Příspěvek k hydrologické analýze povodí U Dvou louček v Orlických horách
|
|
- Dušan Šmíd
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Příspěvek k hydrologické analýze povodí U Dvou louček v Orlických horách Vladimír Švihla / 1 - Vladimír Černohous / 2 - Zbyněk Kulhavý / 3 - František Šach / 2 1 / Správa chráněné krajinné oblasti Český kras, Karlštejn 85, tel.: , Česká republika, ckras@iol.cz 2 / Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, Jíloviště-Strnady, Praha 5 - Zbraslav, výzkumná stanice Opočno, tel.: , Česká republika, sach@vulhmop.cz 3 / Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Praha, Žabovřeská 250, Praha 5 - Zbraslav, pracoviště Pardubice, tel.: , kulhavy@hydromeliorace.cz Abstrakt Experimentální lesní povodí U Dvou louček v Orlických horách slouží ke komplexnímu výzkumu prostředí a obnovy lesních porostů v imisní oblasti. Jedním z podkladů k nápravným opatřením je i poznání změn srážko-odtokových procesů. Po vytěžení smrkového porostu se zvětšilo zamokření lokality, jehož příčiny měl objasnit hydropedologický průzkum. U rašelin a podzolů je příčinou přítok cizích podzemních vod z výše ležícího okrsku hnědých lesních půd, který je vyvolán hydrogeologickou strukturou polohy vrstev svorů a dvouslídných rul. Naopak hnědé lesní půdy mohou trpět občasným nedostatkem vláhy vzhledem k hluboko zakleslým hladinám podzemních vod. Proudění podzemní vody půdními vrstvami je dynamické, protože lesní půdy jsou zde propustné, s vysokou infiltrační schopností, bez znaků oglejení nebo glejových procesů. Ve srážko-odtokovém procesu hraje podstatnou roli retenční kapacita lesních půd. Ta reguluje % objemu odtoku 1-letých velkých vod, přičemž je využita přibližně z 1/5. Zamokřené okrsky rašelin a podzolů vysokou hladinou podzemních vod první zvodně vyžadují sporadické odvodnění otevřenými příkopy, které bylo experimentálně provedeno v červenci 1996.
2 Úvod Cílem statě je přispět k poznání funkce lesní půdy v povodí U Dvou louček v Orlických horách v procesu tvorby srážko-odtokového vztahu ve vrcholových partiích Orlických hor. Základ velkých povodňových epizod vzniká právě zde a úloha lesních porostů a zvláště lesních půd v tomto procesu je podstatná. Obecnější pohled na tento jev obsahuje studie Lesy a povodně (KREČMER A KOL., MŽP ČR 2003). Předkládaná stať navazuje na tuto publikaci studií lokálních projevů obecnějších procesů v experimentálním povodí. Popis povodí Povodí U Dvou louček v Orlických horách je základní experimentální plochou pro hydrologický výzkum v podmínkách vrcholové oblasti Orlických hor. Rozloha geografického povodí je 32,6 ha, nadmořská výška m n. m., s průměrem 920 m n. m. Zalesněná plocha buko smrkovým porostem je 5,7 ha (17,5 %), zbytek je imisní holina s různověkou smrkovou monokulturou se zakmeněním 0,7. Povodí zahrnuje lesní typy 7 K 3, 7 P 1, 7 T 1 a je tvořeno půdními typy humusový podzol, hnědá a šedá lesní půda a rašelina. Geologický podklad tvoří jádro orlicko kladské klenby, horninový soubor je tvořen především plástevnatou dvouslídnou rulou proterozoického stáří a svory série stroňské. Kvartérní pokryv je tvořen deluviálními a fluviodeluviálními písčitými hlínami až jílovitými hlínami s vysokou příměsí horninového skeletu (20-50 %). Mocnost kvartérního pokryvu je 1 2 m. Z hydrogeologického hlediska patří povodí ke krystaliniku Orlických hor. Horniny charakterizuje nízká až střední puklinová propustnost a průměrná propustnost kvartérního pláště. Ve vrcholové partii povodí je hladina vod zaklesnutá několik metrů pod povrchem terénu, odkud část infiltrované vody na příčných tektonických hranicích svorů a rul, které působí jako hydraulické bariéry, se vzdouvá do půdního profilu, ve vlhkých periodách až k půdnímu povrchu. Na tektonických zlomech vznikají také četné přirozené pramenní vývěry. Podrobnosti obsahuje Hydrogeologický průzkum na lokalitě Říčky v Orlických horách U Dvou louček (ŠEDA, 2003). Dlouhodobé roční průměry činí u ovzdušných srážek 1350 mm, u odtoků 910 mm a u územního výparu 440 mm (ČERNOHOUS, 2003). Vodoteč odvodňující povodí je přítokem Anenského potoka v povodí Říčky. Průměrná roční teplota činí 1 4 ºC.
3 Materiál a metoda Snahou řešitelů bylo přispět k objasnění úlohy lesní půdy experimentálního povodí na srážko odtokový proces. Za základ byla zvolena metoda hydropedologického průzkumu. Celkově bylo vykopáno 24 půdních sond, vzorky byly odebrány z osmi sond, a to celkem 24 Kopeckého válečků a 14 porušených vzorků půd. Odebrané vzorky reprezentují charakteristické horizonty půdního profilu, které nejvýznamněji ovlivňují transport vody v povodí. Stanoveny byly hlavní mechanické, fyzikální a hydrofyzikální vlastnosti půd a vybrané hydrolimity. Pro dynamické projevy odtokového procesu v půdě bylo použito rozborů hydrogramů povodňových vln. Větší množství vzorků k rozborům nebylo možno odebrat pro značnou kamenitost lesních půd studovaného povodí (průměrně 50 %) a pro vysokou hladinu vody v sondách, často až k povrchu půdy. Obraz půdních poměrů doplňují vpichy sondovací tyčí a 6 vystrojených hydrogeologických vrtů o hloubce m. V laboratoři byly standardními metodami zjišťovány tyto charakteristiky půd: pórovitost (celková, kapilární, nekapilární a semikapilární), objemová hmotnost, zrnitost a zdánlivá hustota pevné fáze, hydrolimity (maximální kapilární vodní kapacita dle Nováka, bod vadnutí technickou metodou dle Váši), charakteristiky provzdušenosti půd, stanovena byla retenční čára vlhkosti. Terénními zkouškami byla stanovena infiltrační schopnost půd a odvozena byla hydraulická vodivost. Retenční křivka vlhkosti půd byla pro analytická řešení aproximována dle rovnice van Genuchtena (optimalizací čtyř parametrů). Pro vymezení pohyblivosti vody v půdě byly definovány dvě složky retenční kapacity: retenční kapacita dynamická a statická. Retenční kapacita půdy dynamická [RK (d)] vyjadřuje součtový objem gravitačních a část semikapilárních pórů v půdě. Stanovena je jednak výpočtem z celkové pórovitosti na základě výsledků úplného hydrofyzikálního rozboru neporušených vzorků (viz tři kategorie pórovitosti, kdy se přičítají semikapilární póry v celkovém objemu), jednak vyjádřením z retenčních křivek. Z tohoto důvodu jsou v Tab. 1 uvedeny vždy dvě hodnoty. Plná vodní kapacita (PVK, která prakticky odpovídá pórovitosti) byla stanovena metodou podle Nováka při úplném fyzikálním rozboru neporušených vzorků a současně u vzorků pro stanovení retenčních čar vlhkostí. Maximální kapilární vodní kapacita (MKVK), která jako laboratorně stanovená charakteristika odpovídá přibližně polní kapacitě (PK, tj. charakterizuje maximální množství zavěšené vody v profilu, resp. kategorie půdní
