. Piivital 0iastniky 4. zasedsni Rady vl6dy;. Povdiil moderoviinim jednsni mistopiedsedu Rady vlddy FrantiSka Pazderu.

Transkript

1 MtNrSlEaslvo PTUMYSI.U A OSCHODU Datum: Misto: Ministerstvo pr0myslu a obchodu er, na FrantiSku 32, Praha 1 Podkladov6 materidly k jednotliv,im bod0m 4. zased6ni Rady vlsdy pro energetickou a surovinovou strategii eesk6 republiky (,,Rada vl5dy"), byly ilen0m Rady vl5dy zaslsny elektronickou poitou dne 8. listopadu Bod 1 Zahijeni Mlstopiedseda Rady vlddy FrantiSek Pazdera ministra a piedsedu Rady vl6dy MUDr. Martina piedstavil ilen0m Rady vlddy nov6ho pana Kubu (,,Piedseda Rady vl6dy"). Piedseda Rady vlsdy:. Piivital 0iastniky 4. zasedsni Rady vl6dy;. Povdiil moderoviinim jednsni mistopiedsedu Rady vlddy FrantiSka Pazderu. Niivrh programu 4. zaseddni Rady vl5dy: 1. ZahSjeni 2. Projedndni Surovinov6 politiky en 3. Informace z pracovnich skupin Rady vliidy 4. analfza schvalovacich proces0 pro energetick6 stavby vietne n6vrh0 ie5eni 5. R0zn6: 5.1. Informace o dopisu spolednosti Ekolamp s.r.o Terminy zasedsni Rady vl5dy v roce 2012 Na jedndni je piitomno celkem 24 tlen0 Rady vl6dy a poveien'ich z5stupc0, ztoho 14 iiidn'ich ilen0 a 10 zplnomocnen'ich z5stupc0. Omluveni jsou 4 ilenov6. Na 4. zaseddni Rady vl5dy je piitomna nadpoloviini v6tsina ilen0. Rada vl6dy je usn65enischopni. N6vrh na usneseni k bodu 1: Rada vlddy schvaluje nivrh programu dne5niho jedndni. Hlasovdnik bodu 1: Pro: 23 Proti: 0 Zdriel se: 1 Usneseni k bodu 1 bvlo schv6leno Bod 2 Projedndni Surovinov6 politiky CR Mistopiedseda Rady vl6dy FrantiSek Pazdera:. Aktualizace dokumentu Surovinovd politika eesk6 republiky je piipravovdna v souladu s usnesenim vlsdy eesk6 republiky E. 527 ze dne 13. iervence 2011, kterrim byl schvslen Pldn nelegislativn ich rikol0 vlddy na ll. pololeti Dokument m6 bft piedloien do vlddy do konce roku 2011.

