Financování neziskového sektoru Vybrané otázky

Transkript

1 Financování neziskového sektoru Vybrané otázky Stejně tak jako se liší postavení a role neziskového sektoru v jednotlivých zemích EU, liší se i struktura a rozsah zdrojů, ze kterých je neziskový sektor financován. V obecné rovině lze říci, že v systémech, které jsou založeny na tradiční silné roli státu v ekonomice, bude tento stát i jednotliví dárci relativně méně ochoten podporovat neziskové organizace než v zemích, kde má stát relativně nižší redistribuční roli a sociální pomoc zabezpečují nestátní organizace (samospráva, neziskový sektor apod.). Příkladem může být rozdíl mezi zdroji příjmů v evropských zemích a v USA. Zatímco v USA pochází významná část finančních zdrojů neziskového sektoru z veřejných sbírek nebo dárcovských kampaní (dobrovolné finannčí příspěvky na aktivity tvoří v USA 10% HNP), v Evropě je obecně považováno, že garantem mnoha aktivit je stát a jako takový se také o potřebné záležitosti postará. V odborné literatuře se můžeme setkat s určitou kategorizací vztahu státu a neziskových organizací dle jejich vzájemných vztahů a finančních toků: 1. Německo, Rakousko, Belgie, Holandsko - NS tvoří velké a známé koalice - Činnost organizací je založena na silném náboženském nebo politickém zázemí - Profesionální aparát - Hlavní subjekty v sociální péči (důsledek decentralizace) - Financovány státem a rozpočty sociálního pojištění 2. Velká Británie, Irsko - silný dobrovolnický prvek - profesionálně řízený NS - trvalá spolupráce s různými asociacemi - samofinancování + dotace na základě veřejných konkurzů 3. Švédsko, Finsko, Dánsko - sociální státy, vysoká míra redistribuce stát garantem všech služeb - NO jako doplněk státní péče - Malá míra lokálních NO, převládá samofinancování 4. Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko - silná družstevní hnutí, odbory, svazy - velké množství různých typů organizací - samofinancování. V rámci zemí EU neexistuje sjednocený systém práva týkajícího se práva povinností NO, a proto nenalezneme ani společný model financování. Zdroje financování NO a způsob využití finančních prostředků se v rámci zemí EU liší. Výjimku tvoří jen tzv. Šestá směrnice, která je spojena s DPH. Šestá směrnice stanoví, že od DPH jsou osvobozeny ty organizace, které působí ve veřejném zájmu, tj. na základě tzv. obecně prospěšných cílů organizací. 1

2 Na základě rozsáhlého výzkumu byly srovnány zdroje financování NO v jednotlivých zemích EU. Z výsledků šetření vyplývá, že největší počet finančních příjmů přichází z vlastních činností organizací (45.1%), dále z veřejných rozpočtů (42.7%), a nejmenší podíl z dobročinnosti, tj., peněžních nebo nepeněžních darů (12.2%). Viz následující srovnání: Země Příjmy z vlastních činností Zdroje peněžních příjmů (%) Příjmy od jednotlivců a soukromých subjektů Příjmy z veřejných zdrojů Finsko Francie Irsko Německo Nizozemí V. Británie Rakousko USA ČR Maďarsko Slovensko Průměr zemí JEDNOTLIVÉ TYPY PŘÍJMŮ Při studiu jednotlivých finančních zdrojů NO rozlišujeme tzv. vnější a vnitřní zdroje. Průměrný podíl jednotlivých typů zdrojů financování na rozpočtu NO v ČR znázorňuje tabulka. Průměrný podíl jednotlivých zdrojů financování na rozpočtu NO Zdroj financování Podíl na rozpočtu NO (v %) státní dotace, granty 30% soukromé dárcovství 21% členské poplatky 18% vlastní činnost 17% granty od zahraničních nadací 8% granty od domácích nadací 4% jiné 2% Pramen: Frič, P., Aktivity a potřeby nez iskových organizací v ČR Výsledky kvantitativního sociologického šetření. Praha: Agnes a ICN o.p.s., 1998, str. 37 2

