VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO

Transkript

1 Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad Regionální rady VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2011 ke dni

2 OBSAH 1 IDENTIFIKACE OPERAČNÍHO PROGRAMU IDENTIFIKACE OPERAČNÍHO PROGRAMU CHARAKTERISTIKA REGIONU POPIS A STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA OPERAČNÍHO PROGRAMU VAZBA ROP MS NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY POPIS EKONOMICKÉ SITUACE A VLIVU OP NA EKONOMIKU ČR (REGIONU) ŘÍZENÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU PŘEHLED PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU...10 U 2.1 DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA Informace o věcném pokroku operačního programu Přehled vyhlášených a probíhajících výzev Informace o finančních údajích ROP MS Informace o rozpisu využití fondů Informace o pomoci podle cílových skupin ROP Moravskoslezsko Vrácená nebo znovu použitá pomoc Kvalitativní analýza INFORMACE O SOULADU S PRÁVNÍMI PŘEDPISY SPOLEČENSTVÍ ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ OPATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ Vyřazené projekty Identifikované nesrovnalosti a způsob jejich řešení Problémy zjištěné auditním orgánem v souladu s auditní strategií OP Fyzické kontroly dle článku 13 Nařízení Komise (ES) č. 1828/ Personální zajištění Monitorovací systém Absorpční kapacita Problémy v implementaci projektů PŘÍPADNÉ ZMĚNY V SOUVISLOSTI S PROVÁDĚNÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU Vnější změny s dopadem na provádění OP Změny v provádění OP PŘÍPADNÁ PODSTATNÁ ZMĚNA DOPLŇKOVOST S JINÝMI NÁSTROJI Využití nástrojů finančního inženýrství EU Integrované plány rozvoje měst OPATŘENÍ K MONITOROVÁNÍ A PRŮBĚŽNÉ EVALUACE Popis monitorovacího systému Opatření k zajištění kvality a efektivity monitorovacího systému Monitorovací výbor Evaluace PŘÍPADNÁ NÁRODNÍ VÝKONNOSTNÍ REZERVA

3 3 PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORITNÍCH OS PRIORITNÍ OSA 1 REGIONÁLNÍ DOSTUPNOST A INFRASTRUKTURA Dosažený pokrok a jeho analýza PRIORITNÍ OSA 2 PODPORA PROSPERITY REGIONU Dosažený pokrok a jeho analýza PRIORITNÍ OSA 3 ROZVOJ MĚST Dosažený pokrok a jeho analýza PRIORITNÍ OSA 4 ROZVOJ VENKOVA Dosažený pokrok a jeho analýza PRIORITNÍ OSA 5 TECHNICKÁ POMOC Dosažený pokrok a jeho analýza PROGRAMY ESF SOUDRŽNOST A ZAMĚŘENÍ VELKÉ PROJEKTY TECHNICKÁ POMOC VYMEZENÍ TECHNICKÉ POMOCI ČERPÁNÍ TECHNICKÉ POMOCI V ROCE Stav čerpání technické pomoci Posílení absorpční kapacity Aktivity provozu Regionální rady financované z technické pomoci Činnosti ve vztahu k veřejnosti Odborné studie, analýzy, hodnocení programu Zajištění administrativní kapacity Řídícího orgánu ROP Moravskoslezsko INFORMOVÁNÍ A PUBLICITA MEDIÁLNÍ KOMUNIKACE ON LINE KOMUNIKACE PŘÍMÁ KOMUNIKACE PUBLIKAČNÍ AKTIVITY SPECIFICKÉ INFORMAČNÍ NÁSTROJE NÁKLADY NA PUBLICITU RŮZNÉ, VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ A OSVĚDČENÉ POSTUPY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK PŘÍLOHY SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ

4 1 Identifikace operačního programu 1.1 Identifikace operačního programu Tabulka 1 Identifikace operačního programu REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ Dotčený cíl Konvergence Dotčená způsobilá oblast CZ08 Programové období Číslo programu (CCI) 2007CZ161PO010 Název programu 1.2 Charakteristika regionu Rok, za který se zpráva podává 2011 Datum schválení výroční zprávy monitorovacím výborem Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko Region soudržnosti Moravskoslezsko je územně totožný s územím Moravskoslezského kraje (MSK). Moravskoslezský kraj vznikl podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. ke dni v prostoru severní Moravy a Slezska. Podle usnesení vlády České republiky č. 707/1998 představuje statistickou jednotku NUTS III a současně i statistickou jednotku NUTS II region soudržnosti Moravskoslezsko. Krajským městem je Statutární město Ostrava. Moravskoslezský kraj je vymezen okresy Bruntál, Frýdek Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava město a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (tzv. obcí III. stupně). Rozlohou km² zaujímá MSK 6,9 % území ČR a je svou plochou na 6. místě mezi kraji v ČR. V roce 2010 došlo k potvrzení trendu poklesu počtu obyvatel ( 4153 obyvatel, v roce 2009 činil pokles obyvatel). Přesto Moravskoslezský kraj zůstává po Praze a Středočeském kraji z hlediska počtu obyvatel na 3. místě mezi kraji ( obyvatel). Nepříznivý trend úbytku obyvatel je dán úbytkem obyvatel stěhováním ( obyvatel v roce 2011, 70 v roce 2008) a stagnací přirozeného přírůstku ( 194 obyvatel v roce 2011, +428 v roce 2008). Nejvyšší úbytky obyvatel migrací byly v okresech Karviná ( 2 501) a Ostrava ( 1 755), úbytky obyvatel migrací v řádu 200 zaznamenaly rovněž okresy Nový Jičín a Bruntál, přírůstek obyvatel migrací zaznamenaly okresy Frýdek Místek (521) a Opava (237). Pro region je typická velká hustota zalidnění (230 obyvatel na km², nejvyšší hodnota mezi kraji mimo Prahu), malý počet obcí (299) a vysoká míra urbanizace ve městech nad obyvatel žijí dvě třetiny obyvatel kraje (65,8 %, nejvíce mimo Prahu), ve městech nad obyvatel žijí tři čtvrtiny obyvatel (74,6 %, nejvíce mimo Prahu). Podle metodiky ČSÚ žije ve venkovských oblastech cca 18 % obyvatel. V mezikrajském srovnání je Moravskoslezský kraj na prvním místě v počtu nezaměstnaných (63,1 tis., tj. 16,3 % v rámci ČR) i v počtu dlouhodobě nezaměstnaných (25,4 tis., tj. 23,4 % v rámci ČR). Míra nezaměstnanosti se v roce 2009 po letech hospodářského růstu a snižování nezaměstnanosti (s registrovanou mírou nezaměstnanosti 9,62 % v roce 2007 a 8,49 % v roce 2008) dostala takřka na úroveň roku 2006 a dosáhla 12,14 % (2. místo za Ústeckým krajem). Nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenal okres Bruntál (15,4 %, 4. místo mezi okresy ČR), nejnižší míra nezaměstnanosti byla zjištěna v okrese Frýdek Místek (9,8 %, 40. místo mezi okresy ČR). 4