2 MINISIERSNO PtoMYStU A OSC TODU o MPO zpracovalo ndvrh Surovinov6 politiky en, kteni byl projedniin ve dvou pracovnich skupin6ch Rady vliidy a to v pracovni skupine i. 4 pro Surovinovou politiku a v pracovni skupine i. 5 pro druhotn6 suroviny. elenov6 tdchto pracovnich skupin uplatnili piipominky, kter6 byly na jedn6ni pracovnich skupin prodiskutov6ny a ndsledn6 do dokumentu zapracov6ny. ZApisy z obou pracovnich skupin vietne vypoidd6ni uplatn6nfch piipominek byly zasldny dlen0m Rady vlddy elektronickou postou dne Surovinov6 politika se od minul6ho jedn6ni Rady vlddy dostala do polohy, v nii jsou uvedeny dv6 z;ikladni vize - sob stainost surovinov6 zdkladny st6tu a piemdna odpad0 na zdroje. P0vodni 2 dokumenty jsou nyni slouieny do jednoho dokumentu,,surovinov6 politika er" v souladu s usnesenim vl6dy. Strategick6 cile stanoven6 pro oblast nerostnfch surovin a druhotn'ich surovin jsou v souladu s politikou EU v teto oblasti.. Piedstaveni aktualizace Surovinov6 politiky er v krdtk6 prezentaci.. Ndvrh daliiho postupu: moinost uplatnit piipadn6 dalsi piipominky do do 14:00 hod, niisledn6 je projednaji pracovni skupiny i. 4 a 5 a zpracuji nsvrh vypoisddni do NiislednE bude piipraven findlni dokument Surovinov6 politiky er, kterf bude piedloien do mezirezortniho piipominkovdho iizeni a v terminu do bude piedloien ke schvdleni vl6d6 s tim, ie bude z6rovei zah5jen proces SEA. Mistopiedseda Rady vlsdy FrantiSek Pazdera oteviel diskuzi k piedloien6mu materiiilu. Miroslav Horiik (UZS CR) - pod koval MPO za zpracov6ni Politiky druhotnrl'ch surovin, nebot do tdto doby se jednalo o opomijen6 t6ma. Stanoven6 cile napomohou k naplneni Politiky a v piistupu st6tni sprdvy. ktenl' umoini fungovdni podnik0 a provozoven zabrivajicich se druhotnrl'mi surovinami a zajisti se tak podminky srovnateln6 s piistupem ostatnich st6t0 v r6mci EU. Souhlasi se zpisobem zapracov6ni piipominek uplatn6n'ich UZS do Surovinov6 politiky. lvo Hlav5i (MZP) - podekoval kolektivu zpracovatel0 Surovinov6 politiky a ocenil dobrou spoluprdci. MZP zaslalo 8 stran piipominek. Piipominka k procesu SEA byla jil reflektov6na v souladu s legislativou EU. Vyslovil pozadavek, aby otdzka limit0 t6:by hndd6ho a dern6ho uhli byla v materislu v souladu s koridory stanoven'i'mi v prohldieni vliidy. Tato piipominka se tfkala i St6tni energetick6 koncepce (SEK) z divodu potieby konzistence obou materisl0. Otdzka tezby hn d6ho uhli vyiaduje komplexn6j5i ieieni ve vazb6 na n5rodni legislativu, strukturalizaci a diverzifikaci v rjrovni poplatk0 za vydobyti nerost0, coz je vsak debata piesahujici tento matera6l. Zdsadni piipominka se ttikd uranu, zvl6st6 t6iby metodou chemick6ho louieni a vlivu na ekonomiku. Zde je nutno zapoditat ndklady souvisejici s n6slednou sanaci dotien'f'ch lokalit, coi piedstavuje vysok6 finandni niiklady stdtu. Tuto problematiku je potieba je5t6 d6le prodiskutovat. Vitd zadlen6ni druhotn,ich surovin do Surovinov6 politiky, coi spatfuje jako velmi uiitein6. Pavla Jedliikov6 (SMO) - poddkovala za kvalitnimateri6l i za proces vypoi6dsni piipominek. Z0st6vd vlak jedna piipominka - poiadavek, na kter6m se shodla Pracovni skupina pro