3 Vnitřní (vlastní) zdroje financování Velkou předností vnitřních (vlastních) zdrojů je nezávislost, kterou organizaci přinášejí, neboť je do určité míry zbavují závislosti na dotacích. V praxi to pro organizaci znamená větší volnost při rozhodování o umístění těchto prostředků. Přínosem pro organizaci je možnost použít tyto prostředky na úhradu mezd či na provozní náklady organizace. Není sic e vzácností, že nadace podporující určitý projekt umožní použít NO část grantu (10-20%) na režii a mzdy, ale i přesto patří nedostatek peněz na provoz NO mezi základní problémy českého neziskového sektoru. Problém nedostatku finančních prostředků na vlas tní provoz je tedy především problémem nedostatku vnitřních zdrojů financování. 1 Tento fakt dobře vystihují slova Jiřího Bárty, ředitele nadace VIA: Financování z grantů od nadací má jednorázový a krátkodobý charakter a je založené na financování jednotlivých projektů, nepokrývá tedy provoz a budování kapacity organizací. Chce-li organizace přežít a dál uskutečňovat své projekty, musí najít prostředky na provozní náklady a na svůj vlastní rozvoj. 2 Vlastní zdroje organizaci pomohou i při financování proje ktů a akcí z cizích zdrojů. Často se totiž stává, že ministerstvo či nadace požaduje na organizaci částečné krytí akce (cca 30%). Nemá-li organizace dostatek vlastních zdrojů na pokrytí této části, peníze na akci neobdrží. členské příspěvky Členské příspěvky jsou pravidelným, předem plánovaným příjmem většiny neziskových organizací, které jsou založeny na členském principu, tj. především občanská sdružení, profesní komory, politické strany i některé církve a náboženské společnosti, družstva. vlastní výdělečná činnost Sem lze zařadit jednak prodej vlastních výrobků (např. organizace provozuje chráněnou dílnu pro tělesně postižené či vlastní farmu, kde se pěstují zemědělské produkty) a každou další hospodářskou činnost (poradenství, kurzy, služby související s využitím výpočetní techniky atd.). Dále jsou to nejrůznější burzy, plesy, aukce, loterie a řada dalších akcí. Vnější (nevlastní) zdroje financování Vnějších zdrojů je definováno šest: 1) nadace, nadační fondy, 2) veřejné rozpočty, 3) dárcovství, 4) sponzorství, 5) daňové úlevy, 1 Bém, J., Financování nestátních neziskových organizací v České republice, diplomová práce na VŠE, Praha, 2002, strana 25 2 Bárta, J., Pernicová, H., Fundraising založený na práci s individuálními dárci se začne vyplácet za několik let, Grantis, 2001, strana 2-3 3

4 6) návratné finanční prostředky. Kromě možnosti shánět peníze vlastními silami je tu ještě druhá možnost, a to obrátit se na instituce, které rozdělují peníze z různých státních i soukromých zdrojů mezi neziskové organizac e. Zvláštní roli zde hraje především státní správa a samospráva. V České republice totiž není zatím dostatečně vyvinutá síť finančně zajištěných nadací, bohatých mecenášů a prostých občanů ochotných podporovat neziskové projekty, proto je existence mnoha NO závislá především na podpoře státu, případně na zahraničních zdrojích. Jedním z principů získávání peněz z těchto zdrojů je snažit se získat peníze na stejné úrovni, na jaké je činnost. To v praxi znamená hledat peníze pro místní akce na místní úrovni, pro regionální akce na regionální úrovni, pro národní akce na národní úrovni a pro mezinárodní akce na mezinárodní úrovni. Při určitém typu