Psychologické aspekty CBRN

Transkript

1 Psychologické aspekty CBRN PhDr. Štěpán Vymětal, OBP MV ČR konference UO HK 2011

2 CBRN události Laboratorní chyba s únikem CBR Průmyslová nebo vojenská nehoda s únikem CRN Teroristický útok se CBRN Nukleární znečištění (RN) Epidemie, pandemie (B) CBN válka Sabotáž jedovatou látkou

3 Působení CBRN Medicínská nehoda Průmyslová nehoda Nukleární nehoda Zasažení lidé Potravinový řetězec (rostliny) Potravinový řetězec (zvířata) CBRN útok

4 Povaha CBRN incidentů Nepředvídatelnost, neznámá zdravotní hrozba Nepřítomnost senzorických podnětů Prolongované nebo opakované dopady Potenciálně vysoká nakažlivost/přenosnost Produkuje viditelná a zřetelná zranění Vysoké znepokojení v populaci strach, nejistota, bezmoc, ztráta kontroly psychické dopady na jedince, komunity a populace Akutní fáze/týdny po události/dlouhodobá fáze potíže u CBRN odlišné od jiných MU

5 Stresové faktory CH incidenty Řada substancí je patrných (cítit, vidět, dusí, pálí ), proto vnímány jako méně ohrožující než R a B incidenty Obtížná identifikace látek (dlouhý čas) Nejistota a obavy o zdraví při čekání na výsledky Dopad na další generace (změny v genetickém materiálu) Dlouhodobé obavy z onemocnění rakovinou -př. MIC/Bhopal 1984, Sarin/Tokyo 1995, toxické bahno/kolontár2010, syndrom války v Zálivu, rakovina po 9/11

6 Tokyo 1995

7 Stresové faktory - B incidenty Zpravidla biologické agens nelze vnímat Ověření vyžaduje speciální laboratoře (proces trvá hodiny-dny) Symptomy se objevují později (inkubace, šíření) Infekčnost (registrace, kontrola, léčba) Omezení osobní svobody (omezení, karanténa, izolace) Monitoring a kontrola situace jsou limitovány -Př: Antraxové úroky2001, pandemie SARS2002/03, ptačí chřipka H5N1-2005, prasečí chřipka H1N1-2009

8 Antrax 2001, SARS 2002

9 Stresové faktory - R/N incidenty Radioaktivita nebo ionizující záření nelze vnímat a jsou percipovány jako špatně kontrolovatelné Je možné rychle měřit dozimetrem I když je radiace nízká, nelze vyloučit dlouhodobé následky Děti a těhotné ženy jsou ve větším riziku Dopady jsou zpožděné (roky-dekády) Dopad na další generaci Obtížné je středně a dlouhodobé dopady předvídat (rakovina, dědičné defekty) Př: 2006/otrava A.Litviněnka Po 210, nehoda reaktoru Černobyl 1986, Fukušima 2011

10 Problémy na straně zasahujících 1. Vlastní kontaminace (včetně sekundární) 2. Fyzický a psychický stav pacientů/zasažených 3. Nejistota (povaha látky, stupeň kontaminace, postupů, následků) 4. Strach o vlastní rodinu

11 Nedostatky Ochranných osobních prostředků a vybavení/ppe (a znalosti jejich použití) V izolačních zařízeních (kapacita, kvalita) Příprava a výcvik (vědět co dělat) Malá známost vybavení a postupů V krizových scénářích a plánech

12 Absence personálu >1/3 u CBRN <1/7 u přírodních katastrof Největší nepřítel=nejistota a neznámost Hlavní protilátky=informace a ujištění autoritami -hodnocení rizika + informace

13 Kontaminovaný pacient/zemřelý Riziko sekundární kontaminace personálu Problém osobních ochr. prostředků a vybavení Problém izolačního vybavení a kapacit Problém komunikace s rodinou Problém rozloučení se zemřelým

14 Zdravotní dopady CBRN Chronická zranění a choroby přímo působená toxickými agens Otázky reprodukčního chování a přenosu zátěže mezi generacemi Přetrvávající psychologické dopady Nárůst somatických symptomů

15 Předvídatelnost sociálních reakcí? Znalost/neznalost: příčin, původců (agens), následků + dynamika události Otázka ne/předvídatelnosti sociálních reakcí

16 Psychosociální krizový management při CBRN incidentech: 1. Podporuje spolupracující chování zasažených 2. Redukuje strach a nejistotu snižuje dlouhodobé dopady stresu 3. Posiluje u personálu pocit kompetentnosti a sebejistoty (redukuje dlouhodobé dopady stresu) 4. Zvyšuje efektivitu krizové komunikace a komunikace rizika u populace (posílení svépomoci a sebeochrany)

17 Psychologické otázky Evakuace, ukrytí, izolace, uzavřená oblast, práce s davem Komunikace rizika a postupů (přímo/skrze média) Kritika od veřejnosti narůstá v situacích nejistoty Dlouhodobá zátěž zasahujících/personálu Vědomí odpovědnosti/sdílená odpovědnost Výcvik psychosociálů v práci v PPE (horká zóna) Komunitní podpora středně a dlouhodobá fáze Dobrovolníci

18 Psychologické úkoly v uzavřené zóně 1. Uzavření oblasti (rozdělení davu, zamezení úniku osob) 2. Příprava osob na dekontaminaci 3. Pokud lze nechat skupiny/rodiny pohromadě 4. Delegovat úkoly na zasažené (péče o druhé, šíření informací, FPA) 5. Implementovat pravidla FPA u pracovníků i v ochranných oděvech (dotyk,naslouchání, nelhat nezlehčovat, nediskutovat důvody incidentu) 6. Informace dodávat-promptně, přímo, pravdivě! 7. Při úmrtí dovolit rozloučení kontaminovaným příbuzným (lze v horké zóně) 8. Připravit lidi na další podporu mimo uzavřenou zónu

19 EC Projekt: CBRN incidents and PSS Psychosocial Support for Civil Protection Forces coping with CBRN Cíl projektu: zlepšení připravenosti, krizového řízení a redukce dopadů při CBRN Partneři: DE, ES, NL German Federal Agency for Technical Relief (THW) German Federal Office for Civil Protection and Disaster Assistance/BBK Centrum pro psychotraumatologii Krefeld Ministerstvo vnitra Španělska (GŘ pro civilní ochranu a mimoř. události) IMPACT nadace (NL) Výstupy: zmapování současného stavu v EU, studie rozhraní záchranáři/nemocnice, curriculum a materiály pro trénink, guidelines, doporučení

20 konference: Berlin 12-14/6/ expertů (CO, hasiči, policie, EMS, psychologové, lékaři, dobrovolnické organizace, akademici, média) Cíle: mapování stavu přípravy, sdílení zkušeností a dobré praxe, podklady pro pilotní trénink Poznatky: 1. Psychosociální následná péče je dostupná, ale ne specifická pro CBRN!!! 2. V zemích EU není koncept či standardizované postupy pro psychosociální péči při CBRN (pouze pro běžné mimořádné události) 3. Potřeby pro personál: informace a péče o rodinné členy! Pojištění chronických následků, důchod.

21 Děkuji za Vaši pozornost odbor bezpečnostní politiky odd. hrozeb a krizového řízení