MÉDIA A SPOLEČNOST. JMM019, skupina G, PhDr. Martin Groman, Ph.D.

Transkript

1 MÉDIA A SPOLEČNOST JMM019, skupina G, PhDr. Martin Groman, Ph.D.

2 MÉDIA A SPOLEČNOST Československá média a společenské klima

3 Společnost po 1948 Politické procesy Doznívání odsunu Kolektivizace Měnová reforma Znárodňování Smyslem bylo upevnit dohled a moc nad společností jako celkem, aby nebylo tolik nutné dohlížet na jednotlivosti a řídit je. Mocným spoluhráčem se stal strach.

4 Nová komunikace Do února 1948 v zásadě stačilo, že média nebyla vlastněna soukromě. Po únoru došlo k posunu - média celkově změnila společenskou funkci. Vzorem byl model SSSR. Snaha o maximální kontrolu KSČ nad mediálním procesem - nad tokem informací.

5 Nová komunikace Média za svou činnosti neodpovídají sama sobě a potažmo veřejnosti, ale KSČ. Což z nich na jednu stranu dělá nástroje moci, na stranu druhou loutky zdánlivě bez vlastní iniciativy a činnosti. Ale jen zdánlivě. Média měla sloužit k prosazení zájmů KSČ, měla vyvolávat masový souhlas společnosti s vývojem ve státě na všech úrovních - de facto měla ukotvit mocenský monopol KSČ.

6 Nová komunikace Denní kontrolu obsahu médií po únoru 1948 prováděl rozhlasový a tiskový odbor ÚV KSČ a krajský aparát KSČ na své úrovni. Hodnotili, jak redakce pracují, spolupracují, případně měnili jejich vedení. To muselo dodržovat a správně interpretovat směrnice ÚV KSČ. Povolení k vydávání udílelo MI, ale to bylo de facto podřízeno aparátu KSČ - zde velký souboj dvou postav: Václava Kopeckého a Gustava Bareše.

7 Nová komunikace Od dubna 1953 přebírá cenzuru HSTD, samostatný útvar ministerstva vnitra. Propojení s StB. Rozhodně to ale neznamenalo, že by KSČ pustila cenzuru z dohledu. Naopak tiskový odbor úkoloval HSTD a roli také hrála ideologická komise sekretariátu ÚV KSČ. Cenzor z HSTD pracoval v každé redakci a tiskárně.

8 Informační zdroje Po únoru 1948 bez světových agentur Mezinárodní politiku komentoval pouze aparát KSČ ČTK se stala závislá na TASS - Dočkej času jako četka tassu Zanikla de facto vlastní síť zahraničních zpravodajů - TASS musel stačit

9 Tisk Zastaveny některé tituly (Akord, Dnešek, Kritický měsíčník, Listy), zanikl sociálněděmokratický tisk KSČ vydávala tři deníky - Rudé právo, Nová svoboda, Glos ludu. Následně přibyla Rovnost. Vydávala týdeník Květy, měsíčník Propagandista, časopis Funkcionář (Život strany), měsíčník Nová mysl. Také další strany NF měly své deníky a týdeníky (Mladá fronta, Svět v obrazech, Tvorba, Zemědělské noviny atd.) Od roku 1955 vychází Večerní Praha Zajímavý byl fenomén nástěnek, oběžníků nebo závodních a vesnických novin

10 Exilový a ilegální tisk Skutečnost - od roku 1949 v Ženevě - Kárnet, Kovtun, Peroutka, Suda, Pistorius, Stránský, Tigrid, Mládková, Matějka Tribuna Svědectví - Pavel Tigrid od roku 1956 U nás ilegální tiskoviny téměř vymizely, objevují se až v 60. letech

11 Rozhlas KSČ získala rozhlas mezi roky pod nepřímý vliv - především personální politikou V únoru 1948 přejímal rozhlas informace jen od Rudého práva, přímé přenosy jen z akcí KSČ, kromě příznivců KSČ nikdo nesměl do budovy Po únoru 1948 personální očista - odešli sympatizanti jiných stran i zkušení novináři jako Cincibus, Gel, Očadlík, F. K. Zeman a další Mladí komunisté je nemohli nahradit Rozhlas byl v dubnu 1948 zestátněn

12 Rozhlas Na počátku 50. let časté střídání ředitelů rozhlasu svědčí o nejistotě, co s rozhlasem a jak jej řídit Konference MEVRO naopak ukázala možnosti rozhlasu a jeho rozvoje 50. léta jsou i zde programově sterilní - Nejedlý a Hovoří Moskva, budování a fráze, procesy, na konci už náznaky kritiky - Tribuna naší vesnice, nebo zábavy například operní tvorba s Annou Hostomskou na přání posluchačů 60. léta přinášejí oživení a například na poli dramatické tvorby světovou úroveň - Jiří Horčička, Miloslav Stehlík (Linka důvěry), vzniká Concertino Praga

13 Rozhlas Uvolnění od počátku 60. let nejen v hudbě (Rádio Luxemburg a Gramotingltangl nebo Sám doma s hudbou), ale také v publicistice - rozhlas v té době přináší společnosti silnou generaci novinářů, zpravodajů, jakými se tisk primárně chlubit nemohl: Dienstbier, Dobrovský, Kyncl, Vaculík, Petránek, Ruml, Jaroslav Jírů a další. Fenomén rozhlasu po drátě a jeho vznik v letech Opozicí byla RFE a zahraniční rádia jako Hlas Ameriky, Deutsche Welle, BBC, Deutschlandfunk, Radio Luxemburg a další.

