt jednim z pfedstavitelu podzemniho hnuti naturnovsku a soueasn4 obstar4val i.vyrabel kfemikove^krystaty pro tajnd odbojov4 vyshace. Zahynui tragicky pri transportu smrti zterezina t4sn pfed koncem v4lky. Memorial Pavla Homoly, OKIRO, byl prvnim 6s. povalednym kr4tkovlnnym zavodem, Jeho'podminky jsou pro dnesni generaci radioamateru neobvykie: Zavod probihal dva dny, av6ak sout6zit se mohto jen od 18 do 24 hodin. Jedeh vysi'lac mohio pouzivat vice radioamateru, avsak kazdy pod vlastni volaci znackpu a zapisoval do vlastniho stani6nlhc).deniku; 2a64tecm'ci tftdy C si pfipo6it4vali ke kone6nemu vysledku +20 % bodci, neplatila spojeni navazana mezi radioamatery V jednom m ste. Podminky Memori4lu byly V pozdsjsich letech nskolikrat upravov4ny, jedna z4sada.vsak platila stale; Kazdy u6astntk z^vodu poslai jako startovr^6 vklad od 10 do 30 korun. Cely vytdzek byl venovan jako v4nocnt d4rek ' radioamat6rske organizace detem po Pavlu Homoloyi. V4zime si state6nosti nasich pfedchudcu a pfejeme si, aby jiz nikdy nikdo nemusel umirat v hrozach valky. OKlil8556, ex OK1DX (Podle: Kr^tke vfny, 1946-^1947.) Dobra pfiiezitost pro kazdou ZO Svazarmu V bfeznu letosniho roku byla podeps4- na dohoda o spolupfdci mezi UV Svazar- 'mu a VHJ Zavody automatizadni a vypocetni techniky na rok Pfedmetem teto dohody je vz4jemn4.pomoc a spolupr4ce jednotlivych podniku VHJ 2ÂVT (ZPA Ko ife, ZPA Cakovice, Aritma Praha, ZPA Nbvy Bor, Zbrojovka Brno, ZPA Trutnov, ZVT Bansk4 Bystrica, ZPA Dukla Presov, ZPA Dodavatelsky podnik, Kance- I4fsk6 stroje, Datasyst6m, VUAP, VUMS, VOVT) s organizacemi Svazarmu. Partnerem GR VHJ ZAVT je UV Svazarmu, partnery koncernqvych:podniku a organizacf. jsou COV a SUV Svazarmu,,nizSi organiza6ni slozky Svazarmu (KV, OV. ZO) se mohou obracet pftfno na zavody apodrii- ky VHJ ZAVT. Z ukolu, k nimz se zav4zala VHJ ZAVT: Ve svem vyrobnim progfamu pamatovat. na zafizent a systemy pro polytechnickou ^ vychovu ml^deê; uvolhovat sve pracov- 'niky' pro 6koteni, kursy a individuaini pfednasky pro potfeby Svazarmu; poskytovat na poz4dani ihformacni materi4ly pro svazarmovsk6 instrukt4^ni diafony; -poskytovat drganizacim Svazarmu m6n6 kvalitni moduly a dily svych fin4lnich. vyrobku, pfip. sou64stky a dily z v]ôjovych vzorkci; podporovat kolektivni.6len-. stvf svych podniku a organizaci ve Svazar mu: zucasthovat se v odbornych porot4ch nebo jako garant svazarmovskych tech-* nickych soutezi; poskytovat mefici techniku, potfebnou provyhddhocov4nitechto soutdzi; pfednostne poskytovat vyfazenou a zastaratou mdfici techniku organizacim Svazarmu., Z ukolu Svazarmu: Pravidelne propa-. govat vyuzit) vyrobku VHJ ZAVT ve svych casopisech a âl ich tiskbvinach; sdllo-' vat zkusenosti s vyrobky VHJ ZAVT a pfed4vat n4mety na doplneni sortimentu; zv4t.pfedstavitele VHJ ZAVT k u6asti na vyznamnych svazarmovskych* akcich; zv4t VHJ ZAVT k u6asti v prodejnich^ st4ncich (ELTOS, DOSS) pfi akcich Sva zarmu "s velkou n4v t6vnosti (pfehlidky^ vystavy): podporovat tvorbu audiovizu^lnich pofadu prp solit^ze FAT stematikou - vypodetni, fidici-a automatizadni techni- - ky; podporovat k4drove VHJ ZAVT pfi ' zaklad4ni ZO Svazarmu; poskytovat pracovnikum- VHJ ZAVT pomoc pfi skolenr a do kolov4ni fidi6u v autoskol4ch Sva zarmu: poskytovat sluzby svych odbornosti (pot4p66i, radioamatefi atd.) v pfi-;. pad potfeby VHJ ZAVT.* Za realizaci dohody ze strany VHJ ZAVT zodpovida technicky usek GR a ze strany Svazarmu odd6leni elektroniky OV Sva zarmu ve spolupraci se'stfedo6eskyrn KV Svazarmu a mestskym vyborem Svazar-, mu vpraze.. vg, Kamila Donata, OK1DY, diouhoieteho dfena redakcnf rady casopjsu Amatdrske radio, znaji radjoamateri- konstruktefi hla vne zjeho techr)ick4 dinnosti vpadesatych a sedesatych letech. V td dobs casto pubiikoval na strankach AR; jeho konstrukce byly vzdy pechv^ promyilene i reaiizovane s obvykie profesion^lnfm vzhledem. Napsat v te dpbe takd fadu knih - Elektronicky osciioskop ' (1956), Konstrukdni prirucka radioamatera"' (1958), Merenia vypoctyy amatdrskeradiotechnice" (1961); Pnrudka pro konstruktdry radioamatery" (1961), Fyzikafnizaklady.: radiotechniky" (1964J, Techno/ogiepro 2. rodriik OU a US - obor mechanik elektronickych zafizent" (1965), Mistrit a dalkovy pftjem VKVrozhIasu a televize" (1968, 1971)., V oblast I elektroniky pracova! Kamil Donat i jako profesionil. Nejprve pusobil V ETA (nynt ZPA) jako vyvgjaf, po roce; 1960jako konstrukter ve VU 060 v od roku 1966 v nove vznikfem Obchodnifrir; podniku TESLA (nynieltos). Odtudpak preset na GR TESLA a nafederalnimmisr terstvo eiektrotechnickeho prumyslu, kde" pracuje dodnes. Jeho radioamaierska znacka OK1DY- (drive OK 1VDE) sice riepatfi na radioama-' terskych pdsmech k nejaktivnejiim, ale \ o amatdrske vysidnise hla vn po technic- ' k4 strance zajima jiz od roku 1945,. nedfouho po maturite (1944). 6asto se zucasthoval svymi konstrukcemi pfistroju ceiostmnich vystav radioamaterskych praci a zfidkakdy odchazi neodmenen. Zpopudus. Donah byla v roce 1967uza- ^ vfena prvni dohoda o, spolupraci mezi tehdejs/m GR Tesla a UV Svazarmu, jejiz pokracovani je realizov^no i dne$nim federalnm ministerstvem elektrotechnicke- ' ho prumyslu a z niz maji prospech obd zocastnsne organizace. Za svoji technickou a publikachi cinnost ve Svazarmu / zasluhy pfi uzavfeni a realizaci dohod o spolupraci obdrze! s. Dondt postupne v echna vyznamna svazarmovskd vyznamen^ni (Za ob^tavoupr^ci H. stupne, Za' obstavou prdci I. stupne, Za brannou vychovu, Za. brannou vychovu II. stupnd, Za zasiuhy o rozvoj Svazarmu.. Kamil Dondt se v t^chto dnech doziva jubuejnich SOJetsveho aktivniho, elektronice zasvdcendho zivota. Zvolili jsme ho proto jako prvniho. z tech, ktere vam chceme postupnd v AR na tomto miste pfedstavit. Redakdni rada i redakce bla-. hopfejt Kamilu DonAtovi jmdnem svym i vasim k jeho zivotnimu jubileu a teîse na dalsi tvurdi spolupraci na nasem spoijecnem dasopisu, Amaterskem radiu. J

6 AMATERSKE RADIO MLADEZI Z vasich dopisu. K celorodnimu vyhodnoceni OK-maratonu 1984 dostal kolektiv OK2KMB od v t iny souteiicich pfipomfnky k sout^zi. V ichni jste seshodli vtom.ze jeto sout z vyborn^ a velice prospesn^. ve ktere vsichni udastnfci ziskaji potrebn^ provoznf zkusenosti a oper^torskou zrudnost. Tim, ze byly upraveny od letosniho roku podminky sout ze pro star i poslucha6e, soutdz se jests vice zkvalitnl Z vasich dopisfi jsem vybral nekolik pfipominek k soutszi: OK3KEU, radioklub Banska Bystrica;,,OK-marat6n je vetmi uzite5n4 a velmi dobfe organ izovari4 sout6z. Pom^hî mladym radioamat^rum v jejich dtouhodobe dinnosti. Take radioklub je pravidel-^ nym u6astnikem. Velkou brzdou v na i cinnosti je v ak prili diouhd doba, pot?ebn^ k vystaveni osv d6eni OL a RO. NapHkIad osv d6eni pro RO tfi'dy C nemîme je te vystavene ani po 19 mssicich! To je hlavni brzda V Cinnosti radioklubci a kolektivnich stanic, protoze mladez po t6to dlouh dob ztr4ci o radioarnat^rskou dinnost zdjem. Mysiime si, ze v tekovych pfipadech nem^ prîce s mlîdezl ani vyznarn," OK , Radek Sevdfk, Hustopede u Brna, yi't z kategorie poslucha6ci do 18 rokg; U5asti v OK-maratbnu jsem se zdokonalil v posiechu stanic v ruznych p^smech. Naudil jsem se tak6 pfijimat signdly rychiych oper^toru. Tyto zku enosti mohu d4je dob re vyuzivat v roznych z^vodech a pfi vysil^ni z kolektivni stanice OK2KZC i pod viastni znafikou OL6BNB. Nejv^tSi radost mart) z od posiechu stanic A92ED, C02HT. FK8FF, T77J, F08F0, HKOZT a HV2VO v p^mu 160 m a stanic HC2SL, J28DP, J88BH, P44J. V1BCK, V32Z, YI1BGD, ZD2GW, 8P6MS, 8Q7S! a9l1lm. Radioamatersk^ cinnost je pro mne zajimavym a u5etnym yypln nim voln6ho casu. RSd se zudastnim dalsiho rofiniku OK-marat6nu. OL1BKO, Robert Thomas, Brandys nad Labem: SoutSz se mi velice libila, i kdyz jsem se do ni zapojil teprve ai od z^fi Musim vyuiivat kaid^ voln6 chvne 0 sobotach, ned^hch a o pr^zdninîch, protoze pres tyden jsem na interndt a tarn si ant^nu riatahnout nemohu. Kaidou str'edu nav t vuji radioklub OK1KKH V Kutn6 Hofe a mîm radost z kaid^ho navân^ho spojeni. D^kuji kotektivu 'OK2KMB za organizaci OK-marat6nu azaob^tavou pr^ci pro v echny udastm'ky sout ie pri pravidelnem misidnim vyhodnocov^ni a rozesil^ni vysledko." ^ ' OK , Jan Hucfa, Bardejov:,.Vychodoslovensky kra] je krajem, kde je pom6rn malo radioamateru. V celoro6ni sout zi OK'maraton jsem zaâl souteiit sam, pozdeji jsem zt'skal pf^tele OK a nakonec i manzeiku Annu, OK3* Jako operatori kolektivni stanice OK3RXB jsme uskutednili n kolikexpedici do neobsazenych dtvercu QTH a do okresu Svidnik, abychom pro radioama- Operitoh kolektivnf stanice OK 10RA z BiUny, Tehto podet oper^toro mohou jisti mnohi naie koiektivky stanici OKI ORA zividet t^ry ozvudili tento nejvychodn^jsi kout Slovenska'* OK1KQW, radioklub Choceh:,,06ast V OK-marat6nu nut/ k systematicke praci cel6ho kolektivu. Zdsluhou pravideln6ho vyhodnocov^ni m me moinost porovnat nase vysledky s ostathimi kolektivnimi stanicemi. Pro leto nt rok si zhotovfme transvertor, rekonstruujeme anteny a instalujeme novou smdrovku na 14MHz. OK3KNS, radioklub J. Murgade, Povdiskd Bystrica: Dfky zapojeni nafit sta nice do OK-maratfinu se n^m podafilo podstatnfi zvyfiit aktivitu oper^toru a, navazat spojeni se stanicemi T77C, CT^X, C30LBH, JY1IT, 3A2LA, EA9NN, J28BG, FK8AU, Y11BGD, VP9LE, 9K2JF. ZP5JCY a mrioho dalsich pfiknych spojeni,*' OK3RDM, radioklub pfi KDPMrKo&ice: Tfi5fme se na dalsi rofinfk OK-marat6nu, ve kterfim bychom chtfili uvfist do provozu takfi zafizeni RTTY.*' OKI-22672, Pavel Zajifiek, Utomefice: Ufiast V celorofini soutfizi mne pfinutila vyuzivat vfiechen volny fias k posiechu. Diky tomu jsem jiz spinil podminky nfikolika diplomu a slyfiel fadu vz4cnych sta nic, jako FM7WS. VPSANT, FG7BG, YBOWR a dalsich, i kdyi poslouch^m pouze na pfijimafii Pionyr. Novfi pbdminky pro posluchace kategorie B tuto soutez znafinfi zkvalitni." ^ Vfifim, ze se vam bfihem ukêk radioamat rske fiinnosti v letnich pionyrskych taborech podafi ziskat do svych radioklubu a kolektivnich stanic hodne novych zajemeu o radioamatfirsky sport. Pfeji vam pfijemnfi proziti pr^dnin a dovolene a mnoho pfiknych spojeni V techto dnech volna. Z^vody pro mladez Dost^vam od v^ dopisy, ve kterych p/ ete, ze vam chybi zavody pro mladez, ve kterych byste mohli zisk^vat potfebnfi provozni zkufienosti aoperatorskou zrufinbst. Stfiiujete si, ie kdyz je jiz uspofadan nfiktery zavod pro mladez, nemate moznost sehnat jeho podminky. ' Komise VKVRRCUVSvazarmudodala pro AR 7/85 podminky FM contestu, kterfi date uvsdim v pinfim znfini. Vedle FM contestu v^m zviaste doporufiuji ufiast V Ceskoslovenskfim poin/m dnu mladeze-na 160 m, ktery se kon^ stejne jako Poini den na VKV kazdorofine prvni sobotu V fiervenci ve dvou etap^ch v dobe od do 20,00 a od do UTC telegraficky v pasmu 1860 az 1950 khz. Deniky z Ceskoslbvenskeho polniho dne ml^deze se zasilaji do 14 dnu po zavode na adresu vyhodnocovatele OKI OPT. FM contest Z^vod je pofîdîn ve dvou 6^stech. Prvni Cîst z'avodu je pof^dana kazdorefi ne v sobotu pfed tfeti nedfili v fiervenci od do UTC v p4smu 145 MHz provozem F3 a druh4 fifet FM contestu je poradana kazdorofinfi v sobotu pfed tfeti nedfili v srpnu za stejnych podminek, jako cast pryni. FM contest podm/nky zdvodu Z^vod probiha ve dvou castech: 1. fi^st V sobotu 20. fiervence 1985; 2. c^st V sobotu 17. srpna 1985 (vzdy od do UTC). Provoz: FM v p^mu 144,600 az 144,850 MHz a kan^lech FM S8 az S23 (145,200 az 145,575 MHz). Kategorie: A - max. vykon 1 W, operator! do 19 roku; B - max. vykon 25 W. ostatni. Bodov^nf: Bodovani je v kazdfi fiîsti zavodu zvl^fit. Za spojeni se stanicemi ve stejnem velkem fitverci - (ok^toru (napf. JO70) se pofiitaji 2 body fitvercu vzdy o 1 bod vice. Soucet bodu za spojeni se nasobi pofitem velkych lok^toru, se ktery mi bylo V dane fiîsti z^vodu nav^dno spo jeni. Konefiny vysledek je d4n soufi- tern bodu z obou fi^sti z^vodu. Sout zn{ kdd: Sklad^ se z RS, pofadovfiho fiisla spojeni od 001 v k^de c^ti zdvodu a z lok^toru. Deniky: Spolefiny soutfiini denik z obou* fi^sti zdvodu, obsahujici vsechny naleiitosti.tiskopisu VKV soutfizni denik", vypinfiny pravdivfi ve vsech rubrikach a u kategorie A dopinfiny daty narozeni. operatoro, se zasila do deseti dnu po z^vode na adresu: Rada radioamatfirstvi CUV Svazarmu, Vlnit4 33, Praha 4- ^Branik. Viteznym stanicim budou udeleny diplomy a vficn6 ceny. Doporucena polarizace anten je vertikilni. Nezapomente, ze.....: Dalsi kolo z^vodu TEST 160 m probfihne ve tfech etapach v pitek v dobfi od do 21,00 UTC v p4smu 1860 ai 1950 khz provozem CW. Deniky ze zavodu TEST 160 m musi byt'zasl^ny nejpozdeji ve stfedu n^sledujiciho tydne po zsvodfi na adresu vyhodnocovatele: OK2BHV, Milan Prokop, Nova 781, Bufiovice. Piste mi na adresu: OK2-4857, Josef Cech,Tyrsova Jaromfifice nad Rokytnou. Josef, OK2-4857

7

8

9 zaf^zen^ do pohotovostni polohy - dioda Y nesvitt. Pro vyzkouseni funkce poplachov^ho. zafizeni se spfnacfm kontaktem muiete propojit kontaktov6 pruiiny 1-49 a 7-50» poplach je pak vyvol^n stisknutim tlaertkab. Komu by nesta6ilo k vôl^ni poplachu bfikinf svftiv diody, muze yyu2ft modulu SG. ktery jsme jif dfive popisovali; Propojeni kontaktovych pruiin aphpojenf modulu pro vyvql^nf poplachu akustickym sign^lem: 1-58, , , , ; 60-61; mezi 8 a 12 zapojte kondenzstor 0,47 pf; modul PZ pfipojte podle pouît^ho (spfnaciho nebo ro^lnacfho) kontaktu nekterym z popsanych zposobu, modul SG (viz rubrika R.15.V AR A5/85) pripojte zelenym vodidem na 8. dervenym na 59, modn/m na 62;'na"dern6 vyvody tohoto modulu pfipojte reproduk- -tor s ImpedancI 4 az 16 Q. Literatura, Viceu6elov^ poplachov^ zafizeni se sed-. mi vstupy. Amatdrskd radio 6. 6, r. 1980, S Elektronisches Jahrbuch Militarverlag DDR: Berlin 1983, s a-proto2e Joto v echno obstaraji tyfi tuzkov^ baterie, Logitronik a nskolik modulu, jist si pfipravite v echny dnesnl konstrukce pfedem a na letnim tdbofe dobfe prov^rite - pfi nddnich bojovych. hr^ch, n^cviku telegrafnfch'znadek I ke hlid^nf tdborovdho pfostoru pfed nevttanym hostem. Pfejeme v^m psknd podasi a pfijemny pobyt a nez se vrîtite, pfipravime v^m do pffstfho dfsia AR nov^ zapojeni ke stavebnici Logitronik 01. KDO BYL NEJVTIPN^Si? N kqlik soud^tek, kterd bylo nutno pouitt, ndvrh desky s plosnymi spoji s umfstdnfm souddstek, yyhieddnf vhodnd konstrukce a cdes(4ni tohoto fe en( v terminu - tak Ize stru6n vypsat ukoly sout - ze duvtipu v AR 1/85; C^t sout^ticich pfi&ta na to, ze sou- ^tky se pfesn hodr'.k zesilovadi z knilky Radiotechnick^ Stafeta", jin! hledali feseni v rozn^ch dasopisech. M&lo bylo tdch, ktefi uv^ddji svoji konstrukci jako puvodnf zapojeni. Je koda, ie nejvtipndjsi autbrsk^ prdce nemoze byt ocendna; konstruktdr sice vypsal a zakreslil ve schbmatu i na desce s plosnymi spoji sprsvn..povinny" tranzistor KF506, ale v zapojenf\s nim pracuje jako s typem p-n-p (napf. KF517) - kladny p6l na emitoru atd. Tato Skot^ck^ chyba stdia autora jistd prvenstvi. Na prvni misto postoupil s vitdzem soutdze duvtipu se tak stal se ziskem dtyficeti bodu druhy v pofadi. Je jim Dominik Dobrovsky z Malacek, kterdmu jsme ji2 odeslati vdcnou cenu soutdze. Ji2 del i dobu spolupracujeme s krouiky mtadych elektroniko Pionyrskdho pa lace Ernsta Thalmanna v Berline. Bude.v^s snad zajimat, la tento pal^c vypsal nynf podbbnou soutd2 duvtipu pro dieny svjch zdjmovych utvarci. Chcete-li, moiete se pokusit vyfedit mimo' soute^ jejich Okoly; 1, ukol - Sestavit dasovy spinad s pouii- 1 tfm soud^tek, uvedenych v seznamu (je mo2nd dopinit je datdimi), ktery musf spiftovattyto podminky: / - bateriovy provoz, - provozni napdti 6 ai 9 V, - rozsah sepnuti od 30 sekund do 20 minut (i ddle), - trvald pfesnost nastavend doby sepnuti, - spindni proud0 ai do 500 ma pfi napdti 24 V. Povinn6" souddstky: - jazydkovd rel6, - potenciometr 0,25 MQ,. - plastikovy tranzistor n-p-n, - tranzistor SF127 (ndd ekv. KF507), - elektrolytickd kondenzdtory: TE984, 50 fif, 200 pf/15 V. 470 pf/10 V. 2. ukol - Sestavit signdlni tdnbvy generdtor s pouiitim souddstek, uvedenych V seznamu (je moind dopinit je daldimi), ktery musi splaovat tyto podminky: - bateriovy provoz, - provozni napdti generdtoru 4,5 ai 6 V, - pfipojeni vystupu k teiefonni sluchdtkovd viozce, - vyddvat kvaiitni a dobfe slyditelny t6n, - maximdlni rozmdry 200 x 200 x 200 mm, - vyddvat pferusovany t6n nebo t6n sirdny. Povinnd souddstky pro generdtor: - teiefonni vioika 2x 27 Q, -.tranzistor SF123 (KF506), - integrovany obvod P100D {MH7400), - - elektrolyticky kondenzdtor 470 fif/ 10 V. : ^ Pro ty, ktefi si sami netrqutnou, je na obr. 1 jednoz fedeni ukoiu dienaelektronickdho krouzku PPET. ' -zh- Ph'jem teievize pri ji'zde autombbilem Televizni antdny pro automobily maji smdrovou charakteristiku a zajidfuji dobry pfijem jen ve stojicim vozidle. Stdie dastdji se vdak 'pozaduje dobry pfijem teievize i pfi jizdd (autobusy nebo loddmi). Zajimavou antdnu' S-^kruhovou charakte-' ristikou uvddi natrh vyrobce Kathreihpod znadkou HD36R. Je urdena pro pfijem teievize v pdsmu ML (174 az 230 MHz) a pdsmu IV./V. (470 ai 854 MHz). Sdruiuje d^fi dipdly UKV (kruhovy zdfid), kombinovand s kfizovym dipdiem pro pdsmo VKV. Antdna je robustni a stabiini, odotnd proti vibracim a stf ikajici vodd, stejnd jako vudi mofskd vodd. S antdnou se doddvaji montdini dily. Mobiini antdnni zesilovad se doddvdjakozviddtni pfisludenstvi. Vst Podle firemnfch podkiadu Kathrein Amatbrsky sb ek d. 12 s integrovanymi Hallovymi obvody Celkem dest integrovanych Halloyych obvodo typu R461, dva vdtdf permanentni magnety hranolovdho a dtyfi maid vdlcovdho tvaru spolu s osmistrdnkovym ndvodem na vyuziti tdchto souddstek obsahuje amatdrsky sddek d. 12, ktery je k dostdni ( Elektrdtechhlck^ V VPraze," oznamuje, ze od dkqiniho roku J985/86 pfipfayuje,pro absplventy'vysokych^ dkol techhickeho a pfibuzndhp smdru./v ^ ^ ; ';^:ppi^gfadiia(rri^tijdiau; ^ 1. Automatlzbyand systdmy fizeni - XH. bdh *. ft V 4 " 5 semestro rekvalifikadhi - zahdjeni fijen; 1985; uzdverkd pnhladek 31 8,; 2. tvoi1>a pr^rampvych systdrnu ' ' > ;, \ ^ v ^ - ^ ' v. ^ 5 semebtru.- inovadni- zahdj.ertt unor 1986, uzdvdrkabfihldsek \ ^ j ^ Zdvaznd jpfihiddky na PGSziskdte ospbnd hebb natelefonickdvyzaddni na -, 6vUT,FEL, ddikovd a pbstgradudini studium- SuchbdtafovaZ, Pfaha6,.tel.'332/l.!2027^s.'Joudbva.. ^ A A J v obchodech s radioamatdrskymi potfebamivndr. Integrovany Halluv obvod je magneticky oviadatelny bezkontaktni spinad, ktery md jedtd navic uvoldovaci vstup. Jmenovitd napdjeci napdti obvodu je 7 V, proud podle spinaciho stavu 1 ai 7 ma. vystup obvodu mciie spinat proud ai 30 ma. Ke spindnl obvodu se pouzivd magnet s indukdnosti 65 mt. Integrovand obvody Ize pouzit napf. pro ukazateie polohy, snfmad otddek, V modeldfskdieleznidni technice. jako snimad urovnd apod. Pfiloieny.ndvod obsahuje ndkterd pfikiady pou2iti a informace o pfipojeni k daldim elektronickym funkdnim biokom, popis dinnosti a zdkiadni charakteristickd udaje Hallova obvodu. NaSim radioamatdrdm se tak pfi ndvdtdvd v NDR naskytd moinost levnd ziskat hodnotnd soud^tky, s nimii Ize. uskutedhit fadu novych elektronickych konstrukci. Amatdrsky sddek d. 12 se proddvd v NDR za cenu 11,70 marek. S2 r PRIPRAVUJEME PRO VAS Generator presniho kmito&tu s vystupem tvarovych kmito 249