4 vody na rozhraní gravitační a kapilární) byla stanovena pro jílovité půdy v rozmezí 2,0 pf 2,3; pro hlíny pf = 1,5; pro hlínu písčitou 1,3 pf 2,0; pro měl pf= 1. Tyto hodnoty byly autory statě samostatně stanoveny porovnáním z fyzikálních rozborů a z retenčních křivek. Bylo při tom přihlédnuto k rozsáhlým údajům z literatury, které jsou ovšem zásadně rozdílné (téma přesahuje rámec této stati). Retenční kapacita půdy statická [RK (st)] byla stanovena jako hodnota objemové vlhkosti půdy při hydrolimitu MKVK zmenšená o hodnotu objemové vlhkosti půdy při hydrolimitu bodu snížené dostupnosti (BSD), např. dle Sekery (SEKERA, 1938) odpovídá pf 3, resp. dle ČSN odpovídá pf=2,8 až 4,0. Tento bod charakterizuje přibližně konec pohybu vody v půdě působením kapilárních sil. Uvedený postup je modifikací Mařanem používaného pojmu užitečné dešťové kapacity (UDK - MAŘAN, 1947), kterou odvozoval jako rozdíl vlhkosti při MKVK a bodem trvalého vadnutí, jejž stanovoval násobkem čísla hygroskopicity. Stanovený rozdíl v objemových vlhkostech přepočetl potom na užitečný objem vody v půdě v mm, kdežto objem vody pod bodem trvalého vzdmutí nazýval vodou v půdě neužitečnou. Z hlediska dynamiky vody v půdě je však důležitá kategorie vody pohyblivé v půdě působením kapilárních sil, což je modifikace Mařanova přístupu Švihlou (ŠVIHLA, 2004). Popsané vztahy jsou graficky vyjádřeny diagramem na Obr.1 Obr.1 Definice retenčních kapacit pomocí kategorií pórovitosti a hodnot, odečtených z retenčních křivek, porovnání s hydrolimity. Pozn.: silná svislá tečkovaná čára vyjadřuje rozmezí nejednoznačnosti při stanovení. Charakteristika: pf (retenční kř.) P (pórovitost) RK (retenční kap.) pf=0 2,0-2,3 1,5 1,3-2,0 1,0 G gravitační SK semikapilární D dynamická pf=3 pf=4,18 K kapilární S statická voda pevně vázaná PVK PK MKVK BSD H y d r o l i m i t BV
5 Koeficient nasycené hydraulické vodivosti byl odvozen z měření infiltrace v terénu a kontrolován výpočtem z drenážních koeficientů µ a zrnitostních křivek. Výsledky průzkumu Jako charakteristické byly vybrány dvě sondy: S 6, S 10. Popis sond a jejich charakteristiky obsahuje Tab. 1 a 2, Obr Obr. 6 7 znázorňují charakteristiky jednotlivých horizontů. Symboly: MKVK - maximální kapilární vodní kapacita dle Nováka RK (d) - retenční kapacita dynamická RK (st) - retenční kapacita statická K - koeficient nasycené hydraulické vodivosti pf - dekadický logaritmus sacího tlaku, vyjádřeného v cm vodního sloupce BSD - bod snížené dostupnosti (hydrolimit) BV - bod vadnutí (hydrolimit) PVK - plná vodní kapacita (hydrolimit) PK - polní kapacita (hydrolimit) Tab. 1 Popis půdních horizontů sondy S-6. Hydrofyzikální charakteristiky půdy (Humusový podzol na červené rule; lokalita U Dvou louček ). 0 3 Drn, zbytky kořenů trav, rezavá drť, F m horizont Černý, prokořeněný vlhký surový humus, měl, hydrogenní horizont humusový O h Hlinitá, černo-šedavě hnědá zemina, kyprá, vlhká, obohacená humusem, hydrogenní humózní horizont Ah n 32 HPV Šedivá hlinitá zemina, slehlejší, vlhká, zrnitá, štěrkovitost 30 %, podzolizací ochuzený horizont E p Okrová zrnitá zemina, provlhlá, skelet mm 3 5 %, drobný štěrk 30 %. Kambický rubifikovaný horizont Bv
6 (100) Červená rula, navětralá, C d horizont Horizont / Parametr jíl <0.002mm I. kategorie / 1 II. kat. III. kat. IV. kat. klasifikace jednotka % hm. Novák Kopecký trojúhel./ 2 Oh Ah n Ep Bv h = 3-12 cm cm cm 32 + cm 12,0 9,5 9,6 34,3 20,1 20,9-28,9 19,4 22,1 8,2 11,7 13,2 28,6 48,7 43,9 (surový humus) hlinitá hlína jemně písčitá prachovitá hlína písčitohlinitá písek hlinitý písčitá hlína písčitohlinitá písek hlinitý písčitá hlína pórovitost % obj. 88,2 56,5 53,2 39,3 MKVK % obj. 77,5-80,0 51,6-51,0 49,0-50,0 32,0-32,2 RK (d) % obj. 10,7-8,2 4,9-5,5 4,2-3,2 7,3-71 RK (s) % obj. 37,6-40,1 10,0-9,4 9,6-10,6 8,4-8,6 K m.d -1 3,0 0,3 0,1 0,5 Retenční křivka pf: % obj. vzorek ,0 1,48 1,78 2,00 2,31 2,61 82,1 75,1 70,6 64,6 56,6 47,5 53,7 52,9 52,3 51,6 50,0 46,8 50,9 50,3 49,7 49,2 48,0 44,5 34,4 32,8 31,9 31,3 30,1 27,3 BSD 3,00 39,9 41,6 39,4 23,6 3,31 3,48 34,4 31,9 36,7 33,7 32,2 29,8 19,6 17,8 BV 4,18 23,1 24,9 19,2 13,2 Pozn.: / 1 kategorie I. až IV. podle Kopeckého / 2 zatřídění dle trojúhelníkového diagramu zrnitosti půd (NRSC USDA) Tab. 2 Popis půdních horizontů sondy S-10. Hydrofyzikální charakteristiky půdy (Šedá lesní půda na rule; lokalita U Dvou louček ). 0 Drn promíšený zbytky organické hmoty, rezavá drť, F m horizont Tmavě černý prokořeněný, vlhký měl, horizont O h hydrogenní humusový 25 Hnědočerná zemina, vlhká, záteky humusu, plastická, Ah n horizont Bělavě šedá, ostře ohraničená zemina, vlhká, zrnitá. Do hloubky 50 cm skelet 30 %, ve spodině 50 % balvany až 10 x 20 x 5 cm. Kambický horizont B (šedý).
7 80 HPV 100 C d horizont - šedá navětralá rula Horizont / Parametr jíl <0.002mm I. kategorie / 1 II. kat. III. kat. IV. kat. klasifikace jednotka F m O h Ah n B (v) h = ,0 4,5 14,5 23,7 41,7 24,1 16,3 11,9 27,5 40,3 % hm. 8,0 28,7 46,4 14,3 10,6 Novák Kopecký trojúhel./ 2 písčitohlinitá hlína prachovitá hlína hlinitopísčitá hlína jemně písčitá hlína písčitohlinitá hlína jemně písčitá písčitá hlína pórovitost % obj. 75,1 75,3 36,2 MKVK % obj. 66,0-64,4 60,2 28,3-28,2 RK (d) % obj. 9,1-10,7 15,1 7,9-8,0 RK (st) % obj. 19,6-18,0 (32,9) 8,7-8,6 K md -1 1,0 0,3 0,4-0,6 Retenční křivka pf: 1,0 1,48 1,78 2,00 2,31 2,61 vzorek (629) ,7 (62,6) 31,1 63,7 (60,2) 28,2 62,8 (57,0) 27,1 61,6 (51,8) 26,0 58,7 (42,4) 24,8 52,7 (35,5) 22,7 BSD 3,00 46,3 (27,3) 19,6 3,31 3,48 41,3 38,8 (23,7) (22,3) 16,0 13,7 BV 4,18 30,0 (18,9) 11,6 Pozn.: / 1 kategorie I. až IV. podle Kopeckého / 2 zatřídění dle trojúhelníkového diagramu zrnitosti půd (NRSC USDA)
8 Obr. 2 Křivky zrnitosti jemnozemě I. (do 2mm) Poznámka: Použity symboly podle Němečka a kol. (2001) 100 Povodí U Dvou louček Sonda S-6 80 Obsah zrn v [% sušiny] Ahn 12-20cm 20 Ep 20-32cm Bv 32+ cm Průměr zrna v [mm]
9 Obr. 3 Retenční křivky vlhkosti po vyrovnání funkcí VAN GENUCHTENA Povodí U Dvou louček Sonda S-6 Vlhkost půdy v [ % objemových ] Oh 3-12cm Ahn 12-20cm Ep 20-32cm Bv 32+ cm ,0 0,5 1,0 1,5 2,0 2,5 3,0 3,5 4,0 Logaritmus sacího tlaku [ pf ] Obr. 4 Křivky zrnitosti jemnozemě I. (do 2mm) Poznámka: Použity symboly podle Němečka a kol. (2001) Povodí U Dvou louček Sondy S-10, S Obsah zrn v [% sušiny] S-10: Oh 12-18cm 20 S-10: Bv cm S22: Ahn 3-55cm Průměr zrna v [mm] Obr. 5 Retenční křivky vlhkosti po vyrovnání funkcí VAN GENUCHTENA
10 80 Povodí U Dvou louček Sondy S-10, S-22 S-10: Oh 12-18cm S-10: Bv 25+ cm 60 S-22: Ahn 30-55cm Vlhkost půdy v [ % objemových ] Logaritmus sacího tlaku [ pf ] Prostorové rozložení půdních typů je zobrazeno v mapě (Obr. 8). Půdní typy humusový podzol a rašelina sledují v obecné rovině geologické podloží svorů a půdní typ hnědá (šedá) humózní lesní půda podloží rul. Mapa půdních typů jasně určuje stupně zamokření experimentální lokality: extrémní zamokření po velkou část roku vykazují rašeliny (hladina vody v půdě sahá často až k povrchu terénu), silně zamokřené půdy jsou na humusových podzolech (hladina vody velkou část roku cm pod terénem) a sušší oblast tvoří hnědé šedé lesní půdy (hladina vody mimo pramenní vývěry několik m pod terénem). Výsledky hydropedologického průzkumu byly doplněny parametry z rozboru hydrogramů povodňových vln (Tab. 3). Hydrogramy byly rozčleněny metodou lineárních nádrží na složky celkového odtoku, územní výpar byl vypočten jako součet intercepce a evapotranspirace během povodňových vln. Objem dynamické retence je roven objemu hypodermického a základního odtoku výtokové větve povodňové vlny bez povrchového odtoku. V levé části tabulky je vyjádřena situace v období před vybudováním příkopového systému odvodnění, v pravé části je analyzován stav po provedení odvodnění.