14 Televize Květen pravidelní zkušební vysílání Každodenně od roku 1958 Velký podíl živého vysílání, neexistovala záznamová technika - větší náročnost na kontrolu, proto také kratší doba vysílání Na počátku televize podřízena rozhlasu i programově, nejen organizačně

15 Televize Programově televize přínosná až od 60. let, v 50. letech hledala v zásadě cesty, jakými by se mohla ubírat V 60. letech už nachází svůj program - soutěže (Hádej, hádej, hadači) a seriály (Tři chlapi v chalupě) Od 60. let také spory s cenzurou - například pořad Zvědavá kamera, kde mimo jiné Otta Bednářová popsala příběh dívky, která má být vyhozena ze školy pro nevhodný třídní původ rodičů. Výsledkem bylo zostření dohledu nad obsahem pořadů v televizi. Další tvůrci: Jindřich Fairaizl, Jiří Kantůrek, Jindřiška Smetanová

16 Novinář Dostal v novém systému novou funkci - jeho hlavní rolí, hlavním principem jeho práce byla služebnost Zaniká hranice mezi zprávou a komentářem - ideologické vysvětlení situace je na prvním místě Domácí informace podléhají selekci, zahraniční jsou z TASS, ekonomika je pouze výsledek snahy našich pracujících a jakékoli úspěchy v kultuře nebo sportu jsou způsobeny novými podmínkami v novém režimu. Kritika neexistuje. Kontorla médií především skrze personální politiku, novináři žili v trvalém strachu o práci.

17 Novinář Pokud byl novinář nespolehlivý, zakročil proti němu akční výbor - v tomto případě hlavně akční výbor Svazu novinářů, který měl na starosti už čistky v únoru 1948 Média si na sebe také nemusela vydělávat, ale jejich náklady se hradily ze státního rozpočtu - nebyla tedy ekonomicky soběstačná, ale závislá Roli hrálo také udílení prebend jako podíl na moci (šéfredaktor RP) nebo možnostmi rekreace - zámek Svaz novinářů

18 Shrnutí 50. léta provázejí personální čistky akčních výborů NF i mezi novináři Tuto profesi je třeba pacifikovat a udělat z ní nástroj upevňování moci KSČ ve státě Jediným místem svobodné české žurnalistiky byla v té době exilová periodika a Rádio Svobodná Evropa Mediální produkce u nás byla přísně kontrolována - hlavně po stránce obsahové a personální Vyžadovala služebnost a stranickost místo nezávislosti a nestranosti

19 Shrnutí Vznikla HSTD Rozhlas vzdělával i bavil, určoval hudební vkus, pronikal do každé rodiny V roce 1953 přišla televize a postupně se začala stávat dominantním médiem, její vliv ale ještě nebyl tak zásadní, aby se stala hlavním nástrojem propagandy - to až po roce 1968 Ekonomika se potýkala s potížemi, které nezahladila ani měnová reforma 1953 a na počátku 60. let došlo de facto ke kolapsu hospodářství, vázlo zásobování, stát byl neproduktivní. Československo spělo k reformám. Média v nich sehrají zásadní roli.

20 Literatura BEDNAŘÍK, Petr - CEBE, Jan: Vývoj médií v Československu od února 1948 do prosince In: Sborník Národního muzea v Praze, řada C - Literární historie. Roč. 53 (2008), č. 1-4, s BUDÍN, Stanislav: Jak to vlastně bylo. Praha, Torst DRÁPALA, Milan: Na ztracené vartě Západu: antologie české nesocialistické publicistiky z let Praha, Prostor GROMAN, Martin KARFÍK, Vladimír: Ztraceni v davu. Osudy novinářů ve 20. století. Praha, Matfyzpress s. KAPLAN, Karel TOMÁŠEK Dušan: O cenzuře v Československu v letech Edice Sešity ÚSD, svazek 22. Praha, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR 1994, 183 stran. KAPLAN, Karel: Cenzura v Československu In Studie. Křesťanská akademie v Římě. Číslo 90, ročník VI (1983), s KNAPÍK, Jiří: Kdo byl kdo v naší kulturní politice Praha, Libri KNAPÍK, Jiří: Kdo spoutal naši kulturu: portrét stalinisty Gustava Bareše. Přerov, Šárka KÖPPLOVÁ, Barbara KRYŠPÍNOVÁ, Jitka BEDNAŘÍK, Petr ČÁBELOVÁ, Lenka MORAVEC, Václav: Dějiny českých médií v datech: rozhlas, televize, mediální právo. Praha, Karolinum s. PÁVOVÁ, Jana: Demagog ve službách strany: portrét komunistického politika a ideologa Václava Kopeckého. Praha, Ústav pro studium totalitních režimů TOMEK, Prokop: Na vlnách Rádia Svobodná Evropa příběh Jaroslava a Pavla Pecháčkových. In: Paměť a dějiny č. 3/2008. ZIERIS, Karel František: Nové základy českého periodického tisku. Praha, Orbis s.

21 DĚKUJI A NA VIDĚNOU ZA TÝDEN martin@groman.cz,