10 AUTOMATICKY SPINAC venkovnihoosvetleni Popisovany automaticky sp(na6 Ize pouitt jako sourhrakovy spina6 vn j fho svitia napf. nad dvelpmi, ale i jako splnafi^ osv^tleni ruznych mistnosti. Vzhfedem k jeho maiym rozmdrum jej Ize vestavst do b6zn4 krabice do zdi, pouzi' vane pro spi'nafie nebo z^suvky. Spinal je schopen spmat spotfebice az do pnkonu asi 200 W pfi nap6tl sit 220 V. Schema zarizenf je na obr. 1.2dklad tvoh klopnj obvod sezesilovadem a vykonovym splnadem s tyristorem. Pfi zmen- eni intenzity vnsjsiho sv6tla dopadajiciho na fotorezistor se zvysi nap^ti na G1. Toto nap tf je p?es emitorovy s!edova6 pfivedeno na vstup Schmittova klopneho obvodu. Jakmile nap6tl na bî T2 dos^hne jeho pfekl^p^ci urovne, klopny obvod pfekiopi a T3 se stane nevodiyym. Pres R5 a R6 je'na h'dici elektrodu tyristorii pfivedeno napett a tyristor sephe. Vzhtedem k tomu, ze tyristor je zapojen v mustkov6m usm rhova i, jsou ovi^ddny obe pulvlny sifov6ho napeti a idfovka sviti na plnyvykon. Kondenz^tor Cl slouzrjednak ke zpomaleni reakce cel^ho obvodu tak, aby! n nebylo citliv4 na rychl^ zmeny osvstleni, jednak zabrahuje ph'padn^mu rozkmitanf obvodu. Schmittuv klopny obvod je navrzen s veikou hysterezf. aby nedochêio pfi pfechodu z jednoho stavu do druheho k. nei^doucimu opakovan6mu prekl^p6ni. K napajeni je vyuzito sifov6ho napeti, kter6 je srazecim odporem upraveno asi na 10 V. Zafizeni je ovl^dîno dvema spina i. S1 pripojuje zarovku trvale ^ k siti, S2 ovl^d^ automaticky re2im. Pfipomin^m je t, ze pro instalaci ne- Ize pouzit bdznou m lkou krabici, kterd se obyykie pouziv^, ale krabici hlubokou, do jejii sppdni 6^ti se elektronika umisti. Do krabice je nutno pfiv^st i druhy (zemnici) vodifi! Po osazeni desky s plosnymi spoji je nutno rezistorem Rx nastavit odpor fotorezistoru tak, aby spinafi zapnul,p?i poiadovan^m osvstleni. Rezistor Rx odpor fotorezistoru zmen uje. Pokud by bylo treba naopak odpor fotorezistoru zvet it, ' zmenstme R1. Pripomlnam, ze 6im je odpor fotorezistoru v6t i,tim drive reaguje spinal na setmdnt a naopak. Vzhiedem k tomu, ie je spinac umistsn V uzavfen^m prostoru. je odyod tepla. minim^lni a namisto tyristoru s diodovym mustkem nelzd pouzit triak. Triak m^ spinaci proud asi 40 ma' (katalogovy udaj), cot by v dan4m zapojeni odpovidalo ztr^tov^mu vykonu asi 8 W. ' ' Pouzity tyristor jsem vybral z typu KT505 tak, aby jeho spinaci proud byl asi 1 az 2 ma. Muzeme vsak tak6 pouzit typ KT508/400, ktery mî tento proud vyrobcem zaruden. v ak povolen mengi propustny proud (0,8 A). Tyristor je tfeba opatfit alespon malym chladidem, aby se nepfeh rival. P4 ff5 my I Uk7 r 39k KY130/900 ^xky132/900 Po It? - w ^^? 07. 0,1 A 4^.051. Na z^v6r upozorrtuji, ze po zapnuti trva asi dvd minuty nez se upravi nap tov -pom6ry na Cl (velk^ aasov^ konstanta R1, Cl a velk^ tepelna setrvadnost fotorezis toru). Komu by tato vtastnost nevyhovovaia, muze kontakt S2 zapojit na* misto vyznacen6 C^rkovanS. Tim je spinafi nap4jen trvale: Fotorezistor je treba umistit tak, aby na n j nemohl dopadat zdroj svetia, ktery je sptnadem ovldd^n. tng. Jin' Urbanec UPRAVAPRIJiMAÊ ZARB5/85 Protoze jsem zjistil, te o jednoduchy pfijima^ pro stfedni viny, uvefejn^ny v AR B5/84;na strans 198. je znafiny z^jem, ale casto byvd probl^mem zajistit si potfebny keramicky filtr, pokusil jsem se upravit toto zapojeni tak. aby misto keramick^ho filtru bylo mozno pouzit b6zny ladeny mezifrekvenani filtr. S ladfenym ml filtrem sice nedos4hneme stejn^ selektivity jako^ s filtrem keramickym, ale i tak je kvalita pfijirnaae naprosto vyhovujicl. Z^jemce o tuto upravu odkazuji na schema pfijimaae, uvefejnsne ve zminenem aisle fady B a zm^na potfebnd pro vestavani ladenaho mf filtru.vyplyva z dilaiho nakresu na obr. 1. Pfipominarn jen, ze nejde o nic zcela noveho, ale 0 zapojeni, ktera bylo uverejneno v pfirudce Siemens Halbleiter Schaltbspiele 1973/74 pro integrovany obvod TCA Keramicky filtr je tedy nahrazen ladenym filtrem, ktery je shodny jako' puvodni L6 a L7. Civka L7 ma 70 zavito dritu 0 0 0,15 mm, civka L9 ma 20 zavitu 0 0 0,15 mm, kostfiaka je.10x10 mm. Ladany filtr umistime na misto keramickeho filtru a plo ne spoje upravime pro- Skrdbnutim. Kondenzator C (obr. 1) muie. byt V rozmezi 22 ai 100 nf. ; Cl + U ( I pzl jlok - D1± D2 2 1 KA501'KZ260/10 KTS08AOO{KT505} ^6 ' L9 L7\ 12-T m t 1 R3-3ll M. 5 Seznam souaastek '* Rezistory (TR 2^2) Pofovodidov^soudastky R2 R3 R4 lo'itq^ T1,T2,T3 KF508 Deska s plosnymi Spoji T51 a rozmistenf Ty1 KT505/400 isoudastek R5 ^ 4.7 kq -- - R6 1 kq D1 KA501 R7 39 kq. TR K22260/10 D3az D6» KY132/900 Kondenzitory 07 Cl lojif. TE003 Rx 85 C2 2 ^F. TE 992 Rf 250 K puvodnimu zapojeni bych chtel upozornit, ze je nutne zapojit na vystup 102 Boucherotuv aien, ktery vyrobce pfedepisuje a autor nepouzil. Tento aien, ktery ob^huje seriovy kbndenzator asi 0,1 jif a rezistor 1 az 2 Q, je zapojen mezi vyvod a zem. Bez uvedeneho aienu vatgina i ntegrovanych obvod u MBA810DS kmita. Nadesces plognymi spoji chybi propojka mezi vyyody 14, 15 a kladnym polem napgjeni u integrovangho obvodu A244D. Na desce s plosnymi spoji neni misto pro pfipojeni kondenzgtoru C6. Bez ngho je pfistroj sice citlivajsi, ale takb ngchylnejsi ke kmitani. ' Zapojeni s ladenym filtrem jsem ovefii a domnjvam se. to je Ize doporucit k aphkaci. Pokud se jinak drîme udaju autora, ize pfijimac bez potizi naladit a pracuje dobfe. Civky jsem vgak vinul drgtem o 0 0,15 mm, protoze autorem uvgdgny KYI30/900 <i* at (0 = 0,2 mm) se do jader velmi tgiko viz text vine. WK Ing. Jan Vachutka

11 TELEFONNl' PRISTROJ S TLA5 'TK0V0U VOLBOU Celkovypopis. V prodejnach TESLA Eltos se pfed kr^tkym êm objevil novy vyrobek k. p.. TESLA Stropkov, telefonnf pffstroj s tla- Citkovou volbou s typo>^m oznadenim Bs3620. Tento pfi'stroj je prodiv^n za 1060 Kas. Vn j i War telefonnihophslroje jezcela shodny s poslednfm typem obdobnaho pfistroje s dtselnicpvou volbou a tlaaftkova pole je umistano v kruhov6 pfedni 6îsti tam. kde u pfede iaho modelu byla aiselnice. Toto pole obsahujedvandcttlaaitek, z nichz je vsak zapojeno pouze deset Dv krajnl tlaaitka ve spodni fad6 jsou nezapojena. Tato dv6 ttaaitka u obdobnych zahranicnich pnstroju umoznujf zrusit spojem' a uvolnit linku, coi je obdoba kr6tkodob6ho polozeni mikrotelefonu (prav6 tladftko), nebo automaticky zopakovat voibu poslednd volenaho dfsia, bylo-li napfiklad pfedtlm toto cislo obsazeno (Iev6 tlaeitko). Popisovany pnstroj tedy tyto moinosti neposkytuje. Sluch^tko i mikrofdn jsou b^zna pouzivan^ho typu, stejne tak zvonek je zcela shodny jako u dosavadnich telefonni'ch pfistrojci v6etn6 moinosti mechanick6ho tiumenf jeho hlasitosti. Voibu poiadovan6ho tis\a realizujeme postupnym stisknutfm pnslusnych tlacftek. Krom tlacitkov6ho pole je vpfedu vtevo jestd v4lcov6 tlaîtko, kter4 ovl4d4 pfepina^ typu Isostat s aretacf. Stiskneme-ti toto tta ftko do dolni aretovand polohy, zd4 se byt o neco m4io v4tsi hlasitost ve- siuch4tku, zmsna je viak velmi mai4. Jinou funkci tohoto tlacitka jsem nezjistil. Telefonni pffstroj je opatfen b inou telefonni ShOrou zakon enou normalizovanou tyrp6lovou telefonni z4str6kou. Technick^ udaje podlevyrobce: z4d n6. S pfistrojem'^je dod4v4na sloika cykio* stylovanych papfro, obsahujici tfi objednavky, kter4 m4 kupujici vypinit a dv4 z nich odeslat prostfednicwi'm prodejny, kde pffstroj zakoupil, na Ustfednf FeditelsWf spojii. Na z4ktad4 t4to objednivky mu,,podle pofadf ve stanoven6m termfnu a proti uhrad4'* pfijede do bytu technik, ktery pffstroj zapojf. DaiSf list obsahuje upozorninf, ze majitel s4m nesmf pffstroj k telefonnf sfti pfipojit a ze ho smf pouzfvat jen jako vediejsf telefonnf pffstroj (paraleinf). Pfitom je zde vsakjasns fefie- no, ie tento pffstroj pine odpovfd4 technickym pozadavkum pro spolupr4ct s vefejnymi telefonnfmi sft mi. Z toho plyne, ze majitel tladftkov4ho pfistroje zaplatf nejen za pffstroj, zaplatf v ak tak4 i za jeho pfipojent a bude patrnd platit i nad4le mesf5nf poplatekza paralei nf pffstroj i kdyz bude chtft'^ mft doma pouze jeden telefon a to samozfejmd novy tla^ftkovy, ktery si za nemaly penfz zakouptl. Pfitom tomu z technick^ho hlediska nic neodporuje a pozadayek vyrobce se tudfz jevf jako zcela bezduvodny ba neopr4vn6ny. Na i4dn6m z pfiloienych papfro v ak nenatezneme ani slovo o tom co pffstroj umf, jak se s nfm zach4zf, k demu jsou ovl4dacf prvky apod. - prostd navod k pouzitf vyrobce nedod4v4. Funkce pnstroje Protoie bylo tfeba telefonnf pffstroj vyzkouset a protoie je tento pffstroj, jak jsem jiz feki; opatfen normalizovanou telefonnf z4str kou,nevyplftoval jsem objedn4vku aby ml pffsiusny technik ve stanoven6m termfnu" pfijel vyt4hnoutze z4suvky z4str6ku pfjvodnfho telefonu a do t6ie z4suvky zasunout z4str ku nov4ho telefonu, (na coi bych patrn 6ekai znacnou dobu), ale b4hem asi deseti sekund jsem tyto dva ukony ud lal s4m. PfipouStfm, ie V pffpads, kdy je telefonni pffpojka feienastarym zposobem.,pod Srbubky" bude pro neznal4 vyhodndjsf zavolat pro pfipojent pffslu5n6ho odbornfka. Po zasunutf z4strdky za6al pffstroj ihned pracovat zcela bez vady. Lze ffci, ie.tiacftkovd volba je velmi pffjernn4 a zfejm tak6 pfesn4. nebof elektronickp obvody zajisfujf jak spr4vnou rychlost jednotlivych impulso, tak i spr4vn4 mezery mezi jednotlivymi volenyfni dfsiicemi. Jednotliv6 filsiice lze vytukat ve velmi rychifem sledu za sebou a ty jsou pak optim4lnf rychlostf vybavov4ny. Pokud problh4 vol ba. je ve sluch4tku ticho. Teprve kdyiv pffstroj ukbn6f voibu poslednf fifslice. ozve se volny nebo obsazovacf tdn u nasf telefonnf site tak6 obdas nic, anebo nfikdp jiny, ate to nenf chyba pffstroje). Protoie nenf k dispozici ani n4vod, ani jln4 technick4 informace, zkougel jsem kolikamfstn4 efsio lze rychle navolit, aby n4sledn4 probfhajfci automatick4 volba byla upln4 a aby i4dn4 dfsiice nevypadla. VyzkouSel jsem tedy rychle za sebou vyfukat mezim4stsk6 Ctrn4ctimfstn4 dfsio a i v tomto pffpads probdhia volba bez chyby. Tlaeftkov4 souprava m4 mimof4dne pffjemny chod a volba je jednozna n4 a zfejml i spolehliv4. Zhafinym nedostatkem je vsak to, ie vyrobce nevybavil pffstroj ani z4kladnf pamstf poslednfhb ctsla, coi byv4 samozfejmostf i u t4ch nejjednoduilfch zahrani6nfch pffstroju obdobnpho provedenf. To umoiftuje' V pffpadd, ie votany m4l obsazeno, zopakovat voibu pouhym stisknutfm jedin^ho tiadftka. A na pamdf vdtsfho mnoistvf telefon nfch cfset, kter6 by bylo mozno kdykoli automaticky volit, si tak4 buderne muset je t chvfli podkat.. Vnitrni provedent phstroie " Vnitfnf provedenf zna6n pfipomfn4 standardnf typ, nebof v t ina z4kladnfch' sou 4stek zustala zachovdna. Mechanick4 dfselnice byla nahraieno elektronickymi obvody s tla6ftkovou soupravou. VnijSi provedeni I z vn6j4fho pohledu pfedstavuje tento vyrobek jen rekonstruovany bdiny tele fonnf pffstroj, u n hozzm4nu pfedstavujejeh tla6ftkov6 pole namfsto pcivodnf oxotn4 dfselnice. Zivir TIadftkovy telefonnf pffstroj pfedstavu je nesporne technickou inovaci, i kdyz prozatfm jen s nepatrnou obmdnou exfstujfcfho Waru i provedenf. Pfisvdprodejnf cend 1060 Kds mohl byt vybaven alespod pamdtf poslednfho dfsia. Vzhiederri k tomu. ie jde o prodejnf vyrobek, m l by byt k n4mu dod4v4n nejen n4vod k pouiitf, ate t4z z4kladnf technickd Odaje. Stejnd tak nevidfm duvod, prod by mdl byt vol4n technik spoju, aby vtastni rukou zasunul z4strdku do z4suvky. Jiriak lze tiadftkovou volbou Qako princip) povaiovat za velmi pffjemnou a pohodtnou a lze si jen pf4t, aby pouiitd kt4vesov4 pole s dvan4cti tfadftky bylo co nejdffve vestavdno do novych pffstroju s alespod z4kladnf pamdtf. -Hs-

12 ^CHOVNI^ Zdenek Soupal V GENERATOR _P/^ VYBRALI JSME NAI obalku Pri opravdch a nastavovdni vychyloyacich obvodu jak u dernobi'lych, tak u BTVP 86 heobejdeme bez zkusebnfho obrazce - monoskopu. Pokud se tyk6 linearijy, tu maieme v nejhorifm nastavit phbliznd, ovkem pojde-li o konvergence, pak e zkusebni' obrazec nezbytny. V dosledku rozilfujici'ho se prograenov6ho vysi'l^ni 6s. televize zbyvd. na vysildni monoskopu stdie, m^nd a mdnd asu. Je proto vyhodn^ mi't vlastrii zdroj TV sign&lu (byvi jim generator mnif). PNklady jejicn provedeni mazeme na]it v Mteratufe [1], [2], r4]a(61. V prispivku Je pops4n pom6rn6 jednoduchy vi'ced elovy zdroj TV signdiu s kmito ty obrazovd a zvukovd mezifrekvence 30 ai 40 MHz (31,5 MHz nosna - zvuku, 38 MHz nosnd obrazu) a v emi kandly I. ai III. TV pdsma (1^12, tj. 47 MHz ai 232 MHz). Generator Je Iad8n varikapem, takze odpadly n8ro6n8 mechanickd dlly (naph ladici kondenzitor) a ziepiiia se spolehlivost Nedostatkem pnstroje je, ze nemd oscil^tor 5,5 MHz a 6,5 MHz, krtiitoetove modulovany signdlem 1 khz, pro soudasnou kontrolu zvukoveho doprovodu. Nic ale hebr^ni tomu, aby byl V pfipade potfeby do pfi'stroje dodate6n vestaven. Koncepci zapojeni, Jeho jednotliv6 funkcni celky, pznadem' htavnfch ^^tfajedno^livych sign^lo ukazuje obr. 1. Technick6 ddaje Vystupni vf napeti z generatoru je ktery daval velmi mal6 napeti pro W oscwatormkdtyf/rozsahy: minimdtne 25 mv (na 75 Q) V cel4m modulator. V r byf v [5] uveden kmitodtov^m rozsahu; Ize je zeslabit dppindk ke generatoru [1] o jasovp 1.30 M.Hzai40 MHz(MFrozsah) db vestavsnym dslicem. Kon- gradafini pruhy; ten me inspiroval.2.47 MHzai67 MHz(1. a 2. kanil), strukcepffstrojejevelicejednoduchd k navrhu vlastni konstrukce s nov MHzaz loo MHz(3.,4.,5. kanal), a diky plosnym spojum snadno repro- navrzenym osci 4torovym blokem MHz az 232 MHz (cel4 stupnidukovatelna. V echny soudastkyjsou a funk6nim obvodem roz lfenym ce) (6. az 12. kansljr b in ho provedeni a dostupne. V r. o tvorbu ach(i. ' ' 1975 byl V [1] publikoy^n generator Nf rozsah generdtoru umoihuje.io- Vfstupni vf napith mflilj ktery jsemvyzkousel.cfetdigi- kalizovat zdvadu v prlpad, ie je vadt^lnl a modulator byly vyhovujici, ny tuner TVP, popf. i doladit nebp. Na v ech rozsazich je minimalnl vf funkci nesplhoval pouze vf oscilator, pfeladit ceiy obrazovy nf zesilovad: napgtl 25 mv. Toto nap tl Ize vf deli- 252 Obf. 1. Blokovb schema generatoru; signaly oznadene v obrizku umfstenfm cisiic nebo pismen do krouiku jsou v textu vys^eny tudnymi znaky

13 cem zeslabit o 20 db (10x). Je pfivedeno na souosy konektor TESLA. Modulace: Vsechny potfebnd impulsov^ prub6hy pro obrazovou modulabi jsou zfsk^ny delenfm kmitodtu zakladntho ^ krystaloveho oscilatoru X1 s kmito6- m tern 468 khz (467 khz, -469 khz, W 253

14 470 khz) a rozn^nni kombinacemi t^chto signdici. SynchronizadnismSs - signal 21.' Pf2 V poloze i (uroveft bile): a. Addkov4 impulsy SH/15,6 khz/ /64 psssffkou asi 10 is bezzatem- Aovacich impulso; b. Obrazov6 impulsy SV/50 Hz/ /20 ms a ifkou asi 0,6 ms bez zatemfiovacich a vyrovnivacich impulsu. x Obrazov6 signaly vertikhni - signdly A, 1,2,3,4H, 2H, H. Pf2 V poloze 2: linky uzk6, svisle, obou polarit: Pf1 stiacen - linky bile, cern6 pozadi (obr. 4a): Pf1 vysunut - linky cerne, bile pozadi (obr. 4d). ^. Jinky$iroke(l; 1), svisle (obr.4g)- svisle pruhy (obr. 4j). P.svisle pruhy s jasovou gradaci -,.schody - (obr. 4k). 10: pruhy svisle. sirok6, prosachovou tvorbu - 7 pruhu (slo2en6 viz obr. 4p). //. pruhy svisle, stfedni, pro achovou tvorbu -14 pruhu (slozen6 viz obr. 4n). /2; pruhy.$visl6, uzke, pro achovou tvorbu - 28 pruhu (slozen^ viz obr. 4m). Obrazov4 signify horizontainf - signaly B, 5,6,7. Pf2 V poloze 4: linky uzke. vodorovn6. obou polarit: PM stla6en ^ linky. bil6, cerne pozadi (obr. 4b); PM vysunut - linl^ cerne, bile pozadi (obr. 4e). 5; linky Siroke (1:1), vodorovne; (obr. 4h). 6: mfize uzke obou polarit (slozeni signalu z poloh Pf22 a4): PM stiaden - mrize bile, cerne pozadi: (obr. 4c); PM vysunut - mfize 6erne, bil6 pozadi (obr. 4f). 7; mfize siroke obou polarit (siozeni sign4ici2poiohja5): Pfi stiacen - mfize bil, cerne pozadi (obr. 41); PM vysunut - mfize cerne, bile pozadi (obr. 4i). 10: pruhy vodorovne, siroke, pro sachovou tvorbu - 5 pruhu (slozene viz obr. 4o). 11: Pruhy vodorovne, stfedni, pro sachovou tvorbu -10 pruhu (slozene viz obr. 4n), 254 KH S5 Literatura [1] /7//7a, J.: Generator mfizi. Pfiloha AR/75. s. 38,39. (2] Gub/as, Angewandte Digital^, technik im Fernseh-Service-Gittermuster generator SPG 221. Funktechnik , s. 125 ai 128. [3] Hammermu/ler, H.: Ein Schachr brettgenerator fur den Fernsehservice. Radio, Fernsehen, Elektronik c. 9/1970, s. 300 az 302. [A>]KyrS, F.: Generator televiznich signalu. AR-A 6.4 az 6/1975, s. 130 az 132,185 ai 190,225 ai : pruhy vodorovn6, uzk6, pro sachovou tvorbu - 20 pruhu (slozene viz obr. 4m). Osazem pofovodidovymi soudistkami 11 integrovanych obvodu, 3 tranzistory, 3 varikapy, 27 died. Napajeni: 220 V/50 Hz, 18 W, jisteni trubickovou pojistkou 250 V/0,08 A. Rozmiry: Vyska: 90 mm; sifka: 222 mm; hloubka:125mm. Hmotnost: 1.87 kg. Pfislusenstvi: 1. Souosy kabel o deice 150 cm, zakondeny na obou stran^ch konektorem. 2. Souosy kabel o d6!ce 150 cm, za- - konceny na jedn6 strane konektorem, na druhe strane volny - s poclnovanymi v^vody. ' 3. Symetrizacni transformator 75 Q/ /300 Q. 4. Antenni mezizdifka typ MZ 029 pro VHP. 5. Antenni mezizdifka typ MZ 030 pro UHF. [S\DiUbej, B.: Dopingni generatoru mfizi o stupnici ed6. AR-A e. 3/1980, s. 90 [<S\Hora6ek, J.: Generator mfi2i AR-A e. 12/1976, s. 465 ai 469. [7] 1 khz z libovolneho krystalu. ARAd. 3/1979, s [8] D lide z obvodu MH 7490 a AR-A e.6, 7/1983, s. 217, 218, 260. [9] D lid kmitodtu s promgnnym pomerem 1:999. AR-A c. 2, 3/1983, s. 57a2 60,99. [10] Cislicove integrovane obvody. AR-B d. 5/1982, s. 163 az 176. [Il jôypa/, Z; Vf dslis 90dB. AR-A a. 11,12/1976, s. 427 ai 430,456. Popis zapojeni a cinnosti CbtV generator je sestaven z nekolika funkdnich celko (viz blokove schema na obr. 1 a celkov^ schema na obr. 2 a 3), rozmistinych v nekolika konstrukcnich blocich: 1. Z^kladni..digitîni" deska II obsahuje krystalovy oscil^tor, delid kmitodtu, obvody tvarovaci a slucovaci pro synchronizaci fadek H, obfazu V, k tvorbe pruho, mfizi, jasove gradace, sachu, s integrovanymi obvody 101 az 109, modulator a vf ddlidstlacitkovympfepinacem Pf3. 2. Funkeni pfepinac Pf3, kterym se vhodne kombinuji kmitoctyz delice pro tvarovaci obvody (linek, mfizi. pruhu, sachu), z nichz se vede signal na modulator. 3. Pfepinac Pfi a hradlo-invertor tvarovace 101, kterym Ize signal linek a mfizi negovat. 4. Blok IV vf oscilatoru. ladenych varikapem. 5. Ladici potenciometr R9 a rezistorovy ddlid laddni I s pfepinadem rozsahu Pf4. 6. Zdrojovî'dast III veetne Tr, 1010 a 1011.

