příspěvků k aktuálním tématům náhradní rodinné péče

Transkript

1 sborník příspěvků k aktuáním tématům náhradní rodinné péče MPSV 2015 PRÁVO NA DĚTSTVÍ

2

3 Ministerstvo práce a sociáních věcí ČR, 2015 ISBN

4 OBSAH Úvod Děti v náhradní rodinné péči a jejich potřeby Dítě a jeho potřeby Přístupy k vymezení potřeb dítěte Vývoj potřeb v závisosti na věku dítěte Napňování potřeb dětí z hediska spoečnosti Potřeby zakotvené v právu Právní ukotvení potřeb dítěte před přijetím Úmuvy o právech dítěte Potřeby dětí v Úmuvě o právech dítěte Faktory pro stanovení nejepšího zájmu dítěte Potřeby dětí v náhradní rodině, násedky neuspokojení potřeb Potřeby dětí v náhradní rodinné péči Násedky neuspokojení potřeb dětí, které přicházejí do náhradní rodinné péče Typy psychické deprivace Psychoogické probémy jako násedky poruchy vztahů Dopady špatného zacházení na zdraví a vývoj dítěte Náhradní rodina jako šance pro napnění potřeb Literatura Práva dětí v náhradní rodinné péči Právní aspekty svěřování dětí do náhradní rodinné péče Vymezení obsahu práva na respektování rodinného života Apikace obecných principů na případy svěření dítěte do náhradní rodinné péče Práva dítěte v průběhu náhradní rodinné péče Zájemci o náhradní rodinnou péči a jejich motivace Vymezení zákadních pojmů Motivace zájemců o náhradní rodinnou péči Motivace atruistická Motivace z důvodu uspokojení rodičovských potřeb Motivace inanční Motivace z důvodu sociání prestiže Motivace dítěte Úoha přípravného kurzu v rámci motivace zájemců o náhradní rodinnou péči Literatura Pracovnice a pracovníci systému náhradní rodinné péče Obecné předpokady pro výkon povoání v obasti náhradní rodinné péče Pracovníci zařazení do orgánů sociáně-právní ochrany Odborná způsobiost a daší profesní předpokady pracovníků zařazených do orgánů sociáně-právní ochrany Standardy kvaity sociáně-právní ochrany v obasti personáního zabezpečení a profesního rozvoje pracovníků orgánů sociáně-právní ochrany Působnost jednotivých orgánů sociáně-právní ochrany a speciické požadavky na pracovníky těchto orgánů Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

5 Krajské úřady Úřad práce ČR Ministerstvo práce a sociáních věcí Pracovnice a pracovníci osob pověřených k výkonu sociáně-právní ochrany Činnost osob pověřených k výkonu sociáně-právní ochrany v obasti náhradní rodinné péče Odborná způsobiost a požadavky na dovednosti pracovníků pověřených osob Standardy kvaity v obasti personáního zabezpečení a profesního rozvoje pracovníků pověřených osob Dobrovonictví v obasti doprovázení náhradní rodinné péče Shrnutí Literatura Systém vyhedávání a vedení evidence dětí Cíová skupina dětí Možné situace, kdy je zapotřebí dětem zprostředkovat náhradní rodinnou péči Kdo má povinnost tyto děti vyhedávat Podmínky zprostředkování náhradní rodinné péče Vyhodnocení potřeb dítěte pro zprostředkování náhradní rodinné péče Kontinuita a stabiita péče Děti se speciickými potřebami Právo dítěte být informováno a vyjádřit svůj názor Formy náhradní rodinné péče Svěření dítěte do péče jiné osoby (dáe jen cizí péče ) Pěstounská péče na přechodnou dobu Poručenská péče Pěstounská péče Osvojení Vedení a obsah spisové dokumentace dítěte Obecní úřad obce s rozšířenou působností Krajský úřad Ministerstvo práce a sociáních věcí Postoupení dokumentace dítěte na ÚMPOD Kazuistika Shrnutí Literatura Systém vyhedávání a vedení evidence zájemců o náhradní rodinnou péči Vyhedávání v praxi Náborové kampaně důvody dosavadních neúspěchů Význam speciaizovaných kampaní Efektivní vedení evidence Speciaizace žadateů Roe neziskového sektoru v rámci vyhedávání žadateů o náhradní rodinnou péči Přípravy žadateů o náhradní rodinnou péči Smys a cíe příprav na náhradní rodinnou péči

6 7.2 Legisativní ukotvení příprav na náhradní rodinnou péči Provázanost příprav na náhradní rodinnou péči a posuzování žadateů Obsah a forma příprav na náhradní rodinnou péči Témata příprav na náhradní rodinnou péči Formy příprav na náhradní rodinnou péči Rozsah a časová forma příprav na náhradní rodinnou péči Roe a kompetence v systému příprav na náhradní rodinnou péči Krajský úřad OSPOD Lektoři Speciika příprav na náhradní rodinnou péči de účastníků Přípravy pěstounů a osvojiteů spoečně nebo odděeně? Přípravy na pěstounskou pěči na přechodnou dobu (PPPD) Přípravy dětí Přípravy příbuzných nebo bízkých osob dětí Přípravy druhožadateů Materiáy pro účastníky Místo příprav na náhradní rodinnou péči Výstupy z příprav na náhradní rodinnou péči Návaznost příprav žadateů a vzděávání náhradních rodičů Hodnocení kvaity příprav na náhradní rodinnou péči Shrnutí Literatura Příoha Práce s žadateem v průběhu zprostředkování Fáze odborného posouzení a zařazení žadateů do evidence Legisativní rámec Spoupráce s OSPOD obecních úřadů obcí s rozšířenou působností při zpracování dokumentace žadateů postupované na krajský úřad Průběh a vyhodnocení odborného posouzení žadateů v kontextu budoucího zprostředkování Fáze výběru vhodného žadatee pro dítě, kterému je třeba zprostředkovat náhradní rodinnou péči formou osvojení nebo pěstounské péče Legisativní rámec Příprava podkadů pro vytipování vhodných budoucích osvojiteů nebo pěstounů Koegium jako nástupnictví poradního sboru pro zprostředkování náhradní rodinné péče Týmová práce před osobním seznámením žadateů s dítětem Fáze osobního seznámení vytipovaných žadateů a dítěte a vyhodnocení této fáze Legisativní rámec Průběh prvního jednání s žadatei (dobrá praxe KÚ LK) Daší průběh zprostředkování a vyhodnocení fáze seznámení žadateů s dítětem Fáze sedování průběhu péče budoucích osvojiteů nebo pěstounů před vydáním soudního rozhodnutí Legisativní rámec Spoupráce krajského úřadu a daších subjektů při sedování péče náhradních rodičů před vydáním soudního rozhodnutí Shrnutí

