Obecná charakteristika luskovin
|
|
- Radovan Vlček
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Obecná charakteristika luskovin Luskoviny rostliny, jejichž plodem je lusk Luštěniny semena bobovitých rostlin užívaná v potravinářství Význam pěstování: Krmivářství: zdroj bílkovin pro krmné směsi hospodářských zvířat - obsah bílkovin je proměnlivý v závislosti na odrůdě, půdních a povětrnostních podmínkách, stupni zralosti a agrotechnice nadzemní hmota sláma luskovin součást směsí zdroj bílkovin konzumní účely: produkty suchých semen, nezralá semena a lusky jako zelenina meziplodina na zelené hnojení Pozitiva pěstování luskovin - vysoký obsah dusíkatých látek - vysoký obsah vitamínů A, B1, B2, C, E - zdroj minerálních látek, především Ca, P - zlepšují půdní úrodnost - přerušovače v obilních sledech (jařina) s fytosanitárním působením - kořeny luskovin sahají až do 1,5m vynášení nedostupných živin, mobilizace hůře přístupných živin a rozšiřují tak koloběh živin - schopnost fixovat v symbióze s hlízkovými bakteriemi (rhizobia) na kořenech vzdušný dusík. Asimilovaný dusík využívají nejen pro svou potřebu, ale obohacují jím i půdu. Při vyšších dávkách minerálního dusíku tato schopnost klesá - odplevelující účinky 1
2 Negativa luskovin - větší podíl tvrdých semen - zvýšená citlivost na průběh počasí a na choroby a škůdce - vysoké sklizňové ztráty, náchylnost k poléhání - postupně kvetou a dozrávají, poléhavost - po sobě nesnášenlivé (4 roky) - obsah hořkých látek (bob, žlutá lupina) - výnosová nestabilita - malá kompenzační schopnost - pomalý počáteční růst Perspektiva pěstování luskovin - osevní plochy klesají v důsledku snižování počtu chovaných zvířat - významu nabývá pěstování tzv. Amylozních hrachů získává se z nich amylóza, která slouží na výrobu biologicky nezávadných plastů Biologická charakteristika Čeleď - bobovité (nebo také vikvovité, motýlokvěté) Kořen - silný, kůlový, mohutný (nejmohutnější lupina, bob, hrách a vikev; nejméně vyvinutý fazol, soja, čočka) - na kořenech je přítomnost hlízkových bakterií 2
3 Stonek - stonek je dělen uzlinami (nody) na články (internodia) Nelze jednoznačně charakterizovat celou skupinu: vzpřímený bob, keříčkové odrůdy fazolu, sója poléhavý hrách, vikve - působící největší potíže při sklizni. Pěstování těchto luskovin je často vázáno na využívání podpůrných plodin (oves, hořčice bílá). vystoupavý na bázi poléhá, ale generativní část rostliny je vzpřímená (podklesnutí porostu): intermediární odrůdy hrachu setého ovíjivý některé druhy fazolu Listy Nelze jednoznačně charakterizovat celou skupinu: - sudospeřené, zakončené úponky hrách, čočka, vikev, bob - lichospeřené - cizrna - trojčetné - fazol, soja - dlanitě dělené vlčí bob Květenství - hroznovité, samo (většinou) i cizosprašné (je vzácná bob, vikev huňatá, vlčí bob žlutý), kvetení odspodu rostlin Plod - lusk (1-11 semen) složený ze dvou chlopní, na vnitřní straně pergamenová blána. - Jsou náchylné k pukání - větší odolnost k pukání má čočka, cizrna, sója a některé formy fazolu a lupin. Šlechtěním se omezuje. 3
4 Semeno - složené z osemení a klíčku s velkými dělohami - endosperm chybí nebo je vyvinut málo a) šev (1), pupek (2), chaláza (3), mikropyle (4), obrys kořínků (5) b) Dělohy (7)- zásobní látky, Klíček- zárodek (8), základy listů (10), zárodek kořínku (9), Osemení (6)- barva semene Vzcházení luskovin - velká potřeba vody k nabobtnání % hmotnosti suchých semen. S tím u jarních luskovin souvisí potřeba včasného setí. Teplomilné luskoviny (fazol, sója) lze však vysévat až později, při teplotách půdy 8 10 o C. - Na teplotě půdy a zásobě vody je závislá délka období klíčení a vzcházení, zejména jeho rovnoměrnost. Luskoviny jsou dvouděložné rostliny s dvojím charakterem vzcházení: vzcházení epigeické ( fazol, sója, lupina) - prodlužující se hypokotyl prorůstá půdou a vynáší nad její povrch dělohy, které se rozevírají a svým obsahem chlorofylu plní po určitou dobu i asimilační roli, po vyčerpání živin zasychají a opadávají vzcházení hypogeické (všechny ostatní druhy) - dělohy zůstávají v půdě a na povrch prorůstá prodlužující se epikotyl se základy pravých listů Obecně platí, že s větší velikostí semen se zvětšuje potřebná hloubka setí. Epigeicky vzcházející druhy se však musí vysévat relativně mělčeji než druhy vzcházející hypogeicky. 4
5 dělohy HYPOGEICKÉ Hrách, bob, vikve, čočka EPIGEICKÉ Fazol, sója, lupiny Kvetení a zrání - Květní poupata se zakládají postupně s růstem rostliny v úžlabí listů generativní části rostliny (s výjimkou lupin, kde je květenstvím vrcholový hrozen). - Postupné kvetení a dlouhé období zrání se projevuje v nerovnoměrném dozrávání luskovin. To ztěžuje stanovení vhodného začátku sklizně i vlastní sklizeň a je příčinou vysokých sklizňových ztrát a zvýšených nákladů na posklizňové ošetření. U luskovin rozlišujeme 3 stupně zralosti: zelená, žlutá, plná. Nejobjektivnější metodou určení zralosti luskovin je k stanovení vlhkosti semen. 5