5 Tabulka 2 Základní údaje o regionu (2010) Moravskoslezsko ČR / podíl na ČR Rozloha (km²) ,9% Počet obyvatel ,8% Počet obcí 299 4,8% HDP (mil. v Kč) ,8% Míra registrované nezaměstnanosti 12,36 9,57% Zdroj: ČSÚ Počet obyvatel MSK HDP v mil. Kč Míra registrované nezaměstnanosti 9,62% 8,49% 12,14% 12,36% Zdroj: ČSÚ Obrázek 1 Administrativní členění Moravskoslezského kraje Zdroj: ČSÚ 5

6 Mezi silné stránky regionu patří zejména: - průmyslová tradice kraje - výhodná poloha regionu na mezinárodní dopravní křižovatce (letiště, dálnice) - rozvinutá síť veřejných a soukromých škol, včetně 4 vysokých škol a dynamický růst počtu studentů vysokých škol v posledních letech - významný turistický a přírodní potenciál regionu - úspěšně se rozvíjející automobilový průmysl a obor informačních technologií s vysokým výzkumným a vývojově inovačním potenciálem Slabé stránky regionu charakterizuje: - mezera ekonomické výkonnosti oproti průměru ČR - nízká podnikatelská aktivita, která je nejnižší v ČR - slabý podfinancovaný inovační systém - silná průmyslová specializace v tradičních oborech - nedobudovaná dopravní infrastruktura - vysoká nezaměstnanost (včetně dlouhodobé nezaměstnanosti) - vysoká migrace obyvatelstva v produktivním věku a vzdělaných lidí mimo region - nadměrná zátěž životního prostředí, zejména překračování limitů kvality ovzduší 1.3 Popis a stručná charakteristika operačního programu Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko (ROP MS) byl vytvořen pro programovací období , ve kterém tento region spadá do Cíle 1 Konvergence. Dokument byl zpracován v souladu s Obecnými strategickými zásadami Společenství a Národním strategickým referenčním rámcem (NSRR). Finální verze ROP MS byla Evropskou komisí schválena dne Globálním cílem ROP MS je urychlení rozvoje regionu a zvýšení jeho konkurenceschopnosti efektivnějším využitím jeho potenciálu. Tohoto cíle bude dosahováno zvyšováním kvality života a atraktivity regionu pro investory a návštěvníky, zlepšováním podmínek pro práci i volný čas. Konkurenceschopnost regionu je posilována vytvářením optimálních podmínek pro podnikání a aktivním marketingem Moravskoslezského kraje (MSK). Strategie ROP MS je realizována v rámci 5 prioritních os, které jsou rozděleny do 13 oblastí podpory. ROP MS je financován výhradně z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a celková alokace prostředků z ERDF pro ROP MS na celé programové období činí EUR. Dne Evropská komise schválila 3. verzi ROP MS na základě rozhodnutí č. C(2011)9870. Tato verze zahrnuje navýšení prostředků o EUR na projekty regionální dopravní infrastruktury s vyšším regionálním významem, podporující dlouhodobé zvýšení konkurenceschopnosti regionu z dodatečné alokace přidělené ČR na základě rozhodnutí Evropské komise (K(2010)5817) ze dne Další navýšení v objemu EUR je určeno na zvýšení kvality vzdělávání, reagující na potřeby trhu práce. Verze 3 ROP MS také zahrnuje dílčí úpravy cílových hodnot indikátorů, zohledňující jejich očekávané plnění v realizovaných a připravovaných projektech. 6

7 Prioritní osa 1 Regionální infrastruktura a dostupnost Prioritní osa je rozdělena do 4 oblastí podpory. Cílem je podpora zkvalitnění dopravní infrastruktury, infrastruktury krizového řízení a dopravní obslužnosti v regionu při současném respektování ochrany životního prostředí. Prioritní osa 2 Podpora prosperity regionu Prioritní osa se člení na 4 oblasti podpory a zaměřuje se na zvýšení prosperity ekonomiky a kvality života v regionu a na snížení míry nezaměstnanosti. Prioritní osa 3 Rozvoj měst Tato prioritní osa je rozdělena na 2 oblasti podpory. Jejím cílem je všestranné zkvalitnění prostředí měst a jejich občanské infrastruktury v souladu s potřebami jejich udržitelného rozvoje. Prioritní osa 4 Rozvoj venkova Prioritní osa 4 zahrnuje 1 oblast podpory a jejím cílem je podpora komplexního rozvoje venkova. Prioritní osa 5 Technická pomoc Tato prioritní osa, která je rozdělena na 2 oblasti podpory má za cíl zajištění institucionálních, technických a administrativních podmínek pro realizaci ROP MS a absorpční kapacity regionu. Tabulka 3 Podíl prioritních os na celkové alokaci ROP MS v období Prioritní osa Příspěvek Společenství v EUR % 10.1 Regionální infrastruktura a dostupnost , Podpora prosperity regionu , Rozvoj měst , Rozvoj venkova , Technická pomoc ,32 Celková alokace ROP MS ,00 Zdroj: Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko Vazba ROP MS na strategické dokumenty ROP MS podporuje cíle Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost v oblastech zvyšování atraktivity území Moravskoslezského regionu pro podnikání prostřednictvím zlepšování regionální dopravní infrastruktury či dostupnosti jednotlivých částí regionu a prostředí ve městech, také zkvalitňováním podmínek pro vzdělávání, zdravotní a sociální péči. ROP MS má návaznost na Národní program reforem ČR, jenž Lisabonskou strategii implementuje. V prioritní ose 1 ROP MS přispívá k naplňování reforem v oblasti modernizace a rozvoje dopravních sítí, prioritní osa 2 reflektuje intervence v oblasti vzdělávání budováním infrastruktury pro vzdělávání a prioritní osy 3 a 4 se orientují na podporu rovných příležitostí, eliminaci nezaměstnanosti mladých lidí a participaci starších lidí na trhu práce pomocí infrastrukturních projektů v oblasti vzdělávání, sociální péče a zdravotnictví. Ze 4 strategických cílů Národního strategického referenčního rámce (NSRR) má ROP MS nejsilnější vazbu na strategický cíl IV. Vyvážený rozvoj území, a to ve všech svých prioritních osách: v prioritní ose 1 rozvojem a modernizací regionální a místní dopravní infrastruktury, zlepšováním dopravní obslužnosti, v prioritní ose 2 podporou cestovního ruchu, 7