3 MrNtSrElswo tnul rslu A obchodt surovinovou politiku na sv6m jedndni dne 2.LL.2O11, tj. aby v (kolech Surovinov6 politiky zistal rikol piipravit podklady pro komplexni posouzeni kdy, jak a zda je nutno pfehodnotit (zemni ekologick6 limity t6iby. Toto bylo v p0vodnim ndvrhu materi6lu obsazeno a v t6to piedfoien6 2. verzi jii neni. Vzhledem k tomu, ie se Surovinovd politika piipravuje na dobu 20 let, by tuto informaci mela Surovinovd politika obsahovat. luboi Pavlas (SP erl - po vypoisd6ni piipominek z0st5vaji 4 piipominky. prvni k tdib6 uranu, kterd se tikd udriov6ni palivov'l'ch soubor0 nad rdmec 1 roku, kde je navrieno zajist6ni na ndklady provozovatele nebo Sprdvy stiitnich hmotnich rezerv - tuto variantu svaz podporuje (SSHR). Druh6 piipominka se tikd uhli, kter6 je sice dobie zpracovdno, nelze v5ak odsouvat probl6m ie5eni rlzemnich ekologick'y'ch limit0. Toto je pi[ato jiz v SEK, proto je zde nutno stanovit terminy pro vyjddieni a kdo se vyjddii. V kapitole o strategicktch surovindch vypadlo hnedd a dern6 uhli. Tieti piipominka k energetick6mu vyuiiti odpad0 se trikd uplatn6ni ned iskriminadnlch podminek (podpory) pro mald a velkd zaiizeni na spalovdni odpad0. Je tieba ieiit otdzku zavedeni minimdlnich limit0 na termick6 vyuiiti komundlnlho odpadu, jak je b6in6 v evropskfch zemich. V analytick6 idsti je potencidl dobie zpracovdn, piidemi chybi v cilech a 0kolech, jednii se pfitom o energetickou surovinu. etvrtd pfipominka se tfk6 biomasy, doplnit pojedndni o re6ln6 dostupnosti a vyuiiti biomasy. Pavel Bartoi (HK er) - hodnoti piedlozeni materisl jako velmi dobie zpracovanv. Je v5ak potfeba doplnit ieieni problematiky prolomeni limit0 t6iby uhli, vzhledem k setrvainosti v energetice, oddalov6ni m0ie zp0sobit znadn6 5kody. Y r.2016 musi st5t splnit celou iadu opatienl, trikajici se piedevsim modernizace zaiizeni v oblasti tepl5renstvi a energetiky, proto nelze tento probl6m odsouvat. V otdzce zp0sobu teiby uranu se jedn6 o piipravnou f6zi v materidlu. Zde by bylo vhodnd zameiit se zejm6na na oblast geologick6ho pr0zkumu a v6dy a vrizkumu. V d6sti tfkajici se dern6ho uhli je potieba podpoiit fiizi pr0zkumu loiiska. Vitii peiliv6 zpracov6ni druh6 ddsti materi6lu Politika druhotnfch surovin. Zde je tieba se zamyslet nad vivozem napi. medi, oceli, ieleza a dalsich surovin zda je toto nutn6. S materidlem se d6 dsle dobie pracovat tak, aby ekonomika ar byla co nejefektivndjsi. Zden6k Osner (KzPs er) - dobrf materisl. Posloupnost surovinov6 a energetick6 politiky by m6la bvt obriicenii. Surovinovd politika by m6la ie5it, jak6 zdroje jsou k dispozici, a pak ndsledn6 z toho by m6la vychdzet energetickd koncepce. Pokud je to v soueasn6 dob6 nastaveno obrdcene, je nutno surovinovou politiku doplnit o konkr6tni fkoly. Piipominky piedaji pisemne do 25.IL.2OI!. Milo5 Svoboda (MV) - vyj6diil pod6koviini za zpracovanrf' materi5l a piistup k tvorbe obou dokumento, kter6 jsou nyni spojeny v jeden. Rezort vnitra se materi6hjm Rady vlddy dlouhodobe v6nuje z pohledu ochrany obyvatelstva a krizov6ho iizeni. DalSi piipominky za resort vnitra nebudou uplatiov6ny. Erik Geuss (tsul - pod6koval za piedloienf materi6l a zapracovdni piipominek esu..le viak potieba upravit n6kter6 nepiesnosti. V dokumentu jsou na ndkterfch mistech uvedeny nekonzistentni ridaje, zejm6na co se tfie ukazatel0 spotieba, dovoz a v'ivoz uhl[, ropy, zemnlho plynu. Rozdily jsou v desitkdch, coi je tieba okomentovat. N6kde jsou uvedeny odkazy na nefunkini prameny. Tyto piipominky pied6 esu pisemn6.