6 Zvláštnosti vývoje luskovin Luskoviny náleží převážně k jarním plodinám. Ozimé formy má vikev huňatá, vikev panonská a ozimá peluška. Ani tyto plodiny nelze charakterizovat jako pravé ozimy, neboť i při jarním setí kvetou a poskytují výnos semen. Pěstování přezimujících luskovin je v našich podmínkách značně rizikové. Požadavky na podmínky prostředí Teplota: výrazné rozdíly - k teplomilným luskovinám náleží v našich podmínkách fazol a sója. Nejotužilejšími druhy jsou vikve, hrách a bob. Vláha: reagují citlivě na přebytek i nedostatek vláhy. Přemokřené půdy nesnášejí žádné luskoviny. Všechny druhy vyžadují přiměřený dostatek vláhy v období klíčení a vzcházení. Půdní podmínky: v nárocích na půdu jsou mezi luskovinami značné rozdíly. Plastický je hrách, který se může pěstovat téměř na všech půdách za předpokladu vláhové jistoty. Na lehčích až středně těžkých půdách se pěstuje čočka, případně lupina a fazol. Vyhraněné nároky má sója, která vyžaduje půdy výhřevné, středně těžké a hluboké. Pro pěstitelský úspěch má u všech luskovin význam ph půdy. S výjimkou lupin, vyhovuje neutrální až slabě alkalická půdní reakce. Výnosové prvky luskovin počet rostlin na jednotce plochy (např. hrách , bob 40 55, sója 60 80) počet lusků na jedné rostlině a na jednotce plochy (např. hrách 5 8, bob 8 12, sója 8 15) 6
7 počet semen v lusku (např. hrách 3 6, bob 3 5, sója 2 4) hmotnost semen (HTS) např. hrách g, bob g, sója g. Počet lusků na rostlině je nejvariabilnějším prvkem výnosu. Potenciální schopnost luskovin v tvorbě poupat, květů a lusků je vysoká, např. rostlina bobu je schopna vytvořit až 100 poupat. V závislosti na podmínkách prostředí (vysoká teplota, malá vzdušná vlhkost, půdní sucho) může docházet k velké redukci založených generativních orgánů. Počet semen v lusku je nejméně variabilním výnosovým prvkem. Spodní lusky mají větší počet vyvinutých semen. Výrazný vliv má opylení. Při poruchách výživy, nepříznivých vnějších podmínkách a negativním působení patogenů se snižuje počet vyvinutých semen. Hmotnost semen je sice odrůdovým znakem, ale vlivem povětrnostních podmínek v období zrání může docházet k jejímu kolísání v jednotlivých letech na stejném stanovišti až o 20 30%. Zařazení luskovin v osevních postupech Malá náročnost na předplodinu umožňuje zařazovat luskoviny po většině předplodin. Až na výjimky je nevhodné jejich pěstování po sobě, jiných luskovinách a jetelovinách. Snášenlivost pěstování po sobě je známá pouze u sóji, lupin a hrachoru. Ostatní luskoviny by měly být pěstovány na stejném pozemku nejdřív po 3-6 letech. Obvykle se pěstují po obilninách, kterým by měla předcházet hnojem vyhnojená okopanina. V osevním postupu představují luskoviny velmi kvalitní předplodiny. 7
8 Základní zpracování půdy a předseťová příprava půdy je klasické jako pro jiné jařiny, tj. podmítka (dle předplodiny) a orba na podzim. Hlavním cílem předseťové přípravy půdy na jaře je vytvoření seťového lůžka v optimální hloubce, šetření půdní vláhou a redukce plevelů. Po usmykování pozemku následuje kypření na hloubku setí (brány, kombinátor). Pro později vysévané teplomilné luskoviny (fazol, sója) je nutné udržovat půdu v bezplevelném a kyprém stavu až do doby setí. Hnojení Hnojení luskovin má specifické zvláštnosti, vyplývající z biologické fixace N hlízkovými bakteriemi. Na minerálním hnojení N je většina druhů luskovin téměř nezávislá. I když celková potřeba N se pohybuje mezi kg.ha-1, dodává se s minerálními hnojivy pouze startovací dávka kgN.ha-1 potřebného po vzejití pro první období růstu. Vyššími dávkami se hnojí sója (80 120kg.ha-1). Fosfor a draslík luskoviny lépe využívají ze staré půdní síly než z přímého hnojení a proto bilančním hnojením pouze vyrovnáme odběr živin úrodou. P a K hnojiva je výhodné zapravit již na podzim před orbou anebo ve formě zásobního hnojení. Dobré využití živin a činnost hlízkových bakterií jsou vázány na vhodnou půdní reakci. Pro správnou výživu luskovin mají značný význam stopové prvky v půdě, např. molybden. Založení porostu - doba, způsob, výsevek Podmínkou k založení produktivního porostu je kvalitní osivo s vysokou klíčivostí a vitalitou. Osivo luskovin se před výsevem moří, nejlépe formou inkrustace. Očkování osiva vhodnými preparáty se může zlepšit virulence hlízkovými bakteriemi v půdách, kde luskovina nebyla po dlouhou dobu pěstována. Kvalitní setí znamená dodržet výsevek, termín setí a hloubku setí. 8
