VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO

Transkript

1 Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko Úřad Regionální rady VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO ZA ROK 2012 ke dni

2 OBSAH 1 2 IDENTIFIKACE OPERAČNÍHO PROGRAMU IDENTIFIKACE OPERAČNÍHO PROGRAMU CHARAKTERISTIKA REGIONU POPIS A STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA OPERAČNÍHO PROGRAMU VAZBA ROP MS NA STRATEGICKÉ DOKUMENTY POPIS EKONOMICKÉ SITUACE A VLIVU OP NA EKONOMIKU ČR (REGIONU) ŘÍZENÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU... 9 PŘEHLED PROVÁDĚNÍ OPERAČNÍHO PROGRAMU DOSAŽENÝ POKROK A JEHO ANALÝZA Informace o věcném pokroku operačního programu Informace o finančních údajích ROP MS Informace o rozpisu využití fondů Informace o pomoci podle cílových skupin ROP Moravskoslezsko Vrácená nebo znovu použitá pomoc Kvalitativní analýza Přehled vyhlášených a probíhajících výzev INFORMACE O SOULADU S PRÁVNÍMI PŘEDPISY SPOLEČENSTVÍ ZÁVAŽNÉ PROBLÉMY, KTERÉ SE OBJEVILY A PŘIJATÁ OPATŘENÍ K JEJICH ODSTRANĚNÍ Vyřazené projekty Pozastavené a obnovené certifikace v roce Identifikované nesrovnalosti a způsob jejich řešení Problémy zjištěné auditním orgánem v souladu s auditní strategií OP Fyzické kontroly dle článku 13 Nařízení Komise (ES) č. 1828/ Kontroly prováděné externími kontrolními subjekty u RR MS a u příjemců podpory z ROP MS Monitorovací systém Absorpční kapacita Problémy v implementaci projektů PŘÍPADNÉ ZMĚNY V SOUVISLOSTI S PROVÁDĚNÍM OPERAČNÍHO PROGRAMU Vnější změny s dopadem na provádění OP Změny v provádění OP PŘÍPADNÁ PODSTATNÁ ZMĚNA DOPLŇKOVOST S JINÝMI NÁSTROJI Využití nástrojů finančního inženýrství EU Integrované plány rozvoje měst OPATŘENÍ K MONITOROVÁNÍ A PRŮBĚŽNÉ EVALUACE Popis monitorovacího systému Opatření k zajištění kvality a efektivity monitorovacího systému Monitorovací výbor Evaluace PŘÍPADNÁ NÁRODNÍ VÝKONNOSTNÍ REZERVA

3 3 PROVÁDĚNÍ PODLE PRIORITNÍCH OS PRIORITNÍ OSA 1 REGIONÁLNÍ DOSTUPNOST A INFRASTRUKTURA Dosažený pokrok a jeho analýza PRIORITNÍ OSA 2 PODPORA PROSPERITY REGIONU Dosažený pokrok a jeho analýza PRIORITNÍ OSA 3 ROZVOJ MĚST Dosažený pokrok a jeho analýza PRIORITNÍ OSA 4 ROZVOJ VENKOVA Dosažený pokrok a jeho analýza PRIORITNÍ OSA 5 TECHNICKÁ POMOC Dosažený pokrok a jeho analýza PROGRAMY ESF SOUDRŽNOST A ZAMĚŘENÍ VELKÉ PROJEKTY TECHNICKÁ POMOC VYMEZENÍ TECHNICKÉ POMOCI ČERPÁNÍ TECHNICKÉ POMOCI V ROCE Stav čerpání technické pomoci Posílení absorpční kapacity Aktivity provozu Regionální rady financované z technické pomoci Činnosti ve vztahu k veřejnosti Odborné studie, analýzy, hodnocení programu Zajištění administrativní kapacity Řídícího orgánu ROP Moravskoslezsko INFORMOVÁNÍ A PUBLICITA MEDIÁLNÍ KOMUNIKACE ON-LINE KOMUNIKACE PŘÍMÁ KOMUNIKACE PUBLIKAČNÍ AKTIVITY SPECIFICKÉ INFORMAČNÍ NÁSTROJE NÁKLADY NA PUBLICITU RŮZNÉ, VÝMĚNA ZKUŠENOSTÍ A OSVĚDČENÉ POSTUPY SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK PŘÍLOHY SEZNAM TABULEK SEZNAM OBRÁZKŮ

4 1 Identifikace operačního programu 1.1 Identifikace operačního programu Tabulka 1 Identifikace operačního programu REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM REGIONU SOUDRŽNOSTI MORAVSKOSLEZSKO VÝROČNÍ ZPRÁVA O PROVÁDĚNÍ Dotčený cíl Dotčená způsobilá oblast Programové období Číslo programu (CCI) Konvergence CZ CZ161PO010 Název programu Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko Rok, za který se zpráva podává Datum schválení výroční zprávy monitorovacím výborem Charakteristika regionu Region soudržnosti Moravskoslezsko je územně totožný s územím Moravskoslezského kraje (MSK). Moravskoslezský kraj vznikl podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. ke dni v prostoru severní Moravy a Slezska. Podle usnesení Vlády České republiky č. 707/1998 představuje statistickou jednotku NUTS III a současně statistickou jednotku NUTS II region soudržnosti Moravskoslezsko. Krajským městem je Statutární město Ostrava. Moravskoslezský kraj je vymezen okresy Bruntál, Frýdek-Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava-město a je rozdělen na 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (tzv. obcí III. stupně). Rozlohou km² zaujímá MSK 6,9% území ČR a je svou plochou na 6. místě mezi kraji v ČR. Na konci roku 2012 došlo k potvrzení trendu počtu obyvatel (-0,3% na obyvatel). V posledních třech letech meziroční pokles překračuje čtyři tisíce obyvatel ročně. Beze změn je i meziokresní srovnání ubývá obyvatel ve všech okresech kraje s výjimkou okresu Frýdek-Místek. Nejhorší situace je v okrese Karviná, kde počet obyvatel opět poklesl o více než 2 tisíce za rok. Výrazný pokles zaznamenal i okres Ostrava-město (1 638 obyvatel, což je o něco méně než v předcházejících dvou letech). Přirozenou měnou ubylo obyvatel ve všech okresech kraje, nejvýrazněji opět v okresech Karviná a Ostrava-město. Migrací obyvatel došlo k poklesu počtu obyvatel ve všech okresech kromě okresů Frýdek-Místek a Opava. Nejvyšší úbytky obyvatel migrací byly v okresech Karviná (-1 574) a Ostrava-město (-1 365), přírůstek obyvatel migrací zaznamenaly okresy Frýdek-Místek (686) a Opava (79). Pro region je typická velká hustota zalidnění (230 obyvatel na km², nejvyšší hodnota mezi kraji mimo Prahu), malý počet obcí (300) a vysoká míra urbanizace ve městech nad obyvatel žijí dvě třetiny obyvatel kraje (65,8%, nejvíce mimo Prahu), ve městech nad obyvatel žijí tři čtvrtiny obyvatel (74,6%, nejvíce mimo Prahu). Podle metodiky ČSÚ žije ve venkovských oblastech cca 18% obyvatel. Ke dni v Moravskoslezském kraji míra registrované nezaměstnanosti dosahovala výše 12,3% (ženy 13,3% / muži 11,6%), což znamená meziroční zvýšení o jeden procentní bod. Nejvyšší míru nezaměstnanosti zaznamenaly okresy Bruntál 18% a Karviná 14,4%, nejnižší míra nezaměstnanosti byla evidována v okresech Nový Jičín 9,7% a Frýdek-Místek 9,3%. 4