7 Příoha 8.1 Příoha 8.2 Příoha 8.3 Příoha 8.4 Příoha Speciika práce s dítětem v náhradní rodinné péči Speciické chování/prožívání dětí v náhradní rodině a speciické situace náhradní rodiny Naučené vzorce chování Potřeba těesného kontaktu a vývojová regrese v adaptačním období Opatrnost v navazování vztahů, ostražitost dítěte Jiné zvyky dítěte versus zvyky náhradní rodiny Rozdíný přístup ve výchově vastních a přijatých dětí Reakce okoí a škoy Agresivní chování, sebepoškozování Přechodnost/konečnost vztahu mezi dítětem a pěstounem na přechodnou dobu Roe pracovníků OSPOD a pracovníků systému náhradní rodinné péče Doporučení průvodcům náhradních rodin Doporučení pro pracovníky OSPOD Příčiny speciického chování/prožívání dětí v náhradní rodině Vrozené vady, viv genetiky, viv prenatáního a perinatáního období Život v nevhodném prostředí Nevhodné prostředí Syndrom CAN Psychická deprivace a ústavní výchova Dítě v krizi speciika chování dítěte po separaci Dítě v krizi a jeho projevy Formy krize pode projevu Projevy ztráty z hediska času Jak může pěstoun pomoci dítěti v akutní krizi Doporučení průvodcům náhradních rodin Doporučení pro pracovníky OSPOD Kazuistika Literatura Doprovázení dítěte v jeho měnícím se prostředí včetně přípravy všech zapojených osob Principy doprovázení dítěte v jeho měnícím se prostředí Sociání poe dítěte při přechodech z péče do péče Přemístění dítěte z rodiny a příprava všech zapojených osob Komunikační zásady s dítětem v krizové situaci Senzobiograická anamnéza Přechodný pobyt dítěte v pěstounské péči na přechodnou dobu nebo v zařízení Podpora úspěšné adaptace dítěte v novém prostředí Pánování přechodu dítěte do násedného prostředí Příprava dítěte na ukončení současnému pobytu a přesun do násedné péče Varianty dašího umístění dítěte a příprava všech zapojených osob Speciika přípravy maých dětí Speciika přípravy starších dětí

8 Speciika přípravy dětí se zdravotním postižením Kazuistika Shrnutí Příoha Příoha Podpora náhradní rodiny Náhradní rodina a speciika její struktury Pěstouni Bioogické děti v rodině Přijaté dítě Prarodiče a širší rodina Širší sociání prostředí rodiny Roe kíčového pracovníka Úoha kíčového pracovníka při práci s rodinou Sdíení, vytváření prostředí důvěry Vyhedání a podpora vnitřních rezerv rodiny Práce s dítětem Mapování potřeb rodiny Potřeby dospěých osob v rodině Potřeby dítěte v náhradní rodinné péči Potřeby ostatních dětí v rodině Potřeby rodiny jako ceku Ukončení pěstounské péče Vzděávání pěstounů Témata vzděávání Vzděávání u příbuzenské PP Možné způsoby vzděávání Dohed nad výkonem PP Konikt roí Supervize Možné metody práce při zjištěných nedostatcích ve výkonu PP Respitní sužba Důežitost respitní sužby Respitní sužba pro děti zdravé a děti se speciickými potřebami Daší možnosti respitní sužby Formy respitní sužby Skupinová respitní sužba Individuání respitní sužba Frekvence a možnosti zajištění respitní sužby Poradenství a vyhedávání daších odborníků Pravida pro poskytování poradenství Režim vyhedávání daších odborníků Krizové situace Charakteristika krizové situace Příčiny krizových situací Rizikové signáy Možnosti terapie Krizový pán Vytváření KP Podoba a náežitosti KP Aktivace KP

9 11.6 Zajištění výpomoci Jak se iší výpomoc od respitní sužby Možnosti poskytování výpomoci Vastní zdroje rodiny Externí výpomoc Zajištění výpomoci poskytovateem sužeb v rámci dohody o výkonu PP Shrnutí Literatura Nejčastější praktické probémy při výkonu náhradní rodinné péče Práva a povinnosti pěstounů de občanského zákoníku Práva a povinnosti pěstounů pode zákona o sociáně-právní ochraně dětí Práva pěstounů Povinnosti pěstounů Dávky Dávky pěstounské péče Příspěvek při převzetí dítěte Příspěvek při ukončení pěstounské péče Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozida Příspěvek na úhradu potřeb dítěte Odměna pěstouna Dávky státní sociání podpory Rodičovský příspěvek Přídavek na dítě a příspěvek na bydení Dávky pro osoby se zdravotním postižením Příspěvek na mobiitu Příspěvek na zváštní pomůcku Průkaz osoby se zdravotním postižením Příspěvek na péči Zdravotnictví Škoství Předškoní vzděávání Škoní družina Internátní ubytování Škoa v přírodě Zájmové vzděávání Asistent pedagoga Osobní asistent Vydávání cestovních pasů dětem v pěstounské péči Popatky za komunání odpad Spoření dítěte Shrnutí Příoha Příoha Příbuzenská pěstounská péče Cíová skupina Změna postavení prarodičů pěstounů v rámci novey zákona o sociáněprávní ochraně dětí Speciika cíové skupiny prarodičů pěstounů, rizika a východiska

10 Finanční nouze Izoace Strach o zdraví Mezigenerační rozdí Citivé téma bioogických rodičů přijatých dětí Metody vhodné pro práci s cíovou skupinou příbuzných-pěstounů Sociáně-právní poradenství Doprovázení Podpůrné skupiny Vzděávací aktivity Terapie Případové a rodinné konference Supervize příbuzných pěstounů Mediace Dopňkové aktivity Příbuzenská pěstounská péče z pohedu dětí svěřených do tohoto druhu náhradní rodinné péče Shrnutí Literatura Příoha Bioogická rodina dítěte v náhradní rodinné péči Bioogická rodina dítěte ve vztahu k rodině náhradní Boj o rodičovství Nedostatek informací Probémy s identitou Pyramida míry a způsobu kontaktu dítěte s bioogickým rodičem Komunikace s dítětem o vastních rodičích Zásady komunikace o bioogické rodině dítěte Jak sděovat nepříjemné věci o rodiči: technika přeznačkování Podpora dítěte při hedání kořenů Podpora fantazie a její hranice Aktivity pro děti pro pochopení svého životního příběhu a rodiny Kniha života Tvorba rodinné mapy Ekomapa Daší tipy pro pochopení kořenů dítěte Roe pracovníka v systému náhradní rodinné péče Roe pracovníka odděení sociáně-právní ochrany dětí Kontakt dítěte s bioogickou rodinou Forma a míra kontaktu Forma kontaktu Míra kontaktu Kritéria pro stanovení míry a formy kontaktu Metodika asistovaného kontaktu Doporučená chronoogie postupu Dohoda o kontaktu Tým pracovníků kontaktu a jejich činnost Koordinace ceého procesu kontaktu Tvorba dohody o kontaktu mezi náhradním a bioogickým rodičem (jiným příbuzným) Příprava kientů na kontakt Vedení/moderování samotného kontaktu