9 O hloubce setí rozhoduje: velikost semen - velkosemenné druhy a odrůdy se sejí hlouběji, forma vzcházení rostlin - epigeicky vzcházející druhy se sejí relativně mělčeji, půdní druh a vláhové podmínky - v sušších oblastech a na lehčích půdách se seje hloubějí. Optimální hloubkou setí se lépe zajistí voda pro klíčení (vysoké nároky mají velkosemenné luskoviny) a hloubka setí má význam i pro omezování poškození klíčních rostlin použitými herbicidy, někdy i ptáky. Termín výsevu : ozimé luskoviny - sejí se koncem srpna až do poloviny září, termín má vliv na přezimování, jarní luskoviny - termín setí se řídí teplotou pro klíčení a citlivostí vzešlých rostlin k poškozování nízkými teplotami. Citlivé na termín setí jsou teplomilné druhy, fazol a sója. Setí jarních luskovin 9
10 Ochrana a ošetřování porostů za vegetace Válení: za sucha Vláčení: u hypogeicky vzcházející luskoviny lze před vzejitím vláčet lehkými branami, kyprý stav. Obtíže vznikají u luskovin epigeicky vzcházejících, které jsou velmi citlivé na půdní škraloup, nelze je však v této době vláčet. Škraloup lze rozrušovat pouze méně drastickým způsobem, např. válením lehkými ježkovými válci.po vzejití lze u hypogeicky vzcházejících luskovin hubit plevel mechanicky vláčením síťovými branami při výšce porostu mm. K nejmenšímu poškozování rostlin dochází při poklesu turgoru rostlinných pletiv tj. v poledních hodinách. Porosty zakládané v širších řádcích ( mm) lze po vzejití opakovaně plečkovat. Herbicidy: Redukce plevelů je založena především na chemických metodách. Základem jsou herbicidy preemergentní. Při nedostatečném účinku lze ve výšce porostu mm aplikovat herbicidy postemergentní. Využití postemergentních herbicidů je sice spojeno s určitým rizikem poškození kulturní rostliny, ale umožňuje účinněji směřovat ochranu na konkrétní spektrum plevelů. Sklizeň luskovin Specifické vlastnosti rostlin a semen vyžadují velmi citlivý přístup ke sklizni. Sklizňové ztráty se mohou pohybovat od 5-6 % při šetrné sklizni až po 20 a více % za nevhodných podmínek. Ke kvalitativním stránkám sklizně náleží stupeň poškozování semen. O rozsahu ztrát a poškození rozhoduje: - zvolená technologie sklizně - sklizňová zralost porostu a vyrovnanost ve zralosti rostlin - délka období sklizně - použitá technika a její seřízení (strojů, nářadí) - povětrnostní podmínky 10
11 Specifické vlastnosti luskovin, které ovlivňují sklizeň, její kvalitu a sklizňové ztráty: a) Vlastnosti společné všem luskovinám: - postupné kvetení a zrání lusků na rostlinách (nevyrovnaná zralost semen), - nevyrovnané zrání jednotlivých rostlin v porostu (reakce na půdní podmínky, hustotu porostu, případně na zaplevelení nebo výskyt dalších redukujících faktorů), - náchylnost k pukání lusků a k výdrolu - snadné poškození semen (v závislosti na jejich velikosti, tvaru a vlhkosti) b) specifické vlastnosti dané charakterem jednotlivých druhů a odrůd: - poléhavost a propletení rostlin u poléhavých druhů a odrůd (hrách, vikve) - nízké nasazení lusků na lodyze (fazol) - vysoká vlhkost lodyh (bob koňský). Technologie sklizně Pro sklizeň suchých semen luskovin se nevyrábí speciální sklízecí stroje, ale převážně se využívá upravených kombajnů určených ke sklizni obilnin. Hlavní technologií je sklizeň přímá. Porost lze ke sklizni připravit předsklizňovou desikací, která napomůže ukončení převodu asimilátů a rychlému vyschnutí veškeré biomasy. Využívá se u porostů zaplevelených a nevyrovnaně zrajících. Potřebné je dodržení termínu desikace, dávky přípravku a doby mezi desikací a sklizní. Kvalitu sklizně ovlivňuje vlhkost semen a celých rostlin a seřízení a úpravy sklízecích mlátiček (např. snížení otáček mlátícího bubnu). 11
12 Posklizňové ošetření Po výmlatu mají semena značnou vlhkost, ve sklizené hmotě se vyskytuje mnoho semen nedozrálých, která aktivně dýchají a tak za přítomnosti dalších rostlinných zbytků může docházet k rychlému znehodnocování produkce. Proto zásadním opatřením je úprava vlhkosti na hodnotu 15 16%, umožňující bezpečné uskladnění. Před sušením se na předčističce odstraňují hrubé nečistoty. Úprava vlhkosti semen luskovin sušením Semena luskovin, zejména velkosemenných druhů, lze označit za obtížně a pomalu sušitelná. Sušení ztěžuje heterogennost materiálu ve velikosti semen, stupni zralosti a vlhkosti. 12
Obecná charakteristika luskovin
Obecná charakteristika luskovin Luskoviny rostliny, jejichž plodem je lusk Luštěniny semena bobovitých rostlin užívaná v potravinářství Význam pěstování: Krmivářství: zdroj bílkovin pro krmné směsi hospodářských
VíceJečmen setý. Ječmen setý
Ječmen setý Význam pro krmné účely potravinářství farmaceutický průmysl (maltózové sirupy) pro výrobu sladu - pěstování sladovnického ječmene je náročnější Biologické vlastnosti: forma: ozimá i jarní výška
VíceŘEPA CUKROVKA. Řepa cukrovka. Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa.