5 Tabulka 2 Základní údaje o regionu (ke dni ) Moravskoslezsko ,9%** ,7%** 300 4,8%** 1 9,63% 12,34 9,4% ,9% ,3 15,6 Rozloha (km²) Počet obyvatel ČR* / podíl na ČR** Počet obcí HDP (mil. v Kč) (2011) Míra registrované nezaměstnanosti Počet registrovaných uchazečů o zaměstnání Počet volných pracovních míst Počet uchazečů na jedno volné pracovní místo Zdroj: ČSÚ, Integrovaný portál MPSV Tabulka 3 Základní ekonomické údaje o regionu (2012) 2007 Počet obyvatel MSK HDP v mil. Kč Míra registrované nezaměstnanosti ,62% 8,49% 12,14% 12,36% 11,18% 12,34% Zdroj: ČSÚ Obrázek 1 Administrativní členění Moravskoslezského kraje Zdroj: ČSÚ 1 Jedná se o hodnotu za rok Hodnota za rok 2012 není k datu zpracování VZ k dispozici. 5

6 Mezi silné stránky regionu patří zejména: průmyslová tradice kraje výhodná poloha regionu na mezinárodní dopravní křižovatce (letiště, dálnice) dynamický růst počtu studentů vysokých škol v kraji v průběhu posledních let významný turistický a přírodní potenciál regionu úspěšně se rozvíjející automobilový průmysl a obor informačních technologií s vysokým výzkumným a vývojově inovačním potenciálem Slabé stránky regionu charakterizuje: mezera ekonomické výkonnosti oproti průměru ČR nízká podnikatelská aktivita, která je nejnižší v ČR nízká míra ekonomické participace obyvatelstva slabý podfinancovaný inovační systém silná průmyslová specializace v tradičních oborech nedobudovaná dopravní infrastruktura vysoká nezaměstnanost (vč. dlouhodobé nezaměstnanosti) vysoká migrace obyvatelstva v produktivním věku a vzdělaných lidí mimo region nadměrná zátěž životního prostředí, zejména překračování limitů kvality ovzduší 1.3 Popis a stručná charakteristika operačního programu Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko (ROP MS) byl vytvořen pro programovací období let , ve kterém tento region spadá do Cíle 1 Konvergence. Dokument byl zpracován v souladu s Obecnými strategickými zásadami Společenství a Národním strategickým referenčním rámcem (NSRR). Konečná podoba ROP MS byla Evropskou komisí schválena dne Globálním cílem ROP MS je urychlení rozvoje regionu a zvýšení jeho konkurenceschopnosti efektivnějším využitím jeho potenciálu. Tohoto cíle bude dosahováno zvyšováním kvality života a atraktivity regionu pro investory a návštěvníky, zlepšováním podmínek pro práci i volný čas. Konkurenceschopnost regionu je posilována vytvářením optimálních podmínek pro podnikání a aktivním marketingem Moravskoslezského kraje (MSK). Strategie ROP MS je realizovány v rámci 5 prioritních os, které jsou rozděleny do 13 oblastí podpory. ROP MS je financován výhradně z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a celková alokace prostředků z ERDF pro ROP MS na celé programové období činí EUR. Prioritní osa 1 Regionální infrastruktura a dostupnost Prioritní osa je rozdělena do 4 oblastí podpory. Cílem je podpora zkvalitnění dopravní infrastruktury, infrastruktury krizového řízení a dopravní obslužnosti v regionu při současném respektování ochrany životního prostředí. Prioritní osa 2 Podpora prosperity regionu Prioritní osa se člení na 4 oblasti podpory a zaměřuje se na zvýšení prosperity ekonomiky a kvality života v regionu a na snížení míry nezaměstnanosti. 6

7 Prioritní osa 3 Rozvoj měst Tato prioritní osa je rozdělena na 2 oblasti podpory. Jejím cílem je všestranné zkvalitnění prostředí měst a jejich občanské infrastruktury v souladu s potřebami jejich udržitelného rozvoje. Prioritní osa 4 Rozvoj venkova Prioritní osa 4 zahrnuje 1 oblast podpory a jejím cílem je podpora komplexního rozvoje venkova. Prioritní osa 5 Technická pomoc Tato prioritní osa, která je rozdělena na 2 oblasti podpory má za cíl zajištění institucionálních, technických a administrativních podmínek pro realizaci ROP MS a absorpční kapacity regionu. Tabulka 4 Podíl prioritních os na celkové alokaci ROP MS v období Prioritní osa Příspěvek Společenství v EUR % 10.1 Regionální infrastruktura a dostupnost , Podpora prosperity regionu , Rozvoj měst , Rozvoj venkova , Technická pomoc ,32 Celková alokace ROP MS Zdroj: Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko Vazba ROP MS na strategické dokumenty ROP MS podporuje cíle Lisabonské strategie pro růst a zaměstnanost v oblastech zvyšování atraktivity území Moravskoslezského regionu pro podnikání prostřednictvím zlepšování regionální dopravní infrastruktury či dostupnosti jednotlivých částí regionu a prostředí ve městech, také zkvalitňováním podmínek pro vzdělávání, zdravotní a sociální péči. ROP MS má návaznost na Národní program reforem ČR, jenž Lisabonskou strategii implementuje. V prioritní ose 1 ROP MS přispívá k naplňování reforem v oblasti modernizace a rozvoje dopravních sítí, prioritní osa 2 reflektuje intervence v oblasti vzdělávání budováním infrastruktury pro vzdělávání a prioritní osy 3 a 4 se orientují na podporu rovných příležitostí, eliminaci nezaměstnanosti mladých lidí a participaci starších lidí na trhu práce pomocí infrastrukturních projektů v oblasti vzdělávání, sociální péče a zdravotnictví. Ze 4 strategických cílů Národního strategického referenčního rámce (NSRR) má ROP MS nejsilnější vazbu na strategický cíl IV. Vyvážený rozvoj území, a to ve všech svých prioritních osách: v prioritní ose 1 rozvojem a modernizací regionální a místní dopravní infrastruktury, zlepšováním dopravní obslužnosti; v prioritní ose 2 podporou cestovního ruchu; v prioritní ose 3 podporou rozvoje velkých měst a urbánních seskupení a komplexním přístupem k revitalizaci vybraných čtvrtí a podporou revitalizace menších obcí; v prioritní ose 4 podporou komplexního rozvoje venkovských obcí, zahrnující revitalizaci území, infrastrukturu pro zdravotní a sociální služby, volnočasové, kulturní a sportovní aktivity. 7