15 I a) Pf2 y poloze 2, Pri stiaden b) Pf2y poloze 4, Pf i stiacen c) Pf2 V poloze 6, Pfi stiaden illlllllbt d) Pf2 V poloze 2, Pfi vysunut e) Pr2 Vpoloze 4, Pri vysunut f) Pf2v poloze 6, Pfi vysunut g) Pr2 V poloze 3 h) Pr2 v'poloze 5 i) Pf2 V poloze Pf1 vysunut i) Pr2 V poloze 8 k) Pf2 V poloze 9 t) Pf2 V poloze 7, Pfi stiaden m) Pf2vpoioze 12 n) Pf2 V poloze 11 o)pr2v poloze 10 Obr. 4, Zk'usebnf obrazce generitofu: a - svisfd bfle linky; b - vodorovne bfid Unky: c - bfid mfhe; d - svisle dernd linky; e - vodorovnd dernd Unky; f~ dernd mffze; g - svisle dirokd linfy; h - vodorovne iirokd Unky; i- iirokd mfize dernd; j- svisidpruhy; k~ gradadnlpruhy; / - diroke mffze bfle; m - \,sachy ' uzke (28 x 20dtvercu); n - sachy" stfednf (14 x 10 dtvercu); o - achy*' velke (10 X 7 dtverco)

16 Digitilni deska 11 Na obr. 5 je z4kladni deska s plo nymi spoji gener^toru (z jednostranneho kuprextitu t(. 1,5 mm). Ppznamky pro bsazov^ni: Po yyvrtani a za6i tem' v ech otvoru zapajime do pnslusni^ch.otvoru o 0 4 mm nejprve zdi'fky pro krystal tak, aby el lehce zasouvat; pred zap^jenfm integrovanych obvo- dii must byt zap^jeny v echny dratovb propojky; svitivd dioda D20 se paji az po uloieni desky v asi. (Pokradov^ni) c m blok oscuatoru ^ Obr. 5. Zak/adnr deska s pfo nymi sppji gener^toru T52 a rozmfstenf soudastek (dratove propojky jsou odfsfovariy, spoj 6/102 s 11/106 nent nakresten)

17 Mikropodita ZX-81 e v 6eskoslovensku nejrozdirendjsim mikropo6itadem. Ne +5 V (50 Hz nebo 60 Hz v sfti) rozlisujetv vsichnt ieho uzivatet^ vdak znaii jeho moinosti a um^ii jich vyuiivat. Proto isme na normu pro obsluzny program v ROM. zad^tku roku sli'bili popis tohoto mikropodi'tade, Jeho technickych i programovych ROM ma kapacitu 8 kb (obcas to byv^ moznosti. Tento 6ldnek vds sezn^mi se zapojenim mlkropo i'tade a resenim i EPROM nebo PROM) a je phpojena na pripojeni zakladnich periferii - televizm'ho priji'made, ktavesnice a kazetovdho datovou a adresovou sbsrnici a na vybemagnetofonu. rovy signal ROMCS. RAM jsou v z^kladni verzi dva obvody 2114 (1 K x 4 bity), coz Pocitad ZX-81 (obr. 1) pouziva mikro- 680 Q, aby bylo mozne vnuceni jine hod- dava pam6t jeden kilobajt. Pamef je pfiprocesor s maximalnim hodinovym kmi- noty techto sign^lu zvenei pres syst6mo- pojena na adresovou a da^vou sb6rnici toctem 4 5 MHz. Tento kmitodet ale neni vou sb^rnici. ULA generuje i signal pro a vyberove sign^iy RAMOS, WR. Bity pouzitvzhtedem kpotreb^synchronizace magnetofon. Ten je spolecny sesign^lem datove sbernice nesouhlasi s bity uvnitf cinnosti CPU s tvorem'm obrazu na tele- protvp, aprotoprinahrav^ninenizobra- pameti. Misto pameti 2114 je nekdy zapoviznim pfijimaci. Hodinovy knnito6et CPU zen standardni obraz. Signal pro TVP je jen obvod IC4; je verzi dynamick^ pameti je 3,25 MHz a je odvozen ze zakladntho pfeveden modulatorem na UHF; v po- 1 kb a Ize jej prime nahradit pameti 4816 kmitoctu krystalu 6,6 MHz, ktery je zaro- dobe, kter^ je na vstupu modulatoru, je (2K x 8), coz je naznaceno drmovymi veh kmitoctem obrazu. vlastnevideosignalem, ktery Ize pouzitpo propojkami L2 a LI na schdmatu a v6tsi- Speci^lni zdkaznicky obvod ULA (byva zesileni jako video vystup. U modulatoru nou i na desce. Zakladni pam t RAM ma oznacovan i SCL - Sinclair Computer jsou pfipojeny soue^stky. pfizpcisobujici potom 2 kb. Logic) je logicke pole naprogramovane vystup dane TV norme. Nap^jeci nap6tl vstupujici konektorem na urdite funkce potfebnd k dinnosti Signal pro nahrav^ni na magnetofon je do 2X81, ma optimaini hodnotu stanove- ZX-81. Nejdulezitejst z nich je tvorba veden pres seriovy a paraleini clen RC nou na +9 V, ale pohybuje se obyykle televizniho sign^lu, Jako pocitac piil- (ofezani vystupniho signdiu). Upravovan mezi 10 az 12 V, coz mnohdy zapridihuje sntmku je pouzivdna CPU, ktera zajisfuje je i vstupni signal z magnetofonu. Do ULA patnou funkei systemu, Napfeti ze zdroje pfisun spravnych dat. Pro zajist^ni pravi- vstupuji rovnei vystupni udajez kl^vesni- je prevedeno jednak do integrovaneho deln6 obsluhy obrazovky generuje ULA ce. A obyod generuje adresy AO' az A8', sianal NMl fnemaskovatelne pferusent). urcene pro cteni pameti ROM pfi obsluze Dale generuje signaly ROM^, RAMCS zobrazov^ni (dte predlohy znaku) a prijipro voibu pameti ROM nebo RAM. Oba ma A14, A15, opet z duvodu zobrazovani. ^ SlZsWrUTii oc-y tyto signaly jsou pfipojeny pres rezistor Pfipojeni rezistoru R30 na 0 V nebo na U CZ/ ^57

18 stabilizatoru 7805, jednak je vedeno na syst movy konektor (2B). Ze stabilizdtoru vychîzi stabilizovan6 nap6ti +5 V/1A na konektor (1B) a z4rovert ke vsem.lo na desce ZX-81. Odb r z -f 5 V je asi 400 ma pfi z^kladni RAM, asi 700 ma pfi pfipojeni pam6ti 16 kb. Ve5ker6 sign^ly jsou vyvedeny na syst6movy konektor (viz obr. 2). Signal RFSH neni uzi'vany pro svojf standardni funkci a je pouzit k jin^mu u6elu v r^mci ULA pfi tvorbe obrazu. Proto musi vsechny pndavn6 pameti, vyzadujici obnovov^ni, obsahovat i obvod, kteryjejich obnovov^ni zajistuje. Sign^ly BUSAK, BUSRQ nejsou syst^mem pouztv^ny. VstupTNT je pfipojen na adresovy vodi6 A6: TV obraz je u ZX-81 realizov^n pfevîn programov6, a pomoci tohoto propojeni je zajistov^no pferuseni (interrupt) pro zobrazeni dalstho fadku a to v sou6innosti se sign^lem RFSH. _ RAM as. cr D'O nn D 1 r ' D2 CZ D 6 zz D'5 cz D3 cz D% cz INT cz TTA? cz HALTUIZ TgMcr RD cr WR IHZ usakcz WAITCZ: BUSRQ cr RESET zrz m~crr REESH^ 5v q 9V C ' OV c I C AO c AJ c A2 c A3 c A15 AU a A73 C A12 C All q A10 n A9 A8 z A7 46 z 45 c: 44 z ROMCSZZ Obr. 2. Zapojent syst^moveho konektoru ZX-81 Adresovî sb6rnice vodide AO ai A8 pfipojeny do pam6ti ROM pfes rezistory 1 kq. Tuto pamsf obsluhuje nejen CPU, ale i logicke pole ULA a rezistory zajistuji, ê adresa od ULA je pfedn j5f ( siln j i ) nez adresa od CPU. Na vodifi A8 at AI 5 je pfipojena kidvesnice a to jeji vstup - f4dkov6 vodifie. Pfi cteni klavesnice se vyuiiv^ instrukce IN. Pfi pouziti IN,A, (FE) se nejenom do A nafite obsah osmibitoveho portu na adrese FEh, ale je te pfed timto nactenim je vysl^n puvodni obsah registru A po vrchni polovin6 adresov^ sb6rnice, coz je A8 at AI 5, a tim je do fad klavesnice pfiveden vstupnl signal (log. 0 pro test urcit6 fady). Vystup z klavesnice je ze sloupcovych vodiû, ozna6enych KBDO ai 4. zaveden do stejnojmennych vstupu obvodu ULA, odkud je pfiveden nadatovou sb rnici. DO ai D4, a pfedten CPU do registru A. V echny fidici sign^ly CPU jsou zavedeny do logickeho pole ULA, kde sez nich vytvafeji signaly pro tvorbu TV obrazu, Cteni ROM, Cteni RAM, aktivace dalstch signdlci atd. Zajimave je zapojeni tranzistoru TRI mezi HALT, WAIT a NMI, souvisi opet s tvorbou obrazu na TVP. Na bî TRI je pfipojena paraleini kofnbinace/7c, ktera slouzi ke zrychleni a ziepseni dynamickych parametru tranzistoru pfi spincini. Signal (hodiny) je odvozen z krystalu 6,5 MHz a pfes obvod ULA pfiveden do CPU. Signal RESET neni vyuzit pro moznost vnijciho startu systcmu. Pfipojeny kondenzitor zajistuje start systemu po Obr. 3. Rozmist^n! squdistek na desce ZX-81 zapnuti od adresy nula, rezistor na +5 V zabezpecuje vstup proti n^hodn^mu zakmitu. Je v^hodnc si RESET vyvest a mlsto vypinani nap^jeciho napcti pfi potfeb^ nulov^ni systemu spinat tento vstup na urovert OV. Datova sbcrnice je pfes sadu rezistoro pfipojena na +5 V pro zajictcni jednoznacn^ho stavu vzhledem k Cteni dat od CPU i od ULA. Rezistory 470 Q slou2i k oddcleni pfi pfenosu mezi CPU a ULA a RAM a CPU. Jako zobrazovaci jednotka je pouiit bezny televizor a ZX-81 obsahuje televizni UHF modulator. K z4znamu dat se pouzivd kazetovy magnetofon. Z^namov^ rychlost je pomern^ pomala - asi 300 baudu, a pomcrnc nespolehliv^, proto jsou pouziv^ny jinc druhy zeiznamovych programu, napf. MSAVE, TAPE MONI TOR. Q-SAVE, FAST SAVE. Celek pocitace je sestaven na jedn6 oboustranne desce s prokovenymi otvory (obr. 3). NCktereobvodyjsou vobjimk^ch, coz usnadhuje jejich v^menu. SouCdstky jsou pouze z jednestrany. Pfipojeni membranovc klavesnice je feceno dvema konektoiy, do kterych se zasouvaji pokoven6 folie, ktere jsou choulostive na ohyb, nelze na nich p^jet a obcas praskaji. Pfi castdm pouîvini tcto membrdinove kl^vesnice dochî u nejpouzivancjsich pismen k promacknuti az k prasknutr vrchni folie: potom je nutno nahradit standardni klavesnici jinou. Vhodna je napfiklad kl^vesnice pocitace SAPI-1 (JPR-1). kterd svoji stavbou i poctem tiacitek plneodpovid4 klavesnici u ZX-81. ;i7 R18cizR22 JL r -I D1o/d8 L2 [KBn I KB2 I Rychlost pocitace s pomcrnc vysokym kmitoctem procesoru jeznacnczpomalovana programovym tvofenim obrazci na TV pfijfmaci. PoCitaC pocita pouze v intervatech mezi zobrazovanim, tj. pfi navratech paprsku u obrazovky. Obsluha zobrazovdni u ZX-81 System zobrazov^ni ZX-81 umoiduje zobrazit32znakua24 f^dekvrastru8 x 8 bodu na jeden znak. V pamcti je ulo2eno na kazdy f^dek 33 znaku; ten tficstytfeti je vzdy znak N/L, ktery se ovsem na obrazovce nezobrazuje. Cely obsah obrazovky je tedy ve 792 bajtech pamcti; poc^tecni adresa tcto zobrazovanc obtasti je ulozena V systcmovc promcnnc DEFILE. Z obvodovych duvodu musi tato oblast bv1 V dolnich 32 kb adresovatelneho prostoru. M^-li ZX-81 pouze 1 kb pameti, pak je obrazovka ulozena zhu tcnc. Je-li napf. na fadku pouze ptsmeno A, pak za nim, nenasleduje 31 mezer (znako SPA CE), ate rovnou znak N/L. Muzeme si pfedstavit, ze znak N/L vyvol^vd..zatmeni az do konce fadku (zatmcnim je mineno pferuceni vytv^feni modulovancho TV signdilu, obrazovka v teto dob sviti). Na tvorbe obrazu se v ZX-81 podili obvod ULA (SCL) i procesor (CPU), ftzeny podprogramem DISPLAY (obr. 4). Snimkov^ perioda TV signilu je 20 ms a je odvozena v reiimu SLOW od signaiu NMI, 258 Obr. 4. K vykiadu zobrazovani u ZX-81

19 ktery vyvolava pferuseni s periodou 50 Hz. V rezimu FAST, kdy se tvorf obraz pouze ph 6ek4n[ na kl^vesnici, se sntmkoperiods vytvofi zpoirfovaci smyckou podprogramu DISPLAY. TV obraz se skl^d^ z lichych a sudych pulsnimku; po6fta6e v ak tuto jemnost nepouifvaji a vysi'laji do obou pulsnimku ty2 signal. Ka2dy pulsnimek se skt^d^ z 312 f^dkci a kazdy' fddek trv464 ps. B hem t todoby musf ULA vyslat do modul^toru signal (s6rii impulsu) odpovidajfci zhasnutym a rozsvfcenym bodum obrazov ho fadku. To je u ZX-81 realizovîno takto: 12 jis po zac4tku F^dku se za^ne vysilattexta 12 ^s pred koncem text skonfil Ve zbyvajicich 40 fis se vystlaji impulsy odpovidajici bo dum znaku textu, a to kmitoctem krystalu 6,5 MHz. Uvedenych 12 (as na obou stran^ch fadku pfedstavuje r^mecek okolo obrazu. D61e generuje ULA spolu s CPU synchroniza^ni sm6s TV signdiu, a to tak, ze V presns urceny okamiik {zaji t6no programem) provede operaci OUT (FE), A, kter^ je pro obvod ULA pokynem k vysil4- ni synchronizacniho pulsu. Tento signal jest zru t zatemn ni do konce f^dku a zvetsi dfsto v 6ita6i rddku. Nyni se vr^time k tomu, jak ULA gene ruje signal jednoho radku. V ka^d^m okamilku obsahuje CitaC f^dku (LC) cislo toho r4dku pfedloh znakci, ktery odpovida prave vyslan^mu TV f4dku. Casovaci smyeka programu provede 12^3 po zac^tku Fadku instrukci JP (HL), kde v HLje pfipravena adresa prvniho bajtu F^dku obrazovky (vlastns obsah DEFILE - ale, DEFILE + 33x t. F.) zv6t5endi o 8000 h (A 15-1). Nyni ULA na zad^tku taktu M1' procesoru (v tomto taktu se Cte operacni k6d) zjisti, ze bit 15 adresovesbernice je roven 1 a zadne zobrazovdni. Aktivuje pamef RAM v dolnich 32 kb adresovatelneho prostoru, a diky tomu se na datove sb6rnici objevi bajt obrazovky (tedy k6d znaku pro zobrazeni). Tento bajt zapise ULA do registru ZR, nacez dezaktivuje pamet a uzemni datovou sbdrnici. To zposobi, ze CPU nacte operacnl k6d 00 a za ne prov4d t operaci NOP. Mezitfm ULA sestavi z 5 bitu k6du znaku a z obsahu 6lta6e LC (urfiuje, ktery FAdek pfedloh se zpracov^va) adresu pro znako\^ generîtor. (Zdkladni adresu pro gener^torznaku V pamsti ROM zisk^ ULA behem prov^ddni operace INT, kdy se objevuje na hornich adresovych vodi6(ch obsah re gistru I, do kter^ho procesor pfipravtl potfebnou hodnotu). PFe6te si obsah na t^to adrese a ziskany F^dek predlohy si zapise do posuvn6ho registru SL a odvysil^ bodovym kmitodtem (6,5 MHz) na TV vystup. B6hem osmi impulsu 6,5 MHz (odyysilany bajt z SL) dostala CPU 4 hodinove impulsy (3,25 MHz) a ukon6ila operaci NOP; PC se zvetsil o 1 a cely proces odvysildni znaku se opakuje pro dalsi znak F^dku. Poslednim znakem Fadku je vzdy N/L, ten m^ aktivni bit 6. Tento bit pusobi jako konce zobrazovani. ULA zapne zatmeni a necha operafini k6d provest. Protoze znak N/L (76 h) odpovida svym k6dem operaci HALT, procesor se zastavi. Cely proces zobrazeni TV Fadku se pak opakuje pro kazdou Fadku textu 8 kr4t (pokazd se zobrazuji jine dalsi Fadky pfedloh). Toto opakov^ni a vytvofeni ramecku nahofe a dole na obrazovce je zaji t no casovacimi smyckami pro gramu. Nyni je tfeba je t vysvetlit, jak se procesor dostane ze stavu HALT na konci TV Fadku zpet do podprogramu DISPLAY, aby mohl generovat dal i Fadku nebo poditat. Procesor pred zac^tkem kazd6ho F^dku nastavi do registru R (REFRESH) 6asovaci konstantu". Pak behem provadeni F^dku (operace NOP) se obsah registru R po kazd6 operaci zv6t i o +1. Tak je tomu i V stavu HALT, ktery je z hlediska dasov^ni ekvivalentni providsni operace NOP. Po uplynuti doby jednoho Fadku se obsah registru R zv4t i o 34, puvodni obsah je volen tak, aby v tomto okamziku byl bit 6 registru R roven 0. A protoze procesor pfed startem povolil pferuseni a vstup INT je spojen s adresovym vodicem A6, dojde k preruseni, kter^ vyvede procesor ze stavu HALT. Obsluha klavesnice ZX-81 Klavesnice je u 2X-81 FeSena zajimavym zposobem. Jeji pfipojeni k mikroprocesoru vyuziv^ vlastnosti instrukce IN A, (n) mikroprocesoru Z80. Vstup klavesnice je napojen na adresov^ vodiê A8 az A15 pfes diody zamezujici zpetn^mu vlivu klavesnice na dinnost adresove sbernice (obr. 5). Klavesnice je rozdilena na 8 Fad po 5 sloupcich. Sloupec - vystup z kl^vesnice - je zaveden do obvodu ULA (SCL) na vodide KBDO az KBD4. Pro snai i pochopeni obsluhy klavesnice je vyhodne ji pfekreslit na tvar podle obr. 6. stav A po IN A.{FE} Obr. 6. Schematick6 znazornenf kiivesnice Klavesnice je 6tena pomoci nejmene dvou instrukci: LD A, k6d Fady ; viz dal t text IN A, (FEh) : FE = adresa portu Prvni instrukce nastavuje^vstupni k6d do klavesnice do registru A. Rada je testovana, pfivede-li se na nf signal log. 0. K6d pro z^pis je tedy pfipraven v A a mikroprocesor provede instrukci IN A, (FE). V prv6 f^zi provadeni instrukce IN dojde k vysl^ni adresy portu po AO az A7 a hodnoty z registru A po A8 ai A15; tim se do vstupu AB A9 AK) AH A12 AI3 A15 klavesnice zapise kod pripraveny instruk ci LD A, n. Je-li n6kter6 z tiacitek v iniciovane Fade stisknut4, projde logickî nula z vstupu tez na vystup a odtud do obvodu ULA, kde se pfep'le na datovou sb rnici, tak jak je naznadeno na obr. 6, a zapise se do registru A mikroprocesoru. Obr. 7. K vykfadu obsiuhy khvesnice u ZX-81 V registru Ajena bitech Oaz 4 kombinace odpovidajici stisknutym tiacitkcim dan6 Fady (log. 0 = stisknute, log. 1 = nestisknutd). Ukazme si cteni na pfikladu. Pozadavek: testovat kl^vesu SPACE. Vstupni kod do klavesnice jeoltl 1111 =7Fh (D7 = 0 test Fady SP-B) Provîddni instrukce: LD A, 7Fh IN A, (FE) Po provedeni instrukci je v A stav Fady, by I a-1 i kidvesa SPACE stisknuta, je v bitu 0 registru A hodnota 0 (nejvyhodn6j i je presunout ji do CY pomoci instrukce RRCA). Zbyv^ zodpov^d t. iîm jsou obsazeny bity D5, D6, D7 po provedeni instrukce IN. Bit D5 je obsazen 0 nebo 1 podle televizni normy ve kter6 ZX-81 pracuje. Je-li osazen rezistor USA ONLY - R30, je vstup obvodu ULA-USA/UK na logick6 nule a tim i bit D5 = 0 a ZX-81 pracuje v norm USA (60 Hz). Neni-li R30 osazen, je na vstupu ULA-USA/UK logick^ jedniika a tim i D5 = 1; ZX-81 pracuje v evropsk6 norms (50 Hz). Pri 6teni klsvesnice je podle tohoto bitu upraveno Sasovani pro tvoreni obrazu. Bit D6 je trvale roven 1. Bit D7je vstupni port z magnetofonu a je v nsm tedy stav odpovidajici vstupu EAR. Obr. 7 znszor- ^ i J 259

20 ( Bodi se MIKRO-AR ) Na zaiitku rbku jsme shbill ze se budeme snaiit zajistit popis konstrukce co nejuniverzdlnbjsiho mikropobftabe z dostupnych soud^stek pro nej ir f okruh nasich btenifu. Nent to prdce lehk^. Presto vsak pokrobila natolik, ze muzeme poskytnout prvnf konkrbtnejsi informace o pfipravovan6m systemu. Nejdutezitbj i pro univerzalnost systemu, jeho rozsi?ov^ni a inovace, je urcita zakladm konstrukcni norma - formm desek s plosnymi spoji, jejich mechanicke uspof^dant (pfistrojovd skria) a zapojeni pouzitd sbernice. Po mnoha Civahach, konzultacfch, a na zdkiade dopisu mnoha z vîs, kten jste reagovali na Cldnek v AR A2/85 jsme zvolili: Normalizovany format desek s plosnymi spoji Eurocard 100 x 160 mm (s moznosti prodlouzeni ai na 183 mm), systbmovou sb^rnlcl STD BUS s roz ifenim na 62 vyvodu, a kompatibilitu s pfistrojovou skfmi ALMES, yyr^b nou v 6SSR. Desky s plosnymi spoji budou zakondeny ploskami pro phm6 konektory s moznosti bez dalîch Ciprav pouzit i konektory FRB. Skfif^ky pro pobitad uvazujeme ve tfech verzich - pro minimaini konfiguraci (60 x 210 x 200), pro pine vyuziti (120 x 210 x 200) a.juxusni" provedeni s vestavenym monitorem ve skh'ni ALMES (120 X 400 x 210). Pro dvi prvnf verze budou zajisteny skfff^ky v cenovb relaci okolo 200 KCs. Po elektricke str^nce padia volba na mikroprocesor U880D vyr^b^ny v NDR (cena 110 K6s). Z^kladni konfigurace pofiitace bude obsahovat zdroj, procesorovou desku a desku pambti a displeje. Predpoklada se feseni s pameti RAM, do ktere se nahraje pomoci kratkeho nahr^vaciho programu v ROM libovolny monitor, operacni system ap. Prace na systemu je t^mova a vychazi ze zkusenosti z^kladniho kolektivu, ktery podobny system pouzivd jiz nbkolik let. Spoluprace je a stdie bude otevfena komukoli, kdo bude chtit pfispbt spolecnbmu dilu pfi dodrzeni zakladnlch konstrukcnich a elektrickych norem a kompatibility. Protore dost konstrukteru pouziv^ uvedeny format desky a sb6rnici STD, predpokl^d^me, te se pfihlasf a ze system MIKRO-AR bude brzo,,bohaty. Pokud jde o zvefejaovanf popisu, mame V umyslu postupnbzvefejnit popis konstrukcni normy a sbernice (v AR A9/85), nap^jeciho zdroje, procesorovb desky, a desky pameti a displeje- To pokud mo2no do konce roku Potom prubezne pokrabovat dalsimi deskami (parndf 64 kb, deska EPROM, lepsf displej, graficky displej, pfevodniky, porty, basovabe ap.). Je zajistena yyroba desek s plosnymi spoji, pravdepodobne s prokovenymi otvory, cena jednb desky by nem^la pfesîhnout 150 KCs. Pripravuje se vyroba skfinsk. Ve spolupraci s TESLA ELTOS se snazime zajistit kompletaci sad soub^stek na jednotlivb desky a pokusime se zajistit pokud moino i dodavatele osazenych a oiivenych desek. Protoze se n^m t6iko odhaduje pobet zdjemcu o sady soubastek, prosime ty z vas, ktefi by m li zajem o sadu jsouc^stek (na z^kladni konfiguraci), skfihky jmalou, v6t i, nejvetgi -1,2,3), popf. osazene desky, aby nam poslali korespondenbni listek vyrazn6 oznaceny MIKRO-AR se strucnym a vyraznym vyznadenim svych pf^ni (sady, osazene desky, skn'aka 1, 2, 3). Budou to zarovefi jakesi pfedb^zne objednavky. Ve vsech smerech uvitame jakbkoli konstruktivni pfipominky, n^vrhy, n^m^tyaspoluprdci. Va e redakce AR ^ nuje postup signalu pfi Steni kl^vesnice od CPU, pfes kl^vesnici do SCL a zpet do CPU. NahravaniZX-81 Pro vystup z pofiitade je pouzito tehoz zpcisobu, jaky je pouzit pro generaci synchronizacniho signalu pro TVP. Pro jakekoli spolupracov^ni s magnetofonem pomoci standardnfch bodu MIC a EAR je nutn6 nastavit rezim FAST (v opacn6m pfipads by byly instrukce pouzite pro V/V bez odezvy). K vystupu je pouzit vystup TV/TAPE obvodu ULA, jak je patrno ze schematu ZX-81. tento vystup je i videovystupem, a proto se pfi nahr^v^ni m ni obraz v zavislosti. na vystupni informaci. Vystupni signal je ZX-81 vytvofen posloupnosti impulsu, tedy opakovane za sebou inicializovanym vystupem TV/ TAPE. K vytvofeni impulsu na TV/TAPE stafii provest instrukci OUT (FE), A (na hodnotg V A nez^lezi), coz je povel pro ULA, aby provedia PULS na TV/TAPE. Signal - impuls - je upraven 6leny RC (obr. 8). Tyto upravy znamenaji pouze vytvofeni urcite napdfove Orovne na vy stupu MIC. Pro syst6movou rutinu SAVE je typicky urdity po et impulsu pro log. 0 (4 impulsy) a log. 1 (9 impulsci). Program manamgfpasceformat podle obr. 9. Mezera na poe^tku slouzi k oddele- 'MIC^-X 47n t- TV/TAPE Obr. 8. Uprava vystupm'ho signalu pro magnetofon mezera ^ zaznam Obr 9. Format programu na mgfpisku ni programu na pasku. Jm6no je zaznamen^no cete a posledni znak jm^na ma bit 7 = 1 (je inverzni); tim je urden konec jm6na. Data zahrnuji 6^st systemovych promennych, program, obsah obrazovky a prom nne v jazyku BASIC. Data se nahravaji od adresy 4009 h po adresu obsazenou v systemove prom nn6 E- LINE. Format nahraneho bajtu je na obr. 10. Jedni6kovy bit na konci je vlastne tzv. stop bitem. M M I M Mj BO B1 82 B3 m B Obr 10. Format nahraneho bajtu EARp- CZTD-- tape in 1 22ot] Obr 11. Uprava signalu z magnetofonu pro pocftad Pro vstup je vyuzit tez obvod ULA. Signal z magnetofonu pfich^zi pfes pfizpusobovaci 6leny RC (obr. 11), kter6 vytvafeji uroven TTL Signal z mgf se potom objevuje v obvodu ULA ve vnitfnim registru R2 (viz obsluha KBD), odkud jej Ize pfecist instrukci IN A, (FE) a to do bitu 7 registru A. Rutina LOAD je schopna cist pouze standardn^ nahrany program. Pfi dtenise nejprve ceka na zacatek nahr^vky, kde je krîtky identifikadni zvuk, a potom se pfedte a zkontroluje jmeno (chceme-li to), dale se 6Xe posloupnost bajtu. Zadind se nahravat od adresy 4009h a tim se nahravaji i obsahy systemovych promennych pfislusejicich nahrdvan^mu programu. NahrAv^ni se ukonci dosazenim adresy v ELINE (uz te nove). Dojde-li b6hem nahr^v^nf k chybe, okamzit^ se provede NEW. Systemov^ rutiny pro nahravani LOAD a SAVE jsou pomern6 slozite. Pro ihepopiisujete: C^SKOSt:<ÊNSI^ * pocitace ptajf'se nis Gbi^ Stenifi. T^dfvbycbom. Pddafifo se nto zfskat popis PMI-8O(byitod0d Vanyriavodkpouzit[, ; jeme pozdijr ziiîli) a informci 0 iqisi. To jsme obratem zvefejnili/.,. JS rok a poi se sna^me ziskat popis PMD-85. Sfiblii nitn ho postupn Jhg*. T6th a Ing. R; Ki (autor poditap. TESU Utpfed rdkem. Dpdnes ho nem^m. Nakonec^ jsmi;chtili kdhcem, rbkm 1984 ppdita5''. dofedakcezakdiipil6yldjichmiio,ate o$oh«4 hilni: ho pfi^fbil obchodth ns- ;;m&stbk k. p, TESLA Pt<^(any tng" HaSaf). Jaihe zasiaii bbjedn^vku, pom- ^ta68;ani:jedtnbu mforniacigtûdu, ' owefipavky y ak nem^me dodhes. 'Vrbce1983isrnesei6rn4miiisj^^^ ta^m (SMEF-01) z VUVT Ziiina.. J\i V tu dobu a pqtdm je^4 rtdkohkr4t o4m jeho k)p& o$obri pfisffbii Mitei Mrbhec, C^. V prosinci interven z41ei^^ha^tfekwkoriferehcilng. K. Horn4m stek miriistra elek*.hoteohwcfoiho prdmysiu. :SUbif l?^dtupfiei na konst^kcrpocitabe pro AB- Dodn«s pic. I tento po(jita6 I'Ohtllf konmi roku 1984zakoy pit. Ipcm^ slmm âkoupjt amf podi- Novf.Ipf; chtlii jsme v pfedshbii pfetf - podzim rbku 19S4 zabal japond^ mikro^ i vlasmf (hi4 vy^)^hbrbu vdbkumentaci i.sa-, k dildidc^bma seznbmehli dfcuh(x1ob#nuôusenf/v4t i^ : y,f ^stjhu;pf0 uvosb fm do.prpd^^ ^ Ibme 0 ntezgc4>oybbh^^ pozriat 260 fz!gg?}gtadi(d]