ŘEPA CUKROVKA Význam: výroba cukru (technická cukrovka) - má 14 16% sacharidů krmivářství - řízky, melasa Biologie řepy: Rostlina dvouletá 1 rok tvoří jen hmotu, 2 rok kvete a má semena Dvouděložné Stavba
VíceHrách setý Pisum sativum L.
hrách, peluška 1 Hrách setý Pisum sativum L. Rod hrách dělen v našich podmínkách pouze na dva poddruhy: 1. Hrách setý pravý pěstuje se na semeno zralé (polní) nebo zelené (zahradní) 2. Hrách setý rolní
VíceŘepka olejka - Brassica napus
Řepka olejka - Brassica napus Význam řepky Hlavní olejnina v ČR tvoří 95 % podíl z celkového množství olejnin v ČR. Ročně se v ČR sklidí průměrně 900 tis. tun řepkového semene. Potravinářství výroba olejů
VíceSpeciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami. Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení
Speciální osevní postupy Střídání s běžnými plodinami Variabilita plodin Volba stanoviště Obtížná volba systému hnojení 1 2 3 Organická hnojiva 3 tratě 1. Přímé hnojení organickými hnojivy Košťálová zelenina,
VíceFormulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky
Výzkumný ústav zemědělské techniky Technicko-technologické doporučení Formulace zásad technologického postupu pěstování cukrovky Výstup subetapy Zhodnocení vlivu vnějších faktorů na technologickou jakost
VícePříprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu. Ing. Petr Trávníček
Příprava pozemků před výsevem, setí, osiva v osevním postupu Ing. Petr Trávníček Osevní postup Nejdůležitější opatření v rostlinné produkci v EZ. Udržuje a zlepšuje přirozenou úrodnost půdy Zvyšuje mikrobiální
VíceKritické body při produkci osiv / obilovin. Sy tém HACCP. Kateřina Pazderů
Kritické body při produkci osiv / obilovin Sy tém HACCP Kateřina Pazderů HACCP Hazard Analysis and Critical Control Points Principy: 1. Analýza rizik 2. Identifikace kritických bodů 3. Definování kritických
VíceEU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663
EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/21.0663 Speciální základní škola a Praktická škola Trmice Fűgnerova 22 400 04 1 Identifikátor materiálu:
VíceOBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE
OBILNINY 2. cvičení ROSTLINNÁ PRODUKCE Přehled obilnin čeleď: lipnicovité rod: pšenice (obecná, tvrdá, špalda) ječmen žito tritikale žitovec oves kukuřice čirok bér proso rýže dochan klasnatý milička habešská
VíceBrambory. Brambory. Význam. Potravina cca 80 kg osoba / rok. průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu. příznivě působí v osevním postupu
Brambory Význam Potravina cca 80 kg osoba / rok průmyslová surovina - výrobu škrobu, výroba lihu příznivě působí v osevním postupu krmivo pro hospodářská zvířata dnes jen odpad z konzumních brambor Biologie
Vícesója & lupina Nabídka osiv pro jaro 2019
sója & lupina Nabídka osiv pro jaro 2019 Sója BOHEMIANS Zralost: VR (000) UTM 2375 Royka Zralost: VR (000) Sója Velmi raná odrůda s průměrnou délkou vegetace 131 dní. Odolná vůči chladu. Nasazení prvního
VícePůdní úrodnost, výživa a hnojení
Půdní úrodnost, výživa a hnojení Faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin Přírodní faktory ovlivňující růst a vývoj rostlin významně ovlivňují úspěch či neúspěch budoucí rostlinné produkce. Ovlivňují se
VíceLuskoviny. Luskoviny
Luskoviny Seznam rostlin: hrách setý zahradní (Pisum sativum) hrách setý rolní = peluška (Pisum sativum) sója luštinatá (Glycine max) lupina bílá vikev setá Hrách setý zahradní (Pisum sativum) Hrách
VícePĚSTOVÁNÍ PLODIN DO PÁSŮ (STRIPTILL)
www.cime.cz PĚSTOVÁNÍ PLODIN DO PÁSŮ (STRIPTILL) KUKUŘICE (siláž, bioplyn, zrno) ŘEPKA OLEJKA SLUNEČNICE, CUKROVKA BOB, SOJA SVAHY PROTIEROZNÍ TECHNOLOGIE ARIDNÍ - SUCHÉ PODMÍNKY 1 STRIPTILL (PÁSOVÁ) TECHNOLOGIE
VíceOsevní postupy. Osevní postup. Základní pojmy. Základní pojmy 12.3.2012. plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska
Osevní postup Osevní postupy plánovité agrotechnicky zdůvodněné střídání plodin z hlediska prostorového (na pozemcích) časového (v jednotlivých letech) Základní pojmy Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému
VíceNařízení Rady 834/2007 a související předpisy
Nařízení Rady 834/2007 a související předpisy ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 Nařízení se vztahuje na následující
VícePS HUMPOLEC 2015/2016
1. Údaje o pozemku: PS HUMPOLEC 2015/2016 Amagro - humáty Pšenice ozimá Hon: 5 Půdní typ: hnědá půda slabě oglejená Půdní druh: písčitohlinitá Předplodina: řepka ozimá Obsah přístupných živin v mg/kg:
VíceOchrana půdy ve vinici
1 Ochrana půdy ve vinici Dr. Wilfried Hartl www.bioforschung.at Eroze ve vinici Díky erozi jsou obnaženy kořeny. Ztráta půdy více než 30cm! Stabilní dodávka organických látek (hnůj, kompost) zlepšuje
VícePĚSTOVÁNÍ PLODIN DO PÁSŮ (STRIPTILL)
www.cime.cz PĚSTOVÁNÍ PLODIN DO PÁSŮ (STRIPTILL) KUKUŘICE (siláž, bioplyn, zrno) ŘEPKA OLEJKA SLUNEČNICE, CUKROVKA BOB, SOJA SVAHY PROTIEROZNÍ TECHNOLOGIE ARIDNÍ - SUCHÉ PODMÍNKY VZDUCH, VODA, VÝŽIVA 1
VíceNázev zkoušky Zkouška je: Forma Počet témat. Praxe povinná praktická zkouška 10. Chov zvířat povinná ústní zkouška 25
Ředitel Střední školy zahradnické a zemědělské, Děčín Libverda, příspěvková organizace Ing. Libor Kunte, Ph.D. určuje pro žáky oboru Agropodnikání v souladu s 79, odst. 3) zákona č.561/2004 Sb. o předškolním,
VícePožadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu
Požadavky hlavních polních plodin na zařazování do osevního postupu Obilniny jsou na zařazení v osevním postupu značně náročné a vhodnost jejich zařazení (vzhledem k jejich vysokému zastoupení) určuje
VícePLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ
PLÁNOVÁNÍ A PŘÍKLADY OSEVNÍCH POSTUPŮ ZÁKLADNÍ TERMINOLOGIE OP Plodina - rostlina pěstovaná k hospodářskému využití. Plodina jednoletá - prodělává reprodukční cyklus v době jednoho roku. Dělí se na jařiny,
VíceVysoký příjem dusíku ale i draslíku koresponduje s tvorbou biomasy sušiny a stává se
živiny (kg.ha -1 ) živiny (kg.ha -1 ) Jak působí hnojivo NP 26-14 a listová aplikace hořčíku hnojivem Magnitra-L na výnos a kvalitu jarního ječmene? Dr.Hřivna,Luděk.-prof.Richter, Rostislav, MZLU Brno.
VíceKRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III
KRITÉRIA HODNOCENÍ ZÁSOBENOSTI ORNÉ PŮDY DLE MEHLICH III Hnojení P, K, Mg Aplikace fosforečných hnojiv bývá realizována zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových
VíceRegistrační číslo:
erbicid Registrační číslo: 5003-0 Charakteristika Postřikový herbicidní přípravek ve formě suspenze kapsulí (CS) k hubení jednoletých dvouděložných a jednoděložných plevelů v kukuřici, ozimých obilninách,
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
Vícea) Výchozí ukazatele S - standard b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba
Tab. č.: 166 Poř. č. Oves Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní (potravinářský) - nižší vstupy 1 Výnos zrna [t/ha] 4,0 4,5 3,5 2 Cena zrna od výrobce [Kč/t] 3000 3000 3000 3 Tržba z prodeje
VíceZásady střídání plodin a osevní postupy
Zásady střídání plodin a osevní postupy Jan Křen a Lubomír Neudert Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio
Víceznačné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty.
o značné množství druhů a odrůd zeleniny ovocné dřeviny okrasné dřeviny květiny travní porosty. Podobné složení živých organismů Rostlina má celkově více cukrů Mezidruhové rozdíly u rostlin Živočichové
VíceTechnologie využití pomocných plodin NABOČANY Naše pole 2019
Technologie využití pomocných plodin NABOČANY Naše pole 2019 Centrum precizního zemědělství se opět jako odborný garant podílí na odborném programu výstavy Naše pole 2019. V souladu s tematickým zaměřením
VícePěstování obilnin v ekologickém zemědělství
Pěstování obilnin v ekologickém zemědělství Pšenice (Triticum L.) Triticum monococum L. Triticum diccocum SCHUEB Triticum aestivum L. Triticum spelta L. 2 3 4 5 6 Ječmen (Hordeum vulgare L.) 7 Žito (Secale
VíceEkologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D.
Ekologické zemědělství a komposty Ing. T. Zídek Ph.D. S využitím podkladů Ing. Vopravila Ph.D., VÚMOP Praha Charakteristiky zemědělských půd z hlediska jejich retence a způsobu hospodaření Celková možná
VíceVýznamný vliv jetelovin na půdní prostředí
Významný vliv jetelovin na půdní prostředí Ing. Barbora Badalíková Zemědělský výzkum, spol. s r. o. Troubsko e-mail: badalikova@vupt.cz Zubří 6. března 2013 V posledních dvaceti letech došlo v ČR k podstatným
Víceb) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba
Tab. č.: 168 Poř. č. Kukuřice na zrno Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos zrna [t/ha] 7,6 9,0 5,3 2 Cena zrna od výrobce [Kč/t] 3300 3300 3300 3 Tržba z prodeje
Víceb) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba
Tab. č.: 165 Poř. č. Žito ozimé Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos zrna [t/ha] 4,8 5,3 3,8 2 Cena zrna od výrobce [Kč/t] 3600 4000 3600 3 Tržba z prodeje zrna
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VícePRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem. Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová tel.
PRO-BIO, obchodní společnost s r.o. Staré Město pod Sněžníkem Ing. Hutař Martin Ing. Šárka Kobzová probio@probio.cz, tel. 583301952 Význam luskovin v ekologickém zemědělství Rostlinné druhy z čeledě bobovité
VíceOdborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, Plzeň. Číslo materiálu 19. Bc. Lenka Radová. Vytvořeno dne
Název školy Název projektu Číslo projektu Číslo šablony Odborná škola výroby a služeb, Plzeň, Vejprnická 56, 318 00 Plzeň Digitalizace výuky CZ.1.07/1.5.00/34.0977 VY_32_inovace_ZZV19 Číslo materiálu 19
VíceObilniny. Technologie pěstování
Obilniny Technologie pěstování Nároky obilnin na půdu a stanoviště Pšenice - poměrně málo rozvinutý kořenový systém s pomalejším počátečním vývinem Vhodná je půda: hluboká těžší bohatá živinami a humusem
VíceSTRIPTILL (PÁSOVÁ) TECHNOLOGIE - SLUNEČNICE
STRIPTILL (PÁSOVÁ) TECHNOLOGIE - SLUNEČNICE VÝVOJOVÉ FÁZE BBCH SLUNEČNICE JAK ELIMINOVAT NEDOSTATEK VODY: (pro výnos nažek 3,0 t/ha) Optimálním počtem rostlin/m 2 : striptill stačí 60 až 65 000 r/ha Zdravým,
VíceSestavování osevních postupů
Sestavování osevních postupů Osevní postup je stálý způsob střídání pěstovaných plodin či skupin plodin během n let na n honech. Hon je jednotka osevního postupu, která označuje skupinu pozemků osetých
VíceVýukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Registrační číslo: CZ.1.07/1. 5.00/34.0084 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Sada:
VícePrincipy výživy rostlin a poznatky z výživářských. Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno
Principy výživy rostlin a poznatky z výživářských zkoušek ÚKZÚZ Miroslav Florián ředitel Sekce úředníkontroly ÚKZÚZ Brno Zacílení prezentace Hlavní trendy hospodaření v ČR Osevní sledy ideál versus realita