11 Vyhodnocení kontaktu, doporučení a násedná péče o kienty kontaktu Příprava na kontakt Spoečné prvky přípravy všech zúčastněných Speciika přípravy bioogického rodiče Příprava dítěte Příprava náhradního rodiče Předsetkání pěstouna s bioogickým rodičem (bez dítěte) Kíčové setkání asistovaný kontakt Místo Déka prvního kontaktu Čenové kíčového setkání Co mít s sebou Pravida kontaktu Doporučená struktura kontaktu Roe faciitátora/moderátora Mezidobí (po kontaktu) Pravida pro mezidobí Vyhodnocení po kíčovém setkání Ostatní aneb co ještě se může stát Kontakt neze zreaizovat Bioogický rodič v minuosti dítě týra, ubižova mu a má zájem se setkat Bioogický rodič dítě již nepravideně navštěvuje Způsoby zprostředkování kontaktu Dopis Cesta pomocí odděení sociáně-právní ochrany dětí Cesta pomocí Ministerstva vnitra ČR Roe OSPOD v procesu kontaktu dítěte s bioogickou rodinou Roe pracovišť náhradní rodinné péče v procesu kontaktu dítěte s bioogickou rodinou Roe pracovišť sociáních sužeb v procesu kontaktu dítěte s bioogickou rodinou Kazuistika Shrnutí Literatura Průvodce dítěte pěstounskou péčí - Instrukce pro pracovníky Průvodce dítěte pěstounskou péčí (komiks pro děti) Jsem speciání brácha/jsem speciání ségra... protože naši jsou pěstouni! (knížka pro děti) Autoři Zkratky

12 ÚvOd Vážení pracovníci v oboru náhradní rodinné péče, dostává se vám do ruky Sborník příspěvků k aktuáním tématům náhradní rodinné péče (dáe jen sborník), který je určený pracovníkům všech subjektů činných v rámci sociáně právní ochrany dětí, především pak odborníkům v obasti náhradní rodinné péče (NRP) sociáním pracovníkům, psychoogům, právníkům, soudcům, státním zástupcům, stejně jako i studentům všech těchto oborů. Veice nám záeží na tom, aby by sborník dostupný a srozumitený i pro samotné osvojitee a pěstouny a doufáme, že i jim bude užitečný. Jeikož jde o vemi širokou probematiku týkající se nejen sociáních aktivit státu, reaizovaných prostřednictvím státních orgánů, ae i široké sítě nestátních organizací a institucí, je důežitá vzájemná komunikace a výměna informací. To je i havním cíem předkádaného sborníku. Rodina je na prvním místě mezi výchovnými institucemi a měa by mít přednost před výchovou mimo rodinu. Pro ty děti, které z nějakého důvodu nemohou ve vastní rodině vyrůstat, je nutné, aby se rozvíjea náhradní rodinná péče. Pracovníci, ae i náhradní rodiče žádají pokud možno přesné a spoehivé návody, jak si v určitém případě počínat, co říkat, co doporučovat, jak postupovat. Takový návod připravit neze, protože každý případ je individuání. Ve sborníku proto poskytujeme obecné zásady a principy, které ze při výkonu náhradní rodinné péče použít takřka univerzáně. Sborník obsahuje příspěvky řady autorů. To proto, že i probematika náhradní rodinné péče je mnohotvárná a různorodá. Jednotiví autoři se nevyhnou subjektivnímu výběru pro ně důežitých poznatků ani příkadům, které jim zůstávají v paměti, či cíům, které považují za kíčové. Je tedy zřejmé, že sjednotit sty zpracování textů nebyo jednoduché, stejně jako nebyo možné zajistit, aby se příspěvky částečně nepřekrývay. Sborník je napsán v upřímné snaze každého autora přispět k poznání současných probémů náhradní rodinné péče a poskytnout možný způsob a návod, jak je řešit. Nejde však o neměnné pravdy, ae o instrukce a doporučení. Většina příspěvků obsahuje kromě vastního odborného textu i kazuistiku, zkušenosti objasňující popisované principy, vzory a záznamové formuáře. Sborník je čeněn do 14 kapito a záměrně vožen do pořadače, abyste si mohi jednotivé části de potřeby a zájmu vyjmout a případně nové informace dopňovat. Řazení kapito je dáno posoupností všech nutných aktivit při výkonu NRP. Na konci ceého sborníku jsou dvě pubikace určené pro děti komiks Průvodce dítěte pěstounskou péčí a knížka Jsem speciání brácha... jsem speciání ségra..., protože naši jsou pěstouni!. Budeme rádi, pokud je při práci s dětmi využijete. Literaturu jsme záměrně řadii za jednotivými kapitoami, tak abyste si mohi snadno rozšířit a prohoubit ty informace, které vás zajímají. MPSV již v minuosti vydao někoik pubikací týkajících se náhradní rodinné péče. Smysem vydání tohoto sborníku je shrnutí již éta známých poznatků i poznatků nově pojmenovaných. Praxe a egisativní vývoj v této obasti však zajisté vyvoá v daších etech potřebu jeho aktuaizace. Závěrem bychom chtěi poděkovat všem autorům, kteří se na vzniku tohoto sborníku podíei, vedoucí zpracovateského týmu Markétě Bačákové a oponentům Zdeňku Modrzykovi a Miosavu Kotkovi, kteří nemaou měrou přispěi k výsedné podobě sborníku. 10

13 Přejeme vám hodně si pro vaši daší citivou podporu dětí a jejich rodin, ať už původních či náhradních. Budeme rádi, pokud právě zde ve sborníku najdete podněty a inspiraci. Sborník vznik v rámci projektu MPSV ČR Systémová podpora procesů transformace systému péče o ohrožené děti a rodiny. Finančně je projekt zajištěn z Evropského sociáního fondu prostřednictvím Operačního programu idské zdroje a zaměstnanost. Praha, říjen 2015 Koektiv autorů Mgr. Zuzana Jentschke Stőcková náměstkyně ministryně pro sociání a rodinnou poitiku 11

