Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Základ pro poskytování ošetřovatelské péče

Transkript

1 Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Název školy: Střední zdravotnická škola a Obchodní akademie, Rumburk, příspěvková organizace Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Šablona: III/2 č. materiálu: 111 VY_32_INOVACE_111 Jméno autora: Třída/ročník: Mgr. Eva Strnadová 2. ročník SZdŠ Datum vytvoření: Vzdělávací oblast: Tematická oblast: Předmět: Výstižný popis způsobu využití nebo metodické pokyny: Základ pro poskytování ošetřovatelské péče Vyšetřovací metody - zobrazovací metody Klinická propedeutika 1. charakterizovat jednotlivé zobrazovací metody 2. vysvětlit podstatu jednotlivých zobrazovacích metod 3. popsat principy přípravy nemocného k jednotlivým vyšetřením 4. popsat přípravu klienta a na vyšetření a péči po vyšetření

2 ZOBRAZOVACÍ VYŠETŘENÍ vyšetřovací metody: 1. radiodiagnostika - klasické diagnostické metody 2. výpočetní tomografie - CT 3. digitální subtrakční angiografie DSA 4. nukleární magnetická rezonance NMR 5. ultrazvukové vyšetřovací metody - UZ 6. radionuklidové vyšetřovací metody 7. termografie 1. RADIODIAGNOSTIKA popis: - paprsky X - elektromagnetické vlnění, krát kratší vlnová délka než viditelné světlo - proniká hmotou + výrazný průnik organismem - vystavění větším dávkám způsobuje nemoc z ozáření a další změny - riziko pro vyšetřovaného i vyšetřujícího - Wilhelm Conrad Röntgen, , něm. fyzik ochrana před RTG zářením: - pečlivá indikace RTG vyšetření - vyloučení nadbytečných vyšetření - opatrnost u mladistvých a žen ve fertilním věku - důsledné užívání ochranných pomůcek - osobní dozimetr (zařízení k měření dávek záření) kontrastní látka: - látka s vyšší nebo nižší schopností pohlcovat rtg záření - k odlišení orgánů a tkání - aplikace není v kompetenci zdravotní sestry - pozitivní kontrast (pohlcují více RTG záření, podobně jako kosti nebo kovy, takže cokoli, co je touto látkou napuštěno, je na snímku vidět stejně dobře, jako např. kost, tzn. bíle) baryum, jód aplikace enterálně, parenterálně - negativní kontrast (pohlcují méně RTG záření než okolí a proto jsou na snímku znázorněny černě) plyny (vzduch, kyslík) radiodiagnostické metody: - skiaskopie - obraz orgánu je pouze pozorován bez zachycení na film - skiagrafie

3 nativní snímek, tzv. nativ snímkování rentgenem odstranit všechny kovové předměty - radiofotografie obraz vzniklý na štítu je vyfotografován spec. kamerou možnost trvalé dokumentace - sériografie umožňuje provést rychle za sebou řadu snímků zachytíme různé fáze pohybu orgánů nebo fáze průchodu kontrastní látky, tzv. pasáž - klasická tomografie - viz CT 1.1 VYŠETŘENÍ DÝCHACÍHO SYSTÉMU nativní snímek plic: - S + P - standardní snímky (skiagram) hrudníku se provádějí v zadopřední, případně v bočních projekcích vestoje při maximálním nádechu - patologické procesy se projeví změnou denzity plicní tkáně (zastření, stíny, projasnění) či změnou konfigurace nitrohrudních orgánů bronchografie: - kontrastní vyšetření - zobrazuje bronchiální strom a patologické dutiny, které s ním komunikují - příprava - lačnost, sedativa, antitusika - po vyšetření - klid na lůžku, Fowlerova poloha, odkašlávat, nepít nejíst cca 2 hod. 1.2 VYŠETŘENÍ KARDIOVASKULÁRNÍHO SYSTÉMU koronarografie: - kontrastní znázornění věnčitých tepen - kontrastní látka se vstřikuje do katétru, který je zaveden z a.femoralis aortou do odstupu věnčitých tepen - příprava - lačnost, premedikace - po vyšetření 24hod. klid na lůžku 6 hod. kompresivní náplasťový obvaz kontrola místa vpichu měřit objem stehna sledovat krvácení, známky zánětu, tvorbu hematomu - koronarografie ukáže např.: lokalizaci zúžení nebo uzávěru, počet a umístění postižených tepen či významnost zúžení