11 Obr. 6 Křivky zrnitosti jemnozemě I. (do 2mm) pro typické horizonty Obsah zrn v % sušiny S-14: Oh S-6: Ahn S-10: Ahn S-14: Ahn S-22: Ahn S-23: Ahn S-19: Ahn S-6: Ep S-24: Ep S-6: Bv S-10: Bv S-19: Bv S-24: B S-24: Cd Průměr zrna v [mm] logaritmická stupnice osy Obr. 7 Retenční křivky vlhkosti po vyrovnání funkcí VAN GENUCHTENA pro typické horizonty Povodí U Dvou louček Oh-154 Oh-4438 Oh(Ts)-3 Ahn-4437 Ahn-4973 Ahn-629 Ahn-571 Ep-574 B-4503 Bš-54 Bš-585 Bš-4241 Ep-2238 Vlhkost půdy v [ % objemových ] Logaritmus sacího tlaku [ pf ]
12 Obr. 8 Situační vymezení půdních typů S-1 &\ R4 N S-2 S Meters R1 &\ S-5 S-26 S-22 S-4 S-25 S-6 R3 &\ S-24 S-13 S-12 S-18 S-11 S-10 S-9 S-14 S-17 S-19 S-16 S-15 S-20 R2 &\ S-7 S-8 R5 &\ S-21 LEGENDA &\ Hydrogeologický vrt Vpich sondýrkou Kopaná sonda Půdní typ podzol organozem šedá a hnědá lesní půda S-23
13 Tab. 3 Porovnání hydrogramů odtokových vln (metodou hydrologické bilance), údaje v mm. Před odvodněním Po odvodnění Parametr objem poznámky objem poznámky Hs Q(P) Ú(v) Inf Q(PP) 39,0 0,0 5,9 33,1 12,8 HS - Q(P) - Ú(v) 46,5 2,7 9,5 34,3 8,3 Q(Z) RK(d) RK(st) Σ R Z 20,3 29,4 0,0 29,4 5,9 Použité symboly: HS Q(P) Ú(v) Inf Q(PP) Q(Z) Q(PP) + Q(Z) - ε (ε = 3,7 mm) R(d) + R(st) Ú(v) + RK(st) - úhrn přívalové srážky - objem povrchového odtoku - objem územního výparu - objem vody infiltrované do půdy - objem hypodermického odtoku - objem základního odtoku RK (d) - retenční kapacita půdy dynamická RK(st) - retenční kapacita půdy statická Z DA 8,1 13,2 17,9 31,1 27,4 - ztráta = objem vody trvale zadržený v povodí - detence (1) 39, 0 = 33,1 + 5,9 + 0 mm HS = Q + Ú(v) + R(st) (2) 46,5 19,1 + 9,5 + 17,9 mm ,1 20,4 38,5 % (odečte se Σ Q(PP) + Q(Z) do kulminace, RK(d) jen výtok po kulminaci) ε Σ Q do kulminace = 3,2 mm zadrženo v době kulminace na povrchu povodí (vč. DA + voda v hydrografické síti) Ú(v) + RK(st) Výsledky práce Přehled typických charakteristik lesních půd v povodí U Dvou louček je uveden v Tab. 4 a 5. Z údajů je jasně patrno, že jde o půdy převážně hlinitopísčité, v některých (Bv) horizontech až jílovité. Z hlediska dynamiky půdní vody jde o půdy propustné, s vysokou infiltrační kapacitou. V půdních profilech nejsou patrny žádné charakteristiky transportu živin či látek. Ačkoliv okrsek humusového podzolu vykazuje vysokou hladinu podzemních vod, nikde nemá známky glejových procesů. Jde tedy zřejmě o vodu v půdě pohyblivou, nikoliv stagnující. Z výzkumů provedených Kantorem (KANTOR, 1995) je zřejmé, že pohyb vody v povodí je v
14 % půdou a jejím podložím. Povrchově odtéká z povodí jen nepatrné % ovzdušných srážek. Retenční křivky odpovídají logice charakteristik půdních horizontů a křivkám zrnitosti půd (Obr. 2 7). Infiltrační kapacita povrchové vrstvy lesních půd je průměrně 2 mm. min -1 a infiltrační kapacita lesních půd jako celku je v průměru 0,36 mm. min -1. Půdy v povodí U Dvou louček jsou značně kamenité (až 50 %) a nehomogenní. Povrch území je významně ovlivněn předchozí těžbou smrkového porostu, četně se vyskytují výmoly a deprese rozměrů průměru 0,5-1,0 m a hloubky až 0,3 m.. Na boulovitém charakteru mikroreliéfu terénu se v této vrcholové poloze podílejí také časté vývraty jednotlivých stromů i jejich skupin, zejména smrku, ale i osamocených buků. Důležitým cílem průzkumu bylo stanovit retenční kapacitu lesních půd v povodí U Dvou louček. Hodnoty tohoto parametru jsou dle půdních horizontů v Tab. 5. Výsledky analýzy jsou logické, odpovídají známým fyzikálním zákonitostem. Pro porovnání výsledků analýzy je nutno srovnat dva vzorové profily stejné mocnosti a objemové % vlhkostí přepočítat na mm vodního sloupce (Tab. 6). Jak je patrné, retenční kapacity půd se zde příliš neliší. Otázkou je, jak se RK uplatní při povodňových situacích. Na tuto otázku dává odpověď Tab. 3. Z ní lze odečíst, že sumární retence srážkové vody půdou při dvou povodňových situacích byla 29,4 a 31,1 mm, t.j. přibližně 22 % RK (celkem) z Tab. 6. Tab. 6 Retenční kapacita dle půdních typů (porovnání vzorových profilů) Podzol horizont: O h Ah n Ep (Bv) Mocnost profilu mm Redukce na RK (d) RK (st) RK (celkem) kamenitost mm mm % 35 % Σ Hnědá lesní půda humusová horizont: O h Ah n (Bš) % Σ
15 Tab. 4 Přehled typických charakteristik půdních horizontů povodí Tab. 5 Vyjádření retenční kapacity typických půdních horizontů povodí viz samostatný soubor Wordu Toto důležité číslo vyjadřuje, že při studovaných povodňových situacích byla RK (celková) využita půdou z necelé 1/4. Záleží to na nasycenosti půdy vodou před srážkovými epizodami a na charakteru přívalových srážek. Uvedená skutečnost též vypovídá o charakteru vsaku srážkové vody do půdy. Celý proces je charakterizován vysokým objemem vsaku do svrchních velmi propustných vrstev půdy (55 a 86 mm), které rozdělují vsáklou vodu do sítě makropórů ve spodních vrstvách půdy (horizontech B). Odtud potom jednak odtéká z gravitačních pórů hypodermickým a základním odtokem, jednak se stabilně v půdě zadržuje v pórech kapilárních, které se z makropórů sytí. Vliv počáteční vlhkosti půdy je jasně patrný z údajů Tab. 3. Při první vlně byla půda téměř kapilárně nasycena (RK(st) 0), při druhé vlně byly naopak částečně nasyceny i póry gravitační. Je téměř vyloučeno, aby RK půd byla někdy využita plně. Schopnost lesní půdy zadržovat vodu je základem pro řešení dalších důležitých otázek. Půdní okrsky s humusovým podzolem a rašelinou rozhodně nedostatkem vláhy netrpí. Naopak přebytek vody v aerační vrstvě půdy sytí po velkou část roku kořenovou vrstvu rostoucích dřevin vodou z vysoko položené hladiny podzemní vody první zvodně, což je způsobeno přítokem podzemních vod z výše ležícího okrsku hnědých lesních půd. Zde je proto na místě snížení hladiny