4 ffi MtNrslEtswo PTUMYSI.U A OSCHODU lucie Cihdkovi (MZV) - omluva pana ndm6stka Duba. Pod6kovdni za kvalitn6 zpracovan!' materisl. Dotaz se tfkii uhli, chceme-li se bavit o tom, zda prolomit limity tdzby, m6li bychom rovndi zvsiit, jak zajistit, aby se nevyviiielo a aby se naopak piispelo na zajist6ni energetick6 bezpeinosti en. Jedinou cestou k tomu je z pohledu MZV legislativni 0prava. Surovinovd politika je ndstrojem, kde by se tato dvaha m6la objevit. Jan Gregor (MF) - poddkoval za ustoupeni od ziizeni fondu, kterf byl vsak nahrazen agenturou, s iimi MF tak6 nesouhlasi. Existuje deskd geologickii sluiba, kterd by mohla zajistit poradenstvi bez finandni linky. Doporuduje vypusteni striinek 132 a 133 (daiov6 ziileiitosti), n6kter6 se miji s prohldienim vliidy v dafiov6 reforme a rovn6z nerea lizovateln6 s ohledem na legislativu EU. Prob16m je tak6 v remci strategickrich cil0, tzn., aby oblast druhotnfch surovin byla zahrnuta do investitnich pobidek. Pavel Dvoiik (CBU) - ocenil spoluprdci s MPO i kvalitni materisl. Upozornil na probl6m s ekologicktmi limity s tim, ie by bylo dob16, aby surovinov6 politika odstartovala nejak6 ieseni, stejnri piistup by m6l bft zvolen k loiisku Fren5t6t. N6sledn6 legislativni ikoly, kter6 ze surovinov6 politiky vyplfvaji, nelze prosadit pfes odpor veiejnosti. Pii piiprave piedpisu v5e konii na (rovni piipominkovfch iizeni. Bylo by dobr6, aby politika iekla jasnd stanoviska, pro n5sledns rozhodov5ni je toto nezbytn6. Nivrh na usneseni k bodu 2 Rada vl6dy: 2.1. uklid6 piedsedim pracovni skupiny i. 4 a 5 pfedloiit sekretaridtu Rady vlidy v terminu do ndvrh na vypoisdini piipominek, kter6 ilenov6 Rady vl5dy za5lou na MPO do U; 2.2. bere piedloienou aktualizaci Surovinov6 politiky er na vedomi a doporuiuje piedloiit dokument k procesu posouzeni z hlediska vlivu na iivotni prostiedi (SEA); 2.3. doporuiuje ministrovi prfimyslu a obchodu piedloiit aktualizaci Surovinov6 politiky er po vypoiiidini piipominek ilenri Rady vlidy do meziresortniho piipominkov6ho iizeni a nisledne vl6d6 er. Hlasovdni k bodu 2 (sloien6ho z bodri 2.1., 2.2., 2.31 : Proi 24 Proti: 0 Zdriel se:o Usneseni k bodu 2 bvlo schv5leno. Bod 3 Informace z pracovnich skupin Rady vlddy Mistopiedseda Rady vl6dy FrantiSek Pazdera: Piedstavil materiiily z jedndni pracovnich skupin d. 1 pro energetickou politiku, d. 4 pro Surovinovou politiku a i. 5 pro druhotn6 suroviny, ktertimi byly z;ipisy z posledniho jedndni

