173 S Y R E N A. IV. čtvrtletí let SYRENA let KLUBU

Transkript

1 S Y R E N A Vyznamenaná medailí Za zásluhy o rozvoj filatelistických publikací Svazem polských filatelistů KARVINÁ 37 let KLUBU let SYRENA IV. čtvrtletí 2009 Vyznamenaný Zlatým Čestným Odznakem PZF KLUB JE ČLENEM STF-SČF PRAHA A PRACUJE POD PATRONACÍ KF KARVINÁ

2 - 2 - Pozvání ke specializaci emise 75 lat ruchu filatelistycznego w Polsce (75. let filatelistického hnutí v Polsku), vydání z r ) Podręcznik specjalizowany polskich znaczków pocztowych (Specializovaná příručka polských pońtovních známek ) vede známky pod katal. číslem Při popisu údajů o této emisi mimo jiné uvádí: Ofset PWPW, tisk formami šestisektorovými v aršících, na aršíku soutisk známek 4x3 známková pole, sestava známek ve tvaru šachovnice. Aršík obsahuje každou známku 6x. Perforace hřebenová ZHř. 11½ : 11¼. Označení sektoru arabskou číslicí v pravém dolním rohu aršíkového pole. Dále uvádí: dodnes není známo, jak byly jednotlivé sektory (aršíková pole) na tiskovém archu vůči sobě uloženy. 2) Katalog Fischer, Díl I a 3) Katalog specjalizowany znaków pocztowych ziem polskich (Specializovaný katalog pońtovních známek na polském území).taktéž neuvádí jak byla arńíková pole na tiskovém archu sestavena. Ve filatelistických publikacích bylo na toto téma napsáno velice málo. Jedině zpravodaj Syrena v číslech 91 a 94 z r publikoval články s tématikou této emise a jako první představil arńík ze sektoru č. 3 s přeperforovaným levým i pravým okrajem arńíku. Literatura 2) a 3) vede známky pod katal. číslem Neobjasněné skutečnosti svádějí k tomu, aby se sběratel, specialista touto problematikou zabýval. Po letech hledání a shromažďování materiálu lze dojít u této emise k určitým závěrům. Zvláńtní význam mají tyto skutečnosti: Nález arńíku (fot. 1) s označením tiskového sektoru: 2 v pravém horním rohu arńíku a na tomtéž arńíku označení tiskového sektoru 3 v pravém dolním rohu arńíku. Výskyt obou označení na jednom arńíku je v důsledku nesprávného řezu (posunu řezu). Svědčí to o tom, že arńíky tiskového sektoru 2 a 3 byly na tiskovém archu nad sebou s nápisem na horním okraji. Nebyly tedy ležmo vedle sebe. fot. 1 Nález arńíků se zcela properforovaným levým i pravým okrajem (fot. 2): u sektoru 1 - nález z r. 2007, u sektoru 2 - nález z r a u sektoru 3 - popsaný již v roce 1998 objasnil způsob (a vlastně dva způsoby provedení perforace arńíků). Nebyly nalezeny arńíky ze sektorů č. 4, 5 a 6, které by měly zcela properforovaný levý i pravý okraj arńíku.

3 - 3 - sektor 1 sektor 2 sektor 3 fot. 2 Rozměry arńíků, které jsme měli k dispozici byly následující: - ńířka 142,5 147,5 mm, v průměru 145 mm, každý svislý okraj ńiroký 8 12 mm, - výńka 157,0 159,0 mm, v průměru 158 mm, oba vodorovné okraje ńiroké 39,5 mm. Tiskový arch v sestavě podle fot.4 by měl mít rozměr kolem 300 mm x 460 mm (+ technologické okraje). Vńechny prozkoumané arńíky byly perforovány vodorovně zleva doprava, což znázorňuje fot.3. Ńipky znázorňují místa styku mezi následnými údery perforátoru. Částečný perforační hřeben na fot.5. Uvažujeme-li, že na tiskovém archu vnitřní vodorovné okraje (s názvem emise na horním okraji arńíků) měly výńku, která se rovná výńce jedné známky (39,5 mm) a svislý vnitřní okraj mezi arńíky měl ńířku, která se rovná ńířce známky (31,5 mm), vńechno ukazuje na to, že tyto okraje nebyly ořezány v době dělení perforačního archu na archy přepážkové. Uvažujeme, že tak byly ořezány okraje tiskového archu spolu s tiskovými křížky a nápichovými body. Proto se na arńících nenacházejí. fot. 3

4 3 x 39,5 39,5 3 x 39,5 39,5 3 x 39,5-4 - \ 4 x 31,5 4 x 31,5 31,5 4 1 fot fot. 4 elektronická montáž Analýza dostupného materiálu dovoluje vyslovit hypotézu, že perforace by- la provedena jedním hřebenem o výńce 3 známek (fot. 5) x 3, s 2 mezerami 39,5 mm, to je 21 perforačních jehel, a to vždy ve stejném směru, ale dvěma různými způsoby: 1) - pěti údery částečného hřebene perforace přes jednotlivé tiskové sektory. Perforační arch tak obsahoval buď tiskové sektory 4, 5 a 6 nebo sektory 1, 2 a 3 (poloviny tiskového archu). Arńíky vńech ńesti sektorů tak mají částečně properforovaný levý a celkem properforovaný pravý okraj arńíku. 2) - deseti údery částečného hřebene přes celý tiskový arch. Perforační arch se rovnal tiskovému archu. Arńíky ze sektorů 4, 5 a 6 mají pak částečně properforovaný levý a celkem properforovaný pravý okraj arńíků. Následně pak arńíky ze sektorů 1, 2 a 3 mají zcela properforovaný levý i pravý okraj arńíků. Velice nízký počet nálezů arńíků s properforovaným levým i pravým okrajem svědčí o tom, že převážná část nákladu arńíků byla perforovaná jen prvním způsobem perforace. A je zde otázka: proč?? Kdyby převážná část nákladu (více než 83 tisíc kusů arńíků) vyžadovala prove-