podzemních vod odvodněním otevřenými příkopy. Bylo provedeno sporadické odvodnění sítí příkopů. Podrobnosti uvádí ČERNOHOUS (2003). Sporadické odvodnění je plně funkční a účinné, při čemž je k lesní vegetaci plně šetrné. V současné době probíhá na ploše povodí U Dvou louček komplexní výzkum srážkoodtokových vztahů s cílem stanovení vlivu sporadického odvodnění na vodní režim malého lesního povodí. Podrobné hodnocení sporadického odvodňovacího systému otevřenými příkopy bude předmětem další studie. Naopak občasným nedostatkem vláhy v půdě trpí pravděpodobně lesní porosty na okrsku hnědých (šedých) lesních půd. Hladina podzemní vody je zde zakleslá několik m pod terénem (ŠEDA, 2003), a proto v delších obdobích sucha při poklesu hladiny podzemní vody pod 1,2 1,3 m je lesní vegetace na tomto typu lesních půd odkázána na zásobení vodou převážně jen ovzdušnými srážkami, při čemž důležitou roli hraje RK(st) retenční kapacita hnědé lesní půdy statická (kapilární) (ŠVIHLA, 2004). Ta se zde pohybuje v průměru kolem 90 mm v okrsku možného vzlínání a při průměrné evapotranspiraci smrkové lesní kultury 2 mm.d -1
16 (KANTOR, 1995) postačí její kapacita přibližně asi dní zásobit lesní porost půdní vodou pro evapotranspiraci. Nasycení hnědé lesní půdy na MKVK vodou přichází však v úvahu pouze po vsaku zimních srážek do půdy nebo po dlouhotrvajících, vydatných srážkách malé intenzity v letním období. Při rozboru povodňové vlny z dotace RK(st) byla 38,5 % spadlých srážek, t. j. 17,9mm, což činí 19 % průměrné retenční kapacity statické v povodí U Dvou louček na hnědých lesních půdách. Celková infiltrace srážkové vody do půdy byla 34,3 mm (73,8 % srážek), při čemž odteklo z půdy celkem 16,4 mm (35,3 % srážek). Retenční kapacita je důležitým parametrem pro studium vodního režimu lesních půd. Plný obraz o funkci retence vody v půdě se však dostane pouze vyhodnocením plnění a prázdnění retenčního prostoru pro půdní vodu během roku. Důležitou informaci o tomto procesu poskytuje měření vlhkosti půd. Diskuse a závěry 1) Charakter lesních půd v povodí U Dvou louček odpovídá výsledkům jiných průzkumů v Orlických horách (PELÍŠEK, 1961; KANTOR, 1995). Jde o půdy nehomogenní propustné a vzdušné, silně kamenité s různým stupněm zamokření. Hnědé lesní půdy bez přítoku cizích vod mají vodní režim závislý na ovzdušných srážkách, rašelina a podzoly jsou zamokřeny přítokem cizích vod. Vodní režim minerálních lesních půd je zde dynamický, půdy jsou propustné, bez znaků oglejení nebo glejových procesů. 2) Ve srážko-odtokovém procesu hraje podstatnou roli retenční kapacita lesních půd. Ta reguluje podle výsledků rozborů povodňových vln % objemu odtoku přibližně 1- letých velkých vod, při 19 22% využití retenční kapacity sledovaných lesních půd. 3) Zamokření lesních půd v okrscích rašelin a podzolů je způsobeno přítokem cizích podzemních vod. Podzemní vody však podzoly proudí, jde o dynamický proces, protože lesní půdy jsou zde propustné. Stagnující zamokření vykazují rašeliny. Extrémně vysoké hladiny podzemních vod je nutné regulovat sporadickým odvodněním a tím upravit podmínky pro růst porostů buku a smrku. 4) Kapilární půdní zóna má pro hnědé lesní půdy význam jako zásobárna podzemní vody pro suchá období. Výsledky příspěvku byly získány na malém lesním povodí v horské oblasti. Úkolem práce bylo otevřít problémy výzkumu vodního režimu místních lesních půd a poukázat na některé směry řešení. Použitý způsob využití retenčních křivek ke stanovení retenční kapacity půd
17 vyžaduje širší ověřování. Teprve výsledky systematických měření v terénu mohou zdokonalit naše představy o hydrické funkci lesních půd v obdobných podmínkách. Lze však odůvodněně potvrdit, že význam funkce lesních půd při tvorbě vodního režimu lesních porostů je vysoký a specifický. Poznání této funkce je pro obnovu lesních porostů na imisní holině U Dvou louček mimořádně významné. Literatura ČERNOHOUS V. Vliv obnovy hydrografické sítě devastované při imisních těžbách na odtokový proces. Písemný rozbor literatury pro státní doktorskou zkoušku. ČZU, Lesnická fakulta ČZU v Praze, 2003, 47 s. ČERNOHOUS V. Změny hladiny podzemní vody v zamokřeném povodí U Dvou louček po hydromelioračním zásahu. In: Hlavní úkoly pěstování lesů na počátku 21. století. Sborník z 5. česko-slovenského vědeckého symposia. Křtiny, MZLU-LDF v Brně, ISBN , s KANTOR P. Vodní režim smrkových a bukových porostů jako podklad pro návrh druhové skladby vodohospodářsky významných středohorských lesů. Habilitační práce. MZLU, Fakulta lesnická a dřevařská v Brně, 1995, 332 s. - příl. 32 tab. KREČMER V. a kol. Lesy a povodně. Souhrnná studie. Národní lesnický komitét a MŽP ČR v Praze, ISBN X, 48 s. MAŘAN B. Vliv porostů a reliefu na rendziny Karlštejnska. Sborník VÚL Sv.2., 1947 NĚMEČEK, J. a kol. Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. ČZU Praha, ISBN , 79 s. PELÍŠEK, J. Posuzování retenčních schopností lesních půd v oblasti ČSR. Lesnícky časopis, 6, 1960, č. 4, s PELÍŠEK, J. Půdní poměry lesních rezervací a okolních hospodářských lesů v Orlických horách. Lesnictví, 6, 1960, č. 4., s PELÍŠEK, J. Atlas hlavních půdních typů ČSR. SZN Praha, SVPL Bratislava, 1961, 442 s. PELÍŠEK, J. Půdy Orlických hor a přilehlé podhorské oblasti (ČSSR). Lesnictví, 19, 1973, č. 2, s SEKERA F. Statik und Dynamik des Bodenwassers. Bodenk. und Pflanzenernährung 6/51, s ŠEDA S. Hydrogeologický průzkum na lokalitě Říčky v Orlických horách - U Dvou louček. Závěrečná zpráva. OHGS Ústí nad Orlicí, 2003, 12 s příl. ŠVIHLA V. Příspěvek k řešení problému vzlínání podzemní vody na povodí U Dvou louček v Orlických horách. Zprávy lesnického výzkumu, VÚLHM Jíloviště-Strnady (v tisku), ISSN ČSN Terminologie v pedologii, 28 s.
