Příloha 1.8. Výrobci záměrně neregistrovaní (N 1)

Transkript

1 Příloha 1.8. Výrobci záměrně neregistrovaní (N 1) Drobné podnikání bez registrace (fušky) je častým jevem. Je ovlivněno řadou faktorů. Důvodem záměrné neregistrace je zejména obava ze ztráty sociálních výhod a vyhnutí se placení daní a sociálního a zdravotního pojištění. Tito "podnikatelé" nepociťují výhody registrace podnikání, necítí nutnost dodrţování určitých "pravidel hry", nepociťují riziko kontrol a postihů Odhad počtu podnikatelů na černo (fuškařů) vychází z výsledků bilance práce, kde odhad počtu fuškařů je reziduum mezi nabídkovou a poptávkovou stranou bilance V modelu bilance práce (BP) za rok 2010 (tabulka 1) se bilancují údaje o zaměstnanosti ze dvou hlavních nezávislých zdrojů, a to údaje ze strany nabídky práce (údaje z výběrového šetření pracovních sil) a údaje ze strany poptávky po práci (údaje z podnikové statistiky práce) s vyuţitím dalších doplňkových zdrojů údajů. Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS) poskytuje údaje zjištěné přímo v domácnostech. Podniková statistika práce (PS) poskytuje údaje zjišťované přímo u zaměstnavatele Doplňkovými zdroji při bilancování údajů z VŠPS a PS jsou administrativní zdroje /např. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), jehoţ údaje se vyuţívají pro odhad počtu cizinců v ČR pracujících v pozici zaměstnanců/ Při odhadu počtu podnikatelů na černo se vyuţívá metodické odlišnosti sběru údajů z VŠPS a PS Vzhledem k tomu, ţe údaje z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) na rozdíl od údajů z podnikové statistiky (PS) zachycují i osoby v nezjištěné ekonomice (např. pracující na černo), rozdíl metodicky srovnatelných údajů z VŠPS a PS představující osoby v nezjištěné ekonomice je moţné vyuţít pro odhad počtu podnikatelů na černo Předpoklad, ţe zjištěné údaje z VŠPS zachycují osoby pracující na černo, vychází z úvahy, ţe lidé při vyplňování dotazníku VŠPS nemají zábrany uvést, ţe pracovali, i kdyţ se jednalo o práci na černo. Tato úvaha vychází z toho, ţe se v dotazníku nezjišťuje, jestli pracovali oficiálně či pracovali na černo a respondenti nejsou za své odpovědi jakkoliv sankcionováni Údaje srovnávané v modelu bilance práce odpovídají počtu úvazků po přepočtu na plnou pracovní dobu Model bilance práce vychází ze tří předpokladů: 1) Údaje ze strany nabídky a poptávky po práci by se po zajištění jejich srovnatelnosti měly rovnat. 2) Zjištěné údaje z VŠPS oproti údajům z PS jsou úplnější (např. částečně zachycují osoby v nezjištěné ekonomice). 3) Zjištěné údaje z VŠPS se po určitých úpravách povaţují za kvalitnější neţ údaje z PS.