5 ffi MrNrsTEtswo PRUMYSTU A OECIIODU techto pracovnich skupin a vypoiiidiini vlddy k SEK a Surovinov6 politice er. elektronickou oostou dne piipominek, kter6 uplatnili jednotlivi dlenov6 Rady Tyto podklady byly ilen0m Rady vlddy rozesldny Vyzval liastniky jedniini ke sd6leni piipomlnky nebyly vzneseny. piipominek k piedloienfm materi6l0m. Zddn6 Nivrh na usneseni k bodu 3: Rada vlsdy bere na vedomi piedloiend informace z jednani pracovnich skupin. Hlasov6ni k bodu 3: P(o: 24 Proti: 0 Zdriel se:o Usneseni k bodu 3 bvlo schvdleno. Pozndmka: Po hlasovdni k bodu 3 se omluvil z dalliho jedndni Jan Hruidk (MSMT) z drjvoou odjezdu na sluiebnl cestu. Bod 4 Analfza schvalovacich procesri pro energetick6 stavby veetne ndvrh0 ieieni Mistopiedseda Rady vl5dy Frantisek Pazdera V kr5tk6 prezentaci sezniimil piitomnd s dokumentem,,anal'iza schvalovacich proces0 pro energetick6 stavby vdetn6 ndvrh0 ieieni", kterou zpracovala firma EUROENERGY, spol. s r. o. Podiiv6 piehled o procesech v rdmci legislativy Uzemniho pldnovdni, vietn6 posouzeni vlivu na Zivotna prostfedi, Uzemniho iizeni vdetn6 integrovan6ho povoleni, stavebniho iizeni a dalsich souvisejicich priivnich piedpisri vztahujicich se k t6mto proces0m. Udelem zaddni zpracovdni tohoto dokumentu je analfza stiivajiciho priivniho prostiedi s ndvrhem moznfch opatieni na zkrdceni doby piipravy projekt0 v elektroenergetice a zjednoduieni proces0 veiejnop16vniho povolovdni staveb v elektroenergetice. N6slednE vyzval piitomn6 k diskusi. lvo Hlavii (MZPI - upozornil na vylepieni procesu ElA, kter6 vl6da schvdlila a kter6 snad pomize zabrdnit dalsimu infringementu a rozsudku evropskich soudnich orgdni, musime brit obezietniv t6to dob6, kdyje redln'i piedpoklad, ie EK bude tuto oblast kontrolovat. DalSi ot6zku je potieba ie5it na trilaterdlnim jedndni se SUJB ohledn vzniku pracovni skupiny na dostavbu jadern6 elektriirny Temelin. V tuto chvili ndvrh na ustaveni pracovniskupiny vetuje do doby, nei se objasni, co to znamens. R0zn6 instituty a r0zn'l'zp0sob projedndv6ni ieien6 problematiky v tuto dobu funguje a neradi by funkinost rozm6lnili nebo nabourali. lgor Hartmann (MMR) - materidl byl zpracov6n firmou a neni ziejm6 stanovisko MPO. Materidl v!'razn zasahuje do kompetenci jin'ich o196n0 a stdvajlci legislativy. Pokud se k tomu MPO piihliisi, je potieba toto projednat s MMR (kompetentni v rdmci stavebniho zdkona). M6lo by b'it piedeviim urychlene projedndno v pracovni skupin6 pro energetickou

6 MINISIERSryO PRUMYSTU A OBCHODU infrastrukturu t6to Rady vlddy, kde md MMR mistopiedsedu. Cil je chvslyhodnf a je tieba tuto diskuzi otevi[t. Piedseda Rady vlddy Martin Kuba - spatiuje d0leiitou roli ve zfizeni piisluin6 pracovni skupiny, kde dojde k rychl6mu projedn6ni problematiky pii respektov5ni kompetenci jednotlivlich orgdni stiitni sprdvy. U velklich projekt0 se v:dy vyplati, kdyi se sejdou politici a sd6li si navzdjem za kai.di/ resort, kde spatfuji probl6my, a ty se ndsledn6 na jednotlivlich rezortech vykomunikuji. Spatiuje jako optimslni zajistit garanty, nejenom ke konkr6tnimu projektu, ale zejm6na ty, kteii jsou schopni zajistit optimslni projedndni