4 1.2.2 jiná vyšetření - ventrikulografie - zobrazení L srdeční komory - angiokardiografie - sleduje postup kontrastní látky P síní, komorou přes plicní řečiště do L síně a komory - periferní arteriografie - zobrazení tepen na DK - flebografie (též venografie) spec. způsob angiografie zobrazení hlubokého žilního řečiště příprava a sledování po vyšetření nejsou nutné po vstříknutí kontrastní látky se zhotoví rtg snímek 1.3 VYŠETŘENÍ GIT RTG žaludku a duodena: - skiaskopicky a skiagraficky, ve stoje - příprava - lačnost, v den vyšetření bez léků, nepít, nekouřit - po vyšetření sledujeme vyprazdňování nemocného, dostatek tekutin enteroklýza: - rtg kontrastní vyšetření tenkého střeva - sleduje se posun kontrastu ve střevě - příprava - lačnost, vyprázdnit pacienta - sledování po vyšetření není nutné nativní snímek břicha ve stoje: - vyš. tzv. hladinek (vzduch ve střevním obsahu) - tvoří se při poruše střevní průchodnosti - ileus irigografie: - rtg vyš. tlustého střeva - příprava - dokonalé vyprázdnění tlustého střeva, v den vyšetření lačnost - sledování po vyšetření není nutné cholecystografie: - rtg kontrastní vyš. žlučníku, nahrazeno sonografií cholangiografie: - rtg kontrastní vyšetření žlučových cest - průkaz žlučových kaménků - příprava - očistné klyzma, laxativa, lačnost - sledování po vyšetření není nutné

5 1.3.7 transkutánní cholangiografie: - vpravení kontrastní látky do žlučovodu přes kůži a přes jaterní parenchym - kontrastní látka Verografin - příprava - na lačno - po vyšetření - klid na lůžku, jíst za cca 6 hod., pít může hned ERCP: - viz kap. endoskopie arteriografie břišních tepen: - kontrastní rtg. vyš. tepen - při podezření na nádorové bujení v dutině břišní 1.4 VYŠETŘENÍ MOČOVÉHO TRAKTU nativní nefrogram: - snímek ledvin bez kontrastní látky - provádí se před IVU vylučovací urografie - IVU (intravenózní vylučovací urografie): - rtg. kontrastní vyš. ledvin a močových ces - ledviny se v různých intervalech snímkují - k posouzení stavby, velikosti, tvaru - příprava - očistné klyzma, laxativa, omezení tekutin - sledování po vyšetření není nutné ascendentní urografie: - kombinované vyšetření cystoskopické a rtg. - kontrastní látka se vstřikuje cévkou zavedenou pomocí cystoskopu do ledvinné pánvičky - příprava - jako u IVU, lačnost - po vyšetření - hodně pít, profylakticky ATB dle ordinace lékaře arteriografie ledvin: - kontrastní rtg. vyš. cévního zásobení ledvin - příprava - podobně jako IVU (lačnost), po vyšetření - jako u arteriografie 1.5 VYŠETŘENÍ SKELETU nativní snímek: - nejčastější - projekce předozadní, boční - někdy v různých postaveních