2 Tabuka 1: Bilance práce -1. krok, 2010 Počet úvazků v přepočtu na plnou pracovní dobu Bod NABÍDKA PRÁCE (VŠPS) 1) POPTÁVKA PO PRÁCI (PS) 2) Zaměstnanci Podnikatelé Celkem Zaměstnanci Podnikatelé Celkem 1. Zjištěné údaje (VŠPS: národní pojetí 3) ; PS: domácí pojetí 4) ) Průměrný evidenční počet zaměstnanců v přepočtených osobách Počet dohod na plný úvazek (vypočteno přes odpracované hodiny) Celkový počet pracujících majitelů firmy na plný úvazek Počet spolupracujících členů domácností, pro které byla práce ve firmě hlavní činností na plný úvazek Metodické úpravy 5) : 2=2a+..2j a) Odečtení rezidentů pracujících v zahraničí (převod z národního na domácí 2a pojetí ) b) Přičtení nerezidentů pracujících v ČR (převod z národního na domácí pojetí ) 2b c) Odečtení ţen na mateřské dovolené 8) 2c d) Doplnění podhodnocených údajů za zaměstnance ve vedlejším 2d zaměstnáním 9) e) Odhad osob za okeč A za jednotky do 19 zaměstnanců 10) 2e f) Odhad počtu osob vykonávající veřejné funkce 11) 2f g) Přičtení učńů a studentů na placené praxi12) 2g h) Přesun podnikatelů z S.11 do zaměstnanců 13) 2h ch) přesun zaměstnanců do podnikatelů = švarc systém_sladění rozdílu plynoucího z odlišné metodiky sběru 2ch údajů z VŠPS a PS 14) i) Odhad zaměstnanců za společentví vlastníků jednotek 15) 2i j) Opravy ve zdrojích údajů 16) 2j Upravené údaje (metodicky srovnatelné pojetí): domácí pojetí 4. Rozdíl nabídky a poptávky = Osoby v nezjištěné ekonomice zachycené ve VŠPS 3= =3(LFS)- 3(BS) krok 1.krok Prvním krokem v rámci sestavení modelu bilance práce je zabezpečení úplnosti a porovnatelnosti údajů z VŠPS a PS (tabulka 1, bod 3). V rámci zajištění tohoto kroku se údaje z VŠPS a PS upravují dle stejné metodiky, a to metodiky ESA 95, dle které se sestavují ostatní ukazatelé v NÚ. Tyto úpravy jsou zahrnuty v metodických úpravách (tabulka 1, bod 2). První úpravou, která se musí provést, je převod zjištěných údajů z VŠPS z národního pojetí na domácí pojetí zaměstnanosti. Tato úprava je nutná, neboť zjištěné údaje z VŠPS oproti údajům z PS odpovídají ve velké míře národnímu pojetí zaměstnanosti (VŠPS je šetření, které probíhá jen v rezidentských domácnostech). Převod údajů z národního na

3 domácí pojetí zaměstnanosti představuje odečtení rezidentů pracujících v zahraničí a přičtení nerezidentů pracujících v ČR (tabulka 1, bod 2a, 2b). Další úpravou je doplnění podhodnocených, chybějících údajů či odečtení údajů, které dle metodiky ESA 95 do zaměstnanosti nepatří (tabulka 1, bod 2c-2i). V rámci metodických úprav se na straně údajů z podnikové statistiky (PS) provádí i opravy ve zdrojích dat (tabulka 1, bod 2j). Nutnost provedení této úpravy vyplývá z analýzy zdrojových údajů v časové řadě. Úprava poukazuje na problémy v kvalitě zjištěných údajů či jejich úprav nebo obojí (např. neúplné údaje, nedostatečně kvalitní zjištěné údaje). Záporná hodnota této úpravy v případě zaměstnanců znamená, ţe zjištěné údaje za zaměstnance jsou nadhodnocené. Kladná hodnota této úpravy v případě podnikatelů znamená, ţe zjištěné údaje za podnikatele jsou podhodnocené. Hodnota této úpravy za zaměstnané osoby celkem je (tabulka 1, bod 2j). Podrobný popis všech metodických úprav je v tabulce 1, bod Druhým krokem při sestavení balance práce je porovnání metodicky srovnatelných údajů ze strany nabídky (VŠPS) a poptávky po práci (PSP) (tabuka 2, bod 