cel6 5iie probl6mu. Mistopiedseda Rady vlidy Frantiiek Pazdera - MPO m5 piedlozen,i materidl piedat vliid6 k projedndni. Z tohoto dfrvodu byl materisl zasldn dlen0m Rady vlddy k vyj6dieni. MPO si je v6domo probl6m0 tfkajici se sluiovdni proces0 (zemnlho a stavebniho iizeni a s tim prob16mtl souvisejicich. Jednd se o spoleinf ziijem tj. pomoc k urychleni proces0. MPO v tomto smyslu oiekiivii pomoc od v5ech piitomn'ich. je potieba existence "Rady stariich", kterd bude na vy55i strategicko Dana Dribovi (SUJB) - - koncepdni irovni. Vyjadiuje pochybnost o oficislnim ziizov6nl dal5i skupiny, zejm6na v piipad6, kdy toto jii neformsln6 funguje. Doporuduje schdzet se ve slo:eni MPO, MZP, SUJB a MMR, anii by se ziizovala dal5i pracovni skupina, napi. jednou za m6sic nebo dle potieby a danou problematiku projednat. Upozoriuje na skutednost, ie skupina pro dostavbu Temelina jii existuje, byla ziizena ministrem ToSovsktm a dosud nebyla rozpu5t6na. Zdrovei upozoriuje na moinf tlak medii, do kter6ho se mohou dostat dlenov6 oficislnd ustaven6 pracovniskupiny. Piedseda Rady vl6dy Martin Kuba - zprdva o existenci pracovni skupiny je dobrd. Neni d0leiit6, zda funguje na formdlni nebo neformslni platforme. DileZit6 je, aby pozadovan5 komunikace probihala. Navrhuje ustaveni pracovni skupiny diile neprojedn6vat. tucie eih6kove (MzVl - souhlasi s vyjedienim piediednik0 a tak6 nepodporuje vznik paralelni pracovni skupiny, vzhledem k tomu ie skupina a spolupr6ce jiz existuji. Luboi Pavlas (SP er) - vznesl dotaz, zda se ieii problematika energeticklich staveb nebo problematika vzniku pracovni skupiny pro dostavbu Temelina. Navrhuje se vriitit k t6matu. Mistopiedseda Rady vl6dy FrantiSek Pazdera - ieli se problematika energetickli'ch staveb. Piedloienim materidlu do mezirezortniho piipominkov6ho iizeni a n6sledn6 vliid6 bude odstartov5n proces, v riimci kter6ho se bude danou problematikou paraleln6 zabfvat pracovni skupina Rady vlsdy pro energetickou infrastrukturu. Hlavnim f kolem bude ndsledn6 nal6zt zp0sob, jak toto zabudovat do legislativnich piedpisri. lvo Hlav6i (MZP) - pod6koval panu ministrovi za vstiicnost v ot5zce pracovni skupiny. V programov6m prohl6seni vlsdy je pas6i, kde je uvedeno, Ze se maji podstatn'f'm zprisobem urychlit povolujici procesy nejen v energetickd, ale iv dopravni infrastruktuie, atd. Tento cil je viak naphiovsn "pouze" v chystan6 novele stavebniho zskona, ale ne v pln6 5iii. Doporutuje, aby piedloienf materi6l byl piepracoviin podle p0vodniho tikolu, kterti byl zaddn vlsdou. Stdt m5 2 infringementy v poruseni procesu posuzov5nfvlivu na ZP, lsme poo

