VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO

Transkript

1 Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad Regionální rady VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2 ke dni

2 OBSAH 2 IDENTIFIKACE OPERAČNÍHO PROGRAMU IDENTIFIKACE OPERAČNÍHO PROGRAMU CHARAKTERISTIKA REGIONU POPIS A STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA OPERAČNÍHO PROGRAMU VAZBA ROP MS NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY POPIS EKONOMICKÉ SITUACE A VLIVU OP NA EKONOMIKU ČR (REGIONU) ŘÍZENÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU... 9 PŘEHLED PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA Informace o věcném pokroku operačního programu Přehled vyhlášených a probíhajících výzev Informace o finančních údajích ROP MS Informace o rozpisu využití fondů Informace o pomoci podle cílových skupin ROP Moravskoslezsko Vrácená nebo znovu použitá pomoc Kvalitativní analýza INFORMACE O SOULADU S PRÁVNÍMI PŘEDPISY SPOLEČENSTVÍ ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ OPATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ Vyřazené projekty Identifikované nesrovnalosti a způsob jejich řešení Problémy zjištěné auditním orgánem v souladu s auditní strategií OP Fyzické kontroly dle článku 3 Nařízení Komise (ES) č. 828/ Personální zajištění Monitorovací systém Absorpční kapacita Problémy v implementaci projektů PŘÍPADNÉ ZMĚNY V SOUVISLOSTI S PROVÁDĚNÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU Vnější změny s dopadem na provádění OP Změny v provádění OP PŘÍPADNÁ PODSTATNÁ ZMĚNA DOPLŇKOVOST S JINÝMI NÁSTROJI Využití nástrojů finančního inženýrství EU Integrované plány rozvoje měst OPATŘENÍ K MONITOROVÁNÍ A PRŮBĚŽNÉ EVALUACE Popis monitorovacího systému Opatření k zajištění kvality a efektivity monitorovacího systému Monitorovací výbor Evaluace PŘÍPADNÁ NÁRODNÍ VÝKONNOSTNÍ REZERVA

3 3 PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORITNÍCH OS PRIORITNÍ OSA REGIONÁLNÍ DOSTUPNOST A INFRASTRUKTURA Dosažený pokrok a jeho analýza PRIORITNÍ OSA 2 PODPORA PROSPERITY REGIONU... 6 Dosažený pokrok a jeho analýza... 6 PRIORITNÍ OSA 3 ROZVOJ MĚST Dosažený pokrok a jeho analýza PRIORITNÍ OSA 4 ROZVOJ VENKOVA Dosažený pokrok a jeho analýza PRIORITNÍ OSA 5 TECHNICKÁ POMOC Dosažený pokrok a jeho analýza PROGRAMY ESF SOUDRŽNOST A ZAMĚŘENÍ VELKÉ PROJEKTY TECHNICKÁ POMOC VYMEZENÍ TECHNICKÉ POMOCI ČERPÁNÍ TECHNICKÉ POMOCI V ROCE Stav čerpání technické pomoci Posílení absorpční kapacity Aktivity provozu Regionální rady financované z technické pomoci Činnosti ve vztahu k veřejnosti Odborné studie, analýzy, hodnocení programu Zajištění administrativní kapacity Řídícího orgánu ROP Moravskoslezsko INFORMOVÁNÍ A PUBLICITA MEDIÁLNÍ KOMUNIKACE ONLINE KOMUNIKACE PŘÍMÁ KOMUNIKACE PUBLIKAČNÍ AKTIVITY SPECIFICKÉ INFORMAČNÍ NÁSTROJE EVALUACE KOMUNIKAČNÍCH AKTIVIT NÁKLADY NA PUBLICITU SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK PŘÍLOHY... SEZNAM TABULEK... 3 SEZNAM OBRÁZKŮ

4 Identifikace operačního programu. Identifikace operačního programu Tabulka Identifikace operačního programu REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ Dotčený cíl Dotčená způsobilá oblast Programové období Číslo programu (CCI) Konvergence CZ CZ6PO Název programu Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko Rok, za který se zpráva podává Datum schválení výroční zprávy monitorovacím výborem Charakteristika regionu Region soudržnosti Moravskoslezsko je územně totožný s územím Moravskoslezského kraje (MSK). Moravskoslezský kraj vznikl podle ústavního zákona č. 347/997 Sb. ke dni.. 2 v prostoru severní Moravy a Slezska. Podle usnesení vlády České republiky č. 77/998 představuje statistickou jednotku NUTS III a současně i statistickou jednotku NUTS II region soudržnosti Moravskoslezsko. Krajským městem je Statutární město Ostrava. Moravskoslezský kraj je vymezen okresy Bruntál, FrýdekMístek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostravaměsto a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (tzv. obcí III. stupně). Rozlohou km² zaujímá MSK 6,9 % území ČR a je svou plochou na 6. místě mezi kraji v ČR. V roce 2 došlo k potvrzení trendu poklesu počtu obyvatel (453 obyvatel, v roce 29 činil pokles obyvatel). Přesto Moravskoslezský kraj zůstává po Praze a Středočeském kraji z hlediska počtu obyvatel na 3. místě mezi kraji ( obyvatel). Nepříznivý trend úbytku obyvatel je dán úbytkem obyvatel stěhováním (3 959 obyvatel, v roce 28: 7) a stagnací přirozeného přírůstku (94 obyvatel, v roce 28: +428). Nejvyšší úbytky obyvatel migrací byly v okresech Karviná (2 5) a Ostrava ( 755), úbytky obyvatel migrací v řádu 2 zaznamenaly rovněž okresy Nový Jičín a Bruntál, přírůstek obyvatel migrací zaznamenaly okresy Frýdek Místek (52) a Opava (237). Pro region je typická velká hustota zalidnění (23 obyvatel na km², nejvyšší hodnota mezi kraji mimo Prahu), malý počet obcí (299) a vysoká míra urbanizace ve městech nad obyvatel žijí dvě třetiny obyvatel kraje (65,8 %, nejvíce mimo Prahu), ve městech nad 5 obyvatel žijí tři čtvrtiny obyvatel (74,6 %, nejvíce mimo Prahu). Podle metodiky ČSÚ žije ve venkovských oblastech cca 8 % obyvatel. V mezikrajském srovnání je Moravskoslezský kraj na prvním místě v počtu nezaměstnaných (63, tis., tj. 6,3 % v rámci ČR) i v počtu dlouhodobě nezaměstnaných (25,4 tis., tj. 23,4 % v rámci ČR). Míra nezaměstnanosti se v roce 29 po dvou letech hospodářského růstu a snižování nezaměstnanosti (s registrovanou mírou nezaměstnanosti 9,62 % v roce 27 a 8,49 % v roce 28) dostala takřka na úroveň roku 26 a dosáhla 2,4 % (2. místo za Ústeckým krajem). Nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenal okres Bruntál (5,4 %, 4. místo mezi okresy ČR), nejnižší míra nezaměstnanosti byla zjištěna v okrese FrýdekMístek (9,8 %, 4. místo mezi okresy ČR). 4

5 Tabulka 2 Základní údaje o regionu (29) Moravskoslezsko ČR / podíl na ČR Rozloha (km²) Počet obyvatel ,9% ,8 % 299 4,8 % , % Počet obcí HDP (mil. v Kč) Obecná míra nezaměstnanosti Podíl na ČR 6,3 %, 2,4 % Průměr ČR 9,24 % Zdroj: ČSÚ 27 Počet obyvatel MSK Počet obyvatel ČR celkem Podíl obyvatel MSK / ČR celkem ,4%,94%,87%,8% Zdroj: ČSÚ Obrázek Administrativní členění Moravskoslezského kraje Zdroj: ČSÚ 5

6 Mezi silné stránky regionu patří zejména: průmyslová tradice kraje výhodná poloha regionu na mezinárodní dopravní křižovatce (letiště, dálnice) rozvinutá síť veřejných a soukromých škol, včetně 4 vysokých škol a dynamický růst počtu studentů vysokých škol v posledních letech významný turistický a přírodní potenciál regionu úspěšně se rozvíjející automobilový průmysl a obor informačních technologií s vysokým výzkumným a vývojově inovačním potenciálem Slabé stránky regionu charakterizuje: mezera ekonomické výkonnosti oproti průměru ČR nízká podnikatelská aktivita, která je nejnižší v ČR slabý podfinancovaný inovační systém silná průmyslová specializace v tradičních oborech nedobudovaná dopravní infrastruktura vysoká nezaměstnanost (včetně dlouhodobé nezaměstnanosti) vysoká migrace obyvatelstva v produktivním věku a vzdělaných lidí mimo region nadměrná zátěž životního prostředí, zejména překračování limitů kvality ovzduší.3 Popis a stručná charakteristika operačního programu Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko (ROP MS) byl vytvořen pro programovací období 27 23, ve kterém tento region spadá do Cíle Konvergence. Dokument byl zpracován v souladu s Obecnými strategickými zásadami Společenství a Národním strategickým referenčním rámcem (NSRR). Finální verze ROP MS byla Evropskou komisí schválena dne Globálním cílem ROP MS je urychlení rozvoje regionu a zvýšení jeho konkurenceschopnosti efektivnějším využitím jeho potenciálu. Tohoto cíle bude dosahováno zvyšováním kvality života a atraktivity regionu pro investory a návštěvníky, zlepšováním podmínek pro práci i volný čas. Konkurenceschopnost regionu je posilována vytvářením optimálních podmínek pro podnikání a aktivním marketingem Moravskoslezského kraje (MSK). Strategie ROP MS je realizována v rámci 5 prioritních os, které jsou rozděleny do 3 oblastí podpory. ROP MS je financován výhradně z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a celková alokace prostředků z ERDF pro ROP MS na celé programové období činí EUR. Dne zaslala Regionální rada Evropské komisi žádost o revizi ROP MS. V této revizi byly zahrnuty změny ROP MS schválené v průběhu 7. až 9. zasedání monitorovacího výboru ROP MS konaných v období od června 28 do prosince 29. Dne vydala Evropská komise rozhodnutí, kterým tuto navrženou změnu ROP MS schválila. Změna spočívá v přesunech prostředků v rámci prioritních os a 2, úpravě indikátorů a indikativních alokací na prioritní témata. Cíle ani strategie ROP MS se vydáním verze 2 ROP MS nemění. Prioritní osa Regionální infrastruktura a dostupnost Prioritní osa je rozdělena do 4 oblastí podpory. Cílem je podpora zkvalitnění dopravní infrastruktury, infrastruktury krizového řízení a dopravní obslužnosti v regionu při současném respektování ochrany životního prostředí. 6

7 Prioritní osa 2 Podpora prosperity regionu Prioritní osa se člení na 4 oblasti podpory a zaměřuje se na zvýšení prosperity ekonomiky a kvality života v regionu a na snížení míry nezaměstnanosti. Prioritní osa 3 Rozvoj měst Tato prioritní osa je rozdělena na 2 oblasti podpory. Jejím cílem je všestranné zkvalitnění prostředí měst a jejich občanské infrastruktury v souladu s potřebami jejich udržitelného rozvoje. Prioritní osa 4 Rozvoj venkova Prioritní osa 4 zahrnuje oblast podpory a jejím cílem je podpora komplexního rozvoje venkova. Prioritní osa 5 Technická pomoc Tato prioritní osa, která je rozdělena na 2 oblasti podpory má za cíl zajištění institucionálních, technických a administrativních podmínek pro realizaci ROP MS a absorpční kapacity regionu. Tabulka 3 Podíl prioritních os na celkové alokaci ROP MS v období Prioritní osa Příspěvek Společenství v EUR %. Regionální infrastruktura a dostupnost ,4.2 Podpora prosperity regionu ,45.3 Rozvoj měst ,75.4 Rozvoj venkova ,.5 Technická pomoc ,4 Celková alokace ROP MS Zdroj: Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko Vazba ROP MS na strategické dokumenty ROP MS podporuje cíle Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost v oblastech zvyšování atraktivity území Moravskoslezského regionu pro podnikání prostřednictvím zlepšování regionální dopravní infrastruktury či dostupnosti jednotlivých částí regionu a prostředí ve městech, také zkvalitňováním podmínek pro vzdělávání, zdravotní a sociální péči. ROP MS má návaznost na Národní program reforem ČR, jenž Lisabonskou strategii implementuje. V prioritní ose ROP MS přispívá k naplňování reforem v oblasti modernizace a rozvoje dopravních sítí, prioritní osa 2 reflektuje intervence v oblasti vzdělávání budováním infrastruktury pro vzdělávání a prioritní osy 3 a 4 se orientují na podporu rovných příležitostí, eliminaci nezaměstnanosti mladých lidí a participaci starších lidí na trhu práce pomocí infrastrukturních projektů v oblasti vzdělávání, sociální péče a zdravotnictví. Ze 4 strategických cílů Národního strategického referenčního rámce (NSRR) má ROP MS nejsilnější vazbu na strategický cíl IV. Vyvážený rozvoj území, a to ve všech svých prioritních osách: v prioritní ose rozvojem a modernizací regionální a místní dopravní infrastruktury, zlepšováním dopravní obslužnosti, v prioritní ose 2 podporou cestovního ruchu, v prioritní ose 3 podporou rozvoje velkých měst a urbánních seskupení a komplexním přístupem k revitalizaci vybraných čtvrtí a podporou revitalizace menších měst, 7

8 v prioritní ose 4 podporou komplexního rozvoje venkovských obcí, zahrnující revitalizaci území, infrastrukturu pro zdravotní a sociální služby, volnočasové, kulturní a sportovní aktivity. ROP MS rovněž reflektuje II. strategický cíl NSRR Otevřená, flexibilní a soudržná společnost a to v oblasti vzdělávání a sociální soudržnosti, budováním infrastruktury regionálního školství, zdravotních a sociálních služeb v prioritních osách 2, 3 i 4. Nepřímou vazbu má ROP MS i na III. strategický cíl NSRR Atraktivní prostředí v oblasti odstraňování brownfields a preferencí projektů zohledňujících energetickou efektivitu a obnovitelné zdroje energie v oblasti veřejné infrastruktury i cestovního ruchu. Městům, které vytvářejí regionální póly rozvoje je poskytována podpora prostřednictvím Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM). Cílem IPRM je koordinace aktivit a soustředění zdrojů na řešení nejzávažnějších identifikovaných problémů a využití ekonomického a dalšího rozvojového potenciálu měst. Integrované plány rozvoje měst zahrnují aktivity spolufinancované ROP MS v rámci oblasti podpory 3. Rozvojové póly regionu a podporují se v něm i aktivity, obsažené v prioritních osách a 2. Součástí IPRM mohou být také další provázané aktivity, podporované z jiných operačních programů. Tyto aktivity dostávají bodové zvýhodnění za to, že zapadají do strategie daného IPRM. Dochází tak k žádoucímu synergickému efektu intervencí strukturálních fondů. Intervence v rámci IPRM respektují legislativu ČR a Evropského společenství. Řídící orgán ROP MS monitoruje projekty zařazené do IPRM stejným způsobem, jako ostatní projekty podporované v rámci ROP MS. ROP MS navazuje také na další strategické dokumenty, mezi které patří: Strategie udržitelného rozvoje ČR, Politika územního rozvoje ČR, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje ČR nebo Program rozvoje Moravskoslezského kraje..5 Popis ekonomické situace a vlivu OP na ekonomiku ČR (regionu) Celková ekonomická situace Hospodářský růst Moravskoslezského kraje akceleroval od roku 23, kdy meziroční hodnoty růstu dosahovaly až k %. V roce 28 přibrzdila hospodářská krize meziroční růst HDP na necelých 6%. Plnou měrou se krize projevila v poklesu HDP v roce 29, kdy proti roku 28, byl zaznamenán pokles HDP o 7,8% (nejvíce z regionů NUTS II ČR) zde se projevilo jednostranné zaměření ekonomiky regionu na odvětví s vysokými konjukturálními výkyvy a exportní zaměření regionální ekonomiky (hodnota exportu v roce 29 klesla meziročně o téměř 3% na úroveň roku 26). Pokles ekonomické aktivity byl doprovázen i růstem nezaměstnanosti, která vzrostla z necelých 8,5% ke konci roku 28 na 2,4%, resp. 2,36% na konci let 29 a 2. v roce 2 došlo ke zvýšení registrované míry nezaměstnanosti v okresech Bruntál a Ostrava, v ostatních okresech se snížila (včetně okresu Karviná). Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla v okrese Bruntál (7,85%, druhá nejvyšší v ČR), nejnižší v okrese FrýdekMístek (9,5%, o 6% nižší než průměr ČR). Nicméně, stále je úroveň nezaměstnanosti o něco menší, než v roce 26 a o 2 procentní body nižší než v letech Údaje o vývoji regionálního HDP v roce 2 nejsou k dispozici, nicméně výrazný růst tržeb v průmyslu (26,% proti roku 29) ukazuje, že minimálně v oblasti průmyslové výroby, která měla rozhodující podíl na poklesu HDP v roce 29, došlo v roce 2 k oživení. Na druhé straně je zjevné, Zvláště ve vztahu k zadávání veřejných zakázek, pravidlům veřejné podpory, hospodářské soutěže, atd. a jsou realizovány tak, aby bylo zajištěno efektivní využití strukturálních fondů EU, ochráněn veřejný zájem a aby bylo zabráněno nepřímým ziskům. 8

9 že podniky nadále pokračovaly ve snaze o zvýšení produktivity, protože toto oživení se do konce roku 2 na trhu práce neprojevilo. Vliv ROP Moravskoslezsko na veřejné rozpočty Investice ROP MS jsou z převážné míry určeny regionálním příjemcům z veřejného sektoru tvořeným obcemi a krajem a jimi organizacemi zřízenými, nebo založenými. Podíl těchto regionálních veřejných příjemců na schválených dotacích činí 87%. V roce 29 činily kapitálové výdaje kraje, obcí a jimi zřízených a založených organizací v Moravskoslezském kraji, mld. Kč. Platby ROP Moravskoslezsko realizované těmto veřejným subjektům na financování investic v roce 29 představovaly,8 mld. Kč, v roce 2 pak,78 mld. Kč. Dotace proplacené ROP MS v roce 29 se tedy podílely,6 % na financování kapitálových výdajů (investic) kraje a obcí regionu Moravskoslezsko. V roce 2 byl tento podíl odhadem o polovinu vyšší..6 Řízení operačního programu Celkovou odpovědnost za realizaci a řízení Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko nese v souladu s čl. 59 Obecného nařízení a v souladu s 6, odst. 3) zákona o podpoře regionálního rozvoje Řídící orgán ROP MS, kterým je Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko je právnická osoba, zřízená s účinností ke dni v územním obvodu statistické jednotky NUTS II Moravskoslezsko, novelou zákona o podpoře regionálního rozvoje. V implementační struktuře Řídící orgán ROP MS nemá zprostředkující subjekt. 9

10 2 Přehled provádění operačního programu 2. Dosažený pokrok a jeho analýza 2.. Informace o věcném pokroku operačního programu Tabulka 4 Indikátory programu Kód NČI Kód EU/ Lisabon Název indikátoru Typ Indikátoru Hodnota migračního salda obyvatel Vnitroregionální diferenciace míry nezaměstnanosti (variační koeficient míry nezaměstnanosti ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností) Zaměstnanost v terciárním sektoru Měrná jednotka % % Zdroj ČSÚ ČSÚ ČSÚ Hodnota Cílová 25 Dosažená,8,6 2,3 3,8 Výchozí,34,8,6 2,3 Cílová,7 Dosažená ,5 Výchozí 2, Cílová 9 Dosažená 54,5 53,3 54,9 Výchozí 54,3 54,5 53,3 54,9 Cílová 6 Celkem Hodnoty indikátorů za roky v tabulce výše, byly aktualizovány na základě podkladů poskytnutých Národním orgánem pro koordinaci (tj. na základě Národního číselníku indikátorů naplňovaných z ČSÚ, verze k 3.3.2, Data za rok 29 a 2 nebyla k tomuto datu z podkladů Národního číselníku indikátorů naplňovaných z ČSÚ k dispozici, byly proto ŘO ROP MS doplněny z jiných zdrojů. Plánovaná hodnota indikátorů je stanovena jako cílová pro rok 25. Výchozí hodnota indikátorů popisuje stav z roku 25. Od roku 25 každoročně klesala hodnota záporného migračního salda až téměř k nulové hranici v letech 27 a 28. Situace v roce 29, poznamenaná vrcholící hospodářskou krizí, kdy poměrně výrazně meziročně poklesl počet přistěhovalých a zároveň se meziročně zvýšil počet vystěhovalých, vedla z dlouhodobého pohledu k rekordnímu zápornému migračnímu saldu (2 875 obyvatel, tj. 2,3 ). Tento trend se ještě zvýraznil v roce 2, kdy se záporné migrační saldo zvýšilo na obyvatel, tj. 3,8. Navíc i přirozený přírůstek obyvatel klesl po třech letech opět do záporných hodnot. Kraj tak během jednoho roku přišel stěhováním o obyvatele jedné středně velké obce. Hodnota migračního salda za rok 2 nebyla k datu zpracování výroční zprávy k dispozici. V případě variačního koeficientu míry nezaměstnanosti došlo v roce 29 ke snížení na 9%, vzhledem k tomu, že v důsledku nárůstu míry nezaměstnanosti se míra nezaměstnanosti na území kraje vyrovnala směrem k vyšším hodnotám. Ke konci roku 2 opět narostla diferenciace míry nezaměstnanosti na územích obcí s rozšířenou působností, v důsledku čeho vzrostl variační koeficient na 25,5% (hodnota ze statistiky MPSV).

11 Po poklesu míry zaměstnanosti v terciárním sektoru v roce 28, došlo v roce 29 k mírnému nárůstu tohoto ukazatele, což bylo způsobeno zejména poklesem zaměstnanosti v oblasti zpracovatelského průmyslu v důsledku ekonomické krize. Hodnota zaměstnanosti v terciárním sektoru za rok 2 nebyla k datu zpracování výroční zprávy k dispozici. Indikátory kontextu Kromě programových indikátorů byly stanoveny kontextové indikátory, jejichž úkolem je poskytnout informaci o vývoji hodnot hlavních ukazatelů, které charakterizují prostředí, v němž jsou aktivity ROP realizovány, ale které budou ovlivňovány realizací programu jen nepřímo. Tabulka 5 Indikátory kontextu Měrná jednotka Zdroj Hodnota 25 Hodnota 26 Hodnota 27 Hodnota 28 Hodnota 29 Hodnota Regionální HDP na obyvatele v PPS (ČR) ČR = ČSÚ 84,7 83,3 84,3 86,4 8,5 Není k dispozici 5523 Regionální HDP na obyvatele v PPS (EU 27) EU 27 = ČSÚ 64,2 64, 67,2 69,3 65,5 Není k dispozici 5522 Regionální HDP na obyvatele v PPS (EU 25) EU 25 = ČSÚ 6,7 6,7 64,9 67,2 63,6 Není k dispozici 34 Míra registrované nezaměstnanosti % ČSÚ 4,23 2,58 9,62 8,49 2, Míra zaměstnanosti 5 64 % Eurostat 59,3 59,5 6,4 63,2 62, Není k dispozici 5255 Míra ekonomické aktivity 5+ % ČSÚ 58,5 57,3 56,6 57,3 57,6 Není k dispozici 533 Podíl městského obyvatelstva % ČSÚ 76,6 76,5 76,3 76, 75,8 Není k dispozici 533 Podíl osob s vysokoškolským vzděláním 5+ % ČSÚ 8,4 9, 9,4 9,5,4 Není k dispozici v tunách za rok 2 na km ČHMÚ Není k dispozici Není k dispozici Není k dispozici Není k dispozici Indikátor 5 2,36 Měrné emise ze stacionárních zdrojů,4 2,5 3 5,45 2 5,45 3 c) NOx 4,58 2 4,34 3 d) CO 24,37 a) tuhé částice b) SO2 2 25,33 3,8 6 5,59 4 4,25 6 4,38 4 3,77 6,3 4 3,2 4 22,54 6 Měrné emise z mobilních zdrojů a) tuhé částice b) SO2 c) NOx d) CO v tunách za rok 2 na km ČHMÚ,37 2,38 3,38 4, 2, 3, 4, 6,69 2,56 3,58 4,56 6 3,39 2 3,4 3 3,5 4 3,5 6, Emisní bilance ČR 25 ( a vlastní výpočet Emisní bilance ČR 26 ( a vlastní výpočet 4 Emisní bilance ČR 27 (verze c, , a vlastní výpočet 5 ČSÚ Statistický bulletin Moravskoslezský kraj za rok 29, (w8329) 6 Emisní bilance ČR 28 (verze 2b,6.9.2, 3 Hodnoty indikátorů za roky uvedené v tabulce výše, byly aktualizovány na základě podkladů poskytnutých Národním orgánem pro koordinaci (tj. na základě Národního číselníku indikátorů naplňovaných z ČSÚ, verze ke dni 3.. 2,