4). Výsledkem tohoto porovnání je rozdíl, který vzhledem k tomu, ţe zjištěné údaje z VŠPS oproti zjištěným údajům z PS zachycují i osoby v nezjištěné ekonomice (např.pracující na černo), představuje osoby v nezjištěné ekonomice zachycené ve VŠPS (tabulka 2, bod 4). Celkový počet těchto osob je , z toho jsou podnikatelé. Tabuka 2: Bilance práce -2. krok, 2010 Počet úvazků v přepočtu na plnou pracovní dobu 4. Rozdíl nabídky a poptávky = Osoby v nezjištěné ekonomice zachycené ve VŠPS Bod Zaměstnanci Podnikatelé Celkem 4=3(LFS)- 3(BS) krok - z toho osoby, které lze explicitně odhadnout: 4a= N2a: Prostitutky (nelegální činnost) 17) N2b:Drogoví dealeři, výrobci atd. (nelegální činnost) 18) N3a:Drobní zemědělci - trţní činnost domácností (neformální ekonomika) 18) N3b: Domácí personál (např.chůvy) - trţní činnost domácností (neformální ekonomika) 19) N5: Registrovaní podnikatelé, kteří nepodléhají zjišťování (např.novináři) 18) - z toho pracující na černo: 4b =4-4a Dalším krokem při sestavení bilance práce je odečtení těch osob v nezjištěné ekonomice, které lze explicitně odhadnout (odhad prostitutek, drogových výrobců a dealerů, drobných zemědělců, domácího personálu, registrovaných podnikatelů nepodléhajících zjišťování (tabulka 2, bod 4a) od celkového počtu osob v nezjištěné ekonomice zachycených ve VŠPS (tabulka 2, bod 4). Tímto krokem dostaneme počet osob pracujících na černo, které jsou zachyceny ve zjištěných údajích z VŠPS (tabulka 2, bod 4b) Třetí krok. Celkový počet osob pracujících na černo, které jsou zachyceny ve zjištěných údajích z VŠPS, je , z toho jsou podnikatelé pracující na černo (tabulka 3).

4 Tabuka 3: Bilance práce 3. krok, 2010 Počet úvazků na plnou pracovní dobu Bod Zaměstnanci Podnikatelé Celkem Počet osob pracujících na černo 4b =4-4a N1: Podnikatelé na černo- legální činnost (šedá ekonomika) N6: Zaměstnanci na černo - legální činnost (šedá ekonomika) Z počtu podnikatelů na černo zjištěných z modelu bilance práce se dále vychází při odhadu jejich celkového počtu (tabulka 4). Vzhledem k tomu, ţe zjištěné údaje z VŠPS zachycují pracující na černo jen částečně (jen někteří se v dotazníku VŠPS přiznají, ţe pracují na černo), počet pracujících na černo zjištěných v modelu BP představuje jen část z jejich celkového počtu. Při odhadu jejich celkového počtu se dále vyuţívají výsledky průzkumu tazatelů VŠPS, dle kterého údaje z VŠPS zachycují kaţdé páté zaměstnání na černo. Celkový počet podnikatelů na černo se tak rovná počet podnikatelů na černo zjištěných z modelu bilance práce krát pět (tabulka 4, bod A). Pro ověření reálnosti počtu osob pracujících na černo se vyuţívají výsledky porovnání údajů o nezaměstnanosti z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) a z Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV). Tabulka 4: Odhad výrobců záměrně neregistrovaných (N1), Počet úvazků na plnou pracovní dobu: Bod Podnikatelé Celkový počet podnikatelů na černo A=4a*a Počet podnikatelů na černo z bilance práce 20) 4a Výsledek průzkumu tazatelů VŠPS (údaje z VŠPS zachycují kaţdé 5. zaměstnání na černo) Poznámky k tabulkám 1-4: 1) Nabídka práce: údaje z výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) a 5 2) Poptávka po práci: údaje z podnikové statistiky (PS) 3) Národní pojetí zaměstnanosti: zaměstnanost rezidentů pracujících v rezidentských a nerezidentských produkčních jednotkách 4) Domácí pojetí zaměstnanosti: zaměstnanost rezidentů a nerezidentů pracujících v rezidentských produkčních jednotkách 5) Tyto úpravy zahrnují doplnění podhodnocených či chybějících údajů a další úpravy, které je nutné provést s ohledem na metodiku zaměstnanosti dle ESA 95. 