Protokol z tiskové konference ve Znojmě

Transkript

1 Protokol z tiskové konference ve Znojmě EXPAK AT.CZ V rámci pracovního balíčku zasíťování malých regionů projektu EXPAK AT.CZ byla připravena tisková konference za účasti vedoucích pracovníků úřadu práce ve Znojmě a v Hollabrunnu. Cílem setkání s médii bylo informovat veřejnost o podmínkách uvolnění rakouského trhu práce po ukončení tzv. přechodného období. TERMÍN MÍSTO JAZYKY 20. dubna, :00 hod Úřad práce, kontaktní pracoviště ve Znojmě němčina, čeština, konsekutivní tlumočení

2 2 Program 1. Úvod a přivítání 2. Prezentace ÚP Znojmo, Hollabrunn a Brno 3. Moderovaná diskuze s účastníky, otázky a odpovědi 4. Závěr tiskové konference, prostor pro interview jednotlivých účastníků s médii Účastníci Jméno Berková Dagmar Bučinová Eliška Černá Anna Čopf Emil Marek Jan Mukstadt Josef Höklová Monika Kočišová Dana Noštěk Martin Ondrušová Jiřina Pitner Josef Pohanka Jan Reibenwein Michaela Reiterer Christoph Schneider Gerhard Škodová Zdeňka Smola Vojtěch Tarabová Ivana Organizace ÚP Znojmo Česká televize Brno Znojemský deník ÚP Znojmo ÚP Brno AMS Hollabrunn EC-Employment Consulting OHK Brno-venkov Znojemský deník OHK Znojmo ÚP Brno OHK Brno-venkov Kurier NÖN Hollabrunn Radio Ypsilon Handelskammer Brünn- Umland/ OHK Brno-venkov MF Dnes TA-SERVICE s.r.o.

3 3 1. Úvod a Přivítání Ředitel úp ve Znojmě Emil Čopf přivítal přítomné účastníky a spolu s rakouským partnerem, vedoucím AMS v Hollabrunnu, panem Josefem Mukstadtem, představili aktuální situaci na trhu práce v okresech Znojmo a Hollabrunn. 2. Situace na českém trhu práce Emil Čopf prezentoval aktuální situaci na trhu práce v okrese, čemuž předcházela informace o novém členění okresu z hlediska Národního úřadu práce existují 4 pracoviště (Znojmo, Hrušovany njevišovkou, Moravský Krumlov a Vranov nad Dyjí). Porovnal míru nezaměstnanosti v okrese za rok 2010 s národním průměrem. Na grafech představil měsíční kolísání nezaměstnanosti a počty vydaných pracovních povolení pro cizince v okrese, jakožto i počty přeshraničních pracovníků v Rakousku z okresu Znojmo. Následně ředitel Jihomoravského úřadu práce Jan Marek zrekapituloval hlavní parametry trhu práce v JM kraji a v Dolním a Rrakousku: Po rozšíření EU v roce 2004 se snížil počet nezaměstnaných v obou zemích, v Rakousku přitom výrazněji (o 5,5 %) než v ČR (o 2,2 %). Úbytek nezaměstnanosti v Dolním Rakousku (o 3,2 %) je vyšší než v Jihomoravském kraji. V každém ze čtyř rakouských příhraničních okresů (Hollabrunn, Horn, Mistelbach, Waidhofen/Thaya) se za posledních sedm let nezaměstnanost snížila výrazněji, než činil dolnorakouský či celostátní pokles. V obou jihomoravských příhraničních okresech naopak nezaměstnanost mírně vzrostla. Počet nezaměstnaných cizinců evidovaných v síti AMS vzrostl v Rakousku od března 2004 do března 2011 o osob, tj. o 12,5 % původního stavu, zatímco v Dolním Rakousku vzrostl v téže době překvapivě méně, pouze o 562, tj. o 9,7% původního stavu. V příhraničních okresech Hollabrunn, Horn a Waidhofen/Thaya se počet cizinců evidovaných v síti AMS od března 2004 dokonce snížil, v okrese Mistelbach stagnoval (počet cizinců se zvýšil o 1 osobu). Počet občanů ČR evidovaných v síti AMS se za posledních 7 let zvýšil pouze o 55 osob. Na celkovém počtu v Rakousku evidovaných nezaměstnaných cizinců se občané ČR koncem března 2004 podíleli pouze 1,05 %, koncem března 2011 pak 1,04 %. Podle Statistik Austria bylo v roce 2004 v Rakousku zaměstnáno cizinců, v roce 2009 (poslední dostupné údaje) pak již cizinců. Za pět let se tedy jejich počet zvýšil o osob, tj. o 19,0 % původního stavu. V Dolním Rakousku se v téže době počet cizinců zvýšil o 9 668, tj. o 19,2 % původního stavu. Podle Statistik Austria roční průměrná mzda v Rakousku v roce 2008 činila Eur, což v přepočtu činí Eur měsíčně. Průměrná mzda v Dolním Rakousku je vyšší, dosahuje Eur měsíčně. V ČR nyní (k datu ) legálně pracuje celkem cizinců, což představuje přibližně 6,2 % z úhrnu celkové pracovní síly. V Jihomoravském kraji je evidováno cizinců a jejich podíl na celkové zaměstnanosti dosahuje 6,0 %. Těžiště zaměstnanosti cizinců v Jihomoravském kraji je ve městě Brně, kde legálně pracující cizinci (je jich celkem tis.) se na pracovní síle ve městě podílejí zhruba 9,1 %.