akcí, při kterých se tyto úrovně prolínají, lze je při žádání o finanční podporu kombinovat. nadace, nadační fondy Přestože od , tj. od účinnosti zákona o nadacích a nadačních fondech, již nemohou být nadacím poskytovány dotace ze státního rozpočtu, je jejich paleta příjmů velice pestrá: dary fyzických a právnických osob, veřejné sbírky a benefiční akce, vlastní činnost, která je v souladu s posláním nadace, zahraniční zdroje, závěti fyzických osob a výnosy z vlastního majetku. Tyto zdroje pak nadace rozdělují ve formě příspěvků nazývaných granty třetím subjektům. Nadační granty jako celek představují jen zl omek státních dotací. Jiný obraz ale získáme, podíváme-li se na finanční toky do určitých oblastí. Například organizacím na ochranu životního prostředí hodlal stát v roce 1999 poskytnout částku 19,6 mil. Kč, zatímco Nadace Partnerství schválila v téže oblasti granty ve výši 11,6 mil. Kč. Podobná zkušenost je zaznamenána v dokumentu pro vládu: Dotační politika státu ve vztahu k menšinám vykazuje ve srovnání s jinými cílovými skupinami velmi nízké procento. Nízká finanční podpora státu je kompenzována tím, že organizace menšin využívají grantové možnosti zejména Nadace rozvoje občanské společnosti (v rámci programu Phare) a Open Society Fund. Role nadací roste tam, kde reagují na jiné potřeby než stát. 3 Nadace nemají přístup ke státním zdrojům. Výjimkou zde tvoří Nadační investiční fond (NIF) instituce, která vznikla na počátku devadesátých let jako určitý způsob restituce majetku českým nadacím. NIF, spravovaný Fondem národního majetku, měl z nadací učinit trvalý a stabilní zdroj financování celého neziskového sektoru. veřejné rozpočty Nejdůležitějším zdrojem z této skupiny jsou jednotlivá rezortní ministerstva. Mají své grantové systémy a pravidelně, většinou jednou za rok, vyhlašují Müller, J.: Ekonomické prostředí pro občanský neziskový sektor v České republice, nadace a majetek. 4

5 soutěž, kde se občanská sdružení i nadace a obecně prospěšné společnost i mohou ucházet o dotace. Některé typy organizací mají nárok na státní příspěvek ze zákona (církve a náboženské společnosti, politické strany apod.). Další příspěvky jsou ze státních fondů, z Grantové agentury České republiky a v neposlední řadě existují i nejrůznější podpory od městských a krajských úřadů. Podpora nestátních neziskových organizací z rozpočtů okresních úřadů skončila. Tento fakt komentoval bývalý ministr vlády a předseda Rady vlády pro nestátní neziskové organizace Karel Březina slovy: Rok 2000 byl posledním rokem, kdy okresní úřady mohly ve větší míře podporovat nestátní neziskové organizace. Se vznikem krajů a souvisejícími změnami právního prostředí se totiž mění i poskytování dotací ze státního rozpočtu a podoba finanční podpory nestátním neziskovým organizacím z dalších veřejných rozpočtů. Předpokládám však, že nové kraje také brzy vytvoří své dotační programy pro nestátní neziskové organizace, které jsou nositeli regionálních projektů a programů, a že tak do budoucna převezmou část úkolů ústředních orgánů státní správy. 