7 6m MtNTSTERSWO PRUMYSI-U A OSC}ODU drobnohledem Komise v souvislosti s piipravovanou novelou stavebniho zdkona, ve vztahu k souvisejlci legislativ6 a ve vztahu k piistupu veiejnosti. lgor Hartmann (MMR) - v SEKU se o urychleni povolovacich proces0 mluvi v kapitole K tomuto MMR uplatiuje zdsadni piipominky, kter6 budou projedn6ny v rdmci vypoidddni meziresortniho piipominkov6ho iizeni. Miroslav Belica (ERUI - souhlas s materi;ilem. Pokud jde o liniov6 projekty s pieshraniinim dosahem, je tieba zminit paralelni proces - EK nastolila infrastrukturni baliiek a projedndvd se n6vrh naifzenl o hlavnich sm6rech transevropskd energetick6 infrastruktury. K tomu jii existuje rdmcov6 pozice, na kter6 se shodly resorty, a kterd je v gesci MPO. Od piijeti naiizeni maji dlensk6 stiity do p&l roku ustavit n6rodniho komisaie pro energetick6 stavby. Zdroveri bude poiadov6na (prava legislativy atd. Tyto ova tieba vzit dohromady. vyznamne procesy je Poznimka: V prrib6hu diskuze se omluvil z dalsiho jedn6ni a odeiel Jan Hrd6k (MSMT). Erik Geuss (CSO) - navrhl obriitit se k dalsimu postupu vjedndni Rady vl5dy, vyjasnit si, co se bude schvalovat a co se bude brst na v6domi. Zpracoviini piipominek k tomuto materislu neni vhodn6. Doporuduje MPO, aby vytvofilo z piedloien6 anal'izy sv0j vlastni materisl. Pracovni skupina pro dostavbu JE Temelin existuje a je potieba se k ni na tlrovni MPO postavit, napi. ji obmdnit. Dana Dr6bovi (SUJB) - s materidlem, piestoie obsahuje spousty sprdvnrl'ch v6ci, se z hlediska definice cil0 a potiebn'ich n5stroj0 prakticky nedd pracovat. Hlavni linie materiiilu, tj. zjednoduieni povolovacich proces0, se v mno:stva textu ztrdci. Doporuiuje, aby vznikl materisl MPO, kteni by "vydestiloval" z analfzy strudn6 j6dro o rozsahu max. 10 strdnek. Piedseda Rady vl6dy Martin Kuba - viechny materiiily byly piipraveny pied jeho piichodem. Vznesen6 piipominky povaiuje za relevantnl, a proto navrhuje usneseni, ie MPO zpracuje na zdklad6 piedlozen6ho materidlu sv0j vlastni materi6l, kterri bude zasldn dlenim Rady vlddy k piipomink6m. S panem premi6rem bude projedn6na dinnost a pozice pracovni skupiny pro dostavbu Temelina. Zdkladnim hodnocenim materidhi piedklddanvch do vlddy by nemely bft terminy, ale jejich kvalita. Tim povazuje tento bod za uzavienrl'. Jan cregor (MF) - zaznel zde CEF (infrastrukturni fond), kterri je v gesci MF. Pozice er je negativni v0ii tomuto fondu, okrddd n5s o penize jinde, coi je zdkladni v'lichodisko. NevklSdd v neho piilisn6 nad6je. Ndvrh na usneseni k bodu 4: Rada vl6dy bere na v6domi informaci, ie MPO piipravi na zsklade piedloien6 analizy vlastni materiil, kterf bude projednin na pii5tim zased6ni Rady vlidy. Hlasoviinik bodu 4: Pro: 23 Proti: 0 Zdriel se:0 Usneseni k bodu 4 bvlo schv6leno