21 1 Vyznam Jednotlivych pismen: specifikuje registry pomoci tf( bitu V opera nfm k6du instrukce,. 000 =S, 001 =C, 010 =D, 011 =E, 100 =H. 101 ^L, 111 =A obsah pamstov^ho mista adresovandho p^rem registro HL jednobajtovy operand (konstanta, adresa portu) dvoubajtovy operand (Sestndctibitov^ adresa nebo konstanta) jednobajtovy operand v rozsahu od -128 do +127 tfemi bity specifikuje fslo 0 a2 7 pomocf dvou bito specifikuje registr: 00= SC, 01 =DE. ^Q=HL, 11 = SP specifikace registru pomoci 2 bitu: 00 =SC, 01 =DE, 10 ^HL, 11 =AF nahrazuje se operandem typu r, n, U, HX + d). {fy + d) nahrazuje se operandem typu r, M, ifx = d). i}y + d) PP = dvema bity specifikuje dvojici registro: 00 =SC, 01 =DE, 10 =/X, 11 =SP rr = specifikuje dvojice registro: 00 =sc, 01 ^DE. 10 =/y, 11 =SP p = restart adresy v instrukci RST: OOH 08H, 10H, 18H, 20H, 28H, 30H, 38H (nn) = specifikuje obsah pam6fov6ho mfsta nn (u jednobajtovdho operandu), nebo obsahu dvou pamdfovych mist nn, nn + 1 V pfipadd dvoubajtov^ho operandu (HL) = specifikuje obsah pam6fov6ho mfsta adresovan6ho registremwl Operand (WL) je identicky s operandem M, oba zpusoby zapisu jsou pf(pustn6. U podmfn6nych instrukci se podminky kddujf takto: 000 = MZ (non zero) nenf rovno nule, instrukce se provede. jestliie podminkovy bit 2 = = Z (zero), nuiova podminka, 2= = MC (non carry), neni pfenos. CY = = C (carry), pfenos, CY = 1. PO (parity odd), licha parlta, lichy po6et jedniekovych bitu V bajtu nebo 26dn6 pfetecenf; P/V = 0. PE (parity even), sudd parita, pooet jedni kovych bito V bajtu je sudy net>o je pfetefienf; P/V = i. P (plus), znamdnko je kladnd, S = 0. M (minus), znamdnko zdporno; S-1. U podmfnkovdho registrup jsou u jednotlivych bito tyto moinosti; \ podmfnkovy bit je instrukci oviivhovdn. podminkovy bit nenl instrukci oviivhovdn X stav podminkovdho bitu je nezndmy 0,1 podminkovy bit je bud nutovdn nebo nastaven. ARITMETICKd A LOGICKE INSTRUKCE (8 BITO) Nizev instrukce Symbolicki operace Podminkovy rcgistr F? Fs Fs F4 F3 F2 Fi S Z H P/V N Operafini kod Fq D7 Dg D3 D4 D3 D2 Di Do CY Pofict Po6ct PnmAmka strojo- taktii vych cykla A:= A+r t t X X X w 0 X [r I A A+n I t X t X V 0 X 1 1 o 0 0] ADDM ADD (IX+d) ADD (ly+d) A:=A + M. t I X t X V 0 A:=A+-(IX+d) t t X t X V 0 A:= A + (IY+d) \X X X X X V 0 I II 1 1 I oil 1 0 ADCs A = A + S+CY X X X X X SUBs A = A-s X X X t X SBCs ANDs A A 1 < II II > X X X X X X X X 1 X ORs A = A + s : X X 0 X XORs A = A s X X X 0 X vyzdadcn6 bity nahradi fopol u analogick^ instrukce ADD CMPs A -s? X X X X X INCr r: = r+l X X X X X INCM M := M+J X t X X X INC (IX+d) (IX+d) := (IX+d) X X X X X + 1 INC (ly+d) (ly+d) X X X X X := (ly+d)+ 1 t I X t X V r I Id I u analogick6 instrukce DEC se ozna- 6eny bit 0 nahradi [I] PitESUNOVi INSTRUKCE (8 BITO) LD ri»r2 LD 0 1 I Ti I I T2 I 0 of I 11 0 LD tm LD r.(dc+d) LDr,aY+d) r:= M r:= (IX-'-d) r:=(iy+d) 0 1 r I DD r I 110 II " I 1 1 I 1 1 I 0 i FD I r I 110 fd I

22 Nfizev instrukce LD(HUr LD ax+d)»r XDaY+d),r LD M,n LD (IX+dXn Symbolicki operate Podmmkovy registr F7 Fe F5 F* F3 S Z H F, Fi P/VN Fo CY Opera m' kod D7 Dfi D5 D4 D3 Di Do Hex --- If PoCet strojovych cyklfi M:=r * X X E (DC+d):= r X X DD E D ay+d):=r X X i 0 1 FD E HZ HZ : M ;=s n X X. 0 0 rz I Le_ J (IX+d):=n X X. 1 I IT T" T T" o' 1 DD i 0 36 H Poiet taktil Pozndmka LD OY+dXn LD A. (BO LD A. (DE) LDA.(iin) LD (BO,A LD (DE),A LD (mi),a LD AJ LD A,R LD I,A LD R,A j (IY+d):= n ' X X FD I HZ 3 A:=(BO - X X ~r T T 0 OA A:=(DE) - X X la A ;= (nn) ' X X i 0 3A _ 3 1" _ 3 (BQ:= A - X X 0 0 o~ T T (DE):-A X X (nn) := A - X X 0 0 I IZI 3 HI J A:= I t t X 0 X IFF "T T T T "0 1 ED A:= R X X X 0 X IFF I ED i 1 5F I:= A X X 1 1 I ED (I > X X ED I 1 1 4F PAESUNOVE instrukce (16 BITO) LD dd.nn dd : nn X X dd H" ] Li)_ 1 LD IX,nn IX := nn X X 1 I DD n 3 I'" 3 LD IY,nn IY:= nn X X ' r "o 1 FD I H" z z 3 1" ] LD HL, (nn) H :«(nn + 1) X X I A L:='(nn) 1" 3 n 3 LD dd, (nn) ddh:= (nn + 1) X X - ' ED ddl: = (nn) [dd " 3 1 ^ 3 LD IX, (nn) IXh:- (nn+1) - X x * 1 1 0" 1 1 T T 1 DD IXl:= (nn) 0 0 I A h 3 1" _ 3 LD ly. (nn) lyh:=(nn-fl) X X "T ct 1 FD IYl:- (nn) 0 0 I A (ZI 3 HZ 3 LD (nn),hl (nn+l):= H * X X (nn) := L HI 3 HI 3

23 NAzev instjukce Symbolick^ operace Podminkovy registr F7 Fe Fs F4. F3 S Z H Pi Fi Fo P/V N CY Operadnikdd D7 Ds Ds D4 D *0 lo, Uq Hex Po&t bajta Podet strojovych cykifi LD (nn),dd (nn+1) -dd X X ED 4' 6 20 (nn):= ddj. 0 LD (nn),ix (nn+1) = IXh X X 1 V LD(nn)JY (nn+1) = IY X X 1 II h h dd ] Poeet takta T T T" 1 DD I nr- ] T" T T 1 FD I L5_ = J = In : LD.SP,HL SP HL X X i "o' T" 1 F LDSP,IX SP:= IX X X DD F9 LD SPJY sp:= IY X X FD F9 PUSH qq (SP-2) = QQl X X ' *[ qq ] (SP-1) = qqh PUSH IX (SP-2) = IXl X X DD (SP-1) = IX E5 PUSH ly (SP-2) «IYl X X FD (SP-1) = IY E5 POP qq qqh:= (SP+1) X X 1 l qq_ ]o ! qql:=(sp) POP IX IX :=(SP+1) X X DD IX,.:=(SP) El POP ly IY :=(SP+1) X X FD IYl (SP) El PoznAmka instrukce ZAMENY, BLOKOV^HO PRENOSU A POROVNAVANI I EX DE,HL DE; = ;HL X X EB EXAF AF: = : AF' X X EXX BC: = :BC X X D DE: = :DE^ * HL: = :HL' EX (SP).HL H: = ;(SP+1) X X E L: = :(SP) EX(SP).IX IX ; = :(SP+1) X X DD X1.: = : (SP) E3 EX (SP)4Y IY : = :(SP+1) X X FD IYl: = :(SP) E3 LDI (DE) := (HL) X 0 X X ED DE:= DE+1 (D AO HL:= HL+1 BC:= BC-1 LDIR (DE) := (HL) X 0 X ED jc-li BC ^ 0, DE:= DE BO opakuje in- HL;= HL+I strukci BC:= BC je-li BC = 0 LDD (DE) := (HL) X 0 X : 0 I I 0 1 ED DE:^ DE A8 HL:= HL-1 BC:= BC-1 LDDR (DE): = (HL) X 0 X ED je-li BC^O, DE:= DE B8 opakuje in- HL:= HL-1 stnikci BC:= BC je-li BC = 0 CPI A = (HL)? t X X t X t ED HL:= HL A BC:= BC-1 CPIR A = (HL)? X X X X X X ED je-li A?f= (HL) HL;= HL+1 (D Bl abc^t 0, BC:= BC-1 opakuje instrukci je-li A = (HL) nebo BC = 0 '!, 1 CPD A=(HL)? I X X X X X ED 2 HL;= HL A BC:= BC-1 CPDR A = (HL)? t X X X X X 1 ' ED HL:= HL-r B9 je-lia?tchl) abc ^ 0, BC:= BC-1 opakuje in stnikci je-li A = (HL) a nebo BC = 0 0 p/v=0,jestlizebc-l=0,jinakp/v=l Z=l,je-liporovnaniuspeSn^(A=M),jinakZ=0

24 1 NAzev instrukce 1 SymbolickS operace Podminkovy registr F7 Fg Fa F4 F3 F2 Fi Fo S 2 H PA^N CY Opera6ii k6d D7 Dg D5 D* D3 D2 Do ARITMETICKE INI 5TRUKCE (16 BITO) Hex Po&t bajtfl Podet strojovych cykla ADDHL,dd HL:= HL+dd X X X 0 X 0 «[ dd l ADC BLM HL;^HL+dd+CY I X X X X V 0 t ED II dd SBC HL.dd HL;^HL-dd-CY X X X X X V 1 X I ED >1 dd lo ADDIX,pp IXIX+pp X X X 0 X I DD «l pp u ADD IY,rr IY:=«IY+it X X X 0 X 1 1 I FD rr l INC dd ' dd:=*dd-i-l X X 0 ofdd lo INC IX IX:== IX+1 X X DD INC ly IY:=* IY+1 X X FD I DECdd dd:=^ dd-1 X X 0 0 "dd l DEC DC IX;=s IX-1 X X I DD B DEC ly IY;= IY-1 X X I FD B Podet taktu PoznAmka INSTRUKCE PRO PRACI SE STRADACEM, PODMINKOWM REGISTREM A R^DIC^ INSTRUKCE DAA dekadicka korek- X X X X X p X ' cesthdadepo ' soudtu nebo rozdiluoperandd BCD GPL < 11 < X 1 X I F jednotkovy komplement NEC A:= -A X X X : X V 1 X 1 1 J ED dvojkovy = A komplement! ^ CCF CY:= ^ X X X 0 t F SCF CY:== 1 X 0 X NOP prazdna operace X X HALT CPU ve stavu X X I 4 HALT DI IFFi ;= IFF2 := 0 X X 1 1 J F El IFFi := IFF2 := 1 X X I FB IMO Interruptmode 0 X X ED I IMl Tnterruptmode 1 X X Q 1 ED IM2 Interrupt mode 2 X X 1 I ED E INSTRUKCE PRO POSUVY A ROTACE RLCA X 0 X n RLA X 0 X 0 X / RRCA 1-^ 7 X 0 X 0 X OF RRA L[ 7 -- X 0 X 0 X IF RLCr : I X 0 X p 0 X CB HE RLCM : t X 0 X p 0 X I CB 2 4! RLCOX+d) 1 \ 1: t X 0 X p 0 I DD CB \l ID 0 0 o ! RLC(iy+d) t X 0 X p 0 X FD CB E 0 0 n 0 0 H instrukce RLC (Pokradov^ni)

25 Prevodm'kovy di'ta Ing. F. Kovarik Neddvno byly zievndny integrovan6 obvody a proto se zvy uje jejich dostupnost V maloobchodni si'tl I pro SIrokou vefe]no8t. Tato skutecnost umoiauje elektronizaci i takovych zanzeni, u nichz v sou asn6 dob ppevaiuje mechanick^ fe enl Tak je tomu prdvd i u tohoto zafizeni, kter4 zcela liabrazuje dosavadnl fnechanickii po itadla. M H6 kllpinetru je pln elektronicky, proto poruchovost a ndroky na udrzbu nejsou prakticky z4dn6. Koncepce zarizeni V5imn me si jedootlivych bloko podrobn ji a seznamme se s jejich dinnosti. Pri n^vrhu se vych^elo z t cht6 pozadavko: - maximsim' jednoduchost, uplna elektronizace. - minimdini odb^r proudu. moznost napijeni z baterii. / - univerz^lni pouziti (auto, motorka. kolo...). - nfzka cena a minimitni rozmsry. jednoduch^ mechanickd konstrukce., Cht^l bych pfedeslat, ie m fi6 byl konstruov^n pro mont^ na kolo. a podle toho je pops^na f unkce cei^ho zafi'zehi. Btokov^'SCh^ma zafizeni je na obr. 1. 6idlo ii Elektrick^ zapojeni 6id)a je vetice jednoduch^ (obr. 2). je to 10 s Hallovou sondou 1SS1 (l013).dopln6ny nezb^nymi magnety, Sonda je konektorem pfipojena tfiiilovym kabelem potfebn6 d6lky k vlastnimu zafizeni. Kabeiem se vede do sondy napajeni abdv^di signal TTL kdalsimu zpracovini. Slozit^j i a nejdulezit j5i je mechanickd mont^ sondy. kterd bude d^le popsana. Tyto obvody tvofi jednu z nejdulezit^j- {ch zafizeni (obr. 3). Jsou tvofeny tfemi dftadi s nastavenym modulem podle souvislosti vstupm'ch impulsci V s ujetou vzd^lenostl Vypodet modulu,/n" ]e n^ledujfcf: obvod kola.:.d = 2.1 m po6etimpulsu/1 ot^^ku.n = 1. nejmen i jednotkavzd^lenosti s = 1000 m m sn d , Pro jtn6 obvody kol a poiadovanou nejmensi jednotku vzd^lenosti Ize pomoci tohoto vzorce vypoditat.jiny modul m, kter9 potom nastavime hradly I05. Popis dinnosti Vstupni impulsy V (z Cidia) jsou upraveny a negovsny hradlem iol, odkud potom vstupuji do vlastniho (itade. Z^kladni mo dul aitade je nastaven podle vypoaten^ho m na4(7:16 + 7). V]^tupnt impulsyojsou derivovany a upraveny ai^nkem R4, Cl a dalsim z hradel 101; jsou tedy jtzznaakami mgfene vzdslenosti. tj. vtomto pfipade 1 km. Citad j6 ta dopihuji obvody nulovani tvofena klopni^m obvodem R-S z hradel 106 a 105. Signal R je ddte urden pro nulovani dek&dov6ho aita6e. Dekidovy i'ta, MPX a indikace Tyto obvody (obr. 4) umo2huji dekodov^ni a zobrazeni. Zobrazovad (dispiej) je na zvt^stni desce s plosnymi spoji, aby ji bylo moina vhodna umistit popfipads i mimo vlastni zafizeni (napf. na palubni desku). Pro roz ifeni m feni ai na stovky km Ize pfipojit dalst desitkovy ditaa^ Popis dinnosti Vystupni impulsy 0 z..pfevodnikov^ ho aitade napiauji dek^dov^ ditade 1010 a jejichi vystupy jsou multiptexov^ny na dekod^r 1012 pfes hradia 107,108, 109. MPX zvolerfze dvou duvodu:, - uspora jednoho dekod^ru. - zmenseni odbdru proudu. Tranzistory T1 az T4 pfepinaji anody zobrazova60 LED v rytmu MPX. 1/6 7m V6 7^0U 1/2 7W Obr 3. Obvody prevodmkoveho citace 7/ /6 7^0U KTf

26 Obr. 4. Obvody citade km a MPX zobrazovade

27 Obvod stabliizace a zpusob napdjeni K nap^jeni bylo zvoteno 6 V (napf. ftyri dlsnky 0 kapacitg 0,9 Ah), pfipojenych pfes konektor dvouzilovym vodi6em. Sta bilizator (obr. 5) je jednoduchy s6riovy a neni k n mu zapotrebi koment^fe. Pro maxim^lnf zmen eni odb^ru proudu je pouzita zvld tni nap^jeci vdtev +Occs, ktera pfes tla6itkoti2,..zobrazeni*', nap^ji obvody MPX a zobrazovadu. NepfetrzitS tedy pracuji pouze,.pfevodnikovy * a dekddovy dftad s didlem. Cel]^ je realizov^n na dvou desk^ch oboustrann pl^tovan^ho kuprextitu (obr. 6 a 7).,., ' Seznam soudistek Rezistory (TR 112a. TR 151) T3.T4 GC510K (51 IK, 512K) R1 680 Q T5 KF508(507) R2. R3 10 kq. D1 1N270 R4 470 Q 101 MH7404 R5. R6 1,2 kq 102 MH7493 R7 az R Q (03 MH7490 R15.R16 12 kq 104 MH7474 R17,R kq 105 MH7410 R19 68 Q 106 ai9 MH7400 I010a211 MH Kondenzdtory 1012 E146 (147) Cl 10 nf. TK SS1 C2, C3 1 if, TC... Z1.Z2 VQB71E C4aiC6 C7.C8 200jiF/6V.TE... l00nf;tk782 Ostatni souddstky SI. Tf 1, T(2 Isostat s jednou sekci Pofovodidovd soud^tky Konektor.Skotikdvy - ufiznuty a upraveny T1,T2 KC148 (508) 2 konektoru FRB, 8C0 budicf signal Odr 7. Desky osazene souc^tkami BCD budicf signal- Zpusob celkove montaze 76 jft //.75 _ 0)_.3. ^ ^ tns ss pozn.-ve smeru stpek spojeno srouby I,vtcko \ _ 133 zadnlpane{{pvc) ~1 ks 130 3pyi3i,2 ^3x010 m n.2 _^0_ pravobacnice (PVC) -Iks ii.1,5 f4 - ^. on 1 s. -T i i 1 l j_i SB!.- Vrr ' *1 Obr. 9. Zpusob sestaveni krabidky subpanel (kuprexi/f) -Iks 70 Obr. 8. Jednotlive dify krabidky ievabocnice (PVCi-lks An

