Hořčice bílá. Ing. Vladimír KEBERT, Csc SINAPIS ALBA L.

Transkript

1 Hořčice bílá SINAPIS ALBA L. Poznámky ke komplexním znalostem o plodině ve vztahu ke komplexní agrotechnice, výnosu a kvalitě semene hořčice Ing. Vladimír KEBERT, Csc Střední odborná škola a SOU, Hořovice - stránky o hořčici

2 Názvosloví hořčice Aplikovaná botanika za hořčici (Senf, Mostert,Senfkorn, Mustard) rostlina (semeno), poskytující palčivou, sládnoucí chuť, avšak různých barev, velikostí a struktur. Aplikované třídění Botanické třídění Hořčice žlutosemenná Hořčice bílá (Sinapis alba L.) Hořčice tmavosemenná 1. Hořčice sareptská Brassica juncea L. Czern & Caps. Botanicky více druhů s podobnými vlastnostmi Hořčice hnědosemenná 2. Hořčice černá Brassica nigra L. syn. Melanosinapis Communis. 3. Hořčice habešská B. carinata A. Braun

3 Rod SINAPIS sp. Hořčice hlavní charakteristika rodu Sinapis arvensis planý plevelný druh, lysé šešule, semena tmavá 1mm Sinapis alba ssp. alba statná 2n=24, šešule bíle štětinaté pěstované kultivary Sinapis alba ssp. dissecta zpeřená planě rostoucí poddruh sever Moravy Sinapis alba je botanicky odlišná. Nesprávně též h. žlutá viz dále. Synonyma: Melanosinapis alba, Brassica hirta zde koliduje do rodu Brassica. Se sp. Brassica se Sinapis alba (L.) zdá být kompatibilnější než s Sinapis arvensis.

4 Sinapis alba L a Sinapis arvensis rozdílné druhy, nekompatibilní, nepodobné S. alba S. arvensis S. alba původem v mediterálu.původní druh. Obrvená, klíční rostlina má ochlupený hypokotyl. Nepukavé šesule se zobanem 20 mm,stejně dlouhý zoban 2n=24 Tyto druhy nejsou kompatibilní. Nehledat podobnost. S. alba-větší komp. na Brassica ale není s B. Křižitelná

5 Biologická a botanická charakteristika Hořčice je původem z divokých druhů (domovem sev. Afrika ( Brassica carinata), rody Sinapis a Brassica úzce souvisí - viz B. nigra, Sinapis juncea. Taxonomicky je H. bílá samostatný druh původu: I. ssp. alba - h.b. pravá 2n=24, původ ve středozemí, lyrovitě peřenodílné listy, zřejmě základem naší kulturní formy II. ssp. dissecta - h.b. zpeřená, plevelná h. 2n=24 Z pěstitelského hlediska - typy hořčic H. černá - B. nigra, H sareptská - B. juncea, H. habešská -B. carinata - tmavé semeno, palčivé silice H. sarepská žlutosemenná- drobné oranžové sem.orientální semeno H. bílá - žluté semeno HTS >6g, prům 2.20 mm

6 Skupina ostatních hořčic zdroje převážně tmavosemenných produktů Do pojmu hořčice vstupují i druhy, které jsou v genomovém kruhu rodu Brassica (Morinaga, 1934) Jde o Brukev černou, tedy slengově hořčici černou, Hořčici habešskou a hořčici sarepskou. Zde již můžeme hovořit o vzájemné kompatibilitě.

7 SINAPIS ALBA L. Syn: (Leucosinapis communis, Melanosinapis alba, etc. ) 25-35% oleje FOTOPERIODICKY radikálně dlouhodenní rostlina obs. GLS Sinalbin Slizové látky v semeniglukosinoláty SINALBIN, (sacharid a silice na něj vázaná) uMOL/g SINAPIN - fenolická sloučeninacholiester kys.sinapové 1,13-2,9 %, hořká, modifikuje chuť MYROZINÁZA enzym štěpící glukosinolát na sacharid a silici - efekt pochutinové hořčice Olej(až 25%) palm4; olej20; linol12; eikos; 9,5eruk43; linolen12

8 Hořčice bílá v systému plodin Objem produkce kolísá podle ceny vývozní plodina, český trh spotřebuje asi 5 tis.t semene r ha výnos 0,90 t ha r ha.výnos 0,88 t/ha r ha výnos 1,16t/ha Výnosový potenciál asi 2,50 reálný výnos v intenzívním prostředí do 2,00 t - porovnání cena v průběhu let kolísá 7-9 tis/t 1993 cena cena 9000 průměrný výnos může být 1,60 t/ha semene možnosti jiného využití (energetická plodina - CZBIOM)