8 ROP MS rovněž reflektuje II. strategický cíl NSRR Otevřená, flexibilní a soudržná společnost a to v oblasti vzdělávání a sociální soudržnosti, budováním infrastruktury regionálního školství, zdravotních a sociálních služeb v prioritních osách 2, 3 i 4. Nepřímou vazbu má ROP MS i na III. strategický cíl NSRR Atraktivní prostředí v oblasti odstraňování brownfields a preferencí projektů zohledňujících energetickou efektivitu a obnovitelné zdroje energie v oblasti veřejné infrastruktury i v cestovním ruchu. Městům, které vytvářejí regionální póly rozvoje je poskytována podpora prostřednictvím Integrovaných plánů rozvoje měst (IPRM). Cílem IPRM je koordinace aktivit a soustředění zdrojů na řešení nejzávažnějších identifikovaných problémů a využití ekonomického a dalšího rozvojového potenciálu měst. Integrované plány rozvoje měst zahrnují aktivity spolufinancované ROP MS v rámci oblasti podpory 3.1 Rozvojové póly regionu a podporují se v něm i aktivity, obsažené v prioritních osách 1 a 2. Součástí IPRM mohou být také další provázané aktivity, podporované z jiných operačních programů. Tyto aktivity jsou bodově zvýhodňovány za to, že zapadají do strategie daného IPRM. Dochází tak k žádoucímu synergickému efektu intervencí strukturálních fondů. Intervence v rámci IPRM respektují legislativu ČR a Evropského společenství2. Řídící orgán ROP MS monitoruje projekty zařazené do IPRM stejným způsobem, jako ostatní projekty podporované v rámci ROP MS. ROP MS navazuje také na další strategické dokumenty, mezi které patří: Strategie udržitelného rozvoje ČR, Politika územního rozvoje ČR, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje ČR nebo Program rozvoje Moravskoslezského kraje. 1.5 Popis ekonomické situace a vlivu OP na ekonomiku ČR (regionu) Celková ekonomická situace Rok 2012 patřil výkonnostně z hlediska dlouhodobějšího vývoje k hospodářsky úspěšnějším. I nadále největším problémem zůstává stav trhu práce a stále rostoucí míra nezaměstnanosti. Hrubý domácí produkt Moravskoslezského kraje dosáhl v roce 2012 historicky nejvyššího podílu HDP na obyvatele v paritě kupní síly (ve výši Kč) při meziročním hospodářském růstu 3,6% (v roce 2010 činil růst výše 4,4%). Celkový HDP dosáhl v roce 2012 hodnoty mil. Kč, nejvíce od konjunktury v roce Kromě Prahy se jedná o čtvrtý nejvyšší produkt mezi kraji. Nejvyšší podíl na tomto nárůstu má sektor průmyslu, a to především nárůst tržeb z exportu (nárůst o 22 %). Počet obyvatel kraje na konci roku 2012 mírně stagnoval, míra nezaměstnanosti zůstala mezi nejvyššími v České republice, těsně pod hranicí 10 % obyvatelstva ve věku od 15 do 64 let. Míra registrované nezaměstnanosti v MSK se v roce 2012 zvýšila na 12,34 %, čímž se po výkyvu v roce 2011 (11,18 %) dostala na úroveň roku 2010 (kdy činila 12,36 %), což je nad průměrem ČR (9,36 %) a po Ústeckém kraji (14,02 %) nejvyšší hodnota. Ke dni je evidováno uchazečů o práci, což je nejvyšší absolutní hodnota mezi kraji (podíl obyvatel kraje na celkovém obyvatelstvu činí 11,66 %, ale podíl evidovaných uchazečů činí 14,87 % ze všech uchazečů o práci v ČR). Průměrný roční čistý peněžní příjem na osobu na konci roku 2012 mírně poklesl, největší vliv na tento ukazatel měl ovšem úbytek podílu obyvatel v příjmové skupině nad 30 tis. Kč. 2 Zvláště ve vztahu k zadávání veřejných zakázek, pravidlům veřejné podpory, hospodářské soutěže, atd. a jsou realizovány tak, aby bylo zajištěno efektivní využití strukturálních fondů EU, ochráněn veřejný zájem, a aby bylo zabráněno nepřímým ziskům. 8

9 Naopak se také mírně snížil podíl obyvatel ve skupině s nejnižšími průměrnými příjmy pod 10 tis. Kč. Růst průměrné mzdy v roce 2012 v regionu odpovídá přesně průměru ČR (2,7 %) a mírně zaostává za průměrnou mírou inflace. 1.6 Řízení operačního programu Celkovou odpovědnost za realizaci a řízení Regionálního operačního programu NUTS II Moravskoslezsko nese v souladu s čl. 59 Obecného nařízení a v souladu s 16, odst. 3) zákona o podpoře regionálního rozvoje Řídící orgán ROP MS, kterým je Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko. Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko je právnická osoba, zřízená s účinností ke dni v územním obvodu statistické jednotky NUTS II Moravskoslezsko, novelou zákona o podpoře regionálního rozvoje. V implementační struktuře Řídící orgán ROP MS nemá zprostředkující subjekt. Dne 8. února 2010 podepsala Regionální rada regionu soudržnosti Moravskoslezsko s Evropskou investiční bankou dohodou o financování, ustanovující Holdingový fond JESSICA Moravskoslezsko, jako oddělený blok finančních prostředků v rámci EIB a s EIB jednající v rámci své způsobilosti jako manažer JHF Moravskoslezsko pro/a jménem Řídícího orgánu. 9

10 2 Přehled provádění operačního programu 2.1 Dosažený pokrok a jeho analýza Informace o věcném pokroku operačního programu Tabulka 5 Indikátory programu Kód NČI Kód Core/ Lisabon Typ Indikátor u Název indikátoru Hodnota migračního salda obyvatel Vnitroregion ální diferenciace míry nezaměstna nosti (variační koeficient míry nezaměstna nosti ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností) Zaměstnano st v terciárním sektoru Měrná jednot ka % % Zdroj Hodnota Cílová hodnot a Celkem 2015 ČSÚ Dosažen á -0,1-0,1-2,3-3,2-2,0 Výchozí -1,34-0,1-0,1-2,3-3,2-2,0 Cílová -0,7 Dosažen á 28,00 28,00 19,00 23,00 27,60 Výchozí 21,06 28,00 28,00 19,00 23,00 27,60 ČSÚ ČSÚ Cílová 19 Dosažen á 54,50 53,30 54,90 54,50 53,60 Výchozí 54,30 54,50 53,30 54,90 54,50 53,60 Cílová 6 Hodnoty indikátorů za roky v tabulce výše, byly aktualizovány na základě podkladů poskytnutých Národním orgánem pro koordinaci (tj. na základě Národního číselníku indikátorů naplňovaných z ČSÚ, verze ke dni Plánovaná hodnota indikátorů je stanovena jako cílová pro rok Výchozí hodnota indikátorů popisuje stav z roku Od roku 2005 každoročně klesala hodnota záporného migračního salda až téměř k nulové hranici v letech 2007 a Situace v roce 2009, poznamenaná vrcholící hospodářskou krizí, kdy poměrně výrazně meziročně poklesl počet přistěhovalých a zároveň se meziročně zvýšil počet vystěhovalých, vedla z dlouhodobého pohledu k rekordnímu zápornému migračnímu saldu ( obyvatel, tj. 2,3 ). Tento trend se ještě zvýraznil v roce 2010, kdy se záporné migrační saldo zvýšilo na obyvatel, tj. -3,2. Navíc i přirozený přírůstek obyvatel klesl po třech letech opět do záporných hodnot. Kraj tak během jednoho roku přišel stěhováním o obyvatele jedné středně velké obce. V roce 10