5 - 5 - dení perforace oběma způsoby perforace, pak by počet arńíků ze sektorů 1, 2 a 3 s properforovaným levým i pravým okrajem byl více méně stejný, jak počet arńíků ze sektorů 1, 2 a 3 s částečně properforovaným levým a zcela properforovaným pravým okrajem arńíků. Možná se to někomu podaří vyřeńit. Tabulka charakteristických znaků tiskových odchylek u známek, katal. č. Fischer 1705 a č.katal. Fischer sektor množství zkoumaných množství aršíků s odchylkou 01 černá linka nad "K" POLSKA je křivá 1 9 5,11 0,82 02 černá ryska do písmene "g" gr. mezi "6" a "0" nominálu ,39 1,37 03 černá tečka pod písmenem " L" POLSKA ,23 1,65 04 černá skvrna v písmeně "S" POLSKA 1 6 3,41 0,55 05 černé tečky (obyčejně 5)* na bílém poli vlajky 2, 4, 5, 7, 10, ,77 14,85 06 bílá skvrna (díra v balóně) vedle druhého lana zleva ,11 0,92 07 Přerušné " P " zleva v POLSKA 2 4 2,27 0,37 08 bílá skvrna (dírka v balónu) pod vlajkou 2 5 2,84 0,46 09 černá skvrna na pravém rukávu 3 6 3,41 0,64 10 červená tečka mezi " L" a " I " FILATELISTYCZNEGO ,43 8,89 11 černá, podélná, šikmá skvrna pod " r " v gr ,39 1,19 12 žlutá skvrna (" slunce") nad třechou 4 4 2,27 0,37 13 černá skvrna ("kámen") před budovou ,11 5,13 14 černá tečka za rámkem zprava ,86 3,94 15 přerušený rámek zprava 5 4 2,27 0,37 16 poškozená číslice " O " nominálu 5 3 1,70 0,27 17 černá tečka pod písmenem " O " POLSKA 5 3 1,70 0,27 18 červená tečka vpravo od čepičky 6 4 2,27 0,37 19 zesílení spodní části " O " POLSKA 6 6 3,41 0, modrá tečka nad " A " FILATELISTYCZNEGO ,39 1,28 21 černá tečka na levém rukávu ,00 9,17 22 černá skvrna na předloktí levé ruky ,52 1,37 23 červená tečka mezi čepičkou a " N " ZNACZKA 9 3 1,70 0, černá, svislá ryska pod " I " MICHALUK 9 7 3,98 0,64 25 černá tečka vedle levého lokte 9 4 2,27 0, okraje č. popis odchylky procento výskytu 26 poškozená svislá část " K " POLSKA dole zprava 9 3 1,70 0,27 27 skvrna ("čočka") na pravém oku 9 6 3,41 0,55 28 poškozené " L " POLSKA ,27 0,37 29 černá tečka dole pod svislicí " L " POLSKA ,66 1,56 30 červená tečka u levého ramene ,70 0,27 31 černá skvrna na zápěstí levé ruky ,98 0,64 32 černá " šipka" u balónu pod vlajkou ,25 1,01 33 poškozená horní část svislice " K " POLSKA zprava ,41 0,57 34 modrá tečka na dolním okraji pod 12. zn. polem - 7 3,98 0,64 35 černá tečka na dolním okraji zleva ,23 1,70 pole aršíků známek * 5,11 0,85 množství teček a sytost černé barvy se mění i u téhož známkového pole a sektoru % výskytu aršíků s odchylkou=množství kusů aršíků s odchylkou:počet prověřených aršíků (176)x100 % výskytu aršíků s odchylkou=množství kusů známek s odchylkou:množstvím prověřených kusů příslušné známky (1091)x100

6 - 6 - U známky 60gr. Fi 1705 (viz elektronická montáž tiskových odchylek dole), se na každém tiskovém sektoru mohou společně vyskytnout jen tiskové odchylky č. 03, 10 a 21. Známka katal. č PSPZP (1), katal.č.1705 Katalog Fischer (2) nebo KSZPZP (3) s označením vńech tiskových odchylek (elektronická montáž)

7 - 7 - Známka katal. č PSPZP (1), katal. č Katalog Fischer (2) nebo KSZPZP (3) s označením vńech tiskových odchylek (elektronická montáž) U známky 60 gr. Fi 1706 (viz elektronická montáž tiskových odchylek na této straně nahoře) se na každém, tiskovém sektoru mohou společně vyskytnout pouze tiskové odchylky č. 13 a 14.

8 - 8 - Přehled vńech tiskových odchylek s čísly 01 až 35 od obou známek, které se nacházejí na arńíku

9 - 9 - Dalńí problém, to jsou tiskové odchylky. Možnost provedení velkých, kvalitních zvětńenin umožňuje objevení, popsání a skenování i těch nejdrobnějńích odchylek, které jsou charakteristické pro to které známkové pole arńíku daného sektoru. Pochopitelně větńinu z nich (mnohé??) není potřeba oceňovat v katalozích. Ocenit se může případně jen některé, nejvýraznějńí, viditelné třeba i pouhým okem. Vńechny objevené tiskové odchylky ale mohou posloužit k určení polohy dané známky na přísluńném arńíkovém poli (sektoru). Zajímavostí je to, že větńina z dříve nebo dnes popsaných tiskových odchylek se nenachází na vńech prohlédnutých arńících z přísluńného sektoru a pouze 5 se jich nachází na vńech tiskových sektorech! Při této práci jsem prohlédl celkem 176 přepážkových archů (arńíků) a 35 známek ve dvojicích, čili celkem 1091 kusů od každé známky. Na straně 5 této Syreny je tabulka charakteristických znaků (tiskových odchylek), které se opakují a na stranách 6 a 7 této Syreny je jejich vyobrazení pro každou známku zvláńť. Následuje i souhrnný přehled tiskových odchylek č.01 až 35 od obou známek, a to na str.8 této Syreny. Tiskové odchylky jsou pro přehlednost číslovány.při zhotovení skenů jsem zapojil funkci zaostři obraz a automatické tónování Při montáži jsem dodatečně formátoval obraz. Zmínku o výskytu vyžadují jeńtě i dalńí (a možná i jiné, mi neznámé), výrazné tiskové odchylky, které jsem zjistil na zkoumaných arńících a jednotlivých známkách. Přináńím jejich popis v tabulce dole a následně na straně 10 této Syreny i jejich vyobrazení. Zjińtěné dodatečné odchylky jsou opět pro přehlednost číslovány čísly od 101 do 123. katal.č. Fischer zn.p sektor č. popis tiskové odchylky pole poškozené písmeno " P " POLSKA zprava tečka u čepice červená spirála na levém rukávě poškozené písmeno " K " POLSKA dole přerušený rám nad " P " POLSKA červená tečka pod " P " POLSKA bílé skvrny pod rukou a zápěstím levé ruky černá skvrna na " H " RUCHU bílá skvrna pod čepičkou nad pravým spánkem černá tečka pod " g " gr skvrna v " L " POLSKA vpravo, dole bílé skvrny ve vlasech u pravého ucha poškozené " K " POLSKA mezi nožkami dole černá skvrna za " O " POLSKA bílá skvrna pod zápěstím levé ruky škrt přes " 60 " nominále skvrna v " L" POLSKA dole poškozené " O " v nominále vlevo nahoře žlutá skvrna na levé ruce černá tečka na pravém okraji za rámkem zn bílá skvra ve vlasech u levého ucha skvrna pod stínem levé ruky 11 + okraj 123 horní: černá tečka nad " U " RUCHU - + Tabulka přináńí přehled dalńích, charakteristických tiskových odchylek na které jsem při zkoumání arńíků narazil. V tabulce je vždy uvedeno, na kterém známkovém poli a sektoru se přísluńná tisková odchylka nachází. Přehled vyobrazení vńech tiskových odchylek č. 101 až 126 je na str. 9 a

10 Nezávisle na tom, co zde bylo uvedeno, existuje celá řada drobných, tiskových odchylek, které podle mne nemá cenu publikovat.svědčí o nekvalitním způsobu tisku známek, pro zajímavost uvádím jich jen několik. Ne vždy byly soutisky barev pečlivě nastaveny. Existují proto i posuny barev v různých směrech. Tato práce není konečná a vyčerpávající. Je to vlastně jen pozvání ke specializaci a navedení zájmu se emisí blíže zabývat! Vńechny případné připomínky a doplnění prosím poslat mailem na adresu: emil.k@2com.pl Pro Syrenu připravil ing. Emil KARZEŁEK, překlad ing. Jiří Jan KRÁL

11 Zajímavé razítko administrativy Červeného kříņe ńpitálu v Lázních Darkov z období I. světové války na pohlednici s vyobrazením tehdejńí pońty v Darkově (dnes Karviná - Lázně Darkov). Dopisnice, (její přední a zadní strana je nahoře) je zajímavá 2x. Je na ní mezi jinými i budova označená jako Post, čili tehdejńí pońta a je na ní i zajímavé razítko tehdejńí administrativy Červeného křížeńpitálu, který byl v Lázních Darkov. Lázně se za války staly ozdravovnou a léčebnou raněných vojáků. Pohlednici nám poslal na ukázku mgr. Janusz MANTERYS a srdečně mu za ni děkujeme. Na pohlednici jsou dvě budovy lázní, a sice Lorihof a Kinderheim. Obě budovy slouží lázním i dnes včetně dětského sanatoria. Nás ale zaujala tehdejńí budova pońty. Byl jsem se na místě přesvědčit o tom, zda budova stojí jeńtě dnes a co je v ní umístěno? Tato budova je hned kousek vedle u Starých lázní v Lázeňském parku. Dnes je trochu pozměněna, má o jedno patro více a je to lázeňská budova s názvem Maryčka. Druhou zajímavostí je razítko Červeného kříže na zásilce otińtěné. Sloužilo