18 Poděkování Příspěvek byl zpracován s finančním přispěním GA ČR, projektu 526/02/0851 Horské lesní ekosystémy a jejich obhospodařování s cílem tlumení povodní a MZe ČR, výzkumného záměru MZE Stabilizace funkcí lesa v biotopech narušených antropogenní činností v měnících se podmínkách prostředí, výzkumného projektu Vliv prostředí na obnovu lesa. Abstract Contribution to a hydrology analysis of U Dvou louček Experimental Forest Catchment in the Orlické hory Mts. The experimental forest catchment named U Dvou louček is placed in the Orlické hory Mts. and it serves to complex research of environment and regeneration of forest stands in the region with air pollution. After salvage cuttings of declined and died spruce stands the waterlogging on the catchment increased. The important base for restoration measures is to know changes of precipitation runoff processes. The causes of that enlarged waterlogging are explained by implementation of hydropedological survey. The cause of waterlogging Histosol and Podzol districts consists in inflowing water from ambient upper lying district of Cambisol. The inflow is induced by hydrogeological structure of placing mica schist and gneiss layers. In opposite, the Cambisol can suffer from intermittent shortage of water in solum due to deeply declined level of groundwater. The groundwater flow through soil layers is dynamic, because the forest soils are permeable, with high infiltration rate, and without gleying or gley process. Precipitation runoff process is substantially influenced by retention capacity of forest soils. That capacity controls 80-90% of one-year stormflow volume, in the process the retention capacity is used from about 1/5. The Histosol and Podzol districts waterlogged by high groundwater level of the first aquifer require sporadic drainage by open ditches, which were carried out experimentally in June, forest hydrology, experimental catchment, soil water, retention capacity, flood runoff
Meliorace v lesním hospodářství a v krajinném inženýrství
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta lesnická a environmentální Katedra pěstování lesů, Katedra staveb, Katedra vodního hospodářství Katedra biotechnických úprav krajiny v koedici s Výzkumným ústavem
VíceVYHODNOCENÍ HYDROPEDOLOGICKÉHO PRŮZKUMU NA EXPERIMENTÁLNÍM LESOHYDROLOGICKÉM OBJEKTU DEŠTENSKÁ STRÁŇ V ORLICKÝCH HORÁCH
Vladimír Švihla František Šach, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., VS Opočno; Zbyněk Kulhavý, VÚMOP VS Pardubice; Petr Kantor, MZLU LDF Brno VYHODNOCENÍ HYDROPEDOLOGICKÉHO PRŮZKUMU
VíceGIS analýza povrchového odtoku, erozních procesů a transportu splavenin. T. Dostal, J. Krasa, M. Štich, ČVUT v Praze
GIS analýza povrchového odtoku, erozních procesů a transportu splavenin T. Dostal, J. Krasa, M. Štich, ČVUT v Praze GIS analýzy území jsou zaměřeny na analýzu erozních a transportních procesů pomocí modelu
Více2.cvičení. Vlastnosti zemin
2.cvičení lastnosti zemin Složení zemin a hornin Fyzikální a popisné vlastnosti Porovitost Číslo pórovitosti n = e = p p s.100 [%] [ ] n e = e = n 1 + e 1 n lhkost Měrná Objemová w w m m w =.100 [%] =
VíceVodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí. Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš
Vodní režim půd a jeho vliv na extrémní hydrologické jevy v měřítku malého povodí Miroslav Tesař, Miloslav Šír, Václav Eliáš Ústav pro hydrodynamiku AVČR, Pod Paťankou 5, 166 12 Praha 6 Úvod Příspěvek
VíceHydrologie a pedologie
Hydrologie a pedologie Ing. Dana Pokorná, CSc. č.dv.136 1.patro Danka.Pokorna@vscht.cz, pokornd@vscht.cz http://web.vscht.cz/pokornd/hp Předmět hydrologie a pedologie ORGANIZACE PŘEDMĚTU 2 hodiny přednáška
VíceEKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7:
27.1.2014 EKOLOGIE LESA Pracovní sešit do cvičení č. 7: Koloběh vody v lesních ekosystémech Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018
VíceStrategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR
Sucho Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR byla v říjnu 2015 schválena vládou ČR. Dokument představuje národní adaptační strategii
VíceMožné dopady měnícího se klimatu na zemědělství v ČR
Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno Mendelova univerzita v Brně Možné dopady měnícího se klimatu na zemědělství v ČR Jaroslav Rožnovský Okruhy přednášky Podnebí a zemědělství Počasí posledních
VíceFyzikální vlastnosti půdy. 1. Barva
Fyzikální vlastnosti půdy 1. Barva Důležitý diagnostický znak příčiny různého zabarvení: obsah organické hmoty obsah vody přítomnost a oxidační stupeň železa a manganu Munsellova barevná škála 2. Textura
VíceRežim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice. Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2
Režim teploty a vlhkosti půdy na lokalitě Ratíškovice Tomáš Litschmann 1, Jaroslav Rožnovský 2, Mojmír Kohut 2 AMET, Velké Bílovice 1 Český hydrometeorologický ústav, pobočka Brno 2 Úvod: V našich podmínkách
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 5. přednáška VODA V PŮDĚ Půdní voda = veškerá voda vyskytující se trvale nebo dočasně v půdním profilu (kapalná, pevná, plynná fáze) vztah k půdotvorným procesům a k vegetaci
VíceVláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha
Vláhový režim odvodněné půdy s regulací drenážního odtoku Soukup Mojmír, Pilná Eva, Maxová Jana a Kulhavý Zbyněk VÚMOP Praha Úvod V České republice bylo odvodněno zhruba 26 % výměry zemědělské půdy. Vzhledem
VíceVedoucí bakalářské práce
Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Ústav Posudek vedoucího bakalářské práce Jméno studenta Téma práce Cíl práce Vedoucí bakalářské práce Barbora RUMLOVÁ ANALÝZA A POTENCIÁLNÍ ROZVOJ CESTOVNÍHO
VíceSoubor map: Mapy přirozeného a současného rozšíření buku lesního v Národním parku Šumava (GIS FLD ČZU v Praze)
Soubor map: Mapy přirozeného a současného rozšíření buku lesního v Národním parku Šumava (GIS FLD ČZU v Praze) Mapa přirozeného rozšíření buku lesního v Národním parku Šumava (GIS FLD ČZU v Praze) Mapa
VícePotenciál těžeb v lesích v České republice
Potenciál těžeb v lesích v České republice Jaromír Vašíček 28. dubna 2016 Obsah prezentace Cíl příspěvku Analýza výhledů těžebních možností v příštích čtyřech decenniích (2014 2054) v lesích na celém území
VíceInfiltration ability of soil in fast-growing species plantation
INFILTRAČNÍ SCHOPNOST PŮDY V POROSTECH RYCHLE ROSTOUCÍCH DŘEVIN Infiltration ability of soil in fast-growing species plantation Mašíček T., Toman F., Vičanová M. Mendelova univerzita v Brně, Agronomická
VíceOddělení teplárenství sekce regulace VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE
Oddělení teplárenství sekce regulace VYHODNOCENÍ CEN TEPELNÉ ENERGIE Obsah: 1. Úvod 2. Přehled průměrných cen 3. Porovnání cen s úrovněmi cen 4. Vývoj průměrné ceny v období 21 26 5. Rozbor cen za rok
VíceTéma 10: Podnikový zisk a dividendová politika
Téma 10: Podnikový zisk a dividendová politika 1. Tvorba zisku (výsledku hospodaření) 2. Bod zvratu a provozní páka 3. Zdanění zisku a rozdělení výsledku hospodaření 4. Dividendová politika 1. Tvorba hospodářského
VíceIng. Jaromír Střeska. Zpráva o provedení diagnostického průzkumu říms mostu ev.č. 18019-2 přes řeku Úslavu v Plzni - Božkově.
Ing. Jaromír Střeska geologické práce Kamenice 62, 356 01 Březová IČ: 187 30 817 tel.: 603 849 979, e-mail: streska@volny.cz Zpráva o provedení diagnostického průzkumu říms mostu ev.č. 18019-2 přes řeku
VíceMetodické principy NIL
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem Metodické principy NIL Radim Adolt Analyticko metodické centrum NIL ÚHÚL, pobočka Kroměříž Adolt.Radim@uhul.cz 7. října 2015 Ústav pro hospodářskou
VíceInformace k novému vydání učebnice 2015 Manažerské účetnictví nástroje a metody (2. aktualizované a přepracované vydání) OBSAH 2015
Informace k novému vydání učebnice 2015 Manažerské účetnictví nástroje a metody (2. aktualizované a přepracované vydání) Na jaře 2015 bylo publikováno i druhé vydání učebnice nakladatelství Wolters Kluwer
Více4. Modelové řešení proudění podzemní vody stacionární simulace... 6
Obsah 1. Úvod... 5 2. Metodika řešení úkolu... 5 3. Vstupní data modelového řešení... 5 4. Modelové řešení proudění podzemní vody stacionární simulace... 6 4.1. Popis a schematizace modelového řešení...
VíceFunkce odvodnění na zemědělských půdách během extrémních průtoků Functioning of Drainage on Agricultural Lands During Extreme Flows
Příspěvek Bratislava 1999 Soukup, Kulhavý, Doležal Strana 1 (5) Funkce odvodnění na zemědělských půdách během extrémních průtoků Functioning of Drainage on Agricultural Lands During Extreme Flows Mojmír
VíceNabídka mapových a datových produktů Limity využití
, e-mail: data@vumop.cz www.vumop.cz Nabídka mapových a datových produktů Limity využití OBSAH: Úvod... 3 Potenciální zranitelnost spodních vrstev půdy utužením... 4 Potenciální zranitelnost půd acidifikací...
VíceVYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB
VYUŽITÍ VYBRANÝCH NOVĚ POSTAVENÝCH CYKLISTICKÝCH KOMUNIKACÍ A UŽÍVÁNÍ CYKLISTICKÝCH PŘILEB INTENZITY CYKLISTICKÉ DOPRAVY V ZÁVISLOSTI NA VELKÉM PRŮMYSLOVÉM PODNIKU ING. VLADISLAV ROZSYPAL, EDIP s.r.o.,
VíceEnergetický regulační
Energetický regulační ENERGETICKÝ REGULAČNÍ ÚŘAD ROČNÍK 16 V JIHLAVĚ 25. 5. 2016 ČÁSTKA 4/2016 OBSAH: str. 1. Zpráva o dosažené úrovni nepřetržitosti přenosu nebo distribuce elektřiny za rok 2015 2 Zpráva
VícePROJEKTOVÁNÍ HYDROTECHNICKÝCH OBJEKTŮ VRÁMCI OCHRANY PŘED POVODNĚMI
PROJEKTOVÁNÍ HYDROTECHNICKÝCH OBJEKTŮ VRÁMCI OCHRANY PŘED POVODNĚMI RIZIKA A POZITIVA VE VZTAHU K RÁMCOVÉ SMĚRNICI O VODÁCH Mgr. Ing. Michal Pravec Obsah Soulad základních směrnic ve vodní politice Guidance
VíceDOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ
DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Kristýna Bartůňková
Více3.2.4 Podobnost trojúhelníků II
3..4 odobnost trojúhelníků II ředpoklady: 33 ř. 1: Na obrázku jsou nakresleny podobné trojúhelníky. Zapiš jejich podobnost (aby bylo zřejmé, který vrchol prvního trojúhelníku odpovídá vrcholu druhého trojúhelníku).
VíceZadání bakalářské/diplomové práce
Analýza systémového chování experimentální smyčky S-ALLEGRO V rámci projektu SUSEN Udržitelná energetika bude vyprojektována a postavena experimentální heliová smyčka S-Allegro. Tato smyčka má modelově
VíceReakce sazenic a mladších porostů smrku ztepilého a borovice lesní na simulované sucho
Reakce sazenic a mladších porostů smrku ztepilého a borovice lesní na simulované sucho E. Palátová, O. Mauer Ústav zakládání a pěstění lesů LDF MZLU v Brně 2006 Cíl: zjistit odezvu nadzemní části a kořenového
VícePOTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU EROZÍ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LII 5 Číslo 2, 2004 POTENCIÁLNÍ OHROŽENOST PŮD JIŽNÍ MORAVY VĚTRNOU
VíceVoda koloběh vody a vodní bilance
Voda koloběh vody a vodní bilance Voda na Zemi Sladkovodní zásobníky ledovce (více jak 2/3!) půda (22,22%) jezera (0,33%) atmosféra (0,03%) řeky (0,003%) světové sladkovodní zásoby jsou především v půdě
Více6 HYDROLOGICKÉ SIMULACE S PŘEDSTIHEM 10 DNÍ
6 HYDROLOGICKÉ SIMULACE S PŘEDSTIHEM 1 DNÍ Vzhledem k extrémním zásobám sněhu na území České republiky v průběhu zimy 25/26 a ve snaze s dostatečným předstihem upozornit na možnost případného intenzivního
VíceStlačitelnost a konsolidace
Stlačitelnost a konsolidace STLAČITELNOST Přírůstkem napětí v zemině (např. od základu) se změní původní (originální) stav napjatosti, začne docházet k přeskupování částic a poklesu pórovitosti, tedy ke
VíceGEOLOGICKÝ PRŮZKUM PRO ZEMĚDĚLSKÉ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY TNV 75 4112
ODVĚTVOVÁ TECHNICKÁ NORMA VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ Leden 2014 MZe ČR GEOLOGICKÝ PRŮZKUM PRO ZEMĚDĚLSKÉ VYUŽÍVÁNÍ KRAJINY TNV 75 4112 Obsah Strana Předmluva... 2 Úvod. 3 1 Předmět normy... 4 2 Citované dokumenty...
VícePovinná literatura: [1] ČASTORÁL, Z. Strategický znalostní management a učící se organizace. Praha : EUPRESS, 2007.
Metodické listy pro kombinované studium Anotace : Studijní předmět poskytuje základní informace spojené se strategickým znalostním managementem a učícími se organizacemi, které jsou společensky významné.
VíceZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI
VíceGeodézie a kartografie 3 roky
Bakalářské studijní programy a jejich obory Geodézie a kartografie 3 roky Geodézie, kartografie a geoinformatika Územní informační systémy pro veřejnou správu Bakalářské studijní programy a jejich obory
VíceÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 442-447 ÚJMA NA ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ POŠKOZENÍM LESA Filip
VíceTvorba trendové funkce a extrapolace pro roční časové řady
Tvorba trendové funkce a extrapolace pro roční časové řady Příklad: Základem pro analýzu je časová řada živě narozených mezi lety 1970 a 2005. Prvním úkolem je vybrat vhodnou trendovou funkci pro vystižení
Více2.7.2 Mocninné funkce se záporným celým mocnitelem
.7. Mocninné funkce se záporným celým mocnitelem Předpoklady: 70 Mocninné funkce se záporným celým mocnitelem: znamená? 3 y = = = = 3 y y y 3 = ; = ; = ;.... Co to Pedagogická poznámka: Nechávám studenty,
Více2.4.11 Nerovnice s absolutní hodnotou
.. Nerovnice s absolutní hodnotou Předpoklady: 06, 09, 0 Pedagogická poznámka: Hlavním záměrem hodiny je, aby si studenti uvědomili, že se neučí nic nového. Pouze používají věci, které dávno znají, na
VíceVýsledky testování školy. Druhá celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základní školy. Školní rok 2012/2013
Výsledky testování školy Druhá celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základní školy Školní rok 2012/2013 Základní škola Ústí nad Orlicí, Komenského 11 Termín zkoušky:
VícePrůzkum a analýza rizika vybraných potenciálních EZ jako podklad pro žádost do OPŽP
Průzkum a analýza rizika vybraných potenciálních EZ jako podklad pro žádost do OPŽP Mgr. Marián Petrák, PhD. Vodní zdroje Ekomonitor spol. s r.o. Lokalita: Proseč u Skutče bývalá sběrna druhotných surovin
VíceBohušovice nad Ohří protipovodňová opatření
Název akce Bohušovice nad Ohří protipovodňová opatření Identifikační číslo Investor 129D123001009 Povodí Ohře, státní podnik, Bezručova 4219, 430 03 Chomutov podle smlouvy s navrhovatelem protipovodňových
Víceneviditelné a o to více nebezpečné radioaktivní částice. Hrozbu představují i freony, které poškozují ozónovou vrstvu.