14 12

15 1 Děti v náhradní rodinné péči a jejich potřeby Hana Soařová Kapitoa přináší přehed vybraných konceptů pro deinici potřeb dítěte (a speciicky dítěte v náhradní rodinné péči) a popis vývoje postoje spoečnosti k potřebám dětí. Ten je demonstrován na faktorech k posuzování nejepšího zájmu dítěte, které představují zřejmě nejuceenější souhrn jeho potřeb. Tento souhrn je díky souboru mezinárodních úmuv zakotven i v právním rámci České repubiky a ze se ho dovoávat při řešení konkrétních případů ohrožených dětí a rodin. Kapitoa se rovněž zabývá potřebami dítěte z perspektivy vědeckého zkoumání a přináší i přehed některých typů chování, které vzniká jako důsedek nedostatečného či špatného uspokojování potřeb dítěte. 1.1 Dítě a jeho potřeby přístupy k vymezení potřeb dítěte Potřeby dětí jsou tématem, na něž se zaměřuje řada vědních discipín. Existuje veké množství teorií, které se snaží o popis a hierarchizaci potřeb. Ty jsou popisovány z perspektivy jednotivých vědních oborů a nezřídka dochází k soupeření věd o to, které potřeby je nutné napňovat nejvíce a které jsou nejdůežitější.1 A tak mezi sebou soutěží napříkad ékařské pojetí, které akcentuje právo dítěte na ochranu zdraví, oproti psychoogické teorii vazby a připoutání se, která naopak bude zastávat jako nezbytnou podmínku pro napňování potřeb dítěte existenci stabiního a vřeého vztahu dítěte s bízkou pečující osobou. Současné pojetí potřeb dětí je významně ovivňováno právy dítěte, která jsou zakotvena zejména v Úmuvě o právech dítěte2 (dáe jen Úmuva). Úmuva dbá na napňování nejepšího zájmu dítěte, na jednání v nejepším zájmu dítěte a aktivní prosazování jeho nejepšího zájmu. Ten může být vymezen právě prostřednictvím potřeb, které má každé dítě. Je tedy zřejmé, že pro určení či napnění nejepšího zájmu dítěte je nutné jednání a chování, které vede k uspokojení a respektování potřeb dětí. Vaníčková et a. (2012, s ) uvádí, že napňování všech zákadních potřeb je významnou determinantou nejepšího zájmu dětí a podmínkou rozvoje jeho potenciáu a poskytuje násedující výčet potřeb. Zákadní bioogické potřeby dětí: vzduch, voda, tepo, výživa, spánek, obydí, ošacení, ochrana před nemocemi a úrazy. Zákadní psychické potřeby dětí: množství, kvaita a proměnivost podnětů, řád a smys podnětů pro učení, citové a sociání vazby pro utváření osobnosti, 1 2 V některých zemích dochází k odkonu od deinice zájmu dítěte prostřednictvím jeho potřeb. Existují rovněž názory, že koncept potřeb dítěte je přežitý a zastaraý (Kovařík a ko., 2004). V českém pro-středí, které má v porovnání s vyspěými sociáními systémy na tomto poi významný deicit, jsou však tyto úvahy více než předčasné. Sděení federáního ministerstva zahraničních věcí č. 104/1991 Sb. 13

16 potřeba identity, potřeba otevřené budoucnosti. Zákadní sociání potřeby dětí: sociání dovednosti, vzory pravide chování v sociání komunikaci a porozumění nonverbání komunikaci, ochrana před všemi formami interpersonáního násií, zvádání stresových situací v různých sociáních prostředích, porozumění intra- a interkuturním rozdíům. Zákadní emocionání potřeby dětí: pozitivní výchova dítěte a jeho bezpodmínečná akceptace navozující pocit ásky, jistoty a bezpečí, jeden emocionání průvodce v útém dětství, potřeba uvědoměého prožívání situací a schopnost empatie, dobrovoná činnost, dobrý skutek, pocit sounáežitosti, pocit jistoty v očekávání sociání podpory. Zákadní duchovní potřeby dětí: potřeba přiměřeného sebepojetí, potřeba hierarchie životních hodnot, rodinná konsteace paměť svědomí, životní příběh. Z uvedeného výčtu je zřejmé, že potřeby dětí jsou kompexní skutečností a že je žádoucí, aby byy napňovány spoečně a smysupně tak, jak je vhodné vzhedem k věku, vývoji a jedinečné situaci každého dítěte. Potřeby dítěte se mění v průběhu času v souvisosti s jednotivými etapami vývoje dítěte. Jako kíčové je označováno období raného dětství, kdy jsou dopady nesprávného či nedostatečného uspokojení potřeb dítěte na jeho vývoj nejmarkantnější a v některých případech i trvaé. Pro dítě je v období rané výchovy obzváště důežitá individuání péče s možností navázání bízkého vztahu. Pokud je tato péče nebo interakce nedostatečná nebo chybí úpně a děti prožívají nevyhraněné a neosobní vztahy v ústavním prostředí, poruchy ve vývoji jsou již nenapravitené. (Ptáček et a., 2011, s. 15). Daší přehed potřeb přináší dnes již notoricky známá deprivační teorie profesorů Zdeňka Matějčka a Josefa Langmeiera, která deinuje pět zákadních psychických potřeb: potřebu stimuace, potřebu smysupného světa, potřebu životní jistoty, potřebu identity a potřebu otevřené budoucnosti. Napňování těchto potřeb je žádoucí jak v dětství, tak v dospěém věku (Matějček a ko., 1999). Významnými výzkumy, které ovivniy právě i u nás studie profesora Matějčka, jsou práce a zjištění Johna Bowbyho, jež se týkají sociáního a emocionáního vývoje dítěte jako nezbytných potřeb pro zdravý vývoj. V 50. etech formuova Bowby často citovaný závěr o dopadech péče na děti, ve kterém uvádí, že jednou ze zákadních potřeb čověka je vytvoření bezpečné a jisté citové vazby s pečující osobou (Ptáček & Kužeová, 2013; Woodhead et a., 2003). Od dob Bowbyho výzkumů se teorie attachmentu (připoutání, přimknutí) dáe vyvíjí a znaost vývoje vzniku attachmentu se jeví jako užitečná také pro sociání pracovníky, kteří spoupracují s náhradními rodiči při jejich péči o svěřené děti, jež často neměy možnost zažít bezpečnou citovou vazbu. 14