28 UKARSKE ELEKTRONIIOr Ing. Erich Terner V I6karstvi se uplatnuje elektronika st^le viceadnes uzje l^kafska elektronika. zvi^stnim technickym oborem. ize jej d6le rozd tit na pffstrojovou techniku slouitci diagnostice (rozpozndiv^ni ne-, mocf) a na pristrojovou techniku slouzicf terapeuticki/m udelom (!66eni nemoci). V ISkafske elektrohice se uplathuji elektronick^ m n'ci a techndlogicke metody a automatizadni vypo&etnf technika. Je prirozen6, ze hlavnim zakladem soufiasne lekafsk^ elektroniky je mikroelektro'nika. * Uvecfme n kter6 kpnkr6tm'fakta o soucash6m stavu I6kafsk6 elektroniky. Knejnov j lm metodim lucent ledvinovych kamenu napr. path' elektronicky pfistroj ' ^Lithotripter*' (NSR), ktery drti pomoct rôvych vin ledvinovâmo6ov6kameny. Tyto kameny se pak ve vice nez 70% pripado lecenych:pacientu rozpadajt a vyluiuji se jako prach" v moci. Nehodi se V pfipadech, kdy kameny jsou phti velk6, anebo maji nevhodnou'polohu. Praktick6 vysledky badani zn^meho v6dce z NDR, Manfreda von Ardenne, znamenaji (bohuzel jen pro nephlis velkou skupinu nempcnych rakovinou), ze nadory ur6if6 povahy mohou b^ mistnim ohfevem pomoci mikrovln nebo ultrazvukem; zniseny. Kardiostimuiatory pom^haji svymi elektrickymi impulsy udrzet rytmus ne* mocneho srdce. Sou^âsne provedeni se zna6n6 fi i od puvodntch modelu: pfistro* je jsou schopny automaticky pfizpusobit rychlost tepu nemocn6ho napf, pri jeho rychlej ich pohybech. Nejnov j i kardiostimulitory, kter6 se vyvijeji, budou moci ziskdvat vhodn6 podn ty pro pro-' menlivou srdefini dinnost snimadi, jez zjisfuji dechovou frekvenci, elektricky odpor t la nebo obsah. kyslicniku uhliciteho V krvi. U telemetrickych kardiostimuldtoru Ize zm ny jejich funkce uchovat v pameti mikropoeftade - sou64sti kardiostimul^toru. Leka? pak muze v zajmu co nejpfesnejsi diagndzy bezbolestngvybavit zaznamy z pameti kardiostimul^toru. Pozornost vzbudil sveho fiasu z^sobnik insulinu ftrrny Siemens voperovany v brise pacienta; dodaval nemocnemu trpick mu cukrovkou insulin podle programu fizeneho mikroprocesorem. Nyni nabizi anglick^ firma Hypoguard phstroj Dia- Data", ktery kontroiuje pomoci mikropodita e hladinu cukru v krvi. Tim Ize rychle sledovat stav pacientu bez zdlouhavych testo a rozboru v nemocnici.. Podstata systdmu je v tom, ie krom6 prislusrieho hlavniho pocitace v nemocnici m^ nemocny doma je t vedlej i pfistrojovou jednotku. L^kar d^v^ pomoci hlavniho pofiltace instrukce do vedlej i jednotky, nemocny do ni podle pokynci l^kafe vklîd^ informace z doma prov^dsnych testu a ukonci (napr. o poctu inzulinovych injekci). Po ur6it dobe (napr. po 20 az 30 dnech) pfejim^ hlavni pocita^ v nemocni ci vsechny uchovand informace z dom^ci jednotky a ihned tato data arialyzuje. Tim ziska I6kaf rychle a snadno uceleny obraz 0 probehu nemoci. Existuje bolestiv^ nemoc s n^vem osteoporoza, kter^ vede k ubyv^ni kostni^ substance a k deformaci kosti (tato ne moc se vyskytuje 6ast ji u zen). Samozfej- ' m je tak6 u t^to nemoci dulezite vdasn^ ' rozpoznani. K rozpozn^ni t6to nemoci existuje u^ velmi pfesny diagnosticky pfistroj, ktery v NSR dostal n^zev Oscar", Vyuzitfm radioaktivniho j6du a zvldstniho detekcniho pfistroje Ize zobrazovat pomoci esti synchronrie pracujicich pocitacci velmi detailni obraz kosti bez operace. Test samotny trv^ jen ndkolik minut. Dulezitou ulohu v diagnostice hraje po6ita6dvd tomografie, kter^ umoifvuje rozeznat i mal6 rozdily v hustot6 tk^ni. Pro ppznani n^dorct je to velmi dulezite..prakticky Ize rozezhat vsechny casti telesnych vvstev, coz ultrazvukov^ diagnostika neumozhuje; naphkiad byl sveho 6asu pozn^n*zan tlivy vfed najatrech,cozjin6.diagnostick6 metody nepoznaly. Princip spodiva ve vicen^sobnpm rentgenov^m prozafovîni (idsk6ho tela z ruznych uhlu, pricemz zpusob snimkov^ni je fizen po6i- k ta em, ktery take vyhodnocuje ziskan^ m vysledky. Tato-metoda je dulezite rovnez r,konstruk ni provedeni' Z hlediska jednoduchosti konstrukce byia zvolena lepena krabi ka z hmoty, PVC, kter^ se snadno slepi',,fatracelem. Podminkou je vsaktak^snadha rozebiratelnost.. - Nap^jeci zdroj a idlo jsou spojeny s vlastni elektronikpu konektorem. Z toho potom vypliâ zpcisob mechanickpho re-, eni, ktery je patrny z fotografii (obr. 10 all). ^ Na obr 8 jsou jednotlivp diiy krabifiky s phslusnymi rozmgry. Do vyfezanehp otvoru V prednfm dilu se viepi ok^nko z organ tck4ho skfa. NejvdtSfm probl^mem bylo vhodne uchyceni tiacitek Isostat, ktere jsem nakonec vyfesil n^ledujicim zpiisobem: Do spect4lns vyrezanpho subpanelu z pimovan^ho kuprextitu jsem vyvrtal diry pro..bszce" tlapitekr TIaCitka jsou upevndna pfip^jentm kovove pfiruby tladi'tka (doceia dobfe se pdji) na meddnou f6lii, takze vznikne dostatecne pevny mechanicky spoj. Na obr. 9 je sestava cel6 krabicky. Postup montaze je n^ledujici: - vyvrt^medirydodnakrabipkyapfijepime VSechny boj^nice, - do zadniho dilu viepime konektor, - vmontujeriie s distandnimi podloikami a sloupky desky s elektronikou m n6e, - nakonec vsuneme a na roubujeme subpanel s tladitl^, - elektricky propojime lankovymi vodifii dostatepn^ delky (rozebiratelnost) jednotliv6 dily, - nasroubujeme vicko krabipky., Uvedenf do chodu je jednoduch^: Po nasunuti konektoro a vynulovani se mozeme vydat na cestu. ZvIdStni pozornost bylo nutnd v^novat konstrukci snima6e (obr. 12), pfedevsim sprdvne orientaci magnetu, aby aidio spr^vna reagovalo. Pri mont&i je potfeba dodiiet spr^vnou vzddlenost aidia a otoandho magne tu, ktera je 2 az 5 mm. Soua^sti snimade jsou zatity Epoxy 1200 a nastfikany banrou, Zavfer Uvedeny m ha kilometru byl namontovan na Role a odzkousen. Ph napajeni z monoaidnku a nepfetrzit6m provozu baterie vydrzi asi 5 hodin. Odb^r proudu bez zobrazovdni je 150 ma, piakovy pfi zobrazeni asi 240 ma. Za jizdy Ize vyuzit i dynama^ ktere by se jednodu e pres diodu pripojilo paraletnd k baterii. U automobilu Ize vyuzivat nepfetrzite indikace vzhiedem k pouiitym akumulmorum. Vefim, ie si kazdy zajemce najde vhodnou moinost uplatnsni a podle toho si zapojeni zdokonali a upravi. Odr. 12. Uchycenisnimade a otodneho * * magnetu

29 Kryochirurgicky soubor s pfisiusenstvim KCH 3 A/E + B. L^kai^ky pristroj, ktery slouzi k mtstnimu umrtveni nemocn^ tkane pusobentm ntzkych tepfot Chiadici vykon: mih. 150 W. Rozsah regulace operadni teploty 0 ""Caz-190 C. Rychloslzchlazovacf yoperadnf 6i$ti pnstroje na vzduchu: min. 15 C/s, das potfebnykdosazenfpotfebnd teploty nahrotech: max. 7,2s: Chladicfmedium: 0,31 kapaindho dusfku. Uplatnenf: pfi ambutantnich z^sazfch gynekotog/i, plastickd chirurgii, koznfm Idkafstvf a nikterych jinych chirurgickych zikrocich. Na obrdzku vpravo je kryochirurgicky soubor KCH 3 A/B. Rozsah mdreni teploty vpichovacimi teplomdry -h40 Caz-195 ""C. Vyrobce: Chirana Brno k. p. ' ' - ' V neurologii (zran n( mozku, zjigteni mozkovych nadoru i urcitych onemocn ni p^tefe). p vyznamu termovize (rozpozn^ni teptotnich rozdilu na lidskem t6le pomociinfradervenych paprsku) pro poznani na doru a zanetlivych procesu referovalo Amatersk rad io fady A v 6.9/1982. Slibne se rozvi'jf tak^ ultrasonografie -..videni'*' ' organo uvnitf lidsk^ho t la (napf. embrya, prostaty atd.) pomoci ultrazvuku. K nejnovejsi'm objevum v lekafskeelektronice patff biologicka zpetna vazba ( Biofeedback ). Na kuzi pacienta se ' upevhuji sni'maê. kter^ zaznamenavaji biopotencialy srdce, krevnfch cev, svalu a jinych org^nu. Sign^ly se zobrazuji na obrazovce v ruzn^ch barvach nebo se akusticky indikuji jako tony o ruznych kmito6tech.:pacient v urfiitych mezich moznost nau6it se s l^kafskou pomocf' oviivnit n ktere fyziologick6 pochody ve sv6m tele a tim zlep it svuj zdravotni stav. Tak Ize hapf. zmirnit nekter poruchy srdce, pusobit na nekter6 druhy ochrnuti, bolesti hlavy, poruchy v krevm'm ob hu. atd. V lekafstvysou stale dcilezit^jsi vysetrovacr metody, ^l^ t ty, pfi nichi Ize vyuzit automaticky pracujicich zanzenl Pfi hromadnem zkoum^ni krve, pfiz^namu biopotenciaiu lidsk^ho tela a pfi zjisfovani mnoha dalsich t leshych funkci muieme najit zejm6na ve v t ich nemocnicich a v lekafskych vyzkumnych ustavech vedle jiz velmf rozsifenych aparatur jako EKG (elektrokardiograf), EEG (elektrpencefatograf) i polarografy'umozhujici zjistit i nepatrne mnozstvi chemickych J^tek, laserov6.a kryogenni pfistroje (vyuiivajfci nizkych teplot). K nejduleiit j im aplikacim elektroniky V lekafstvi path Vypocetni technika. Znam j i zpusob pouziti je napf. hromadny sber dat o stavu pacienta na stanicich intenzivni p66e a jejich zpracovanf v real- " nem case. Tim se umozhuje okamzite zas^hnout v.pnpad6 zhor eni stavu,nemocneho. V soudasne dob jde vyvoj od po6ita6ove tomografie (aniz ztrati tato ^ diagnosticka metoda svuj.vyznam) k tomografii jadern6ho spinu. Obecn feceno: pfedm^tem yyzkumu a vyvoje jsou vsechhy fyzikaini a biochemick4 projevy lidskeho tela, ktere Ize vzhiedem k mnozstv) a slozitosti zfskanych signalu optim^lne a navic v realn^m 6ase zpracovat pouze vyuzitim vypodetni techniky. V kazd6m zdravotnick4m zafizeni je tfeba uchovat v pameti a na poz^dani z pameti okamzite vybavit bez nadsazky milidny informaci - od z4znamu vsech prod^lanych nemoci pacienta, pfes informace o yyêtfenich a zpusobech leceni ^ k z4znamum o prevenci a o ruznych administrativnich pozn4mk^ch atd. Neb]^ vypoêtn^ techniky, muselo by ve zdravot-. nictvi pracovat st^le vice administrativnich sil. K tomu nutno dodat. ietak^ l^kafom by zbyla bez vyuiiti yypodetni techni ky jen nepatrnd doba jejich înnosti pro lefieni nemocnych. Zajimavou strankou vyuziti vypocetni techniky V lekafstvi je take poskytov^ni odbornych informaci o pravdepodobne diagndze ur6it ho nemocn^ho. Za timto ucelem musi l^kaf viozit do p65ita6e kvalifikovan^ informace o zjistenych objektivnich a' subjektivnich symptomech ziskanych yy etfenim pacienta. Je'nutno si uvedomit, ze po6et nemoci a jejich symptomu roste do obrovskych rozmeru. V t to situaci je mozne spolehiive stanovit diagnozu a urcit optimdtni zpusob! eni jen pomoci vypofietni techniky - samozfejme v kombinaci se zkusenostmi lekafu. Nezbytnî je pfitom banka dat, shrnujici CO nejupln jsi soubor lekafskych zkuiehosti, kterpu je neust^le nutno dopihovat. Dale je nutno vytvîfet i vhodne programy. Elektronika umozhuje implantovat cizi organy {napf. srdce, ledviny), popf. umele (plice nebo ledviny) nebo nahradit amputovan6 koncetiny prot6zami seschopnosti konat i s!ozit6 pohyby. Pozoruhodny je rozvoj sovetske lekafske elektroniky bhhem poslednich let. V konffdritaci s vysledky sovetske lekafske elektroniky jsou zahranicni odbornici "casto vice nez pfekvapeni. Obdobne vyjadfuji zahranihni odbornici na ruznych kongresech obdiv nad vysledky heskoslovensk6 Iekafsk6 elektroniky, napf. sv tov6/spicky ddsahia heskoslovenskd zdravotnick^ technika v oblasti kryogenni techniky. Bylo by velmi nesnadne chtit uvest V tomto clanku v echnyzajimaveaplikace elektroniky v 6eskostovensk m zdravotnictvi. O nekterych referuje AR v r^mci zprav z brnenskych veletrhu. Uvedeme pouze poznamky o tfech malych ceskoslovenskych zafizenich majicich vyznam pro Sirst vefejnost. Prvni aplikace se tyka gener^toru stejnosmernych proudu pro urychleni hojeni zlomenych kosti (Kosi ce). V prodeji je pfistroj Arialogic ^ ktery^ tisi bolesti. Jeho vyvoj byl usp sn dokon- 6en na neurochirurgick4 kliriice fakulty vgeobecn6ho lekafstvi Karlovy univerzity, V-letech by! pfistroj iisphsne klinicky prov feh. V souhasne dpb jej vyr^bi Kovopodnik v Praze-z^pad s oznacenim Zafizeni pro transkutanni neurostimulaci elek'troanalgezii". Funkce zafi zeni spodiv^ V podnecov^ni pfislu nych nervu prostfednictvim vhodnych. pravouhlych impulsu se stejnosm^rnou slo2- kou. Opakovact kmitodet impulsu jeod 12 (15) Hz do 120 (150) Hz, Sifka impulsu je od 0.2 (0,3) ms do 2 (3) ms, amplitude Impulsu :je.o a2 20 ma, vystupni proud je konstantni pfi zm$n^ch mezielektrodov6 impedance V rozsahu od 0 az do 1800 Q. Zdrojem proudu je b ina plocha baterie. I kdyz tento elektronicky generator nent svou velikosti a vyznamem srovnatelny s mnohymi slozitymi elektro- ' nickymi aparaturami, mciie mnoho na- Sich pacientu ocenit uspokojiv^ tiseni ruznych druhci bolesti bez biochemickych nebo jinych, ne vzdy pfijemnych nebo neskodn^ch z4sahu. Nase vefejnost zna jest dai i maly pfistroj ceskoslovensk^ho puvodu. Je to vyrobek k, p. TESLA Liberec - pfistroj pro elektroakupunkturu,,stimul 3. Lze jej koupit jen na lekafsk doporu6eni. 0 tom to zafizeni referovalo AR-A1.1/ Souhrnne muzeme fici, ie perspektivy elektroniky v lekafstvi jsou takfka neomezene. Neust^le se objevuji v teto oblasti nove pfistroje a metody. kter6 rozsifuji a obohacuji l^kafskyvyzkum, diaghostiku a terapii. Br^ si nebudeme moci pfedstavit zdravotnictvi bez vsestranneho pouziti pocitaco. Elektronika umo^ni reatizovat nove dokonal umhie lidske organy; budou.to tak slozit( organy, jako napf. umdl srdce, nebo perspektivn pravdepodobn i umely zrak. ' Jiz dnes existuji ve svete nektere nemocnice, jejichz hinnost pfipomina spise v6deck6 pracovi t. Neni daleka doba, kdy se vsechny udaje o minulosti a phtomnosti pacienta budou ukl^dat do. pam6ti pocitace a l kafi pfistoupi ke konecne diagnoze teprve na zaklad informaci z vypocetniho stfediska. Dal i postup - zpusob leceni - bude urcen aplikacitechto nekol i ka vednich oborci: lekafstvi, elektroniky, bioniky, biochemie a genetickeho ^ inzenyrstvi. Je zfejme, ze k realizaci cilovych pfedstav jsou zapotfebi obrovske financni * a investicni prostfedky, ktere Ize ziskat j^n tehdy, zvitezi-li boj za mir.

30 zavady BAREVHtCH OBRAZOVEK Jindrich Dfabek Barevne obrazovky typu 59LK3C rezistoru v obvodu fidici mnzky tak, ze a 61LK3C, obvykie zn^m6 jako obrazovky tento obvod pfipojtme pffnio k rezistorom delta, pftsp ly v dosavadni historii ba- anodov6 z^tsze elektronky pfislu n6ho revn6 televize k,realizaci barevnych tele- barevne rozdilov^ho videozesilovafie. vizm'ch pfjjfma5u a umoznily div^kum jil Abychom na t^to Hdici mnzce ziskati pres patnact let sledovat v pohodli domo- n^dti shodne s hapsti'm na obou dalstch va barevn6 programy. Tato obrazovka je mnzkich, musime na tento videozesilo- V posledni dobe pom^rne cenov^ pfistup- va6 pripojit nap ti' V namisto pond oproti obrazovk^m novdjsfch typo. vodni'ch V. Na obr. 1 je 6^rkovan6 Pfitom jsou dobfe zn^my typick^ zîvady nakresleno, jak zm6ny v obvodu fidici techto obrazovek. U mnohych z tdchto 24vad existuji zpusoby, jak dobu zivota obrazovky prodlou2it, anti bychom muse-^ li pfistupovat k jeji vym4n6. N4sledujici" pfispsvek vychdzl ze zkusenosti sovet- skeho pracovhika S. Sotnikova. Jednou ze z4vad je svod mezi druhou a prvni (hdici) mfiikou v.systemu obra zovky. Pfiklad zapojenf na obr. 1 ukazuje, ze u sov tskych barevnych televizoru ULPCT 59/61-11 a ULPICT 59/61-11 jsou V obvodech ridicich mfiiek zapojeny rezistory 2R103. 2R107, 2R196, 2R162. 2R164. 2R198, 2R214,.2R216 a 2R199 s velkym odporem. Na fidici mfizce, kter4 md svod s druhou mh'zkou, se podstatne zvetsi nap tl; Tim se pochopitelne zv4t5i i proud odpovidajici trysky obrazovky a cel4 stinitko se zabarvi tou barvou, ktere tryska odp6vid4. Jas t4to barvy nelze pochopiteind regulovat. Emisni schopnost takto vadn4ho syst4mu muie byt pritom jest4 dosti zna n^, takze nebyt tpto vady. obrazovka by slouzila jestddlouhou dobu. Jedno z feseni. ktere umozni pouzivat 1 obrazovku s uvedenou z4vadou, je zm4- na obvodu pfislu n6 fidici mfizky z vysokoohmoveho na nizkoohmovy. Namisto rezistoru 2R103 (pfipadne 2R162 6i 2R214) se zapoji Zenerova dioda VD1, jak je c4rkovane naznadeno na obr. 1. Dynamicky odpor Zenerovy diody je v tomto zapojeni jen ndkolik setin ohmu. Odpor rezistoru v nap4jecfm obvodu odpovidajiciho barevnd rozdilovdho videozesilovace 2R101, 2R102 (2R160, 2R161 a 2R212, 2R213) je mnohonasobnd mensi nez v delidi 2R107, 2R196 {2R164.2R192a2R216. 2R199). Proto po zapojeni Zenerovy diody zustane (bez oh led u na svod z druhe mfizky) napdti na fidici mfiice stabiini a blizkd poiadovandmu napdti asi 100 V. Je vsak tfeba pocitat s tim, ze po teto upravd nebude ve funkci servisni yypinac 2 V 1 (pfipadnd 2 V 2, di 2 V 3) pfisludnd trysky. S tim se srhifime, nebof uvedenym zpusobem jsme zachr4nili obrazovku jinak urcenou k vymdne. Dioda VD1 je bdinym typem se Zenerovym napetirn asi 100 V. Z nadich diod vyhovi naphkiad KZ755, kter4 ma Zenerovo napdti 85 ai 96 V. Ize samozfejmd zapojit i ndkolik diod do serie tak, aby jejich vyslednd napdti bylo asi 100 V. Pokud nem4me potfebnou Zenerovu diodu k dispozici, je rhozhd zmensit pdpor mfizky zelen6 trysky je treba^ u6inlt (elektronka 2L3). Po t6to uprave opet nepujde servisnirh vypi'nasem 2V2 vypnqut tryska, zmen i se ampiitudaazhorir tinearita tohoto stupns. ZmenSeni am- plitudy kompehzujeme jedai'm z trimru 2R86, 2R157 nebo 2R2CK), tedy regulaci am plitudy signal u navstupu odpovldajfctho barevng rozdtlov^ho videozesitovade. Se zmensenim napetl anodov^ho obyodu jednoho zesilova6e na :f 170 V zm hlme nastaveni potenciometry 2R151, 2R155 (prj stfedni pploze regulace barevn6ho tbnu 7R14 a 7R16)*tak, abychom zlskaii pfiblizn^ stejne napitl na kontrolnich bodech 2 KT 6,2 KT14 a 2 KT 19. Protoze V modr6m barevnd rozdllov^m videozesilovadi regulace nenf, je mo2no'zm nit napetl na kontroinfm bodu 2 KT 19 tak, ie: zkratujeme jeden z rezistoro 2R212 6\ 2R213. D^le je mozno zkratov4nim jednoho z rezistoru 2R101, 2R102 ci 2R160, ^ 2R161 zlskat souhlasn4 napdti na kontrolnlch bodech 2 KT 6 nebo 2 KT 14. Dai! zn4mou z4vadou barevnych obrazoyek je zkrat katody proti zhaveni. K to-* muto jevu obvykie dochî pouze u jedn4 trysky. Pokud k tomuto zkratu dojde u 6erven6 nebo u.êien6 trysky, chybi na obraze detaily ^rven6 nebo zelen V /M r ~R2-T/M^t D9_ f^3-300k -"^H/?4-3/f ''' \ VL1.1 VL1.2i I- --C=}--T I.^370 y ^ ^ 2^ ' -2^ S9yf Un 2R291 y7r13 ' 'r--^rt7s 0r3 ~l2c20.2kt2r 9Riy ^ 2/?34,. - MF,-f 1 f--l l^ssa ~^^/5oy S205 Jmz,-^kC15,R35^ +380 V.% ^p~^102 2KT6 las 2R32-]I^ [\2R101^,mR1Q3]i22 2D74,k-R3-. - M t CZ>- +24 V. yjyi VD1 2R107 c ~r2c56 KRISS.^: II '2C53? V2L7 -L2C57 ^QcL^KJS o. ^rf;i 2C67 \2D15 2R97 2R98 J_Vc s I ^501 F?2/fT4 T2C60-2C f2l8 I 2J?700_^t^380 V s1~sq s9-'3 _j 2Ri^8 JL ' rs27?700' 2KT14 r~c4 ^4-2b-cri-r-- V2/?762 2R163]_ - IV'^^ ^^2ff755 ^ 1+73 V' ' 2 ^^7R16.. 2R150\ \ 2L3^ ^, T 1 HH ^ Lr izih T2Ri5iy =rôd si-6a s9-5 ^2L16 I2KTI2 ^2032 2R210 t-of F y2l17 - r-2a32 f 2C737; 1 fs L ^ - Et 1- MHIH 2R107 \^2Rl9m I-CU-W+JfiOV 2KT18 X2R213 2KT19 2Dr10 " y_ ^?4_2^7j^ J2^ ^ I ^ 75 ^ :9C2 2W k R158 y} ^2R1 2R199 ^250 V 'J2a29 ^28211 * Obr, t 61LK3C +900 V (+1000V)

31 Obr. barvy. Navic ma obraz modrozeteny nebo purpurovy nadech. Ôbraz moie mit tez jind zsvady, ktere souvisejf a polohou bszcu trimro 9R1 a 9R2, zapojenych do katod. Pokud jde o zkratv obvodu katody, kde trimr9r1 nebo9r2jenastaventak,2e jehb odpor se rovn4 nule, bude kondenzatorem 5C7 (prlpadn 5C9) premost na zat6z 2R46, 2Dr3,2Dr4 jasovbho.videozesilovabe (obr. 1). Tento kondenz^tor je umist^n ve zdroji televizoru a je zapojen jednim vyvodem na zhav ci obvod obrazovky a druhym vyvodem. na kostru. Du- 1. Na Fi'dicI mrilku prlslu n6 vadne trysky privedeme nap tl z delibe ostriclho obvo du. Na obr. 2 je toto napdtl privedeno pfes.r7 (300 kq). ZemnI spo] za 3R42 (4R1) odpojime tak, jak je naznabeno krizkem. R7 umfstfme bilzko vyvodu ridici mrliky. 2. Jasovy signal pfiv^dtme (v obr. 2 naznaceno c^rkovane) na zhaveni obrazovky. Tento signal se privadl ze sledovace popsan6ho vyse (dopiftkovy obvod s elektronkou VL1). Dulezitb je odpojit kondenz^tor 5C7 (5C9) V bloku nap^jeni. n'dicf mffzku pres kondenz^tor (na obr. 2 je to C3). Tim. ie pfivedeme barevn rozdllovy signal na mfizku pfes kondenz^tor. pferu t se stejnosm rn^ stozka sign^lu. To pochopitelns zpusobf 5dste n6 zmenseni gradace barevn6ho sign^lu, coz se projevl nejvice pri men I sytdsti barevn^ho obrazu. C3 must' byt pro 15 kv. 4. Popsanou upravou se zm nl charakteristika i rezim trysky pftslu$n barvy. PFi kladn6m nap^tl na ridici rtifizce (vzhledem ke katode) a pri proudu v obvodu ridici mfiika-katoda v rozmezi 100 a2 200 ia pohasne paprsek pouze v tom prlpadd, le sniiime napdtl na ddpbvfdajlcl urychlovaci mfiice. Proto je nutn6 potenciometr, z nshoz se odeblr^ nap6tl pro druhou mrlzku, pripojit na zdroj V. \lde o jeden z potenciometri!i'3r44,3r46, 3R47 {3R71, 3R72, 3R73). Na obr. 2 je to 3R73 (3R47). 5. Pro nastaveni bn6 je treba zmensit ampfitudu jasovbho signdlu. Proto je na vstupu katodov^ho sledovace zapojen pptenciometr R5. ^ Na obr. 2 jsou zakresleny uprayy, ktere je treba realizovat, dojde-ti k pferu eni privodu katody 6ervene trysky. Pri kazdbm zapnuti televizoru se (diky proveden6 Opravd) prorazi izolace mezi katodou a zhaventm pffsiusnd trysky. Tim se vytvofi umdib spojent. kterb zustane zachov^no. dokud televizor nevypneme. Spojenf se znovu obnovf po daisfm za pnuti televizoru. Obrazovka s touto zdva-' dou mu2e tedy je t ddle pracoyat a uprava nikterak nezhor uje emisni schopnost katody. sledkem je. ie chybi obrysy detailo obra- 3. Barevne rozdilovy signal privedeme na ffacf/o SSSH 6/1984. zu. Na obrazovce jsou viditelnb poiize - -, barevnd skvrny. Odpojime-li tento kondenz^tor, objevi se obrysy barevnbho obrazu. Obraz je nyni rozmaz^n a to proto, ze velkd kapacita zhavicfho vinutf pro obrazoyku nasitovbm transform^toru 5Tr1 prakticky premostf z4tez jasdvbho videozesilovade. Tirri se zhor i kmitoctova charakteristika. DalSi pouîv^ni obrazovky s uvedenpu z^vadou je mozne az po navinuti novbho zhaviciho vinuti. Toto vinuti must mit mens! kapacitu, nez vinuti puvodni. Navineme je nejibpe vysokofrekvendnim kabfikem s tfustdi izolaci (pouze kabel bez stindni). Vinuti m^ deset z^vitu a vine se navrch na ostatni vinuti transformatoru. Jako nejvyhodnejsi vodid se jevi vysokofrekvendni kabel 75 Q. Kapacitu jedte zmendime tim,-ze vyvody pripojime ke zhaveni obrazovl^ pfimo, tedy bezzdstrdky 5. Dale (jak je nakresleno na obr. 1) realizujeme pomoci obvodu s elektrpnkou VL1 dopinkovy obvod, kterym je katodovy sledovad. Tento siedovad je zapojen mezi zdteijasoveho videozesilo vade a katodu obrazovky. Obvod zapojime na destidku, kferou umistime pobliz elektronky jaso'/dho videozesilovade 2 L Daldi v^nou zayadou, ktera dasto vede k vymene obrazovky, je pferuseny spoj mezi jednou katodou a vyvodem obrazov ky - tedy zavada uvnitr obrazovky. Tato zdvada byvd zpusobena tepelnymi zmenami pri zapnuti i po vypnuti televizoru,' tedy V dobe, kdy se sklo obrazovky u patice ohrivd a opdt ochlazuje. PFipomindm, ze -u obrazovek typu..delta*' je zhavici proud ail A. PFi teto zavade chybi v barevnem obra ze jedna ze z^kladnich barev - podle vadne trysky. Pokud emisni schopnost dandho systdmu umozduje jeste dalsi provoz obrazovky, je tfeba vytvorit umdie spojeni mezi prerusenou katodou a zhavenlm.* K tomu jsou nutnd h^ledujici upravy.. SOVETSKE BAREVNE TELEVIZORY U starsich barevnych televizoru sovetske vyroby byfyl)ouzivdny kanaiove volide s mechanickym (bubnov^m) prepin^nim. Pokud chceme podobny televizni prijimad vybavit kandlovym volidem pro druhy program, pripadnd pokud je puvodni voiid vadny, muzeme jej^nahradit volidem modernim. Je to voiid SK-V-1 c, ktery je laddn varikapy a je urden pro prijem vysitadu jak V p^smu VHF, tak i UHF. Tento voiid jsem po funkdni str^nce popsal v AR A7/83 na strand 272- V SSSR je velmi levny, navic je Pokud si voiid podle obr. 1 do televizoru vestavite, odpadne.slozitd senzorovd 0- vldddni kterd se ve spojeni s tdmito volidi obvykie v televizorech pouzivd. Vysilade se ladi potenciometrem R3 (10 kq). Pro napdjeni volide je z televizoru vyvedeno stftdavd napdti 6^3 V, z ndhoi se pomoct transformdtoru a usmdrftovade ziskdvd stejnosmdrne napdti 12 V. Ze stabilizovandho stejnosmdrndho napdti 150 Vse pak zajisti napdti 27 V pro laddni. AVC se nastavuje potenciometrem R8. pouzivîn V barevnych televizorech typu _ C 202, kterd se prodavaji na nadem trhu. JIndfich Ordbek rozsab antenni' vsiup