6)7) Úpravy nutné pro převod zjištěných údajů z VŠPS z národního na domácí pojetí zaměstnanosti. Úpravy jsou nutné z toho důvodu, ţe zjištěné údaje z VŠPS na rozdíl od údajů z PS odpovídají národnímu pojetí zaměstnanosti. VŠPS totiţ probíhá jen v rezidentských domácnostech. 6) rezidenti pracující v zahraničí: Češi pracující v cizině méně neţ jeden rok. Zdroj údajů: VŠPS 7) nerezidenti pracujícící v ČR: Cizinci pracující v ČR méně neţ jeden rok. Zdroj údajů: Bilance počtu cizinců v ČR sestavená v odboru NÚ 8) Odečtení ţen na mateřské dovolené. Ţeny na mateřské dovolené (které dočasně nepracují) dle ESA 95 nepatří do zaměstnanosti v počtu úvazků, proto se z údajů z VŠPS, které je obsahují, musí odečíst. Zdroj údajů: VŠPS 9) Doplnění podhodnocených údajů za zaměstnance s vedlejším zaměstnáním. Jde o odhad počtu těch zaměstnanců pracujících na vedlejší činnost, kteří ve VŠPS chybí. Odhad se provádí z toho důvodu, ţe údaje o vedlejší činnosti z VŠPS jsou podhodnoceny, neboť se zjišťují pouze druhé pracovní poměry, nikoliv třetí a další. 10) Odhad za okeč A za jednotky do 19 zaměstnanců. Jde o odhad za jednotky nezahrnuté v PS.

5 11) Odhad počtu osob vykonávajících veřejné funkce =poslanci, senátoři, uvolnění členové zastupitelstev všech stupňů, soudci atd. 12) Přičtení učńů a studentů na placené praxi = Počet ţáků středních odborných učilišt, speciálních středních odborných učilišt, odborných učilišt a učilišt, kteří ve sledovaném období vykonávali ve zpravodajské jednotce odborný výcvik na produktivních činnostech ke stanovenému datu. Zdroj údajů: výkaz (ÚNP 4-01). 13) Tato úprava se týká sektoru S.11. Jde o přesun zjištěných podnikatelů do zaměstnanců. (dle metodiky ESA 95 osoby samostatně výdělečně činné mají být jen v sektoru domácností S14) 14) Přesun zaměstnanců do podnikatelů = švarc systém - sladění rozdílu plynoucího z odlišné metodiky sběru údajů z VŠPS a PS. Jde o přesun podnikatelů, kteří provazují takzvaný,,švarc systém" a kteří se v rámci dotazníkového zjišťování VŠPS uvedou jako zaměstnanci a ne jako podnikatelé. 15) Odhad zaměstnanců za společentví vlastníků jednotek. Odhad vychází z odhadu produkce a odhadnuté průměrné mzdy. 16) Opravy ve zdrojích údajů. Nutnost provedení této úpravy vyplývá z analýzy zdrojových údajů v časové řadě. Úprava poukazuje na problémy v kvalitě zjištěných údajů či jejich úprav nebo obojí (např. neúplné údaje, nedostatečně kvalitní zjištěné údaje). 17) Odhad osob za prostituci vychází z informací od neziskové organizace Rozkoš bez rizika. Doplňujícím zdrojem jsou informace z ministerstva vnitra (MV). 18) Odhad počtu drogových dealerů, výrobců (N2b), výrobců bez povinnosti zachycení v registru, tj. osob činných v neformální ekonomice (N3) a odhad počtu podnikatelů, kteří nejsou zachyceni v registru ekonomických subjektů (N5) vychází z odhadu jimi vytvořené produkce a produktivity práce v obdobné vykazované činnosti. 