17 Bowby se zabýva podrobně tématem ztráty a opuštění, které je významné pro děti v náhradní rodinné péči. Pochopení pocitů pynoucích ze ztráty přirozené pečující osoby musí být nedínou součástí příprav náhradních rodičů. Viv ztráty bioogického rodiče či rodičů přesahuje období dětství a promítá se i do jednání a chování v dospěosti. Jako příkad ze uvést životopis savného Stevena Paua Jobse, zakadatee irmy Appe. Součástí jeho dětství je také období ztráty, které jeho bízcí vnímají tak, že měo zásadní viv na jeho chování a jednání. Jeho nejbižší přáteé si mysí, že vědomí toho, že by hned po narození opuštěn, v něm zanechao určité jizvy: Mysím, že jeho touha kompetně ovádat všechno, co děá, tryská přímo z jeho osobnosti i z faktu, že by hned po narození opuštěn, prohási jeho douhoetý koega De Yocam. Jobs by znám svým krutým chováním k ostatním idem. Jeden z jeho přáte to popisova: Zásadní otázka týkající se Steva zní, proč není schopen se vždy kontroovat a proč je občas instinktivně krutý k některým idem a toik jim ubižuje. Pode mě je to kvůi tomu, že by po narození opuštěn. Skutečným probémem Stevova života je fakt, že by po narození nabídnutý k adopci. (Isaacson, W., 2011, s. 23). Steve Jobs je příkadem opuštěného dítěte, které v dospěosti dosáho nebývaého úspěchu. Z hediska vztahu k daším idem však ztráta bízkých znamenaa handicap. Tento příkad je zde uveden mimo jiné i z toho důvodu, aby demonstrova význam vytváření příežitostí pro děti, které jsou v určitém znevýhodnění proti svým vrstevníkům. Ne z každého dítěte, které vyrůstá v České repubice v náhradní rodinné péči, vyroste budoucí Steve Jobs. Každé dítě má však právo dostat příežitost žít pnohodnotný život a (terminoogií nového občanského zákoníku) mít přirozené právo brát se o vastní štěstí. Ptáček a Kužeová (2013) v pubikaci Vývojová psychoogie pro sociání práci podávají zevrubný přehed potřeb dítěte v každém vývojovém stadiu až do adoescence. Podrobně tak provází sociání pracovníky a pracovnice (dáe jen pracovník ) obastmi potřeb dětí. U každého vývojového stupně jsou rozebrána též rizika pro dané období, která mohou mít za násedek nenapnění potřeb v dostatečné míře či kvaitě. Autoři dáe uvádějí vodítka pro určení vhodného typu náhradní péče pro dítě, které se ocitá bez možnosti péče vastní rodiny. Je možné konstatovat, že pro napňování potřeb dětí je v každém období jednoznačně nejvhodnější formou nutného řešení náhradní rodinná péče. Zákadním principem citového vztahu je uspokojení zákadní psychické potřeby bezpečí a jistoty. Kojit a krmit dítě je možno bez ásky dávat dítěti pocit důvěry, opory a jistoty však bez ásky nejde. Tyto poznatky muví zřeteně ve prospěch psychoogického rodičovství, tj. tedy i ve prospěch náhradní rodinné péče zaožené na citových vztazích, v kontrastu s péčí ústavní, která na citových vztazích z principu zaožena není. (Matějček, 1999, s. 61). Význam prostředí, kde dítě vyrůstá a způsob péče a výchovy zásadně ovivňují daší vývoj dítěte. Formují jeho budoucí dospěý život a mají viv i na výskyt duševních i somatických onemocnění. Řada významných vědeckých studií poukazuje na skutečnost, že děti, které navzdory dobrému zdravotnímu stavu stráviy první měsíce a roky života v ústavní péči, významně sehávají později ve škoe, zaměstnání i partnerském životě. Vykazují také větší nemocnost a řadu speciických zdravotních a psychických obtíží. (Ptáček et a., 2011, s ). 15

18 1.1.2 vývoj potřeb v závisosti na věku dítěte Ptáček a Kužeová (2013) potřeby dítěte vymezují níže uvedeným způsobem. V prenatáním období patří mezi zákadní potřeby dítěte péče matky o vastní fyzické zdraví a pohodu, péče matky o zdraví dítěte, utváření emočního kontaktu s matkou, de možností i s otcem. Jako zákadní potřeby novorozence autoři uvádějí bioogické potřeby, potřebu bezpečí, potřebu emočně vřeého, individuáního a stabiního osobního kontaktu, potřebu stimuace. V současné době víme, že zásadní potřeby i někoik hodin narozeného dítěte jsou i na rovině emocionání a na rovině potřeby přiměřené senzomotorické stimuace. (Ptáček & Kužeová, 2013, s. 12). Potřeby kojence zahrnují bioogické potřeby, potřebu bezpečí, potřebu emočně vřeého, individuáního, stabiního a vzájemně uspokojujícího osobního kontaktu, potřebu stimuace, potřebu interakce (Ptáček & Kužeová, 2013). V tomto období dítě vnímá opravdovost vztahu. Potřeby batoete se oproti předchozím obdobím zvyšují v kategorii potřeby interakce a rozrůstají se o kategorii potřeby cíené a reguované aktivity (ibid.). U předškoních dětí patí, že rodiče stáe musí být schopni zajistit zákadní potřeby, ae charakter i obsah jejich napňování se mění. Mění se i potřeby v obasti stimuace. Doposud veškerá stimuace dítěte probíhaa prakticky formou hry, která bezvýhradně a nutně nevyžadovaa speciickou formu. Předškoní dítě je nicméně nutné připravovat na budoucí nároky ve škoe, a to jak sociání, tak kognitivní. Potřeby dítěte se tedy rozvíjejí především v obasti cíeného a speciického rozvoje v obasti kognitivní a sociání. (Ptáček & Kužeová, 2013, s. 35). S postupným osamostatňováním se významně mění i potřeby dítěte v madším škoním věku. Dítě potřebuje dostat prostor pro vastní iniciativu, rodič tudíž ustupuje do pozadí a namísto aktivního provázení dítěte má za úko zejména vytvářet vhodné situace a dávat k nim prostor (Ptáček & Kužeová, 2013). Potřeby staršího škoáka se rozvíjejí především v obasti podpory zvádání škoních povinností a významně narůstají v obasti potřeby akceptace a respektu k jeho osobnosti. Pro dítě je důežitá možnost vyjádřit vastní názor, který bude akceptován. Zásadním způsobem narůstá potřeba sociáních vzorů a identiikace se sociání skupinou. (Ptáček & Kužeová, 2013, s. 43). Bouřivé období puberty je charakteristické vede přetrvávajících potřeb z předchozích období významnou potřebou vastního sebeurčení a rozvoje a potřeby vastní identity. Rodič tyto potřeby bohuže nemůže napňovat přímo, ae může vytvářet prostor a podporu pro jejich napňování. (Ptáček & Kužeová, 2013, s. 46). U madých dospěých je stáe nutná péče rodiny, která napňuje jejich zákadní potřeby, významná je ovšem potřeba samostatnosti a partnerský a respektující vztah ze strany rodičů (Ptáček & Kužeová, 2013) napňování potřeb dětí z hediska spoečnosti Ne vždy však byy potřeby dětí a jejich uspokojování středem zájmu idské spoečnosti. A ani dnes nepatí, že by všechny spoečnosti přistupovay k napňování potřeb dětí stejně. Rozvinuté a civiizované země investují do potřeb dětí hodně zkoumají je vědci a existují ceé studijní obory, které se zabývají dětstvím a vším, co s ním souvisí. Na druhé straně existuje stáe mnoho zemí, kde je běžná dětská práce,3 nebo míst, kde je vemi vysoká (str. 2)