8 MlNrslttswo PRtIMYSTU A OSCriOOu Bod 5 Rizn Informace o dopisu spoleinosti Ekolamp s.r.o. Piedm6tem dopisu je problematika druhotntch surovin, tfkajici se ziskdvdni kov0 vzdcn'ich zemin z luminofor0 obsaien'l'ch v pouiit'ich osvetlovacich zaiizenich formou recyklace. Jedn6 se o reakci na omezeni a oiekdvan6 zastaveni dovozu t6chto surovin z einy. Poznimka: Piedseda Rady vl5dy Martin Kuba se omluvil zdalsiho jedn6ni Rady vl6dy z d0vodu dalsiho pracovniho jedn6ni. Nivrh na usneseni k bodu 5.1.: Rada vlddy uklid6 piedsedkyni pracovni skupiny i. 5 pro druhotn6 suroviny projednat na sv6m dal5im zasedini piedm6t dopisu a piipravit n5vrhy ieseni v terminu do Hlasovdni k bodu 5.1.: Pro: 22 Proti: 0 Zdriel se:0 Usneseni k bodu 5.1. bvlo schv5leno Pozn5mka: Po hlasovcni k bodu 4 se omluvil z dal5iho jednini Jan Gregor (MF) z pracovnich divod Terminy zasedini Rady vliidy v roce 2012 Navrieny byly n6sledujici terminy: ,7.3.2OI2 a N6vrh na usneseni k bodu 5.2.: Rada vlidy bere na vedomi informaci o terminech jedndnf Rady vlidy v roce Hlasovdni k bodu 5.2.: Pro: 2L Proti: 0 Zdriel se:0 Usneseni k bodu 5.2. bvlo schvileno D5le byl doplnen bod 5.3. na zdklad6 poiadavku Elenky Rady vliidy, tfkajici se analfzy dopadri horniho z5kona. Pavla JedliEkovC (SMO) - v souvislosti s usnesenim k bodu 5.2 Rady vl5dy z minul6ho jedn6ni vznesla dotaz, jak je to s analf'zou dopadri horniho z6kona. Mistopiedseda Rady vlidy Franti5ek Pazdera - MPO mii provdst analfzu dopadri horniho zdkona do konce tohoto roku, v tuto chvili neni dokonden5 a bude piedloiena Rad6 vl6dy na daliim jedniini dne po piedloieni do porady ekonomicklich ministr0 (nebude piedkl6d6na do mezirezortniho piipominkov6ho iizeni).

9 MN6TERSTVO PTOMYSIU A OBCHODU Zden6k Osner (KZPS er) - nyni "mals novela" horniho zdkona nebude piedkldddna. Buoe se o ni hovoiit az na zdkladd analfzy, jak bylo uloieno MPO. Tak to bylo projedndno na tripartit6 za (dasti premi6ra dne Pavla Jedliikovri (SMOI - nehovoii o ma16 novele horniho zdkona, ale o celkov6 analrl'ze horniho prdva, jak bylo na minul6m zased5ni ujasn6no. Analfza m6la bft hotova do poloviny listopadu. Mistopiedseda Rady vl6dy Franti5ek Pazdera - jak jii bylo sd6leno, piipravuje se hodnoceni dopad0 horn[ho zdkona, kte16 bude na zdklad6 poiadavku piedloieno do porady ekonomickfch ministr0. Materidl se piipravuje s terminem zpracovdni do Ndvrh na usneseni k bodu 5.3.: Rada vlidy bere na vedomi informaci MPO o posunu terminu na dopad0 horniho z6kona odsouhlasendho v usneseni k bodu 5.2 z 3. a to z 24.tO.2Ot1 na Hlasovdni k bodu 5.3.: Pro: 2L Proti: 0 Zdriel se:0 Usneseni k bodu 5.3. bvlo schv6leno Mistopiedseda Rady vl6dy Franti5ek Pazdera pod6koval viem ilen0m ddast a jedndni Rady vlddy v 17:10 hod ukoniil. piedloieni analrizy jedndni Rady vl6dy, Rady vlddy za aktivni Zpracoval: Mgr. Tom65 Du5ek - tajemnik lady vkidy poaoi,,. - 6'v4*V-.. J..*...L Schvdlil: MUDr. Martin\Kuba.- ministr pr0myslu a obchodu a piedseda Rady vl6dy Podpis:... Utkp V Praze dne L72.2OII\ \