11 2011 se záporná hodnota migračního salda snížila na osob (-2 ), zejména díky snížení počtu vystěhovalých osob. V případě variačního koeficientu míry nezaměstnanosti došlo v roce 2009 ke snížení na 19%, vzhledem k tomu, že v důsledku nárůstu míry nezaměstnanosti se míra nezaměstnanosti na území kraje vyrovnala směrem k vyšším hodnotám. Ke konci roku 2010 opět narostla diferenciace míry nezaměstnanosti na územích obcí s rozšířenou působností, v důsledku čehož vzrostl variační koeficient na 23%. Podle předběžných dat MPSV hodnota variačního koeficientu míry nezaměstnanosti ke konci roku 2011 dále rostla vlivem rostoucí diferenciace míry nezaměstnanosti. Po poklesu míry zaměstnanosti v terciárním sektoru v roce 2008, došlo v roce 2009 k mírnému nárůstu tohoto ukazatele, což bylo způsobeno zejména poklesem zaměstnanosti v oblasti zpracovatelského průmyslu v důsledku ekonomické krize. V roce 2010 hodnota ukazatele ještě více poklesla, a to na 54,5 %. Hodnota zaměstnanosti v terciárním sektoru za rok 2012 nebyla k datu zpracování výroční zprávy k dispozici. Indikátory kontextu Kromě programových indikátorů byly stanoveny kontextové indikátory, jejichž úkolem je poskytnout informaci o vývoji hodnot hlavních ukazatelů, které charakterizují prostředí, v němž jsou aktivity ROP realizovány, ale které budou ovlivňovány realizací programu jen nepřímo. Tabulka 6 Indikátory kontextu Indikátor Měrná jednotka Zdroj Hodnot a 2005 Hodnot a 2006 Hodnot a 2007 Hodnot a 2008 Hodnot a 2009 Hodnota 2010 Hodnota 2011 Hodnota Regionální HDP na obyvatele v PPS (ČR) ČR = 100 ČSÚ 84,7 83,3 83,8 85,3 82,3 84,30 86,90 Není k dispozici Regionální HDP na obyvatele v PPS (EU 27) EU 27 = 100 ČSÚ 64,2 64,0 67,2 69,3 65,5 67,00 7 Není k dispozici Regionální HDP na obyvatele v PPS (EU 25) EU 25 = 100 ČSÚ 61,7 61,7 64,9 67,2 63,6 Není k dispozici Není k dispozici Není k dispozici Míra registrované nezaměstnanosti % ČSÚ 14,23 12,58 9,62 8,49 12,14 12,36 11,18 Není k dispozici Míra zaměstnanosti % Eurostat 59,3 59,5 61,4 63,2 62,1 61,20 62,20 Není k dispozici Míra ekonomické aktivity 15+ % ČSÚ 58,5 57,3 56,6 57,3 57,6 56,7 56,60 Není k dispozici Podíl městského obyvatelstva % ČSÚ 76,6 76,5 76,3 76,1 75,8 75,6 75,50 Není k dispozici Podíl osob s vysokoškolským vzděláním 15+ % ČSÚ 8,4 9,1 9,4 9,5 11,4 12,4 12,00 Není k dispozici v tunách za rok na km2 ČHMÚ 1,34 5,594 4,384 1,186 4,256 3,776 Není k dispozici Není k dispozici Měrné emise ze stacionárních 4 zdrojů 3 3 1,05 5,453 0,82 0,90 3 ČSÚ Statistická ročenka Moravskoslezský kraj ke dni (9-12) 11

12 Indikátor Měrná jednotka Zdroj a) tuhé částice b) SO2 c) NOx d) CO Měrné emise z mobilních zdrojů 5 a) tuhé částice b) SO2 c) NOx d) CO v tunách za rok na km2 ČHMÚ Hodnot a 2005 Hodnot a 2006 Hodnot a 2007 Hodnot a 2008 Hodnot a 2009 Hodnota ,042 5,452 4,582 24,372 4,343 25,333 30,214 22,546 4,05 3,44 20,51 4,10 3,82 23,18 0,372 0,012 1,692 3,392 0,383 0,013 1,563 3,413 0,384 0,014 1,584 3,514 0,366 0,016 1,566 3,156 0,38 0,01 1,52 2,97 0,37 0,01 1,31 2,22 Hodnota 2011 Hodnota 2012 Není k dispozici Není k dispozici Zdroj: Podklady poskytnuty Národním orgánem pro koordinaci (tj. na základě Národního číselníku indikátorů naplňovaných z ČSÚ, verze ke dni , 2 Emisní bilance ČR 2005 ( a vlastní výpočet 3 Emisní bilance ČR 2006 ( a vlastní výpočet 4 Emisní bilance ČR 2007 (verze 1c, , a vlastní výpočet 6 Emisní bilance ČR 2008 (verze 2b, , U většiny indikátorů kontextu, které jsou k datu zprávy k dispozici, nenastaly mezi léty výrazné výkyvy. Pozitivně se vyvíjely zejména ukazatele trhu práce (pokles registrované míry nezaměstnanosti, nárůst míry zaměstnanosti ve věkové skupině let i míry ekonomické aktivity osob starších 15 let). Nepříliš pozitivní vývoj byl do roku 2007 zaznamenán především u indikátorů měrných emisí (nejvíce v případě oxidů dusíku a tuhých částic produkovaných stacionárními zdroji, které mezi léty 2006 a 2007 narostly o 24%, resp. 19%), v roce 2008 u těchto ukazatelů došlo k mírnému zlepšení. V roce 2009 došlo (zejména vlivem krize) ke zvratu v do té doby pozitivním vývoji míry nezaměstnanosti (vzrostla na 12%, tj. téměř na úroveň před rokem 2007) a tento negativní trend pokračoval i v roce 2010, kdy míra nezaměstnanosti vzrostla na 12,36%. V roce 2011 míra nezaměstnanosti sice poklesla na 11,18 %, ovšem v roce 2012 opět vzrostla na 12,34 %. Obdobný vývoj byl zaznamenán také u míry zaměstnanosti. Zastavila se také růstová tendence ukazatele HDP připadajícího na jednoho obyvatele a to jak v národním tak i evropském měřítku. V roce 2009 také pokračoval trend snižování podílu městského obyvatelstva v regionu, zvyšování míry ekonomické aktivity a růstu podílu osob s vysokoškolským vzděláním u osob nad 15 let. Indikátory prioritních os Popis vývoje u indikátorů na úrovni jednotlivých prioritních os je uveden v kapitole 3, v relevantních podkapitolách týkajících se jednotlivých prioritních os. Jsou naplňovány jak ze statistických zdrojů, tak přímo z úrovně projektů. 4 Zdroj: Emisní bilance ČR za jednotlivé roky: 5 Zdroj: Emisní bilance ČR za jednotlivé roky: 12