8 v prioritní ose 3 podporou rozvoje velkých měst a urbánních seskupení a komplexním přístupem k revitalizaci vybraných čtvrtí a podporou revitalizace menších měst, v prioritní ose 4 podporou komplexního rozvoje venkovských obcí, zahrnující revitalizaci území, infrastrukturu pro zdravotní a sociální služby, volnočasové, kulturní a sportovní aktivity. ROP MS rovněž reflektuje II. strategický cíl NSRR Otevřená, flexibilní a soudržná společnost a to v oblasti vzdělávání a sociální soudržnosti, budováním infrastruktury regionálního školství, zdravotních a sociálních služeb v prioritních osách 2, 3 i 4. Nepřímou vazbu má ROP MS i na III. strategický cíl NSRR Atraktivní prostředí v oblasti odstraňování brownfields a preferencí projektů zohledňujících energetickou efektivitu a obnovitelné zdroje energie v oblasti veřejné infrastruktury i cestovního ruchu. Městům, které vytvářejí regionální póly rozvoje je poskytována podpora prostřednictvím Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM). Cílem IPRM je koordinace aktivit a soustředění zdrojů na řešení nejzávažnějších identifikovaných problémů a využití ekonomického a dalšího rozvojového potenciálu měst. Integrované plány rozvoje měst zahrnují aktivity spolufinancované ROP MS v rámci oblasti podpory 3.1 Rozvojové póly regionu a podporují se v něm i aktivity, obsažené v prioritních osách 1 a 2. Součástí IPRM mohou být také další provázané aktivity, podporované z jiných operačních programů. Tyto aktivity dostávají bodové zvýhodnění za to, že zapadají do strategie daného IPRM. Dochází tak k žádoucímu synergickému efektu intervencí strukturálních fondů. Intervence v rámci IPRM respektují legislativu ČR a Evropského společenství 1. Řídící orgán ROP MS monitoruje projekty zařazené do IPRM stejným způsobem, jako ostatní projekty podporované v rámci ROP MS. ROP MS navazuje také na další strategické dokumenty, mezi které patří: Strategie udržitelného rozvoje ČR, Politika územního rozvoje ČR, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje ČR nebo Program rozvoje Moravskoslezského kraje. 1.5 Popis ekonomické situace a vlivu OP na ekonomiku ČR (regionu) Celková ekonomická situace Hospodářský růst Moravskoslezského kraje akceleroval od roku 2003, kdy meziroční hodnoty růstu dosahovaly až k 10%. V roce 2008 přibrzdila hospodářská krize meziroční růst HDP na necelých 6%. Plnou měrou se krize projevila v poklesu HDP v roce 2009, kdy proti roku 2008, byl zaznamenán pokles HDP o 7,8% (nejvíce z regionů NUTS II ČR) zde se projevilo jednostranné zaměření ekonomiky regionu na odvětví s vysokými konjukturálními výkyvy a exportní zaměření regionální ekonomiky (hodnota exportu v roce 2009 klesla meziročně o téměř 13% na úroveň roku 2006). Pokles ekonomické aktivity byl doprovázen i růstem nezaměstnanosti, která vzrostla z necelých 8,5% ke konci roku 2008 na 12,14%, resp. 12,36% na konci let 2009 a v roce 2010 došlo ke zvýšení registrované míry nezaměstnanosti v okresech Bruntál a Ostrava, v ostatních okresech se snížila (včetně okresu Karviná). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v okrese Bruntál (17,85%, druhá nejvyšší v ČR), nejnižší v okrese Frýdek Místek (9,51%, o 6% nižší než průměr ČR). Nicméně, stále je úroveň nezaměstnanosti o něco menší, než v roce 2006 a o 2 procentní body nižší než v letech Údaje o vývoji regionálního HDP v roce 2010 nejsou k dispozici, nicméně výrazný růst tržeb v průmyslu (26,1% proti roku 2009) ukazuje, že minimálně v oblasti průmyslové výroby, která měla 1 Zvláště ve vztahu k zadávání veřejných zakázek, pravidlům veřejné podpory, hospodářské soutěže, atd. a jsou realizovány tak, aby bylo zajištěno efektivní využití strukturálních fondů EU, ochráněn veřejný zájem a aby bylo zabráněno nepřímým ziskům. 8

9 rozhodující podíl na poklesu HDP v roce 2009, došlo v roce 2010 k oživení. Na druhé straně je zjevné, že podniky nadále pokračovaly ve snaze o zvýšení produktivity, protože toto oživení se do konce roku 2010 na trhu práce neprojevilo. Vliv ROP Moravskoslezsko na veřejné rozpočty Investice ROP MS jsou z převážné míry určeny regionálním příjemcům z veřejného sektoru tvořeným obcemi a krajem a jimi organizacemi zřízenými, nebo založenými. Podíl těchto regionálních veřejných příjemců na schválených dotacích činí 87%. V roce 2010 činily kapitálové výdaje kraje, obcí a jimi zřízených a založených organizací v Moravskoslezském kraji 11,5 mld. Kč. Platby ROP Moravskoslezsko realizované těmto veřejným subjektům na financování investic v roce 2009 představovaly v roce ,78 mld. Kč, v roce 2011 pak 1,9 mld. Kč. Dotace proplacené ROP MS v roce 2010 se tedy podílely 15 % na financování kapitálových výdajů (investic) kraje a obcí regionu Moravskoslezsko (v roce 2009 to bylo 10 %). 1.6 Řízení operačního programu Celkovou odpovědnost za realizaci a řízení Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko nese v souladu s čl. 59 Obecného nařízení a v souladu s 16, odst. 3) zákona o podpoře regionálního rozvoje Řídící orgán ROP MS, kterým je Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko je právnická osoba, zřízená s účinností ke dni v územním obvodu statistické jednotky NUTS II Moravskoslezsko, novelou zákona o podpoře regionálního rozvoje. V implementační struktuře Řídící orgán ROP MS nemá zprostředkující subjekt. Dne 8. února 2010 podepsala Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko s Evropskou investiční bankou dohodu o financování, ustanovující Holdingový fond JESSICA Moravskoslezsko, jako oddělený blok finančních prostředků v rámci EIB a s EIB jednající v rámci své způsobilosti jako manažer JHF Moravskoslezsko pro/a jménem Řídícího orgánu. 9