32 ZMS ing. Milo Prostecky, 0K1MP V souvislosti s roz$ifov4nim TV zobrazova6u v provozu RTTY se objevuji otazky, Jakym zposobem vysflat vyzvy CQ, popisy pouilvanych zartzeni apod. Obvykid metoda, kter^ vyuitv^ perforovdni a d rn6 pasky, je stejnd hludnd, jako e provoz klaslck^ho ddlnoplsn6ho stroje. Pouziti tohpto syst^mu V soudinnosti se zobrazovaci jednotkou Je tedy zcela paradoxni'. Tuto problematiku fesi popisovan^ pa- (je log. 0, kter^ zpusobuje log. 1 na v^stumdf, kter^ umoiûje uloiit az 1024 znaky pu hradla 1015c. V pffpad6, ±e UART V pameti a podle okamzit^ potfeby je, pfijme signal RTTY, objevi se na jeho opakovat. Jejl zapojenf je na obr. V. Na vystupu 19 log. 1 (data jsou spr^vna) a na obr. 2 je uvedeno zapojenf ovl^daclch vystupu 14 zustane log.o (v.pffpadd prvku. Deska s plosnymi spoji a rozlozenf spr^vn^ho pffjmu stop-impulsu). Soucassoud^tek je na obr. 3. n6 s pozitivnf n^bdznou hranou hodino- Z^kladnf 6^stf je pam^fovy blok, ktery v^ho impulsu, ktery je pfiveden na vstup5 se ski4d^ z psti jednokilobitovych RAM, hradla 1015a, se na vystupu 6 objevi jejichz adresy jsou spojeny paralelns log. 0. Ta je pfevedena na vstup ffzenf a ad resov&iy z 10bitov6ho dfta6e. z^namu jednotlivych pametf 105 az 109. Pfi z^namu pfiv^dfme s^riovy signet Logick^ stavy, kter6 jsou v tomto okamzi- RTTY na vstup UARt. Je pfeveden do ku na vstupech dat 11, jsou zaznamen^ny. paralelhiho tvaru a postupn, znak po * Hodinovy impuls je t6z pfiveden na hodiznaku, ulozen v pamgti. Pfi..pfehr^v^nf" novy vstup klopn^ho obvodu J-K IO10. jsou tyto znaky 6teny z pameti a op t. Sestupn^ hrana hodinov6ho impulsu zanzenfm UART vysn^nyvseriovdfn tvaru. ^ zpusobf log. 1 na vystupu Q. Nîedujtcf Napffkiad: Kt^vesnicf ddilnopisn^ho za- ' hodinovy impuls zpospbf log. 0 na vystu ffzenf zaznamename v pameti vyzvu CQ. pu 12 hradla 1015c. Pres vstup 18 UART Pfi jejfm vysfl^nf pfivadfme z vystupu dojde k vynulov^nf vystupnfch dat Log. 1 je I na vystupech 22 a 24 UART. CftaC 1014 hodinov6 impulsy. V okamiiku. kdy jich napo6ft4 7, se objevi na vystupu^ 1013b log. 0. B hem zapornp aîsti pffstfho hodinoveho impulsu se pfes hradio 1011c objevf log. 1 i na vstupu 1 hradla 1013a. Na jeho vystupu 6 vznikne log. 0, kter^ vytvoff strobovacf impuls na vstupu 23 UART. To zpusobf z^nam zhaku. ktery je na vstupu dat, ve vysflacfm oddelovaai a navystupu22 log. 0. Podfnaje pff tf sestupnou hranou hodinovych impulsij je tento znak yysfl4n a na vystupu ^4 UART se objevf iog.'o.'pfes hradio d vynuluje aftad Je-li znak odvysflîn, je na vstupu 22 op t log) 1, kter^ pfes hradio loi 6a zpusobf posun adresnfho 6fta6e o dal f mfsto. UART MHB1012 umozhuje vysflanf bud jednoho nebo dvou stop-bito. V na em zapojenf UART vysfl4 jeden stop-bit. Zvl^ tnf jedna polovina bitu je generov^na cftapem 1014 po skoripenf bein^ho stop-bitu, kdyz se na.vystupu 24 objevf log. 1 a 1014 zadfn^ 6ftat. Kdy2 Pftac nadfti 7, tedy pfiblizns pozddji o 1 /2 bitu, je na vystupu hradla 1013b Jog. 0 a je generov^n dalsf strobovacf impuls. DalSf znak za5ne tedy byt generov^n po osmi dal fch hodino\^ch impuisech, 6fmz dostaneme potfebn6 1/2bitov6 zpozddnf. Tfmto zpusobem je tvofen interval 1,5 stop-bitu. Pokud chcemevysflatjen jeden stop-bit, je moino do obvodu zafadit spinal S6, jfmz tuto dinnost vyfadfme. pam fove jednotky logick urovne do generîtoru AFSK. Pam6f je fe ena tak, aby V tomto pffpadd bylo mozno automaticky adresnf 5ftad nastavit do vychozf polohy (vynulovat) a ceiy z^nam po ukoncenf cel ho cykiu opet opakovat. Zaznam Pfi sepnutf spfnade,,z^nam (S2) se na vystupu hradla 1012a objevi log. 1' V tomto okamziku je na vystupu /P UART. log. 0. Na vstupu K klopn^ho obvodu loloa je log. 1 a na vstupu J je log. 9. Na vystupu 6 hradla I015a je tedy log. l. SouCasn na vystupu Q klopn^ho obvodu a k log. 0 na vystupu 19. Sestupn^ hrana (log. 0) hodinoveho impulsu zpusobf pfes hradio 1015c log. 0 na vystupu hradla 1017a a tfm posunuti vystupu adfesnfho 6fta6e 101 az 103 o jedno mfsto. ZeroveA je vynuloven klopnyobvod 101 Oa a system je pfipraven zaznamenat dalsf znak. Pfed uloienfm re lace do pameti je vhodne vynulovat adresnf eftad tladftkem,,nulovenr* (S3), aby zaznam zaefnal na prve pozici. Pfes tranzistor T3. zapbjeny na vystupu 11, je svftivou diodou D1 signalizoveno pfepinenf pameti. Prehravani 272 V pffpade stladenf tiaeftka..pfehr^venf (S5) dojde k pfeklopenf klopneho obvodu tvofenemu hradly 1016c a 1016d. Na vstupu 4 hradla 1013a se objevf log. 1.

33

34 Zpravy z oddeleni elektroniky UV Svazarmu Technicky odbor: UV Svazarmu ve spolupr^ci s da! [mi' organizacemi pfipravuje na z^n 1985 celost^tni seminar k polytechnick6 vychove d tf a mi^deze v r^mci pln ni usnesenf vl^dy CSSR c. 233 z r Na tomto aktivu se setkaji vyrobci (st^tniho i druzstevniho sektoru) stavebnic, pfistroju, soucastek a dflii, urcenych pro prici s ml^deh' V elektronice a radioamat^rstvi, s vedouci'mi oddilu a krouzku elektroniky Svazarmu a SSM. Zad^me vsechny vyrobce tschto. pomucek, aby se pfihiîsili na adresu: oddeleni elektroniky UV Svazarmu. Na Strzi Praha 4. Bliz i pokyny obdrzt zajemci pisemn^. Ucast na aktivu pfisp je ke zkvalitneni t^chto pomucek a. k tep i koordinaci V jejich vyvoji a vyrobe. I ^ _ O CuV Svazarmu, odbor elektroniky, pfi pravuje na pr^dniny pro ml^dez tyto akce: 1. Letni pionyrsk^ tabor mladeze V Poinicce u Zdîru nad Sâvou (30.6. ai ) pro 90 deti ve v6ku do 15 let. Na programu je mj. stavba 6ita6e do 20 MHz a m^fice polovodifici - kazdy udastnik tabora si svcij yyrobek odveze s sebou na pamatku domu. 2. Letni soustfed^ni mladeze se z^jmem o vypoeetni techniku od 24. do pro 32 ucastniku ye v6ku od 14 do 19 let V Ostfedni skole COV Svazar mu V Bozkove. 3. Ve spolupraci s KV Svazarmu Z^padoceskeho kraje letni pio-- nyrsky tabor pro 32 deti v Lubech u Chebu ( az 4. 8.). Tak6 SUV Svazarmu pofadd letni pionyrsky tabor pro mlade elektroniky v.to-. porcanech. Sportovni odbor: Pfi 4. pleh^rritm zased^ni UV Svazar mu V dubnu t. r., ktere bylo venovano stavu a perspektivam politickqvychovne prace, by la aktivizovana celdstatni sit* svazarmovskych rad ioamateru, ktera zabezpecovala p fen os z^vazku a cestnycb hl^sent svazarmovcu na pocest 40. vyroci osvobozeni pro pfedsednictvo tohoto zased6m'. ' ' ^ ^ 0 V dubnu byla uskutecnena tematicka kontroja pineni hospodafsk^ smlouvy mezi.lfv Svazarmu a podnikem Radiotechnika Tepiice o yykonu QSL-sluzby a diplomove sluzby. Komise ve slozeni MUDr. H. Cineura, OK3EA. L. Hlinsky, OK1GL, K. Nemefeek. OK1UKN. M. Popelik, OK-IDTW. ing. Z. ProSek, OK1PG. J. Toman, OK1MV, a A. Vinkler, OKIAES, vypracovala na zaklad kontrqly rozsahlou zpr^vu, z niz stru6ne vyjimame: Na zabezpedeni obou zmin6nych sluieb ma podnik Radiotechnika limit peti' pracovntch sil, ktery je v soucasne dobe naplnen. Cyktus rozesilani QSL-listkti na- im radioamat^rum je v soucasne dobe asi 3 mssice se snahou o jeho zrychleni. Minimdini mnozstvi QSL v jednezasilce je 5 listku. Do zahranidi odesila na e sluzba QSL4istky jednou tydne pro vdtsi byra,.maximîln jedenkrat za tfi mestce pro mala byra (..vzîcne" zem ). Pro rok 1985 ma diplomov^ sluiba k dispozici pro na e radioamat^ry 4400 IRC kuponu (pluszustatek 1900 IRQ z roku 1984). Gas od pod^ni zadosti do jejiho odeslani do zahranidt je maxim&ln tfi mssice. Komise konstatovala, ze pfi pineni hospod^fske smlouvy mezi UV Svazarmu a podnikem Radiotechnika se nevyskytuji z^dne z^v^ne nedostatky a vyslovila poiadavek zrychleni cykiu odesilani QSL-Iistku nasim radioamatbrum na dva mesice. Pracovnicim QSL-sluzby a diplomov6 sluzby komise pfi t6to pfilezitosti vyslpvila uzn^ni a pochvalu za jejich pr^ci. 9 V kvetnu byly pfed4ny 6estn4 tituly a svazarmovsk4 vyznamenani temto radioamatprskym sportovcum a funkcion4fum:- Vzorny tren^r: P. MartiSkovi, OK3CGI, K. Kfivankovi, OK2KEA, F, Stfihavkovi. zasfouz//y tren^r: K. Pazourkovi, OK2BEW; mistr sportu: J. Benkovi, OK2STK, D. Kosinohovi, OK3CGX, M. Prokopovi, OK2BHV;. Horeck6mu, OK3JW, M; LukaCkove, OK3TMF, K. Koudelkovi, OK1KBN: vzorny cviditel: V. Hezinovi, OKI DEI; ZOP L T. Mikeskovi. OK2BFN, ing. A. Maf4 ovi, OK3CMR. RNDr. P. GranCicovi, OK3CND, J. Winklerovi, OK1AOU, P. Dolezalovi, OK2BSY, J. Balaskovi; ZOP II.: J. Cernikovi, OK1MDK, ing. C. Machovi, V. Vyrostovi. OK2KEA, ing. J. Strykovi, OK2BPG. ing. V. Benkovi, ing. L. Valentovi, OK1DIX; Za brannou vychovu II.: K. Don4tovi, OKIDY, a Ustfedni poiiticke 4kole SSM v Se6i {za rozvoj brann6 technickych sportu). V. Gazda, M. Kratochvjl, M. Popelik " " ~~r:vt Zpracovani vysledku Dukelskeho a Sokolovskeho zavodii branne zdatnosti ^ nati58/59. St4va se st4le castej i praxi, ze svazarmovsk6 kluby a oddily, zabyvajici se vypocetni technikou, poskytuji pomoc dalsim svazarmovskym odbornostem. Jednou z moznosti takove spoluprace je pomoc pfi zpracovani vysledku Dukelskeho a Sokolovsk6h6 z4vodu brann6 zdatnosti, kte re pfi rucnim postupu vyzaduje n kolik poctdfu a hodne 6asu. Pfedlozeny pro gram je vhodny pro zpracovani z4v6du az po krajske pfebory a je pfizpusoben celost4tne vydanj^m tiskopisum pro tyto zavody. S T159 Ize zpracovat yysledky az 79 zavodhiku v jedne kategorii (po provedenj 9 Op 17). S TI58 Ize zpracovat vysiedky 19 zavodniku. Pokud by jich bylo V jedne kategorii vice, nutno u TI58 pro ' vest po vlozeni programu 4 Op 17: Pak bude mozno zpracovat az 29 vysledkd, ovsem odpadnou moznosti vypoctu pouzivatelskymi klavesami E a E'. Obsluha programu DZBZ/SZBZ:. 1. VIoz start: 6islo (max. Smistne), stiskni R/S 2. VIoz CAS V CILl (ve tvaru hh.mmss), R/S. 3. VIoz CaS NA STARTU (hh.mmss). R/S, zobrazi se DOSAZENY CaS ve tvaru mm.ss (s casern del im nez 1 h se nepo6it4). 4. VIoz NE2AVINENE ZDRZENi (mm.ss), i nuiove!, R/S, zobrazi se CISTY QaS (mm.ss). 5. VIoz PRIRA^f^ (mm.ss). i nuiove, R/S, zobrazi se VYSLEDNY CaS ve tvaru mm.ssooccc, kde posledni trojcisii je; startovni cislo zavodnika. 6. Stiskni A, blikne dosavadni umisteni zavodnika, jehoz vysledek je prav4 zpracov4n, a zobrazi se pocet dosud viozenych vysledku, coz je potfebne pro kontrolu nepfekroceni kapacity kalkulatoru. 7. Stiskni RST a vkiadej udaje vysledku dalsiho zavodnika t6ze kategorie, Postup po skondeni z4vodu dan4 kategorie: I. Po vlozeni udaju posledniho zavodnika stiskni C Vysiedky zavodu vyvol4vej opakovanym stiskem D. Po kazdem stisku D se nejprve objevi pofadi a pak vysledek zavodnika ve tvaru mm.ssooccc." Vy-. sledky se zobrazuji od vit zed4le podle' pofadi dosazenych' dasu. Po yyvol4ni vsech vysledku se zobrazi same nuly. 3. V pripad, ze se z4vodnikum udeluji vykonnostni tfidy, stiskem zobrazime max. das pro dosazeni II. VT, tj. cas viteze plus 20 % (ve tvaru mm.ss), a po stisku R/S se zobrazi max. cas pro ziskani 111. VT (cas viteze plus 30 %). 4. Stiskem E' se zobrazi dasovy rozdil mezi 2. a'1. zavodnikem. Opakovanym stiskem' R/S se zobrazuji postupne casovd rozdily mezi 3. a 14. a 1. zavodni kem at d. 5. Pfed vkladanim udajci ze z4vodu dalsi kategorie stiskni RST CMs INV Fix. Vypis programu DZBZ/SZBZ: 000 : 1 EE 7) INV EE STO 3 R/S 010 Pgm 23 A R/S 4-/-Pgm 23 B EE INV EE X 100) STO 4 R/S 029 CPx = t051 ST06RCL4Pgm23A RCL6+/-Pgm23 B. 046 EE INV EE STO 4 RCL 4 R/S Pgm 23 ARCL4Pgm23B 062 EE INV EE* INV Fix + RCL 3) Fix 7 R/S 074 Lb I D INV FixÔp 22 RCL 2 Pau Pau Fix Lb I X Op 20 RCL Ind 0 INV SBR 093 LblClOSTOOINVSBRLblBSTO IOC 105 LBI = SBR X x^t 0 x = t + RCL 10 x^ t = ' 117 Lbl + CP RCL 0-10) INV SBR 127 Lb I A B INV Fix Pau Pau RCL 10 Lb I - Exc ind 0 X ~ t Op20GTO-Lbl ERCL11 Pgm23 A 1.2 Pgm 23 C R/S Pgm 23 C. R/S Lbl E'RCL 41 Pgm 23 A 11 STO Op 28 RCLInd8+/-Pgm23BR/S GT0178 Program obsazuje registry 00 az'io. Qasy z4vodniku jsou ulozeny po setfideni podle veiikosti od vitdze dale v registrech II,,12 a daldich. Odtud je Ize i mimo program vyvolat. napf. vysledek zavodni ka na 7. miste vyvol4me RCL 17. Jtfi Poddbradsky * klub elektroniky Svazarmu Chotebof

35 Deniky k hodnoceni poslalo celkem KW'^stanic z 52 zemi a 27 zon. Hodnoceno je 933 stanic (z toho 306 OK stanic), 108 -stanic'poslalodeni'k pro kontrolu, 3stanice byly diskvamikovany {L21KOZ, LZ2KZA a'rb7gg). Ucast V zavode a vysiedky byly oviivneny patnynrii podminkami si'reni na hor-. nich pasmech, Naopak pod min ky Sifeni na spodnich pasmech, zejmena na 7 MHz byly dobre a umoznily pfekon^nt dosud nejlep iho svetov6ho vysledku na 7 MHz hned dvema.stanicemi HA1XR a UA2FFC. Z 6eskos!ovenskych rekordu byly pfekon^iny dva - a to v pasmu 1,8 MHz stanici OK1DFP a v kategorii vice operatoru stanici OK5R (OK1KRG). OK5R dos^ihli tak6 absolutn nejvyssiho poctu spojeni (1552) i nasobicu mezi ysemi stanicemi v OK-DX-Contestu Ucastnici ^zavodu si pochvalovali jeho uroven a zvl^ste operatorske kvality sta nic OK, Stanice, ktere splnily v tomto zavode podminky ceskoslovenskych diplomu a pfilozily zadosti, obdrzi diplomy: 500 0K:Y56YF: 200OK: Y03CD; 100 OK: EA5EXI. LZ1KOZ, RB5QP. RB5QZ, RZ3DZ. SP9DAE, UA3DQS, UA4AGP, UA4LCR. UA4PCI, UA4PNW, UA6ADH,. UA6AV, UD6DKW, UM9MWO, Y05BLA. Y23EL, Y31TF. Y39SH, Y55VH, Y75XH; OK-SSB: UA3DQS, UM9MWO, Y09CUF, Y23JE. Y24DF, Y26ZI, Y32XC, Y38ZB, Y39SH; Y42YF, Y48ML, Y52TU Y54NL. Y56VF,. Y56ZA. Y75ZA, Y75XH, Y75ZH; SLOVENSKO: UA6AV. N^ledujicim stanicim byly jejich z6- dosti vraceny, protoze nespinily podmin ky pro udelenidiplomu: LZ1KAZ, LZ2KKK, Y36VM, Y44XD, Y09HP, 4X6DK (vse 100 OK); Y21ID, Y44NO. Y52SE. Y52SE. Y57SD, Y59UF (vse OK-SSB); LZ1KAZ (S6S). Vsem viteznym stanicim blahopreji a vsechny stanice zvu do dalsiho, jiz 29. rocniku International OK-DX-Contestu 1985, kteryprobehne jiz zanovychpodminek ve dnech 9, az 10. Hstopadu ing. Karel Karmasin, OkZFD MS ing. Karel Karmasin, OK2FD. je od Ioiisk4ho rodniku OK-DXcontestu jeho vedoucfm vyhodnoco- vatelem. Vystfida! MS Laca Dideckdho, OK1IQ, jemut d6kujeme jeho diouhodobou z^luinou praci