4 4 Počet občanů ČR pracujících v zahraničí nyní dosahuje hodnoty cca 70 tisíc osob (z toho v EU cca 60 tisíc) a v posledních letech se výrazně snižuje v průběhu posledních 2 let došlo k poklesu o zhruba 30 %. Mezi země s nejvyšším počtem zaměstnaných občanů ČR patří Velká Británie, Německo a Irsko. Počet cizinců pracujících v ČR (k se jedná o 304,6 tis. osob) je zhruba 5x vyšší než počet občanů ČR pracujících v zahraničí. Průměrná mzda v ČR se za posledních 10 let zvýšila o 72,1 % (nominální mzda v Kč), po započtení změn kurzu koruny vůči Euru však vzrostla o 141,0 % (nominální mzda v EUR). Ekonomická motivace občanů v ČR pracovat v zahraničí tak výrazně zeslábla. Aktuální průměrná měsíční mzda v Jihomoravském kraji činí v přepočtu 1 060,9 EUR (podle Informačního systému o průměrných výdělcích, provozovaného MPSV ČR). Dosahuje tak zhruba 45 % aktuální průměrné mzdy v Rakousku. Prezentace aktuální situace na trhu práce v okrese Hollabrunn a změny na trhu práce - nové zákonné rámcové podmínky Vedoucí AMS Hollabrunn představil statistiky trhu práce a demografickou situaci. Dále načrtl odhad pro trh práce od května 2011 pro Rakousko v roce další nabídka pracovní síly z 8 nečlenských zemí 2011 dosáhne cca až migrantů a pendlerů. Do r. 2020: dlouhodobý migrační potenciál z 8 nečlenských zemí se zvýší na cca osob. Průměrný roční nárůst dojíždějících pak o cca osob. Na trhu práce 2011 bude o méně nezaměstnaných na základě dynamického konjunkturálního vývoje a zřetelného nárůstu zaměstnanosti ( ). Pro Dolní Rakousko v roce 2011 přibyde další migrační potenciál z 8 nečlenských zemí: až AMS očekává až max osob z nečlenských zemí, které vstoupí na dolnorakouský trh práce. V roce 2011 zde bude o méně nezaměstnaných osob, zaměstnaných o 7100 více. Stoupající počty pendlerů za prací jsou pravděpodobnější než přistěhování. AMS očekává zesílené pendlování z bližších území, více denních pendlerů a pendlery s nižší až střední kvalifikací Žádné zaplavení trhu práce AMS neočekává, poptávané odborné profese jsou již v zemi. Po méně kvalifikovaných osobách je ze strany podniků poptávka menší, jelikož jsou méně mobilní a kvůli jazykové bariéře hůře integrovatelní Pan Mukstadt se věnoval se i službám AMS Hollabrunn v oblasti zaměstnávání cizinců 2010 a pozitivně vyřízeným žádostem: 29 potvrzení o zajištění, povolení k zaměstnání, 6 povolení k vyslání v rámci EU a 153 ostatních žádostí. V součtu bylo pozitivně vyřízeno žádostí, to je 99,8% všech doručených. Co nyní odpadá je povinnost pracovního povolení. Podle