9 Hořčice bílá pěstování Biologická a botanická charakteristika. Požadavky na podmínky prostředí Založené porostu požadavky na pozemek citlivost vůči reziduům herbicidů Ošetření během vegetace herbicidy setí výživa a hnojení

10 Extrémní vlastnosti hořčice fotoperiodická citlivost dlouhodenní rostlina, vysoce citlivá Citlivost na utužení půdy a přítomnost mrtviny, škraloupu Vysoká citlivost na pseuhohormony z hnoje a kejdyiii.rok po aplikaci Vysoká citlivost na triaziny a subst. močoviny

11 Požadavky na prostředí Druh předplodiny není rozhodující nehnojená organikou bez triazinových stop nepřehnojeno dusíkem Hlubší strukturní ornice, pozor na minimalizaci Požadavek na přístupný P při 6,00-6,8pH, 60ppmP, 150ppmK srážky pod 400 mm za vegetaci (550/rok), jinak riziko snížené kvality - SRPNOVÝ ÚHRN DO 50 mm

12 Agrotechnika založení porostu Termín setí - březen, hranice 20.4 Výsevek nižší 8 kg/ha (při HTS 6,20 g) Meziřádky 250 mm Dávka N kg/ha (základ) (NPK), (NP) Dokonalá příprava - drobtovitost půdní sloje, stačí klasická technologie, též rotavátory

13 Zakládání porostu setí nejlépe pneumatickými stroji ale též podle určení produkce nižší výsevek - 8kg/ha 250mm. Autoregulace porostu je dostatečná, meziřádky 125mm nedoporučujeme. vzejde za 7-10 dnů trávovité plevele - běžné graminicidy jen je-li to nutné po zapojení porostu konkurenceschopnost, po opadu listů se zaplevelení může obnovit

14 HERBICIDY TRIFLURALIN - Synfloran, Triflurex, Treflan - 480g/l dle metodiky přípravku DOKONALÉ ZAPRAVENÍ CITLIVOST NA SVĚTLO ZA SUCHA ZTRÁTA ÚČINKU NEPŮSOBÍ NA BRUKVOVITÉ ( tedy i na brukvovité plevele) METAZACHLOR (Butisan) může být fytotoxický!!! COMODOR (tebutan 750g/l) 3-4 l??

15 Další opatření Dohnojení dusíkem do 80 kg/ha mikroprvky - např. WUXAL atd.- jen v kombinaci s insekticidy (mšice, blýskáček) REGULÁTORY RŮSTU - v praxi bezvýznamné ( RELAN - paracetamol, k. anthranilová, CULTAR-, CCC BARONETtriazol) U hořčice bílé šešule nepukají, neí třeba ani SPODNAM apod.

16 KVALITA SEMENE Olejnatost 25 až 27 % Sinalbin 129 umol/g suš. extr. šrotu (10%) HTS > 6,20 g Sinapin 1,50 % (asi 30 umol/g) (norma nespecifikuje) semena se změněnou barvou do 4% z toho semena zašedlá (tedy plesnivá) maximálně 3 %

17 Vliv dávky dusíku na výnos a podíl zašedlých semen 8 7,132 7 Výnos (t/ha); % šedých semen 6 5 4,801 4, , ,22 1, ,092 1, N1 30kg N2 60 kg N3 90 kg Výnos % šedých sem. N4 120 kg

18 Obsah mykotoxinů v závislosti na podílu šedých semen ug/kg mykotoxinu ,405 3,428 6,589 OCHRATOX. A ug/kg 8,854 11,363 AFLATOX. B1 ug/kg 14,

19 délka rostlin [mm*10] Vliv termínu setí na růst a vývoj hořčice Časová řada V 11.V 18.V 24.V 1.VI 8.VI 13.VI 30.VI 10.VII T1 délka (mm*10) 13,8 22,12 41,5 71,5 100, T2 délka (mm*10) ,6 94, T3 délka (mm*10) T1 fenofáze T2 fenofáze T3 fenofáze T1 délka (mm*10) T2 délka (mm*10) T3 délka (mm*10) T1 fenofáze T2 fenofáze T3 fenofáze 0