10 2 Přehled provádění operačního programu 2.1 Dosažený pokrok a jeho analýza Informace o věcném pokroku operačního programu Tabulka 4 Indikátory programu Kód NČI Kód EU/ Lisabon Typ Indikátor u Název indikátoru Měrná jednot ka Zdroj Hodnota Cílová 2015 Celkem Dosažená 0,1 0,1 2,3 3,2 2,0 N/A Hodnota migračního salda obyvatel ČSÚ Výchozí 1,34 0,1 0,1 2,3 3,2 N/A N/A Cílová N/A N/A N/A N/A N/A 0, Vnitroregionální diferenciace míry nezaměstnanosti (variační koeficient míry nezaměstnanosti ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností) % ČSÚ Dosažená ,6 N/A Výchozí 21, N/A Cílová N/A N/A N/A N/A N/A 19 N/A Zaměstnanost v terciárním sektoru % ČSÚ Dosažená 54,5 53,3 54,9 54,5 N/A N/A Výchozí 54,3 54,5 53,3 54,9 54,5 N/A Cílová N/A N/A N/A N/A N/A 60 Hodnoty indikátorů za roky v tabulce výše, byly aktualizovány na základě podkladů poskytnutých Národním orgánem pro koordinaci (tj. na základě Národního číselníku indikátorů naplňovaných z ČSÚ, verze ke dni , fondy.cz/narodni organ pro koordinaci/monitorovani NSRR 2/Monitorovani vecnehopokroku/aktualizace Narodniho ciselniku indikatoru (1). Data za rok 2011 jsou z údajů ČSÚ (migrační saldo a MPSV (nezaměstnanost). N/A Plánovaná hodnota indikátorů je stanovena jako cílová pro rok Výchozí hodnota indikátorů popisuje stav z roku Od roku 2005 každoročně klesala hodnota záporného migračního salda až téměř k nulové hranici v letech 2007 a Situace v roce 2009, poznamenaná vrcholící hospodářskou krizí, kdy poměrně výrazně meziročně poklesl počet přistěhovalých a zároveň se meziročně zvýšil počet vystěhovalých, vedla z dlouhodobého pohledu k rekordnímu zápornému migračnímu saldu ( obyvatel, tj. 2,3 ). Tento trend se ještě zvýraznil v roce 2010, kdy se záporné migrační saldo zvýšilo na obyvatel, tj. 3,2. Navíc i přirozený přírůstek obyvatel klesl po třech letech opět do záporných hodnot. Kraj tak během jednoho roku přišel stěhováním o obyvatele jedné středně velké obce. V roce 2011 záporná hodnota migračního salda se snížila na 2515 osob ( 2 ), zejména díky snížení počtu vystěhovalých osob. V případě variačního koeficientu míry nezaměstnanosti došlo v roce 2009 ke snížení na 19%, vzhledem k tomu, že v důsledku nárůstu míry nezaměstnanosti se míra nezaměstnanosti na území 10

11 kraje vyrovnala směrem k vyšším hodnotám. Ke konci roku 2010 opět narostla diferenciace míry nezaměstnanosti na územích obcí s rozšířenou působností, v důsledku čeho vzrostl variační koeficient na 23%. Podle předběžných dat MPSV hodnota variačního koeficientu míry nezaměstnanosti ke konci roku 2011 dále rostla vlivem rostoucí diferenciace míry nezaměstnanosti. Po poklesu míry zaměstnanosti v terciárním sektoru v roce 2008, došlo v roce 2009 k mírnému nárůstu tohoto ukazatele, což bylo způsobeno zejména poklesem zaměstnanosti v oblasti zpracovatelského průmyslu v důsledku ekonomické krize. V roce 2010 hodnota ukazatele ještě více poklesla, a to na 54,5 %. Hodnota zaměstnanosti v terciárním sektoru za rok 2011 nebyla k datu zpracování výroční zprávy k dispozici. Indikátory kontextu Kromě programových indikátorů byly stanoveny kontextové indikátory, jejichž úkolem je poskytnout informaci o vývoji hodnot hlavních ukazatelů, které charakterizují prostředí, v němž jsou aktivity ROP realizovány, ale které budou ovlivňovány realizací programu jen nepřímo. Tabulka 5 Indikátory kontextu Indikátor Měrná jednot ka Zdroj Hodnota 2005 Hodnota 2006 Hodnota 2007 Hodnota 2008 Hodnota 2009 Hodnota 2010 Hodnota Regionální HDP na obyvatele v PPS (ČR) ČR = 100 ČSÚ 84,7 83,3 83,8 85,3 82,3 82,8 Není k dispozici Regionální HDP na obyvatele v PPS (EU 27) EU 27 = 100 ČSÚ 64,2 64,0 67,2 69,3 65,5 65,8 Není k dispozici Regionální HDP na obyvatele v PPS (EU 25) EU 25 = 100 ČSÚ 61,7 61,7 64,9 67,2 63,6 Není k dispozici Není k dispozici Míra registrované nezaměstnanosti Míra zaměstnanosti Míra ekonomické aktivity 15+ % ČSÚ 14,23 12,58 9,62 8,49 12,14 12,36 5 Není k dispozici % Eurostat 59,3 59,5 61,4 63,2 62,1 Není k dispozici % ČSÚ 58,5 57,3 56,6 57,3 57,6 56,7 Není k dispozici Není k dispozici Podíl městského obyvatelstva Podíl osob s vysokoškolským vzděláním 15+ Měrné emise ze stacionárních zdrojů a) tuhé částice b) SO 2 c) NO x d) CO Měrné emise z mobilních zdrojů a) tuhé částice b) SO 2 c) NO x d) CO % ČSÚ 76,6 76,5 76,3 76,1 75,8 75,6 % ČSÚ 8,4 9,1 9,4 9,5 11,4 12,4 v tunác h za rok na km 2 v tunác h za rok na km 2 ČHMÚ 1,04 2 5,45 2 4, ,37 2 ČHMÚ 0,37 2 0,01 2 1,69 2 3,39 2 1,05 3 5,45 3 4, ,33 3 0,38 3 0,01 3 1,56 3 3,41 3 1,3 4 5,59 4 4, ,21 4 0,38 4 0,01 4 1,58 4 3,51 4 1,18 6 4,25 6 3, ,54 6 0,36 6 0,01 6 1,56 6 3,15 6 Není k dispozici Není k dispozici Není k dispozici Není k dispozici Není k dispozici Není k dispozici Není k dispozici Není k dispozici Zdroj: Podklady poskytnuty Národním orgánem pro koordinaci (tj. na základě Národního číselníku indikátorů naplňovaných z ČSÚ, verze ke dni , fondy.cz/narodni organ pro koordinaci/monitorovani NSRR 2/Monitorovani vecneho pokroku/aktualizace Narodniho ciselniku indikatoru (1) 11