VíceROZKLAD SLÁMY. František Václavík PRP Technologies Srpen Produkce živin na farmě Rostlinná výroba. VÝNOS v t/ha N P 2
ROZKLAD SLÁMY František Václavík PRP Technologies Srpen 2016 Produkce živin na farmě Rostlinná výroba PLODINA VEDLEJŠÍ PRODUKT OBSAH ŽIVIN v % PRODUKCE ŽIVIN v kg/ha DRUH VÝNOS v t/ha N P 2 O 5 K 2 O N
VíceKRYTOSEMENNÉ ROSTLINY
KRYTOSEMENNÉ ROSTLINY DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY VYBRANÉ ČELEDI obr. č. 1 znaky: rostlina ze semene klíčí 2 dělohami kořeny rozlišeny na hlavní a vedlejší listy se síťnatou žilnatinou květ pětičetný nebo čtyřčetný
Víceb) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce
Tab. č.: 170 Poř. č. ója Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos hlavního produktu [t/ha] 2,5 3,3 1,8 2 Farmářská cena hlavního produktu [Kč/t] 9800 9800 9800 3 Tržba
VíceMetodika indikátor. torů. Bilance energie. prof. Ing. Jan Křen, K
Metodika indikátor torů Bilance energie prof. Ing. Jan Křen, K CSc. Popis indikátor torů a jejich požadovan adované hodnoty Pro samotné hodnocení bilance energie je pak možné využít několik indikátorů:
VíceSTRIPTILL (PÁSOVÁ) TECHNOLOGIE - CUKROVKA
STRIPTILL (PÁSOVÁ) TECHNOLOGIE - CUKROVKA VÝVOJOVÉ FÁZE BBCH CUKROVKY JAK ELIMINOVAT NEDOSTATEK VODY: (pro výnos bulev 60,0 t/ha) Optimálním počtem rostlin/m 2 : striptill stačí 85 až 90 000 r/ha Zdravým,
VíceÚčinná látka super-pinolen 96 % Balení 1 l HDPE láhev, 5 l a 10 l HDPE kanystr
Účinná látka super-pinolen 96 % Balení 1 l HDPE láhev, 5 l a 1 l HDPE kanystr Pomocný prostředek na ochranu rostlin k omezení předsklizňových řepky olejky, hořčice, hrachu, pelušky, fazolu, bobu, sóji,
VíceAktuální téma: Zakládání porostů řepky do suché půdy
Aktuální téma: Zakládání porostů řepky do suché půdy Vzhledem k častým dotazům k zakládání porostů řepky v oblastech bez srážek uvádíme některé poznatky a zkušenosti z minulých suchých let. Ještě před
VíceTematické okruhy závěrečné zkoušky
Tematické okruhy závěrečné zkoušky Obor : Zemědělec farmář Předmět : Pěstování rostlin 1) Půda - její složení, vlastnosti - půdní typy - půdní druhy - rozbor půdy, bonitace půdy 2) Živiny živin - charakteristika
VíceVýznam luskovin pro ochranu půdy. Ing. Marek Batysta, Ph.D.
Význam luskovin pro ochranu půdy Ing. Marek Batysta, Ph.D. www.vumop.cz PŮDA neobnovitelný přírodní zdroj plní mnoho funkcí nezbytných pro lidskou činnost a pro přežití ekosystémů degradacepůdmůže býtvelmirychlá,přitom
VíceProdukce osiv trav a jetelovin. Ing. Radek Macháč, Ph.D.
Produkce osiv trav a jetelovin Ing. Radek Macháč, Ph.D. Trocha historie Počátky travního semenářství v Česku lze hledat již na počátku 20. století, kdy Prof. Dr. Karel Holý začal s pěstováním travních
VíceStřední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35. Obor: Zemědělec farmář H/01
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: druhý Téma: Vybrané zemědělské
VíceLetní škola Hostětín 2014. Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu
Letní škola Hostětín 2014 Jan Hladký Vliv kořenového systému na půdu Kořeny Kořeny jsou podzemní orgány, které zajišťují zásobování rostlin vodou a v ní obsaženými minerálními látkami, případně organickými
Víceb) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba
Tab. č.: 167 Poř. č. Tritikale ozimé - žitovec Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos zrna [t/ha] 5,0 6,0 4,3 2 Cena zrna od výrobce [Kč/t] 3100 3100 3100 3 Tržba
VíceVLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU
Karel KLEM Agrotest fyto, s.r.o. VLIV DÁVKY A FORMY DUSÍKATÉ VÝŽIVY NA VÝNOS A OBSAH DUSÍKATÝCH LÁTEK V ZRNU Materiál a metodika V lokalitě s nižší půdní úrodností (hlinitopísčitá půda s nízkým obsahem
VíceDlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K
Dlouhodobé monokultura Problémy zapravení hnojiv během růstu Ca, P, K 1 2 3 Ohled na Stáří rostliny Vegetační fáze Typ podnože Druh, odrůda Agrotechnika Agrotechnika - zatravnění nebo úhor? 1 2 3 Černý
VícePŠENICE OZIMÁ A PODPORA POMOCÍ AMAGRO ALGY NA 2 ODRŮDÁCH AMAGRO - PROTOKOLU O PROVOZNÍM POKUSU 2016 PAVEL PLEINER, PRAHA ZÁPAD
PŠENICE OZIMÁ A PODPORA POMOCÍ AMAGRO ALGY NA 2 ODRŮDÁCH AMAGRO - PROTOKOLU O PROVOZNÍM POKUSU 2016 PAVEL PLEINER, PRAHA ZÁPAD Společnost / farma: Pavel Pleiner Adresa sídla: Nová Ves p. Pleší Plodina:
Víceb) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba
Tab. č.: 161 Poř. č. Pšenice jarní Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos zrna [t/ha] 4,5 5,5 3,6 2 Cena zrna od výrobce [Kč/t] 4100 4100 4100 3 Tržba z prodeje zrna
VíceSpektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp.