12 tehdy jako útvarové razítko. Je otińtěno hned vedle expedičního razítka zásilky patřící pońtě Fryńtát (dnes Karviná - Fryńtát, ). Razítko je Bohužel ńpatně čitelné včetně údajů o datu expedice zásilky na něm uvedeném. Text na razítku ČK je Verwaltung des Roten Kreuz-Spitales in Bad Darkau. Otisk razítka je červe-ný, dvoukruhové razítko má průměry 34 a 21 mm. Zásilka je poslána do Opavy. Reprodukce razítka je vlevo. Nezávisle na ukázce mgr. Manteryse jsme dostali druhou zásilku s tímto razítkem Červeného kříže poslanou na soukromou osobu do Prahy 1. Její reprodukce je dole. I na této zásilce je expediční razítko velice nevýrazně otińtěno. Lze na něm přečíst vlevo DARKAU. Je to razítko asi Typu G 17 (jiné razítko tehdy na pońtě v Darkově nebylo, Katal. č. 381/1, v použití bylo od roku Viz Monografie Díl 13 str.196). Zásilka má otisk cenzurního razítka WEITERLEITEN v rámečku, 60x9 mm. Je to s největńí pravděpodobností cenzurní razítko Bohumína (Viz Syrena 103 na str. 5, cenzurní razítko je typu W4, otisk červeně-fialový). Podle katalogu cenzurních razítek bylo toto v použití od června 1915 do srpna Může to být ale cenzurní razítko i jiné, než bohumínské. Na zásilce je opět dvoukruhové, stejné razítko Červeného kříže jak u první zásilky s červeným otiskem. V červené barvě je na zásilku otińtěno i razítko jednořádkové, zcela v levém horním rohu zásilky Militärpflege. Odesílatel píńe, že je nemocen a je momentálně v lázních. Podpisem se připojují i dalńí, zřejmě pacienti. Za druhou ukázku děkujeme Dr. Adrianu JUNGOVI. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL *********************************************************************************** Mělo by to být druhé, nejstarńí známé razítko vlakové pońty s iniciály *Č.S.P.*, jiņ československé, pouņité na Slovensku (před vznikem Československa na původním území Horních Uher). Obě následující ukázky nám poslal kolega ing.mirko Bachratý z Bratislavy, známá to osobnost z československé a dnes slovenské filatelie. První zásilkou je zásilka polní pońty - útvarové razítko Čs.pohraniční a nádraņní stráņ.barva červeně fialová. Útvarové razítko je na zásilce otińtěno nevý-

13 razně vlevo od expedičního razítka vlakové pońty SUCHÁ HORA-KRALOVANY/ 951a s datem 28.VIII Razítko vlakové pońty je již s iniciály *Č.S.P.*, tedy československého typu. Vlaková pońta 951 tehdy používala tato expediční razítka : Katal. č. 448/1 KRALOVANY-SUCHÁ HORA *Č.S.P.*/ 951a Typ V 21 (v použití ??), Katal. č. 448/2 SUCHÁ HORA-KRALOVANY *Č.S.P.*/ 951a Typ V 21 (v použití ??). Obě razítka byla od r.1932 nahrazena novým typem razítka bez *Č.S.P.* jen se třemi hvězdičkami. Mezi tím vlaková pońta 951 používala razítka s názvem i jiné trati: Katal. č. 448/3 VRÚTKY-SUCHÁ HORA ***/ 951a Typ V 22 (v použití , Katal. č. 448/4 SUCHÁ HORA VRÚTKY *** / 951a Typ V 22 (v použití , Katal. č. 448/7 ŅILINA-SUCHÁ HORA ***/ 951a Typ V 22 (v použití ??), Katal. č. 448/8 SUCHÁ HORA-ŅILINA ***/ 951a Typ V 22 (v použití ??), Katal. č. 448/5 KRALOVANY-SUCHÁ HORA ***/ 951a Typ V 22 (v použití ), Katal. č. 448/6 SUCHÁ HORA-KRALOVANY ***/ 951a Typ V 22 (v použití ).Překreslená reprodukce razítka je vlevo z r Katal. č. 448/9 KRALOVANY-SUCHÁ HORA* 951a, Typ V 22 (v použití bylo ??), Katal. č. 448/10 SUCHÁ HORA-KRALOVANY * 951a, Typ V 22 (v použití bylo ??).(Viz Monografie 17/2 str ). Oravská župa byla obsazena československým vojskem koncem roku 1918 O tom, které obce připadnou Československu a které Polsku měl rozhodnout plebiscit. Ten se ale stejně nakonec jak na Těńínském Slezsku nekonal. Původní Uhersko-Haličská hranice nebyla ale Československem obhájena. Rozhodnutím Konference velvyslanců o Těńínsku, Oravě a Spińi ze dne byla nová hranice upravena tak, že na Oravě bylo Polsku postoupeno celkem Zásilka československé polní pońty s vlakovým razítkem 951/a z 28.VIII obcí. Mezi postoupenými obcemi Polsku byla i Suchá Hora. Konečnou úpravu státní hranice mezi Československem a Polskem dohodla až Mezinárodní rozhraničovací komise v Brně 11. února 1924 a konference v Krakově 29. dubna Československo dostalo zpět oravské obce Hladovku a Suchou Horu a Polsku byla odstoupena obec Slovenská Lipnica (místní část obce Dolná Lipnica). Na území Oravy byla státní hranice vymezena ve dnech Obec Suchou Horu obsadili Poláci znovu v roce 1938 ( ). Poláci změnili název na SUCHA GÓRA ORAWSKA. Po poráž-

14 ce Polska Německem v r.1939 byla obec znovu připojena k tehdy již Slovenskému ńtátu ( ) a obec dostala znovu název jen Suchá Hora. Slovensko dostalo toto území zpět za zásluhy o tažení proti Polsku v r.1939 po boku Německa. Polskem obsazená obec používala následující razítka: SUCHA HORA /a (použití listopad a prosinec 1938, doloženo z 27.XI.1938, Syrena č.7 / str.11), SUCHA GÓRA ORAWSKA /a (použití od konce prosince 1938). Předpokládá se i výskyt R-razítka s názvem SUCHA HORA i SUCHA GÓRA ORAWSKA z období polského záboru (Fil.č.15 z r.1991, Filatelistické seńity str.207). Přivítali bychom ukázku použití polského, expedičního razítka SUCHA GÓRA ORAWSKA/a na zásilce včetně zásilek s oběma R-razítky. Druhá zásilka s razítkem vlakové pońty SUCHÁ HORA-KRALOVANY 951a *Č.S.P* je rovněž typu V 21. Je poslána do Brna Králova Pole již soukromně. Je vyplacena 20 hal.známkou Hradčany s přetiskem SO/1920. Na razítku i v textu je datum 19.V Viz reprodukce nahoře. Vlaková pońta Suchá Hora-Kralovany byla v provozu již před I.světovou válkou, a to od r Viz Monografie Díl 15 str.474. Na trati jezdily dvě vlakové pońty, a sice č.289 SZ a 290 SZ. Katal.č.1491/1 KRALOVÁN-SZUCHAHO- RA 289 SZ Typ G 521, v použití od r.1899, Katal.č.1491/2 SZUCHAHORA-KRALO- VÁN 289 SZ Typ G521,v použití od r.1899, Katal.č.1492/1 KRALOVÁN-SZUCHAHO- RA 290 SZ Typ G521, v použití od r.1899, Katal.č.1492/2 SZUCHAHORA-KRALO- VÁN 290 SZ Typ G521,v použití od r Reprodukce tohoto razítka je zcela vlevo s datem 905 AUG 25 ( ). O vlakové pońtě Suchá Hora Kralovany píńe i Monografie Díl 16 II na str.370. Tato monografie ale vede v použití po r.1918 jen vlakovou pońtu č.289 SZ.Vede ji pod: Katal. č. 10/1 KRALOVÁN-SZUCHAHORA 289 SZ jako Typ V17. Místo doby použití uvádí jen tečky v závorkách.viz reprodukce nahoře vpravo razítko s datem 918 DEC 20 ( ). Proč tedy u doby použití jsou jen ty tečky?? Katal.č.10/2 SZUCHAHORA-KRALOVÁN 289 SZ jako Typ V17. Dobu použití uvádí , bodové ohodnocení razítka je 50b.