12 2 Emisní bilance ČR 2005 ( a vlastní výpočet 3 Emisní bilance ČR 2006 ( a vlastní výpočet 4 Emisní bilance ČR 2007 (verze 1c, , a vlastní výpočet 5 ČSÚ Statistická ročenka Moravskoslezský kraj k , (e ) 6 Emisní bilance ČR 2008 (verze 2b, , U většiny indikátorů kontextu, které jsou k datu zpracování zprávy k dispozici, nenastaly mezi léty výrazné výkyvy. Pozitivně se vyvíjely zejména ukazatele trhu práce (pokles registrované míry nezaměstnanosti, nárůst míry zaměstnanosti ve věkové skupině let i míry ekonomické aktivity osob starších 15 let). Nepříliš pozitivní vývoj byl do roku 2007 zaznamenán především u indikátorů měrných emisí (nejvíce v případě oxidů dusíku a tuhých částic produkovaných stacionárními zdroji, které mezi léty 2006 a 2007 narostly o 24%, resp. 19%), v roce 2008 u těchto ukazatelů došlo k mírnému zlepšení. V roce 2009 došlo (zejména vlivem krize) ke zvratu v do té doby pozitivním vývoji míry nezaměstnanosti (vzrostla na 12%, tj. téměř na úroveň před rokem 2007) a tento negativní trend pokračoval i v roce 2010, kdy míra nezaměstnanosti vzrostla na 12,36%. Obdobný vývoj byl zaznamenán také u míry zaměstnanosti. Zastavila se také růstová tendence ukazatele HDP připadajícího na jednoho obyvatele a to jak v národním tak i evropském měřítku. V roce 2009 také pokračoval trend snižování podílu městského obyvatelstva v regionu, zvyšování míry ekonomické aktivity a růstu podílu osob s vysokoškolským vzděláním u osob nad 15 let. Indikátory prioritních os Popis vývoje u indikátorů na úrovni jednotlivých prioritních os je uveden v kapitole 3, v relevantních podkapitolách týkajících se jednotlivých prioritních os. Jsou naplňovány jak ze statistických zdrojů, tak přímo z úrovně projektů. 12

13 2.1.2 Přehled vyhlášených a probíhajících výzev Tabulka 6 Přehled vyhlášených/probíhajících výzev v roce 2011 Pořado vé číslo výzvy Podávání projektových žádostí Datum zahájení příjmu projektových žádostí Podávání projektových žádostí Datum ukončení výzvy Druh výzvy Alokace na výzvu Podané žádosti o podporu Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou Číslo prioritní osy/oblasti podpory/ podoblasti v EUR počet v EUR počet v EUR průběžná , , , kolová , , , průběžná , , , průběžná , ,40 0 0, kolová , , , kolová , ,51 0 0, průběžná , ,23 0 0, průběžná , ,73 0 0, průběžná , ,14 0 0, průběžná , ,74 0 0, kolová , ,70 0 0, průběžná ,92 0 0,00 0 0, kolová , , , průběžná ,61 0 0,00 0 0, průběžná , ,58 0 0, průběžná ,78 0 0,00 0 0,00 Celkem , , ,96 Zdroj: IS MSC 2007, sestava MSC 246, použitý měnový kurz: 25,910 CZK/EUR. Poznámka: Výzvy byly vyhlášeny na souhrnné veřejné finanční prostředky. Výše uvedená tabulka uvádí přehled všech výzev, které byly v roce 2011 vyhlášeny a ve stejném roce ukončeny a také výzvy vyhlášeny v roce 2011 s datem ukončení v roce V roce 2011 bylo vyhlášeno celkem 14 výzev s celkovou alokací 64,69 mil. EUR. Kromě toho byly v roce 2011 ukončeny 2 výzvy a s alokací 170 mil.kč vyhlášené v roce 2010 a po celý rok 2011 byly otevřeny dvě průběžné výzvy a na předkládání projektů Integrovaných plánů rozvoje měst a rozvoje území. Výzva k předkládání projektů zahrnutých do integrovaných plánů rozvoje měst byla prodloužena do září 2013 a její alokace navýšena o 690 mil.kč. Oproti roku 2010 došlo ke snížení počtu i objemu vyhlašovaných výzev. Ke snížení počtu i objemu předložených žádostí ve srovnání s rokem 2010 došlo vzhledem ke skutečnosti, že převážná část výzev (prakticky všechny průběžné výzvy) byla specificky zaměřena na úzké téma a zpravidla i na úzký okruh příjemců podpory. Z hlediska finančního objemu předložených žádostí, byla požadována částka ve výši 43 mil. EUR, oproti roku 2010, kdy bylo v projektových žádostech požadováno 342,27 mil. EUR. 13

14 Nejvíce projektů bylo předloženo v rámci oblasti podpory ve výzvě, zaměřené na bezpečnost na komunikacích, cyklo a pěší dopravu, bylo předloženo 10 projektů, které ve svém finančním objemu výrazně přesáhly plánovanou finanční alokaci na výzvu. Detailní popis vyhodnocení jednotlivých výzev uvedených v tabulce je uveden v rámci komentáře k jednotlivým prioritním osám Informace o finančních údajích ROP MS Tabulka 7 Finanční údaje ROP MS za období (v EUR) Prioritní osa Finanční prostředky operačního programu celkem (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku Unie (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celkové certifikované způsobilé výdaje vynaložené příjemci Příslušný příspěvek z veřejných zdrojů Míra plnění v % Prioritní osa ,00 Public , ,31 24,61 Prioritní osa ,00 Public , ,67 27,64 Prioritní osa ,00 Public , ,27 26,60 Prioritní osa ,00 Public , ,11 70,16 Prioritní osa ,00 Public , ,10 41,18 Celkový součet ,00 Public , ,46 29,51 Výdaje typu ESF v celkovém součtu, je li program ,27 2 Public 7 744, ,29 0,01 spolufinancován ERDF Výdaje typu ERDF v celkovém součtu, je li operační program spolufinancován ESF Zdroj: IS MSC 2007, ke dni Tabulka obsahuje kumulativní údaje od počátku programového období 2 Výdaje spadající do oblasti pomoci ESF lze doplňkovým způsobem spolufinancovat do výše 9% absolutní částky na každou prioritní osu operačního programu v souladu s Pokyny pro křížové financování na programové období