12 organprokoordinaci/monitorovaninsrr2/monitorovanivecnehopokroku/aktualizacenarodnihociselnikuindikatoru(2)). Údaje za rok 2 nebyly k tomuto datu z podkladů Národního číselníku indikátorů naplňovaných z ČSÚ k dispozici. U většiny indikátorů kontextu, které jsou k datu zpracování zprávy k dispozici, nenastaly mezi léty výrazné výkyvy. Pozitivně se vyvíjely zejména ukazatele trhu práce (pokles registrované míry nezaměstnanosti, nárůst míry zaměstnanosti ve věkové skupině 5 64 let i míry ekonomické aktivity osob starších 5 let). Nepříliš pozitivní vývoj byl do roku 27 zaznamenán především u indikátorů měrných emisí (nejvíce v případě oxidů dusíku a tuhých částic produkovaných stacionárními zdroji, které mezi léty 26 a 27 narostly o 24%, resp. 9%), v roce 28 u těchto ukazatelů došlo k mírnému zlepšení. V roce 29 došlo (zejména vlivem krize) ke zvratu v do té doby pozitivním vývoji míry nezaměstnanosti (vzrostla na 2%, tj. téměř na úroveň před rokem 27) i míry zaměstnanosti. Zastavila se také růstová tendence ukazatele HDP připadajícího na jednoho obyvatele a to jak v národním tak i evropském měřítku. V roce 29 také pokračoval trend snižování podílu městského obyvatelstva v regionu, zvyšování míry ekonomické aktivity a růstu podílu osob s vysokoškolským vzděláním u osob nad 5 let. Indikátory prioritních os Popis vývoje u indikátorů na úrovni jednotlivých prioritních os je uveden v kapitole 3, v relevantních podkapitolách týkajících se jednotlivých prioritních os. Jsou naplňovány jak ze statistických zdrojů tak přímo z úrovně projektů. 2

13 2..2 Přehled vyhlášených a probíhajících výzev Tabulka 6 Přehled vyhlášených/ukončených výzev v roce 2 Podávání projektových žádostí Datum zahájení příjmu projektových žádostí Podávání projektových žádostí Datum ukončení výzvy kolová , , , kolová , , , kolová , , , kolová , , kolová , , kolová , , kolová , , , kolová , , kolová , , kolová , , kolová , , kolová , , , průběžná , , , kolová , , kolová , , kolová , , průběžná , , průběžná , , , kolová , , průběžná , , kolová , , kolová , , kolová , , , kolová , , kolová , , kolová , , průběžná , kolová , , , , ,39 Pořado vé číslo výzvy Celkem Druh výzvy Číslo prioritní osy/oblasti podpory/ podoblasti Alokace na výzvu v EUR Podané žádosti o podporu Projekty s vydaným Rozhodnutím/ podepsanou Smlouvou počet počet v EUR v EUR 3

14 Zdroj: IS MSC 27, sestava 246. Poznámka: Výzvy byly vyhlášeny na souhrnné veřejné finanční prostředky. V tabulce byl použit měnový kurz 25,24 CZK/EUR. Tabulka č. 6 uvádí přehled všech výzev, vyhlášených v roce 29 s datem ukončení v roce 2, dále také výzvy vyhlášené a ukončené v roce 2 a rovněž výzvy vyhlášené v roce 2 s termínem ukončení v roce 2. Bylo vyhlášeno 28 výzev stejný počet jako v roce 29 s alokací 22,68mil. EUR o třetinu nižší než v roce 29. V průběhu roku 2 bylo podáno 337 projektových žádostí v objemu 342,27mil. EUR (nejvyšší roční objem požadavků ve srovnání let 272). Nejvíce projektů bylo předloženo v oblastech podpory projektových žádostí v objemu 77,9mil. EUR a žádostí v objemu 39,3mil. EUR. Ke dni byl objem k výzvám vyhlášeným v roce 2 ve výši 33,2mil. EUR. V rámci oblasti podpory 2.3 Podpora využívání brownfields došlo k převodu prostředků ROP Moravskoslezsko ve výši 2, mil. EUR do holdingového fondu JESSICA. V rámci ROP MS je vyhlášena dlouhodobá kontinuální výzva č. 3. 4, která je zaměřená na předkládání projektů v rámci integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM) a jejíž ukončení je plánováno na s celkovou alokací 59,43 mil. EUR (,5 mld. Kč). Detailní popis vyhodnocení výzev je uveden v rámci komentáře k jednotlivým prioritním osám Informace o finančních údajích ROP MS Tabulka 7 Finanční údaje ROP MS za období 27 2 (v EUR) Finanční prostředky operačního programu celkem (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku Unie (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celkové certifikované způsobilé výdaje vynaložené příjemci Příslušný příspěvek z veřejných zdrojů Podíl certifikovaných způsobilých výdajů na celkovém financování programu v % , Public , ,29 5, , Public , , 7, , Public , , 2, , Public , ,25 36, , Public , ,4 23,4 Celkový součet , Public , ,64 7,3 Výdaje typu ESF v celkovém součtu, jeli program spolufinancován ERDF ,992 Public 6 64, ,69, Prioritní osa Prioritní osa Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4 Prioritní osa 5 2 Výdaje spadající do oblasti pomoci ESF lze doplňkovým způsobem spolufinancovat do výše 9% absolutní částky na každou prioritní osu operačního programu. 4

15 Výdaje typu ERDF v celkovém součtu, jeli operační program spolufinancován ESF Zdroj: IS MSC 27, ke dni Tabulka obsahuje kumulativní údaje od počátku programového období Tabulka 8 Finanční plán ROP MS na celé programové období Prioritní osa/oblast podpory.. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury..2 Rozvoj a dostupnost letiště Ostrava..3 Rozvoj dopravní obslužnosti..4 Infrastruktura integrovaného záchranného systému a krizového řízení. Regionální infrastruktura a dostupnost.2. Infrastruktura veřejných služeb.2.2 Rozvoj cestovního ruchu.2.3 Podpora využívání brownfields.2.4 Marketing regionu.2 Podpora prosperity regionu.3. Rozvojové póly regionu.3.2 Subregionální centra.3 Rozvoj měst.4. Rozvoj venkova.4 Rozvoj venkova.5. Implementace operačního programu.5.2 Podpora absorpční kapacity.5 Technická pomoc Celkem Zdroj: IS MSC27 + Programový dokument ROP MS V tabulce jsou uvedeny kumulativní údaje. Fond Příspěvek EU v EUR Veřejné prostředky celkem v EUR Podíl na celkové alokaci OP v % ERDF ,28 ERDF ERDF ,3 25,8 ERDF ,79 ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ,4 47,43 33,34 5,52 3,7 25,45 63, 37, 23,75 7, 95, 5, 3,4 Obrázek 2 Podíl prioritních os na financování ROP MS podle finančního plánu Zdroj: IS MSC27 + Programový dokument ROP MS 5

16 Na celé programovací období byla pro ROP Moravskoslezsko alokována částka EUR (Příspěvek Společenství). Největší podíl z celkové alokace 4,4% připadá na prioritní osu, v rámci které oblast podpory. zaujímá největší díl alokace na prioritní osu. Pro prioritní osu 2 je vymezeno 25,45% prostředků, prioritní osa 3 disponuje 23,75%. Pro další prioritní osu 4 bylo vymezeno 7% a pro prioritní osu 5 3,4% z celkové alokované částky na celý operační program. Seznam zálohových a průběžných plateb přijatých na program od EK Tabulka 9 Seznam zálohových plateb za jednotlivé roky (v EUR) Stav roku Výše zálohové platby , , ,68 2 Celkem ,53 Zdroj: IS VIOLA, sestava PP84 6

17 Tabulka Naplňování pravidla N+3/N+2 Finanční plán rok Celková alokace EU prostředků roční N+3/N+2 limity souhrnné Zálohy z EK roční Žádosti o průběžnou/ závěrečnou platbu předložené EK roční Zálohy z EK + žádosti o platby z ČR roční Zálohy z EK + žádosti o platby souhrnné Rozdíl mezi limity a platbami souhrnné A B C D = B+C E F = EA , , , , , , , , , , , , , , , , , ,5 Celkem , , ,95 Zdroj: IS MSC sestava ke dni 5.. 2, (kurz = 25,24 CZK/EUR) Ke konci roku 2 byl žádostmi o průběžnou platbu zaslanými Evropské komisi splněn limit N+3 pro rok 2. V roce 2 je očekáván objem žádostí o platby zaslaných Evropské komisi ve výši mil. EUR. Tím bude téměř splněno pravidlo N+3 i pro rok 22. Pro splnění souběhu pravidel N+3 a N+2 v roce 23 bude však během roku 22 až do září 23 nutno proplatit příjemcům dotace v objemu 245 mil. EUR (bez započtení záloh). Z toho téměř 2/3 plateb (5 mil. EUR) musí být vyplaceno na projekty, které budou schvalovány k realizaci v letech 2 a 22. Z toho objem cca mil. EUR připadá na platby projektům, které budou v letech 2 a 22 teprve předloženy k hodnocení. Jedná se převážně o projekty Moravskoslezského kraje (silnice II. a III. třídy, zdravotnictví, Letiště Leoše Janáčka), města Ostravy, v menším objemu i Karviné (IPRM) a projekty cestovního ruchu v oblastech pokrytých IPRÚ. 7

18 Křížové financování ROP Moravskoslezsko umožňuje financování aktivit, které jinak spadají do podpory Evropského sociální fondu (ESF) podle Nařízení č. 83/26 čl. 34 o obecných ustanoveních o SF a dle Pokynu pro křížové financování na programové období vydané Ministerstvem financí ČR a to max. do výše 2% celkových způsobilých výdajů projektu a to projektům předkládaných v rámci následujících dílčích oblastí podpory: 2.. Rozvoj infrastruktury pro vzdělávání, 2..2 Rozvoj infrastruktury sociálních služeb. Dále také v rámci oblastí podpory: 2.4 Marketing regionu, 3. Rozvojové póly regionu, 3.2 Subregionální centra a 4. Rozvoj venkova, pokud předkládané projekty nebudou v režimu Regionální investiční podpory. Křížové financování lze aplikovat na následující aktivity: vzdělávání personálu související se změnou charakteru poskytovaných služeb nebo zaváděním nových služeb; tvorba vzdělávacích programů v souvislosti s infrastrukturou pro vzdělávání; provozní náklady při zahájení provozu zařízení sociálních služeb, max. na dobu roku; vzdělávání poskytovatelů, uživatelů a dalších subjektů v oblasti sociálního začleňování; podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálního začleňování cílových skupin; integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce. Ke dni bylo křížové financování využito celkem u 2 projektů. Všechny tyto projekty spadají do oblasti podpory 2. Infrastruktura veřejných služeb. Z celkového počtu je projektů zaměřeno na rozvoj infrastruktury pro vzdělávání a 2 projekty jsou zaměřeny na rozvoj infrastruktury sociálních služeb. Celkový finanční objem dotace připadající na křížové financování těchto 2 projektů je ,26 Kč. Počet projektů s křížovým financováním oproti stavu ke konci roku 29 vzrostl o 4 projekty a částku ,7 Kč. Ke konci roku 2 byly ve stavu doporučeno k financování 2 projekty, které budou využívat křížové financování. projekt v rámci oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu a projekt zařazený do oblasti podpory 3.2 Subregionální centra. V oblastech podpory 2.4 Marketing regionu a 4. Rozvoj venkova nebyl dosud žádný projekt, který by využil možnosti křížového financování Informace o rozpisu využití fondů Kumulativní rozdělení alokací z příspěvku Společenství podle kategorií ve výroční zprávě o provádění Referenční číslo EK: 27CZ6PO Název OP: ROP NUTS II Moravskoslezsko Datum posledního rozhodnutí Komise týkající se daného OP: Pomoc spolufinancovaná z fondů se zaměřuje na priority Evropské unie, které jsou definovány v Nařízení č. 828/26 a členský stát je povinen uvedené priority v souladu s tímto nařízením naplňovat. V rámci ROP MS byl stanoven indikativní rozpis příspěvku Společenství podle kategorizace pomoci. Tabulka č. uvádí pro informaci kumulativní přidělení těchto finančních prostředků od začátku ROP MS na projekty od stavu Rozhodnutí o poskytnutí dotace a výše. Údaje jsou uváděny pro kombinace kategorií pro období od.. 27 do V následující tabulce jsou uvedena jednotlivá témata s odpovídající výší alokace v EUR. 8

19 Tabulka Kombinace kódů témat 5 Kód Kód Kód Kód Prioritní téma Forma financování Typ území Hospodářská činnost 6 Železnice Nevratná pomoc Nevztahuje se Nevztahuje se CZ Mobilní majetek železnic Nevratná pomoc Nevztahuje se Nevztahuje se CZ Regionální / místní komunikace Nevratná pomoc Nevztahuje se Nevztahuje se CZ , Ostatní formy financování 5 Venkovské oblasti 24 Cyklistické stezky Nevratná pomoc Nevztahuje se Nevztahuje se CZ , Městská doprava Nevratná pomoc Nevztahuje se Nevztahuje se CZ , Inteligentní dopravní systémy Nevratná pomoc Nevztahuje se Nevztahuje se CZ Letiště Nevratná pomoc Nevztahuje se Nevztahuje se CZ , Sanace průmyslových areálů a kontaminované půdy Nevratná pomoc Město Nevztahuje se CZ , Pomoc 5 Venkovské oblasti 52 Podpora čisté městské dopravy Nevratná pomoc Nevztahuje se Nevztahuje se CZ , Předcházení rizikům (včetně návrhu a provedení plánů a opatření na předcházení přírodním a technologickým rizikům a jejich řízení) Nevratná pomoc Nevztahuje se Nevztahuje se CZ , Ochrana a rozvoj přírodního dědictví Nevratná pomoc Nevztahuje se Nevztahuje se CZ Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu Nevratná pomoc Nevztahuje se Nevztahuje se CZ , Město 4 Pohostinství a ubytovací služby CZ72 5 Venkovské oblasti 7 Veřejná správa Zeměpisná poloha 9 Činnosti týkající se lidského zdraví 3 Částka v EUR Kód Do tabulky doplněno dne z důvodu administrativní chyby v monitorovacím systému MONIT7+ 9 Alokace na téma dle OP Vyčerpáno

20 Kód Kód Kód Kód Prioritní téma Forma financování Typ území Hospodářská činnost 58 Ochrana a zachování kulturního dědictví Nevratná pomoc 59 Rozvoj kulturní infrastruktury Kód Zeměpisná poloha Částka v EUR Alokace na téma dle OP Vyčerpáno 22 Jiné nespecifikované služby Město Nevztahuje se CZ , Venkovské oblasti 4 Pohostinství a ubytovací služby Nevratná pomoc Město Nevztahuje se CZ ,2 2 2 Pomoc 5 Venkovské oblasti 22 Jiné nespecifikované služby 6 Integrované projekty pro obnovu měst a venkova Nevratná pomoc Město Nevztahuje se CZ , Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání a na zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu žen Nevratná pomoc Město Nevztahuje se CZ8 2 97,8 3 7 Cesty k integraci a znovu zapojení znevýhodněných Nevratná pomoc Město Nevztahuje se CZ8 72 Navrhování, zavádění a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy Nevratná pomoc Město Nevztahuje se CZ ,75 73 Opatření na zvýšení celoživotní účasti na vzdělávání a odborné přípravě Nevratná pomoc Město Nevztahuje se CZ ,99 75 Vzdělávací infrastruktura Nevratná pomoc Město Nevztahuje se CZ , Venkovské oblasti 2 Výstavba Nevztahuje se CZ , Město Nevztahuje se CZ , 8 5 Venkovské oblasti 8 Vzdělávání osob na trhu práce 8 Vzdělávání 7 Veřejná správa 8 Vzdělávání 76 Zdravotní infrastruktura Nevratná pomoc Město 5 Venkovské oblasti 77 Infrastruktura péče o děti Nevratná pomoc 2

21 Kód Kód Kód Kód Prioritní téma Forma financování Typ území Hospodářská činnost 79 Jiná sociální infrastruktura Nevratná pomoc Město Nevztahuje se 2 Pomoc 5 Venkovské oblasti 7 Veřejná správa Kód Zeměpisná poloha Částka v EUR Vyčerpáno Alokace na téma dle OP CZ , Sociální práce, veřejné, sociální a osobní služby 22 Jiné nespecifikované služby 8 Mechanismy na zlepšení vytváření, sledování a hodnocení dobrých politik a programů 4 Ostatní formy financování Nevztahuje se Nevztahuje se CZ8 2 26, Příprava, provádění, monitorování a kontrola Nevratná pomoc Nevztahuje se Nevztahuje se CZ , Hodnocení a studie; informace a komunikace Nevratná pomoc Nevztahuje se Nevztahuje se CZ , , CELKEM Zdroj: IS MSC27 stav ke dni 5..2 Kurz: 25,24 CZK/EUR 4 V celkové hodnotě je započten i údaj za prioritní téma 52 Podpora čisté městské dopravy (viz předchozí poznámka pod čarou). 2

22 Ke konci roku 2, tj. ke dni bylo smluvně vázáno 39,4% prostředků ROP MS. Nejvíce ve vztahu k alokaci daného prioritního tématu v prioritních tématech 85 Příprava, provádění, monitorování a kontrola (3,99 mil. EUR 97,53 % alokace na toto prioritní téma), 73 Opatření na zvýšení celoživotní účasti na vzdělávání a odborné přípravě (,87 mil. EUR 86,95 % alokace na prioritní téma) a v prioritním tématu 59 Rozvoj kulturní infrastruktury (9,65 mil. EUR tj. 8,46 % alokace na toto prioritní téma). Příčinou byl velký zájem o dotaci na tato témata v oblastech podpory 3.2 Subregionální centra (obce s 5 5 obyvateli) a také 4. Rozvoj venkova (obce s 5 5 obyvateli). Prioritní témata 25 Městská doprava a 53 Předcházení rizikům jsou již naplněna. Prioritní témata, která nejsou naplňována nebo nedostatečně naplňována: 6 Železnice a 8 Mobilní majetek železnic Alokace v prioritním tématu 6 Železnice má být použita na financování železničního napojení letiště. Předložení tohoto projektu je zhruba o rok opožděno a očekává se koncem roku 2. Projekty na pořízení vozidel regionální železniční dopravy (prioritní téma 8 Mobilní majetek železnic) byly předloženy v roce 2 a jejich realizace potrvá do roku 23. Ke dni jsou již registrovány 2 projekty, naplňující 57 % alokace. Předpokládá se, že alokace na toto prioritní téma bude využita asi z necelých dvou třetin, zbývající alokaci navrhuji České dráhy jako jediný možný příjemce této podpory použít na rekonstrukce přestupních dopravních terminálů navazujících na železniční dopravu. 28 Inteligentní dopravní systémy Výzva byla vyhlášena v roce 2, realizace projektů začne v roce Podpora čisté městské dopravy jsou uzavřeny dvě smlouvy pokrývající 3 % alokace, dalších 9 projektů s 37 % alokace tohoto prioritního tématu je před podpisem Smlouvy, zbytek bude vyčerpán na jiné aktivity v rámci rozvoje obcí a měst. 56 Ochrana a rozvoj přírodního dědictví ROP nemá specifické aktivity zaměřené k tomuto tématu, projekty ochrany přírodního dědictví byly očekávány v podpoře cestovního ruchu, nicméně projekty zaměřené na toto téma předloženy nebyly. 7 Cesty k integraci a znovu zapojení znevýhodněných osob na trh práce; boj proti diskriminaci v přístupu na trh práce a v profesním postupu a podpora kladného přístupu k rozmanitosti v zaměstnání Je registrován jeden projekt, naplňující necelou polovinu alokace tohoto prioritního tématu, který je těsně před dokončením. 76 Zdravotní infrastruktura ke konci roku 2 byly 4 projekty doporučeny k financování a 2 projekty v realizaci. V průběhu roku 2 a 22 se předpokládá plynulé naplňování tohoto prioritního tématu. 22

23 2..5 Informace o pomoci podle cílových skupin ROP Moravskoslezsko Cílové skupiny a příjemci V obecném pojetí jsou cílovou skupinou příjemců ROP Moravskoslezsko všichni obyvatelé Moravskoslezského kraje, firmy, tuzemští i zahraniční turisté a nepřímo také všichni obyvatelé ČR a EU. Konkrétní cílové skupiny se liší podle charakteru projektů v jednotlivých prioritních osách: V prioritní ose jsou cílovými skupinami uživatelé silnic II. a III. třídy, cyklisté z/i mimo regionu, uživatelé letiště ze strany občanské i podnikatelské veřejnosti, uživatelé veřejné hromadné dopravy5, v případě integrovaného záchranného systému všichni obyvatelé, návštěvníci a firmy v Moravskoslezském kraji. V prioritní ose 2 do cílové skupiny řadíme obyvatele Moravskoslezského kraje uživatelé veřejných služeb, veřejní developeři, tuzemští a zahraniční turisté. V prioritních osách 3 a 4 cílovou skupinu zahrnují obyvatelé obcí a měst Moravskoslezského kraje a nepřímo také podniky. Znevýhodněné cílové skupiny Jednou ze zásad uplatňovaných při tvorbě ROP MS byla zásada nediskriminace a rovných příležitostí. K jejímu naplnění napomáhá upřednostnění znevýhodněných cílových skupin, kterými jsou: osoby se sníženou schopností pohybu a orientace rodiče s dětmi mládež Podpora těmto cílovým skupinám je zahrnuta do následujících oblastí podpory: Rozvoj cestovního ruchu pro cílovou skupinu rodiče s dětmi (např. bodové zvýhodnění u projektů zaměřené na tuto cílovou skupinu) Dostupnost veřejné dopravy (přestupní terminály, nízkopodlažní vozidla) v oblasti podpory.3 Rozvoj dopravní obslužnosti pro cílové skupiny: osoby se sníženou schopností pohybu a orientace a rodiče s dětmi (např. bodové zvýhodnění u projektů zaměřené na tuto cílovou skupinu) Dostupnost budov občanské infrastruktury v oblasti podpory 2. Infrastruktura veřejných služeb a v prioritních osách 3 a 4 zaměřené na cílové skupiny osoby se sníženou schopností pohybu a orientace a rovněž rodiče s dětmi. V oblasti rozvoje infrastruktury sociálních služeb (oblast podpory 2. Infrastruktura veřejných služeb a prioritní osy 3 a 4) jsou definovány tyto cílové skupiny: děti, mládež a mladí dospělí etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí imigranti a azylanti osoby bez přístřeší 5 Přímo obyvatelé; nepřímo zaměstnavatelé. 23

24 osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody nebo osoby vykonávající trest obecně prospěšných prací nebo jiný alternativní trest oběti trestné činnosti, domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané osoby ze sociálně vyloučených lokalit osoby se zdravotním postižením a duševním onemocněním osoby v krizi osoby závislé na návykových látkách a osoby zneužívající návykové látky osoby pečující o osoby blízké Seznam způsobilých příjemců ROP Moravskoslezsko je obsažen přímo v dokumentu Regionální ho operačního programu Moravskoslezsko V prioritní ose jsou způsobilými příjemci Moravskoslezský kraj, organizace jím zřízené a založené, obce, dobrovolné svazky obcí, organizace zřízené a založené obcemi a dobrovolnými svazky obcí, NNO, Správa železniční dopravní cesty, dále také dopravci zajišťující veřejnou dopravu na základě závazku veřejné služby, vlastníci zastávek veřejné hromadné dopravy a Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. V prioritní ose 2 mezi způsobilé příjemce řadíme Moravskoslezský kraj a organizace jím zřízené a založené, obce, dobrovolné svazky obcí a organizace zřízené a založené obcemi a dobrovolnými svazky obcí, státní podniky, NNO, vzdělávací a poradenské instituce, školy a školská zařízení dle zákona č. 56/24 Sb., vysoké školy, poskytovatelé sociálních služeb registrovaných dle zákona č. 8/26 Sb., profesní, oborová a jiná sdružení, podniky, zdravotnická zařízení, organizační složky státu, státní organizace, zájmová sdružení právnických osob, zřízená pouze k poskytování služeb v oblasti regionálního rozvoje a obchodní společnosti, poskytující služby v závazku veřejné služby. Prioritní osa 3 zahrnuje mezi způsobilé příjemce ROP MS obce, organizace zřizované a založené obcí, Moravskoslezský kraj a organizace jím zřízené a založené, vysoké školy a nestátní neziskové organizace. Prioritní osa 4 zahrnuje obce, dobrovolné svazky obcí a organizace zřizované a založené obcemi a dobrovolnými svazky obcí, NNO a zájmové sdružení právnických osob. V prioritní ose 5 řadíme mezi způsobilé příjemce Regionální radu NUTS II Moravskoslezsko, Moravskoslezský kraj, organizace jím zřízené a založené a obce, dobrovolné svazky obcí. Řídící orgán ROP MS zveřejňuje na svých internetových stránkách: jmenovitý seznam příjemců s názvem projektu, rokem alokace (tj. rokem uzavření smlouvy o poskytnutí dotace), alokovanou částkou a u ukončených projektů také s rokem finální platby a celkovou částkou proplacenou při ukončení projektu. Pravidelně (ve tříměsíčních intervalech) je tento seznam aktualizován. Zaměření podpory z hlediska cílových skupin podle principu rovných příležitostí Ve vztahu k rovnosti příležitostí poskytují všechny oblasti podpory ROP MS v souladu s čl. 6 obecného nařízení stejné podmínky všem potenciálním žadatelům o dotaci. Všechny prioritní osy ROP MS obsahují aktivity s vazbou na rovnost příležitostí. Všechny projektové žádosti, předkládané do ROP MS nesmí mít negativní vliv a dopad na politiku rovných příležitostí. Řešení problematiky horizontálních témat je součástí hodnocení projektů. Zvýhodňovány jsou ty projekty, které obsahují 24