OCHRANA OVZDUŠÍ Ovzduší je pro člověka jednou z nejdůležitějších složek, které tvoří životního prostředí a bez které se nemůže obejít. Vdechovaný vzduch a vše, co obsahuje, se dostává do lidského těla
VíceHlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ. Rady hlavního města Prahy
Rada hlavního města Prahy Hlavní město Praha RADA HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY USNESENÍ Rady hlavního města Prahy číslo 2665 ze dne 3.11.2015 k vypracování koncepční studie horní úrovně Dvořákova nábřeží I. souhlasí
VíceBÍLSKO. Změna č. 2 A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST ÚZEMNÍ PLÁN OBCE. : Olomoucký. : Městský úřad Litovel, odbor výstavby
ÚZEMNÍ PLÁN OBCE BÍLSKO Změna č. 2 A.1. NÁVRH ZMĚNY - TEXTOVÁ ČÁST OBEC : Bílsko OKRES : Olomouc KRAJ : Olomoucký POŘIZOVATEL OBJEDNATEL : Městský úřad Litovel, odbor výstavby Obec Bílsko PROJEKTANT :
VíceČINNOST SPÚ V OCHRANĚ PŮDY. Ing. František Pavlík, Ph.D. Státní pozemkový úřad
ČINNOST SPÚ V OCHRANĚ PŮDY Ing. František Pavlík, Ph.D. Státní pozemkový úřad SOUČASNÉ PROBLÉMY ČESKÉ KRAJINY Nevhodné podmínky pro hospodaření Nevyjasněné vlastnické vztahy Degradace půdy Nezadržitelná
VíceKantor P., Vaněk P.: Komparace produkčního potenciálu douglasky tisolisté... A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN
KOMPARACE PRODUKČNÍHO POTENCIÁLU DOUGLASKY TISOLISTÉ NA ŽIVNÝCH A KYSELÝCH STANOVIŠTÍCH PAHORKATIN COMPARISON OF THE PRODUCTION POTENTIAL OF DOUGLAS FIR ON MESOTROPHIC AND ACIDIC SITES OF UPLANDS PETR
VíceZápadočeská univerzita v Plzni. Fakulta filozofická
Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická Diplomová práce 9. brigáda Pohraniční stráže Domažlice v 70. až 90. letech 20. století Vladimír Kuželka Plzeň 2015 Západočeská univerzita v Plzni Fakulta
Více1. Cizinci v České republice
1. Cizinci v České republice Počet cizinců v ČR se již delší dobu udržuje na přibližně stejné úrovni, přičemž na území České republiky bylo k 31. 12. 2011 evidováno 434 153 osob III. Pokud vezmeme v úvahu
VíceZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI AKTIVIT NA VENKOVĚ
Česká zemědělská univerzita v Praze Fakulta životního prostředí Katedra biotechnických úprav krajiny ZAJIŠTĚNÍ HARMONIZACE KRAJINOTVORNÉ, HYDROLOGICKÉ A PRODUKČNÍ FUNKCE AGRÁRNÍCH VALŮ A TERAS PRO DIVERZIFIKACI
VícePOČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ. Needle year classes of Scots pine progenies. Jarmila Nárovcová. Abstract
POČET ROČNÍKŮ JEHLIC POPULACÍ BOROVICE LESNÍ Needle year classes of Scots pine progenies Jarmila Nárovcová Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. Výzkumná stanice Opočno Na Olivě 550
VíceKlima Vsetína. RNDr. Bořek NAVRÁTIL Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav VYSOUDIL, CSc.
Klima Vsetína RNDr. Bořek NAVRÁTIL Vedoucí práce: doc. RNDr. Miroslav VYSOUDIL, CSc. CÍLE PRÁCE Návaznost na BP a DP Analýza časové a prostorové variability hlavních meteorologických prvků ve Vsetíně Standardní
VíceZEMĚDĚLSKÉ ODVODNĚNÍ A KRAJINA
ZEMĚDĚLSKÉ ODVODNĚNÍ A KRAJINA Zbyněk Kulhavý 1, Mojmír Soukup 2 1 VÚMOP, v.v.i., B.Němcové 2625, 530 02 Pardubice, e-mail: kulhavy@hydromeliorace.cz 2 VÚMOP, v.v.i., Žabovřeská 250, 156 27 Praha 5- Zbraslav,
VíceKOORDINOVANÉ ZÁVAZNÉ STANOVISKO
KOORDINOVANÉ ZÁVAZNÉ STANOVISKO V PROCESU ÚZEMNÍHO ROZHODOVÁNÍ ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ - o umístění stavby nebo zařízení (dále jen rozhodnutí o umístění stavby) -o změně využití území -o změně stavby a o změně
VíceKompostování réví vinného s travní hmotou. Composting of vine cane with grass
Kompostování réví vinného s travní hmotou Composting of vine cane with grass Oldřich Mužík, Vladimír Scheufler, Petr Plíva, Amitava Roy Výzkumný ústav zemědělské techniky Praha Abstract The paper deals
VíceITS: a traffic management and safety tool in Czech republic
Veřejné slyšení k inteligentním dopravním systémům 26.3.2009 Evropský hospodářský a sociální výbor Ostrava ITS: a traffic management and safety tool in Czech republic Základní principy www.rsd.cz Základní
VícePotřeba pitné vody Distribuční systém v Praze. Želivka (nádrž Švihov, řeka Želivka) povrchová voda
Potřeba pitné vody Distribuční systém v Praze Želivka (nádrž Švihov, řeka Želivka) povrchová voda Kárané (řeka Jizera) Podolí (řeka Vltava) podzemní voda povrchová voda 1 Podzemní voda Kárané 680 studní
VícePříloha č. 3 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 503/2006 Sb. Adresa příslušného úřadu Úřad:... Ulice:... PSČ, obec:... V... dne... Věc: ŽÁDOST O VYDÁNÍ ROZHODNUTÍ o o umístění stavby nebo zařízení o o změně stavby a o změně
VíceStanovení záplavového území toku Zalužanský potok
Obsah: 1 Úvod... 2 1.1 Identifikační údaje...2 1.2 Cíle studie...2 1.3 Popis zájmové oblasti...3 2 Datové podklady... 3 2.1 Topologická data...3 2.2 Hydrologická data...4 3 Matematický model... 5 3.1 Použitý
VíceTéma 8. Řešené příklady
Téma 8. Řešené příklady 1. Malá firma prováděla roku 005 reklamní kampaň. Přitom sledovala měsíčně náklady na reklamu (tis. Kč) a zvýšení obratu (tis. Kč) v porovnání se stejným měsícem roku 004 - hodnoty
VíceZvyšování kvality výuky technických oborů
Zvyšování kvality výuky technických oborů Klíčová aktivita V. 2 Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol Téma V. 2.15 Konstrukční materiály Kapitola 1 Vlastnosti
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV 3
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE BUDOV 3 (2.část) Dagmar Janáčová, Hana Charvátová Zlín 2013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského
VíceODBĚRY PODZEMNÍ VODY V LUHU LEDNICE DO SÍTĚ VAK BŘECLAV
Rožnovský, J., Litschmann, T. (ed.): XIV. Česko-slovenská bioklimatologická konference, Lednice na Moravě 2.-4. září 2002, ISBN 80-85813-99-8, s. 180-187 Zdeňka Klimánková ODBĚRY PODZEMNÍ VODY V LUHU LEDNICE
VícePROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 4
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESNÍ INŽENÝRSTVÍ cvičení 4 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 01 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského sociálního
VíceACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ
ACTA UNIVERSITATIS AGRICULTURAE ET SILVICULTURAE MENDELIANAE BRUNENSIS SBORNÍK MENDELOVY ZEMĚDĚLSKÉ A LESNICKÉ UNIVERZITY V BRNĚ Ročník LIII 9 Číslo 1, 2005 Hydropedologické charakteristiky limitující
VíceKonsolidace zemin Stlačení vrstev zeminy je způsobené změnou napětí v zemině např. vnesením vnějšího zatížení do zeminy
Sedání Konsolidace zemin Stlačení vrstev zeminy je způsobené změnou napětí v zemině např. vnesením vnějšího zatížení do zeminy vytěsnění vody z pórů přemístění zrn zeminy deformace zrn zeminy Zakládání
VíceNázev a registrační číslo projektu: Číslo a název oblasti podpory: Realizace projektu: Autor: Období vytváření výukového materiálu: Ročník:
Název a registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0498 Číslo a název oblasti podpory: 1.5 Zlepšení podmínek pro vzdělávání na středních školách Realizace projektu: 02. 07. 2012 01. 07. 2014 Autor:
VíceHYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM
HYDROGEOLOGICKÝ PRŮZKUM Hydrogeologie Hydrogeologie je obor zabývající se podzemními vodami, jejich původem, podmínkami výskytu, zákony pohybu, jejich fyzikálními a chemickými vlastnostmi a jejich interakcí
VíceZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu
GEOTECHNICKÝ ENGINEERING & SERVICE ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA o inženýrskogeologickém průzkumu Název úkolu : Krchleby, rekonstrukce mostu ev. č. 18323-1 (most přes Srbický potok) Číslo úkolu : 2014-1 - 072 Odběratel
VíceINMED 2013. Klasifikační systém DRG 2014
INMED 2013 Klasifikační systém DRG 2014 Anotace Příspěvek bude sumarizovat připravené změny v klasifikačním systému DRG pro rok 2014. Dále bude prezentovat datovou základnu produkčních dat v NRC a popis
VíceMendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Bobtnání dřeva Fyzikální vlastnosti dřeva Protokol č.3 Vypracoval: Pavel Lauko Datum cvičení: 24.9.2002 Obor: DI Datum vyprac.: 10.12.02 Ročník: 2. Skupina:
VíceVýtisk číslo: 1. Rozdělovník výtisků: č. 1 Obec Dražice č. 2 Obec s rozšířenou působností Tábor č. 3 Zpracovatel Ing.Tomáš PAPEŽ. Strana 1 (celkem 45)
Výtisk číslo: 1 POVODŇOVÝ PLÁN OBCE DRAŽICE Rozdělovník výtisků: č. 1 Obec Dražice č. 2 Obec s rozšířenou působností Tábor č. 3 Zpracovatel Ing.Tomáš PAPEŽ Potvrzení souladu od povodňového orgánu obce
VícePodklady pro plánování v lesním hospodářství. Ing. Karel Taubr
Podklady pro plánování v lesním hospodářství Ing. Karel Taubr Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem - organizační složka státu zřízená Ministerstvem zemědělství České republiky. Předmět
VícePSYCHOLOGIE JAKO VĚDA
Název materiálu: Psychologie jako věda Autor materiálu: Mgr. Kateřina Kaderková Zařazení materiálu: výuková prezentace Šablona: Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (III/2) Název a označení
VíceVýsledky testování školy. Druhá celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základní školy. Školní rok 2012/2013
Výsledky testování školy Druhá celoplošná generální zkouška ověřování výsledků žáků na úrovni 5. a 9. ročníků základní školy Školní rok 2012/2013 Gymnázium, Šternberk, Horní náměstí 5 Termín zkoušky: 13.