zákona o zaměstnávání cizinců se už nevztahuje na státy EU-8 (ČR, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko, Polsko, Estonsko, Lotyšsko a Litevsko). To platí taktéž pro volný pracovní pohyb zaměstnanců, jakož i poskytování přeshraničních služeb: to jsou veškeré služby, které jsou poskytovány přes hranice na základě smlouvy o dílo nebo o dodání služby. Příklady: stavby montovaných domů, vývoj software, převzetí porubů, přenechávání pracovních sil a poradenství. Pozor - neplatí to však pro příslušníky ze třetích zemí, ani jako rodinné příslušníky a legálně pobývající zaměstnance. Odpadají veškeré příchodové bariéry. Mimo regulované profese, jejichž přijetí nebo vykonávání je v Rakousku vázáno na vlastnictví určitých profesních dokladů. příklad: zdravotnické profese, pedagogické a technické profese etc. Ochranná funkce pro zahraniční zaměstnance odpadá také. Konkurence a nasávací účinek na zahraniční pracovníky se masivně přiostří. Nově vstupuje v platnost zákon o potírání mzdového a sociálního dumpingu (LSDB-G) a kontrola nejnižších mezd místní územní zdravotní pojišťovnou a finanční policií (rozsáhlé kontrolní pravomoci). Veškeré podklady budou nyní jen v němčině, bylo zavedeno pokutové trestního řízení a vybírání kauce. Při opakovaném porušení je udělen zákaz poskytováníslužby. Uplatňuje se VO 883/2004 se zřetelem na vysílání OSVČ, musí být vykonávána i nadále podstatná činnost v zemi původu (25%) a musí být zachována podnikatelská struktura. Zvláště je potřeba brát ohled na: 4/1/1e ASGG: v případě vyslání a přenechávání mohou být mzdové nároky žalovány i v Rakousku a 14 AÜG: v případě přenechávání ručí rakouští zaměstnavatelé jako ručitelé za nároky na odměnu a zákonné odvody. Dále na 7c/3 AVRAG: generální dodavatel ručí jako ručitel při zániku ručení za nárok na odměnu zaměstnance svého subdodavatele a 67a/1 ASVG (zákon o ručení zadavatelů): ve stavebnictví a úklidových službách (stavebních objektů) ručí zadavatel za všechny zákonné odvody svých subdodavatelů. Volný pohyb pracovníků platí jen pro státní příslušníky skupiny 8 nových států EU ( vstup do EU ). Pokud podniky zaměstnávají občany třetích států nebo Bulharska a Rumunska, automaticky se v Rakousku spustí postup k vysílání do EU ( 18 odst. 12 zákona o zam.cizinců). Potřebné podklady k vysílání do EU jsou tedy uzavřené smlouvy o dílo, doklady o zaměstnání, sociálním pojištění (formulář A1) a odměňování jakož i odpovídající právo pobytu a zaměstnání v nečlenských zemích. Příslušníci třetích zemí, Bulharska a