15 Tabulka 8 Finanční plán ROP MS na celé programové období Prioritní osa/oblast podpory Fond Příspěvek EU v EUR Veřejné prostředky celkem v EUR Podíl na celkové alokaci OP v % Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury ERDF , Rozvoj a dostupnost letiště Ostrava ERDF , Rozvoj dopravní obslužnosti ERDF , Infrastruktura integrovaného záchranného systému a krizového řízení ERDF , Regionální infrastruktura a dostupnost ERDF , Infrastruktura veřejných služeb ERDF , Rozvoj cestovního ruchu ERDF , Podpora využívání brownfields ERDF , Marketing regionu ERDF , Podpora prosperity regionu ERDF , Rozvojové póly regionu ERDF , Subregionální centra ERDF , Rozvoj měst ERDF , Rozvoj venkova ERDF , Rozvoj venkova ERDF , Implementace operačního programu ERDF , Podpora absorpční kapacity ERDF , Technická pomoc ERDF ,32 Celkem ,00 Zdroj: IS MSC Programový dokument ROP MS V tabulce jsou uvedeny kumulativní údaje. Obrázek 2 Podíl prioritních os na financování ROP MS podle finančního plánu Zdroj: IS MSC Programový dokument ROP MS Na celé programovací období byla pro ROP Moravskoslezsko původně alokována částka EUR (Příspěvek Společenství). Evropská komise rozhodnutím č. C(2011)9870 ze dne přijala třetí verzi revize ROP Moravskoslezsko. V rámci této verze došlo k navýšení alokace ROP MS na EUR (Příspěvek Společenství). K navýšení prostředků došlo v rámci prioritní osy 1 o EUR na projekty regionální dopravní infrastruktury s vyšším regionálním 15

16 významem, podporující dlouhodobé zvýšení konkurenceschopnosti regionu z dodatečné alokace přidělené ČR na základě rozhodnutí Evropské komise (K(2010)5817) ze dne , dle čl. 17 Meziinstitucionální dohody ze dne mezi Evropským parlamentem, Radou a Evropskou komisí o rozpočtové kázni a řádném finančním řízení a v souladu s usnesením Vlády ČR č. 817/2010. Rovněž došlo k navýšení prostředků v prioritní ose 2 o EUR, určené na zvýšení kvality vzdělávání reagující na potřeby trhu práce. Tyto prostředky byly usnesením Vlády ČR č. 382/2011 převedeny do regionálních operačních programů z operačního programu Technická pomoc. Největší podíl z celkové alokace 41,13 % připadá na prioritní osu 1, v rámci které oblast podpory 1.1 zaujímá největší díl alokace na prioritní osu 1. Pro prioritní osu 2 je vymezeno 25,47 % prostředků, ve které oblast podpory 2.1 zahrnuje 48,63 % alokace na prioritní osu 2, prioritní osa 3 disponuje 23,23%. Pro další prioritní osu 4 bylo vymezeno 6,85 % a pro prioritní osu 5 3,32 % z celkové alokované částky na celý operační program. Seznam zálohových a průběžných plateb přijatých na program od EK Tabulka 9 Seznam zálohových plateb za jednotlivé roky (v EUR) Stav roku Výše zálohové platby , , , , ,00 Celkem ,53 Zdroj: IS VIOLA, sestava PP

17 Tabulka 10 Naplňování pravidla N+3/N+2 (v EUR) Finanční plán rok Celková alokace EU prostředků roční , , , ,00 N+3/N+2 limity souhrnné Předběžné platby z EK roční Žádosti o průběžnou/ závěrečnou platbu předložené EK roční Předběžné platby z EK + žádosti o platby z ČR roční Předběžné platby z EK + žádosti o platby souhrnné Rozdíl mezi limity a platbami souhrnné A B C D = B+C E F = E A ,34 0, , , ,51 0, , , , , , ,47 0, , , , , ,00 0, , , , , , , , , , , , , , , , , ,33 Celkem , , , , , ,67 Zdroj: IS MSC2007, SFC ke dni , platný kurz: 25,910 CZK/EUR. Ke konci roku 2011 byl žádostmi o průběžnou platbu zaslanými Evropské komisi splněn limit N+3 pro rok Limit čerpání dle pravidla N+3 v roce 2012 se započítáním předběžných plateb ROP Moravskoslezsko ke konci roku 2011 rovněž splňuje. Podle současných prognóz budou limity naplněny i v následujících letech. Nicméně v letech 2013 a 2014 riziko neplnění závazku stoupá, vzhledem k tomu, že na celkové alokaci v tomto období se největší měrou podílejí projekty Moravskoslezského kraje (silnice II. a III. třídy, zdravotnictví, Letiště Leoše Janáčka) a Statutárního města Ostravy či Karviné(v IPRM). Plán certifikace mohou ovlivnit především posuny v harmonogramech realizace projektů (nejčastější příčinou bývá zdlouhavý proces přípravy projektu a rovněž komplikace při výběrových řízení v rámci projektů) nebo úspory ve rozpočtech projektů (také v důsledku výběrových řízení). Se všemi těmito příjemci byla zahájena pravidelná monitorovací jednání o stavu projektů v realizaci, schválených projektů před smlouvou a projektů plánovaných nebo v přípravě a iniciovány oboustranná opatření, které mají za cíl minimalizovat dopady těchto rizik na plán čerpání ROP MS. 17