15 O vlakové pońtě 290 SZ se Monografie Díl 16 II vůbec nezmiňuje. Buď to autoři Monografie zapomněli uvést nebo prostě neměli materiál o tom, že vlaková pońta s tímto číslem byla provozována. Dalńí možnost je ta, že v období byla z uherských vlakových pońt používána jen vlaková pońta č.289 SZ a vlaková pońta č.290 SZ prostě provozována nebyla. Jasno do tohoto problému mohou přinést jen dalńí případné nálezy zásilek z té doby. Nańe zásilka, ukázka č.1 s datem 28.VIII.19-5 (str.č.13 této Syreny), je tedy určitě z období, kdy původně uherské razítko vlakové pońty 289 SZ bylo nahrazeno československým razítkem vlakové pońty č.951 a. Jestliže Monografie Díl 15 na str.474 uvádí použití razítek vlakové pońty uherské č.289 SZ a 290 SZ do roku 1925 pro směr Kralovany-Suchá Hora a do roku 1920 pro směr opačný, je to určitě omyl nebo vědomá nepravda!!?? Na stejné trati jezdila i vlaková pońta č.952. I ona používala nová československá razítka nejdříve Typu V 21 a později V 22: Katal.č.449/1 KRALOVANY-SUCHÁ HORA *Č.S.P.*/ 952a,Typ V 21, známá doba použití , reprodukce vlevo s datem 4.IV.31 Katal.č.449/2 SUCHÁ HORA-KRALOVANY *Č.S.P.*/ 952a,Typ V 21, známá doba použití , Katal.č.449/3 KRALOVANY-SUCHÁ HORA *** 952a, Typ V 22, známá doba použití ??, Katal.č.449/4 SUCHÁ HORA-KRALOVANY *** 952a, Typ V 22, známá doba použití ?? O vlakových pońtách na trati Suchá Hora-Kralovany píńe i Monografie Díl 5 na str.143/144. Uvádí informace o vlakové pońtě č.951a i o vlakové pońtě 952a: -Vlaková pońta 951a SUCHÁ HORA-KRALOVANY s iniciály *Č.S.P.* (Typ V 21) píńe o pohlednici se známkou Hradčany 2x10 hal. s přetiskem SO/1920, perforace ZHř.13 ¾, datum použití (nańe ukázky jsou z a z ). -Vlaková pońta č.952a SUCHÁ HORA-KRALOVANY s iniciály *Č.S.P.*(Typ V 21) přináńí reprodukci pohlednice se známkou Hradčany 20 hal s přetiskem SO/1920, datum Za obě ukázky příteli ing.mirko Bachratému děkujeme a srdečně jej zdravíme do Bratislavy. Jeho ukázky mne vyprovokovaly k hlubńímu prostudování dané problematiky. Rádi přijmeme dalńí materiály, které by dnes zveřejněné údaje v Syreně o problematice doplnily. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL. *********************************************************************************** Největńí polská rarita po roce 1945! Jedná se o obrácený střed známky 20 gr. z olympijské série vydané k XVI.OH v Melbourne. Známky byly tińtěny ofsetem kombinovaným ocelotiskem. Tisková forma byla 4-sektorová, sektor, po rozřezání přepážkový arch obsahuje 42 známek (6x7). Perforace ZHř. 11¼. Ačkoliv byla známka vydána v r. 1956, zmínka o této raritě se poprvé objevila v časopise Filatelista v roce 1958 na str. 58. Byla to velice strohá informace: V zásobách olympijských známek nominální hodnoty 20 gr. se našel arch známek s obráceným středem. Několik těchto známek bylo možno vyhrát ve vánoční loterii, kterou pořádal Závodní výbor PPF RUCH pro své pracovníky. V článku je publikován názor, že známky měly být poslány do Poš-tovního muzea. Vyslovuje se tam hluboké pobouření čtenářů nad tím, že známky byly zavedeny do pro-deje, byť formou loterie. Druhá informace se objevila v časopise Filatelista až v roce 1959 na str Czesław Damowski, expert Badatelsko-studijní komise PZF píńe, že mu byly předloženy vńechny známky uvedené olympijské série s obrácenými středy mimo známky nominální hodnoty 1,55 zł. Vńechny známky měly obrácený střed mistrně přelepený, známka nominální hodnoty 60 gr. měla některé své prvky dokonce doretuńovány. Přelepení bylo provedeno tak, že to neńlo zjistit ani pouhým okem, ani za pomoci lupy. Nápadné bylo