19 úmrtnost dětí do pěti et věku. V roce ,6 miionu dětí zemřeo před dovršením pátých narozenin, a to většinou z důvodů, kterým ze předcházet, nebo na éčitené nemoci, navzdory tomu, že pro tyto případy existují znaosti a technoogie, které by mohy životy zachránit.4 Vnímání dětí a jejich potřeb se měnio v průběhu vývoje idské spoečnosti. Langmeier a Krejčířová (1998) anayzovai knihy o výchově pro rodiče od druhé pooviny 19. stoetí. Konstatují, že všechny knihy z druhé pooviny minuého (rozuměj 19.) stoetí zdůrazňují nutnost naprosté, dosova až sepé posušnosti dětí. Posušnost je prostředek, který zajišťuje reprodukci spoečenských norem z generace na generaci a upevňuje stabiitu spoečenských institucí. Děti mají být proto přivykány posušnosti už od nejútejšího věku, kdy ještě ani nerozumějí smysu příkazů a zákazů, a jsou povinny posušností svým rodičům i v dospěosti. (Langmeier & Krejčířová, 1998, s. 309). Počátek 20. stoetí je stáe v duchu posušnosti a respektu k autoritám, nicméně posušnost dětí už nemá být sepá a beze smysu, stejně tak vychovávající autority mají jednat uvědoměe. Požadavek posušnosti přetrvává v českém prostředí až do 50. et 20. stoetí, kdy je kaden důraz na pořádek a pravidenost v životosprávě. Řídit pořádek pode přání dítěte se v té době pokádá za nejhorší výchovnou chybu, která vytváří z dítěte tyrana. (Langmeier & Krejčířová, 1998, s. 310). Až od 50. et 20. stoetí se začíná dostávat do povědomí přístup, který doporučuje ponechat od počátku dítěti iniciativu v jeho vastním duševním vývoji. (Langmeier & Krejčířová, 1998, s. 311). Myšenka deinování dětství jako sociáního konstruktu a jeho vážnější zkoumání je poměrně madým vědním odvětvím. Důsedněji jsou zkoumána zejména minuá dvě stoetí, kdy jsou vnímání dětství, jeho vývoj a změny iustrovány na tématech dětské práce, zavádění povinné škoní docházky a produžování věkové hranice jejího ukončení a reakcí dospěých na měnící se pojetí dětství (Cunningham, 2003). Zejména pochopení a odišení dětství a dospěosti v ceém svém rozsahu, tzn. změna v paradigmatu prosazující, že děti jsou jen zmenšení dospěí, odstartovaa diskuzi o speciických potřebách dětí, o jejich nenapnění, a tudíž i o týrání, zneužívání a zanedbávání. (Pemová & Ptáček, 2012, s. 18). Dětství jako období nevinnosti, které zasuhuje speciání ochranu, se začao proiovat v 18. stoetí. První právní normy v této obasti se zaměřiy na ochranu majetkových práv dětí včetně ochrany před chudobou a primitivní reguací dětské práce. O potřebě zákonných norem chránících děti před fyzickými tresty nebo ranými sexuáními aktivitami ze strany dospěých však spoečnost ještě vůbec ani neuvažovaa. Až koncem 19. stoetí začao být toto téma spoečností vnímáno jako pačivé a vyžadující reguaci. (Pemová & Ptáček, 2012, s. 19). Druhá poovina 20. stoetí je potom již ve znamení rozvoje systémů na ochranu dětí v jednotivých státech. Aktivity na ochranu dětí jsou důsedkem uznání potřeb dětí, které je u nich žádoucí napňovat a uspokojovat. Důsedná revize přijímaných opatření na ochranu dětí je projevem pochopení potřeb dětí jako vyvíjejícího se konceptu v souadu se změnami ve spoečnosti, rodinném životě a pokroku ve zkoumání vývoje dětí a jejich potřeb

20 1.2 potřeby zakotvené v právu právní ukotvení potřeb dítěte před přijetím Úmuvy o právech dítěte Ve 20. stoetí je právům, která se vztahují k dětem, věnována značná pozornost. Mezi významné miníky na cestě k nejkompexněji ukotveným potřebám v právním rámci, jež představuje Úmuva o právech dítěte, patří zaožení Mezinárodní unie pomoci dětem v Ženevě v roce 1920 a příprava Ženevské dekarace práv dítěte (dáe jen Dekarace5), která bya v roce 1924 přijata Shromážděním Spoečnosti národů. Pode této Dekarace musí být zákadním principem a cíem dát dětem to nejepší, aby mohy být zabezpečeny jejich zákadní potřeby. Daší důežitou udáostí je bezesporu zaožení Dětského fondu UNICEF při Vaném shromáždění OSN v roce 1946 (původně Mezinárodní fond OSN dětí v nouzi). Schváená Všeobecná dekarace idských práv6 Vaným shromážděním OSN ze dne zahrnuje zákadní princip rovnosti všech idí, zákaz diskriminace, právo každého na život a svobodu, zákaz všech forem otroctví. V čánku 25 odst. 2 naézáme ochranu dětí, kdy mateřství a dětství mají nárok na zváštní péči a pomoc, všechny děti, ať narozené v manžeství nebo mimo ně, požívají stejné sociání ochrany ; dáe v čánku 16 odst. 3 ochranu rodiny, kdy je rodina přirozenou a zákadní jednotkou spoečnosti a má nárok na ochranu ze strany spoečnosti a státu. Čánek 25 odst. 1 ukotvuje právo každého na takovou životní úroveň, která by bya s to zajistit jeho zdraví a bahobyt i zdraví a bahobyt jeho rodiny. Potřebu vzděání jako nezadatené právo obsahuje čánek 26, kdy každý má právo na vzděání, rodiče mají přednostní právo voit druh vzděání pro své děti. Dne bya sjednána v Římě Evropská úmuva o ochraně idských práv a zákadních svobod7, která vstoupia v patnost dne 3. září 1953, jejíž součástí je rovněž právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do rodinného života popsané v čánku 8. Dne bya schváena Vaným shromážděním OSN Dekarace práv dítěte, která znamenaa rozšíření a prohoubení Ženevské dekarace z roku Pode Dekarace práv dítěte se musí státy při zajišťování ochrany dětí řídit násedujícími zásadami: I. Dítě požívá všech práv stanovených v této Dekaraci. Tato práva má bez výjimky každé dítě, bez rozišování nebo diskriminace pode rasy, barvy peti, pohaví, jazyka, náboženství, poitického nebo jiného smýšení, národnostního nebo sociáního původu, majetku, rodu nebo postavení, ať již jeho samého nebo jeho rodiny. II. Dítě požívá zváštní ochrany. Zákon a ostatní opatření nechť mu poskytují příežitost i prostředky k tomu, aby se moho rozvíjet fyzicky, duševně, moráně, duchovně a sociáně zdravým způsobem a v podmínkách svobody a důstojnosti. Nejvyšším měřítkem zákonodárné činnosti v této obasti je zájem dítěte. III. Dítě má od narození právo na jméno a na státní přísušnost. IV. Dítě požívá výhod sociáního zabezpečení. Je oprávněno vyrůstat a rozvíjet se ve zdraví; proto se jemu i jeho matce poskytuje zváštní péče a ochrana včetně přiměřené péče v době před jeho narozením i po něm. Dítě má právo na přiměřenou výživu, bydení, zotavení a ékařskou péči