18 Obrázek 3 Prognóza certifikace ROP Moravskoslezsko Zdroj:Vlastní propočet ke dni , platný kurz: 25,910 CZK/EUR. 18

19 Křížové financování ROP Moravskoslezsko umožňuje financování aktivit, které jinak spadají do podpory Evropského sociální fondu (ESF) podle Nařízení č. 1083/2006 čl. 34 o obecných ustanoveních o SF a dle Pokynu pro křížové financování na programové období vydané Ministerstvem financí ČR a to max. do výše 20% celkových způsobilých výdajů projektu a to projektům předkládaných v rámci následujících dílčích oblastí podpory: Rozvoj infrastruktury pro vzdělávání, Rozvoj infrastruktury sociálních služeb. Dále také v rámci oblastí podpory: 2.4 Marketing regionu, 3.1 Rozvojové póly regionu, 3.2 Subregionální centra a 4.1 Rozvoj venkova, pokud předkládané projekty nebudou v režimu Regionální investiční podpory. Křížové financování lze aplikovat na následující aktivity: - vzdělávání personálu související se změnou charakteru poskytovaných služeb nebo zaváděním nových služeb; - tvorba vzdělávacích programů v souvislosti s infrastrukturou pro vzdělávání; - provozní náklady při zahájení provozu zařízení sociálních služeb, max. na dobu 1 roku; - vzdělávání poskytovatelů, uživatelů a dalších subjektů v oblasti sociálního začleňování; - podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálního začleňování cílových skupin; - integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce. Ke dni bylo křížové financování využito či požadováno celkem u 18 projektů. Z těchto projektů jich 13 spadá do oblasti podpory 2.1 Infrastruktura veřejných služeb, 2 projekty spadají do oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu, další dva projekty do oblasti podpory 3.2 Subregionální centra a 1 projekt do oblasti podpory 2.4 Marketing regionu. Celkový finanční objem dotace připadající na křížové financování těchto 18 projektů je ,39 Kč. Počet projektů s křížovým financováním oproti stavu ke konci roku 2010 tedy vzrostl o 6 projektů a o částku ,13 Kč Informace o rozpisu využití fondů Kumulativní rozdělení alokací z příspěvku Společenství podle kategorií ve výroční zprávě o provádění Referenční číslo EK: 2007CZ161PO010 Název OP: ROP NUTS II Moravskoslezsko Datum posledního rozhodnutí Komise týkající se daného OP: Pomoc spolufinancovaná z fondů se zaměřuje na priority Evropské unie, které jsou definovány v Nařízení č. 1828/2006 a členský stát je povinen uvedené priority v souladu s tímto nařízením naplňovat. V rámci ROP MS byl stanoven indikativní rozpis příspěvku Společenství podle kategorizace pomoci. Tabulka č. 11 uvádí pro informaci kumulativní přidělení těchto finančních prostředků od začátku ROP Moravskoslezsko na projekty od stavu Rozhodnutí o poskytnutí dotace a výše. Údaje jsou uváděny pro kombinace kategorií pro období od do V následující tabulce jsou uvedena jednotlivá témata s odpovídající výší alokace v EUR. 19

20 Tabulka 11 Kombinace kódů témat 1 5 Kód Prioritní téma Kód Forma financování Kód Typ území Kód Hospodářská činnost Kód Zeměpisná poloha Vyčerpáno Částka v EUR Alokace na téma dle OP 16 Železnice 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ080 0, ,00 18 Mobilní majetek železnic 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 11 Přeprava CZ , ,00 23 Regionální / místní komunikace 01 Nevratná pomoc 04 Ostatní formy financování 00 Nevztahuje se 05 Venkovské oblasti 00 Nevztahuje se CZ , ,00 24 Cyklistické stezky 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ , ,00 25 Městská doprava 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ , ,00 28 Inteligentní dopravní systémy 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ080 0, ,00 29 Letiště 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ , ,00 50 Sanace průmyslových areálů a kontaminované půdy 52 Podpora čisté městské dopravy 53 Předcházení rizikům (včetně návrhu a provedení plánů a opatření na předcházení přírodním a technologickým rizikům a jejich řízení) 56 Ochrana a rozvoj přírodního dědictví 57 Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu 01 Nevratná pomoc 02 Pomoc 01 Město 05 Venkovské oblasti 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ , ,00 11 Přeprava CZ , ,00 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ , ,00 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ080 0, ,00 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 01 Město 05 Venkovské oblasti 00 Nevztahuje se 14 Pohostinství a ubytovací služby 17 Veřejná správa 19 Činnosti týkající se lidského zdraví 22 Jiné nespecifikované služby 58 Ochrana a zachování 01 Nevratná pomoc 01 Město 00 Nevztahuje se CZ , ,00 CZ080 CZ , ,00 20

21 kulturního dědictví Kód Kód Kód Kód Prioritní téma Forma financování Typ území Hospodářská činnost 59 Rozvoj kulturní infrastruktury 01 Nevratná pomoc 01 Město 61 Integrované projekty pro obnovu měst a venkova 69 Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání a na zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu žen 71 Cesty k integraci a znovu zapojení znevýhodněných osob na trhu práce 72 Navrhování, zavádění a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy 73 Opatření na zvýšení celoživotní účasti na vzdělávání a odborné přípravě 05 Venkovské oblasti 05 Venkovské oblasti Kód Zeměpisná poloha Vyčerpáno Částka v EUR Alokace na téma dle OP 00 Nevztahuje se CZ , ,00 01 Nevratná pomoc 01 Město 00 Nevztahuje se CZ , ,00 01 Nevratná pomoc 01 Město 00 Nevztahuje se CZ , ,00 01 Nevratná pomoc 01 Město 00 Nevztahuje se CZ , ,00 01 Nevratná pomoc 01 Město 00 Nevztahuje se 75 Vzdělávací infrastruktura 01 Nevratná pomoc 01 Město 76 Zdravotní infrastruktura 01 Nevratná pomoc 01 Město 77 Infrastruktura péče o děti 01 Nevratná pomoc 01 Město 79 Jiná sociální infrastruktura 01 Nevratná pomoc 18 Vzdělávání CZ , ,00 01 Nevratná pomoc 01 Město 00 Nevztahuje se CZ , ,00 02 Pomoc 05 Venkovské oblasti 05 Venkovské oblasti 05 Venkovské oblasti 01 Město 17 Veřejná správa 00 Nevztahuje se 12 Výstavba 17 Veřejná správa 18 Vzdělávání CZ , ,00 00 Nevztahuje se CZ , ,00 00 Nevztahuje se 18 Vzdělávání 00 Nevztahuje se 17 Veřejná správa CZ , ,00 CZ , ,00 21

22 Kód Prioritní téma 81 Mechanismy na zlepšení vytváření, sledování a hodnocení dobrých politik a programů 85 Příprava, provádění, monitorování a kontrola 86 Hodnocení a studie; informace a komunikace Kód Forma financování Kód Typ území 20 Sociální práce, veřejné, sociální a osobní služby 22 Jiné nespecifikované služby Kód Hospodářská činnost 20 Sociální práce, veřejné, sociální a osobní služby 22 Jiné nespecifikované služby Kód Zeměpisná poloha Vyčerpáno Částka v EUR Alokace na téma dle OP 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ , ,00 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ , ,00 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ , ,00 CELKEM , ,00 Zdroj: IS MSC2007, sestava MSC232, stav ke dni Kurz: 25,910 CZK/EUR Ke konci roku 2011, tj. ke dni bylo smluvně vázáno 59,88 % prostředků ROP MS. Nejvíce ve vztahu k alokaci daného prioritního tématu je ke konci prosince 2011 vázáno v prioritních tématech: 59 Rozvoj kulturní infrastruktury 13,67 mil. EUR (tj. 113,88 % alokace na prioritní téma), 69 Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání. 3,23 mil. EUR (tj. 107,80 % alokace na prioritní téma), 71 Cesty k integraci a znovuzapojení znevýhodněných osob na trh práce 1,20mil. EUR (tj. 120,05 % alokace na prioritní téma), 77 Infrastruktura péče o děti 8,36 mil. EUR (tj. 104,44 % alokace na prioritní téma), 85 Příprava, provádění, monitorování a kontrola 16,73 mil. EUR (tj. 116,63 % alokace na prioritní téma). Hlavní příčinou přeplňování daných prioritních témat byl velký zájem o dotaci u infrastruktury pro vzdělávání a sociálních služeb. Mezi téměř již naplněné prioritní témata patří 25 Městská doprava, 53 Předcházení rizikům, 75 Vzdělávací infrastruktura. Naplněnost u těchto prioritních témat dosahuje již téměř 100%. 22