16 ale položení vláken v papíru známek. Pod UV lampou byla místa slepení vidět výrazně jako věnce kolem středu. Vńechny známky měly od strany lepu nanesenou novou papírovou hmotu a nový, faleńný lep. Tento expert ale nezpochy-bňuje pravý nález známek 20 gr. s obráceným středem! Poprvé se objevil razítkovaný, pravý dolní rohový čtyřblok známky 20 gr. s obráceným středem v časopise Filatelista až v roce 1988 na str Píńe se tam o tom, že známky se objevily v r s razítkem pońty KATOWICE 1 s datem Zjistila to pracovnice pońty až po oražení známek pro dodávku razítkovaných známek do novinkové služby. Zavolala proto vedoucího pana Gładkowskiego. Ten vzal arch známek s jedním otiskem razítka a předal ho řediteli RUCH. Oraženy byly jen jedním razítkem uprostřed 4 známky z dolního rohu PA (publikováno Syrena č. 35 str. 8).Více jak půl roku pak ležel arch v trezoru. Frmol byl kolem archu až na přelomu roku , kdy Závodní výbor PPF organizoval pro své pracovníky vánoční loterii a několik kusů známek z archu do loterie dal. Cena losu v loterii byla tehdy 5 zł. Čtveřici známek tehdy získaly 4 pracovnice pońty, které známky nesbíraly a ochotně je přepustily zájemci za dosti vysoký obnos. Nějaký pan Żdanowicz tak získal tuto čtveřici známek, ostatní ńťastlivci pak získali jen každý po jednom kuse. Ony čtyři pracovnice dostaly totiž čtveřici známek pro vńechny čtyři neroztrženou. Jednotlivé exempláře prodávali později ńťastní nabyvatelé postupně za značné obnosy. Co se stalo se čtveřicí známek pana Żdanowicze se neví! Čtveřici prý po jeho smrti získal v 60-letech sběratel z Krakova. Dvojici známek s obráceným středem prodalo ředitelství PPF RUCH jeńtě v r po 20 gr.!!- (nominál) Hlavnímu výboru Oddílu PZF ve Varńavě. O několik let později dostal druhou dvojici známek darem od ředitelství PPF RUCH ke svým ńedesátinám pan Emil HERBST, bývalý ředitel PPF RUCH. Zbytek archu v počtu přes 20 kusů známek byl předán do Pońtovního muzea ve Vroclavi, kde byla jedna čtveřice z archu zařazena do reprezentačního exponátu muzea. V první fázi tisku se tiskl rám a nominální hodnota. Ve druhé fázi pak střed známky. Zde prý dońlo k obrácení archu vkládaného do stroje před druhou fázi tisku. Bylo to uděláno omylem? Nebo kontrola po překontrolování 1 fáze tisku dala nehotový arch na hromadu pro tisk 2 fáze náhodou právě obráceně? Tato teze ale neobstojí, protože střední ovál známky není přesně ve středu známky, ale je posunut o něco výńe. Znalci zastávají proto názor, že obrácený střed byl vyroben cílevědomě a úmyslně. Jelikož tisková forma byla čtyř sektorová, obsahovala tedy celkem 4 přepážkové archy známek po 6x7=42 kusů známek. O osudu jednoho se ví, ale co zbývající tři?? Cílevědomost a úmyslnost výroby této rarity připouńtí, že někde jeńtě ve světě mohou být ty dalńí tři archy (??). Mohla je také vyřadit do skartu kontrola v tiskárně, ale proč by vyřazovala jen tři ze čtyř?? Počátkem roku 1957 se zase nańel náhodou arch známky 60 gr. bez perforace. Existuje jeńtě jedna zajímavost u této série, a sice u známky 10 gr., kde ńermíř na známce bojuje s medailí zavěńenou na krku. Toto prý bylo ale v průběhu tisku zjińtěno a následně opraveno. Unikátní čtveřice známek z reprezentačního exponátu Pońtovního muzea ve Vroclavi byla poprvé vystavena i u nás v Praze v Polském kulturním a informačním středisku u příležitosti jubilea XXX.let PLR. Přičinil se o to pracovník polského zastupitelského úřadu v Praze pan Fabian BURA, známý to činovník Polského svazu filatelistů. Uvedená čtveřice známek byla vystavena spolu s jinými filatelistickými zvláńtnostmi v reprezentační sbírce ředitele muzea pana Stefana Fijase. (Filatelista ročník 1975 č. 9 na str ) Od přítele pana Fabiána Bury (byl mimo jiné při založení nańeho Klubu polské známky před 37 léty v r. 1972) jsme dostali kdysi poprvé pro Syrenu reprodukci této rarity i my.

17 Dnes je kolega Fabián Bura již dávno ve filatelistickém nebi! Dneńní ukázku nahoře, na předcházející straně, nám poslal ze své sbírky Pan Stefan PETRIUK, který vede Klub polské známky v Německu. Za ukázku mu děkujeme a srdečně jej touto cestou i vńechny kolegy filatelisty, kteří sbírají polské známky v Německu, zdravíme. Vždyť kolik ńťastlivců se může pochlubit tím, že mají tuto raritu (pravou) ve své sbírce. Při této příležitosti bychom chtěli uvest i několik zajímavých věcí z této olympijské série, jak je eviduje polská, filatelistická literatura: - známka 10 gr. je známa se zdvojenou vodorovnou, ale také svislou perforací, - známka 10 gr. je známa s částečným nedotiskem barvy rámečku (kus ho schází), - známka 10 gr. je známa se zdvojeným tiskem černé, ofsetové barvy (5.000 zł.), - známka 10 gr. je známa s tiskem na přehnutém papíru. V důsledku toho, že pravý dolní roh archu byl přehnutý, po tisku, po odchlípení přehnutí schází na rohu PA tisk (na 42.známkovém poli PA), - známka 10 gr. ńermíř ńermuje se zavěńenou medailí na krku, - známka 20 gr. na 10 zn.poli je háček u pravé nohy levého boxera (** 25 zł., razítkovaná 15 zł.), - známka 20 gr. má střed vytińtěný obráceně ( zł.), - známka 25 gr. je bez horní vodorovné příčky číslice 5 v nominále 25 (3.zn.pole PA, **25 zł., razítkovaná 15 zł.), - známka 40 gr. je známa se zdvojeným tiskem zelené ofsetové barvy. Je znám jen razítkovaný kus, cena zł., - známka 60 gr. je známa s výrazným posunem středu s ońtěpařem nahoru (viz dále ukázka 4-bloku), - známka 60 gr. je známa bez perforace (kus zł.). Uvedené ceny jsou z katalogu FISCHER I.Díl z roku Je známa celá řada různě výrazných teček, skvrn, zalitých barev v obrazu, a výrazných posunů středů známek. U posunů se hodnotí jen posun v některém směru minimálně o 5 mm! V publikaci 400. let Polské pońty (vydání WARSZAWA 1958) byla v části V vložka na které jsou neperforované známky této série bez lepu, vytińtěné z obnovených tiskových forem. Barvy známek jsou přiblíženy originálním. Známky jsou bez lepu a na zadní straně mají vytińtěn nápis WZÓR. Čtveřice známek 60 gr. s výrazným posunem ońtěpaře nahoru je na následující straně. Pro porovnání je vedle i normální známka bez posunu. Čtveřice má navíc jeńtě jednu zajímavost, a to ńikmou rysku, dlouhou 15 mm.

18 Ryska je na levé, horní známce a táhne se od levého okraje známky (3 PO vlevo zdola) přes PO POLSKA. Čtveřici známek jsem publikoval v Polsku v časopise FILATELISTYKA, ročník 1994, str Apeloval jsem na polské kolegy, zda by bylo možné zjistit, na kterém známkovém poli ona ryska vys tupuje. Jeńtě v tomtéž ročníku časopisu na str. 296 se ozval polský filatelista z Poznaně pan Józef Szymkowiak a polohu známky na PA nám určil. Tato tisková odchylka, kterou nazval odhozený ońtěp se táhne z 1. na 2 známkové pole PA. (Pan Szymkowiak má dva celé PA s touto ryskou). Nańe horní známky na čtveřici jsou tedy ze zn.pole 2 a 3, dolní známky pak z pole 8. a 9. Na čtveřici je jeńtě něco jiné, zajímavé, a sice: -na známce z 2. zn.pole (levá horní) je rok za nápisem MELBOURNE 1956 s jedničkou, která má nahoře zobáček. Ostatní 3 známky mají místo 1 se zobáčkem jen bez zobáčku. Na známce z 9. zn.pole (pravá dolní) je v poli levého rámu ornamentu dole nad smyčkou velká, červená skvrna. Popsaná místa jsou označena ńipkami. Vńechny 4 známky jsou se silným posunem ońtěpaře nahoru až tak, že ovál nahoře prochází přes obličej ońtěpaře. U známek jsou barvy v různé intenzitě, mnohdy i nedotińtěné. Příkladem může být dvojice známek 20 gr. na ukázce vlevo, kde je na první pohled patrné to, že levá známka má střed vytińtěn v menńí intenzitě barvy, což se hlavně projevuje na levé straně vnitřku oválu známky za zády levého boxera. V Syreně č. 48 / str. 21 jsme publikovali známku 60 gr. kde skoro úplně schází 60 v nominále a písmeno R v GR je silně pońkozené. V Syreně č. 32 na str. 27 jsme publikovali známku 40 gr. s velkým kroužkem (skvrnou) mezi nožkami R a mezi písmeny PO POLSKA nahoře. Vńechny PA série mají po 6. a před 37. známkovým polem PA rozměřovací křížek. Nad 4. a pod 40. známkovým polem PA je oblouček (tvaru měsíčního srpku) a v něm je tečka. Tato značka sloužila pro nasazení perforátoru. Jinak PA známek jsou bez označení tiskové formy a bez počítadla na okrajích PA.