25 konkrétní aktivity na podporu této politiky. Hlavním cílem je motivovat žadatele, aby vedle hlavního cíle projektu zvážili rozšíření projektových aktivit o ty, které mají pozitivní dopad na rovné příležitosti. Zaměření podpory podle území Strategie regionálního rozvoje na období let 27 23, v souladu s usnesením vlády ČR č. 4 ze dne vymezují regiony se soustředěnou podporou státu na roky Mezi strukturálně postižené regiony, které tvoří území okresů v regionu Moravskoslezsko patří Karviná, Ostravaměsto, FrýdekMístek a Nový Jičín. Do skupiny hospodářsky slabých regionů, jenž tvoří území okresů v regionu Moravskoslezsko spadá Bruntál a Opava a mezi regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností patří území okresu Ostrava město a obce s rozšířenou působností Vítkov. Ve výzvách vyhlašovaných v roce 2 nebyla zaměřena podpora na specifické území, s výjimkou integrovaných plánů rozvoje území, které jsou zaměřeny na území obcí s vyšším potenciálem rozvoje cestovního ruchu v oblasti Beskyd a Jeseníků Vrácená nebo znovu použitá pomoc V roce 2 byly vráceny a z výkazu výdajů odečteny částky v souhrnné výši 7 97,95 EUR. Veškeré finanční částky byly odeslány na účet Platebního a certifikačního orgánu (PCO). Tyto prostředky nebyly použity na operaci či operace, u nichž se opravy provedly a došlo tak k dodržení podmínek stanovených v čl. 98 nařízení č. 83/ Kvalitativní analýza Reálný pokrok operačního programu Tabulka 2 Finanční pokrok ke dni (EU a národní zdroje) kumulativně Alokace Prioritní osy mil. EUR (a) Prostředky kryté Rozhodnutím/Smlouvou (dodatkem) mil. EUR (b) % Proplacené prostředky příjemcům mil. EUR (c) % Certifikované prostředky předložené EK mil. EUR %. 34,35 55,6 45,72 73,25 2,52 53,9 5, ,4 87,66 4,89 4,53 8,9 36,53 7,4.3 2,8 59,54 29,76 35,94 7,96 25,54 2, ,97 5, 86,65 27,6 46,8 2,89 37,2.5 28,64 8,8 65,64 7,35 6,58 6,63 23,5 842,44 372,7 44,24 94,67 23, 44,49 7,5 CELKEM Všechny hodnoty v tabulce jsou kumulativní, tj. od počátku programového období do Zdroj: IS MSC27, sestavy 2A, 252B ke dni Údaje v tabulce jsou vykazovány za veřejné prostředky celkem. V tabulce byl ve sloupcích a, b a c použit měnový kurz EUR/CZK ve výši 25,24 CZK/EUR. Pro stav Certifikované prostředky předložené EK byl použit kurz v době zaúčtování do IS VIOLA. Sloupec Certifikované prostředky předložené EK obsahuje finanční částky bez vratek. Od počátku programového období bylo ke dni předloženo celkem 44 projektových žádostí v celkovém objemu 79,7mil. EUR. V průběhu roku 2 bylo předloženo v rámci probíhajících a ukončených výzev celkem 337 projektových žádostí. S příjemci bylo podepsáno celkem 39 smluv v celkové hodnotě 372,7mil. EUR, tj. 44,24% z alokace na celé sedmileté 25

26 programové období a jen za rok 2 bylo uzavřeno 8 smluv v objemu 98,47 mil. EUR. K největšímu nárůstu v objemu uzavřených smluv došlo v prioritních osách a 2 (o více jak %) oproti stavu v roce 29. Ke konci roku 2 bylo příjemcům proplaceno 93,35 mil. EUR, v porovnání s rokem 29, kdy bylo na jejich účty zasláno 65,3 mil. EUR, tedy lze konstatovat, že došlo v průběhu roku 2 k výraznému zvýšení tempa proplácení žádostí o platbu. K nárůstu proplácených žádostí došlo rovnoměrně ve všech prioritních osách. V průběhu roku 2 proběhly 4 certifikační procedury. Celkově již bylo certifikováno 48,66mil. EUR (celkové způsobilé výdaje), tj. 7,3% prostředků určených pro ROP Moravskoslezsko. Dodržování horizontálních témat EU Horizontální témata jsou zapracována do všech programových dokumentů vážících se k ROP MS (samotný Regionální operační program, Příručka pro žadatele, Příručka pro příjemce, metodický pokyn pro žadatele a příjemce s názvem Průvodce horizontálními tématy apod.). Nastavením hodnotících kritérií jsou horizontální témata rovné příležitosti a udržitelný rozvoj zohledněna také při výběru projektů a sledují se i v průběhu realizace projektů. Žadatelé jsou povinni při realizaci svých projektů zajistit přinejmenším neutrální vliv na rovné příležitosti a životní prostředí. Projekty s negativním vlivem na některé z horizontálních témat nejsou v rámci ROP MS podporovány. A. Přínos k rovným příležitostem (čl. 6 nařízení 83/26) RO MS není svým charakterem zaměřen na prosazování rovných příležitostí mužů a žen a nemá tudíž nastaven indikátor pro horizontální téma Rovné příležitosti. Při výběru projektů však v rámci svých hodnotících kritérií zvýhodňuje ty projekty, které přispějí ke zlepšení situace v oblasti rovných příležitostí tím, že se zaváží k naplňování některého z tzv. kritérií rovných příležitostí. K datu bylo v rámci ROP MS podpořeno celkem 82 projektů s pozitivním vlivem na rovné příležitosti (jedná se o projekty s ukončenou realizací). B. Přínos k principu partnerství (čl. nařízení 83/26) ROP MS přispívá k principu partnerství zejména prostřednictvím Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM), kde právě vybudování účinného partnerství je jedním z nezbytných předpokladů pro úspěšnou přípravu a realizaci IPRM. V souladu s principy partnerství město (tj. nositel IPRM) svůj IPRM plánuje, připravuje a realizuje. V průběhu realizace IPRM jsou partneři zapojeni např. účastí v řídícím výboru či pracovních skupinách IPRM, zapojením do výběru dílčích projektů, v průběhu veřejných projednávání navrhováním změn, připomínkováním, návrhy aktivit a návrhy jednotlivých projektů IPRM. Princip partnerství se v rámci ROP Moravskoslezsko uplatňuje také prostřednictvím tzv. Integrovaných plánů rozvoje území (IPRÚ), na základě kterých je poskytována podpora na rozvoj cestovního ruchu ve třech prioritních lokalitách definovaných platnou Marketingovou strategií rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji 293. Samotné IPRÚ byly zpracovány ve spolupráci s aktéry cestovního ruchu činnými na území dané prioritní lokality (např. zástupci obcí, podnikatelů v cestovním ruchu, zájmových sdružení, turistických oblastí či Krajského úřadu MSK). V daných lokalitách proběhla setkání zainteresovaných aktérů ve fázi přípravy i zpracování jednotlivých IPRÚ, princip partnerství je zohledněn také v řídící struktuře daných IPRÚ, tzv. Řídících výborech IPRÚ. 26

27 Další oblastí významně zohledňující princip partnerství je samotné řízení ROP MS. Na principu partnerství je založeno např. složení Monitorovacího výboru ROP MS, jehož jednání proběhlo v roce 2 celkem třikrát (x korespondenčně a 2x řádně). Jeho řádnými členy jsou zástupci řídícího orgánu, státní správy, územní samosprávy, hospodářští a sociální partneři, univerzity působící v regionu, nestátní neziskové organizace zastupující občanskou společnost, ekologické organizace a subjekty prosazující rovnost příležitostí. V Monitorovacím výboru tak působí zastřešující organizace jednotlivých skupin partnerů (obcí, podnikatelů, neziskového sektoru), čímž je zajištěn oboustranný přenos informací a podnětů mezi řízením a implementací programu a partnery a veřejností na regionální úrovni. Členství zástupců ostatních ŘO umožňuje aplikovat partnerství i v rámci synergie mezi daným ROP a ostatními operačními programy (spolupráci s ostatními programy blíže popisuje kapitola 2.6 Doplňkovost s jinými nástroji). C. Přínos k principu udržitelného rozvoje (čl. 7 nařízení 83/26) Tabulka 3 Plnění indikátorů pro horizontální téma Udržitelný rozvoj ke dni Název indikátoru Bude projekt realizován s využitím brownfields? Měrná jednotka Informační zdroj Stav v roce 29 Přírůstek v roce 2 Stav k ha Monitorovací systém 5,9 5,9 Zdroj: IS MSC27, sestava 23 ke dni V souladu s aktuálně platným Metodickým pokynem Systém sledování vlivu strukturální intervence na životní prostředí v programovém období 27 23, verze.3 z listopadu 29, si ŘO ROP MS vybral ke sledování jako tzv. environmentální indikátor kritérium č. 4 Bude projekt realizován s využitím brownfields?, který je v ROP MS zároveň také programovým indikátorem. Tento indikátor si dosud vybralo ve svém projektu celkem 439 žadatelů, dosažená hodnota naplňování indikátoru činí 5,9 ha. ROP MS využívá pro hodnocení projektů a sledování jejich pozitivního vlivu na životní prostředí také další environmentální kritéria. Ke dni bylo v rámci ROP MS podpořeno celkem 24 projektů s pozitivním vlivem na ŽP, tj. projektů, které si vybraly jeden nebo více environmentálních kritérií a zavázely se k jejich naplňování (jedná se o projekty s ukončenou realizací). Příspěvek intervencí OP k cílům Lisabonské strategie Region soudržnosti Moravskoslezsko je způsobilý pro financování v rámci Cíle Konvergence. Regulační závazek, v souladu s článkem 9 obecného nařízení spočívá v zajištění toho, že 6% výdajů pro Cíl Konvergence je určeno prioritám EU pro podporu konkurenceschopnosti a tvorbu pracovních míst, vč. splnění cílů Integrovaných směrů pro růst a pracovní místa není závazný pro Českou republiku, protože přistoupila k EU až po Česká republika se nicméně k earmarkingu zavázala oficiálním dopisem doručeným Evropské Komisi ze dne

28 Tabulka 4 Prioritní témata v rámci earmarkingu Prioritní téma Alokace v EUR Schváleno v roce 2 v EUR vzhledem k alokaci Železnice 28 Inteligentní dopravní systémy 29 Letiště 52 Podpora čisté městské dopravy Schváleno v roce 2 v % vzhledem k alokaci , , ,48 6, , ,96 69 Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání a na zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen a udržitelného postupu žen v zaměstnání za účelem snížení segregace podle pohlaví na trhu práce a sladění pracovního a soukromého života, například usnadnění přístupu k péči o děti a péči o závislé osoby ,8 3,43 7 Cesty k integraci a znovu zapojení znevýhodněných osob na trhu práce a v profesním postupu a podpora kladného přístupu k rozmanitosti na pracovišti 72 Navrhování, zavádění a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a neustálé zlepšování dovedností vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku 22 94,75 2,22 73 Opatření na zvýšení celoživotní účasti na vzdělávání a odborné přípravě, mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na snížení počtu osob s nedokončeným vzděláním, segregace předmětů podle pohlaví a zvyšování dostupnosti a kvality základního, odborného a terciárního vzdělávání a odborné přípravy ,99 86, , ,36 5,26 Celkem Zdroj: IS MSC27 stav ke dni 5..2 Kurz: 25,24 CZK/EUR ROP MS identifikoval v rámci earmarkingu intervence v celkové výši EUR, což představuje 5,7 % z celkové ERDF alokace ROP ve výši EUR. Během implementace ROP Moravskoslezsko, Řídící orgán ROP MS dává vyšší prioritu projektům, jenž spadají do výše uvedených prioritních témat. Mezi důvody, proč je podíl earmarkingových intervencí v ROP Moravskoslezsko v rámci celkové alokace ERDF k tomuto Cíli pouze 5,7% patří zejména následující: 6 intervence v oblasti vědy a výzkumu jsou mimo rámec regionálních operačních programů; podnikání a inovace v regionech jsou podporovány především OP Podnikání a inovace; informační a komunikační technologie v regionech jsou spolufinancovány především z Integrovaného operačního programu; síť TENT je spolufinancována z OP Doprava. Do tabulky doplněno dne z důvodu administrativní chyby v monitorovacím systému MONIT7+ 28

29 V průběhu roku 2 byla ukončena realizace 2 projektů, které se vztahují k naplňování prioritních témat earmarkingu, a to u jednoho projektu s prioritním tématem 29 Letiště (kde je celkově vyčerpáno 6,83 % alokace prioritního tématu) a 73 Opatření na zvýšení celoživotní účasti na vzdělávání a odborné přípravě, mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na snížení počtu osob s nedokončeným vzděláním, segregace předmětů podle pohlaví a zvyšování dostupnosti a kvality základního, odborného a terciárního vzdělávání a odborné přípravy, v rámci kterého dochází k výraznému čerpání ve výši 86,95 % k celkové alokaci. Alokace v prioritním tématu 6 Železnice má být použita na projekt železničního napojení letiště, jehož zahájení realizace se přepokládá koncem roku 2. U prioritního tématu 29 Letiště se v roce 2 realizací dvou projektů předpokládá nárůst čerpané alokace o dalších 4 procentních bodů. V roce 2 byly v realizaci 2 projekty, zaměřené na naplňování tématu s číselným kódem 52 Podpora čisté městské dopravy, naplňujících cca 3 % alokace tohoto prioritního tématu. Dalších 9 projektů s 37 % alokace tématu je před podpisem Smlouvy, a v průběhu roku 2 se předpokládá jejich realizace. V roce 2 byla vyhlášena výzva na předkládání projektů, spojených s inteligentními dopravními systémy ve veřejné dopravě, takže je možné očekávat realizaci projektů v roce 2, a tím i naplňování prioritního tématu 28 Inteligentní dopravní systémy. V rámci monitoringu celkového naplňování vybraných prioritních témat bylo ke konci roku 2 vyčerpáno 6,47 mil. EUR, tj. 5,26 % z celkové alokace earmarkingových témat. 2.2 Informace o souladu s právními předpisy Společenství V roce 2 nebyly při provádění OP zjištěny žádné případy nesouladu s právními předpisy Evropského společenství, a to ani na straně řídícího orgánu, tak ani na straně příjemců pomoci z operačního programu. Řídící orgán vydává systém řízené dokumentace zahrnující celý systém implementace OP, který je v souladu s legislativou ČR i EU. Systém řízené dokumentace po obsahové i formální stránce klade důraz na soulad s pravidly: hospodářské soutěže, veřejných zakázek, ochrany životního prostředí, podpory rovných příležitostí. Pravidla hospodářské soutěže Prostředky na realizaci OP jsou považovány za veřejné prostředky, na jejichž poskytnutí se vztahují příslušná pravidla EU, týkající se veřejné podpory a národní předpisy. Základní normou vymezující veřejnou podporu jsou články 87 až 89 Smlouvy o založení Evropského společenství. V souladu s těmito články jsou podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, neslučitelné se společným trhem, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy. Výjimky z tohoto základního pravidla jsou dále zakotveny ve Smlouvě o ES. V ČR je ochrana hospodářské soutěže realizována na základě zákona č. 43/2 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ústředním 29

30 orgánem státní správy, který zabezpečuje dohled nad dodržováním pravidel hospodářské soutěže, je dle zákona č. 272/996 Sb., Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Řádné dodržování pravidel hospodářské soutěže je zakomponováno v nastavení jednotlivých operačních programů. V rámci procesu posuzování žádostí o poskytnutí dotace je také zohledněn princip kontroly projektů z pohledu správné aplikace pravidel veřejné podpory. Veřejné zakázky V případě zadávání veřejných zakázek vyplývá z programové dokumentace OP pro všechny příjemce pomoci povinnost postupovat v souladu se zákonem č. 37/26 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, který reflektuje evropské zadávací směrnice 24/7/ES a 24/8/ES a současně podle doplňujících pravidel OP. Zadávání veřejných zakázek podléhá kontrole ze strany řídícího orgánu. Na základě proběhlých auditů a zkušeností z období přistoupilo Ministerstvo pro místní rozvoj (NOK) ve spolupráci s Ministerstvem financí (PCO) k vytvoření základního minima v oblasti zadávání zakázek, které nejsou upraveny zákonem. Cílem dokumentu Závazné postupy pro zadávání zakázek spolufinancovaných ze zdrojů EU, nespadajících pod aplikaci zákona č. 37/26 Sb., o veřejných zakázkách, v programovém období je proto stanovit pro všechny subjekty zapojené do procesu implementace kohezní politiky jednotný postup v oblasti zadávání zakázek nespadajících pod zákonnou úpravu. Tento dokument byl schválen Usnesením vlády ČR dne 2. ledna 29 č. 48. Transparentní zadávání veřejných zakázek je jedním z hlavních principů implementace operačních programů spolufinancovaných z rozpočtu EU, který dle legislativy ES musí být striktně dodržován, kontrolován a při jehož porušení mají být stanoveny adekvátní sankce v podobě odvodu odpovídající části dotačně poskytnutých prostředků. Proto bylo nutné danou problematiku sjednotit, k zadávání zakázek a postihu nerespektování stanovených principů přistupovat jednotně a transparentně bez ohledu na to, jednáli se o zakázky ne/spadající pod zákonnou úpravu. Ochrana životního prostředí Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 42/2 ze dne 27. června 2 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí je do právního řádu ČR promítnuta zákonem č. /2 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Podpora rovných příležitostí Princip podpory rovných příležitostí je uplatňován v souladu s Nařízením Rady (ES) č. 83/26, čl. 6 Rovnost žen a mužů a zákaz diskriminace. Tato kapitola výroční zprávy informuje o souladu legislativy ČR s legislativou EU. Popis zakomponování těchto klíčových oblastí do nastavení OP je uveden v kvalitativní analýze výroční zprávy, tj. v kapitole

31 2.3 Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění 2.3. Vyřazené projekty Tabulka 5 Statistika vyřazených projektů za ROP Moravskoslezsko k Počet projektů Zaregistrované projekty ukončených výzev v roce 2 Finanční objem v mil. Kč , , ,2 Nesplnění formálních náležitostí (N2) ,92 Nesplnění kritérií přijatelnosti (N) , Vyřazen na věcném hodnocení (N3) ,5 Projekt nedoporučen/neschválen (N2) 6 372,9 6 29,44 46, Projekt pozastaven (N6) Projekt nedokončen/stažen (N7) 4 85,3 Smlouva ukončena ze strany ŘO (N8) Z toho vyřazené projekty celkem Projekt vrácen k dopracování (N) Projekt nesplnil podmínky pro podpis smlouvy (N4) Projekt stažen žadatelem (N5) Zdroj: MSC29 k 5..2, kurz: 25,24 CZK/EUR Z projektů 44 přijatých k hodnocení ke dni bylo vyřazeno 482 projektů (42,3%) s celkovými veřejnými zdroji mil.kč (32%). Z toho 39 projektů bylo vyřazeno, v prioritních osách 2 a 4, kde podíl vyřazených projektů jak z hlediska počtu, tak z hlediska finančního objemu je něco více než 5% z projektů podaných v těchto prioritních osách, zatímco v prioritních osách a 3 je podíl vyřazených projektů méně než ¼ jek z hlediska počtu, tak i objemu prostředků. Většina projektů (8%) byla vyřazena z důvodu nízkého bodového hodnocení. Poměrně vysoká částka u projektů stažených žadatelem po jejich schválení je ovlivněna stažením velkého projektu Moravskoslezské vědecké knihovny, jehož alokace celkových veřejných zdrojů byla 57 mil.kč. Zbytek projektů stažených žadateli tvoří projekty stažené podnikateli v cestovním ruchu v době ekonomické krize a 3 projekty neziskových organizací, které byly staženy v letošním roce, protože se jim nepodařilo zajistit spolufinancování projektů. Tabulka 6 Statistika vyřazených projektů podle prioritních os za rok 2 Prioritní osa Prioritní osa 2 Prioritní osa 3 Prioritní osa 4 Počet Finanční objem v mil. Kč Počet Finanční objem v mil. Kč Počet Finanční objem v mil. Kč Počet Zaregistrované projekty ukončených výzev v roce , , , ,7 Z toho vyřazené projekty celkem 4, , , , ,46 2 4,63 2 2,55 Projekt vrácen k dopracování (N) Nesplnění formálních náležitostí (N2) Finanční objem v mil. Kč 3

32 Nesplnění kritérií přijatelnosti (N) Vyřazen na věcném hodnocení (N3) Projekt nedoporučen/ neschválen (N2) Projekt nesplnil podmínky pro podpis smlouvy (N4) 2,5 3 22, ,23 4, , ,8 Projekt stažen žadatelem (N5) 3 66, ,42 Projekt pozastaven (N6) Projekt nedokončen/stažen (N7) Smlouva ukončena ze strany ŘO (N8) Zdroj: IS Monit 7+ stav ke dni 5..2 Kurz: 25,24 CZK/EUR Ve výše uvedené tabulce je uveden stav projektů předložených ve výzvách, ukončených v roce 2 ke dni V prioritní ose byly vyřazeny pouze 4 projekty s minimálním objemem prostředků. V prioritní ose 2 bylo z projektů podaných v roce 2 vyřazeno 43 projektů, tj. necelá polovina (47,25 % ) z toho většina (74 %) z důvodu nesplnění minimální bodové hranice při věcném hodnocení projektů ve výzvách 2.4 infrastruktura rezidenčních služeb (6 z 2 podaných projektů) a 2.26podpora ubytovacích zařízení v cestovním ruchu, ve které hodnocením úspěšně prošla jen /3 projektů z 36 podaných, převážně pro nízké ekonomické hodnocení. V prioritní ose 3 bylo ke dni v jedné ukončené výzvě určené na vzdělávací infrastrukturu pro města od 5 do 5 tisíc obyvatel vyřazeno 33 projektů, tj. 25,2 % předložených projektů v roce 2, ale 4% projektů uvedené výzvy, většina z důvodu nedosažení minimální hranice bodů při věcném hodnocení projektů. Jediná výzva v prioritní ose 4, byla ukončena v říjnu 2, proto nebyla k datu vyhodnocena. Ve statistice vyřazených projektů jsou pouze 3 projekty vyřazené pro nesplnění formálních kritérií Identifikované nesrovnalosti a způsob jejich řešení ŘO ROP Moravskoslezsko evidoval ke dni celkem 69 případů podezření na nesrovnalost, z toho 58 případů bylo projednáno a uzavřeno Pracovní skupinou nesrovnalosti. Z toho v roce 2 nahlášeno bylo 42 případů, projednáno a uzavřeno bylo 32 případů. Nahlášené případy podezření na nesrovnalost vyjma těch, které byly zamítnuty pro zřejmou neopodstatněnost podezření, byly zavedeny do systému IS MSC 27. Tabulka 7 Počty nahlášených případů nesrovnalostí dle jednotlivých stavů (ke dni 3.2.2) Počet nesrovnalostí nahlášených na vnitřní úrovni (MSC27) Řešení opodstatněnosti Neopodstatněná nesrovnalost Opodstatněná nesrovnalost Nepotvrzená nesrovnalost Potvrzená nesrovnalost Celkem případů Zdroj: IS MSC 27 ke dni

33 Celková výše částek dotčených potvrzenými nesrovnalostmi (42 případů) činila 4,97 mil. Kč, přičemž částkou dotčenou nesrovnalostí se rozumí výše výdajů vztahující se k nesrovnalosti. Finanční objem udělených korekcí z této částky činí 2,74 mil. Kč. Výrazně nižší částka korekcí zahrnuje neoprávněně vyplacené prostředky, které příjemci byli povinni vrátit na základě platebního výměru nebo výzvy příjemci k vrácení prostředků, a dále procentuální finanční korekce, které jsou uplatňovány při zjištění nedostatků v realizaci veřejných zakázek ještě před proplacením. Historicky jsou v celkové částce dotčené nesrovnalostmi zahrnuty také případy z počátku programového období, které dle dnešních měřítek nesrovnalostmi nejsou (cca 28,4 mil. Kč), tj. které neměly finanční dopad. Nejčastěji jsou hlášeny případy, kdy došlo k proplacení nezpůsobilého či neoprávněného výdaje (celkově 24 případů, z toho 23 případů v roce 2) a případy podezření na porušení zákona č. 37/26 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů nebo porušení Metodického pokynu pro zadávání veřejných zakázek (dosud 29 nahlášených případů podezření, z toho 5 případů v roce 2; dosud potvrzeno bylo 7 nesrovnalostí tohoto typu, z toho 4 v roce 2 ). K prevenci výskytu nesrovnalostí je ze strany ÚRR MS poskytován konzultační servis příjemcům, jsou nabízena školení týkající se veřejných zakázek a finanční problematiky. Dokumentace k veřejným zakázkám je kontrolována ještě před podpisem smlouvy o poskytnutí dotace (bylali zakázka před podpisem smlouvy realizována), zintenzivnila se kontrola dodatků ke smlouvám příjemců s dodavateli. Dále ÚRR MS informuje o problematice nesrovnalostí v písemném zpravodaji, který distribuuje příjemcům i na svých www stránkách Problémy zjištěné auditním orgánem v souladu s auditní strategií OP V roce 2 byly auditním orgánem, resp. pověřeným auditním subjektem (PAS) provedeny v souladu s auditní strategií 2 systémové audity (auditovaná osoba: Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko) a 9 auditů na vzorku operací. U auditů operací PAS ověřoval, zda operace splňuje podmínky výběru pro operační program, zda se provádí v souladu se Smlouvou o poskytnutí dotace, zda vykázané výdaje souhlasí s účetními záznamy a s podklady vedenými příjemcem, jsou v souladu s předpisy Společenství a s předpisy ČR, zda příjemce obdržel veřejný příspěvek v plné výši, bez poplatků a prodlení. U auditů operací byly zjištěny tři nesrovnalosti, z toho jedna v oblasti veřejných zakázek a dvě v souladu dokumentace se skutečným stavem projektu (nerealizované dílčí části stavby stanoveno vrácení,259 mil.kč dotace do státního rozpočtu). V roce 2 byly PAS provedeny dva audity systémů, které byly zaměřeny na prověření spolehlivosti řídícího a kontrolního systému ŘO v oblasti veřejné podpory a implementace ROP. V oblasti veřejné podpory byly identifikovány nedostatky, které mají mírný dopad na fungování řídícího a kontrolního systému, zejména: nebyly stanoveny přesné kompetence pro oblast správy agendy veřejné podpory nebyl zajištěn audit trail o prověřování Čestných prohlášení o způsobilosti podniku v rámci kategorizace mikropodnik, malý nebo střední podnik nebyl zajištěn soulad Operačního manuálu s postupy prováděnými v IS Monit 7+ V auditované oblasti bylo nalezeno celkem 7 zjištění s nízkou mírou významnosti. Jedná se o provozní problémy, které nemají přímý dopad na fungování vnitřního řídícího a kontrolního systému. V auditu implementace ROP zaměřeném na prověření spolehlivosti řídícího a kontrolního systému PAS identifikoval 6 zjištění s vysokou mírou významnosti, zjištění se střední významností, 6 zjištění s nízkou významností a 3 nepodstatné chyby. 33