19) Domácí personál. Zdroj údajů: VŠPS 20) Podnikatelé na černo zachycení ve VŠPS Rozdělení počtu podnikatelů na černo do jednotlivých odvětví (tabulka 4) vychází: z výsledků šetření o neregistrovaných formách podnikání provedeného v okresech Jíţní Moravy z výsledků kontrol prováděných u zaměstnavatelů zaměstnávajících cizince v České republice. Tyto kontroly provádí úřady práce ve spolupráci s cizineckou policií z výsledků analýzy údajů o nezaměstnanosti z Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) a Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) Předpokládá se, ţe většinu pracujících na černo tvoří nezaměstnaní pracující na černo. Týká se to zejména dlouhodobě nezaměstnaných, kteří mají velkou motivaci si přivydělat. V zájmu zlepšení své ekonomické situace jsou ochotni vykonávat práci na černo navzdory sankcím za tuto práci. Při odhadu odvětvové struktury podnikatelů na černo se bere v úvahu odvětvová struktura nezaměstnaných a jejich poslední zaměstnání. V úvahu se berou zejména údaje z MPSV, jehoţ údaje zachycují pracující na černo ve větší míře neţ údaje z VŠPS. Dále se předpokládá, ţe práci na černo vykonávají zejména osoby s niţším vzděláním. Výsledky analýzy údajů o nezaměstnanosti (vysoký podíl osob s nízkým vzděláním na celkovém počtu nezaměstnaných (70%) a na počtu dlouhodobě nezaměstnaných (kolem 80 %) to dokazuje. Předpokládá se, ţe méně vzdělaní lidé mají větší motivaci a více moţností pracovat na černo neţ lidé s vyšším vzděláním. Nejvíce nezaměstnaných s niţším vzděláním lze zaznamenat v těch odvětvích a zaměstnáních, kde práce na černo je vykonávána nejvíce (stavebnictví, zpracovatelský průmysl, sluţby, řemeslníci a opraváři). z odhadu počtu potenciálních fuškařů v odvětvích, ve kterých lze očekávat,,existenci fuškařů z informací z jiných zdrojů údajů (např. odborné články)

6 Analýza výsledků výše zmíněného šetření, výsledků kontrol pracujících cizinců, analýza údajů o nezaměstnanosti a informací z odborných článků ukazuje, ţe práci na černo vykonávají zejména řemeslníci a opraváři, pomocní a nekvalifikovaní pracovníci, montéři a pracovníci ve sluţbách. Tabulka 5: Podnikatelé pracující na černo dle odvětví (N1), 2010 Odvětví Podnikatelé na černo Podíl podnikatelů na černo (v %) Mezispotřeba (v mil. Kč) Produkce (v mil. Kč) Celkem ,0% A Zemědělství, lesnictví a rybářství 439 1,2% B Těţba a dobývání C Zpracovatelský průmysl ,9% D Výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu E Zásobování vodou; činnosti související s odpadními vodami, odpady a sanacemi F Stavebnictví ,1% G Velkoobchod a maloobchod; opravy a údrţba motorových vozidel ,2% H Doprava a skladování ,1% I Ubytování, stravování a pohostinství 501 1,4% J Informační a komunikační činnosti ,4% K Peněţnictví a pojišťovnictví 311 0,9% L Činnosti v oblasti nemovitostí M Profesní, vědecké a technické činnosti 240 0,7% N Administrativní a podpůrné činnosti 268 0,7% O Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení P Vzdělávání 915 2,6% Q Zdravotní a sociální péče ,8% R Kulturní, zábavní a rekreační činnosti 101 0,3% S Ostatní činnosti ,7% T Činnosti domácností jako zaměstnavatelů a producentů pro vlastní potřebu Odhad produkce a mezispotřeby (tabulka 3) vychází ze srovnání produktivity práce fyzických osob-podnikatelů s podobnými jednotkami za malé právnické osoby. Mezispotřeba se odhaduje jako 25 % z přidané hodnoty. Tabulka 6: Výrobci záměrně neregistrovaní (N1), 2010 Trţní produkce (v mil. Kč) Mezispotřeba (v mil. Kč) 3 123