19 Rozměřovací křížek po 6. známkovém poli a před 37. známkovým polem, známka 10 gr. Oblouček s tečkou pro nastavení perforátoru. Vlevo nad 4. zn. polem (obloučkem nahoru), vpravo pod 40. zn. polem (obloučkem dolů) u známky 10 gr. Tato tisková značka není vždy stejně výrazná. 4. známkové pole s obloučkem nahoru a tečkou, výrazný tisk. Křížek za 6. známkovým polem, jiné provedení křížku. Nominální hodnota 20 gr.

20 Některé nahodilé tiskové vady. Vyskytují se různě a v různé intenzitě. Dole ukázka několika z nich. Zleva doprava: hnědá skvrna nad a pod 2 (20), kroužek mezi SK (POLSKA), kroužek nad 40, bílá tečka nad PO (POLSKA). Zleva doprava: bílá tečka před 2 (25) a kroužek mezi oválem a rámkem nahoře, skvrny mezi vnitřkem a ornamentem nad PO (POLSKA) a pońkozené S nahoře zprava, červená tečka v S (POLSKA), pońkozená 6 (60). Vlevo: skvrna pod 9 (1956), kroužek před P, mezi TA a pod PO.Vpravo: pońkozené Ł (ZŁ). Známka 20 gr. s obráceným středem o 180 ze strany 16 této Syreny není jedinou známkou, kde jedna barva je otińtěna na známku opačně. Takových známek, kde je na nich jedna z barev otińtěna opačně je více. Jsou to známky katal. č. Fi: Arńík 859, známky 878, 1422 a 2929 (Viz Filatelista ročník 1998, strana 230). Autorem článku je Jerzy A. Walocha. Přesto známka no- Vlevo: kroužek mezi oválem a rámem před ZŁ minální hodnoty 20 gr. s boxery otočenými Vpravo: skvrna nad CZ a na dolní nožičce Z, vzhůru nohama je z nich ta nejznámějńí a nejkroužek mezi TA (POCZTA). slavnějńí. Pro Syrenu připravil ing. Jiří Jan KRÁL, část materiálů od mgr. ing. Karola MICZE a mgr. Stanisława FOŁTY. Jmenovaným děkuji za ochotnou spolupráci. *********************************************************************************** Celiny vydané Polskou pońtou ve III. čtvrtletí Ve III. čtvrtletí vydali v Polsku celkem 9 dopisnic s natińtěnou známkou, katalogové číslo Cp Každá je v nominální hodnotě 1,45 zł. Nerazítkované dopisnice byly sběratelům dodány v novinkové službě za 13,05 zł. Společné znaky vńech vydaných dopisnic: Tisk vícebarevným ofsetem CHiP-DW. Kartón dopisnic je bílý, hladký, křídovaný. Formát dopisnic je 148x105 mm. Linkování pro adresu včetně okének pro PSČ je v barvě červené, délka adresních linek je 80, 80 a 45 mm. Za natińtěnou známkou je natińtěnými body naznačena perforace známky. Uvnitř natińtěných bodů perforace je umístěn mikronápis POCZTA POLSKA 08 (první ochranný prvek proti padělání). Natińtěné body perforace se nacházejí na fluorescenčním podkladu - pásku o rozměrech 3x30 mm (druhý ochranný prvek proti padělání).

21 Uprostřed každé dopisnice je černá, svislá, tlustá, dělící čára (1,5x50 mm), která rozděluje dopisnici na adresní a propagační část. Cp 1470: 64. výročí Varńavského povstání, datum vydání Na natińtěné známce jsou mladí chlapci s pońtovními kabelami roznáńející pońtu v době povstání. Plocha přední strany dopisnice obsahuje 10 reprodukcí různých pońtovních razítek používaných v době povstání na pońtovních zásilkách. Vlevo od natińtěné známky uprostřed je dvouřádkový nápis Poczta Polska / KARTKA POCZTOWA (černě). V levém horním rohu dopisnice je znak PW (Polska Walcząca) v ńedé barvě s černým a červeným čtverečkem po stranách. Pod tím je třířádkový nápis 64. rocznica wybuchu / Powstania / Warszawskiego. Před Warszawskiego je za 64-kou malý, červený čtvereček. V levé polovině dopisnice je dobová pońtovní schránka v hmědé barvě. Podél svislé, černé, dělící linky dopisnice je 2-řádkový nápis Poczta Polska VII 2008 nakład / proj.j.konarzewski, fot.(znaczek) J.Tomaszewski Cp 1471: XXX. Národní přehlídka arabských koní w Janowie Podlaskim, datum vydání Na natińtěné známce je hlava koně. Vlevo od natińtěné známky nahoře uprostřed je ńedě nápis KARTKA POCZTOWA a pod ním v ńedé barvě jezdecké sedlo. Vlevo nahoře jsou tři miniatury slavných koní (zleva doprava) Siklawa, Pieta, Altona. V levé polovině dopisnice je ńedě zbarvený kůň (Siklawa). Pod ním je 3-řádkový ńedý nápis XXX NARODOWY / Pokaz Koni Arabskich / w Janowie Podlaskim. Podél svislé, černé, dělící linky dopisnice je signatura nákladu: Poczta Polska VII 2008 nakład proj.j.konarzewski, fot. L. i W. Pawłowscy Cp 1472: Cysterská cesta v Polsku, Kraków Mogiła, datum vydání Na natińtěné známce (1) Fasáda baziliky a kláńter Cysterciátů. V levé polovině (2) nová, hlavní loď baziliky. Uprostřed (3) nahoře je kříž, milosrdná postava Krista na kříži z přelomu století. Pod natińtěnou známkou je signatura nákladu (černě) ve 3 řádcích: Kartka Pocztowa Poczta Polska VII 2008 / nakład , proj. J Górska, fot.j.ruciński / S.Makarewicz, M.Włodarczyk. Vlevo nahoře je jednořádkový hnědý nápis s křížkem uprostřed Szlak Cysterski (křížek) w Polsce.Pod tím je černý nápis Kraków Mogiła a ve třech bodech vysvětlivky k reprodukcím na dopisnici Cp 1473: 80. výročí zaloņení Svazu Sybirjaků, datum vydání Na natińtěné známce je násilné nakládání deportovaných vězňů za vojenské asistence do nákladních vagónů. Vlevo od natińtění známky je zeleno modrý znak Svazu Sybirjaků. Docela vlevo nahoře je jednořádkový, černá nápis: 80. rocznica powstania Związku Sybirjaków. V levé polovině dopisnice je les křížů symbolizující umučené vězně. Podél levého okraje dopisnice je svisle černý nápis: Grób Nieznanego Sybirjaka Białystok. Podél černé, dělící linky dopisnice je dvouřádkový nápis: autor pomnika Dymitr Grozdew / KARTKA POCZTOWA Poczta Polska IX 2008 nakład proj. J.Brodowski Cp 1474: Velcí Poláci - gen. August Emil Fildorf Nil ( ), datum vydání Na natińtěné známce je portrét jubilanta. Vlevo od natińtěné známky jsou dvě postavy s pistolemi (ńedě). Vlevo nahoře je černý nápis: WIELCY POLACY gen.august Emil Fieldorf Nil ( ). V levé polovině dopisnice je vězeňská cela s oknem. Pod tím je vězeň ze tří profilů. V levém horním ro-hu dopisnice je v hnědé barvě znak PW (Polski Walczącej). Pod ním je 7-řádkový nápis: KARTKA / POCZTOWA / POCZTA / POLSKA / VIII 2008 / nakład / proj.m.jędrysik Cp 1475: Velcí Poláci - rtm. Witold Pilecki ( ), datum vydání Na natińtěné známce je portrét jubilanta. V levé polovině dopisnice je vězeňská cela s oknem, sloupy s ostnatým, elektricky nabitým drátem. Dole jsou 3 profilové snímky vězně. Vlevo nahoře je černý nápis: WIELCY POLACY rtm.witold Pilecki ( ). Na levé straně vězeňského okna je 5-řádkový černý nápis: KARTKA POCZTOWA / POCZTA POLSKA / VIII 2008 / nakład / proj.m.jędrysik Cp 1476: Syn pluku, 40. výročí zaloņení odznaku, Datum vydání Na natińtěné známce je odznak Syn pluku. Vlevo od natińtěné známky jsou portréty dvou chlapců a jedné dívky, nositelů