34 Jednalo se zejména: u výzvy č..2 a 4. nebyly zveřejněny na webových stránkách úřadu ŘO aktuálně platné hodnotící tabulky; v době hodnocení projektů průběžné výzvy byla platná MV schválená revidovaná kritéria. Při hodnocení byla použita kritéria schválená, ale v době hodnocení již revidovaná; nesoulad požadavků postupů uvedených v Operačním manuálu při hodnocení přijatelnosti a bodového hodnocení; metodický list č. 23 upravil schválenou výzvu v částech nejzazší možné datum ukončení projektu a určení minimální, popř. maximální hranice celkových způsobilých výdajů/dotace bez schválení ředitelem a předsedou RR; ŘO nestanovil konkrétní kritéria hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti doplňkových výdajů; PAS zjistil na vzorku 35 prověřovaných projektů z údajů IS Monit 7+, že lhůty proplácení ŽoP jsou proti požadavkům MFTK výrazně překračovány; analýza rizik k výběru projektů pro exante kontrolu nebyla déle než rok revidována; Operační manuál (OM) nezahrnuje mechanismus stanovení termínů expost kontrol na místě; při sečtení lhůt stanovených OM ( ) vychází lhůta od výběru projektu k financování po podpis Smlouvy o poskytnutí dotace na cca 37 kalendářních dní, což je v rozporu s MFTK, která stanovila 3 měsíce (tj. max. 92 kalendářních dní); PAS ověřil termíny uzavření Smluv o poskytnutí dotace u 6 projektů dle IS Monit 7+. Pouze v jednom případě byl dodržen termín uzavření smlouvy v souladu s MFTK; nedostatky v řízení dokumentace metodických listů; ŘO nemá nastaven postup pro nakládání se závěry zpráv z auditů PAS a jejich distribuci na auditované odbory; evidovaný stav v IS Monit 7+ neodpovídá aktuálnímu stavu projektu, nejsou dodržovány termíny pro zadávání informací do IS Monit 7+; postup kontroly Zprávy o zajištění udržitelnosti projektu popsaný v OM není rozpracován; nesoulad mezi zveřejněnými metodickými pokyny pro projekty vytvářející příjmy. PAS ověřil, že rizika vztahující se k auditovaným klíčovým požadavkům jsou řízeny přiměřeně; bylo provedeno ověření ošetření rizik proti podvodu. PAS zjistil, že vzhledem k postupu implementace ROP, dochází ke zvyšování úrovně ohrožení u rizika Neodhalení rizik a faktických problémů v udržitelnosti projektu. PAS dále zjistil, že nebyla provedena revize analýzy rizik pro výběr projektů ke kontrole exante na místě, což představuje nárůst rizika Neodhalení rizik a faktických problémů před uzavřením smlouvy s příjemci. Ve srovnání s auditem č. 3/29/P PAS identifikoval setrvalý trend u rizika Porušování předepsané metodiky při implementaci ROP v souvislosti s nedodržováním termínů stanovených v MFTK a u rizika Složitost a neprovázanost veškerých procesů definovaných Operačním manuálem v oblasti řízení dokumentace metodických listů. V průběhu auditního šetření byl v důsledku rozhodnutí vlády ČR o spolufinancování ROP zaznamenán dopad rizika Politické vlivy, které by způsobily změny legislativy EU a ČR, které však ŘO řídil a minimalizoval jeho dopad. 34

35 Naopak u rizika Nevhodný monitorovací systém došlo proti auditu č. 3/29/P k poklesu. Problémy v zadávání aktuálního stavu projektů v IS Monit 7+ však přetrvávají. Riziko Neetické jednání bylo přijetím Strategie proti podvodnému a korupčnímu jednání a aktualizaci Etického kodexu sníženo a došlo k posílení prevence proti potenciální korupci nebo podvodu Fyzické kontroly dle článku 3 Nařízení Komise (ES) č. 828/26 V roce 2 bylo Výborem Regionální rady schváleno k financování celkem 249 projektů. Za rok 2 bylo provedeno celkem 45 kontrol exante. Vztaženo k počtu schválených projektů, dosáhla realizovaná velikost vzorku 8,%. Provádění fyzických kontrol na místě u příjemce plní svůj cíl, jímž je ověřování věcné správnosti údajů uvedených v projektové žádosti, a rovněž ověřování skutečného stavu projektu. Kromě své kontrolní funkce plní tyto kontroly i svůj další cíl, který spočívá v konzultační rovině. Příjemci a garanti projektů ze strany řídícího orgánu tak mají ihned po schválení dotace příležitost se zeptat na záležitosti, které jim v administraci projektu nejsou jasné, či které se jim jeví jako problematické. Konzultační funkce těchto kontrol tak působí preventivně na další fáze realizace projektu. Velikost vzorku pro interim fyzické kontroly na místě dosáhla za rok 2 výše 44,3% (vztaženo k počtu 32 ukončených administrativních interim kontrol). Přestože není v průběhu roku výše velikosti vzorku prakticky říditelná (závisí na počtu předložených Žádostí o platbu v daném období a poměru průběžných a závěrečných žádostí), přesáhla průměrná velikost vzorku horní hranice odhadovaného intervalu (2535%). V tomto smyslu lze dosažené procento vzorku 44,3% považovat za potvrzení funkčnosti nastavení kontrolního systému, s upozorněním na rizika v oblasti kapacitního zajištění v případě přechodného nebo dlouhodobého dalšího růstu. Interim fyzická kontrola na místě byla ukončena u 39 Žádostí o platbu. V rámci fyzických interim kontrol bylo zkontrolováno ,46 Kč způsobilých výdajů, z toho objem kontrolou odhalených nezpůsobilých výdajů činil ,95 Kč. Vztaženo k proplacenému finančnímu objemu tak dosáhla chybovost příjemců,66% z výše uvedeného celkového objemu s těmito závěry: 47 kontrol bez zjištěných nedostatků; u 9 kontrol byla zjištěna různá porušení závazných podmínek Smlouvy o poskytnutí dotace (přečerpaný rozpočet, nedoložené nebo neuskutečněné stavební práce a dodávky, v jednom případě nebyla dodržena environmentální kritéria, drobnější pochybení se objevovala ve mzdové oblasti, apod.). S výsledným krácením Závěrečných žádostí o platbu bez uložení nápravných opatření; u 2 kontrol bylo uloženo nápravné opatření, které příjemce v uloženém termínu splnil. Jednalo se o vrácení finančních prostředků za neuskutečněné, ale již proplacené výdaje. Z výše uvedených výsledků je zřejmé, že nastavení kontrolního systému je schopno identifikovat množství drobných i větších pochybení příjemců. K nejčastějším patří zařazení nezpůsobilých výdajů mezi způsobilé, nedodržení závazných postupů a smluvních podmínek (nejčastěji v oblasti změn projektů a veřejných zakázek), dále pak neprůkaznost předkládaných dokladů, zařazení nedodaného produktu nebo služby do Žádosti o platbu (nedůsledná kontrola dodavatelských faktur u příjemců), přečerpání schválených rozpočtových položek. Funkčnost nastavení kontrolního systému ŘO tak, dle našeho názoru, zaručuje solidní míru jistoty, že příjemci vykazované výdaje schválené řídícím orgánem k proplacení jsou skutečné, že produkty nebo služby byly poskytnuty v souladu 35

36 s rozhodnutím o schválení, že žádosti příjemce o úhradu jsou správné a že operace a výdaje jsou v souladu s legislativou ČR a pravidly Společenství Personální zajištění V roce 2 se nevyskytl žádný zásadní problém v personální oblasti. V průběhu roku 2 došlo k posílení počtu zaměstnanců na odboru vnitřních věcí, plateb, programování a metodiky a to celkem o 8 pracovních pozic. Bylo přijato celkem 3 zaměstnanců, 5 zaměstnankyň odešlo na mateřskou dovolenou, 2 zaměstnankyně se vrátily z mateřské dovolené. Pracovní poměr ukončilo 5 zaměstnanců a zaměstnanec čerpal pracovní volno dle 99 odst. 3 zákona č. 262/26 Sb. Zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Počet zaměstnanců Regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko ke konci 2 byl 3 (po přepočtu na plné úvazky činí počet zaměstnanců,88; z toho je 97,88 zaměstnance placeno z TP ŘO). Fluktuace za rok 2 dosáhla úrovně 4,8% a nemocnost,6%. Více informací v kapitole Moravskoslezsko Zajištění administrativní kapacity Řídícího orgánu ROP Monitorovací systém V oblasti monitorovacího systému se nevyskytly žádné závažnější problémy. Připomínky k úpravám systému Benefit 7+, Monit 7+ a MSC27 se standardně řeší na jednání příslušných pracovních skupiny (PS Monitoring, PS Jednotný monitorovací systém) Absorpční kapacita V roce 2 se neprojevily významné problémy ve schopnosti regionu Moravskoslezsko využívat nabídnuté prostředky ROP MS. Převis zájmů u soutěžních výzev v oblastech podpory.3 vozidla veřejné dopravy a dopravní terminály, 2. sociální služby, 2.2 cestovní ruch, 3.2 malá města se pohyboval v rozmezí od,5 do 3 násobku nabízené alokace, u poslední výzvy na rozvoj venkova byl zájem šestinásobný. K nevyčerpání alokace výzev došlo zejména u výzev na podporu rekonstrukcí silnic 2. a 3. třídy a pořízení železničních kolejových vozidel z důvodu cca půlročního posunu v přípravě části projektů, u železničních vozidel navíc z důvodu rozhodnutí Českých drah nečerpat celou alokaci na železniční vozidla, ale použít část těchto prostředků na zatraktivnění železniční dopravy formou rekonstrukce terminálu veřejné dopravy osob navazujících na železnici. Nedostatečný pokrok ve využití prostředků ROP MS v oblastech jako jsou podpora rozvoje letiště Ostrava, podpora zdravotnictví, nebo IPRM města Ostravy nejsou způsobeny nedostatkem vhodných projektů, ale zpožďováním jejich přípravy Problémy v implementaci projektů Řídící orgán ROP Moravskoslezsko neeviduje žádný závažný problém při implementaci projektů. Přesto se v průběhu roku 2 vyskytly některé problémy malé či střední závažnosti v rámci implementace, na které byl Řídící orgán nucen reagovat. Společné problémy v implementaci Rozhodnutí Vlády ČR o zastavení poskytování příspěvku státního rozpočtu na spolufinancování projektů realizovaných z ROP MS od roku 2, které bylo schváleno usnesením Vlády ČR č. 563 ze dne. 8. 2, vneslo nejistotu mezi příjemce dotace. Regionální rada nezastavila realizaci programu a ve smlouvách s příjemci podepisovaných po uvedeném datu si vyhradila právo snížení 36

37 dotace v závislosti na dostupnosti spolufinancování ze státního rozpočtu. Nicméně nejistota u příjemců způsobila zpomalení tempa nově podepisovaných smluv v posledním čtvrtletí roku 2 a způsobila i zpoždění při zahájení fyzické realizace projektů. Vzhledem k nejasnosti ve financování projektů ROP MS došlo i k posunu termínu pro dokládání příloh ke smlouvám o poskytnutí dotace, což mělo zejména vliv na projekty schválené v rámci 3. kola výzvy v oblasti podpory 3.2 Subregionální centra. Po korekci rozhodnutí Vlády ČR č. 675 ze dne došlo k vyjasnění situace a k postupnému zrychlení tempa uzavírání smluv a realizace projektů. Narůstá zpoždění v realizaci Integrovaných plánů rozvoje Statutárního města Ostravy Řídící orgán ROP MS zvýšil pozornost v oblasti plnění plánů realizace dvou IPRM schválených Statutárnímu městu Ostrava a v říjnu 2 byla spuštěna webová aplikace, do které jsou statutárními městy, realizujícími integrované plány rozvoje měst, zadávány aktuální informace o stavech projektů realizovaných nebo připravovaných v rámci jednotlivých IPRM. V návaznosti na uvedená data a aktualizace harmonogramu posuzuje Řídící orgán ROP MS plnění pravidla n+ u finančních harmonogramů. Případné identifikované problémy s čerpáním jsou řešeny na úrovni vedení ÚRR a vedení jednotlivých měst. Posun termínů realizace u některých projektů Moravskoslezského kraje v dílčích případech (silnice 2. a 3. třídy, železniční napojení letiště) dochází k posunům termínů předložení projektů připravovaných Moravskoslezským krajem, proti informacím na základě kterých byl konstruován plán výzev. Pro projekty financované z přesunů alokace ve verzi 2 ROP MS není v aktuálním rozpočtu a rozpočtovém výhledu Moravskoslezského kraje zajištěno spolufinancování z důvodu, že schválení verze 2 ROP MS se protáhlo do prosince 2. Zvyšující se počet uplatňování více/méně prací u stavebních částí projektů ve vztahu ke způsobilosti výdajů a v souladu se zákonem o veřejných zakázkách byla ustavena pracovní skupina, která posuzuje jednotlivé případy a rovněž zajišťuje tak jednotný standardní postup při řešení jednotlivých změn. Zkušenosti při posuzování více/méně prací pak povedou k úpravám příslušné metodiky, ve kterých je řešena uvedená problematika. Opožděné předkládání monitorovacích zpráv s žádostí o platbu a hlášení o pokroku příjemci oproti plánovanému harmonogramu. Dílčí problémy v implementaci Zpoždění kontrol dokumentace k veřejným zakázkám zadávaným příjemci podpory uvedená skutečnost nastala z důvodu odchodu dvou pracovníků specializovaných na kontrolu procesu veřejných zakázek v průběhu letních měsíců 2 a rovněž z významného nárůstu požadavků příjemců na platby. V průběhu podzimu byly pracovní pozice obsazeny novými zaměstnanci a rovněž byla využita kapacita externích konzultačních firem, které prováděly kontrolu dokumentace k veřejným zakázkám. Na základě uvedených skutečností bylo rozhodnuto o outsourcingu části kontrol veřejných zakázek od roku 2, aby bylo možné reagovat na zvýšené požadavky příjemců podpory na kontrolu veřejných zakázek. Inovace v implementaci programu Zavedení nového systému podávání žádostí o platbu Zkušenosti, které byly získány náběhem na institut modifikovaných plateb, jednoznačně potvrdily jejich užitečnost a efektivitu. Náběh byl postupný, rostoucí v posledním čtvrtletí roku 2. Souhrnně za celý rok 2 (reálně tedy za jeho cca posledních 5 měsíců) bylo příjemci podáno 42 modifikovaných žádostí o platbu, z toho počtu bylo 37 proplaceno, v celkové výši proplacené dotace Kč. Průměrná výše dotace na jednotlivou Žádost o platbu činila Kč, průměrná 37

38 doba administrace se pohybovala na hodnotě 3,3 dnů. Na druhé straně je potřeba si uvědomit, že zkrácení lhůt a zjednodušení procesu je v tomto schématu dosaženo částečně vyloučením některých položek rozpočtu náročnějších na kontroly z modifikované žádosti o platbu, a tím i částečným posunem části kontrolních činností směrem k závěrečným platbám. Řídící orgán ROP MS na základě dobrých zkušeností s elektronickým podáváním tzv. modifikovaných žádostí o platbu koncem roku 2 zahájil přípravu povinného elektronického podávání standardních expost žádostí o platbu. Nový systém podávání žádostí o platbu je funkční od února 2 prostřednictvím aplikace Přehled účetních dokladů (PUD) na webu Regionální rady Moravskoslezsko. Tato aplikace je již využívána při tzv. modifikovaných platbách. Příjemci podpory mohli získat podrobné informace o změnách v systému podávání žádostí o platbu na školeních a seminářích pořádaných Úřadem Regionální rady. Pozitivní efekty elektronizace žádostí o platbu: zjednodušení podávání žádostí o platbu, eliminace chybovosti ulehčení komunikace mezi příjemcem dotace a Úřadem Regionální rady Moravskoslezsko zajištění přehledu pro příjemce o aktuálním stavu podané žádosti o platbu 2.4 Případné změny v souvislosti s prováděním operačního programu 2.4. Vnější změny s dopadem na provádění OP Nejvýznamnějším vnějším faktorem, který ovlivnil průběh realizace ROP MS bylo usnesení Vlády ČR č. 563 ze dne. 8. 2, kterým měl být od roku 2 zrušen příspěvek státního rozpočtu na spolufinancování projektů realizovaných z ROP MS. V návaznosti na toto rozhodnutí vlády schválil Výbor regionální rady svým usnesením č. 42/426 ze dne snížení maximální míry dotace Regionální rady pro projekty nezakládající veřejnou podporu, podané ve výzvách vyhlášených ve 2. pololetí 2, a u všech projektů podaných v průběžných výzvách po dni. 8. 2, na 85%, tedy na podíl poskytovaných dotací ze zdrojů EU. Současně bylo u všech smluv o poskytnutí dotace uzavíraných po přidáno ujednání, kterým si Regionální rada vyhrazuje právo snížit míru dotace z 92,5% na 85% v závislosti na dostupnosti spolufinancování státního rozpočtu. Vyjednáváním Asociace krajů a Svazu měst a obcí s vládou ČR bylo dosaženo změny stanoviska Vlády, kdy Vláda ČR usnesením č. 675 a návazně usnesením č. 64 ze dne 9. ledna 2 rozhodla, že spolufinancování státního rozpočtu nebude od.. 2 poskytnuto projektům schváleným po datu Výbor Regionální rady na základě propočtu předpokládaného objemu národních veřejných zdrojů generovaných na projektech veřejných subjektů usnesením č. 44/458 ze dne rozhodl, že projekty podané ve výzvách vyhlášených před srpnem 2, bez ohledu na datum schválení projektů, obdrží dotaci v maximální výši dle výzvy (s výjimkou průběžných výzev). Tento postup umožňující neměnit míru dotace u již schválených projektů a výzev vyhlášených do poloviny roku 2 je založen na flexibilním modelu financování, v rámci kterého lze díky přebytku veřejných zdrojů navýšit míru dotace ze zdrojů EU na projekty podané před datem.8.2. Realizaci ROP nadále ovlivňuje posilování kurzu české koruny proti EURu, který z 29, Kč/EUR na začátku programového období (leden 27) posílil na 24,758 Kč/EUR v prosinci 2. Průměrný kurz, kterým byly v roce 2 provedeny platby byl 25,87 Kč/EUR. 38

39 2.4.2 Změny v provádění OP Po předchozích neoficiálních konzultacích byla dne Evropské komisi odeslána oficiální žádost o změnu ROP MS. Do této žádosti byly zahrnuty změny ROP MS schválené na 7. až 9. zasedání Monitorovacího výboru v červnu až prosinci 29. Po třech kolech připomínek schválila Evropská komise rozhodnutím č. K(2) 868 ze dne , kterým schválila verzi 2 ROP MS. Tímto rozhodnutím byl schválen přesun prostředků ze zrušeného projektu Moravskoslezské vědecké knihovny na podporu infrastruktury pro vzdělávání, zdravotnictví a sociální služby. Prostředky na zdravotnictví byly dále navýšeny na úkor regenerace brownfields a rovněž byly navýšeny prostředky na rekonstrukce silnic II. a III. třídy na úkor podpory rozvoje letiště Ostrava. Dále, kromě dalších drobnějších změn byly upraveny podmínky pro projekty regenerace brownfields financované návratnou formou nástrojem JESSICA. 2.5 Případná podstatná změna V roce 2 nedošlo v žádné z operací k podstatné změně dle čl. 57 obecného nařízení. 2.6 Doplňkovost s jinými nástroji Základní rámec rozhraní a koordinace mezi programy financovanými z ERDF, ESF a EAFRD stanovil NSRR, podrobněji pak jednotlivé programy. V dohodnutém rámci zastává zásadní roli Národní orgán pro koordinaci (NOK), který zastřešuje koordinaci všech aspektů implementačního systému NSRR, a Řídící a koordinační výbor (ŘKV) v roli Monitorovacího výboru NSRR. Z důvodu obdobného či synergického zaměření části intervencí je realizována spolupráce mezi ROP MS a některými programy. Potřeba užší spolupráce ROP MS s Integrovaným operačním programem (IOP) či operačními programy financovanými z ESF (OP LZZ a OP VK) je žádoucí pro dosažení synergického efektu těchto programů zejména v oblasti integrovaného rozvoje měst, resp. vzdělávacích a sociálních služeb. Koordinace ROP MS s Operačním programem Doprava (OP D) a Programem rozvoje venkova (PRV) financovaným z EAFRD je žádoucí, zejména pro zamezení překryvů mezi těmito programy. Pro prohloubení spolupráce mezi ŘO ROP MS a ŘO IOP a OP D byly uzavřeny dohody o vzájemné spolupráci, za účelem koordinace při vyhlašování výzev, spolupráce v oblastech, kde je koordinovaný postup žádoucí a vzájemné informovanosti o přípravě a realizaci jednotlivých aktivit. Spolupráce ŘO ROP MS s řídícími orgány OP D a IOP je realizována zastoupením obou ŘO v Monitorovacím výboru ROP MS, dále koordinačními schůzkami na úrovni ředitelů ÚRR a ŘO OP D. Mezi MMR, ŘO IOP a všemi ROPy probíhala také intenzivní spolupráce v oblasti integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM), zejména při přípravě podmínek pro poskytování pomoci na základě IPRM a to na bázi Pracovní skupiny pro koordinaci urbánní politiky (PS KUP). Na úrovni této pracovní skupiny je řešena zejména spolupráce a vzájemná bonifikace projektů zařazených do IPRM. Koordinace ROP MS, IOP a PRV je zajištěna na úrovni Regionální pracovní skupiny pro koordinaci intervencí ROP MS a IOP s PRV, složené z regionálních zástupců ŘO těchto programů. Vzhledem k tomu, že spolupráce s IOP probíhá na úrovni výše uvedené PS KUP, na úrovni této regionální pracovní skupiny je kladen důraz zejména na spolupráci ROP MS s PRV, která probíhala zejména prostřednictvím vzájemné výměny informací o zkušenostech a snah o zamezení překryvů mezi oběma programy. Na základě uzavřených dohod a výstupů z koordinačních schůzek je dohodnuto mezi ŘO ROP MS a ŘO IOP, PRV, OPŽP, OPPI a ŘO programů ESF (OP LZZ a OP VK) vzájemné předávání dat o projektech 39

40 vybraných k realizaci (zejména prostřednictvím MSC27 je všem ŘO umožněno získávat informace o ostatních OP). Vazby na aktivity projektů ostatních OP jsou ze strany ROP MS zohledňovány také při hodnocení projektů předkládaných do ROP MS prostřednictvím zvýhodnění projektů s těmito vazbami (synergické vazby má ROP MS zejména s OP VK a OP LZZ v oblasti vzdělávání či sociálních služeb). ŘO ROP MS informuje žadatele o možnosti a podmínkách obdržení tohoto zvýhodnění v dokumentaci pro žadatele, resp. v textu výzev k předložení žádostí o dotaci. Ke dni obdrželo bodové zvýhodnění 9 projektů za synergii s OP VK v oblasti vzdělávání (z toho projektů v roce 2) a dalších 5 projektů za synergii s OP LZZ v oblasti sociálních služeb (všechny v roce 2). Tabulka 8 Synergické vazby Zpracovatel formuláře: Řídící orgán ROP Moravskoslezsko Regionální Rada Moravskoslezsko Tematická oblast*: Rozvoj cestovního ruchu Synergické oblasti podpory OP/ROP* ROP MS 2.2 Rozvoj cestovního ruchu Návaznost na oblasti podpory OP/ROP2* 2.4 Marketing regionu IOP 4.a Národní podpora rozvoje cestovního ruchu 5. Národní podpora využití potenciálu kulturního dědictví Je uzavřena dohoda o spolupráci mezi ŘO (PP) a ŘO (NP) ANO Zhodnocení fungování koordinačních mechanismů mezi ŘO(PP) a ŘO (NP) nastavených v dohodách mezi ŘO/ v programové dokumentaci/ dalších koordinačních mechanismů, vč. popisu formy (např. zasílání plánu výzev, zasílání zpráv o realizaci/výročních zpráv, účast na ŘKV/ tematických mikrotomech** svolaných pod KV/ monitorovacích výborech/pracovních skupinách/výročních konferencích, informace na seminářích pro žadatele/ příjemce, informace v PPŽ/ PPP, aj.): Oblast využití potenciálu kulturního dědictví (vazba ROP MS 2.2, IOP 5.) je ze strany ROP po dohodě se zprostředkujícím subjektem IOP řešena zacílením výzev ROP na projekty IOP. Body za synergické kritérium by získaly všechny předložené projekty v rámci ROP, proto není bonifikace v tomto případě aplikována. V roce 2 byla v ROP MS vyhlášena řízená výzva zaměřená na Doprovodné aktivity navazující na projekt Dolní oblast Vítkovice realizovaný v IOP. Ke dni nebyla tato výzva ukončena a nebyl v ní předložen žádný projekt. V oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu (vazba ROP MS 2.4, IOP 4.a) nebyla dosud ze strany ROP MS bonifikace uplatňována. Přehled synergických projektů naplňujících danou vazbu sestava MSC22, v případě, že ŘO nevyužívá ke sledování všech synergických vazeb systém MSC27, uvede vlastní evidenci synergických projektů. ROP MS nemá v sestavě MSC22 žádné synergické projekty. Komentář k tabulce a další informace o synergických projektech (celkový počet synergických projektů, nejčetnější synergická oblast, počet nevykazovaných vazeb v sestavě z důvodu přejití NP/PP do negativního stavu, ): K datu nebyl v této tematické oblasti žádný synergický projekt. Problémy a identifikovaná rizika při zajištění vazby řídícími orgány, přijatá opatření: žádné Náměty na jednání koordinačního výboru/tematického mikrotýmu: žádné Další poznámky: žádné Vypracoval: Ing. Lenka Bartošová 4