VíceRizikové faktory hluku a vibrace
Rizikové faktory hluku a vibrace Ing. Zdeněk Jandák, CSc. Státní zdravotní ústav Praha NRL pro měření a posuzování hluku v pracovním prostředí a vibrací Konzultační den, 19. února 2009 Počty zaměstnanců
VíceVÝVOJ CEN BYTŮ A TRŽNÍCH NÁJMŮ 2000 2006
Regionální disparity v dostupnosti bydlení, jejich socioekonomické důsledky a návrhy opatření na snížení regionálních disparit WD - VÝZKUM PRO ŘEŠENÍ REGIONÁLNÍCH DISPARIT - BYDLENÍ VÝVOJ CEN BYTŮ A TRŽNÍCH
VíceE-ZAK. metody hodnocení nabídek. verze dokumentu: 1.1. 2011 QCM, s.r.o.
E-ZAK metody hodnocení nabídek verze dokumentu: 1.1 2011 QCM, s.r.o. Obsah Úvod... 3 Základní hodnotící kritérium... 3 Dílčí hodnotící kritéria... 3 Metody porovnání nabídek... 3 Indexace na nejlepší hodnotu...4
VíceDOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ
DOPADY NA MIKROKLIMA, KVALITU OVZDUŠÍ, EKOSYSTÉMY VODY A PŮDY V RÁMCI HYDRICKÉ REKULTIVACE HNĚDOUHELNÝCH LOMŮ Milena Vágnerová 1), Jan Brejcha 1), Michal Řehoř 1), Zbyněk Sokol 2), Martin Neruda 3), Jana
VíceVD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY
VD ŠANCE TBD PŘI VÝSTAVBĚ DRENÁŽNÍ ŠTOLY A OBNOVĚ INJEKČNÍ CLONY ŠANCE DAM DAM SAFETY SUPERVISION DURING DRAINAGE TUNNEL CONSTRUCTION AND GROUT CURTAIN REHABILITATION Tomáš Kantor, Petr Holomek Abstrakt:
Víces.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 www..pruzkum.cz e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 7 HOLEŠOVICE
s.r.o. NOVÁKOVÝCH 6, PRAHA 8, 180 00 266310101, 266316273 www..pruzkum.cz e-mail: schreiber@pruzkum.cz PRAHA 7 HOLEŠOVICE PŘÍSTAVBA KLINIKY SV. KLIMENTA INŽENÝRSKOGEOLOGICKÁ REŠERŠE Mgr. Martin Schreiber
VíceVzdělávací oblast: Matematika a její aplikace. Obor vzdělávací oblasti: Seminář z matematiky. Ročník: 7. Poznámky
Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Obor vzdělávací oblasti: Seminář z matematiky Ročník: 7. Výstupy - kompetence Učivo Průřezová témata,přesahy, a další poznámky - převádí jednotky délky, času,
VíceTOB v.15.1.7 PROTECH spol. s r.o. 014230 - Energy Future s.r.o. - Hodonín Datum tisku: 18.2.2015 Zateplení stropu 15002
Tepelný odpor, teplota rosného bodu a průběh kondenzace. Stavba: Administrativní budova Místo: Hodonín, Štefánikova 28 Zadavatel: ÚPZSVVM Zpracovatel: Ing. Jiří Bury Zakázka: Zateplení stropu Archiv: 15002
VíceVítejte na dnešním semináři. Lektor: Ing. Ludmila Brestičová
Vítejte na dnešním semináři Lektor: Ing. Ludmila Brestičová Téma semináře: Jaké by měly být výstupní znalosti absolventů gymnázia z oblasti ICT? (A také jaké jsou a budou maturity z Informatiky.) Program
Vícepůdy v trvalém travním porostu a v porostu rychle rostoucích dřevin během vegetačního období roku 2011
Sledování průběhu infiltrační schopnosti půdy v trvalém travním porostu a v porostu rychle rostoucích dřevin během vegetačního období roku 2011 Tomáš Mašíček, František Toman, Martina Vičanová Mendelova
VícePodle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody -
Druhy a typy vod Podle výskytu - vody podzemní a vody povrchové Podzemní vody - podzemní a jeskynní jezírka, podzemní toky, vody skalní a půdní Povrchové vody - stojaté (lentické) a tekoucí (lotické) Z
VíceF.4.1. OBSAH DOKUMENTACE. Technická zpráva 01 Půdorys 1.NP 02 Půdorys 2.NP 03 Půdorys 3.NP 04 Půdorys 4.NP 05 Půdorys 5.NP 06 Půdorys střechy 07
F.4.1. OBSAH DOKUMENTACE Technická zpráva 01 Půdorys 1.NP 02 Půdorys 2.NP 03 Půdorys 3.NP 04 Půdorys 4.NP 05 Půdorys 5.NP 06 Půdorys střechy 07 Úvod Projektová dokumentace pro stavební povolení řeší návrh
VíceTestování výškové přesnosti navigační GPS pro účely (cyklo)turistiky
Fakulta aplikovaných věd Katedra matematiky Testování výškové přesnosti navigační GPS pro účely (cyklo)turistiky Kompletní grafické přílohy bakalářské práce Plzeň 2006 David Velhartický Seznam příloh Praktický
VíceNěkteré možnosti topografického a hydrologického modelování v Idrisi Kilimanjaro
1 Některé možnosti topografického a hydrologického modelování v Idrisi Kilimanjaro Prof. Vladimír Židek Ústav geoinformačních technologií Lesnická a dřevařská fakulta MZLU 2 Anotace Příspěvek představuje
VíceISÚI Informační systém územní identifikace Proč? Co? Kde? Kdo? Jak? Kdy?
ISÚI Informační systém územní identifikace Proč? Co? Kde? Kdo? Jak? Kdy? Jiří Formánek Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK) Projekt RÚIAN Projekt Vybudování Registru územní identifikace, adres a
VícePodpora personálních procesů v HR Vema
Podpora personálních procesů v HR Vema Portálové řešení aplikací Řízení procesů s využitím workflow Personální procesy Nástup a změna pracovního zařazení Hodnocení zaměstnanců Rozdělování odměn Plánování
VíceVOLBA TYPU REGULÁTORU PRO BĚŽNÉ REGULAČNÍ SMYČKY
VOLBA TYPU REGULÁTORU PRO BĚŽNÉ REGULAČNÍ SMYČKY Jaroslav Hlava TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Fakulta mechatroniky, informatiky a mezioborových studií Tento materiál vznikl v rámci projektu ESF CZ.1.07/2.2.00/07.0247,
VíceKaždý může potřebovat pomoc aneb K čemu je sociální práce? PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. hana.pazlarova@ff.cuni.cz
Každý může potřebovat pomoc aneb K čemu je sociální práce? PhDr. Hana Pazlarová, Ph.D. hana.pazlarova@ff.cuni.cz Co je sociální práce? SP a jiné pomáhající obory Identita sociální práce Jak se pozná samostatný
VíceÚvod. Analýza závislostí. Přednáška STATISTIKA II - EKONOMETRIE. Jiří Neubauer
Přednáška STATISTIKA II - EKONOMETRIE Katedra ekonometrie FEM UO Brno kancelář 69a, tel. 973 442029 email:jiri.neubauer@unob.cz Úvod Předmětem této kapitoly bude zkoumání souvislosti (závislosti) mezi
VíceKvadratické rovnice pro studijní obory
Variace 1 Kvadratické rovnice pro studijní obory Autor: Mgr. Jaromír JUŘEK Kopírování a jakékoliv další využití výukového materiálu je povoleno pouze s uvedením odkazu na www.jarjurek.cz. 1. Kvadratické
Více