13 2.1.2 Informace o finančních údajích ROP MS Tabulka 7 Finanční údaje ROP MS za období (v EUR) Prioritní osa Finanční prostředky OP celkem (Unie a vnitrostátní) Základ pro výpočet příspěvku Unie (z veřejných zdrojů nebo celkem) Celková výše potvrzených způsobilých výdajů vynaložených příjemci Příslušný příspěvek z veřejných zdrojů Prioritní osa ,00 Public , ,87 38,54 Prioritní osa ,00 Public , ,18 39,26 Prioritní osa ,00 Public , ,40 39,66 Prioritní osa ,00 Public , ,85 79,48 Prioritní osa ,00 Public , ,75 41,36 Celkový součet ,00 Public , ,05 41,88 6 Public , ,13 0,04 Výdaje typu ESF v celkovém součtu, je-li program spolufinancován ERDF Výdaje typu ERDF v celkovém součtu, je-li operační program spolufinancován ESF ,27 Míra plnění v% Zdroj: IS MSC 2007, ke dni Tabulka obsahuje kumulativní údaje od počátku programového období 6 Výdaje spadající do oblasti pomoci ESF lze doplňkovým způsobem spolufinancovat do výše 9% absolutní částky na každou prioritní osu operačního programu v souladu s Pokyny pro křížové financování na programové období

14 Tabulka 8 Finanční plán ROP MS na celé programové období Prioritní osa/oblast podpory Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Rozvoj a dostupnost letiště Ostrava Rozvoj dopravní obslužnosti Infrastruktura integrovaného záchranného systému a krizového řízení 10.1 Regionální infrastruktura a dostupnost Infrastruktura veřejných služeb Rozvoj cestovního ruchu Podpora využívání brownfields Marketing regionu 10.2 Podpora prosperity regionu Rozvojové póly regionu Subregionální centra 10.3 Rozvoj měst Rozvoj venkova 10.4 Rozvoj venkova Implementace operačního programu Podpora absorpční kapacity 10.5 Technická pomoc Celkem Fond Příspěvek EU v EUR Veřejné prostředky celkem v EUR Podíl na celkové alokaci OP v % ERDF ,99 ERDF ERDF ,25 25,28 ERDF ,48 ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ERDF ,13 48,63 32,58 15,17 3,63 25,47 63,00 37,00 23, ,00 5,00 3,32 10 Zdroj: IS MSC Programový dokument ROP MS V tabulce jsou uvedeny kumulativní údaje. Obrázek 2 Podíl prioritních os na financování ROP MS podle finančního plánu Zdroj: IS MSC Programový dokument ROP MS Celkový rozsah finančního rámce ROP MS je dán rozhodnutím Vlády ČR o rozdělení prostředků ze strukturálních fondů mezi jednotlivé tématické a regionální operační programy. Nastavené finanční alokace ROP MS vycházejí z podílu ve výši 18% finančních prostředků určených na všechny ROP, kdy na ROP MS připadá 15,37% celkového podílu. 14

15 Na celé programovací období byla pro ROP Moravskoslezsko alokována částka ve výši EUR (Příspěvek Společenství). Evropská komise rozhodnutím č. C(2011)9870 ze dne přijala třetí verzi revize ROP Moravskoslezsko, v rámci které došlo k navýšení alokace ROP MS na EUR (Příspěvek Společenství). K navýšení prostředků došlo v rámci prioritních osy 1 o EUR na projekty regionální dopravní infrastruktury s vyšším regionálním významem, podporující dlouhodobé zvýšení konkurenceschopnosti regionu z dodatečné alokace přidělené ČR na základě rozhodnutí Evropské komise (K(2010)5827) ze dne Rovněž došlo k navýšení prostředků v prioritní ose 2 o EUR, určené na zvýšení kvality vzdělávání reagující na potřeby trhu práce. Tyto prostředky byly usnesením Vlády ČR č. 382/2011 převedeny do regionálních operačních programů z operačního programu Technická pomoc. Největší podíl z celkové alokace 41,13% připadá na prioritní osu 1, v rámci které oblast podpory 1.1 zaujímá největší podíl alokace na prioritní osu 1. Pro prioritní osu 2 je vymezeno 25,47% prostředků, ve které oblast podpory 2.1 zahrnuje 48,63% alokace na prioritní osu 2, prioritní osa 3 disponuje 23,23%. Pro další prioritní osu 4 bylo vymezeno 6,85% a pro prioritní osu 5 3,32% z celkové alokované částky na celý operační program. Seznam zálohových a průběžných plateb přijatých na program od EK Tabulka 9 Seznam zálohových plateb za jednotlivé roky (v EUR) Stav roku Výše zálohové platby , , , Celkem ,53 Zdroj: IS VIOLA, sestava PP

16 Tabulka 10 Naplňování pravidla N+3/N+2 (v EUR) Finanční plán rok Celková alokace EU prostředků roční N+3/N+2 limity souhrnné Předběžné platby z EK roční Žádosti o průběžnou/ závěrečnou platbu předložené EK roční Předběžné platby z EK + žádosti o platby z ČR roční Předběžné platby z EK + žádosti o platby souhrnné Rozdíl mezi limity a platbami souhrnné A B C D = B+C E F = E-A , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,02 Celkem , , , , ,98 Zdroj: IS MSC2007, SFC ke dni , platný kurz: 25,637 CZK/EUR. Ke konci roku 2012 byl žádostmi o průběžnou platbu zaslanými Evropské komisi splněn limit N+3 pro rok Podle současných prognóz budou limity v následujících letech naplňovány s využitím zálohových plateb. Přírůstek v certifikovaných prostředcích příspěvku Společenství je očekáván ve výši cca 106mil. EUR. Na riziku nenaplnění závazku se největší měrou podílejí projekty Moravskoslezského kraje (silnice II. a III. třídy, zdravotnictví, Letiště Leoše Janáčka) a Statutárního města Ostravy a Karviné (v IPRM Revitalizace přednádražního prostoru Svinov, Trojhalí Karolina, apod.). ROP Moravskoslezsko se společně s těmito partnery dohodlo na intenzivním monitoringu a vzájemné komunikaci, zejména při rizicích posunutí harmonogramů v projektech nebo při riziku nepředložení očekávané výše plateb. Intenzivnější monitoring se nicméně týká všech předpokládaných žádostí o platbu, s výrazným zřetelem na žádosti, které tvoří největší podíl na certifikaci v daných letech (mimo projekty MS kraje a SM Ostrava, např. renovace vozového parku Českých drah nebo IPRM Havířov, apod.). Nejčastější příčinou posunů v harmonogramech realizace projektů bývá zdlouhavý proces přípravy projektu a rovněž komplikace při výběrových řízení v rámci projektů. K úsporám v rozpočtech projektů dochází nejčastěji v důsledku výběrových řízení. Plnění plánu certifikace je předmětem pravidelných jednání vedení řídícího orgánu s ohledem na rostoucí riziko neplnění závazku vůči EK. 16