22 Cp Cp Cp Cp 1473.

23 Cp Cp Cp Cp 1477.

24 Cp odznaku. V levé polovině dopisnice je nahoře velká, červená 40-ka. Pod ní je bílý, 5 - řádkový nápis : -lecie / ustanowienia / odznaki / Syn / Pułku. Svisle podél černé dělící čáry dopisnice je signatura nákladu: Kartka Pocztowa Poczta Polska IX 2008 nakład proj. K. Wyrzykowski. W levé polovině dopisnice je kluk ve vojenské uniformě a pod ním siluety dvou chlapců a jedné dívky v uniformách Cp 1477: Polńtí návrháři pońtovních známek - Czesław Kaczmarczyk, datum vydání Na natińtěné známce je portrét oslavence. Vlevo nahoře je jednořádkový, hnědý nápis: Polscy projektanci znaczków pocztowych Pod tím jsou dvě známky série Kroje (Fi: 994 a 995) a známka série Umění, Dáma s hranostajem (Fi: 839). Podél svislé dělící linky dopisnice je hnědě signatura nákladu: KARTKA POCZTOWA Poczta Polska VIII 2008 nakład proj.j.brodowski Cp 1478: Polńtí projektanti pońtovních známek-jacek Brodowski, datum vydání Na natińtěné známce je portrét oslavence. Vlevo nahoře je jednořádkový, černý nápis: Polscy projektanci znaczków pocztowych. Pod tím jsou 4 známky série Akvarijní rybky (Fi: ), dvě známky série Polské Tatry (Fi: 3474 a 3473) a známka série Ochrana přírody-netopýři (Fi: 3508). Podél svislé, dělící linky dopisnice je černě signatura nákladu: KARTKA POCZTOWA Poczta Polska VIII 2008 nakład projekt Artstudio. *********************************************************************************** Celiny vydané v Polsku ve IV. čtvrtletí Ve IV. čtvrtletí 2008 vydali v Polsku 7 dopisnic s natińtěnou známkou.v novinkové službě za ně odběratelé zaplatili 10,15 zł. Nominální hodnota vńech dopisnic byla po 1,45 zł. Dopisnice jsou s katalogovými čísly Cp Cp Cp 1479: 200. výročí Fakulty práva a administrativy Varńavské univerzity, datum vydání Na natińtěné známce je historický snímek budovy instituce. V levém horním rohu dopisnice je znak instituce. Vpravo od něj je 3-řádkový nápis: 200.rocznica utworzenia / Wydziału Prawa i Administracji / Uniwersytetu Warszawskiego. Níže vlevo je fragment dobového článku GAZETY WARSZAWSKIEJ informujícím o založení instituce. Vpravo od něj je 2-řádkový nápis: Pierwszy dziekan WPIA UW / prof.jan Wincenty Bandtkie. Pod nápisem je portrét profesora. Vńechny nápisy jsou ve zlaté barvě, portrét je zlato hnědý. V levé polovině dole ke pohled na současnou podobu fakulty. Podél svislé, černé, dělící čáry dopisnice je černě signatura nákladu: Kartka Pocztowa Poczta Polska IX 2008 na-kład proj.j.skakun fot. Marta Rogińska Cp 1480: Rok Andrzeja a Olgy Małkowskich, datum vydání Na natińtěné známce je portrét obou jubilantů. Vlevo od natińtěné známky je levá polovina harcerské lilie (zeleně). V pravé polovině je 5-řádkový, černý nápis: 2008 / uchwała Senatu RP / Rokiem / Olgi i Andrzeja / Małkowskich. Nahoře uprostřed dopisnice je fragment rukopisu s podpisem Olgy Małkowskiej a datem V levé polovině dopisnice je velká harceřská lilie a na ní portréty několika osob. Dole je dřevěná, honosná chata. Svisle přes kresbu v levé polovině dopisnice je 2-řádkový, černý nápis : ROK AN- DRZEJA I OLGI MAŁKOWSKICH / KARTKA POCZTOWA Poczta Polska IX 2008 nakład proj. M. Osa fot. Muzeum Harcerstwa Warszawa.

25 Cp Cp Cp Cp 1482.

26 Cp Cp Cp Cp 1481: Svatá Tereza, Benedyktka od Kříņe Edita Stein, datum vydání Na natińtěné známce je kresba světice. Vlevo od natińtěné známky je 3-řádkový, bílý nápis: Święta Teresa / Benedykta od Krzyża / Edyta Stein. V levé polovině dopisnice je kostel v Lublińcu zasvěcený této světici. Pod kostelem je 3-řádkový, černý nápis: Lubliniec Kościół pw. / św.teresy Benedykty od Krzyża / -Edyty Stein. Podél černé, dělící linky dopisnice je signatura nákladu: Kartka Pocztowa Poczta Polska X 2008 Nakład proj. Jacek Konarzewski Cp 1482: 60. výročí úmrtí kardinála Augusta Hlonda, datum vydání Na natińtěné známce je portrét kardinála. Vlevo od natińtěné známky je velká, zlatá 60. -ka a 6-řádkový hnědý nápis: rocznica / śmierci / Kardynała / Augusta Hlonda / Prymas Polski / V levé polovině dopisnice je červenohnědě mapa Polska a 4 místa spojená s životem kardinála. Jsou tam kresby sakrálních budov v Poznani, Gnieznie, Warszawie a Katowicích s bíle vytińtěnou informací o působení kardinála. Signatura nákladu je podél černé, dělící linky dopisnice: Kartka Pocztowa Poczta Polska IX 2008 nakład proj. K. Wyrzykowski.