41 Zpracovatel formuláře: Řídící orgán ROP Moravskoslezsko Regionální Rada Moravskoslezsko Tematická oblast*: Sociální integrace ROP MS 2..2 Rozvoj infrastruktury sociálních služeb Synergické oblasti podpory OP/ROP* 3. Rozvojové póly regionu 3.2 Subregionální centra 4. Rozvoj venkova Návaznost na oblasti podpory OP/ROP2* Tematická oblast*: OP LZZ 3. Podpora sociální integrace a sociálních služeb 3.2 Podpora sociální integrace příslušníků romských lokalit Vzdělávání ROP MS 2.. Rozvoj infrastruktury pro vzdělávání Synergické oblasti podpory OP/ROP* 3. Rozvojové póly regionu 3.2 Subregionální centra 4. Rozvoj venkova OP VK. Zvyšování kvality vzdělávání Návaznost na oblasti podpory OP/ROP2*.2 Rovné příležitosti dětí a žáků, včetně dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.3 Další vzdělávání pracovníků škol a školských zařízení 2. Vyšší odborné vzdělávání 3. Usnadnění individuálního přístupu obyvatel ČR k dalšímu vzdělávání a zvýšení jejich motivace k celoživotnímu učení Je uzavřena dohoda o spolupráci mezi ANO ŘO (PP) a ŘO (NP) Zhodnocení fungování koordinačních mechanismů mezi ŘO(PP) a ŘO (NP) nastavených v dohodách mezi ŘO/ v programové dokumentaci/ dalších koordinačních mechanismů, vč. popisu formy (např. zasílání plánu výzev, zasílání zpráv o realizaci/výročních zpráv, účast na ŘKV/ tematických mikrotomech** svolaných pod KV/ monitorovacích výborech/pracovních skupinách/výročních konferencích, informace na seminářích pro žadatele/ příjemce, informace v PPŽ/ PPP, aj.): Dílčí/oblast podpory 2.., 2..2, 3.2 a 4.: V oblasti sociální integrace (vazba ROP MS OPLZZ) i v oblasti vzdělávání (vazba ROP MS OPVK) mohou žadatelé předkládající projekt do ROP MS obdržet zvýhodnění za synergii s OP LZZ, resp. OP VK. ŘO ROP MS informuje žadatele o možnosti a podmínkách obdržení tohoto zvýhodnění v dokumentaci pro žadatele, resp. v textu výzev k předložení žádostí o dotaci. Ke dni obdrželo bodové zvýhodnění za synergii 9 projektů za synergii s OP VK v oblasti vzdělávání (jednalo se o zvýhodnění projektů předložených v rámci dílčí oblasti podpory ROP MS 2..) a dalších 5 projektů za synergii s OP LZZ v oblasti sociálních služeb (jednalo se o zvýhodnění projektů předložených v rámci dílčí oblasti podpory ROP MS 2..2). ROP MS zvýhodňuje za synergii s již realizovanými nebo schválenými projekty OP LZZ/OP VK. Podmínkou obdržení bodového zvýhodnění je prokázání vazby mezi projektem předkládaným do ROP MS a projektem realizovaným nebo schváleným v rámci OP VK/OP LZZ. ŘO ROP MS se s zprostředkujícími subjekty OP VK i OP LZZ dohodl na potvrzování synergické vazby mezi projekty. ŘO ROP MS informuje zprostředkující subjekty OP VK a OP LZZ o plánovaných výzvách ROP MS. Oblast podpory 3. : V oblasti podpory 3. ROP MS jsou předkládány pouze projekty na Integrované plány rozvoje měst (IPRM) a dílčí projekty, jejichž prostřednictvím jsou schválené IPRM realizovány. Integrované plány rozvoje měst jsou významným nástrojem zajištění synergie mezi operačními programy. Projekty zahrnuté do IPRM ROP MS mohou při předložení v rámci 4

42 tematických operačních programů získat bonifikaci ve výši %, a to na základě Usnesení vlády ČR ze dne č. 883 k hlavním zásadám pro přípravu, schvalování a hodnocení IPRM. Nejčastějšími vazbami IPRM předložených do ROP MS jsou vazby na OP Životní prostředí (obsahují čtyři ze schválených IPRM), OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (obsahují dvě ze schválených IPRM). ROP MS v případě IPRM (a tedy ani v celé oblasti podpory 3.) neuplatňuje bodové zvýhodnění za synergii (dílčí projekty IPRM jsou hodnoceny podle míry souladu s daným IPRM ROP MS, udělování bodového zvýhodnění za synergii s jinými OP zde tedy není ze strany ROP MS relevantní). Přehled synergických projektů naplňujících danou vazbu sestava MSC22, v případě, že ŘO nevyužívá ke sledování všech synergických vazeb systém MSC27, uvede vlastní evidenci synergických projektů. ROP MS nemá v sestavě MSC22 žádné synergické projekty. Komentář k tabulce a další informace o synergických projektech (celkový počet synergických projektů, nejčetnější synergická oblast, počet nevykazovaných vazeb v sestavě z důvodu přejití NP/PP do negativního stavu, ): Ke dni bylo v těchto tematických oblastech zaznamenáno 9 synergických projektů v oblasti vzdělávání a dalších 5 synergických projektů v oblasti sociálních služeb. Problémy a identifikovaná rizika při zajištění vazby řídícími orgány, přijatá opatření: žádné Náměty na jednání koordinačního výboru/tematického mikrotýmu: žádné Další poznámky: žádné Vypracoval: Ing. Lenka Bartošová Pozn.: *definováno v Metodickém doporučení k zajištění synergických vazeb mezi OP (Příloha č. a 2) ** viz Příloha k rozhodnutí č. 235/29 ministra pro místní rozvoj 2.6. Využití nástrojů finančního inženýrství EU V Regionálním operačním programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko, schváleném Evropskou komisí dne , deklarovala Regionální rada jakožto řídící orgán tohoto programu možnost využití Iniciativy JESSICA prostřednictvím fondů rozvoje měst, které budou městům zprostředkovávat kapitál, úvěry či záruky s tím, že bližší forma implementace iniciativy JESSICA bude předmětem dalších vyjednávání Řídícího orgánu ROP s Evropskou komisí a Evropskou investiční bankou (EIB). Na základě studie proveditelnosti zpracované v roce 29 bylo Výborem Regionální rady v prosinci 29 rozhodnuto o uzavření smlouvy s Evropskou investiční bankou na realizaci nástroje finančního inženýrství JESSICA, a to zadáním zakázky Evropské investiční bance na založení Holdingového fondu JESSICA. Změnou operačního programu byla uvolněna část alokace oblasti podpory 2.3 ve výši 56,92 mil. Kč. Důvodem pro vyčlenění prostředků právě z této oblasti podpory byl zejména malý zájem žadatelů o podporu projektů regenerace brownfields, které lze (v důsledku omezení daných operačním programem) regenerovat pouze pokud jsou ve vlastnictví veřejných subjektů a mají převažující budoucí nekomerční využití. Tato omezení byla rovněž změnou operačního programu odstraněna v případě financování regenerace brownfields prostřednictvím nástroje finančního inženýrství JESSICA. Aktivity v souvislosti s implementací nástroje JESSICA v roce 2: podpis Smlouvy o financování holdingového fondu JESSICA mezi Regionální radou Moravskoslezsko a Evropskou investiční bankou v Praze; do holdingového fondu bude převedeno 2 milionů EUR z ROP Moravskoslezsko, Regionální rada Moravskoslezsko oficiálně zaslala Evropské komisi změny operačního programu, jejichž součástí bylo mj. také převedení prostředků do Iniciativy JESSICA, 42

43 v Ostravě proběhl pracovní seminář na téma JESSICA, a to za účasti zástupců EIB, municipalit MSK, bankovních institucí, poradenských společností a vlastníků nemovitostí výzvou k předkládání projektů zahájena administrace přesunu 2 mil. EUR z ROP MS do holdingového fondu JESSICA založeného smlouvou mezi Regionální radou MS a Evropskou investiční bankou ze dne , Výbor Regionální rady Moravskoslezsko jmenoval po předchozí nominaci a konzultaci s EIB na svém 37. zasedání dne členy Investiční rady Holdingového fondu JESSICA. Tato Rada vykonává vrcholný dohled nad prací fondu, připravuje investiční strategii nebo schvaluje výběr Fondů rozvoje měst, podepsána smlouva mezi Regionální radou Moravskoslezsko a EIB o uvolnění dlouhodobého experta z řad Úřadu Regionální rady Moravskoslezsko, jež se bude podílet na administraci fondu, a tím budovat znalostní a zkušenostní bázi v rámci Regionální rady, první jednání Investiční rady holdingového fondu JESSICA v sídle EIB v Lucembursku, Výbor regionální rady schválil projekt na převedení 2 mil. EUR (56,92 mil. Kč) do holdingového fondu JESSICA (korunový ekvivalent 2 mil. EUR byl stanoven kurzem ECB ze dne schválení převodu Výborem regionální rady), proplaceno 56,92 mil. Kč ve prospěch holdingového fondu JESSICA na účet Evropské investiční banky. Po odečtení zálohy na poplatky za řízení fondu byla zbývající částka (tj. 477,57 mil. Kč) poukázána na depozitní účet u české banky, vybrané na základě poptávacího řízení. Z tohoto účtu budou následně poskytovány prostředky Fondům městského rozvoje pro financování projektů rozvoje měst, a to dle schváleného podnikatelského plánu, proběhla písemná procedura jednání Investiční rady holdingového fondu, ve které byla schválena kritéria pro výběr fondů městského rozvoje, na svém 2. zasedání schválil Monitorovací výbor ROP Moravskoslezsko vylučovací, výběrová a hodnotící kriteria pro výběr fondů rozvoje měst Holdingovým fondem JESSICA a vzal na vědomí informaci o průběhu realizace finančního nástroje JESSICA, druhé setkání členů Investiční rady v Ostravě, na kterém Investiční rada schválila text Výzvy k vyjádření zájmu a zmocnila EIB k učinění kroků potřebných k vyhlášení Výzvy pro vyjádření zájmu, jejíž vyhlášení ze strany EIB bylo plánováno na leden 2, rozhodnutím Evropské Komise K(2) 868 byla schválena verze 2 ROP Moravskoslezsko, která v případě financování regenerace brownfields prostřednictvím fondu rozvoje měst nástroje finančního inženýrství JESSICA, kromě regenerace brownfields ve vlastnictví veřejných subjektů s převažujícím budoucím nekomerčním využitím umožňuje také regenerace brownfields ve vlastnictví soukromých subjektů a regeneraci brownfields pro podnikatelské účely). 43

44 2.6.2 Integrované plány rozvoje měst Stav realizace IPRM Tabulka 9 Stav realizace jednotlivých IPRM v rámci ROP MS Alokace IPRM v mil. EUR Počet předlože ných projektů Finanční nároky v žádostech v mil. EUR Podíl na alokaci IPRM v % Počet projektů v realiza ci Projekty v realizaci v mil. EUR Podíl na alokaci IPRM v % Proplace né výdaje v mil. EUR Podíl na alokaci IPRM v % IPRM Opava 6,3 6 6,3,2 4 2,32 76,38 5,54 34,35 2 IPRM Ostrava Magnet regionu 22,85 2 3,6 5,8 2 3,6 5,8,5,66 3 IPRM FrýdekMístek 9,25 6 9,34,97 3 4,69 5,7 3,72 4,22 4 IPRM Karviná 6,64 6 9,5 54,39,9,42,83 4,99 5 IPRM Havířov,9 5 3,36 2,47 2 6,8 54,82 3,57 32,9 6 IPRM Ostrava Pól rozvoje 4,64 2,36 5,8 IPRM Zdroj: IS Monit 7+, stav ke dni 5..2, Použitý měnový kurz: 25,24 CZK/EUR V rámci kontinuální výzvy č k předkládání projektů v rámci IPRM, která byla ukončena ke dni bylo předloženo 9 projektů s požadovanou alokací ve výši 45,42 mil. Kč, z čehož byly všechny projekty schváleny a realizovány. V prosinci roku 29 byla vyhlášena kontinuální výzva č k předkládání projektů v rámci integrovaných plánů rozvoje měst, která bude ukončena ke dni Celková alokace na celou výzvu činí,5 mld. Kč. V rámci této výzvy bylo doposud předloženo 7 projektových žádostí v celkové výši dotace 9,66 mil. Kč, z čehož 3 projekty ve výši 36,7 mil. Kč jsou v realizaci a 8 projektů je doporučeno k financování. Ke dni úspěšně probíhá realizace IPRM statutárních měst Opava, FrýdekMístek a Havířov, která k tomuto datu předložila projekty naplňující celou schválenou alokaci. Rovněž realizace projektů těchto měst probíhá úspěšně všem již byla proplacena větší polovina celkové alokace, městu Opava 76,38%. Město Karviná předložilo projekty pokrývající polovinu alokace IPRM. Zbývající projekty by měly být předloženy do konce roku 2, což představuje zhruba roční zpoždění oproti původně schválenému harmonogramu realizace IPRM. Další zpoždění hrozí u projektu městského stadionu z důvodu nevyjasněnosti spolufinancování. S velkými problémy se potýkají oba IPRM v Ostravě, které doposud předložily zlomek svých projektů a v procesu realizace mají pouze 2 projekty. V rámci kontinuální výzvy č došlo ke dni k doplnění této výzvy o nového oprávněného žadatele vysoké školy, realizující projekt v rámci IPRM a dále také o doplnění relevantních indikátorů. Změny ve struktuře financování IPRM Z uzavřených smluv mezi Regionální radou regionu soudržnosti ROP MS a jednotlivými statutárními městy vyplývá závazek alokovat finanční prostředky z rozpočtu Regionální rady ve prospěch jednotlivých měst za účelem realizace integrovaných plánů rozvoje měst a jejich dílčích projektů. 44

45 Uvedené alokace jednotlivým městům zahrnují zdroje ERDF a zdroje státního rozpočtu na základě usnesení vlády č. 56 ze dne , o pravidlech pro zajištění spolufinancování prostředků Evropské unie z národních veřejných zdrojů. Usneseními Vlády ČR č. 563 a 675 z roku 2 došlo ke zrušení příspěvku státního rozpočtu ČR na financování projektů z ROP Moravskoslezsko schválených po datu Vzhledem k tomu budou alokace jednotlivých IPRM sníženy o odpovídající část podílu státního rozpočtu. Nastavení souboru hodnotících kritérií pro výběr projektů, které jsou součástí IPRM Hodnocení individuálních projektů, které jsou předkládány v rámci kontinuální výzvy IPRM probíhá podle standardních postupů, které jsou společné pro všechny prioritní osy ROP MS. Přijatá projektová žádost musí splnit formální náležitosti, které jsou definovány jednotně pro všechny projekty v rámci ROP MS. Kritéria přijatelnosti u projektů předkládaných v rámci IPRM jsou nastavena rozdílně od ostatních projektů. U hodnocení přijatelnosti se mj. posuzuje oprávněnost příjemce pro oblast podpory 3., soulad projektu s výzvou, soulad s cíli a aktivitami. Hodnotící kritéria pro bodové hodnocení projektů (hodnotící tabulky) jsou v částech. Kvalita projektu a 3. Horizontální kritéria totožné s hodnotícími kritérii stanovenými pro ostatní prioritní osy ROP MS. Rozdílná je část 2. Význam projektu, ve které se hodnotí soulad s IPRM (soulad aktivit/cílů projektu s opatřeními/aktivitami definovanými v IPRM, naplňování stanovených indikátorů IPRM, soulad projektu s finančním harmonogramem IPRM). U projektů s celkovými výdaji do mil. Kč vč. se posuzuje přínos projektu např. lze použít přínosy z aplikace CBA a u projektů s celkovými výdaji nad mil. Kč je přínos hodnocen na základě výsledné hodnoty ukazatele ERR (ekonomické vnitřní výnosové míry). Integrované plány rozvoje měst (IPRM) jsou také významným nástrojem zajištění synergie mezi operačními programy. Projekty zahrnuté do IPRM ROP MS mohou při předložení v rámci tématických operačních programů získat bonifikaci ve výši % a to na základě Usnesení vlády ČR č. 883 ze dne k hlavním zásadám pro přípravu, schvalování a hodnocení IPRM. Nejčastějšími vazbami IPRM předložených do ROP MS jsou vazby na OP Životní prostředí (4 z celkově 6 schválených IPRM), OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (obsahují 2 ze schválených IPRM). ROP MS v případě IPRM neuplatňuje bodové zvýhodnění za synergii (dílčí projekty IPRM jsou hodnoceny podle míry souladu s daným IPRM ROP MS, udělování bodového zvýhodnění za synergii s jinými OP zde tedy není ze strany ROP MS relevantní). 2.7 Opatření k monitorování a průběžné evaluace 2.7. Popis monitorovacího systému Informační systém pro monitorování programů v období (dále jen MS27) slouží pro účely řízení, monitorování a hodnocení programů a projektů financovaných ze strukturálních fondů v programovém období na všech úrovních administrace. Systém je koncipován jako celek vzájemně komunikujících informačních systémů, skládající se ze tří vrstev: centrální a řídící (MSC27) souhrnný monitoring za všechny OP ČR, využití k řízení, koordinaci, monitorování programů, přenosům dat do ostatních IS (Komise a ČR), pro subjekty centrálního monitoringu výkonná (operačního programu) (MONIT7+) monitoring za jednotlivé OP, slouží k administraci projektů daného řídícího orgánu OP 45

46 příjemce/žadatele o podporu (webová žádost BENEFIT7) monitoring na úrovni příjemce, slouží k oboustranné komunikaci mezi řídícím orgánem a příjemcem, zejména k předávání informací ze strany příjemce (webová žádost) Opatření k zajištění kvality a efektivity monitorovacího systému V oblasti monitorovacího systému se nevyskytly žádné závažnější problémy. Připomínky k úpravám systému BENEFIT7+, MONIT7+ a MSC27 se standardně řeší na jednání příslušných pracovních skupin (PS Monitoring, PSJMS). Rozvoj monitorovacího systému byl zaměřen na změny administrace proplácení dotací, které umožnily snížit časovou náročnost při jejich proplácení. V roce 2 probíhal rozvoj IS v níže uvedených oblastech: zavedení úprav plynoucí ze změn metodiky monitorování případně požadavku na změnu ze strany MMR na přelomu. a 2. čtvrtletí roku 2 byl zaveden nový systém proplácení dotací, model tzv. modifikovaných žádostí o platbu. S tímto modelem se zavedlo také elektronické podávání žádostí o platbu tohoto typu, přes elektronickou aplikaci PUD (Přehled Účetních Dokladů). Ve 3. a 4. čtvrtletí dále probíhaly analytické a programovací práce na rozšíření této elektronické aplikace také pro potřeby standardních žádostí o platbu (tj. podávání všech typů žádostí o platbu ROP MS za použití digitálního podpisu). Testovací proces byl zahájen v polovině 4. čtvrtletí roku 2 dále byl rozšiřován webový portál RIMS o nové druhy reportů, které slouží jak pro podporu strategického řízení programu ROP MS, tak pro podporu řízení jednotlivých odborů. Informační systém MSC27 Za rozvoj a úpravy tohoto IS odpovídá MMR. Informační systém MONIT7+ V sledovaném období se IS rozvíjel a upravoval především v oblasti úprav při administraci žádosti o platby, environmentálních kritérií/indikátorů a nastavení kontrol u finančního monitoringu. Byly zapracovány nové funkčnosti a kontroly u Indikátorů a Environmentálních kritérií/indikátorů. Průběžně byly nově definovány a aktualizovány výstupní sestavy z Monitu7+. Webová žádost BENEFIT7 V daném roce 2 neprošla webová žádost BENEFIT7 žádnými zásadními změnami ani úpravami. Veškeré změny se týkaly pouze standardního procesu údržby Monitorovací výbor Monitorovací výbor je v souladu s článkem 63 a 64 obecného nařízení zřízen členským státem po dohodě s řídícím orgánem operačního programu do 3 měsíců od oznámení rozhodnutí o schválení operačního programu. Postavení a úloha Monitorovacího výboru Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko jsou definovány v jeho Statutu. Monitorovací výbor ROP MS je povinen zajistit dohled nad realizací programu, kdy spolu s řídícím orgánem zajišťuje účinnost a kvalitu provádění programu, provádění monitorování, dohled nad kvalitou implementace při účinném a efektivním využití veřejných prostředků a pravidelné sledování pokroku v dosahování cílů programu. Hlavním cílem Monitorovacího výboru ROP MS je zajištění účinnosti a kvality poskytované pomoci. 46

47 MV ROP MS zasedá minimálně dvakrát ročně a jeho složení je založeno na principu partnerství. Jednání výboru se může s hlasem poradním účastnit také zástupce Evropské komise. Členy MV ROP MS jsou zástupci následujících institucí: Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko, Úřad regionální rady regionu soudržnosti Moravskoslezsko, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo financí ČR, Ministerstvo dopravy ČR, Agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest, Krajský úřad Moravskoslezský kraj, Magistrát města Opavy, Městský úřad Nový Jičín, Agentura pro regionální rozvoj a.s., Krajská hospodářská komora Moravskoslezského kraje, Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje, VŠBTU Ostrava, Ostravská univerzita v Ostravě, Vysoká škola podnikání a.s., Slezská univerzita v Opavě, Diecézní charita ostravskoopavská, Slezská diakonie, Institut komunitního rozvoje. V roce 2 se uskutečnila 2 zasedání MV ROP MS a zasedání, konané korespondenční formou.. jednání MV ROP MS korespondenční formou ( ) V rámci této procedury písemného projednávání došlo ke schválení: revize hodnotících kritérií pro výběr projektů kritérium 3 Význam projektu pro dílčí oblast podpory 2..2 Rozvoj infrastruktury sociálních služeb a oblast podpory 3. Rozvojové póly regionu; udělení výjimky z bodového hodnocení projektů rekonstrukce místních komunikací po povodních v oblasti podpory. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury, dílčí oblasti podpory..2 Bezpečnost na komunikacích, cyklo a pěší doprava a udělení výjimky z bodového hodnocení projektů a stanovení specifického kritéria přijatelnosti pro hodnocení projektů v dílčí oblasti podpory Organizace a kooperace v cestovním ruchu, pro projekty výzvy č zaměřené na turistické oblasti turistického regionu Severní Moravy a Slezska; udělení výjimky z bodového hodnocení a zjednodušení kritérií formálních náležitostí a přijatelnosti pro výzvu na převod prostředků ROP MS do Holdingového fondu JESSICA v oblasti podpory jednání MV ROP MS (8.6. 2) MV ROP MS schválil: Výroční zprávu o provádění Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko za rok 29; revizi hodnotících kritérií pro výběr projektů kritérium Kvalita projektu a kritérium 3 Horizontální témata; revizi hodnotících kritérií pro výběr projektů kritérium 2 Význam projektu pro dílčí oblasti podpory.3., 2.., 2.2., 2.2.2, a oblasti podpory 3.2 a 4.; hodnotící kritéria pro výběr projektů v rámci dílčí oblasti podpory výzvy zaměřené na turistické oblasti turistického regionu Severní Moravy a Slezska MV ROP MS vzal na vědomí: Výroční kontrolní zprávu ROP MS za období od.7.28 do a Výroční stanovisko Auditního orgánu podle článku 62 obecného nařízení; Zprávu o provádění ROP MS za období leden až duben 2; 47

48 návrh postupu řešení opatření vyplývajících z usnesení vlády CR č. 295 ze dne k analýze operačních programů včetně návrhu možných revizí a evaluací dosud vyhlášených výzev; informaci o Plánu výzev ROP MS na 2. pololetí 2 a. pololetí 2; informaci o stavu projednávání změn ROP MS s Evropskou komisí; informaci o stavu realizace nástroje JESSICA v regionu Moravskoslezsko. 2. jednání MV ROP MS (6.2. 2) MV ROP MS schválil: revizi hodnotících kritérií pro výběr projektů kritérium 3 Horizontální témata; hodnotící kritéria pro výběr projektů kritérium 2 Význam projektu pro výběr projektů v rámci dílčí oblasti podpory 2..3 pro projekty zaměřené na výstavbu a rekonstrukce zdravotnických zařízení; vylučovací, výběrová a hodnotící kritéria pro výběr projektů fondů rozvoje měst Holdingovým fondem JESSICA MV ROP MS vzal na vědomí: úpravu Výroční zprávy o provádění ROP MS za rok 29, a to v odstavci 2..2 Informace o finančních údajích ROP MS, tabulka 4 Finanční údaje ROP MS za období 27 23; Zprávu o provádění ROP MS za období květen září 2; informaci o stavu projednávání změn ROP MS; Plán výzev ROP MS na rok 2; informaci o průběhu realizace finančního nástroje JESSICA; Roční evaluační plán ROP MS na rok 2; průběžnou hodnotící zprávu ročního Komunikačního plánu ROP MS za období květen září 2; Komunikační plán ROP MS na rok 2; Informaci o Plánu čerpání Technické pomoci pro ROP MS na rok Evaluace Roční evaluační plán Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Moravskoslezsko na rok 2 (dále jen Roční evaluační plán ROP MS 2 ) vycházel z rámcového Evaluačního plánu ROP MS na období Jeho cílem bylo shrnout evaluační aktivity roku 2 a návazně nastínit přehled plánovaných evaluačních aktivit v roce 2. Dokument byl zpracován ke dni a byl předložen na vědomí Monitorovacímu výboru ROP MS dne Evaluačním pracovištěm ROP Moravskoslezsko je odbor programování a metodiky, dále se evaluačními aktivitami v oblasti absorpční kapacity zabývá odbor marketingu a posílení absorpce. Některé aktivity, které mají charakter ad hoc evaluace jsou realizovány vedoucími pracovníky Úřadu Regionální rady. Evaluační aktivity byly realizovány v souladu s tímto plánem a na základě potřeby strategického řízení programu. 48