6 - příprava - odstranit kovové předměty z povrchu těla, při vyš. pánve a bederní páteře vyprázdnit - sledování po vyšetření není nutné artrografie: - kontrastní rtg. vyš. kloubů - příprava - lačnost - po vyšetření - klid na lůžku, místní aplikace chladu 1.6 VYŠETŘENÍ NERVOVÉ SOUSTAVY nativní snímek lebky a páteře: - klasický skiagrafický snímek v různých rovinách a projekcích angiografie mozku a míchy: - kontrast. vyš. cévního systému mozku a vybraných úseků míchy - příprava - lačnost, premedikace - po vyšetření sledovat základní životní funkce, citlivost, výskyt epi záchvatů perimyelografie: - vyš. páteřního kanálu kontrastní látkou - aplikace kontrastu lumbální punkcí - při výhřezech ploténky, nádorech, úrazech páteře a míšního kanálu - příprava - lačnost, premedikace - po vyšetření - klid na lůžku cca 6-8hod., poloha v sedu nebo polosedě, dostatek tekutin 1.7 VYŠETŘENÍ V GYNEKOLOGII hysterosalpingografie - vyš. dutiny děložní a vejcovodů pozit. kontrastní látkou den po menstruaci - vyprázdnit pacientku - premedikace - po vyšetření - klid na lůžku 4 6hod., kontrola celkového stavu 2. KOMPUTEROVÁ TOMOGRAFIE CT, popis: - zobrazují se příčné řezy tělem, na nichž jsou jasně patrné anatomické struktury - trvalá dokumentace v pc - ke zvýraznění se může použít kontrastní látka - příprava většinou není nutná (event. dle požadavků CT pracoviště) - sledování po vyšetření většinou není nutné - CT kombinuje klasické RTG vyšetřením s počítačovým systémem, který zpracovává informace

7 - tělo je pomyslně rozřezáno na tenká kolečka - paprsky X rotují v CT a generují se do 3D podoby do pc 3. DIGITÁLNÍ SUBTRAKČNÍ ANGIOGRAFIE DSA, popis: - k vyšetření cévního řečiště - spočívá v digitálním zpracování obrazu a z toho vyplývajícího výrazného zlepšení získaného výsledného obrazu včetně možnosti jeho dalšího počítačového zpracování (3D rekonstrukce, zobrazení podobné CT, navádění katétru ve 3 rozměrném prostoru apod.) - výhody před angiografií diagnosticky přesnější méně zatěžuje klienta - výhody obecně: ambulantní vyšetření, minimální dávky rtg záření, minimum kontrastní látky, výsledek je ihned k dispozici 4. NUKLEÁRNÍ MAGNETICKÁ REZONANCE popis: - metoda založená na působení silného magnetického pole a radiových vln - vyšetření nepoužívá rtg záření - zobrazení těla v různých rovinách - příprava není nutná - pozor malý prostor a velký hluk - sledování po vyšetření není nutné - kontraindikace - kovové předměty v těle 5. ULTRAZVUKOVÉ VYŠETŘOVACÍ METODY (UZ, SONO) UZ, popis: - zvukové kmity o vysoké frekvenci, kterou lidské ucho není schopné vnímat - mechanická energie, která se šíří prostředím ve formě vln - slouží k vyšetření, diagnostice i terapii - počet vln za 1s = frekvence - vyjadřuje se v hertzích (Hz) - UZG založeno na schopnosti ultrazvuku procházet tkáněmi a odrážet se na jejich rozhraních - odrazy, tzv. echa, lze registrovat a vyhodnocovat - výhody vyšetření - neinvazivní metoda, nenáročné, bezpečné, jednoduché ECHO: - na rozhraní dvou prostředí

8 - část ultrazvukové energie se odráží zpět, část se láme a část se absorbuje při průchodu prostředím = odrazová metoda, zápis ozvěn echografie Doppler: - Dopplerovské ECHO využívá změny kmitočtu UZ při odrazu od pohybujících se předmětů (tj. červených krvinek). Lze hodnotit charakter, rychlost, směr krevního toku - typické vyšetření dopplerovská echokardiografie 5.1 UZ VE VNITŘNÍM LÉKAŘSTVÍ vyš. srdce - dopplerovská echokardiografie - umožňuje zobrazit proudění krve v srdci (směr, rychlost, proudění) - význam - přístup vyš. chlopenních vad klasifikace komplexních vrozených vad srdce AIM a jeho komplikace sledování funkce levé srd. komory sledování funkce umělých srdečních chlopní a další transthorakálně přes stěnu hrudní esofageálně přes stěnu jícnu, tzv. jícnové echo vyš. cév (Dopplerovská sonografie), indikace - hluboká žilní trombóza na DK - zúžení věších tepen (podkolení, karotidy) - uzavření větších tepen - tepenné výduti - vyš. karotid - UZ karotid nebo (duplexní sono) je UZ vyšetření hlavních krčních tepen, ukáže stupeň průchodnosti krčních cév a jejich schopnost dostatečně zásobovat mozek krví, - postupující omezování průsvitu cévy snižuje množství krve přitékající k mozku a hrozí vznikem mozkové ischemické příhody - mozkové mrtvice vyš. břicha, indikace - žlučové kameny - jaterní cirhóza - ložiskové změny jaterní tkáně - choroby pankreatu - choroby ledvin - průkaz ascitu - ultrazvukem vedené biopsie jater a ledvin