27 Cp 1483: 25. let od udělení Nobelové ceny za mír Lechowi Wałęsowi, datum vydání Na natińtěné známce je portrét jubilanta. V levé polovině dopisnice je fotografie Wałęsy na tribuně při projevu z 80.let minulého století. Pod fotografií je 5-řádkový, zlatý nápis: 25. ROCZNICA / PRZY- ZNANIA / LECHOWI WAŁĘSIE / POKOJOWEJ / NAGRODY NOBLA. Podél černé, dělící linky dopisnice je 2-řádlový nápis: Kartka Pocztowa Poczta Polska XI 2008 Nakład / Proj. M. Piekarski fot.chris Niedenthal / FORUM W.Jakubowski / KFP Cp 1484: Konference OSN ke změnám klimatu, Poznań 2008, datum vydání Na natińtěné známce je znak města Poznaně. Vlevo od natińtěné známky je zeměkoule a různobarevné čáry se ńipkami, symbolizujícími vzduńné proudy nad zeměkoulí. Podél levého okraje dopisnice je svisle umístěn 3-řádkový nápis: Kartka Pocztowa, Poczta Polska XI 2008, nakład , proj. A. Nemierko (podtrženo bíle) / KONFERENCJA NARODÓW ZJEDNOCZONYCH W SPRAWIE ZMIAN KLIMATU POZNAŃ 2008 / POZNAŃ. V levé polovině dopisnice dole je symbolický, kvetoucí strom - znak konference se 4-řádkovým nápisem v modré barvě pod ním: KONFERENCJA / NARODÓW ZJEDNOCZONYCH / W SPRAWIE ZMIAN KLIMATU / POZNAŃ Cp 1485: 90. výročí Velkopolského povstání, datum vydání Na natińtěné známce je dvojportrét gen. Stanislawa Taczaka a gen. Józefa Dowbor Muśnickiego. Prostředkem natińtěné známky prochází červená stužka s bílým potiskem Polska / 1,45 zł.+ polský orel. Na ńedě fialovém potisku plochy dopisnice je v levé polovině velká, bílá a tmavě červená 90. -ka a 3 řádkový tmavě červený ná-pis: rocznica / Powstania / Wielkopolskiego. V levé polovině dopisnice jsou dvě siluety vojáků v uni-formách. Podél černé, dělící linky dopisnice je signatura nákladu: Kartka Pocztowa, Poczta Polska XI 2008, nakład , proj. A. NIEMIERKO. *********************************************************************************** Vlaková pońta SAYBUSCH-DZIEDITZ ( ŻYWIEC-DZIEDZICE) č z r. 1906?! Zásilka (korespondenční lístek) je poslána do Slavkovic na Moravu. Razítko vlakové pońty je dvouřádkové POSTCONDUCTEUR IM ZUGE / SAYBUSCH DZIEDITZ No Rozměr razítka 70x10 mm. Mgr. Manterys ve své práci o Pońtě na Těńínském Slezsku do r vede u razítka: (str. 131) Katal. č Nr Jemu známá doba použití s datem (80 bodů)

28 Katal. č Nr. 1332, rozměr 69x10,5 mm. Jemu známá doba použití od do (80 bodů). Pro opačný směr uvádí jen text razítka, bez čísla vlakové pońty POSTCONDUCTEUR IM ZUGE /DZIEDITZ SEYBUCH No. s dobou použití kolem r.1890 (80 bodů). Podle těchto údajů asi razítko autor publikace neměl k dispozici. V publikaci jsou uvedena čísla vlakových pońt 1319 a 1332, ale nańe číslo ze zásilky na předcházející straně (No 1318) v publikaci nenajdete!! Nańe zásilka je frankována známkou 5 hal. Mi 122. Známka je bez lakových pásů a s nitkami v papíru, což je vydání z r Datum expedice na zásilce není! Na zásilce je otisk příchozího razítka německo-českého NEUSTADTL IM MÄHREN / NOVÉ MĚSTO. Razítko je Typu E 171, jeho průměr je 26 mm (katal. č. 1569/5, Monografie Díl 13 str. 504). Razítko bylo v použití od r Ačkoliv datum na razítku je skoro nečitelné, lze vyluńtit Zásilka je tedy z r Za ukázku děkujeme mgr. ing. Karolowi MICZOWI. *********************************************************************************** Bloudící zásilka z bývalého polského území pod sovětskou okupací (od ) z listopadu a prosince Byla vůbec adresátovi doručena?? Nebo se vrátila odesilateli? Přední strana zásilky. Odesilatelem je Drewowska Helena, Beresteczko, ul.wronowskiego No 5, pow. Horochów. Zásilka je poslána na adresu Zawadzki Franciszek, Zamarstynowska szkoła J.Słowackiego 132, LWÓW 23. Beresteczko je polohou hned jižně u Dubna, vzduńnou čarou na severovýchod od Lwowa (asi 125 km). Jedná se o malou obec, k měli 1850 obyvatel. Zásilka je na sovětské dopisnici se známkou 10 kop. (ńedozelená), dofrankováno známkou 5 kop. (červená). Známky jsou oraženy dvoukruhovým polským razítkem pońty Berestečko s datem Zásilka dorazila do Lwowa o čemž svědčí otisk sovětského razítka LWOW 1 s rozlińením C/1 (ruské c ). Zásilka byla postoupena pońtě LWÓW 23 ZAMARSTYNÓW, kde byla podle příchozího razítka (polské razítko). Tam byla adresa zásilky mimo jména adresáta seńkrtána modrou tužkou, pod jménem adresáta bylo dopsáno Dąbrowa Śląska (Zaolzie). V horní části zásilky pod okrajem je dopsáno modrou tužkou: Adresat wyjechał do Dąbrowy Śląskiej (Zaolzie). Zásilka byla z pońty LWÓW 23 odeslána, ale kde? Svědčí o tom polské expediční razítko (stejné, jak příchozí) LWÓW 23 ZAMARSTYNÓW. Na zásilce není žádná poznámka o tom, kde byla zásilka vrácena (a byla-li vůbec

29 vrácena)?? Kdyby byla odeslána do Doubravy, musela by jít do Říńe a byla by na ní nějaká stopa německé cenzury nebo příchozí razítko Doubravy. Doručená do Doubravy mohla být ale i tak, bez jakýchkoliv poznámek ze strany Německa? Sovětský Svaz byl tehdy přítelem a spojencem Německa. Doubrava byla totiž od vtělena do Velkoněmecké Říńe. Zásilka se ale mohla vrátit i do Berestečka, které bylo stejně jako Lwów tehdy pod sovětskou okupací. Kdyby tak zásilka mohla mluvit, to bychom se asi dověděli věci!!? Obsahově zajímavý je text druhé strany zásilky. Pro zajímavost přináńíme jeho reprodukci a volný překlad. Naši milí, Vaši dopisnici jsme dostali a srdečně Vám za ni děkujeme.ale Bohužel tato dopisnice nás zastihla, když jsme se dozvěděli, že ještě nejste doma a jen se trápíte po těch městech.naši milí. Proč jste se tak dlouho trápili ve Lvově, proč jste se nevrátili zpět do Berestečka? Jste-li ještě ve Lvově a nemáte naději se rychle vrátit na Zaolzie, tak přijeďte zpět U nás zatím ještě není tak složitý život jak ve Lvově. U nás je ještě možno něco ve městě koupit přesto, že ženy prodávají trochu dráž, ale je! Končím a s láskou Vás srdečně zdravíme, Drzewowi. Na zadní straně korespondenčního lístku je pod pravým, horním rohem červeně dopsáno datum: , což nemohlo být tento den psáno, protože v té době byla zásilka již ve Lvově!! Dnes je Berestečko, stejně jako Lvov, součástí Ukrajiny. Jaroslav TEREŃKO *********************************************************************************** Berestečko je ale i jinak zapsáno do polské historie. Proslavilo se bitvou pod Berestečkem. Byla to jedna z největńích pozemních bitev XVII. století v Evropě. Bitva proběhla ve dnech června 1651 v době Chmielnického povstání mezi polskými vojsky pod velením krále Jana Kazimíra a tatarskokozáckými silami. Již 28. června se uskutečnily první menńí ńarvátky, které trvaly následující dva dny. V této fázi povstalci dosáhli určité úspěchy, když v několika případech porazili jednotky polské jízdy. 30.června ale udeřily hlavní polské síly vedené králem Janem Kazimírem. Polskou jízdu vedl do boje osobně kníže Jeremi Wiśniowiecki. Koordinovaná akce a nová taktika boje vedla k totální porážce protivníka a k útěku chána Islama III Gireja spolu i s Bohdanem Chmielnickým. Konečnou porážku uńtědřila polská vojska kozákům v bažinách u řeky Płaszówka, a to 7. července téhož roku. Odsud se podařilo vyvést zbytky vojsk velicímu zástupci Bohdana Chmielnického Ivanu Bohunovi. Skvělého vítězství se nepodařilo Polákům využít vinou polské ńlechty, která byla znepokojena selskými povstáními uvnitř země. Největńí z povstání bylo vedené ńvédským agentem Alexandrem Kostkou