49 . Evaluace nastavení bodových hodnotících kritérií Tato závěrečná zpráva shrnuje proces evaluace nastavení bodových hodnotících kritérií, který probíhal kontinuálně po celý rok 2. Interní evaluace se zaměřila na přesnější vymezení, nové uspořádání a váhy jednotlivých kritérií, případně na doplnění nových kritérií, a to s cílem výběru kvalitních projektů s velkým významem pro rozvoj regionu, a to s přihlédnutím k horizontálním tématům EU. Závěry evaluace se promítly do návrhů hodnotících kritérií, které byly předkládány a schvalovány na zasedáních Monitorovacího výboru ROP MS v průběhu roku Územní rozložení dotace z ROP MS Cílem dvou interních evaluačních studií bylo zmapovat územní rozložení podpory požadované příjemci a doporučené Výborem Regionální rady k financování v jednotlivých okresech regionu soudržnosti ROP MS, porovnat úspěšnost v jednotlivých okresech regionu soudržnosti ROP MS a navrhnout případná doporučení pro další strategické řízení programu. Studie potvrdila trendy v územním rozložení podpory zaznamenané v předcházejících podobně zaměřených evaluacích. Příjemci v okresech, ve kterých byl již v počátečním období sledování zaznamenána největší aktivita z hlediska předkládání projektů, i nadále vykazují velký zájem o dotaci (FrýdekMístek, Opava, Ostravaměsto). Naopak méně aktivní okresy (Bruntál, Karviná) potvrdily již dříve zaznamenaný nižší zájem o dotaci, přičemž rozdíly mezi jednotlivými okresy se mírně zvýšily. Úspěšnost získání dotace (jak z hlediska počtu projektů, tak zejména z hlediska výše schválené dotace) dle nastavené metodiky je v jednotlivých okresech velmi vyrovnaná (rozdíl mezi nejúspěšnějším a nejméně úspěšným regionem z hlediska výše dotace činí jen %). Svědčí to o srovnatelné kvalitě předkládaných projektů a rovných možnostech dotaci získat. Doporučuje se i nadále sledovat a vyhodnocovat aktivitu žadatelů v regionu Moravskoslezsko z územního hlediska. 3. Integrované plány rozvoje území Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji do roku 25 vymezila území, která by mohla získat prostředky z ROP MS na koordinované aktivity v oblasti cestovního ruchu. Podmínkou je vypracování integrovaného plánu rozvoje území (obsahující analýzu, strategii a návrh aktivit) a vznik řídících a realizačních struktur na daném území. Řídící orgán zadal v listopadu 29 tři externí evaluační studie tzv. Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) pro 3 prioritní lokality vymezené Marketingovou strategií rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji pro léta pro území obcí: Karlova Studánka a Malá Morávka (rozhodnutím rady kraje rozšířeno o sousední obce) Ostravice a Staré Hamry Jablunkov, Hrčava, Písečná, Bukovec, Písek, Dolní Lomná. IPRÚ obsahují analýzu turistického potenciálu daného území, strategii a cíle jeho rozvoje, vč. indikativního seznamu projektů a indikátorů dosažených výstupů. Na základě IPRÚ budou Regionální radě se souhlasem příslušného řídícího výboru předkládány projekty naplňující cíle rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých lokalitách. Hlavní výstupy evaluační aktivity za rok 2: březen červen 2 byly zřízeny 3 řídící struktury v každém území, definované Marketingovou strategií cestovního ruchu Moravskoslezského kraje a vytvořeny strategie (IPRÚ), obsahující analýzu turistického potenciálu daného území, strategii a cíle jeho rozvoje, indikativní seznam projektů a indikátorů dosažených výstupů květen 2 prezentace průběhu zpracování IPRÚ zpracovatelem IPRÚ 49

50 říjen 2 (resp. leden 2) schváleny jednotlivé integrované plány rozvoje území Výborem Regionální rady vyhlášena průběžná výzva k předkládání projektů v rámci IPRÚ pro každou prioritní lokalitu je alokováno 38 mil. Kč. 4. Evaluace realizace informačních a komunikačních opatření ROP Moravskoslezsko Hlavním cílem této evaluace bylo vyhodnocení účelnosti a účinnosti jednotlivých používaných informačních a komunikačních opatření v kontextu realizace dlouhodobé strategie programu a vyhodnocení průběžného plnění cílů Komunikačního plánu a dalších plánovacích instrumentů. Výsledky evaluace (budou k dispozici v. čtvrtletí 2) jsou podkladem k rozhodnutí o ne/úpravě stávajícího Komunikačního plánu. 5. Externí evaluační studie Česká republika a budoucnost kohezní politiky EU Zpracovatel: Ing. Petr Zahradník, MSc. Studie mapuje ekonomickou situaci v Evropské unii, klíčové názorové proudy budoucí kohezní politiky EU a nejpodstatnější dokumenty a pozice regionů v ČR. Výsledky studie jsou použity při řízení současného programu a při přípravě období po roce 23. Rozvojové priority regionů České republiky a analýza potenciálu jejich absorpční schopnosti v rámci kohezní politiky EU po roce 23 Zpracovatel: Ing. Petr Zahradník, MSc. Studie identifikuje a vyhodnocuje věcné priority regionů České republiky, dále identifikuje potenciál absorpční kapacity regionů na základě dlouhodobé prognózy jejich ekonomického rozvoje, interpretuje regionální priority z pohledu Strategie EU 22 a jejich klíčových indikátorů a závěrem interpretuje regionální priority konvergenčního typu. Také výsledky této studie jsou využitelné při řízení současného programu a rovněž při přípravě na období po roce 23. Jak může fiskální situace ovlivnit budoucnost Kohezní politiky EU?: rámcová úvaha a prognóza Zpracovatel: Ing. Petr Zahradník, MSc. Z dlouhodobého hlediska je zdraví veřejných financí nutnou podmínkou pro realizaci všech zásadních aktivit na podporu konkurenceschopnosti; krátkodobě a střednědobě však úsilí dosáhnout zdravých veřejných financí formou úspor může limitovat a podkopávat schopnost plnohodnotně využít možností nabízených nástrojů Kohezní politiky EU. A konečně ani řešení prostřednictvím zpřísnění daňové politiky by nebylo žádoucím faktorem podpory konkurenceschopnosti především podnikové sféry a jejích možností se výše uvedeného procesu účastnit. Studie se zabývá fiskální situací jednotlivých národních států a otázkou, jak napjatá může být finanční situace podniků a korporací, jež může nejen ohrožovat příležitost zapojit se do realizace projektů s podporou fondů EU, ale rovněž do různých forem partnerství privátního a veřejného sektoru, jež se rovněž předpokládá naplňovat v podstatně větší míře. 5

51 Posouzení vlivů změn ROP MS na životní prostředí a veřejné zdraví Monitorovací výbor ROP MS schválil dne změny operačního programu, které byly v únoru 2 oficiálně zaslány Evropské komisi. V závěru vyjednávání požádala EK, aby bylo zpracováno Posouzení vlivů změn ROP MS na životní prostředí a veřejné zdraví. Tato studie byla v souladu s článkem 3, odstavcem 7 Směrnice EP a Rady 2/42/ES o posuzování vlivu některých plánů a programů na životní prostředí zpřístupněna veřejnosti na krajských webových stránkách, týkajících se procesů EIA/SEA. Výsledky této studie byly využity pro provedení změny ROP MS a jeho schválení Evropskou komisí. 6. Evaluace intervence na posílení absorpční kapacity Cílem této evaluační aktivity bylo zjistit absorpční kapacitu programu u klíčových příjemců programu na období let 222 a účinně nastavit její monitorování. Výstupem této aktivity bylo: a) zavedení modulu Integrovaný plán rozvoje (IPR), dostupného na webových stránkách v sekci Nástroje tento modul slouží pro sledování čerpání jednotlivých IPRM, který je přístupný řídícímu orgánu (resp. pracovníkům ÚRR, kterým administrátor stránek udělil přístupová práva) a projektovým manažerům IPRM b) vytvoření modelu plánování čerpání finančních prostředků ve vazbě na pravidlo n+3/2 a podpůrného SW nástroje tento model se bude nadále vyvíjet c) domluva mezi řídícím orgánem ROP MS a zástupci odboru evropských projektů Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na pravidelném a ad hoc zasílání harmonogramu přípravy a realizace projektů klíčového příjemce Moravskoslezského kraje. 7. Dobré praktiky v realizaci priorit Lisabonské strategie v ROP V souvislosti s postupným zahájením přípravy nového programového období 23+ dochází v regionech k iniciování diskuzí o budoucím směřování finančních intervencí po skončení stávajícího programového období. Zpracovaná analýza měla za cíl se konkrétněji zaměřit na tématické směřování vybraných zahraničních operačních programů. Mezi společné prvky analyzovaných regionálních operačních programů patří: výrazná podpora investic do inovací, především v malých a středních podnicích, do rozvíjení kompetencí a znalostí v rámci systému celoživotního vzdělávání důraz na efektivní nakládání se zdroji velký význam urbánní politiky zjednodušení cílů a priorit na dva až tři provázanost strategií jak v regionálním, národním tak evropském kontextu. Zaměření operačních programů ve vyspělých evropských regionech by mohlo být inspirací při přípravě případných budoucích operačních programů v ČR v období 23+, neboť oblasti zaměření jsou velmi blízké s cíli Strategie EU 22 a doporučeními vyplývající z 5. kohezní zprávy. 8. Evaluace intervence na posílení absorpční kapacity v zaostávající části regionu Cílem evaluace bylo zjistit, zda použitý inovativní nástroj na posílení absorpční kapacity (školení a hrazení mzdových nákladů projektových manažerů periferních mikroregionů s vysokou nezaměstnaností) dosáhl stanovených cílů, jestli byl dostatečně efektivní a zda je replikovatelný 5

52 v budoucnu. Výstupem této intervence bylo 5 vyškolených projektových manažerů a předběžných studií proveditelnosti pro projekty, které mikroregiony předloží do některé výzvy vyhlášené ROP MS. Intervence na podporu absorpční kapacity v drtivé většině mikroregionů přispěla k větší aktivizaci jejich činnosti. Podporou mzdových nákladů na projektového manažera získaly mikroregiony administrativní kapacitu pro koordinaci činností mikroregionu, vyhledávání dotačních titulů k předkládání projektů, které jsou v souladu se strategií mikroregionu, pro asistenci malým obcím při předávání informací o dotacích a při zpracování žádostí o dotace. Jednoznačnou výhodou pro mikroregiony a zvýšení jejich absorpční kapacity se také jeví jejich spontánní spolupráce s jinými, zkušenějšími mikroregiony nebo sdruženími (místními akčními skupinami apod.). 9. Výběr projektů pro fyzickou kontrolu exante Evaluační studie analyzovala účinnost metody výběru vzorku z projektů, doporučených k financování z rozpočtu ROP MS, pro fyzickou kontrolu exante. Evaluace byla zaměřena na schopnost metody předvídat a zachytit problémové projekty ještě před podpisem Smlouvy. Nezávisle na zpracování této studie proběhlo ze strany OIP vyhodnocení účinnosti metody výběru vzorku projektů pro exante kontrolu na místě vedoucí k návrhu na revizi stávajících kritérií analýzy rizik. Výsledný návrh na revizi stávajících kritérií zahrnuje jak návrh ze strany OIP, tak návrh na revizi vycházející z evaluačních zjištění.. Rozvoj evaluační kapacity účast na školeních a vzdělávacích akcích k problematice evaluace programu Pracovníci Evaluačního pracoviště ROP MS se zúčastnili následujících akcí, spojených s evaluacemi: o účast na jednání Pracovní skupiny Evaluace dne o zapojení do evaluačního projektu NOK Evaluace a optimalizace nastavení systému hodnocení projektů operačních programů v programovém období 2723 o účast na 9. konferenci Evropské evaluační společnosti ve dnech o účast na jednání Pracovní skupiny Evaluace dne o účast a prezentace evaluací ROP na setkání zástupců evaluačních pracovišť ŘO OP se zástupci Evropské Komise (Pasi Rantahalvari, Denisa Perrin) dne Průběžně probíhala korespondence mezi evaluačními pracovišti ŘO ROP se žádostí o sdílení zkušeností s různými realizovanými či připravovanými evaluačními aktivitami. 2.8 Případná národní výkonnostní rezerva Tato kapitola není pro ROP MS relevantní. 52

53 3 Provádění podle prioritních os 3. Prioritní osa Regionální dostupnost a infrastruktura 3.. Dosažený pokrok a jeho analýza Informace o fyzickém a finančním pokroku prioritní osy Tabulka 2 Informace o finančním pokroku prioritní osy ke dni (v EUR) Prioritní osa Finanční prostředky operačního programu celkem (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku Unie (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celkové certifikované způsobilé výdaje vynaložené příjemci Příslušný příspěvek z veřejných zdrojů Podíl certifikovaných způsobilých výdajů na celkovém financování programu v % Prioritní osa , Public , ,29 5,82 Zdroj: IS MSC 27, ke dni Tabulka obsahuje kumulativní údaje od počátku programového období. Tabulka 2 Indikátory prioritní osy : Regionální infrastruktura a dostupnost Kód NČI Kód EU/ Lisabon Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Hodnota Core 3 Výstup Počet podpořených Počet Gestor OP projektů na rozvoj projektů dopravy (dopravní dostupnost) 6 Core 4 Délka nových silnic Počet km Gestor OP II. a III. třídy Výstup 62 Core 6 Výsledek 6 Výsledek 63 Výstup Dosažená 5, 2 2 Výchozí 5, Dosažená,75,75 Výchozí,5,5 Dosažená 65,46,3,3 Výchozí 65,46 28, 28, Dosažená 6,79 6,79 Výchozí Dosažená Výchozí Cílová Cílová Délka rekonstruovaných Počet km Gestor OP silnic II. a III. třídy Délka nově vybudovaných cyklostezek Počet upravených regionálních letišť Počet km Gestor OP Cílová Cílová Počet Gestor OP Cílová 546 Core 32 Výstup Počet podpořených projektů na ochranu proti živelným pohromám Celkem 25 Typ Indikátoru 5 Cílová hodnota Počet Gestor OP projektů Dosažená Výchozí,, Cílová 53

54 63 Výsledek 624 Výsledek 62 Výsledek Počet odbavených cestujících na regionálních letištích změna počtu v čase v % Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě % Gestor OP Dosažená 63,57 42,2 42,2 Výchozí ,57 42, Dosažená 6, 6, Výchozí Cílová Počet Gestor OP Cílová Počet obcí Počet obcí Gestor OP zapojených do IDS Výsledek 62 Výsledek Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem Přírůstek počtu obyvatel obcí zapojených do IDS tis. osob Gestor OP 75, , Výchozí 45, 86, 29, 45, , Dosažená Výchozí Dosažená Gestor OP 75, 8 Cílová Počet osob 7 Výchozí Cílová Zdroj: MSC 24B generována ke dni (data zafixována ke dni ) Poznámky: Cíl stanoven na celé programové období 2 Výchozí hodnota dle statistiky z roku 24 = % V prioritní ose bylo v roce 2 ukončeno 2 projektů (oproti 5 v roce 29), dalších projektů je v realizaci a 24 projektů je doporučeno k financování a připravuje se s nimi Smlouva o poskytnutí dotace z rozpočtu Regionální rady. Cílová hodnota počtu projektů byla stanovena s předpokladem předkládání menších projektů výstavby a rekonstrukce silnic II. a III. třídy (dle jednotlivých úseků). Z důvodu předkládání několika dopravních úseků v rámci jednoho projektu je pravděpodobné, že cílová hodnota nebude naplněna. V oblasti ochrany proti požárům, povodním a dalším rizikům jsou v realizaci 2 projekty, takže cílová hodnota bude pravděpodobně překročena. Ukončené projekty naplnily indikátor,3 km rekonstruovaných silnic II. a III. třídy (7% nárůst oproti roku 29). Indikátor již naplňuje více než polovinu cílové hodnoty za celé programové období, přitom byl finanční podíl ukončených projektů pouze 4 % alokace prioritní osy jedná se tedy o velmi uspokojivý průběžný výsledek věcného plnění. 7 Údaj ke dni , zdroj: 8 Údaj ke dni , zdroj: 9 Údaj ke dni , zjištěn v dubnu 2 tedy po datu fixace dat v IS MSC, zdroj: Za rok 29, předběžný údaj MD ČR ze dne Za rok 2 zatím není údaj k dispozici (předpoklad začátkem června 2) 2 Počet obcí ke dni , zdroj: počet obyvatel ke dni , údaj zjištěn v dubnu 2 tedy po datu fixace dat v IS MSC, zdroj: 3 Počet obcí ke dni , zdroj: počet obyvatel ke dni , údaj zjištěn v dubnu 2 tedy po datu fixace dat v IS MSC, zdroj: Dosažená Cílová Počet obcí ke dni , zdroj: počet obyvatel ke dni , zdroj: 54

55 Indikátor nových silnic II. a III. třídy je naplněn,75 km; v monitorovacím systému jsou zaregistrovány další projekty s celkovou plánovanou hodnotou 6 km, z toho projekty s hodnotou indikátoru 5,47 km jsou v realizaci nebo doporučené k financování. Ve shodě s jediným možným příjemcem Moravskoslezským krajem je koordinováno věcné i finanční plnění aktivit výstavby a rekonstrukce silnic II. a III. třídy, a je tak zajištěno naplnění těchto indikátorů. V roce 2 bylo dosaženo naplnění 6,79 km ze km nových cyklostezek, plánovaných programem. V realizaci jsou však projekty, které mají naplnit dalších 28,57 km, a před podpisem Smlouvy jsou další 3 projekty s cílovou hodnotou 6,3 km nových cyklostezek. U cyklostezek se nedaří realizovat delší trasy vzhledem k složitosti majetkové přípravy a nutnosti koordinace investic mezi řadou obcí, jejichž územím trasa prochází. V rámci oblasti podpory.2 jsou v realizovány 4 projekty na podporu a zatraktivnění Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Počet odbavených cestujících v roce 2 byl 29,46 % k výchozí hodnotě z roku 27. Od roku 28 počet odbavených cestujících klesá. V roce 2 bylo odbaveno o 9 % cestujících méně než v roce 29. Pokles cestujících v roce 2 byl způsoben pokračujícím poklesem cestujících v charterových letech z důvodu ekonomické krize (domácnosti šetří i na letecké dopravě na dovolenou), snížením počtu spojů mezi Ostravou a Prahou a také utlumením letecké dopravy v dubnu 2 činností islandské sopky. V roce 2 byl ukončen projekt, jehož výstupem bylo pořízení 6 ekologických vozidel ve veřejné dopravě. Jeden projekt je v realizaci (34 vozidel) a v dalších projektech, které jsou doporučeny k financování, bude pořízeno 75 ekologických vozidel pro veřejnou dopravu. Předpokládá se tedy naplnění tohoto indikátoru. V roce 2 přibylo 5 obcí v krajském integrovaného systému veřejné dopravy z 25 na 22 obcí). Počet obyvatel v obcích s krajským integrovaným systémem však mírně poklesl, vlivem demografického vývoje a vystoupením jedné větší obce s 5 obyvateli ze systému (nově příchozí obce nepokryly tento odliv obyvatel). V krajském systému veřejné dopravy je nyní zahrnuto 73,5 % obcí a 94 % obyvatel kraje do cílové hodnoty chybí 2 zapojených obcí, cílová hodnota počtu obyvatel je splněna. Počet cestujících veřejnou dopravou nadále klesá, což může souviset s vyšší nezaměstnaností, vyšší automobilizací, alternativními způsoby dopravy do práce nebo demografickými změnami v regionu (klesá podíl počet dětí ve školním věku). Kvalitativní analýza prioritní osy Tabulka 22 Finanční pokrok prioritní osy (EU a národní zdroje) kumulativně Oblast podpory Alokace mil. EUR (a) Projekty s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou mil. EUR (b) % Proplacené prostředky příjemcům mil. EUR (c) % Certifikované prostředky předložené EK mil. EUR %.. 5,7 7,93 47,6 4, 27,2 37,33 24, ,32 7,42 9,85 4,45 5,9 2,84 3, ,8 49,9 56,84 5,85 6,66,53, ,5 27,34 3,3 2,95 82,8 2,2 46,2 34,35 55,6 45,72 73,25 2,52 53,9 5,84 Celkem za prioritní osu Všechny hodnoty v tabulce jsou kumulativní, tj. od počátku programového období do Zdroj: IS MSC27, sestavy 2A, 252B ke dni

56 Údaje v tabulce jsou vykazovány za veřejné prostředky celkem. V tabulce byl ve sloupcích a, b a c použit měnový kurz EUR/CZK ve výši 25,24 CZK/EUR. Pro stav Certifikované prostředky předložené EK byl použit kurz v době zaúčtování do IS VIOLA. Sloupec Certifikované prostředky předložené EK obsahuje finanční částky bez vratek Podíl alokace projektů s uzavřenou Smlouvou o poskytnutí dotace z rozpočtu Regionální rady (schválených k financování) se v prioritní ose v roce 2 zdvojnásobil oproti roku 29 z 22 na 46 %, z toho 2/3 tvořil podíl alokace u oblasti podpory.3 Rozvoj dopravní obslužnosti. Objem prostředků se v roce 2 zdvojnásobil i u proplacených a certifikovaných prostředků. Polovina nasmlouvaných prostředků (tj. 2,5 % alokace) již byla proplacena příjemcům. 74 % proplacených prostředků (54 mil. EUR, tj. 6 % alokace) již bylo certifikováno Evropskou komisí. Nejvyšší podíl proplacených prostředků je v oblasti podpory.4 Infrastruktura integrovaného záchranného systému a krizového řízení, kde bylo na konci roku 2 proplaceno 83% alokace, což představovalo polovinu proplacených prostředků prioritní osy. Nejvyšší objem nasmlouvaných (7 mil. EUR, tj. 46 %) a proplacených (4 mil. EUR, tj. 56 %) prostředků je v oblasti podpory. Rozvoj silniční dopravní infrastruktury. Dynamika schvalování a realizace projektů se oproti roku 29 významně zpomalila. V oblasti podpory.2 Rozvoj a dostupnost letiště Ostrava je nasmlouváno cca % alokace, proplaceno 6 % (tj. trojnásobek hodnoty z roku 29) a certifikováno necelé 4 % prostředků (v roce 2 došlo k první certifikaci prostředků). V oblasti podpory.3 Rozvoj dopravní obslužnosti byly v roce 2 uzavřeny smlouvy do výše 57 % alokace této oblasti podpory (5 mil. EUR). Jde o 2/3 všech prostředků, nasmlouvaných v roce 2 rámci prioritní osy. Rovněž došlo v roce 2 k prvnímu proplacení prostředků příjemcům a k certifikaci výdajů. Plně zazávazkovanou oblastí podpory je.4 Infrastruktura integrovaného záchranného systému a krizového řízení na podporu integrovaného záchranného systému. Došlo zde k zdvojnásobení objemu proplacených prostředků na 83 % (jedná se o polovinu prostředků, proplacených v roce 2 v rámci prioritní osy ). Rovněž došlo k první a významné certifikaci prostředků ke konci roku 2 je již certifikována téměř polovina alokace této oblasti podpory. Výzvy v prioritní ose V rámci prioritní osy bylo vyhlášeno výzev, jejichž doba trvání se týkala roku 2 ( výzva byla vyhlášena v prosinci 29 a byla ukončena v lednu 2, ostatní výzvy byly vyhlášeny i ukončeny v roce 2). V oblasti podpory. Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury bylo vyhlášeno 5 výzev s celkovou alokací 45 mil. Kč, v nichž bylo podáno 3 projektů s požadovanou dotací 67,9 mil. Kč. Nejvíce projektů bylo zaregistrováno ve výzvách, zaměřených na výstavbu nových cyklostezek, celkově však zájem o alokaci ze strany žadatelů nebyl tak veliký, aby pokryl vyhlašovanou alokaci ve výzvě.9 s alokací 2 mil. Kč. Bylo zaregistrováno 7 projektů s požadovanou alokací 68,6 mil. Kč (6 projektů s alokací 63,4 mil. Kč je připraveno k podpisu Smlouvy), ve výzvě.3 s alokací mil. Kč bylo zaregistrováno 3 projektů s požadovanou alokací 2 mil. Kč (ke dni byly v procesu hodnocení). Byly vyhlášeny 2 výzvy na výstavbu, modernizaci a rekonstrukci silnic II. a III. třídy (připraveny k podpisu Smlouvy). Ve výzvě. s alokací 32 mil. Kč byl zaregistrován projekt s požadovanou alokací mil. Kč. Další původně plánované projektové záměry byly jediným příjemcem Moravskoslezským krajem předloženy až v následující výzvě.2 na tytéž aktivity u které byla navýšena alokace výzvy z 66 na 88 mil. Kč. Ve výzvě byly nakonec zaregistrovány 3 56