23 Prioritní témata, která nejsou naplňována nebo nedostatečně naplňována: 16 Železnice a 18 Mobilní majetek železnic Alokace v prioritním tématu 16 Železnice má být použita na financování železničního napojení letiště. Na tuto aktivitu byla v říjnu 2011 vyhlášena výzva. Dosud v této výzvě nebyl zaregistrován projekt. Předložení tohoto projektu se očekává se v průběhu roku Projekty na pořízení vozidel regionální železniční dopravy (prioritní téma 18 Mobilní majetek železnic) byly předloženy v roce 2010 a jejich realizace potrvá do roku Ke dni jsou již nasmlouvány 2 projekty, naplňující 56 % alokace. Zbývající alokace bude využita na rekonstrukce nádraží a navazujících přestupních dopravních terminálů navazujících na železniční dopravu. 24 Cyklistické stezky Je nasmlouváno 37 % prioritního tématu 24 Cyklistické stezky. Dalších 8 % alokace na toto prioritní téma je před podpisem Smlouvy. Na rok 2012, resp se připravuje vyhlášení výzev za cca 4 mil. EUR (tj. cca 27 % objemu tohoto prioritního tématu). Zbylé prostředky (necelých 30 %) na toto prioritní téma měly být sledovány u aktivit středně velkých a menších měst a obcí (tedy v prioritních osách 3 a 4). Jak je ale patrné, projekty v prioritních osách 3 a 4 jsou nakonec nejvíce označovány jako většinově naplňující prioritní témata 75 Vzdělávací infrastruktura, 79 Jiná sociální infrastruktura či 59 Rozvoj kulturní infrastruktury. Pokud je součástí projektů na zatraktivnění veřejných prostranství výstavba cyklistických stezek, pak hraje z finančního hlediska zanedbatelnou roli. 56 Ochrana a rozvoj přírodního dědictví ROP nemá specifické aktivity zaměřené k tomuto tématu. Projekty ochrany přírodního dědictví byly očekávány v podpoře cestovního ruchu, nicméně projekty zaměřené na toto téma předloženy nebyly. 72 Navrhování, zavádění a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy Prioritní téma 72 je výhradně naplňováno částkami odpovídajícími křížovému financování z projektů zaměřenými na vzdělávání předkládanými v rámci dílčí oblasti podpory Infrastruktura vzdělávání a oblasti podpory 3.2 Subregionální centra a 4.1 Rozvoj venkova. Částka odpovídající křížovému financování tvoří v rámci projektů pouze 9 % celkových způsobilých výdajů projektu. Prioritní téma 72 je tedy ke dni naplněno pouze ze 2 % z důvodu nízkého počtu předložených projektů v oblasti vzdělávání s křížovým financováním a z důvodu, že křížové financování u těchto projektů tvoří jen velmi malou část z celkových způsobilých výdajů. 81 Mechanismy na zlepšení vytváření, sledování a hodnocení dobrých politik a programů. 86 Hodnocení a studie; informace a komunikace Prioritní témata 81, 85 a 86 jsou naplňovány výhradně projekty z prioritní osy 5 Technická pomoc. V rámci prioritního tématu 85 Příprava, provádění, monitorování a kontrola dochází k přeplňování alokace prioritního tématu, protože tímto kódem jsou označovány roční projekty technické pomoci ŘO ROP Moravskoslezsko. Tyto roční projekty TP zároveň obsahují evaluační aktivity a informační a komunikační opatření. Kódem 81 nebo 86 jsou opatřeny pouze speciálně vyčleněné a realizované projekty technické pomoci ŘO ROP (např. studie IPRÚ) nebo projekty jiných příjemců (ARR či mikroregionů v případě aktivit na zvyšování absorpční kapacity regionu. 23

24 2.1.5 Informace o pomoci podle cílových skupin ROP Moravskoslezsko Cílové skupiny a příjemci V obecném pojetí jsou cílovou skupinou příjemců ROP Moravskoslezsko všichni obyvatelé Moravskoslezského kraje, firmy, tuzemští i zahraniční turisté a nepřímo také všichni obyvatelé ČR a EU. Konkrétní cílové skupiny se liší podle charakteru projektů v jednotlivých prioritních osách: - V prioritní ose 1 jsou cílovými skupinami uživatelé silnic II. a III. třídy, cyklisté z/i mimo regionu, uživatelé letiště ze strany občanské i podnikatelské veřejnosti, uživatelé veřejné hromadné dopravy 3, v případě integrovaného záchranného systému všichni obyvatelé, návštěvníci a firmy v Moravskoslezském kraji. - V prioritní ose 2 do cílové skupiny řadíme obyvatele Moravskoslezského kraje uživatelé veřejných služeb, veřejní developeři, tuzemští a zahraniční turisté. - V prioritních osách 3 a 4 cílovou skupinu zahrnují obyvatelé obcí a měst Moravskoslezského kraje a nepřímo také podniky. Znevýhodněné cílové skupiny Jednou ze zásad uplatňovaných při tvorbě ROP MS byla zásada nediskriminace a rovných příležitostí. K jejímu naplnění napomáhá upřednostnění znevýhodněných cílových skupin, kterými jsou: - osoby se sníženou schopností pohybu a orientace - rodiče s dětmi - mládež - děti, mládež a mladí dospělí - etnické menšiny a osoby z jiného socio kulturního prostředí - imigranti a azylanti - osoby bez přístřeší - osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody nebo osoby vykonávající trest obecně prospěšných prací nebo jiný alternativní trest - oběti trestné činnosti, domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané - osoby ze sociálně vyloučených lokalit - osoby se zdravotním postižením a duševním onemocněním - osoby v krizi - osoby závislé na návykových látkách a osoby zneužívající návykové látky - osoby pečující o osoby blízké Podpora těmto cílovým skupinám je zahrnuta do následujících oblastí podpory: - Rozvoj cestovního ruchu pro cílovou skupinu rodiče s dětmi (např. bodové zvýhodnění u projektů zaměřené na tuto cílovou skupinu) 3 Přímo obyvatelé; nepřímo zaměstnavatelé. 24