20 Ostatní druhy a typy hořčice 1. Hořčice sareptská Brassica juncea L., Czern. et Coss syn: Brukev sítinovitá 2n = 36 Středoasijský druh. Syntetický druh (aloploid) B.campestris x B. nigra po jednom genomu. Původ: Indie a Čína. Hlavní oblasti Pákistán, Indie, součást Canola V našich podmínkách je druh pěstovatelný s výhradami. typ tmavosemenný ( černá hořčice ) - často se plete v pojmu s hořčicí černou. Ve skutečnosti tmavě hnědá semena pravidelná, typické síťování povrchu semene. Slouží k výrobě kremžské hořčice. typ žlutosemenný ( orientální typ ) má sytě žluté drobné semeno s vysokým obsahem silice. Slouží k výrobě orientálních hořčic. Teplomilný druh - orientální a francouzské receptury

21 Hořčice sareptská Brassica juncea Tento druh nahrazuje B. nigra ve výrobě kremžské hořčice Výroba ostré sareptské hořčice Obsahuje semena 1,2-2mm průměr, typická nezaměnitelná barva šešule mm, nápadné žilky, kuželovitý zobánek 5-10mm olejnatost 32-40% GLS Glukobrassicin Pěstování i v ČR ovšem z různých osiv pozor na výběr původu osiva

22 2. Hořčice habešská Brassica carinata A. Braun. ; syn: B. integrifolia var. Carinata syn: Hořčice hnědá, též : Brukev kýlnatá 2n = 34 Africký druh. Syntetický druh (aloploid) B.nigra x B. oleracea po jednom genomu. V našich podmínkách nevýznamná. U nás se nezpracovává Planá forma neznámá. olejnatost 35-40% ; Erythea pěstování v nadm. v m částečně odolná výdrolu šešule nepukají drobnými rázy a vzájemným otlukem Orientální a francouzské receptury V našich podmínkách též pěstovatelný druh ale jen vybrané typy Význam šlechtitelský, též zelenina

23 Brassica carinata h. habešská výška cm, Semena 1,2-2,50 mm, narůžovělá, tm. hnědá HTS do 7,00 g, rostlina lysá význam šlechtitelský meziplodina? Vyšetření kvality a možnosti speciálního užití námět dalšího výzkumu.

24 3. Hořčice černá Brassica nigra (L.) KOCHsyn: Brukev černohořči ce Melanosinapis communis Schimp. et Spenn. syn: Brukev černohořči ce Sinapis tetraedra 2n = 16 Středozemní druh. Původní druh. V našich podmínkách je druh pěstovatelný ale neperspektivní. Jen speciální použití. Nevýnosný divoký druh. Pukavé drobné a úzké síťované šešule, pukají od špičky ještě před dosažením zralosti. Velmi drobná tmavá semena Glukosinolát SINIGRIN 3,5-7% v sušině extr. šrotu 35 % oleje, též farmaceutické užití potenc. Význam výnosnost asi 1,50 t/ha; HTS 1,7 g

25 Produkční typy a odrůdy Typy pícní - typy s vysokým habitem, nejčastěji meziplodiny a zelené hnojení. hořčice sareptská dřívější všeobecně známé typy - Vitasso, Sarepta a novější odrůdy výnosná pícnina, rychlá tvorba sušiny, rychlý vývoj hořčice bílá u nás nejběžnější zelené hnojení, levné osivo ASCOT (1999 P.H.PETERSEN), SINA(2000KWS), SITO(2000KWS)

26 Produkční typy a odrůdy II. Typy přechodné pro zelené hnojení a biomasu, též výroba semene o použití odrůd rozhoduje rozdílná agrotechnika: H. bílá: ZLATA (1982), METEX(1995) dříve i MUSTANG (SW) Typy vyloženě semenné VERONIKA(2000) nižší vzrůst, intenzívní větvení, rovnoměrné zrání

27 TYPY A ODRŮDY III Typy specielní bezerukové typy Rizo a Silenda POZOR NA DOVOZ KVALITY CANOLA složení silic neodpovídá potřebě výroby stolní hořčice. CANOLA výroba oleje Čína, Pákistán, Indie náhrada řepky (zdroje dovážené hořčice sareptské). Typy polodivoké a divoké speciální účely typy osiv získané z merkantilu, pokusné účely Hořčice černá (asi nejméně šlechtěná) dnes jen farmaceutické použití, koření a pro účely genetické.