57 projekty s požadovanou alokací s požadovanou dotací 76 mil. Kč (ke dni byly v procesu hodnocení). V oblasti podpory. byla ještě vyhlášena výzva. k předkládání projektů dopravní infrastruktury (silnice, mosty) v obcích, postižených ničivou povodní v létě 29. Nabízené alokace ve výši 2 mil. Kč využilo 6 projektů s požadovanou alokací 6,4 mil. Kč (z toho 2 projekty jsou před podpisem Smlouvy). V oblasti podpory.2 Rozvoj a dostupnost letiště Ostrava nebyly v roce 2 vyhlášeny výzvy. V oblasti podpory.3 Rozvoj dopravní obslužnosti bylo vyhlášeno 5 výzev výzva byla zaměřena na modernizaci přestupních terminálů a telematické dopravní systémy, 4 výzvy podpořily modernizaci vozového parku veřejné dopravy. V lednu 2 byla vyhlášena výzva.33 na pořízení a obnovu železničních kolejových vozidel s alokací 66 mil. Kč. Předložený projekt ve výši alokace 328 mil. Kč je před podpisem Smlouvy. Následně byla v říjnu 2 vyhlášena výzva.37 s alokací 33 mil. Kč byl zaregistrován projekt s požadovanou alokací 52 mil. Kč. Protože jediný způsobilý příjemce avizoval, že neplánuje předkládání dalších projektů na pořízení železničních kolejových vozidel, Řídící orgán zvažuje přesunutí zbytkové alokace na podporu terminálů hromadné dopravy s návazností na železniční dopravu. Spolu s výzvou na kolejová vozidla byla v lednu 2 vyhlášena výzva.34 na pořízení ekologických a nízkopodlažních autobusů pro příměstskou dopravu s alokací 5 mil. Kč. Byly zaregistrovány 4 projekty, jejichž požadavky pokryly vyhlašovanou alokaci. V březnu 2 byla vyhlášena výzva.35 na pořízení ekologických a nízkopodlažních autobusů pro městskou hromadnou dopravu s alokací 3 mil. Kč. Pět registrovaných projektů požádalo o dotaci ve výši 53 mil. Kč, Řídící orgán doporučil projekty k financování a k podpisu Smlouvy a navýšil alokaci na 53 mil. Kč. V září 2 byla vyhlášena výzva.36 s alokací 84 mil. Kč na modernizaci přestupních terminálů a pořízení či modernizaci telematických (tzv. inteligentních ) dopravních systémů v oblasti veřejné dopravy. Poptávka žadatelů po dotaci byla více než dvojnásobná 4 projekty požádaly o dotaci ve výši 48 mil. Kč. V oblasti podpory.4 Infrastruktura integrovaného záchranného systému a krizového řízení nebyly v roce 2 vyhlášeny výzvy z důvodu vyčerpání všech prostředků této oblasti podpory. Analýza implementace prioritní osy V prioritní ose se zdvojnásobil počet projektů, které jsou v hodnocení, před podpisem Smlouvy nebo již nasmlouvaných (tj. v tzv. pozitivních stavech ), ze 34 projektů v roce 29 na 67 projektů v roce 2. Z nich 28 projektů (4 %) je ve stadiu hodnocení, před přípravou Smlouvy je 2 projektů, tj. 3 % z hlediska počtu, 7 % alokace), projektů je v realizaci (cca 27 % alokace) u 4 projektů je ukončena realizace, 4 projektů je již finančně ukončeno (celkem 3% alokace). Ve stadiu hodnocení projektů je cca 2 % alokace prioritní osy. To znamená, že téměř 8 % alokace prioritní osy je již alokováno v ukončených výzvách. Celkem je tedy nasmlouváno 29 projektů, z toho 22 projektů z oblasti podpory. Rozvoj regionální dopravní infrastruktury. Z 2 projektů, připravovaných k podpisu Smlouvy, je 2 projektů rovněž z oblasti podpory.. Relativně vysoký počet projektů v oblasti podpory. je dán tím, že zahrnuje i aktivity výstavby nových cyklostezek nebo projekty z povodňové výzvy na modernizaci místních komunikací a mostů. Křížové financování V rámci prioritní osy nejsou stanoveny aktivity, které by mohly být podporovány v režimu křížového financování. 57

58 Přínos prioritní osy k naplňování horizontálních témat EU U prioritní osy ROP MS Regionální infrastruktura a dostupnost se vliv na rovné příležitosti projevuje zejména v oblasti dopravní obslužnosti (oblast podpory.3 Rozvoj dopravní obslužnosti), příp. u projektů dopravní infrastruktury (oblast podpory. Rozvoj silniční dopravní infrastruktury). Jedná se o podporu aktivit na modernizaci přestupních terminálů, pořizování nízkopodlažních vozidel hromadné dopravy (vlaky, autobusy pro městskou a meziměstskou dopravu), v jejichž zadání byl (ve shodě se zněním notifikace veřejné podpory u pořízení vozidel hromadné dopravy) požadavek na nízkopodlažnost významné části plochy vozidla. Součástí pořizovaných vozidel byl rovněž elektronický vizuální a akustický systém informování cestujících. V podmínkách výzvy na pořízení autobusů pro meziměstskou dopravu byla podmínkou výzvy minimálně 5% roční proběh vozidel na přepravních relacích, které jsou součástí projektu Moravskoslezským krajem veřejnou dopravou bez bariér, který identifikuje preference objednatele dopravy Moravskoslezského kraje v oblasti nízkopodlažnosti. Prioritní osa ROP MS Regionální infrastruktura a dostupnost zohledňuje horizontální téma životního prostředí zejména v aktivitách zaměřených na podporu atraktivity veřejné hromadné dopravy prostřednictvím modernizace přestupních terminálů a vozového parku s důrazem na jeho ekologičnost. Rovněž jsou realizovány aktivity s cílem podpory dalších ekologicky šetrných forem dopravy (např. cyklistická doprava). Projekty jsou v rámci bodového hodnocení zvýhodňovány za přínos k rovným příležitostem a k životnímu prostředí, celkem byly v prioritní ose dosud podpořeny 3 ukončené projekty s pozitivním vlivem na rovné příležitosti a 8 ukončených projektů s pozitivním vlivem na životní prostředí. Příklad úspěšně realizovaného projektu v rámci prioritní osy Oblast podpory:.3 Rozvoj dopravní obslužnosti Dílčí oblast:.3.2 Pořízení dopravních prostředků veřejné dopravy Název projektu: Modernizace trolejbusového parku v MDPO, a.s. Číslo projektu: CZ../.3./.429 Příjemce dotace: Městský dopravní podnik Opava, a.s. Výše nasmlouvané dotace: 24 mil. Kč Místo realizace projektu: Opava 58

59 Cíle a popis projektu: Předmětem projektu je nákup šesti drážních vozidel trolejbusů, z toho 4x klasický nízkopodlažní trolejbus a 2x nízkopodlažní trolejbus s pomocným dieselagregátem (duobus). V současné době MDPO, a.s. disponuje trolejbusovým parkem v počtu 35 vozidel. Průměrné stáří vozidel je 9,8 let, přičemž nejstarší vozidla jsou v provozu již více než 2 let. Projekt je potřebný především z hlediska zvýšení kvality a dostupnosti MHD v Opavě. V současné době je poměr garantovaných nízkopodlažních spojů na všech trolejbusových linkách pouze 32,2 %, což je pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace nevyhovující. Velké množství trolejbusů je již na hranici své životnosti, modernizace vozového parku je tedy nutným předpokladem pro jeho atraktivitu pro občany Opavy a okolí i návštěvníky města. Termín ukončení projektu: červen 2 Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění V průběhu roku 2 nebyly při provádění prioritní osy identifikovány závažné problémy zjišťované v rámci postupu uvedeného v čl. 62, odst. písm. d) bodu i) Nařízení (ES) č. 83/26. V oblasti podpory.2 Rozvoj a dostupnost letiště Ostrava bylo v roce 2 předpokládáno vyhlášení výzvy na kolejové napojení letiště. Podle informací příjemce Moravskoslezského kraje bude realizace tohoto, z hlediska objemu dotace (cca 8 mil. Kč) významného projektu zpožděna o rok. V oblasti podpory.3 byly v roce 2 byly vyhlášeny dvě výzvy na pořízení kolejových vozidel, a to z důvodu připravenosti jediného oprávněného žadatele Českých drah na předložení jednotlivých projektů. Výše alokace na drážní vozidla (vlaky, trolejbusy, tramvaje) jsou vázány Dohodou o spolupráci mezi Ministerstvem dopravy (OP Doprava) a ROP Moravskoslezsko a ostatními ROPy. Zároveň je v dohodě obsažena zmínka o indikativním přidělení 7 % této alokace na železniční kolejová vozidla (vlaky). Jediný oprávněný příjemce České dráhy požádal Řídící orgán o změnu účelu nevyužitého zbytku alokace pro kolejová vozidla na podporu modernizace přestupních terminálů v majetku Českých drah. Řídící orgán bude konzultovat změnu navrhovanou Českými drahami s Ministerstvem dopravy v kontextu výše zmíněné Dohody o spolupráci mezi Ministerstvem dopravy a ROPy. 59

60 3.2 Prioritní osa 2 Podpora prosperity regionu 3.2. Dosažený pokrok a jeho analýza Informace o fyzickém a finančním pokroku priority Tabulka 23 Informace o finančním pokroku prioritní osy 2 ke dni (v EUR) Prioritní osa Prioritní osa 2 Finanční prostředky operačního programu celkem (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku Unie (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celkové certifikované způsobilé výdaje vynaložené příjemci Příslušný příspěvek z veřejných zdrojů Podíl certifikovaných způsobilých výdajů na celkovém financování programu v % , Public , , 7,4 Zdroj: IS MSC 27, ke dni Tabulka obsahuje kumulativní údaje od počátku programového období Tabulka 24 Indikátory prioritní osy 2: Podpora prosperity regionu Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Měrná Zdroj jednotka Hodnota Core 39 Výstup 555 Výsledek 5545 Výsledek 556 Výsledek 52 Core 34 Výstup 65 Výsledek Počet podpořených projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a zvyšující atraktivitu měst a velkoměst celkem Počet projektů Gestor OP Počet Gestor projektů OP Počet podpořených projektů zaměřených na podporu sociálních služeb Počet Gestor projektů OP Počet podpořených projektů zaměřených na podporu zdravotnictví Počet podpořených projektů na rozvoj cestovního ruchu Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Dosažená 4, 53, 53, Výchozí 4, 9 9 Dosažená 4, 4, Výchozí 45, 45, Dosažená 4, 2, 2, Výchozí 4, Cílová Počet podpořených projektů zaměřených na podporu vzdělávání Cílová Cílová Počet Gestor projektů OP Počet 22, 22, Výchozí 23, 23, Dosažená 3, 4, 4, Výchozí 3, 85, 85, Dosažená 589, , ,89 Výchozí 589, Cílová Plocha v Gestor 2 m OP Dosažená Cílová Gestor OP Celkem 25 Typ Indikátoru 55 Cílová hodnota Cílová 6

61 5222 Core 35 Výsledek 6352 Výsledek Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu Návštěvníci v regionu počet přenocování Počet Gestor pracovníc OP h míst Dosažená ČSÚ Výsledek Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem Počet Gestor OP Gestor OP 2 52,³ 2 52,³ 9, 8 8 Dosažená 2 36, 928, 85, 745,5 745,5 Výchozí 2 65, 2 36, 928, 85, 2 65, Dosažená 63, 63, Výchozí Cílová Plocha v ha 9, Cílová Výsledek Výchozí Cílová Počet 3 3 Dosažená,95,95 Výchozí 63, 63, Cílová Zdroj: MSC 24B generována ke dni (data zafixována ke dni ) Poznámky: Cíl stanoven na celé programové období 2 Z toho 3 pracovní místa pro muže a 6 pracovních míst pro ženy. 3 Z toho 23 pracovní místa pro muže a 29 pracovních míst pro ženy. V roce 2 došlo k výraznému nárůstu dosažené hodnoty indikátoru Počtu projektů ve městech (5.5.) na 58,9%, díky tomu, že v roce 2 byla ukončena realizace 49 projektů. Při započtení projektů, které jsou v realizaci, je pak tento indikátor plněn z %. Nejvyšší podíl na plnění indikátoru počtu projektů mají projekty podpory vzdělávání. Nejméně je plněn indikátor (podpora zdravotnictví). U tohoto indikátoru lze vzhledem k plánované alokaci a velikosti připravovaných projektů předpokládat plnění do 5%. Z důvodu nízkého počtu ukončených projektů jsou nízké hodnoty u indikátorů plochy objektů (65 ). Z pohledu závazku příjemců ve schválených projektech ke dni by však byl indikátor plochy objektů naplněn z cca 7 %. Plnění indikátoru plochy brownfields (65.2.) je z hlediska závazku příjemců v projektech doporučených k financování ke dni naplněn z 6 % (3,8 ha, dalších 38 ha tvoří alikvotní podíl hodnoty indikátoru k podílu alokace převedené do Holdingového fondu JESSICA). V oblasti cestovního ruchu bylo k ukončeno 4 projektů, tj. 6,47% cílové hodnoty počtu projektů v cestovním ruchu (indikátor 5.2.), při započtení projektů s uzavřenou smlouvou je v realizaci celkem 42 projektů (tj. téměř 5% cílové hodnoty indikátoru 5.2.). Indikátory počtu nových či zrekonstruovaných lůžek v ubytovacích zařízeních (63 ) i indikátor nově vytvořených pracovních míst v cestovním ruchu (52 2 2) dosáhly plnění z 54%, resp. 65% u ukončených projektů a při zohlednění projektů v realizaci bude indikátor nových a rekonstruovaných lůžek naplněn na téměř dvojnásobek a rovněž počet vytvořených pracovních míst bude splněn. Nadále však trvá nepříznivý vývoj indikátoru sledujícího počet přenocování návštěvníků v regionu (63 5 2), který je o 5,5% nižší oproti výchozí hodnotě roku 25. Pokles počtu přenocování je však obecným trendem v důsledkem útlumu cestovního ruchu hodnota tohoto ukazatele poklesla mezi lety 25 a 2 v celé ČR téměř o 8,7 %, v ostatních NUTS II (s výjimkou NUTS II Severozápad) byl pokles vůči roku 25 dokonce větší než v Moravskoslezsku. 6

62 Kvalitativní analýza prioritní osy 2 V následující tabulce č. 25 je přehled prostředků vázaných na projektech s uzavřenou Smlouvou ve vztahu k alokaci na relevantní oblasti podpory. Nejvíce prostředků 36,2 mil. EUR (přes 5% alokace a nárůst o 29 p.b. proti roku 29) je vázáno ve smlouvách projektů oblasti podpory 2.2 rozvoj cestovního ruchu. Nejvyšší podíl nasmlouvaných prostředků k alokaci, je v oblasti podpory 2.3 Podpora využívání brownfields, kde je nasmlouváno 23,7 mil. EUR, tj. téměř 7 % alokace na danou oblast podpory, z toho ovšem 2 mil.eur tvoří transfer prostředků do holdingového fondu JESSICA. V oblasti podpory 2. Infrastruktura veřejných služeb byl zaznamenán oproti roku 29 nárůst objemu smluv o téměř 3,5 p.b. V roce 2 byl také zaznamenán výrazný posun hodnot u proplacených a certifikovaných prostředků, a to ve všech oblastech podpory prioritní osy 2. Kromě hodnot uvedených v tabulce jsou také další prostředky prioritní osy 2 vázány v otevřených výzvách či v projektech ve fázi hodnocení a přípravy smluv. K datu bylo takto vázáno cca 57 % alokace oblastí podpory 2., resp. 3 % oblasti podpory 2.2, resp. 3 % oblasti podpory 2.3 a cca 35 % alokace oblasti podpory 2.4. Tabulka 25 Finanční pokrok prioritní osy 2 (EU a národní zdroje) kumulativně Oblast podpory Alokace mil. EUR (a) Projekty s vydaným Rozhodnutím/podepsanou Smlouvou mil. EUR (b) % Proplacené prostředky příjemcům mil. EUR (c) % Certifikované prostředky předložené EK mil. EUR %.2.,69 24,9 24,49 6,96 6,84 4,86 4, ,48 36,2 5,39,84 5,7 8,9 2, ,28 23,7 69,62 2,9 63,67 2,25 63, ,95 3,57 44,9,54 9,37,52 9,2 24,4 87,66 4,89 4,53 8,9 36,53 7,4 Celkem za prioritní osu 2 Všechny hodnoty v tabulce jsou kumulativní, tj. od počátku programového období do Zdroj: IS MSC27, sestavy, 2A, 252B ke dni Údaje v tabulce jsou vykazovány za veřejné prostředky celkem. V tabulce byl ve sloupcích a, b a c použit měnový kurz EUR/CZK ve výši 25,24 CZK/EUR. Pro stav Certifikované prostředky předložené EK byl použit kurz v době zaúčtování do IS VIOLA. Sloupec Certifikované prostředky předložené EK obsahuje finanční částky bez vratek Výzvy v prioritní ose 2 V oblasti podpory 2. Infrastruktura veřejných služeb byly v roce 2 vyhlášeny 3 výzvy s celkovou alokací 238 mil. Kč, v nichž bylo podáno 24 projektů s požadovanou dotací 478,7 mil. Kč. Všechny 3 výzvy byly zaměřeny na rozvoj infrastruktury sociálních služeb. K bylo z těchto výzev schváleno k financování celkem projektů se schválenou dotací 2,9 mil. Kč. Dále byly v roce 2 v oblasti podpory 2. ukončeny další 3 výzvy vyhlášené na konci roku 29 zaměřené na zdravotnickou techniku a pořízení vozů rychlé záchranné služby v těchto výzvách bylo podáno a schváleno 5 projektů s požadovanou dotací 295,26 mil. Kč. V oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu bylo v roce 2 vyhlášeno celkem pět výzev. V sedmé a osmé výzvě zaměřené na podporu organizace a kooperace na úrovni turistického regionu Severní Moravy a Slezska bylo předloženo a schváleno 7 projektů s požadovanou dotací ve výši 27,9 mil. Kč. V deváté výzvě této oblasti podpory (zaměřené na ubytovací kapacity vysokých škol na kongresovou turistiku) nebyl předložen žádný projekt. Desátá výzva (průběžná řízená výzva zaměřená 62

63 na doprovodné aktivity navazující na projekt Dolní oblast Vítkovice realizovaný v IOP) ani jedenáctá výzva (průběžná výzva zaměřená na předkládání projektů na základě schválených Integrovaných plánů rozvoje území v prioritních lokalitách definovaných Marketingovou strategií rozvoje cestovního ruchu v Moravskoslezském kraji 293) nebyly k ukončeny a k tomuto datu v nich ani nebyly předloženy žádné projekty. Z prvních šesti výzev této oblasti podpory bylo k ve fázi přípravy smlouvy 8 projektů s alokací 37,9 mil. Kč, v realizaci 9 projektů s alokací 466,4 mil. Kč a ukončeno 4 projektů s alokací 5,76 mil. Kč. V této oblasti podpory bylo zaznamenáno 3 případů, kdy příjemce odstoupil od realizace projektu 5 před uzavřením smlouvy, 3 po uzavření smlouvy, ale před zahájením realizace projektu a dalších 5 projektů pak žadatelé stáhli ještě před jejich schválením. V oblasti podpory 2.3 Podpora využívání brownfields byla v roce 2 vyhlášena druhá výzva určená k převodu prostředků ROP Moravskoslezsko do holdingového fondu nástroje finančního inženýrství JESSICA, jehož správcem je Evropská investiční banka. Jediný projekt předložený v této výzvě byl k ukončen i certifikován. Dále pokračovala administrace a realizace projektů z první výzvy této oblasti podpory vyhlášené v roce 28. Z projektů, které úspěšně prošly hodnocením byl k projekt s dotací,39 mil. Kč v procesu přípravy smlouvy, 3 projekty s dotací 44,55 mil. Kč byly v realizaci a 5 projektů s dotací 27,5 bylo ukončeno. Poslední projekt byl stažen žadatelem. V oblasti podpory 2.4 Marketing regionu byla v roce 2 ukončena výzva s alokací 38 mil. Kč, která byla vyhlášena ještě v roce 29. V rámci této výzvy byl předložen a k financování schválen projekt s dotací 37,43 mil. Kč. Dále byla v roce 2 vyhlášena další výzva s alokací 3 mil. Kč, ve které byl předložen projekt s požadovanou dotací 27,53 mil. Kč a který je ve fázi hodnocení. Analýza implementace prioritní osy 2 V porovnání s ostatními prioritními osami bylo v roce 2 (stejně jako v r. 29) v prioritní ose 2 uzavřeno nejvíce výzev (celkem 4, z toho výzev bylo v tomto roce i vyhlášeno), v nichž bylo k zaregistrováno celkem 32 projektů. Největší zájem byl zaznamenán v oblasti podpory sociálních služeb, kde požadavky zaregistrovaných projektů převýšily alokaci na výzvy vyhlášených v této oblasti podpory o 2 %. Výzvy byly vyhlašovány v souladu s připraveností potenciálních projektů do této prioritní osy. Informace o připravenosti projektů byly získány na základě analýzy konzultovaných projektových záměrů a také na základě vyhodnocení výsledků výzev předchozích. V průběhu roku 2 byly vyhlášeny výzvy ve všech oblastech podpory prioritní osy 2. Křížové financování V rámci prioritní osy 2 je křížové financování umožněno, zejména u oblasti podpory 2. Infrastruktura veřejných služeb (v oblasti vzdělávání a sociálních služeb) a u oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu (v oblasti ubytovacích zařízení, turistických informačních center a organizace a kooperace v cestovním ruchu). Dále bude křížové financování využito u oblasti podpory 2.4 Marketing regionu. Křížové financování je převážně využíváno na vzdělávání personálu, související se změnou charakteru poskytovaných služeb nebo zaváděním nových služeb. K bylo křížové financování využito celkem u 2 projektů, všechny tyto projekty spadají pod oblast podpory 2. Infrastruktura veřejných služeb, z toho projektů je zaměřeno na rozvoj infrastruktury pro vzdělávání a 2 projekty jsou zaměřeny na rozvoj infrastruktury sociálních služeb. Celkový finanční objem dotace připadající na křížové financování těchto 2 projektů je ,26 Kč. Počet projektů s křížovým financováním oproti stavu k vzrostl o 4 projekty a ,7 Kč. 63

64 Přínos prioritní osy 2 k naplňování horizontálních témat EU Z hlediska posouzení přínosu prioritní osy 2 k naplňování horizontálních témat EU je třeba konstatovat, že prioritní osa 2 jako taková není svým charakterem zaměřena na prosazování rovných příležitostí mužů a žen ani na zlepšování životního prostředí. Nicméně některé aktivity podporované v této prioritní ose mají vliv na rovné příležitosti jedná se zejména o oblast infrastruktury veřejných služeb, kde jsou podporovány aktivity vedoucí k rozvoji infrastruktury sociálních služeb, vzdělávání a zdravotnictví, které mj. umožní rovný přístup k těmto veřejným službám. Konkrétně se jedná například o sociální služby poskytované osobám ohroženým sociálním vyloučením (terénní služby a služby pro rodiny s dětmi, které umožní návrat rodičů do práce apod.) či o zlepšování dostupnosti veřejných budov pro osoby s omezením pohybu nebo orientace. Vliv v oblasti životního prostředí lze identifikovat zejména.u aktivit týkajících se regenerace brownfields (zahrnujících i odstranění méně závažných ekologických zátěží) či u aktivit na rozvoj ekologicky šetrných forem cestovního ruchu (cykloturistika, pěší turistika apod.). Projekty jsou za přínos k rovným příležitostem a životnímu prostředí zvýhodňovány při výběru k podpoře, celkem bylo v prioritní ose 2 dosud podpořeno 36 projektů s pozitivním vlivem na rovné příležitosti a 23 projektů s pozitivním vlivem na životní prostředí (jedná se o podpořené projekty, tzn. ve stavu realizace ukončena). Příklad úspěšně realizovaného projektu v rámci prioritní osy 2 Oblast podpory: 2. Infrastruktura veřejných služeb Dílčí oblast podpory: 2.. Rozvoj infrastruktury pro vzdělávání Název projektu: Modernizace výuky SOŠ a SOU Jablunkov Číslo projektu: CZ../2../6.373 Příjemce dotace: Střední odborná škola a Střední odborné učiliště podnikání a služeb, Jablunkov, Školní 46, příspěvková organizace Výše nasmlouvané dotace: , Kč Místo realizace projektu: Střední odborná škola a střední odborné učiliště podnikání a služeb, Jablunkov Cíle a popis projektu: Cílem projektu je modernizace pracovišť odborné praxe, které odpovídají současným trendům vývoje trhu práce s využitím moderních výukových metod. Projekt je zaměřen na podporu zkvalitnění praktické výuky, odstranění technických a bezpečnostních vad, rozšíření metod výuky pro pedagogy, zlepšení funkčnosti budovy dílen. Výstupem projektu je moderně vybavený objekt pro praktickou výuku žáků. Termín ukončení projektu:

65 Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění V průběhu roku 2 nebyly identifikovány závažné problémy zjištěné v rámci postupu uvedeného v čl. 62, odst. písm. d) bodu i) Nařízení (ES) č. 83/26. K prevenci či odstranění méně závažných problémů vyplynuvších při implementaci prioritní osy 2 (tj. např. nedoložení požadovaných příloh žadatelem, dokladování vlastnických vztahů, upřesňování rozpočtu podpisem smlouvy) přijala Regionální rada Moravskoslezsko relevantní opatření (např. důrazné upozorňování na nejčastější chyby na školeních pro žadatele, uspořádání seminářů pro příjemce k postupům a pravidlům ROP). 65