5 5 Rumunska nesmějí ani po být přenecháváni do Rakouska (není k tomu možno získat povolení). Musí být dodržována ustanovení zákona o zaměstnávání cizinců, jakož i o vysílání zahraničních pracovníků do Rakouska. Je nutno řádně dodržovat odvádění všech odvodů ze mzdy a podmínky o pojištění a povinném hlášení. Pan Mukstadt zmínil i dodržování povinnosti oznámení dle zákona o zajištění v nezaměstnanosti (AlVG) aprohřešky proti ustanovení zákona o loterii, živnostenskému řádu a trestnímu zákoníku, zvláště v souvislosti se sociálními podvody. Připomněl také, co musí zahraniční zaměstnavatelé i zaměstnanci vědět o rakouském pracovním právu: Existují rozdílné formy zaměstnání : dělníci, zaměstnanci, volní poskytovatelé služeb, smlouva o dílo, zapůjčení zaměstnanci. Mzdové tarify jsou dány dle kolektivních smluv, existují ale i podnikové dohody. Přihlášení k sociálnímu pojištění zaměstnavatelem (zdravotní pojišťovna) musí proběhnout ještě před začátkem zaměstnání (směrodatný čas) a odhlášení během 7 dnů po ukončení zaměstnání. Zákonné zastoupení zaměstnavatelů je hospodářská komora WK, a zaměstnanců komora zaměstnanců AK a Rakouský odborový svaz (ÖGB a oborové odbory), podnikové rady a sdružení průmyslu. 3. Otázky účastníků: 1) Otázky Znojemského deníku: - Jaká jsou pravidla v souvislosti s uvolněním trhu práce? - Z hlediska běžného občana, co si bude muset vyřídit, jaké doklady, když bude chtít pracovat v Rakousku? Odpověď poskytl p.mukstadt: Žádné zvláštní povolení od AMS anebo od jiné instituce nepotřebuje. Už není potřebné pracovní povolení, ale ohlašovací povinnost zůstává. Každý dostane služební list, ve kterém bude uvedena pracovní doba, mzda.atd. Má to jenom informativní charakter. Chystají se přísné kontroly dodržování pracovních pravidel a obrovské pokuty pro firmy, které se proviní. Za dodržování pracovních podmínek je odpovědný šéf firmy, ať už je to firma česká nebo rakouská. 2) Otázka: Od kterého roku funguje v Rakousku finanční policie? Odpověď: Finanční policie existuje od roku 2011, ale podobný úřad byl pod názvem Kontrola ilegální práce již dříve. 3) Otázka: Objevily se plakáty upozorňující na volná pracovní místa v Rakousku je to oficiální kampaň? Odpověď:Ne, je to neoficiální. 4) Otázka: Budou nyní úřady práce více spolupracovat s AMS? Např. nabídka prac. míst? Odpověď: Spolupráce pobíhala i doposud, protože CZ občané pracující v AT se evidovali na ÚP, kde se jim vypočítávala podpora z toho, co si vydělali. Volná místa v zahraničí nabízí český portál EURES. Spolupráce mezi AMS a ÚP taky intenzivně probíhala na bázi projektu EXPAK. Nečekáme razantní posun v spolupráci mezi ÚP a AMS. Vítáme podporu a osvětu HK. Významnou roli při spolupráci služeb zaměstnanosti sehrál projekt EXPAK. Rakouský parlament nedávno schválil zákon proti dumpingu v mzdové a sociální oblasti. Zamezit má najímaní zahraničních pracovníků za nižší mzdy než jsou dohodnuty v kolektivních smlouvách. Podobná pravidla mají platit také pro firmy z ciziny, jež vyšlou pracovníky do alpské republiky. V případě porušení zákona hrozí podnikům vysoké pokuty. Přijetí normy patrně přispělo k tomu, že otevření pracovního trhu nekritizují ani místní odbory, jež je hlasně slyšet například při obhajování práv zaměstnanců a které zavedení přechodného období v minulosti obhajovaly.

6 4. V závěru: individuální rozhovory Fórum pro spolupráci 6