17 Křížové financování ROP Moravskoslezsko umožňuje financování aktivit, které jinak spadají do podpory Evropského sociálního fondu (ESF) podle Nařízení č. 1083/2006, čl. 34 o obecných ustanoveních o SF a dle Pokynu pro křížové financování na programové období vydané Ministerstvem financí ČR a to max. do výše 20% celkových způsobilých výdajů projektu a to projektům předkládaných v rámci následujících dílčích oblastí podpory: Rozvoj infrastruktury pro vzdělávání, Rozvoj infrastruktury sociálních služeb. Dále také v rámci oblastí podpory: 2.4 Marketing regionu, 3.1 Rozvojové póly regionu, 3.2 Subregionální centra a 4.1 Rozvoj venkova, pokud předkládané projekty nebudou v režimu Regionální investiční podpory. Křížové financování lze aplikovat na následující aktivity: vzdělávání personálu související se změnou charakteru poskytovaných služeb nebo zaváděním nových služeb; tvorba vzdělávacích programů v souvislosti s infrastrukturou pro vzdělávání; provozní náklady při zahájení provozu zařízení sociálních služeb, max. na dobu 1 roku; vzdělávání poskytovatelů, uživatelů a dalších subjektů v oblasti sociálního začleňování; podpora sociálních služeb a dalších nástrojů ve prospěch sociálního začleňování cílových skupin; integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce. Ke dni bylo křížové financování využito či požadováno celkem u 14 ukončených projektů. Další projekty s křížovým financováním jsou teprve v procesu realizace či hodnocení. Z ukončených projektů jich 12 spadá do oblasti podpory 2.1 Infrastruktura veřejných služeb, 1 projekt spadá do oblasti podpory 2.2 Rozvoj cestovního ruchu, další projekty do oblasti podpory 3.2 Subregionální centra. Celkový finanční objem dotace připadající na křížové financování těchto 14 projektů je 3,69mil. Kč Informace o rozpisu využití fondů Informace o rozpisu využití fondů - Kumulativní rozdělení alokací z příspěvku Společenství podle kategorií ve výroční a závěrečné zprávě o provádění Referenční číslo EK: 2007CZ161PO010 Název OP: ROP NUTS II Moravskoslezsko Datum posledního rozhodnutí Komise týkající se daného OP: Pomoc spolufinancovaná z fondů se zaměřuje na priority Evropské unie, které jsou definovány v Nařízení č. 1828/2006 a členský stát je povinen uvedené priority v souladu s tímto nařízením naplňovat. V rámci ROP MS byl stanoven indikativní rozpis příspěvku Společenství podle kategorizace pomoci. Tabulka č. 11 uvádí pro informaci kumulativní přidělení těchto finančních prostředků od začátku ROP Moravskoslezsko na projekty od stavu Rozhodnutí/Smlouva o poskytnutí dotace a výše. Údaje jsou uváděny pro kombinace kategorií pro období od do V průběhu roku 2012 ŘO aktualizoval přiřazení projektů k jednotlivým prioritním tématům a zejména ke kódům hospodářské činnosti. V následující tabulce jsou uvedena jednotlivá témata s odpovídající výší čerpání v EUR ke dni

18 Tabulka 11 Kombinace kódů témat 1-5 Cíl Kód Kód Kód Kód Kód Prioritní téma Forma financování Území Hospodářská činnost Poloha Částka v EUR Konvergence 18 Mobilní majetek železnic 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 11 Přeprava CZ ,98 Konvergence 23 Regionální/místní komunikace 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ ,90 04 Ostatní formy financování 05 Venkovské oblasti Konvergence 24 Cyklistické stezky 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ ,22 Konvergence 25 Městská doprava 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 11 Přeprava CZ ,22 Konvergence 28 Inteligentní dopravní systémy 01 Nevratná pomoc 01 Město 11 Přeprava CZ ,29 Konvergence 29 Letiště 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 11 Přeprava CZ ,77 Konvergence 50 Sanace průmyslových areálů a kontaminované půdy 01 Nevratná pomoc 01 Město 00 Nevztahuje se CZ ,61 02 Pomoc 05 Venkovské oblasti 22 Jiné nespecifikované služby Konvergence 52 Podpora čisté městské dopravy 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 11 Přeprava CZ ,23 01 Město 01 Nevztahuje se Konvergence 53 Předcházení rizikům (vč. návrhu a provedení plánů a opatření na předcházení přírodním a technologickým rizikům a jejich předcházení) 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 11 Přeprava CZ ,83 Konvergence 57 Jiná podpora zlepšení služeb cestovního ruchu 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ ,65 01 Město 14 Pohostinství a ubytovací služby CZ ,99 01 Město 05 Venkovské oblasti 17 Veřejná správa 19 Činnosti týkající se lidského zdraví 22 Jiné nespecifikované služby Konvergence 58 Ochrana a zachování kulturního dědictví 01 Nevratná pomoc 01 Město 00 Nevztahuje se 18

19 Cíl Kód Kód Kód Kód Kód Prioritní téma Forma financování Území Hospodářská činnost Poloha 05 Venkovské oblasti Částka v EUR 17 Veřejná správa 22 Jiné nespecifikované služby Konvergence 59 Rozvoj kulturní infrastruktury 01 Nevratná pomoc 01 Město 00 Nevztahuje se 05 Venkovské oblasti 17 Veřejná správa CZ ,60 CZ ,48 19 Činnosti týkající se lidského zdraví 22 Jiné nespecifikované služby Konvergence 61 Integrované projekty pro obnovu města a venkova 01 Nevratná pomoc 01 Město 00 Nevztahuje se 18 Vzdělávání 22 Jiné nespecifikované služby Konvergence 69 Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání a ke zvýšení udržitelné zaměstnanosti žen. 01 Nevratná pomoc 01 Město 20 Sociální práce, veřejné, sociální a osobní služby CZ ,89 Konvergence 71 Cesty k integraci a znovu zapojení znevýhodněných osob na trh práce. 01 Nevratná pomoc 01 Město 20 Sociální práce, veřejné, sociální a osobní služby CZ ,87 Konvergence 72 Navrhování, zavádění a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy. 01 Nevratná pomoc 01 Město 18 Vzdělávání CZ ,04 Konvergence 73 Opatření na zvýšení celoživotní účasti na vzdělávání a odborné přípravě. 01 Nevratná pomoc 01 Město 18 Vzdělávání CZ ,24 Konvergence 75 Vzdělávací infrastruktura 01 Nevratná pomoc 01 Město 18 Vzdělávání CZ ,99 05 Venkovské oblasti 22 Jiné nespecifikované služby 01 Město 00 Nevztahuje se CZ ,22 05 Venkovské oblasti 19 Činnosti týkající se Konvergence 76 Zdravotní infrastruktura 01 Nevratná pomoc 19