21 V. Dítěti, které je fyzicky, duševně nebo sociáně postiženo, se poskytuje zváštní zacházení, výchova a péče, jak to vyžaduje jeho zváštní postavení. VI. Dítě potřebuje k pnému a harmonickému vývoji své osobnosti ásku a porozumění. Pokud je to možné, má vyrůstat v péči svých rodičů, kteří jsou za ně odpovědni, a v ovzduší přízně, moráního i materiáního zabezpečení; dítě v útém věku může být odoučeno od své matky pouze za výjimečných okoností. Spoečnost i úřady jsou povinny poskytovat zváštní péči dětem bez rodičů a dětem bez přiměřených prostředků k životu. Finanční podpora státu a jiná pomoc dětem z početných rodin je žádoucí. VII. Dítě má nárok na vzděání, které má být bezpatné a povinné, aespoň v počátečních stupních. Má mu být poskytována výchova, která pomáhá zvýšit jeho všeobecnou kuturní úroveň a umožní mu na zákadě stejných příežitostí rozvíjet jeho schopnosti, úsudek a smys pro morání a sociání odpovědnost, a stát se tak patným čenem spoečnosti. Nejepší zájmy dětí mají být vůdčími zásadami pro ty, kdož odpovídají za výchovu a vedení dítěte. Tuto odpovědnost nesou v prvé řadě rodiče dítěte. Dítě má mít pnou možnost ke hrám a zotavení, jež by měy mít stejné posání jako vzděání; spoečnost a státní úřady mají usiovat o to, aby dítě moho tohoto práva užívat. VIII. Dítě bude za všech okoností mezi prvními, komu bude poskytnuta ochrana a pomoc. IX. Dítě má být chráněno před všemi formami nedbaosti, krutosti a vykořisťování. Nesmí být předmětem obchodu v žádné podobě. Dítě nesmí být přijato do zaměstnání před dosažením přiměřeného minimáního věku; v žádném případě mu nebude vnuceno nebo dovoeno vykonávat jakékoi povoání nebo zaměstnání, jež by moho škodit jeho zdraví nebo výchově, anebo by překážeo jeho těesnému, duševnímu nebo moránímu vývoji. X. Dítě musí být chráněno před činy, jež by mohy podporovat rasovou, náboženskou nebo jakoukoi jinou formu diskriminace. Musí být vychováváno v duchu porozumění, snášenivosti, přáteství mezi národy, míru a všeobecného bratrství a v pném vědomí, že svou energii a nadání má věnovat sužbě bižním. Zásady Dekarace zahrnují většinu potřeb, jak je známe dnes. Dekarace aspiruje na garanci práv dětí a napňování jejich potřeb, jako je potřeba bezpečí a ochrany, potřeba rozvíjení identity, potřeba vzděávání, potřeba rodinné péče, potřeba péče o zdraví a daší. Do středu staví nejepší zájmy dětí, které mají být vodítky při jejich výchově i při přijímání opatření na jejich ochranu potřeby dětí v Úmuvě o právech dítěte Nejepší zájem dítěte je dodnes diskutovaným spojením, a to i v souvisosti se zásadním dokumentem, kterým je Úmuva o právech dítěte,9 která dáe zdůrazňuje nutnost jednání v nejepším zájmu dítěte. Úmuva o právech dítěte bya přijata Vaným shromážděním OSN jednomysně dne a v patnost vstoupia dne Bývaá Českosovenská federativní repubika podepsaa Úmuvu o právech dítěte dne

22 1990, v patnost vstoupia dne V souadu s č. 10 Ústavy České repubiky je Úmuva o právech dítěte součástí právního řádu České repubiky. V případě rozporu se zákonem se přednostně apikuje ustanovení Úmuvy. Aktuáně má Úmuva již smuvních stran a jedná se o mezinárodní smouvu s nejvyšším počtem smuvních stran. Mezi zákadní principy Úmuvy o právech dítěte patří:11 I. Vymezení pojmu dítě (viz čánek 1 Úmuvy): Pro účey této úmuvy se dítětem rozumí každá idská bytost madší osmnácti et, pokud pode právního řádu, jenž se na dítě vztahuje, není zetiosti dosaženo dříve. Ve vnitrostátní úpravě byo toto ustanovení promítnuto do 2 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociáně-právní ochraně dětí, v patném znění. II. Zákaz diskriminace (viz čánek 2 Úmuvy): 1. Státy, které jsou smuvní stranou této úmuvy, se zavazují respektovat a zabezpečit práva stanovená touto úmuvou každému dítěti nacházejícímu se pod jejich jurisdikcí bez jakékoi diskriminace pode rasy, barvy peti, pohaví, jazyka, náboženství, poitického nebo jiného smýšení, národnostního, etnického nebo sociáního původu, majetku, těesné nebo duševní nezpůsobiosti, rodu a jiného postavení dítěte nebo jeho rodičů nebo zákonných zástupců. 2. Státy, které jsou smuvní stranou úmuvy, učiní všechna potřebná opatření k tomu, aby dítě byo chráněno před všemi formami diskriminace nebo trestání, které vypývají z postavení, činnosti, vyjádřených názorů nebo přesvědčení jeho rodičů, zákonných zástupců anebo čenů rodiny. III. Princip ochrany nejepšího zájmu a baha dítěte (viz č. 3 odst. 1, 2 Úmuvy): 1. Zájem dítěte musí být předním hediskem při jakékoi činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociání péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. 2. Státy, které jsou smuvní stranou úmuvy, se zavazují zajistit dítěti takovou ochranu a péči, jaká je nezbytná pro jeho baho, přičemž berou ohed na práva a povinnosti jeho rodičů, zákonných zástupců nebo jiných jednotivců právně za něho odpovědných a činí pro to všechna potřebná zákonodárná a správní opatření. V zákoně o sociáněprávní ochraně dětí je toto promítnuto v ustanovení 5: Předním hediskem sociáněprávní ochrany dětí je zájem a baho dítěte. IV. Ochrana rodiny jako přirozeného prostředí pro výchovu dítěte (viz preambue Úmuvy):...rodina, jako zákadní jednotka spoečnosti a přirozené prostředí pro růst a baho všech svých čenů, a zejména dětí, musí mít nárok na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby moha beze zbytku pnit svou úohu ve spoečnosti... v zájmu pného a harmonického rozvoje osobnosti musí dítě vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, ásky a porozumění