36 V«w.. Podzimni sout6z na VKV k Mdsici 6SSP1984 Kqlektiv OK2KYC. Zteva^stojici: OK2SNX. exoljbhq, RO 19667, RO 22991, ' Sedtci: OK2BUC a OK2SMO Dodatecne do ef^dopis od kolektivu stanice 0K2KYC zvefovic, kteravtetosoutezi 19846bsadila prvni misto v 1. kategorii v p^mu 145 MHz. Kolektiv ve slozeni 0K2BUC. 0K2SNX, RO: 0K ; ,31301 a pod vedenim VO OK2SMO pracovaf b6hem-podzimni sdut ze ponejvi'cezk6tyjavornikvb skydech,vysoke918 mn. m. ve dtverci QTH JJ31d. Pouzivali vypujcene zafizeni R-225RD, pnpadne dalsi zafizeni puj5ene od 0K2SNX spoiu s koncovym stupnim s elektronkou GU29 a antenou typu F9FT. Behem podzimu se zucastnili v^ch 6eskos!ovenskych zavodu vp^mu 145 MHz a tri polskych zdvodii aktivity. Mimo tyto zavody jim nejvice bodu do souteze pfineslodatgjch 15 dni str^venych nakdtebdhem zlepsenych pod minek Sifeni VKV. V prubehuz^fi a fijna nezaznamenali oper^tofi OK2KYC z^dnd vyrazne ziepseni podminek V p^mu 2 m. Az koncem fijna jim kratkodobe nocni zlepseni podminek pf ineslo nekolik spojeni se stanicemi v NSR a Francii. Dalsi zlepseni podminek nastaio od 1i;00 UTC a trvalo do 16,30 UTC Vtetodobenavâli 290 dalkovych spojeni se stanicemi v NDR, NSR, Hoiandsku, L'ucembursku a Svycarsku. 3. iistopadu pfed Al-contestem'v dobe od 8.G0 do 11.^ UTC to bylo daisich 30 OX spojeni se stanicemi ve Svedsku a5 spojeni se stanicemi v Lotysske a Litevskd SSR a v Kaliningra-.du. Opravdu diouhodobe zlepseni podminek îfeni VKV nastaio vednech 11. a , kdy vdobe od V nedeti do UTC v pondeti navazali operatofi OK2KYC n^ledujici poc^d^lkovych spo jeni V pasmu 145 MHz: 102x se Svedskem (do 18 ruznych ctvercu QTH), 94x s Finskem (15 rtiznych dtvercu), 21 x s D^nskem, 18x s Estonskou SSR (ctverce MS, MT, NR, NT, LS. LT), 11 x s lotysskou SSR (LR. LQ, KQ, MQ). 9x s Litevskou SSR (KP, LO, LP, MO). 8x s Beloojskou SSR (NM, NN. NO, ON. OP), 2x s Ruskou SFSR (OR, PI] a 1 x s Norskem.(FT). X Je toskutecne kr^nyvycet spojeni, zejm^na tech- 94 spojeni do Finska, kam nasim radioamaterum dovoli podminky gifeni vlanavazovat spojeni oprav du malokdy. Rovnez je radost si pfefiist o mnoistvi a kvaiite spojeni se stanicemi v pobaltskych republik^ch SSR..Vzdyf tolik.desitek spojeni do tak exotickych (itvefcu QTH na uzemi SSSR se v tak kratke. dob^ podafi matpktefe nasi stanici za ceiou dobu jeji existence. Nejvzdalenej idaikove spojeni bylo navazano s finskou stanici OHSUV've ctverci QTH NY49d na vzd^lenost 1748 km.-ze stanic ve Svedsku to byla. SM2DXH (KX11a) navzdatendst 1597 km a do SSSR to bylo s UA1MC (PT02g) 'km. Celkov.do podzimni souteze 1984 navâli operatofi OK2KYC 1725 spojeni se stanicemi ve 22 ze'mich Evropyve dtvercich QTH. Tohoto vynikajiciho vysledku " bylo dosazeno diky usili cetdho kolektivu, pfidemz jeho filenove pro zdar souteze venovali mnoho 6asu osobniho volna, dovolenou a jiste i v nemale mire vlastni prostfedky. Radioklub Svazarmu OK2KYC na pracuje na VKV od roku 1975 a v soucasne dobe ma celkem 166lenu. Zavod vitdzstvi VKV 40 Z4vod probiha od UTC 27. Carvence do UTC erver^ce 1985 a dv6 etapy po deseti hodin^ch. Prvni etapa je od do UTC a druha etapa od do UTC. SoutSzi se pouze z pfechodnych QTH v pasmech 145 a 433 MHz v t chto kategoriich: I MHz - stanice jednotlivcu; II. 145 MHz - kolektivni stanice; III MHz - posluchaci; IV MHz - stanice jednotlivcd; V MHz - kolektivni stanice; VI MHz - posluchadi; VII. 145 a 433 MHz - kolektivni stanice. - Maximaini vykon koncov6ho stupne vysilace smi byl 10 W, Sout ii se provozem A1, A3, A3J a F3. V kazde etape Ize V kazd6m p^smu s kazdou stanici navât led no piatn6 spojeni. Pfi spojeni se pfedava soutdzni k6d sestivajici z RS nebo RST; pofadoveho 6isia spojeni od 001 (v kazdefh pasrnu zvia f) a lokatoru. Z^vodu se mohou zusastniti stanice, kter6 nesbut6zi a pracuji ze stalych QTH. I tytostanice vsak museji soutezicim stanicim pfed^vat kompletni soutbzni kod vcetn pofadove ho îsia spojeni od 001. Soutezici stanice nesm6ji pro napajeni svych zafizeni v6etn pomocnych obvodo (otaêni antdh, klicovani apod.) pouzivat elektrovodne sit6. Vâ do zavodu je CQ 40 pfi CW a Vyzva VKV 40 pfi provozu tone. V;^vu do zavodu voiaji pouze soutezni stanice. Do zavodu neplati spojeni navâna pfes pozemni ci kosmicke pfev^dese; spojeni EMEaMS! Bodov^ni: Za spojeni se stanici ve vlastnim velk6m 6tverci lok^toru se pocita 1 bod, za spojeni se stanicemi v sousednich velkych ctvercich jsou 2 body a v dalsim pasu velkych ctvercu 3 body. Za spojeni se stanicemi v dalsich p^sech velkych ctvercu se poditaji body podle nize uveden6 tabulky. Vysledek zavodu je d^n souctem bodu za spojeni v obou etapdch. V kategorii VH. je dan vysledek souctem. bodu z pasem 145 a 433 MHz. Deniky ze zavodu vypinene ve vaech rubrikach se vsemi nalezitostrni formulafu.,vkv soutazni denik" se posilaji do deseti dnu po zavoda na adresu URK fissr, VInitA c. 33, Praha 4-Branik, Jinak plati,,v eobecne podminky pro VKV zavody a soute ze". Rozhodnuti soutazni komise je konecne. ^ ^ Tabulka pro vypodet bodu V zavoda VKV 40 (hornrcast) , ' i;, , JO '8 8 * IMO ^ 7/ ^ 7 17 s' ' ^ * " '' * * ' ;' Dolni cast tabulky je zrcadlovym obrazem. casti horni. Cislo 1 = vlastni velkyctverec lokatoru. " OK1MG S Q ; tcy Kaiendir z^vodu ' cervenec a srpen 1985 Canada Day contest ' :00 Cs. poini den ml^deze Venezuelan Worldwide, tone SSTV bx contest - laru Radiosport Ctiampionship QRP Summer Contest Seanet contest, CW Colombian Independence Day 00: TEST 160 m ' ^ Venezuelan Worldvide, CW YODX contest * WAEDC,CW A (1 Asian DX contest, CW Podminky zavodu laru Radlosport Championship. Zavod se pofad^ vzdy druhy vtkend v cervenci; stanice s jednim operatorem mobou zavoditjen36hodin,pfestavky nesmi byt kratsi nez 30 minuta musi bi^yyznaêny. Stanice s vice operatory a stanice kolektivni zavodi jen ve v ech p^mech, stfidani p^m nesmi drive nez po 10 minut^ch provozu. VymSrtu je se Iwd slozeny z RS nebo RST a zdny ITU. Zavod) se ve vsech p^mech 1,8 az 145 MHz, ale neplati spojeni pfes pfevade^. Stanice s jednim operato rem se. mohou pfihlasit v kategoriich: a) fone, b) CW, c) iibovolny zpusob provozu. Stanice s vice operitory a kolek tivni mohou startovat jen v kategorii c (mix'ed). Spojeni se stanici ve vlastni zone ITU se hodnoti jednim bodem, v jine zone ITU na vlastnim kontinents tfemi bo^, na jin m kontinent6 peti body. N^bici jsou jednotliv6 zony IZU 'v kazdem pasmu zvi^f, Diplom obdrzi kazda stanice, ktera navpze alespoh 250 spojeni nebo zisk^ 50 nôbicii. Denik ' na URK, nebo na: laru Headquarters, Box AAA, Newington, Ct USA 0K2QX Horntcky kahan 1984 Zivod pof^d^ RR QV Svazarmu Brno-venkov na potest Rosickoroslavanske stavky (prosinec 1920), V lohskem roce zavod probahl 17. Iistopadu, sout^zilo 43 stanic a zvitezili; megoriea {OK jedn.}: OKIKZ, 440 bjat. B(OK-kolekiiv~ kyj: OK1OPT,370b.:M C(RP): OK ,190 (stanice pofadajfciho okresu): OK2PFQ, 34 QSO.. OK2BEH Predpovdcf podminek si'reni KV ha srpen 1985 ^ Aktivita nâi matefske hvezdy, aatamaf na urovni minima, behem letoaniho jara dale klesala, o Aemz svadai relativni Aisla slunecnich skvrn za unor a bfezen - 16,1 a 11,9. Posledni vyaislitelne udaje po dvanactimasianim vyhiazeni jsou pak za ^ srpen a zafi ,2 a 33,4. Bfeznovy prubah mel jen jedno rhenai maximum okolo 24.3., zpusobenejedinou aktivnajai skupinou skvrn, jejii eruptivita ale zahy klesla, jak ostatna vidime na pfehledu denhich mafeni slunecniho toku: 7i; 70, 70, 70, 69, 69, 69.70,70, ,70, 70, 71, '75; 75,77.76, 78,80,79. 77, 75, 74, 73, 72 a 74 a jejich aritmetickam prumeru Aktivita magnetickeho pole ZemA byla naatasti take nizka, v dennich indexechak: 16.23, ,6,. ' ,4; 8,12,15,11.12,14, 5,6,6,6,8, 6. 8, 12, 13, 10, 8: a Po Apatnych podminkach. ionosfarickeho Aifeni. - KV. V prvni dekada jsme'^zazili dve jdekady vyrazna pfiznivajai, podpofena i sezonnir mlzmahami, pravidelne se dostavujicimi' okolo ekvinokcia. ZhorAeni se dostavilo az v poslednich dnech bfeznaa pocatkem dubna. / Pfi tomto vetainou pfiznivam vyvoji ' jsme meli naposledy moznost pravidelne vyuzivat. ursigramu, vysilanych denna kroma nedale z Francie. J byla ' zastavena sluzba.-kterou vyuzivalo mnoz-

37 stvi radioamat^ru z cel6 Evropy, snad Jen V duchu zehraji'cich naobvyki6 nedodrzov^ni vysi'lacich 6as0 a nevhodnou volbu kmito6t0 KV - zi'sk^nf udaju za trochu trp livosti stdlo. Pfekvapenf bylo znisobeno skutednostf, ze se jednalo o slu2bu s nejdei l tradici na.sv6t - vzdyt prvnt ursigram byl vysilan z Eiffeiovy v6ze ]\± V roce 1930! Pokud bude zajistsna n^hrada, napn'kiad ze SSSR, dodtete se o tom zde. Z prvni neodvysflan^dloiihodob^ pfedpov di vyplyv^ vy e/?i2 v aervenci ai zafi 18,16 a 12, ze 2enevy pak mame k dispozici pfedpov^cf sluneanfho toku pro cervenec 1985 az bfezen 1986:87,85,85,86,87, 85, 82, 80 a 78. Pozoruhodne je na ni pfedpokf^dane zvyseni aktivity bahem letosnfho podzimu, jez by melo vyrazne r-^----^ I V_^ ^ INZERCE Inzerci prijima osobn a postou Vydavatetstvi Na e vojsko, inzertni odd^lenl, (inzerce AR), Vladislavova' 26, Praha 1, tel , linka294;uz^v fka tohoto cisla byla dne , do kdy jsme museli obdrzet uhradu za inzerat. Neopomer^te uvast prodejni eenu, jinak inzerat heuverejnime. Text inzermu piste citelns, aby se prede lo chybam vznikajicim z necitelnos'ti predlohy. PRODEJ Mikropdj. s reg. tepl. (540), elektronicke tfi'p^m. vyhybky, kopie fy Grundig s tremi KZ 200 W-hudeb.' (par 2200) radiomag. JVC 9475LS dopininy o konv. OIRT/CCtR + rezerv. nov6 hlavy s pfitl. kladkou + servis. dokumentaci (6500), SQ logic, dek. (MC1312, ^ 1314, 1315) s korekcemi {2x TCA740A) a zdrojem. (1200),. aut. bubenik die AR 81,2/ pasmova soust. (1000).,lng. Rychter, Na zahradkach 285, HradecKrtoe7.. Osclloskop. obrazovku DG objimka, nepouzita (700). J. Fleissig, RychUfov 58, tel Zapadonim. elektrot iasop. z let 1970 az 85 (kus 30). Jaroslav Zenisek, Svatoslavova 35, Praha GFET KF907 (a 50). M. Caloun, Sedlec 22. Tape deck Sharp RT-100H, Dolby metal (5300), ker. filtry SFE 10,7 (60). Eprom U552C=1702 (150), U855D (180), C520D (150). Koupim po koz. i nefung. ZX-Spectrum Petr Sova, Heranova 1548, Praha 5-Stoduiky. ZX 81, 16 kb manual nemecky a cesky (7500). J. Mazac, Krosnifova 4/1096, Praha 8-Kobylisy. Radioamat4r 1936 az 51 vazane; ST 53 az 80 6ast. Konstrukter 55 az 57, AR A 53 az 80, AR B 76 az 80 a ruzns ddb. literatura 2/3 puv. ceny. M. Vybiral, Jir^kova 795, Nyrany, Pnjimac Radmor Hi-fi Ouasi-Quadro 4x 25 W/4 Q, 2x VKV, DV (8500). Lenka Gricova, Vejrostova 4, ' Brno, tel ve6er. Pro ZX Spectrum 17 i 48 kb'25 spickovych profi-her ve strojovem kodu na kaz. (250). M. Stojanovicova, Na vysluni 698, Luhacovice. * Civkovy Sony378TC(8900),Aiwa-AX7550.2x 30 W, FM/AM (5900), Lambdu V(800). R. Bartu, A.Sochora 2077,28800Nymburk. Sharp PC 1212 s tisk^rnou CE 122 (10 000), nebo samostatne tiskirnu CE122 (4500), televizni hry s AYn8610, pekne (1650); fl. Groger, Travnicka 22, Prostejov. Cas. deck Pioneer CT-F850,2 motoiy, 3 hlavy, bias, mikrospma6e, nevyuzity (9000). Vladimir Kloud, Komenskeho 409, Pribram Vll., tel Magnetofon Philips N4504, tape deck, 3 motory, 3 hlavy, levy motorspaleny (4500). J. Dost^l, Psendlkova 683, Praha 4, tel pomoci vyvoji podminek pri nejvyznafindjsich zavodebh rijna a listopadu. ' V leto nim srpnu bychom dobr^ podmmky (Feni^spi e 6ekat nem^li, i kdyz konec m sice nam \\i bude pfipominat bl[2icf se podzim, treba rannimi otevfentmi do oblasti Pacitiku na dvaceti i fityficeti metrech, coz budou vubec nejvhodn6j i prisma pro spojeni do v t iny smeru. TOP band se muze otevirat mezi az do oblasti Australie, mezi 19 a 23. UTC do jihovychodnf Asie a okolo 19 ai 20 UTC na DAIny Vychod, az na jih Afriky mezi 21 az 04 UTC, do Jizni Ameriky mezi polnocf a 05 UTC, na vychodnt pobfezi USA vtemze base as men im utlumem. na zapadnf pobrezi okolo 04 az 05 UTC. Osmdesdtka se do tychl sm^rii zadfna oteyirat podstatn^ dffve a zavirat o neco Casio FX602-P, 512 prog, kr., 88 pam.; alfanum, displej (3900), F. Novak, Frydlantska 5, Praha 8, tel AY , MM5316, jap. mf. tr. c. z. b..7 x 7 (600, 400,150), BF981. BFR90,91 (100,90.90). J. Habetinova, Oimitrovovo nam. 13, Praha 7. ZX kb, angl. navod, ceska pfiruaka, programy (7000). Benjamin KaczAr, Kahkovskeho 18, Praha 8. Cassette deck Sanyo RD4300E, dolby n. r. servo drive, tape normal-special,, memory, nove hlavy (4300), cassette deck Sharp RT10 Dolby n. r. normal, Cr02, metal (4100), hi-fi zesilovaa TW 40 (1500). P. Khzka, SafrAnovA 18, Praha'10. Hi-fi gramo NC420 (1000), zos. 2x 15 W (1200). M. Kabulnicky; StromovA6,83101 Bratislava. Caset-deck Unitra M532SD, stereo,* DNL, na CR kazety do 14 khz (2000). J. VystrAil, Belehradska 130, Praha 2. Kompletni hi-fi vez JVC - gramo L-A21; tuner T-10X, zesilovaa 25 W sinus A-lOX, stereo cassette deck KD-02BIE a reproduktory 3 pasmove 50 VV sinus (22000). Velmi dobry stav - malo pouzivany. M. PavelkovA, Nerudova 40/223, Praha 1, tel Tape deck Sony TC-378 (12 000), pasky Maxell nahrane (a.250), knihy-eiektronika, seznam zaslu. L. Lepka. Tfebizskeho 1534, Nymburk.. Novy osclloskop tov. vyroby H313.(2500), osciloskop amat. vyroby s pfistrojovou skrini a s B10S401 podle AR A 3/78, neoziveny (3500), osazenou a ozivenou desku tuneru podle pfilohy AR83 (1000). Koupim kompi. roc. AR-A, B 76-83, ARB 1/84. Z. MachAAek, Purkyhova 1180, Usti n. Labem. ZX-Speclrum 48 kb (13 500), ZX81 (5500), ruzna programy vymanim. P. Simersky, RuskA 16,10000 Praha 10, tel Prenosne mono radio JVC - DV, SV, VIW, CCIR + napajee (500). 4 x 014/, 4 x MH74192 (20), ruzne pajena TTL (a 5), 9 x 7490,5 x 93 (a 10). objimky OIL (a 10), X-ta) 10 MHz, 100 khz (80.100), osciloskop OML-2M,3 Hzaz5 MHz(1800). Jaroslav Melichar, Machuldova 57T, Praha 4. Japonsky Tape deck Akai GX-620 (16500) + sluchatka Akai Ase-62 (2000) + pasek Basf-fero super, profesional 0 26, 5 cm (500). t jednotliva. Vladimir Tinterov, Krumfovska 527/4, Praha 4-Krc, tel SIrokop. ant zes. 50 az 800 M Hz zisk 22 d B s 2 x B FR se slue, na 4 sig. a se sif. zdrojem (750), osazene a naladena desky, tuner OIRT-CCIR die AR 10,. 11/84 (900), Zetawatt die AR 3/84 (870), BF961, BFR91, NE ks BF245 spoiu, ekvival. S042P. TCA4500A (vse a 100 postou). 1. Zuskin, Gajkovskeho 3/2017,73401 Karvina. Tl 59 f PC100 A'(4500,4000), 4 dalsi moduly (A 500), orig. mg. karty a thermopapiry, firemr sbirky programu a dalsi liter. Seznam za znamku. Dvofakova, Foltynova 23, Brno. Varhany 4 olrt., amater. zhotovene, spinani jazyekovymi kontakty, provedeni - mahagon (500). Jan Majer, Zubri 687, Zubfi. Casove rele RTS'61.vyr. PLR, lie. Asea, rozsah nastaveni od 0,1 s do 60 hod.,/1 ks (1000). Sasi kaz. mag. Panasonic, mono hlavy, motor auto stop (500). pozdsji a stejn^ jako nasto edesatce n^m budou poslech zneprfjemftovat atmosf6- riky. Ctyrlci'tka se hodi ke spojeni po Evrope po cely den i znabnou 64st noci. PAsmo ticha, mezi 09 az ^20 UTC diouha asi 500 km, se do 04 UTC prodlouzi na 1500 km. V prvni potovin noci zde fnuzeme najit signaly z jiznich oblasti Pacitiku, pozdsji postupna prakticky z celaho zbytku zemekoule. E)vacitka bude hlavni'm pasmem DX do vetainy smaro a po vatai 6Ast dne tv prvni polovina noci, pfed pulnoci UTC se ale rychle zavfe. PAsmo ticha bude i ve dne V prumaru prevyaovat 2000 km. KmitoAty nad 20 MHz bude odrazet zpet k Zemi prevazna jen vrstva Es. OK1HH Obrazovka pro VL-100 (300) vymenirn za Zenit E, V dobram stavu. i bez objektivu. t jednotlive. M. Novak, ul. SidliAtA 678/12, ^186 KovAfska. PoCftae Commodore 116,16 kb RAM, 32 kb ROM, ton. generator + um, 16 barev, vysokoroz. graf ika+ kaz. magnetofon Commodore + programy (16 000). RenA Kuchna,' VietnamskA 1494, Ostr. Poruba. Cas. ret. Mera/Asea0,3 s az 60 h s objim. (700), traf A- C lis. iadr.m.20, 240W, El 400W (320, 570, 390), motor. SMZ 375R (80), LQ410 po liprave 6ern. (A 80). Kuplm IV-6 itrony, 4ks. V. KorpAA, Vefke Lovce Fareb. JVC (15 000), gr. MC400 nepouz. (3700), boxy video nepouz. 8Q 50/70 W (2900), pan. nar. hod. anal./dig. Lewis (1650), senz. predv. TESLA/ videot., TESLA-Color (450, 550). TDA1001B (150), TDA1047 (130), A2770 (60), fhtre pre hi-fi J10.7A (a 100). roz. polov. a iny mater., zoznam proti znamke.m.stanko.jakubpvskaho 111, Bra tislava. SAD 1024, piezo Motorola. Kupim 4 ks ARV B. Sujan, Makarehkova 2234,955,01 Topofeany.. PAL Video computer VC her Valka s ufbny, 17 tankovy'ch a 11 leteckych souboju (4500). Libor JefAbek, U Prefy 771/25, Praha 8. Stereo zos. 2x 30 W (1000), RC prop; 4 kanai. vys. + prij. + 4 eda serva AR77 (1500), mgf. Uran (400), senzor. predvolba do TVP so' zobrazentm na obrazovke (800), mf zosilhovaa A3/77 (200), melod.; zvonec (250);otAckomer SAK215 (500), zapafovanie A10/79 (250); zabezpea..zar. A 9/78 (200), cyktovaa A10/82 (15b).'nedokoncenA; DVM A 5/78 (350), osciloskop 0 az 5 MHz A 5/82 (250), prijimac 80/ 160 m A 5/83 (150). Kupim 75491, C520D, AY B110D. A277D, F9347, BF245C. D. Sojka, Nemocnicna 1947/42, Dolny Kubin. JVC hi-fi stereo radio Cassette Recorder pfenosny model RC-M70L/LB, poaitac na yyhiedavant 16 skladeb, zesilovaa 2x 15 W, manual i autom. nahravant. metal Aas. spin, radia DIRT a GCIR, DV, SV, KV1 az 3, novy (10900). Jifi Sachs, Sportbvni IvanAice. Grundig CN510-Super hi-fi gramo MC400poioautomat, vyb. stav (A 3300). Vladimir Tyller,' Rybalkova 1750, Pardubice. SFE 10,7, AY , osadeny pios. spoj. s AY (90, 460, 700), BF981. BFY90. BF245, LED cisla, IV-6, UA739, NE555, X-taly, digt. voltmetr, tr. prijimaae, BC, BD, BF, BFW, PIN, MC, CO rozostavany oscilo skop, R, C, L atd. Kupim osobriy mikropoaitaa, rozne pristroje a radiomaterlai. Odpoyetf za znamku. Szegedi, Sov. armady 15, Safarikovo-Starna. Prog. kalkulator B3-34 (698), mgf. B90 480); mgf Sonet B (290), oba funkent, mikrospinac 12V/1A a 250V/6A (19, 28), vazana AR A72 a 73, tech, magazin , katalog HP 1983 (a 49). katalog el. soua. a konstr. dilu I. (119). L Pokorny, M. Majerove 5, Havtrov-mesto. Basovy reprobox 160 W (2500), AR a ARB vymenirn, prodam dieseznamu.-tw 120/(1600), discoaparatu- 277