20 Cíl Kód Kód Kód Kód Kód Prioritní téma Forma financování Území Hospodářská činnost Poloha Částka v EUR lidského zdraví Konvergence 77 Infrastruktura péče o děti 01 Nevratná pomoc 01 Město 18 Vzdělávání 05 Venkovské oblasti 19 Činnosti týkající se lidského zdraví CZ ,43 CZ ,09 22 Jiné nespecifikované služby Konvergence 79 Jiná sociální infrastruktura 01 Nevratná pomoc 01 Město 00 Nevztahuje se 02 Pomoc 05 Venkovské oblasti 17 Veřejná správa 18 Vzdělávání 20 Sociální práce, veřejné, sociální a osobní služby 22 Jiné nespecifikované služby Konvergence 81 Mechanismy lepšího vytváření, monitorování a hodnocení dobrých politik a programů.. 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ ,52 Konvergence 85 Příprava, provádění, monitorování a kontrola 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ ,90 Konvergence 86 Hodnocení a studie; informace a komunikace 01 Nevratná pomoc 00 Nevztahuje se 00 Nevztahuje se CZ ,46 CELKEM ,42 Zdroj: IS MSC2007, sestava MSC232, stav ke dni Kurz: 25,14 CZK/EUR 20

21 Ke konci roku 2012, tj. ke dni bylo smluvně vázáno 77,24 % prostředků ROP Moravskoslezsko. Nejvíce ve vztahu k alokaci daného prioritního tématu je ke konci roku 2012 vázáno v prioritních tématech: 25 Městská doprava 24,90 mil. EUR (tj. 122,18 % alokace na prioritní téma) 53 Předcházení rizikům.. 22,88 mil. EUR (tj. 101,52 % alokace na prioritní téma) 59 Rozvoj kulturní infrastruktury 16,81 mil. EUR (tj. 140,10 % alokace na prioritní téma) 69 Opatření na zlepšení přístupu k zaměstnání 3,33 mil. EUR ( tj. 111,16 % alokace na prioritní téma) 71 Cesty k integraci a znovu zapojení znevýhodněných osob na trhu práce. 1,24 mil. EUR (tj. 123,73 % alokace na prioritní téma) 75 Vzdělávací infrastruktura 60,48 mil. EUR (tj. 107,93 % alokace na prioritní téma) 76 Zdravotní infrastruktura 32,81 mil. EUR (tj. 103,36 % alokace na prioritní téma) 77 Infrastruktura péče o děti 8,20 mil. EUR (tj. 102,56 % alokace na prioritní téma) 79 Jiná sociální infrastruktura 35,83 mil. EUR (tj. 99,17 % alokace na prioritní téma) 85 Příprava, provádění, monitorování a kontrola 18,80 mil. EUR (tj. 131,02% alokace na prioritní téma) Hlavní příčinou přeplňování daných prioritních témat byl velký zájem o dotace u infrastruktury pro vzdělávání a sociálních služeb, podpory městské dopravy a podpora infrastruktury péče o děti, tj. mateřské školy. Prioritní témata, která nejsou naplňována nebo nedostatečně naplňována: 16 Železnice Toto prioritní téma má být naplněno projektem kolejového napojení Letiště Leoše Janáčka Ostrava. Tento projekt byl předložen, ale v průběhu roku 2012 žadatelem stažen (výzva pokračuje do poloviny 2013). 18 Mobilní majetek železnic Toto prioritní téma je zaměřeno na pořízení a modernizaci železničních kolejových vozidel a je naplněno z 57 % plánovaného objemu. Zbytek alokace je určen - na základě žádosti Českých drah, po dohodě Řídícího orgánu ROP Moravskoslezsko a Ministerstva dopravy a za souhlasu MMR-NOK - na modernizaci železničních přestupních terminálů a další aktivity v oblasti podpory 1.3 Podpora dopravní obslužnosti. Tyto projekty budou naplňovat prioritní témata 25 Městská doprava, příp. 28 Inteligentní dopravní systémy. 24 Cyklistické stezky Prioritní téma je naplněno ze 47 % plánované alokace. Dalších 16 % tvoří projekty připravené k podpisu Smlouvy o financování. Na zbytek alokace jsou v roce 2013 připraveny výzvy k předkládání projektů výstavby nových cyklostezek. Do tohoto prioritního tématu se nezapočítávají projekty výstavby nových cyklostezek, realizovaných v rámci IPRM (prioritní osa 3) nebo komplexních projektů občanské vybavenosti ve středních městech (oblast podpory 3.2) nebo venkova (oblast podpory 4.1) nebo cestovního ruchu (oblast podpory 2.2), které se vykazují pod jinými prioritními tématy. 28 Inteligentní dopravní systémy Nízké naplnění prioritního tématu je dáno tím, že projekt, který by naplnil tuto alokaci (8,68 mil. EUR), je zatím před podpisem Smlouvy o financování. 21

22 56 Ochrana a rozvoj přírodního dědictví ROP nemá specifické aktivity zaměřené k tomuto tématu. Projekty ochrany přírodního dědictví byly očekávány v podpoře cestovního ruchu, nicméně projekty zaměřené na toto téma předloženy nebyly. 72 Navrhování, zavádění a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy Prioritní téma 72 je výhradně naplňováno částkami odpovídajícímu křížovému financování z projektů zaměřenými na vzdělávání předkládanými v rámci dílčí oblasti podpory Infrastruktura vzdělávání a oblasti podpory 3.2 Subregionální centra a 4.1 Rozvoj venkova. Částka odpovídající křížovému financování tvoří v rámci projektů pouze 9% celkových způsobilých výdajů projektu. Prioritní téma 72 je tedy ke dni naplněno pouze ze 2,23 % z důvodu nízkého počtu předložených projektů v oblasti vzdělávání s křížovým financováním a z důvodu, že křížové financování u těchto projektů tvoří jen velmi malou část z celkových způsobilých výdajů. 81 Mechanismy na zlepšení vytváření, sledování a hodnocení dobrých politik a programů. 86 Hodnocení a studie; informace a komunikace Prioritní témata 81 a 86 jsou naplňovány výhradně projekty z prioritní osy 5 Technická pomoc. Kódem 81 nebo 86 jsou opatřeny pouze speciálně vyčleněné a realizované projekty technické pomoci ŘO ROP (např. studie IPRÚ) nebo projekty jiných příjemců (ARR či mikroregionů, v případě aktivit na zvyšování absorpční kapacity regionu) Informace o pomoci podle cílových skupin ROP Moravskoslezsko Cílové skupiny a příjemci V obecném pojetí jsou cílovou skupinou příjemců ROP Moravskoslezsko všichni obyvatelé Moravskoslezského kraje, firmy, tuzemští i zahraniční turisté a nepřímo také všichni obyvatelé ČR a EU. Konkrétní cílové skupiny se liší podle charakteru projektů v jednotlivých prioritních osách: V prioritní ose 1 uživatelé silnic II. a III. třídy, cyklisté z/i mimo regionu, uživatelé letiště ze strany občanské i podnikatelské veřejnosti, uživatelé hromadné dopravy7, v případě integrovaného záchranného systému všichni obyvatelé, návštěvníci a firmy v Moravskoslezském kraji. V prioritní ose 2 Moravskoslezského kraje uživatelé veřejných služeb, veřejní developeři, tuzemští a zahraniční turisté. V prioritní ose 3 a 4 cílovou skupinu tvoří obyvatelé obcí a měst Moravskoslezského kraje a nepřímo také podniky. Znevýhodněné cílové skupiny Jednou ze zásad uplatňovaných při tvorbě ROP MS byla zásada nediskriminace a rovných příležitostí. K jejímu naplnění napomáhá upřednostnění znevýhodněných cílových skupin, kterými jsou: 7 - osoby se sníženou schopností pohybu a orientace - rodiče s dětmi - děti, mládež a mladí dospělí Přímo obyvatelé; nepřímo zaměstnavatelé. 22