Postřikový fungicidní biopreparát ve formě dispergovatelného granulátu k ochraně řepky olejky, hořčice bílé, slunečnice, máku, zeleniny, okrasných rostlin, tabáku, luskovin, aromatických a léčivých rostlin
VíceKlíčivost luskovin. Ing. Barbora Dobiášová
Klíčivost luskovin Ing. Barbora Dobiášová Zařazení klíčenců Dvouděložné Klíčenci s hypogeickým klíčením s prodlužováním epikotylu rod Pisum, Vicia, Cicer, Lens Klíčenci s epigeickým klíčením s prodlužováním
VíceOdběr rostlinami. Amonný N (NH 4 )
Složka N do půdy N z půdy Spady Export Atmosférický dusík Minerální hnojiva Stájová hnojiva Fixace N Organický dusík Rostlinné zbytky Amonný N + (NH 4 ) Odběr rostlinami Volatilizace Nitrátový N - (NO
Víceb) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba
Tab. č.: 183 Poř. č. Vojtěška setá Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos zelené hmoty [t/ha] 50 60 40 2 Výnos sušiny po odečtení sklad. ztrát [t/ha] 10 12 8 3 Výnos
VícePředmět: Ročník: třetí Téma: Vybrané zahradnické plodiny mrkev
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41-51-H/01 Zemědělec-farmář 41-52-H/01 Zahradník Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník: třetí Téma:
VíceSpektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp.
Postřikový fungicidní biopreparát ve formě dispergovatelného granulátu k ochraně řepky olejky, hořčice bílé, slunečnice, máku, zeleniny, okrasných rostlin, tabáku, luskovin, aromatických a léčivých rostlin
VícePředmět: Odborný výcvik Ročník: 2. Téma: Pěstování Rostlin-zahrada. Vypracoval: Bc.Ivana Kadeřábková Materiál: VY32_INOVACE_295 Datum: 9.4.
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: 41-51-H/01 Zemědělec farmář Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Odborný výcvik Ročník: 2. Téma: Pěstování
VíceBiotické intenzifikace rostlinné výroby v precizním zemědělství
Semináře firmy Bednar FMT, s.r.o. a Strom Praha, a.s., 2019 Biotické intenzifikace rostlinné výroby v precizním zemědělství Václav Brant, Milan Kroulík a Jindřich Šmöger Centrum precizního zemědělství
VíceBOBOVITÉ (FABACEAE) pracovní list
BOBOVITÉ (FABACEAE) pracovní list Tato čeleď zahrnuje stromy, keře i byliny velmi rozmanitého vzhledu. Na kořenech mají hlízky se symbiotickými bakteriemi. Listy jsou jednoduché nebo složené, většinou
VíceZakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů
Zakládání porostů jarního ječmene z pohledu dlouhodobých pokusů Zakládání kvalitních porostů jarního ječmene je jedním z rozhodujících faktorů podílejících se na tvorbě výnosů. Rozdílné systémy hospodaření
Víceb) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba
Tab. č.: 162 Poř. č. Ječmen jarní sladovnický Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos zrna [t/ha] 5,0 6,0 3,8 2 Cena zrna od výrobce [Kč/t] 4300 4600 4300 3 Tržba z
VíceProf. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. Základní zpracování půdy v řepařských osevních postupech
Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc. Základní zpracování půdy v řepařských osevních postupech Zastav se člověče a připomeň si, že se tvé nohy dotýkají jednoho z největších zázraků země: úrodné půdy. Važ si
VíceHYLAND B/C. Pšenice ozimá hybridní. Špička i v krmné kvalitě. Přednosti: Pěstování: Zkrácený profil:
Přednosti: Excelentní výnos zrna Velmi dobrý zdravotní stav Ranost Stres-tolerance Pěstování: POPIS HYBRIDU Středně raný hybrid pšenice ozimé s naprosto špičkovým výnosem zdravého zrna. Tento výnos je
VíceSpektrum účinnosti přípravku Contans WG účinkuje proti patogenním houbám z rodu Sclerotinia spp.
Postřikový fungicidní biopreparát ve formě dispergovatelného granulátu k ochraně řepky olejky, hořčice bílé, slunečnice, máku, zeleniny, okrasných rostlin, tabáku, luskovin, aromatických a léčivých rostlin
VíceJakost a úprava. Luštěniny
Jakost a úprava Luštěniny Úvod Zralá, vyluštěná, suchá, čištěná a tříděná zrna luskovin Jedlé luštěniny (hrách, fazol, čočka, sója, cizrna) Krmné luštěniny (bob, hrách, vikev, lupina) Také jako zelenina
VíceRegulace vybraných zvlášť nebezpečných plevelů, rozmnožujících se generativně
Regulace vybraných zvlášť nebezpečných plevelů, rozmnožujících se generativně Oves hluchý Uplatňuje se ve špatně založených porostech obilnin na jaře Koeficient odnožování je 2,2-9,3 Ekonomický práh škodlivosti
VíceSklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro další plodinu
Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro další plodinu Úvod V projektu Sklizeň cukrové řepy s využitím inovačních technologií a optimalizace agrotechniky pro
VíceIng. Radek Macháč, Ph.D. Ing. Jan Macháč
Ing. Radek Macháč, Ph.D. Ing. Jan Macháč Zásady pro úspěšného semenáře : 1. Obecné zásady hospodaření: - systém střídání plodin - pravidelné vyhnojení pozemků statkovými hnojivy - vhodný systém úpravy
VíceDatum: od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin
Přednáška: Ing. Pavel Kasal, Ph.D. Příprava půdy technologií odkamenění, výživa a závlahy brambor. Datum: 19.3.2015 od 9 hod. v A-27 Inovovaný předmět: Pěstování okopanin a olejnin Inovace studijních programů
VícePředmět: Ročník:druhý Téma: Vybrané zemědělské plodiny Cukrovka III
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Obor: Zemědělec farmář 41-51-H/01 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0985 Předmět: Ročník:druhý Téma: Vybrané zemědělské
VíceRůzné zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu
Různé zpracování půdy k cukrovce a jeho vliv na obsah a kvalitu humusu Cukrovka jako technická plodina je nejen surovinou pro výrobu cukru, ale i cennou krmnou plodinou. Je velmi dobrou předplodinou a
Vícea technologie) b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba
Tab. č.: 184 Jetel luční a) Výchozí ukazatele Poř. Ukazatel - standard (dobré podmínky - intenzivní - v horších č. a technologie) podmínkách 1 Výnos zelené hmoty [t/ha] 50 40 2 Výnos sušiny po odečtení
Více- zdravotní stav (odolnost k závažným chorobám, příp. náchylnost k napadení škůdci), - růstový typ, poléhavost, předpoklady pro způsob sklizně.