4 Finanční zdroje z veřejných rozpočtů jsou pro NO nezanedbatelným příjmem, a je mnoho takových NO, které by se bez něj neobešly. Přestože by se náš neziskový sektor měl v budoucnu začít primárně orientovat na jiné než státní zdroje, zůstává zatím představa českého nezávislého neziskového sektoru spíše utopií. Podle údajů Rady vlády pro NNO má výše prostředků poskytovaných z veřejných rozpočtů spíše rostoucí tendenci. Číselné údaje lze najít v Rozboru financování NNO ze státního rozpočtu v roce 2000 předloženém vládou. Zatímco v roce 1999 poskytla ministerstva, okresní úřady a magistráty na aktivity NNO celkem tis. Kč, v roce 2000 to bylo tis. Kč. Mj. také proto, že nestátní neziskový sektor zaznamenal, měřeno počtem nově vnikl ých NNO, v posledních letech rychlý rozvoj.v roce 1999 podpořily státní orgány NNO, v roce 2000 to již bylo NNO. 5 individuální dárci Do této skupiny řadíme nejen finanční prostředky, ale i ostatní věcné dary, které neziskové organizaci poskytuje veřejnost, tedy lidé, kteří s činností organizace sympatizují a jsou přesvědčeni o prospěšnosti poslání této organizace. Mezi individuální dárce dnes nejčastěji patří např. členové organizace, dobrovolníci, příbuzní cílových skupin či lidé podobných zá jmů. V ČR není aktivní podpora NNO mezi obyvatelstvem příliš rozšířená a česká veřejnost nepřikládá NNO velký význam. Jednou z příčin může být dosud nepřekonaný přežitek z minulého režimu, kdy lidé byli zvyklí na to, že odpovědnost za veřejný sektor přebírá výlučně stát a tudíž ještě plně nechápou význam nestátních neziskových organizací. Další překážkou širší podpory NNO bývá nižší úroveň bohatství země, tedy nízké příjmy velké části 4 Rada vlády pro NNO, Informace o poskytování státních dotací nestátním neziskovým organizacím v roce 2002 ústředními orgány státní správy. Praha, Rada vlády pro NNO, Rozbor financování NNO ze státního rozpočtu v roce 2000, staženo

6 obyvatelstva. Otázkou je, do jaké míry je tento faktor pro českou veřej nost významný a do jaké míry zde selhává solidarita, pocit sounáležitosti s ostatními a ochota pomoci. Potenciál dárcovství se však ukázal např. při velkých záplavách v letech 1997 na Moravě a 2002 v Čechách. Dárcovství je do určité míry ovlivněno daňovými úlevami pro dárce. Daňová úleva však motivem daru není. Dárce vždy dává ze svého soukromého majetku a musí mít pro to svůj důvod. Může to být pocit odpovědnosti za určitý společenský problém a ochota přispět občanské organizaci, která se problémem zabývá. Může to však být motiv zcela jiný. Např. v USA je nejdůležitějším motivem dárcovství spása vlastní duše. Jak velkým motivem pro dar jsou pro české právnické osoby daňové úlevy? V červenci roku 2000 provedla agentura STEM u 440 vybraných firem rozsáhlý výzkum, podle něhož považuje 70% dotázaných firem tuto motivaci za nedostačující. Zajímavé je také zjištění, že v roce 1999 přibližně 62% firemních dárců odepsalo hodnotu svého daru z daňového základu, ale 38% firemních dárců tak vůbec neučinilo. Výzkum uk ázal, že platí úměra, čím větší dárce, tím častěji daňové úlevy užívá. Jak se zdá, mnoha menším firmám daňové úlevy při jejich nízkém daru nestojí ani za to, aby se jimi zabývaly. Ani toto zjištění však neznamená, že by daňové úlevy byly nevyužity. Podle výzkumu totiž 97,8% hodnoty darů od PO v roce 1999 představují dary velkých společností s průměrnou výší daru 86,7 mil. Kč a právě tyto firmy většinou daňové úlevy plně využijí. Vzhledem ke zmiňovaným daňovým úlevám a k výši poskytovaných darů se dá odhadnout, že stát přispívá nepřímou formou daňových úlev darů na neziskový sektor celkem asi 400 mil. Kč ročně. Významná je i role zahraničního dárcovství pro rozvoj občanského nestátního sektoru v ČR. Na dárcovství ze zahraničí se kromě soukromých zdrojů podílejí i vládní agentury. Obecně můžeme říci, že většinu západoevropské pomoci poskytují vládní instituce jednotlivých států