23 Práva dítěte zakotvená v Úmuvě je možné čenit pode různých hedisek. Zajišťovaná práva v řadě případů zrcadí potřeby dítěte zkoumané psychoogií, medicínou, sociání prací a dašími vědními obory. Můžeme vysedovat děení na práva, která mají všechny děti bez rozdíu. Úmuva o právech dítěte dáe seduje zváštní práva dětí ve speciických situacích (děti-uprchíci, děti s postižením, děti náežející k etnickým, náboženským nebo jazykovým menšinám, děti v trestním řízení apod.). I dítě v náhradní rodinné péči má zváštní potřeby, které mu přibyy vzhedem ke speciické situaci, ve které se ocitá. Daší paraeu mezi právy a potřebami můžeme najít v systematickém čenění práv dětí na ty, které se týkají přežití, kam zahrnujeme zejména právo na život a na zachování života (č. 6), právo na jméno a státní přísušnost (č. 7), právo na dosažení nejvýše dosažitené úrovně zdravotní stavu (č. 24). Tato práva se týkají potřeby zdravého vývoje a potřeby identity. Daší skupinou jsou práva rozvoje, mezi něž patří právo dítěte na svobodu myšení, svědomí a náboženství (č. 14), právo dítěte na přístup k informacím (č. 17), právo dítěte na vzděání (č. 28), právo dítěte na odpočinek a voný čas (č. 31). Tato skupina práv odráží potřeby vzděávání, potřebu zdravého vývoje, potřebu aktivit odpovídajících věku a vyspěosti dítěte. Práva týkající se ochrany dětí zahrnují zejména právo dítěte na ochranu před nezákonným odděením od svých rodičů (č. 9), právo na ochranu soukromého a rodinného života (č. 16), právo na ochranu před jakýmkoi násiím, zneužíváním nebo zanedbáváním (č. 19), právo dítěte zbaveného rodinného prostředí na zajištění náhradní výchovy (č. 20), ochranu dítěte v postavení uprchíka (č. 22), ochranu dětí s postižením (č. 23), ochranu dítěte před hospodářským vykořisťováním (č. 32), ochranu před užíváním návykových átek (č. 33), ochranu dítěte před sexuáním vykořisťováním a zneužíváním (č. 34), ochranu dítěte v trestním řízení (č. 37, 40). Jedná se tedy o potřebu ochrany a zažití bezpečného světa a nutnost uspokojení potřeb, které vypývají ze speciických životních situací, které děti zažívají nebo v nichž se ocitají a žijí. Potřeba vyjádření vastního názoru a reaizace je zahrnuta v právech participačních, jako jsou zejména právo dítěte na svobodné vyjádření názoru (č. 12), právo dítěte vyhedávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšenky (č. 13), právo dítěte na svobodu sdružování a shromažďování (č. 15), právo účasti na uměecké a kuturní činnosti (č. 31) Faktory pro stanovení nejepšího zájmu dítěte Veškeré konání, které se dotýká dítěte, by se měo dít v jeho nejepším zájmu. Nejepší zájem je také mnohokrát zmiňován v Úmuvě o právech dítěte a jednání všech aktérů systému péče o děti by měo být pně v souadu s tímto přístupem. Úmuva o právech dítěte v čánku 3 odst. 1 stanoví, že: Nejepší zájem dítěte musí být předním hediskem při jakékoi činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociání péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány. V praxi je však vemi často probematické nejepší zájem vyhodnotit a shodnout se na tom, co je v nejepším zájmu daného dítěte. Většina odborníků nahíží na zájem dítěte prizmatem svého oboru, a tak jsme často svědky bojů o určení toho nejepšího 12 te / 21

24 z nejepších zájmů dítěte. Jako kvaitní vodítko při posuzování nejepšího zájmu dítěte, které je kíčové pro určení intervencí a postupů, jejichž prostřednictvím jsou napňovány potřeby dětí, souží Obecný komentář č (dáe jen Obecný komentář) z roku 2013 k právu dítěte na upatňování jeho nejepšího zájmu jako předního hediska (č. 3 odst. 1), který by přijat Výborem pro práva dítěte na jeho šedesáté druhé schůzi (14. edna 1. února 2013). Tento Obecný komentář deinuje faktory, které musí být zohedněny při posuzování nejepšího zájmu dítěte. Při napňování potřeb dětí, které mají vyrůstat či již vyrůstají v náhradní rodinné péči, je průběžné posuzování jejich situace za pomoci těchto faktorů vemi účené. Faktory jsou využitené jak při vyhodnocování situace dítěte, tak i při násedné revizi či evauaci poskytované náhradní rodinné péče a zahrnují: Názory dítěte: Při zjišťování potřeb dítěte a vyhodnocování jeho situace je vždy nutné zjišťovat jeho názor. Skutečnost, že je dítě vemi maé nebo v jiné nevýhodné situaci, neznamená, že jeho názor nemá či nemůže být zjišťován. Je úkoem všech, kdo řeší situaci dítěte, zabezpečit takové podmínky, aby moh být jeho názor zjištěn. Identitu dítěte: Zachování identity je zákadní potřebou dítěte. Identitu dítěte utváří pohaví, sexuání orientace, národnost, náboženství a přesvědčení, kuturní přísušnost a osobnost. Obecný komentář uvádí příkad z obasti náhradní rodinné péče: V rámci náboženské a kuturní identity by se napříkad při posuzování umístění dítěte do pěstounské či jiné péče měo přihížet k vhodnosti kontinuity ve výchově dítěte a k jeho etnickému, náboženskému, kuturnímu a jazykovému zázemí (č. 20 odst. 3). Tyto souvisosti musí osoba s rozhodovací pravomocí, která posuzuje a určuje nejepší zájem dítěte, zohednit. To samé patí v případě osvojení, odděení od rodičů nebo rozvodu rodičů. Řádné posouzení nejepšího zájmu dítěte znamená, že by děti měy mít přístup ke kutuře rodné země (pokud možno i k jazyku) svojí i své rodiny a že by mě být dítěti umožněn přístup k informacím o jeho bioogické rodině v souadu s právními a odbornými normami dané země (viz č. 9 odst. 4). Ochranu rodinného prostředí a udržování vztahů: Rodina je nejepším místem pro život dítěte. Tento bod se zabývá situacemi, kdy dochází k zásahům do rodinného života, či může dokonce dojít k odebrání dítěte z jeho původní rodiny. Je zdůrazňována potřeba důkadného posouzení a zhodnocení situace dítěte. Potřebou dítěte je vědomí jeho vastní rodiny, udržování kontaktu s ní a možnost znovusjednocení. Rodinné prostředí, které má být pro dítě zachováno, je chápáno v širším sova smysu a zahrnuje jak příbuzné, tak i daší bízké osoby (přáteé, škou a daší osoby). Péči, ochranu a bezpečí dítěte: Potřeba zajištění péče a ochrany patří také mezi zákadní faktory, které musí být vzaty v potaz při zajišťování nejepšího zájmu dítěte. Bezpečná a citově zaožená péče je zákadní potřebou dítěte již od raného věku. Péče a ochrana musí být chápána jako prostředek pro zabezpečení prosperity (baha) dětí. Baho dětí v širším sova smysu zahrnuje jejich zákadní materiání, fyzické, vzděávací a emocionání potřeby, stejně jako potřebu ásky a bezpečí. Zranitené postavení dítěte: Děti se speciickými potřebami (napříkad děti s postižením), které se nacházejí v různých životních situacích, potřebují individuání posouzení své situace zahrnující jejich speciické potřeby. Nejepší zájem těchto dětí se iší od zájmu ostatních dětí (bez speciáních potřeb), které se ocitají ve stejné životní situaci. 22