66 3.3 Prioritní osa 3 Rozvoj měst 3.3. Dosažený pokrok a jeho analýza Informace o fyzickém a finančním pokroku priority Tabulka 26 Informace o finančním pokroku prioritní osy 3 ke dni (v EUR) Prioritní osa Prioritní osa 3 Finanční prostředky operačního programu celkem (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku Unie (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celkově certifikované způsobilé výdaje vynaložené příjemci Příslušný příspěvek z veřejných zdrojů Podíl certifikovaných způsobilých výdajů na celkovém financování programu v % , Public , ,6 2,76 Zdroj: IS MSC 27, ke dni Tabulka obsahuje kumulativní údaje od počátku programového období Tabulka 27 Indikátory prioritní osy 3: Rozvoj měst Kód NČI Kód EU/Lisabon Typ Indikátoru 55 Core 39 Výstup 553 Výstup 554 Výstup 65 Core 29 Výsledek 65 Výsledek 65 Výsledek Název indikátoru Měrná jednotka Zdroj Gestor OP Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) vybraných měst Počet projektů Gestor OP Počet podpořených projektů na ostatní města Počet projektů Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro rozvoj vzdělávání (města) Cílová hodnota Celkem 2, 48, 48, Výchozí 2, Dosažená, 7, 7, Výchozí, 5 5 Dosažená 2 4, 4, Výchozí Dosažená,2 7,78 7,78 Výchozí,2 4, 4, Dosažená 8 657, , ,89 Výchozí 8 657,25 Dosažená 7 763, , ,55 Výchozí 7 63,8 2 2 Cílová Gestor OP Gestor OP Gestor OP Cílová Plocha v 2 m 2 Cílová Plocha v 2 m 29 Cílová ha 28 Dosažená Cílová Plocha v Počet podpořených projektů zaměřených na Počet udržitelný rozvoj a projektů zvyšující atraktivitu měst a velkoměst celkem Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve městech Hodnota Gestor OP Cílová

67 653 Výsledek 654 Výsledek 652 Výsledek Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (města) Plocha v 2 m Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů zájmové a volnočasové povahy (města) Plocha v 2 m Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) ve městech Gestor OP Dosažená 28,7 86,25 86,25 Výchozí 28,7 3 3 Dosažená 2 249, ,4 Výchozí Dosažená 4,24 4,24 Výchozí 6, 6, Cílová Gestor OP Cílová Plocha v ha Gestor OP Cílová Zdroj: MSC 24B generována ke dni (data zafixována ke dni ) Poznámky: Cíl stanoven na celé programové období 2 Dle metodiky Národního orgánu pro koordinaci je indikátor 65 nadřazeným indikátorem, který v sobě kromě hodnot indikátorů 65, 653, 654 zahrnuje také hodnoty indikátoru 652 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS (města). Výše uvedená tabulka obsahuje plnění indikátorů u projektů jejichž realizace byla ukončena. Při zohlednění 3% podílu alokace prioritní osy vázané v nasmlouvaných projektech lze vyhodnotit, že se daří plnit indikátory celkového počtu projektů (55, 48%), počtu projektů na ostatní města střední města (554, 82%), plochy revitalizovaného území (65, 27%), plochy regenerovaných objektů určených pro vzdělávání (65, 7%) i plochy revitalizovaných brownfields (652, 7%). Naopak plnění indikátorů počtu projektů vybraných měst IPRM (553, 4%) a indikátor celkové plochy regenerovaných objektů (65, 9,65%) za nasmlouvanými prostředky zaostává, indikátor 65 je navíc plněn nerovnoměrně s převahou ploch pro rozvoj vzdělávání. Vysoké plnění indikátoru regenerovaných objektů ve školství, které je dáno vyšší kvalitou projektů zaměřených na infrastrukturu pro vzdělávání, lze považovat za pozitivní, vzhledem k tomu, že tyto projekty přispějí k vyšší kvalitě vzdělávání, byť převážně na základních školách. Indikátory prioritní osy 3 jsou tak prozatím naplňovány převážně z projektů oblasti podpory 3.2Subregionální centra určené pro města do 5 obyvatel, vzhledem k tomu, že v oblasti podpory 3. bylo ukončeno pouze 7 projektů. Kvalitativní analýza prioritní osy 3 Tabulka 28 Finanční pokrok prioritní osy 3 (EU a národní zdroje) kumulativně Alokace Projekty s vydaným Rozhodnutím/podepsano u Smlouvou mil. EUR (a) mil. EUR (b).3. 26,5 29,84 23,67 4,68,65 7,6 6, ,3 29,7 4,2 2,26 28,72 7,94 24,23 2,8 59,54 29,76 35,94 7,96 25,54 2,76 Oblast podpory Celkem za prioritní osu 3 % Proplacené prostředky příjemcům mil. EUR (c) % Certifikované prostředky předložené EK mil. EUR % Všechny hodnoty v tabulce jsou kumulativní, tj. od počátku programového období do Zdroj: IS MSC27, sestavy 2A, 252B ke dni

68 Údaje v tabulce jsou vykazovány za veřejné prostředky celkem. V tabulce byl ve sloupcích a, b a c použit měnový kurz EUR/CZK ve výši 25,24 CZK/EUR. Pro stav Certifikované prostředky předložené EK byl použit kurz v době zaúčtování do IS VIOLA. Sloupec Certifikované prostředky předložené EK obsahuje finanční částky bez vratek Výzvy v prioritní ose 3 V oblasti podpory 3. Rozvojové póly regionu bylo v rámci kontinuální výzvy č k předkládání projektů v rámci IPRM, jenž byla ukončena ke dni předloženo celkem 9 projektů s požadovanou alokací ve výši 45,42 mil. Kč z čehož byly ke konci roku 2 certifikovány 3 projekty ve výši,72mil. Kč, 3 projekty jsou v realizaci, u projektu je realizace ukončena a u 2 projektů je ukončeno financování. Alokace na celou výzvu činila mld. Kč. V prosinci roku 29 byla vyhlášena kontinuální výzva č k předkládání projektů v rámci integrovaných plánů rozvoje měst, která bude ukončena ke dni Celková alokace na celou výzvu činí,5 mld. Kč. V rámci této výzvy bylo v roce 2 předloženo 7 projektů v celkové výši 9,66mil. Kč. Přijaté projekty jsou průběžně hodnoceny a předkládány Výboru Regionální rady ke schválení. Ke konci roku 2 byly 3 projekty ve výši 36,7mil. Kč v realizaci a 8 projektů bylo doporučeno k financování a 6 projektů se nacházelo v procesu hodnocení. V oblasti podpory 3.2, která je určena na podporu rozvoje menších měst (města s 5 až 5 tisíci obyvatel) byla v roce 2 vyhlášena v pořadí čtvrtá výzva této oblasti podpory s alokací 4 mil. Kč. Výzva byla otevřena od srpna 2 do října 2 a bylo v ní předloženo celkem 49 projektů s finančním nárokem 77,7 mil. Kč. U projektů této výzvy, zaměřené na občanskou vybavenost a veřejná prostranství, nebylo k ukončeno hodnocení. Ve třetí výzvě zaměřené na vzdělávání a volný čas, která byla ukončena v lednu 2 bylo předloženo celkem 82 žádostí s požadavkem na dotaci 93,9 mil. Kč, z nichž úspěšně prošlo hodnocením 5 projektů za 492,5 mil. Kč uzavírání smluv k projektům této výzvy bylo opožděno vzhledem ke komunálním volbám v říjnu byl jeden z těchto projektů za 5,53 mil. Kč ukončen, zbývajících 49 bylo v procesu přípravy Smlouvy o poskytnutí dotace. Analýza implementace prioritní osy 3 V oblasti podpory 3. Rozvojové póly regionu statutární města s více jak 5tis. obyvateli předkládají města projekty v souladu se schválenými integrovanými programy rozvoje města zaměřenými zónově nebo tématicky. Zónově zaměřené IPRM Ostravy si vytyčily za prioritu rozvoj dopravy, cestovního ruchu a volného času v zóně v okolí centra města a tématicky pak s prioritou ekonomického rozvoje, sociální integrace, životního prostředí, dostupnosti a mobility a také komplexní téma přitažlivé město. IPRM města Karviná komplexně řeší vytýčenou zónu širokou škálou aktivit. Města FrýdekMístek, Opava a Havířov si shodně vybrala tématická IPRM s tématem Přitažlivá města, ve kterých se zaměřují na podporu rozvoje veřejných prostranství, kultury, sportu a volného času (IPRM Opava navíc na rozvoj cestovního ruchu a regeneraci zanedbaných lokalit). Ke dni větší polovinu celkové alokace v projektech, které jsou v procesu realizace mají města Opava, FrýdekMístek, Havířov i Karviná. Významně je zpožděna realizace obou IPRM v Ostravě, kde je jeden projekt ukončen a v procesu realizace mají pouze 2 projekty. V oblasti podpory 3.2 v obou ukončených výzvách v roce 2 se potvrdil trend z prvních dvou výzev. Počet předložených žádostí o dotaci opět výrazně překročil alokaci výzev a o investice do školství a volného času, podporované ve třetí výzvě, byl větší zájem jak z hlediska počtu žadatelů tak i celkové požadované dotace, ve srovnání s projekty čtvrté výzvy na občanskou vybavenost a veřejná 68

69 prostranství. Projekty zaměřené na školství a volný čas byly také při hodnocení úspěšnější než projekty na občanskou vybavenost a veřejná prostranství (cca 62,2% z hlediska počtu projektů a 54,5% z hlediska požadované dotace ve srovnání s 55%, resp. 26% u druhé výzvy na občanskou vybavenost a veřejná prostranství). Křížové financování V prioritní ose 3 lze křížové financování využít převážně na doprovázející investice k infrastruktuře pro vzdělávací a sociální aktivity, a na provozní náklady při zahájení provozu zařízení sociálních služeb na dobu roku. V roce 2 nebylo křížové financování využito. Přínos prioritní osy 3 k naplňování horizontálních témat EU Z hlediska posouzení přínosu prioritní osy 3 k naplňování horizontálních témat EU je třeba konstatovat, že prioritní osa 3 svým charakterem není zaměřena na prosazování rovných příležitostí mužů a žen ani na zlepšování životního prostředí. Nicméně podporované aktivity zahrnují aktivity jak na podporu rovných příležitostí (zejména v oblasti zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou, zlepšení přístupu znevýhodněných skupin ke vzdělávání, v oblasti služeb pro rodiny s dětmi, které umožní návrat rodičů do práce či zvýšení prevence sociálně patologických jevů a revitalizace deprivovaných čtvrtí měst, včetně aktivit k eliminaci rizika sociálního vyloučení obyvatel), tak na zlepšování životního prostředí (např. regeneraci brownfields a rozšiřování ploch zeleně). Projekty jsou za přínos k rovným příležitostem a životnímu prostředí zvýhodňovány, celkem bylo v prioritní ose 3 dosud podpořeno 9 projektů s pozitivním vlivem na rovné příležitosti a 27 projektů s pozitivním vlivem na životní prostředí. Příklad úspěšně realizovaného projektu v rámci prioritní osy 3 Oblast podpory: 3. Rozvojové póly regionu Název projektu: Rekonstrukce náměstí 8. pěšího pluku Číslo projektu: CZ../3../2.5 Příjemce dotace: Statutární město FrýdekMístek Výše nasmlouvané dotace: 4 375,23 CZK Místo realizace projektu: FrýdekMístek Cíle a popis projektu: Obsahem projektu je celková modernizace veřejného prostranství situovaného v centru Místku do podoby městského bulváru. Díky realizaci projektu dojde k revitalizaci území o rozloze 23 5 m². Projekt zahrnuje modernizaci vozovky, vybudování 248 nových parkovacích míst, 69

70 vytvoření středového zeleného pruhu osazeného městským mobiliářem určeného pro krátkodobý odpočinek a pohyb chodců a modernizaci a rozšíření autobusových zastávek na obou stranách komunikace z jednoho na tři autobusové zálivy. Cílem projektu je úprava komunikace na ulici bulvárového typu, což přispěje ke zklidnění této části města, zvýší bezpečnost chodců, zajistí bezbariérové řešení přechodů pro chodce a vytvoří oddělené prvky. Částečně bude docíleno snížení a omezení rychlosti tranzitní dopravy. Přímým důsledkem bude zvýšení kapacity míst pro parkování a jejich přímé napojení na chodníky. Termín ukončení projektu:

71 Oblast podpory: 3.2 Subregionální centra Název projektu: Sportovní areál Frýdecká Český Těšín Číslo projektu: CZ../3.2./.8 Příjemce dotace: Město Český Těšín Výše nasmlouvané dotace: ,48 CZK Místo realizace projektu: Český Těšín Cíle a popis projektu: Předmětem projektu je vybudování nového víceúčelového sportovního areálu na místě zchátralého a nevyužívaného areálu pro sportovní aktivity. Nový areál bude sloužit školám, neziskovým organizacím a široké veřejnosti. V areálu se budou nacházet: fotbalové hřiště se střídačkami, atletický ovál se čtyřmi drahami, sprinterskou rovinkou, sektorem pro vrh koulí, sektorem pro skok do výšky, sektorem pro hod kriketovým míčkem, doskočištěm, dvě hřiště pro basketbal, hřiště pro odbíjenou, inline dráha, lezecká stěna, dvě hřiště s přírodním povrchem, dětské hřiště, skatepark, dráha pro bikros, objekt s šatnami a zázemím včetně základního vybavení, tribuna pro diváky, parkoviště. Pořízeny budou požární překážky pro kondiční nácvik dobrovolných hasičů. Termín ukončení projektu: Závažné problémy, které se objevily a přijatá opatření k jejich odstranění V průběhu roku 2 nebyly identifikovány závažné problémy zjištěných v rámci postupu uvedeného v čl. 62, odst. písm. d) bodu i) Nařízení (ES) č. 83/26. Realizace Integrovaných plánů statutárních měst již v roce 2 probíhala ve větší míře a některá města předloženými projekty již téměř naplnila nasmlouvanou alokaci (FrýdekMístek, Havířov, Opava). Důvodem byl rovněž tlak ze strany Řídícího orgánu na příslušná města, která odkládala plnění svých závazků v podobě předložení zamýšlených projektů. Odezvou pak bylo předložení velkého množství projektů v druhé polovině roku, což způsobilo zvýšené nároky na personální kapacity pro potřeby hodnocení, a to zejména v souvislosti s nutností vyžádání si dodatečných informací k předloženým projektům. Hodnocení však bylo ze strany ŘO zvládnuto tak, aby nedošlo k narušení průběhu realizace předložených projektů. Problematické však zůstává plnění harmonogramu dvou integrovaných plánů rozvoje Statutárního města Ostravy, ve kterých je vázána velká část alokace oblasti podpory 3.. Zpoždění v realizaci integrovaných plánů je téměř,5 roku oproti předpokladům z roku 29. Na tuto skutečnost reagoval řídící orgán zvýšeným dohledem nad připraveností individuálních projektů. 7

72 V realizaci projektů oblasti podpory 3.2 nenastaly závažnější problémy. Vzhledem k velkému počtu předložených projektů došlo k prodloužení procesu hodnocení 3. výzvy a s ohledem na podzimní volby do místních zastupitelstev byl u této výzvy prodloužen termín pro předložení příloh ke Smlouvě až do Většina z doporučených projektů využila tuto lhůtu v plné míře. Návazně na prodloužení procesu hodnocení došlo u většiny projektů k posunutí termínu realizace, což způsobilo zvýšení administrativních nároků na vypořádání návazných změn. 72

73 3.4 Prioritní osa 4 Rozvoj venkova 3.4. Dosažený pokrok a jeho analýza Informace o fyzickém a finančním pokroku priority Tabulka 29 Informace o finančním pokroku prioritní osy 4 ke dni (v EUR) Prioritní osa Finanční prostředky operačního programu celkem (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku Unie (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celkové certifikované způsobilé výdaje vynaložené příjemci Příslušný příspěvek z veřejných zdrojů Podíl certifikovaných způsobilých výdajů na celkovém financování programu v % , Public , ,25 36,96 Prioritní osa 4 Zdroj: IS MSC27, ke dni Tabulka obsahuje kumulativní údaje od počátku programového období Tabulka 3 Indikátory prioritní osy 4: Rozvoj venkova Kód NČI Kód EU/Lisabon Název indikátoru Typ Indikátoru Měrná jednotka Zdroj Počet podpořených Počet projektů na rozvoj projektů Gestor OP venkovských oblastí 52 Výstup 6555 Výsledek 655 Výsledek Plocha regenerovaného a revitalizovaného území ve venkovských oblastech Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem Plocha v Gestor OP ha Hodnota Celkem 25 Dosažená 45, 7, 7, Výchozí 45, Dosažená 5,63,9,9 Výchozí 5,63 6, 6, Dosažená , , ,58 Výchozí, ,9 5 5 Cílová Cílová Plocha v Gestor OP 2 m 27 Cílová hodnota Cílová Zdroj: MSC 24B generována ke dni (data zafixována ke dni ) Poznámky: Cíl stanoven na celé programové období Indikátory prioritní osy 4 uvedené v tabulce č. 3 jsou naplňovány z projektů v realizaci a projektů ukončených (indikátory 6555 a 655) resp. projektů ukončených (indikátor 52). Při 86 % alokovaných prostředků (u projektů s uzavřenou Smlouvou) bylo evidováno dosažení: o hodnoty 44 78,23 m2 v indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů (655), tj. 88 % plánované hodnoty 73

74 o počtu 7 v indikátoru Počet podpořených projektů na rozvoj venkovských oblastí (52), tj. 7 % plánované hodnoty o hodnoty,27 ha v indikátoru Plocha regenerovaného a revitalizovaného území (6555), tj. 87 % plánované hodnoty. Plnění indikátoru Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů (655) je v relaci k dosaženému čerpání alokace schválených projektů, u dalších dvou indikátorů (52, 6555) již došlo k překročení plánovaných hodnot. Dosažené hodnoty všech indikátorů budou ještě navýšeny v důsledku postupu realizace projektů s již uzavřenou Smlouvou a projektů 4. výzvy, které jsou v procesu hodnocení. Kvalitativní analýza prioritní osy 4 Tabulka 3 Finanční pokrok prioritní osy 4 (EU a národní zdroje) kumulativně Oblast podpory Alokace mil. EUR (a) Projekty s vydaným Rozhodnutím/podepsano u Smlouvou mil. EUR (b) % Proplacené prostředky příjemcům mil. EUR (c) % Certifikované prostředky předložené EK mil. EUR %.4. 58,97 5, 86,65 27,6 46,8 2,89 37,2 Celkem za prioritní osu 4 58,97 5, 86,65 27,6 46,8 2,89 37,2 Všechny hodnoty v tabulce jsou kumulativní, tj. od počátku programového období do Zdroj: IS MSC27, sestavy 2A, 252B ke dni Údaje v tabulce jsou vykazovány za veřejné prostředky celkem. V tabulce byl ve sloupcích a, b a c použit měnový kurz EUR/CZK ve výši 25,24 CZK/EUR. Pro stav Certifikované prostředky předložené EK byl použit kurz v době zaúčtování do IS VIOLA. Sloupec Certifikované prostředky předložené EK obsahuje finanční částky bez vratek V tabulce 3 je uveden přehled prostředků vázaných v projektech s uzavřenou Smlouvou, prostředků proplacených a prostředků certifikovaných, a to ve vztahu k alokaci na prioritní osu. Nasmlouváno je 86 % alokace, podíl proplacených prostředků se blíží 5%, podíl certifikovaných prostředků dosahuje 37%. Na konci roku 2 z celkového počtu 43 projektů zaregistrovaných v oblasti podpory 4., s požadovanou dotací ve výši 4,8 mld. Kč, bylo schváleno 52 projektových žádostí se souhrnnou výší požadované dotace v hodnotě,247 mld. Kč. Ukončena byla realizace 88 projektů s celkovou dotací 68 mil. Kč. Z toho v průběhu roku 2 bylo schváleno 77 projektů (z výzvy 4.3) s celkovou dotací 635 mil. Kč, ukončena byla realizace 43 projektů s celkovou dotací 378 mil. Kč. Ve fázi hodnocení je dalších 7 projektů z výzvy 4.4 s požadovanou dotací cca 75 mil. Kč. Lze konstatovat, že v prioritní ose 4 probíhá bezproblémové čerpání alokovaných prostředků, které dává předpoklad pro naplnění všech plánovaných věcných i finančních ukazatelů. Pozitivním aspektem prioritní osy 4 byl a stále je velký zájem venkovských obcí o dotace, který vzhledem k omezené alokaci nebude moci být v rámci tohoto programového období plně uspokojen. Výzvy v prioritní ose 4 V roce 2 byla vyhlášena jedna, v pořadí již čtvrtá, výzva č. 4.4 Rozvoj venkova na rozdělení zbývající části alokace ve výši cca 5 mil Kč. Jednalo se o výzvu pro vymezený okruh příjemců a projektů, předkládány mohly být neúspěšné projekty z předcházející výzvy na rozvoj venkova (4.3) 74

75 a dále projekty, na jejichž přípravu obdrželi žadatelé dotaci z Programů na podporu přípravy projektové dokumentace vyhlášených v roce 28 a 29 Moravskoslezským krajem. Výzva 4.4 byla vyhlášena v srpnu 2, zaregistrováno bylo 74 projektů s požadovanou dotací ve výši 84 mil. Kč. Proces hodnocení nebyl na konci roku 2 ještě ukončen. Analýza implementace prioritní osy 4 V prioritní ose 4 byl dosud zaregistrován vzhledem k ostatním prioritním osám největší počet projektů celkem 43. Z celkového počtu 95 žadatelů (někteří žadatelé podali více než projekt) bylo 54 obcí, 6 sdružení obcí, 6 organizací zřízených obcí a 6 nestátních neziskových organizací. Průměrná velikost projektů z hlediska celkových výdajů na projekt je cca 3 mil. Kč, největší skupinu představují projekty pohybující se kolem 89 mil. Kč (23 projektů v rozmezí 7 mil. Kč). Byly předkládány jak projekty malé (3 projektů s požadovanou dotací do 2 mil. Kč), tak projekty blížící se maximální možné velikosti dotace 5 mil. Kč (těch však nebylo mnoho projektů s požadovanou dotací nad 4 mil. Kč). Celkový počet žadatelů ve výzvách oblasti podpory 4. potvrdil velký zájem o dotaci a vysokou absorpční kapacitu v této oblasti podpory, a to zejména u obcí. Křížové financování V prioritní ose 4 lze křížové financování využít převážně na doprovodné výdaje k investicím do infrastruktury pro vzdělávací a sociální aktivity a na provozní náklady při zahájení provozu zařízení sociálních služeb na dobu roku. Příjemci v prioritní ose 4 však dosud možnost křížového financování ve svých projektech nevyužili. Přínos prioritní osy 4 k naplňování horizontálních témat EU Prioritní osa 4 není svým charakterem zaměřena na prosazování rovných příležitostí mužů a žen ani na zlepšování životního prostředí. Nicméně podporované aktivity zahrnují aktivity jak na podporu rovných příležitostí (zejména v oblasti zlepšení pohybu osob se sníženou mobilitou, zlepšení přístupu znevýhodněných skupin ke vzdělávání, v oblasti služeb pro rodiny s dětmi, které umožní návrat rodičů do práce či zvýšení prevence sociálně patologických jevů), tak na zlepšování životního prostředí (např. regeneraci brownfields a rozšiřování ploch zeleně). Projekty jsou za přínos k rovným příležitostem a životnímu prostředí zvýhodňovány, celkem bylo v prioritní ose 4 dosud podpořeno 33 ukončených projektů s pozitivním vlivem na rovné příležitosti a 65 projektů s pozitivním vlivem na životní prostředí. Prioritní osa 4 Rozvoj venkova zohledňuje podobně jako prioritní osa 3 Rozvoj měst IV. Strategický cíl NSRR Vyvážený rozvoj území. Podporován je komplexní rozvoj venkovských obcí komplementárně k Programu rozvoje venkova (financován z EAFRD) zahrnující revitalizaci území, infrastrukturu pro zdravotní a sociální služby, volnočasové, kulturní a sportovní aktivity s přímou vazbou na IV. Strategický cíl NSRR. Příklad úspěšně realizovaného projektu v rámci prioritní osy 4 Oblast podpory: 4. Rozvoj venkova Název projektu: Víceúčelové minihřiště v obci Rybí Číslo projektu: CZ../4../3.65 Příjemce dotace: Obec Rybí Výše nasmlouvané dotace: 2,7 mil. Kč Místo realizace projektu: Rybí 75

76 Cíle a popis projektu: Předmětem projektu bylo vybudování víceúčelového minihřiště v obci Rybí. Sportoviště bude využíváno pro míčové sporty, v zimním období je možno jej provozovat jako kluziště. Zároveň došlo k vybudování obvodového chodníku ze zámkové dlažby, který bude sloužit jako zastřešená střídačka. Realizace projektu přispěje k rozvoji sportovně společenských aktivit obyvatel obce i okolí. Termín ukončení projektu: září 2 76

77 Oblast podpory: 4. Rozvoj venkova Název projektu: Rekonstrukce, modernizace a adaptace ZŠ Čeladná IV.etapa přístavba tělocvičny Číslo projektu: CZ../4../.24 Příjemce dotace: Obec Čeladná Výše nasmlouvané dotace: 47 mil. Kč Místo realizace projektu: Čeladná Cíle a popis projektu: Předmětem projektu byla výstavba moderního objektu nové tělocvičny vč. technického, sociálního a hygienického zázemí. V rámci objektu vznikla hrací plocha, jež bude plně vyhovovat všem druhům sálových sportů. V rámci objektu vzniklo také hlediště, hlasatelna, zázemí pro cvičitele a trenéry, sociální, hygienické a technické zázemí, klubovna a posilovna. Možným využitím nové tělocvičny je, kromě sportovních činností, také využití pro různé kulturní akce, plesy, dětské akademie, karnevaly, představení atd. Součástí projektu je zajištění bezbariérového přístupu pro osoby zdravotně postižené. Termín ukončení projektu: červen 2 77