23 - etnické menšiny a osoby z jiného socio-kulturního prostředí - imigranti a azylanti - osoby bez přístřeší - osoby opouštějící zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, osoby opouštějící výkon trestu odnětí svobody nebo osoby vykonávající trest obecně prospěšných prací nebo jiný alternativní trest - oběti trestné činnosti, domácího násilí, oběti obchodu s lidmi, osoby komerčně zneužívané - osoby ze sociálně vyloučených lokalit - osoby se zdravotním postižením a duševním onemocněním, osoby v krizi - osoby závislé na návykových látkách a osoby zneužívající návykové látky - osoby pečující o osoby blízké Podpora těmto cílovým skupinám je zahrnuta do následujících oblastí podpory: Rozvoj cestovního ruchu pro cílovou skupinu rodiče s dětmi (např. bodové zvýhodnění u projektů zaměřené na tuto cílovou skupinu) Dostupnost veřejné dopravy (přestupní terminály, nízkopodlažní vozidla) v oblasti podpory 1.3 Rozvoj dopravní obslužnosti pro cílové skupiny: osoby se sníženou schopností pohybu a orientace a rodiče s dětmi (např. bodové zvýhodnění u projektů zaměřené na tuto cílovou skupinu) Dostupnost budov občanské infrastruktury v oblasti podpory 2.1 Infrastruktura veřejných služeb a v prioritních osách 3 a 4 zaměřené na cílové skupiny osoby se sníženou schopností pohybu a orientace a rovněž rodiče s dětmi. V oblasti rozvoje infrastruktury sociálních služeb (oblast podpory 2.1 Infrastruktura veřejných služeb a prioritní osy 3 a 4) jsou definovány ostatní výše uvedené cílové skupiny. Seznam způsobilých příjemců ROP Moravskoslezsko je obsažen přímo v dokumentu Regionálního operačního programu Moravskoslezsko V prioritní ose 1 jsou způsobilými příjemci Moravskoslezský kraj, organizace jím zřízené a založené, obce, dobrovolné svazky obcí, organizace zřízené a založené obcemi a dobrovolnými svazky obcí, NNO, Správa železniční dopravní cesty, dále také dopravci zajišťující veřejnou dopravu na základě závazku veřejné služby, vlastníci zastávek veřejné hromadné dopravy a Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. V prioritní ose 2 mezi způsobilé příjemce řadíme Moravskoslezský kraj a organizace jím zřízené a založené, obce, dobrovolné svazky obcí a organizace zřízené a založené obcemi a dobrovolnými svazky obcí, státní podniky, NNO, vzdělávací a poradenské instituce, školy a školská zařízení dle zákona č. 561/2004 Sb., vysoké školy, poskytovatelé sociálních služeb registrovaných dle zákona č. 108/2006 Sb., profesní, oborová a jiná sdružení, podniky, zdravotnická zařízení, organizační složky státu, státní organizace, zájmová sdružení právnických osob, zřízena pouze k poskytování služeb v oblasti regionálního rozvoje a obchodní společnosti, poskytující služby v závazku veřejné služby. Prioritní osa 3 zahrnuje mezi způsobilé příjemce ROP MS obce, organizace zřizované a založené obcí, Moravskoslezský kraj a organizace jím zřízené a založené, vysoké školy a nestátní neziskové organizace a podniky, realizující projekt v rámci IPRM. 23

24 Prioritní osa 4 zahrnuje obce, dobrovolné svazky obcí a organizace zřizované a založené obcemi a dobrovolnými svazky obcí, NNO a zájmové sdružení právnických osob. V prioritní ose 5 řadíme mezi způsobilé příjemce Regionální radu NUTS II Moravskoslezsko, Moravskoslezský kraj, organizace jím zřízené a založené, obce a dobrovolné svazky obcí. Řídící orgán ROP MS zveřejňuje na svých internetových stránkách: - jmenovitý seznam příjemců s názvem projektu, rokem alokace (tj. rokem uzavření smlouvy o poskytnutí dotace), alokovanou částkou a u ukončených projektů také s rokem finální platby a celkovou částkou proplacenou při ukončení projektu. Pravidelně (ve tříměsíčních intervalech) je tento seznam aktualizován. Zaměření podpory z hlediska cílových skupin podle principu rovných příležitostí Ve vztahu k rovnosti příležitostí poskytují všechny oblasti podpory ROP MS v souladu s čl. 16 obecného nařízení stejné podmínky všem potenciálním žadatelům o dotaci. Všechny prioritní osy ROP MS obsahují aktivity s vazbou na rovnost příležitostí. Všechny projektové žádosti, předkládané do ROP MS nesmí mít negativní vliv a dopad na politiku rovných příležitostí. Řešení problematiky horizontálních témat je součástí hodnocení projektů. Zvýhodňovány jsou ty projekty, které obsahují konkrétní aktivity na podporu této politiky. Hlavním cílem je motivovat žadatele, aby vedle hlavního cíle projektu zvážili rozšíření projektových aktivit o ty, které mají pozitivní dopad na rovné příležitosti. Zaměření podpory podle území Strategie regionálního rozvoje na období let , v souladu s usnesením vlády ČR č. 141 ze dne vymezují regiony se soustředěnou podporou státu na roky Mezi strukturálně postižené regiony, které tvoří území okresů v regionu Moravskoslezsko patří Karviná a Nový Jičín. Do skupiny hospodářsky slabých regionů, jenž tvoří území okresů v regionu Moravskoslezsko spadá Bruntál a mezi regiony s vysoce nadprůměrnou nezaměstnaností patří území okresu Ostrava-město a obce s rozšířenou působností Vítkov. Ve výzvách vyhlašovaných v roce 2012 nebyla zaměřena podpora na specifické území, s výjimkou integrovaných plánů rozvoje území, které jsou zaměřena na území obcí s vyšším potenciálem rozvoje cestovního ruchu v oblasti Beskyd a Jeseníků Vrácená nebo znovu použitá pomoc Z výkazu výdajů byly v roce 2012 odečteny příjemci vrácené finanční prostředky z důvodů zjištěných nesrovnalostí v souhrnné výši ,25 EUR (celkové způsobilé veřejné zdroje). Ke dni nebylo zjištěno porušení pravidla udržitelnosti projektu a příjemci z tohoto důvodu finanční prostředky nevraceli. Veškeré finanční prostředky odpovídající podílu prostředků z rozpočtu EU, které byly příjemci vráceny z důvodu nesrovnalostí v roce 2012, byly do konce roku 2012 odeslány na univerzální účet Platebního a certifikačního orgánu. Tyto prostředky nebyly použity na operaci či operace, u nichž se opravy provedly, a došlo tak k dodržení podmínek stanovených v čl. 98 nařízení č. 1083/