38 ra 2x 100 W (3400). M. Lorek, Karnfkova 556, Hradec Krîlove. Casio PB100 (4500), novl RNDr. M. Piovardi, L. Svobodu 4/19, Banskd Stiavnica. ZX kB + programy + pfisl. (7500), dohoda mozna. Ing. Ivo 2izka, Mai^tova 24^, Usti nad Labem, tel Casov6 re)6 TU60 nastavitelnost od 3 s do 60 h. (700). L. GajdoSik, Mandysova 1308, Hradec Kr4love 6..Reprosoustavy - 8 Q, 12 db, 30 W - 4x ARO 6608, 2xARV 161 (par 1600),. 4/16 Q, 12dB,'50W - 2x ARN 6608, 2x ARO 666, 2x ARV 168 p^r4000), TW 120 (1600), stroboskop (500), nepouzit ARO 666, ARV 168 (^ 60). J. Sladek, Leningradska 3/85, ifina. Kompletne osadenu dosku VKV priji'maca podfa prflohy AR83 (700). J. Ruisl, Sever 5/33, B^novce n./bebr. Modul 6. 2 Applied Statistics pro TI-58/59 vdetne pfekladu manualu (1350), koupi'm Spectrum - nabi'dnete. Ing. M. Kofrort, Na rybnickach 5, Ostrava-Zabreh.. Magnetofony 843 stereo (1000), ZK 146*1 mono (350) a 2 ks nepouzite bass reproduktory L W, 4 Q, 0 20 cm, rozsah Hz, citlivost. 92 db (400). M. Petak, Husova 955, Dobris. Avomet C-4328 (1200), A-metr do 50 A (200), cas. reie TX-11 (300), RTS-61 (900). J. ima, Zahradni l268, Lipnikn.B.. Minivizor TA nahrad. elektronky (850), zadnf desku Stassfurt T1009U i s elektr. (230), cas. Funktechniksvfeany1965az66(180).Jap. mf.7 x 7z. b. c. (70). J. Pisarik, Pod konic!^451/ll, Klatovy. ZX-Spectrum 48 kb + pfi'slusenstvi + orig. progra my (14 000). A. Febertovi, BudovateFska 15, Calovo. > 8 stopy porizovac der. pasky (700) a snimac der. pisky (300), sber. Centronic, stol. kalk. Elka kompi. (450). L. Hadrava; 2itavsk^ 490, Libere'c. Magnetofony B115 Hi-fi stereo pouzity asi 20 hod. (3900). Novy perfektni stav. V. Kos, Spoj. narodu 945, DvurKralove n./l Na BTV Elektronika C430 zdrojovou cast (400), RGB zesilovace (300), vertikaini rozkiadove obvody (200), OMF (200), ZMF.(100), kan. volice VHF a UHF (a 200), VN'zdroj (300),. vse v chodu. M. Vitek, Vyprachtice 39. Equalizer Technics 8020,12 pasem, zobrazeni prub hu LED, reverze monitor, perfektni vzhied (15 000). Rapala, RA3, Ostrava 3. MK27 (1000), kalk. Komet 1 (800), amat. 4kanal. vysilacku + pfijimad + 2 serva (1500), 3 kaz. mgf. na soufiastky A3 vse (1000), vrak Grundig (200), Avomet C4312 (900), Ohmmetr (200), ma - 300mA (200), galvanom^r, ma, 1-0,-l, ampermetr 25 A (50,50,50) AR-A8.12/83. AR-A1 az4.12/84 (a 4). Koupim AR-A 4, 10/83, 6, 7/84, A277D. LED LQ. 0. Vaculka, Str^znice 1170, Hodonin.,. Kvantikon 43QV26 (400) a sovietsky osciloskop OML-2M novy (2000). Jan Jung. Prostejovska 3, Presov. Barevny prenosny televizor LC430, nepouzivany, vypina*sifovd 6ast, baterie jde (2000), radiokazetzn. Europa Star Videoton mad. zanovni (2900). Josef Vafak, Revolubnl 59, Horni Mostenice. BF900 (80),'BSW69M25), kryst. 6,5 MHz (100), khz (90), lo - CA3189 (120), CD4013 (50). nove nepouzite. L. Frycak, Trnkova 26, Olomouc. Oigitaini multimetr Sinclair PDM35 (2100). J. Win kler, Vyskovick^ 93, Ostrava 3. Civkovy magnet. Philips N4504, 3 mot., 3 hlavy, 3 rychl., 35 az Hz, 35 az Hz 35 az Hz, kontr. odposlech sluch. Nahradni dily {11 500), tuner 3606 A hi-fi (3300), zesilovac Lafayet te La750 2 X 50W, 4, 8, 16Q, 15 az Hz, mnoho vstupnich a vystupnich moznosti (3300). Vse. ve vybornem stavu. J. Horecky, Husova 1571, Jabor. BTV Elektronika 718 (4000), vadna pfedvolba. Miro slav Skop, Praha 9-Vinof 399. Sinclair ZX Spectrum 48 kb novy, veiky podet her a programu (10500). L. Pikuiik, Litvinovska 518, Praha 9. KOUPE ARO 835 jednotiive i vice kusu. Nove nebo malo hrane. J. Horhadek, Zavodi 606, Velki nad Velickou. Antdn. rotator. Josef Famdra, Maid 2, Praha 6. 2x BFR96, 91, 90, 34A. M. Uhlif, Jilovska 430/21, Praha 4, tel " Stereodekod6r TCA4500A 3 ks: A. Chmura, Majora Ostrava 4, Duralovou parabolu o prumdru 1,5 az 2 m. D. Thiel, Ves 62, p. Habartice. MGF civky 22 cm. D. Knopp, Doini Ujezd. Receiver Tahdberg TR2055, TR2075, TR2060, pfipadn jiny typ teto firmy. Miroslav Martinovsky, Na hutich 6/689, Praha 6. 2 ks fiftr SFE 10,7MA parovane, 1 ks SFW 10.7,2 ks A277D. Ing. Levora, Na vysluni 74, Chlumcany. Televizor Satelit, Pluto nebo Minitesla J vadny. Jan N mec, Nad Rokoskou 22, Praha 8, tel , Krystal 33,5-34,5 MHz v kovovem pouzdru. Nabidn te. lng. J. Michalik, Clhakova 17, Praha 9-Vyso6any. Vyzkumny ustav zvukove, obrazove a reproduk6ni techniky prijme elektronika VS se zamerenim na digitaini techniku - hardware, praxe min. 2 roky. pracovist6 ^ V Praze 6. Informace na tel.; , linka 06 nebo 05. Sadu cipu pro Spectrum (ISSUE TWO) 16kB na 48 kb. L. Dubny, Purkyhova 14, Pferov. ' Antenni dil RM31 i bez mefidla: Dr. T. Nachtmann, Brodeck^ 8, Praha 6. Knihu.E.'-Kottek: Cs. radiopfijimade a televizory I a II BF245. L. Vesely, OlSova 23, Rudolfov. franzistor BFT66. Ing. Roman Cimala, Orlova-Lu^ne421. Merici phstroj Wattmetr. Cenu respektuji. A. Dvo rak, Lhotac Kvalitni vstup VKV, LQ470. BF982, AY , MH74, R, C, LED a ruzne 10. M. Jurga, Malinovskeho 879, Uherske Hradidte. Exp. desky - kontaktni pole (i Kyber Universal), vrtaky 0,6 az- 1.0, SN74132, LM3914, SN16921, U237B. U247B, U257B, U267B. MC CA3130, CA3140, SO42PrMHB2503, LM324, LM323K, LM317, 7805 plastik, MC1466. TL497, BF245, hybrid. 10 LED, displ.' LED, nepf. konektoryi odpory 0,1 %, 3 poloh.' miniatur. pack. prep. I pouzite. Popis, cena. M.. Siotty, Basilejske nim. 8, Praha 3. Videorecorder VP-IOO, Casio FT-7, uverfte cenu. K. Danaki Astronauticka 12, Kosice. OTM Kolibri 0,8 - dobry stav, jap. mf z., b., c, Jan Neumann Smedno 406. Filtr SFE 10,7 MHz, 'miniaturni stereo prehravac-i-sluchatka, MA kusy. Vsetko V dobrom stave. Miroslav Wunderlich, Partizanska 1079/11, Malacky. Reproduktory, lo-dolby, DBX, Hi-Com, prodam 7QR20. Vlastimil lltek, Pfimetice 94, Znojmo. Frekvendni mdnid z 30. kanalu do I. nebo II. pasma, napajeni 9 V, umisteni do antenni krabice. Jaroslav Lopatka, Zemedeiska 262, Liberec. 10 SAA1058, 1070, X-tal 4 MHz, 4 ks TIL701, 1 ks TIL703, hodinove 10 a ine. Ing. A. Bokor, Mladej gardy 14, Trnava. 10 pro Dolby, Hi-Com nebo DBX a 10 fady K100 a K500, Vlastimil Hlek, Primetice 94, Znojmo.' Kvalitni pfedzesilovad VKV COIR -i- OIRT. Milan Planka, Velke Karlovice 223. ' ICM7226/A, ICM7225, S041P, S042P, CD4015, 74LS244, 74LS245, CFK455H. SFD455D, VQB71. ladici kondenz^tor Doris popf. T60. Miroslav Stuch: Ilk, Kreckov 143,29001 Podebrady. RLC 10. M. Skalicky, Orticke nabf. 438, Hradec Kralovel. KalkulMor Elektronika B2-26 i nefungujici (hlavni 10 dobry) nebo 10 K1451P11, sov. vyroba. Pave! Kucera, Medlov70. Z80A CPU, PiO, 2716, ,3205 nebo ekviv., nap. jen 5V, rychlost nerozhoduje. Lubod Kloc, Lerchova 35, Brno. 10 A277D 3 ks, 10 NE5551 ks. Karel Zatka, Zamecka 232, Volyne. RX 1,5 az 30 MHz. Pripadne i daldie pasma. Len V dobrom stave, par obcianskych radiostanic mim. vykon 100 mw, prijimace Superhet,, krydtal 6800 khz-7500 khz. Ponuky^pisomne. Jan Sarossy, Presovska 25, Vefky Saris. Receiver Technics SA-424, SA-323, SA-222. SA-212 nebo zes. Technics SU-Z22. SU-Z11, SU-V5. SU-V3 ve stfibrriem provêni, 100% stav, uvetfte cenu. Nabidnete. Pavel Sip, Chomutovsk^ 1237, Kadah. Stupnicu na radio Melodia 16, ihnecf. Rudolf Bahirat, MilosaUhra 27, Trnava. AY^3-8610, AY CD4011. NE555. LED t z. z, obd6l., A277D, filtry 10,7 MHz. ant. predzesil. VKV-CCIR, ruzn6 polovodice a material. Oliver Blstak, Pomezni 236, Horni Datyn. Osciloskop T-565, BM 370 alebo iny tov. typ. J. Sarkocy, SNP149/A5, Stara Turl 2 ks BF900, BF961, A277D. Eduard Cimerak,02d 51 Dohhany145. Sinclair ZX Spectrum. Jaroslav Hubacek, Vachkova 863, Hradec Kralove. Obrazovku 32J1K114-1 kbptv. Stanislav Gold, Leninova Havifov-Mesto. Radio Doily, Menuet, mag. B50, A5 i nehrajici. Miroslav Bican. Tr. Rude armady 187, Praha 8. Jakostni vstupni jednotku VKV laddnou varikapy a mf zesilovac, oboji naladene. ing. M. Trojanec, Dimitrovova'20^05, Havifov-rtiesto. TIakovy reproduktor 2 kusy ART481. Ihned. Lubod Kebrdle, Olesna 149. Trafo na Zetawatt 1420 do (200). Roman Rychtafik, A. Zapotockeho 2038, Louny. Mazaciu timivku TESLA AYN107. J^n Garanfiovsky, L Szantoa 15, Bratislava. FET tranzistory BF245 5 kusu i mene. M. Cechura, Prokupkova 11, PlzeA. 10 AY , AY Uvetfte cenu. M. Andrie. Pod zahradami 490, Pardubice. Koupim katalog elektronek. Vladimir Bartonik, Anenska 632, Mistek. Tranzistory AC187, AC188. P. Bubenik, ul. S. Chalupku 28, Kremnica. Sinclair Spectrum 48 K RAM I I. ' - pro potfeîy ; ^ ^ :! stanice mladych"technikff^^ J I"' f ] L \ ; od institiice na faktiiru, C ;! I ;. nebo zfskame ^ l ^ ^ pfevoderni<rnenpvebo jmenl j ; Mlstni dom pidnyru a m\i6eze, ] I Zdanice: j rozne Hled^m zijemce o vymenu zkusenosti, programu, literatury na Commodore 64. V. Foiprecht, Petrovicka163,40340 Usti nad Labem. Kdo zapujci nebo proda schema zapojeni macf. camp, monitoru s obraz. Philips. Videoton., Z. Kratochvil, Tfemodnice. Kdo porad) a promeri jednoducha zapojeni v oboru AM-FM? Khz, Zlatnicka 4, Praha 1, tel Kdozapuj i zaodmenu servisnl navod k RMG Sanyo.mode! M2530LU. R. Prokop, Loosova 13, Brno.

39 TESLA STRASNiCE, k. p U nakladov^ho nidrazi 6, l<iaha 3, PS6 130 «prijme: Pro zaji t4ni vyroby pfenosn^ho barevn6ho televizpru pracovniky: letovacky, delnice na baleni, skladnice, svacinafku, delniky na obsluhu zahofovny (3 smeny), manipulacni delniky, pracovnika na mechanic-, kou kontrolu. PInoletym a bezdetnym poskytneme ubytovahi. Z^jemci, hlaste se na osobnim odd. nebo na tel. C ; Naborpovolen nauzemi CSSR svyjimkouvymezenych uzemi. 6leny zavodni straze (vhodne pro duchodce). Zajemci, hlaste se na osobnim odd. nebo na tel. c Nîborova oblast Praha. Pro provoz zavodni jidelny: pomocnou kucharku s praxi, pomocnou silu (pracovnici v obchod ), pomocnou silu na myti cerneho nadobi, uklizecku. Zajemci, hlaste se v osobnim odd. nebo na tel. c Naborova oblast Praha. Pro podnikovou ddrzbu: strojniho mechanika, elektrikare, silnoproudare, klempire, instalareta, truhl^fe, malire-nat6ra6e, sklenare, mazade stroju, zahradnika, cistiê oken, cistice bsvetlovacich teles, uklizedky, manipulacniho delnika, uklid dvora, vytah^re. Zajemci hlaste se na osobnim odd. nebo natel. c; Nabor povolen na uzemi CSSR s vyjifhkou vymezenych uzemi. Pi'o vyrobu vzorku a prototypu: dilenskeho pisnovace T8, samostatneho planovace T9, planovace T7, podminka psani strojem. Zajemci, hlaste se na osobnim odd. nebo na tel. c Naborova oblast Praha. Mechaniky elektronickych zari'zeni'-pro provad ni' kontroly materi^lu a vstupni kontroiy pfenosnycn barevnych televizoru. Zajemci, hlaste se na osobnim odd. nebo na tel. c ; Nabor povolen na uzemi CSSR s vyjimkou vymezenych lizemi..r-j Kdo zprovoznt a ozivi dig..multimetr PMM1000. Oesky osazen6 z 80 %. Dobre zaplatim. Jiri Kadlec, Musorgskeho 6, Brno. VYMENA AR 1961 az 1975, 4 knihy za filtr SPF 452/2,4 khz i podobny, nebo prodim a koupim. J, Stuh'k, Svermova 454, Protivin. Pfij. soupravu 1,5 az 30 MHz (K12; kmit, ustf., kontr. oscil, k!icova(s. frekv. adapt.) za woblerdosoo MHz..pfip. spotfeb. elektr. nebo prod^m a koupim. Petr Kndtek, Kfivoklatska 455,199 Praha 9-Letnany, Cetli JSME ELEKTROTECHNICKA RObENKA ALFA: Bratislava stran, 108 obr., 31 tabuieic. Cena vdz. 30 Kcs. Tato pravideine vydavana a u elektrotechnicke verejnosti oblibena rocenka pfinasi vyber zajimavostf, informact o novych trendech v elektrotechnice, udaje o pfedpisech a normach, zpravy o vyzkumnych a vôjovych, vyrobnich i spravnich organizacich, 0 vystavach apod.. ^ Rofienka 1985, zpracovan^ kolektivem 34 autorci pod vedenim.ing. V.Stefankovide, pfin^tvjedenacti kapitolach utfid^ne informace.z techto oblasti: Vseobecne informace (kap. 1 a 2) - obsah tvofi napf. historicky pfehled k 90. vyroct existence radia, seznamy odbornych instituci, casopisu; veletrhu a vystav; vyber z technicke literatury vydavateistvi ALFA; udaje o rrovych normach; ekonomickyzame* fene stati; nektere vybrane znacky CSN; pfehled 6isel a kodu ve yypocetni technice; pfehled logickych lunkci a jejich znasek apod.. Z oblasti novjch prvku, materialu a technologic (kap., 3) jsou uvefejn ny stati, tykajici se supravodivych vodicu, izolacnich'materialu, chladicu polovodicovych vykonovych soucastek a popis mecha nism u Josephsonova jevu. Ve ctvrte kapitole o vyrobe a pouziti elektricke energie si mohou 6tenafi pfecist zajimavd pojednani 0 stavu a smerech vyvoje^ vrstvovych slunecnich 6lanku. dale uzitecny pfehled sazeb za odber elektr i- ny pro obyvatelstvo a informace o velkoobchodnich cenach elektfiny. Pata kapitola je v6riovana amaterske elektronice; pod n^vem fpocfia novych medii jsou popsany nekterd nove principy aplikovane ve spotfebni elek-_ tronice (napf. digiulni zdznam zvuku na desky, digitalizace v tefevizni technice apod.)^ Dalsi dve kapitoly (Automatizacia a regul^cia, Vypoctova technika) najdou,sve 6tenafe naopak spise mezi profesionalnimi zajemci, at jiz techniky nebo ekonomy. V dalsi kapitole, ven'ovane sdelovaci technice, jsou stati 0 6(slicovych metodkh kodovani faksimi-, le, 0 zpracovani biosignalu vypocetni technikou, 0 metodach kodovani obrazu a pro irsi praxi popis zesilovade TESA-Mini pro individualni pfijem. DalSi dve kapitoly jsou z oblasti klasicky silnopm^kprevadzka, rozvod, udrzbaarevizia apacionadzacia vyuzitia efektrickej energie, Posledni cast je vdnovana bezpefinosti prace; seznamuje s pfedpjsy pro elektricka zafizeni v ptdr stfedi s hbfiavym prachem a s nekterymi aspekty ochrany nulovanim. Jako V jinych publikacich tohoto typu, i v teto rocence si patrne fitenafi z ruznych zajmovych okruhii vyberou stati, ktere jejich zasobu znalosti obohati. Nektere partie knihy obsahuji informaci vice, jine mene, nebo jsou pfilisvseobecnb.nez aby bylo mozno jejich zafazeni do elektrotechnicke rocenky^ pov'azovat za optimalni. (napf. staf o vy- zkumne a vyvojove zakladne v fissr). Publikaci se nevyhnuly ani nektere z^vady zakladntho razu, napf. u stati 0 zesilovabi TESA-Mini je na strance 308 odkaz na tabulky 1 a 2, ktere zfejme bude 6tenif marn hledat. Kniha je urbena pracovnikom v silnoproude elektrotechnice a energetice, elektrotechnikum v praxi, v projekci, v obsluze a udrzbe elektrotechnickych zafizeni, technikum vypocetnich stfedisek, projektantum'automatizovanych systemu fizeni, reviznim a provoznim technikum, amat^rom a ostatnimz^jemcumoelektrotechniku. - J6 Glaser, W.: UVOD DO TECHNIKY SVET- LOVODO. SNTL: Praha Z nsmeck6- ho origin^lu Wolfgang Glaser: Uchtteltertechnik, elne Einfuhrung, vydan^ho nakladatelstvim VEB Verlag Technik V Berlin^ roku 1981, pfelozil ing. Franti- ek Hoff, CSc. 168 stran, 113 obr., 7 tabulek. Cena broz. 13 K6s. Siroka aplikace novych principu do praxe vyzaduje, aby se moderni technikou seznamil nejen uzky kruh odbornikui ale i sir i cast verejnosti, zejmena pracovnici, ktefi budou o zavadeni nove techniky - rozhodovat, ti.'ktefi ji budou.v provozu vyuzivat, a konecne i mlada generace budouctch odborniku, u nichz je tfeba vzbudit o novy obor zajem a poskytnout jim srozumitelnou formou nejzaktadnbjsijnformace. Proto je tfeba kladne hod notit zafazentuvodu do techniku sveliovodu mezi tituly jedne z vydavanych popularnich kniznic SNTL Po kratkem uvodu, v nemz je z hlediska historickeho vôje techniky pfena eni informaci zhodno-, cen vyznam a perspelrtiyy optickeho pfenosu, jsou V deset! kapitolach vysvetleny z^kladni pojmy a za-

40 " " ; ;/ ^RadioCSSSR^ a. 2/1985./ ^ Radio; tejevizya, elektrbnrka (BLil), a. 2/^ >Radio le!rtronik^plr). b.1/1985 Dnesek azitfekelektronicky'ckhodin-qbr^^ ky pro aernobiiou tejevizi -,Je!egraf.v transceiveru Radio-76M2 - Srharov^ anten'a pro nekolik kratkbylnnych p^m ~ Budoucnostdvouvretvovych mag\ netofonpvych pdsku --''0 zkresleni hf sighalu Korekaril pfedzesilovaa kpnstrbji Vega;106-stereo -: ' Jakostni zviikovy mf stupeh^ TVP -.Modul svisleho ^chylov^ni'.vtvp^ Hprizont C-257 ~ Pbuzitt 61enu exkluziyrii nebb BASIC pro Mikro-80 - Hydebm' riistroj oviadany pfiblizpvinim.ruky - Stabilizator' stndaveho napeti'- Akusticky ovl^dany spinaa ^ Zîklady cisticove techniky - komprespf pro barevriou hudbu - katalpgpva udaje: Stupnicove a speci- -alnt indikacnt prvky. ^ Ze Mhranici - Stai ,. stavebnicejndikitoru nf Orovn. "V /: * Radioamaterska dipibmy -^Grafickb;anaiyticky zpusobi vypoatu soubdhu (vedyou bodechjbbvod u: pro pfijimaae VKV < Dalkovb pvladini JVP pro. teletextove mfprmace - MikropbaitadPravfc:a roziifeny BASIC r Z^klady "koncepce nayrhii aislicb-' vych zan'zerii - Opticke pfenosove systemy 7 Pbuiiti optoelektronickych' prvku.v^telefonni techr\ice 7 -Mikrofony - Oppinek k elektrpnickym yarban^m - pbvodovb fesenf elekfronickbho hudebriiho synte-* r zatoru pro' kytaru - Zkou eni a m renl polovpdiab-*' vych soucbstek-zarizeni pro akustlckou sigrializaci" V Spoj optickeho vodi6e - Transform^tbry pro impulsne regulovane zdroje - Zafizeni k oviadbni pnvodu paliva v automobilu - Poruchy nap^jeci :c^ti TVP Sofia 81 - Casbvb rele - Zdroj konstantni- _ hosvetla.. : ' ' - 7 >Z dbrriova a ze zahrahibi - Elektronika a elektrohi-> ' zace - Stereofbnni'zesilovab s vônem 2x 150 W Panoramaticky; reguiator - Univerzaini konvertor VKV - Mnohaprykove antbriy Vagi pro, IV. a V: TV; pasmo - Televizni pfijimabe Venus TC500 atcî 7 =Hledab kovoyych pfedmbtu - Oprava obyodu identi- Mikace barevv BTVPRubin714-Pfeypdn(kyWD-,."Spolupr^ce' obvodu TTLajCMOS7 Udajbpolbvodibovych soub^tek CEMI;(9j sefie UCY74 r.ihava- :. rijnisigrializabni svetia,pro Eiat 126p - Siovnibek techriikyjhi-fi a video - Kapesni :kiku!dtor jako rpobitab otbbek -.Kbnkurs na elekttocke-kbnr-: strukce./ ' / ifunkamateur (NDR); a. 3/1985 Das Elektron International (Rak.),a..3/1985 ELO(NSR),e. 3/1985 Generator signaiu pravouhleho prubahu s operaaninii zesilovadi 7 Zajimave pdkusys jednoduchyr, mi pbvody ~ Sportovni rubriky-zapojem' k vytv^feni kmitpctbveho', pdsuvu pro zaftzeni na 144 MHz - ^ Dppln k k aitaci-mefiai lunitoctu^ - Transyertor 28/144 MHz moduldve koncepce (2) - Univerzblnf piezokeramickajednotky(zdrojeakustickehosign^. lu) ze z^vodu KWH - Reproduktorovy box..capella) - Kombinace;5ttaae a digitalnich hodih - Univerzalni, napaject zdroj 5V/4A a 18V/0,2A (5) - Sitovy nâjeci zdroj pro krystaleni fi'zene hodiny Ruhla, zajisfujfci nâjeni i.pfi vypadku sifovdho napatr> Antenni zesilovad, nap^jehy ze zdroje v.televiznimprijimaci - Radioamatersky dipidm Duna-Kanyar diploma., ;.. Techhickb aktuaiity r Pokusnb zafizeni pro sirpkopbsmovou komuhikaci vpasmu 440MHz-Mikroeiektronika na vystave v Hannoveru - Kapacita pamfiti 4 megabity -Nov6 typy integrovanych obvodu vînuty na univerzitb v Glaôw - AudiosignÎy ^ -V bislicove formb na rhagnetickych deskacli - EVA,' navigabnl systbm pro automobilisty - Menic ss napbti 12/25 V, 180 WstranzistorySIPMOSBUZ?!^ - Novinky Tektronix - Laser GaAs s krat i yinovou delkou -10 pro rozhiasove a TV pfijirhabe: TDAI236, TCA720, UAA1'009 - Mbfeni teploty - Vystava ifabo ^ 85 Pfevod mluvenbho slova na psany text pomoci pobitace - Nove komunikabni systemy Siemens - Mezinarodnisoustavajednotek.SL' ' Elektronika v zemedbistvi - T^t deseti typu obbanskych radiostanic - Eiektronicky teplomer 0 az 100 *"0 - Rozmitany nf generator - Mbfici technir ka prp zabinajici (4) r Ovod do polovodibovb techni ky - Ovod do strojoybho jazyka (6) - Mefent, fizeni a reguiace's pbbitacem (3) - Zbkiadni program pro Z-80- Rozsifeni Z-80- Modem kdpmkimutelefonu r Zajimave IO;'TDA Studiovy imbboyaci puit pro amatbry - Test digitalnich multimetrb -'Hi-fi videomagnetofon Panasonic NV-870-Videotext na barevnb obrazovce - Technicke zajima^^sti - Tipy pro^ postuchabe fozhlasu - Letecke'simulatpry: uspolecnosti Lufthansa.' Radio, Femsehen,Elektronik (NDR), a. 3/1985' Eiektfbnikschau (Rak.), c, 4/1985 ELO{NSR),b. 4/1985, Jednocipovy mikropocitac U883 - Vôj.progra-r mu pro IG U882D- fiizent inkrementainich snimacti" posuvnych pohybu -Jednodeskovy poditac sjuaitelny se sb rnici,mikropoaitaae K Programove. vybaveni^pro PC Pfevodnik C520D pripojeny k mikroplrocesorovyrh systemum'u880 - VyhrazeniV fiditelnym digitalm'm filtrem r Stavebnicova jednotka DAEZ Ol - M n6e radiovdho ruseni - Zvetseni ji^konu chladide - Systemy s nekolika mikropbaitaci (11) - Informace b polovodiaovych soudastkach Pro servis - Antenni spustavy - CB TVP Luxomat; a Debut - Osmimilimet/ove videokamery - Prenps barevne televize'dasoyym multiplexem - Digititni mdria kapacity (2)'-.Aktivm kmitodtove vyhybky - Generatory tvarovych kmitu s integrovanymi kiopny-^ mi obvody- Elektronicky ochranny spinad-rychiy komparatpr s vystupem TTL - Line^rni hradio s JO K140MA1 - Podprogram pro graficka zobrazeni. - / Zajim'avosti ze sveta r Aidiiality z elektroniky - Elektronika-e trh Otevfeny" spojovaci systbm INTEL pro kombinace ruznych digitalnich systenrio-, Indukbni spinaci soucastky pro ridici techniku a autornatizaci - Tfi koncepce systemu pro lîckou analyzu - Ospesny rok 1984 v polovodibovych soubastk^ch ; - Vykonove operabni zesilovabe V praktickem prbvozu - Vyroba rele ve Waidhofenu - Tektronix 2^5 ÔVS, analogovy osciloskop do 300 MHz - Pambfovy digitaini osciloskop SOAR^ Zajtmava zapojeni; Univerzaini zkoubebka TTL - Rychly diguaini signaiovy procesbr - Move: soubastkyapfistroje. ;, Pozdrovani zemskeho povrchu z druzic - Mistni rozhiasovb vysilabe ve Svycarsku 7 Zkoubec, urbujici typ tranzistoru (p^n-p, n-p-ri) - Usporna pajebka- Uloha pfimbsi v polovoditovych materialech - Mbfici technika pro zabatebni)^ (5): delibe napeti a mostky - Ovod,do strojoveho jazyka (7) - Mefeni. fizeni a regulace s vyuzitim pobitabe (4) - Jednobipovy graficky procesor T Mbfeni rychtosti posuvu pasku V magnetofonech-zajimave 10: SAB80215^Znabky; pro vjvojove diagramy.r Eiektronicky pfistroj k m - feni klimatickych podminek (7) - Mefici menic pro C64 - Zbmek na.kod -vsignalizace rozsvicenych, svbtei automobilu - Studiova smbbovaci zafizerii (2) - Technicke novinky a zajimavosti: konitosti optiky, princip optickych vysilacu a pfijimabu, vlastnosti- svbtlovodu, uvedeny soucasne 1 perspektivni aplikace a prodiskutovany zbkiadni * problemy novb oblasti sdelovaci technil^. V prvni 2 kapitol - Svetfo pnni i informaci - je strucne vysvetlena podstata modernich metod vyuziti optiky ke sdelovani s vyuzitim navaznosti na tradicni, primitivni pouzivani optickych signaiu. Ve druhe kapitole, spektra ke koherenci, seznamuje autor btenbfe se zakladnimi vlastnostmi svbtia a zpusobem, jak jich Ize pro sdblovani vyuzit. Daibi problbmy, spojene s vyuzivanim svbtia k pfenosu signaiu, probira autor ve tfeti a ctvrte kapitole s nazvy Technika pfekonava pnrodu a Utopie a skutednost Princip binnosti a vlastnosti tfi zbkiadnich soubasti optickeho pfenosovbho fetbzce - vysilabe, svbtlovodu a pfijimabe svbtia -jjsou popsbny v dalbich tfech' kapitolach: Svetfovod - prostfednik mezi phjimacem a vysiladem, Svdtelnd emisnf a laserova dioda - zdroj svetia pro opticke sdelovani, a Na kqhciprenosove trasy. Nektere z hlavnich technickych probiemu, ktere je tfeba ph uvbdbnt optickeho sdblovani do praxe febit, jsou, probrbny v dalsi' kapitole s nazvem Soudastiq optici^ch obvodu. Vyhody, popf. nevyhody optickbho pfenosu a zdovodnbni jeho rozvoje jsou nambtem kapitoly5ke//ovod ve sdslovaci siti V prognostic^ zambfene posledni kapitole Sdelovaci technika zitrka se na zbkiade vlastnosti optickeho zpusobu. sdblovarii a pfedpokibdaneho rozvoje vedy a techniky rozebira budoucnost optickeho pfenosu. Dodatky, zabirajici poslednich devbt strbnek textu knihy, dopiftuji populbrnb zambfeny vyklad hiubbim matematicl^m a ^zikbtnim vykiadem nejdulezitbjbich jeyu, vyuzivanych pfi optickbm pfenosu. Literature, doporubena y puvodnim nemeckem originalu, je v ^skbm pfekladu.dopinbna 0 dva tituly, jeden ze sovbtske, druhy z beskoslovenske produkce knizni technicke literatury. Zbvbr knthy tvofi vecny rejstfik. Publikace je psbna svbzi, srozumitelnou a poutavou formou a je-li to zasluha autora, pak je tfeba dodat, ze pfeklad rozhodnb na btivosti^nihy neubral. Jasny vyklad je doprovbzen dvoubarevni^mi nazornymi obrazky. Knihu, urcenou biroke technic ke vefejnosti, konstruktbrum a uzivatelum zafizeni pro optickb sdblovani, ktera muze slouzit jako zbkiad pro dalsi studium tohoto oboru, muzeme vsem nasim bte'nbfumdoporubit. 6a

Zobrazit více