nebo celoevropské instituce (Evropská unie), kdežto převážná část amerických prostředků poskytovaných NNO ve střední a východní Evrop ě pochází od soukromých nadací. Uvádí se, že v ČR pokrývají v současné době zahraniční zdroje kolem 10% příjmů třetího sektoru. Do budoucna se ale očekává pokles zahraniční pomoci, neboť většina zahraničních dárců pomalu nabývá dojmu, že země s tak rozvinutou demokracií a kapitalismem jako je Česká republika by se měla postavit na nohy už sama. Největší problémy by odliv zahraničních zdrojů způsobil organizacím působícím v oblasti lidských práv a životního prostředí, protože řada z nich je na zahraničním kapitálu téměř výlučně závislá. Zahraničním zdrojem budoucnosti se mohou pro NNO stát strukturální fondy EU, které Evropská komise vyčlenila pro rozvojové programy regionů zemí kandidujících na členství v Evropské unii. sponzorství Pojmy sponzorství či sponzor nejsou v právním řádu dosud vymezeny a někdy jsou v neziskovém sektoru užívány ve stejném smyslu jako dárcovství a dárce. Sponzor poskytuje finanční či hmotné prostředky nebo služby za 6

7 protislužbu, čímž se liší od dárce, který svůj dar poskytuje bez protislužby. Sponzor uzavírá se sponzorovaným obchodní smlouvu ne darovací. Na rozdíl od darů FO a PO není z daňového hlediska výše sponzorského příspěvku nijak omezena. Sponzorský příspěvek se v plné výši zahrnuje do nákladů firmy a snižuje tím její zdanitelný zisk, čímž se liší od daru, který nelze zapsat do nákladů nýbrž pouze odečíst od daňového základu. 6 Sponzorství je vyhrazeno menšímu okruhu NNO než dárcovství. Je orientováno především na organizace, které mají "co prodat". Podnikatelé proto hledají především mediálně přitažlivé obory a subjekty. Řada NNO sponzorům úspěšně nabízí publicitu, společenské akce, kontakty na odborných konferencích, kulturní festivaly či televizní charitativní kampaně. daňové úlevy Nejen příjmy, ale i úlevy při jejich zda nění můžeme považovat za zdroj nestátního neziskového sektoru. Stát touto cestou usnadňuje existenci občanským organizacím nezřízeným za účelem podnikání. Provozují -li NO ziskové služby, mají povinnost nezdaněný zisk znovu použít na poskytování dalších služeb. Obdobně jako v ČR se uplatňují daňové úlevy ve většině zemí, kde funguje občanská společnost. Užívána jsou různá zvýhodnění úlevy, osvobození nebo výjimky ze zdanění. návratné finanční prostředky Jedná se o prostředky, které musí společnost vrátit, tedy splatit a to ve vyšší hodnotě včetně úroku. Příkladem jsou úvěry, směnky a obligace. Pokus se společnosti podaří získat bezúročný úvěr, jde o ideální formu návratného financování, ale je to velmi neobvyklé. OTÁZKY K DISKUSI : 1. Jaký model financování NO je typický pro ČR? Může ČR přejmout prvky jiných modelů? 2. zvažte jednotlivé typy příjmů NO v ČR z hlediska jejich slabých stránek a výhod. 3. Jaké jsou základní podmínky pro efektivní využití příjmů NO? 4. Znáte některé kampaně určené na financování NO? Uveďte příklad. 5. Jakou roli hrají média ve financování NO? 6. Jaké zdroje příjmů byste doporučili : A, organizaci orientovanou na pomoc handicapovaným lidem B, organizaci zajišťující humanitární pomoc C, organizaci zaměřenou na propagaci ekologického vytápění v ČR? Na jaké typy dárců by se měly tyto jednotlivé organizace zaměřit? Specifikujte. 6 A naopak sponzorský příspěvek je zdanitelný příjem a příjemce jej musí zahrnout do základu daně z příjmu na rozdíl od daru, který je pro obdarovaného od daně osvobozen. 7