OSIVO A SADBA K pěstování plodin využíváme téměř výhradně šlechtěných odrůd. Odrůda má charakteristické biologické a hospodářské znaky a vlastnosti, které jsou geneticky fixovány, jsou proto stálé při
VícePĚSTITELSKÉ POŽADAVKY JARNÍHO JEČMENE
PĚSTITELSKÉ POŽADAVKY JARNÍHO JEČMENE A VÝZNAM ODRŮD Ing. Oldřich FAMĚRA, CSc. KATEDRA ROSTLINNÉ VÝROBY, ČZU V PRAZE Ing. Daniel JUREČKA Ing. Pavel PAŘÍZEK ÚKZÚZ BRNO Změny v soustavě hospodaření v zemědělství
VícePásové výsevy meziplodin v pěstebních systémech kukuřice seté
Pásové výsevy meziplodin v pěstebních systémech kukuřice seté Centrum precizního zemědělství při ČZU se ve spolupráci s firmou BEDNAR FMT s.r.o. podílí na vyvíjení nové pěstební technologie vycházející
VíceCílem našeho snažení bylo vydat odbornou
Cílem našeho snažení bylo vydat odbornou publikaci, která by přehledně shrnovala hlavní abiotické a biotické poruchy ječmene ozimého a jarního, určeného jak pro sladovnické tak krmné účely. Sladovnický
VíceLuskoviny a zemědělské systémy
Luskoviny a zemědělské systémy chytíme příležitost za pačesy? Miroslav Florián ředitel Sekce zemědělských vstupů ÚKZÚZ Brno Témata prezentace luskoviny nenahraditelné zdroje bílkovinných potravin a krmiv
VíceOšetření osiva máku setého pro pěstování v EZ. Vybrané výsledky
Ošetření osiva máku setého pro pěstování v EZ Vybrané výsledky Možnosti úprav osiv máku pro ekologické zemědělství Kalibrace (separace) Hydratační úpravy Fyzikální úpravy Biologické úpravy Obalování osiva
VíceAgrotechnika cibulové zeleniny
Pěstování zeleniny v ekologické produkci Agrotechnika cibulové zeleniny mechanizace a ochrana jsou součástí dalších prezentací Doc. Ing. Kristína Petříková, CSc. 24.9.2015 CIBULOVÁ ZELENINA CIBULE KUCHYŇSKÁ
VícePorovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce
Porovnání udržitelnosti konvenční a ekologické rostlinné produkce Ing. Soňa Valtýniová Ústav agrosystémů a bioklimatologie AF MENDELU v Brně 1 V rámci disertační práce Téma komplexního hodnocení udržitelnosti
VíceTechnologie pěstování cukrovky
Technologie pěstování cukrovky Zpracování půdy Na podzim Dříve systém tří oreb podmítka, střední orba a hluboká orba Dnes zpravidla podmítka či orba a hluboká orba V některých podnicích hospodařících na
VícePlevele a jejich regulace
Plevele a jejich regulace Životní formy plevelů Amaranthus retroflexus Rastliny ze skupiny T 1 Vyrůstají na podzim Semená dozrávají brzy na jaře Klíčí při teplotě 10 14 C Přezimuje listová růžice nebo
VíceZpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy. prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze)
Zpracování půdy přispívající k omezení povrchového odtoku vody a smyvu zeminy prof. Ing. Josef Hůla, CSc. (ČZU v Praze) ZPRACOVÁNÍ PŮDY Z HLEDISKA PODNEBÍ, HLOUBKY KYPŘENÍ, ROZMÍSTĚNÍ ROSTLINNÝCH ZBYTKŮ
VíceTestování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) 1. Metodika
Testování Nano-Gro na pšenici ozimé Polsko 2007/2008 (registrační testy IUNG, Pulawy) Růstový stimulátor Nano-Gro, nanotechnologie vyrobená a dovezená z USA, prošla v letech 2007/2008 mnoho chemickými,
VíceWebová prezentace. http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm
Regulace plevelů Webová prezentace http://web2.mendelu.cz/af_217_multitext/prez entace/plevele/htm/cas.htm PLEVEL = všechny rostliny, které rostou na stanovištích kulturních rostlin proti vůli pěstitele
VíceDlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ
Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství v ÚKZÚZ Jiří Urban, Milan Gruber, Martin Prudil Ochrana půdy Hypotéza: Dlouhodobý pokus ekologického zemědělství Cíleným využíváním agrotechnických prostředků
VíceVÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU. Ing. Petr Babiánek
Mendelova univerzita v Brně Ústav agrochemie, půdoznalství, mikrobiologie a výživy rostlin VÝNOS A KVALITA SLADOVNICKÉHO JEČMENE PŘI HNOJENÍ DUSÍKEM A SÍROU Ing. Petr Babiánek Školitel: doc. Ing. Pavel
Více