9 5.2 UZ GYNEKOLOGII A PORODNICTVÍ UZ v gynekologii: - nádory dělohy a vaječníků - cystické útvary - diagnostika myomů - určování polohy dělohy - chorobné procesy v prsech - další UZ v porodnictví: - měření velikosti hlavičky plodu - odhad stáří plodu - průkaz těhotenství, vícečetného těhotenství - zjišťování polohy plodu před porodem - zjišťování vrozených vad - určování pohlaví plodu 6. RADIONUKLIDOVÉ VYŠETŘOVACÍ METODY nukleární medicína: - lékařský obor, který využívá uměle připravených radioizotopů k vyšetřování nemocných a ke stanovení některých látek v organismu - metody zobrazovací metody zobrazují orgány - scintigrafie, gamagrafie (GT, mozku, jater, ledvin, k. dřeně, ) funkční a dynamické metody vyšetřují funkci orgánů radioimunologické metody (RIA - radioimunologická analýza) určují obsah biologicky důležitých látek v plazmě (enzymy, hormony, vitaminy, léky, ) - společným znakem radionuklidových metod je použití radioaktivních izotopů některých prvků - prvkem se označí sledovaná látka a měřením radioaktivity nad povrchem těla získáme představu o jejím pohybu v organismu, o funkci orgánů, kterými prochází a o intenzitě látkové výměny v těchto orgánech - podávají se izotopy s krátkým poločasem rozpadu - rychle se z těla vylučují - na těchto pracovištích jsou přísná bezpečnostní opatření radioizotopy: - radioizotopová diagnostika: k tomuto vyš. se používají látky, které označujeme jako radionuklidy - radionuklid - radioizotop radioaktivní látka současně vyhovuje požadavkům aplikovatelnosti na lidský organismus aplikuje se krátkodobě, zátěž je minimální v lékařství jde o uměle připravené radioizotopy

10 6.1 SPECT - FOTONOVÁ EMISNÍ TOMOGRAFIE MOZKU - neinvazivní metoda k trojrozměrnému zobrazení změn prokrvení kůry mozkových hemisfér, mozečku a bazálních ganglií - využívána hlavně v neurologii a neurochirurgii - používají se nitrožilně aplikovaná radiofarmaka, prostupující hematoencefalickou bariérou a fixující se v buňkách šedé hmoty mozkové 6.2 PET - POZITRONOVÁ EMISNÍ TOMOGRAFIE - metoda, která spadá do oboru nukleární medicína - principem metody je lokalizace místa vzniku fotonů γ, které v těle vznikají při anihilaci pozitronů uvolněných podanou radioaktivní látkou (radiofarmakem) a elektronů - detekce uvolněných fotonů je uspořádána tak, že je možná trojrozměrná rekonstrukce aktivity radiofarmaka v těle - PET tedy nezobrazuje ani tak anatomickou strukturu, jako spíše ochotu konkrétní tkáně vychytávat příslušné radiofarmakum 6.3 SCINTIGRAFIE - scintigrafie je vyšetření, při kterém je podáno malé množství radioaktivní látky většinou do žíly, někdy ústy - tato látka vysílá z vyšetřovaného orgánu záření, které je pomocí scintilační kamery zachyceno jako obraz a tím získáme informaci o funkčním stavu vyšetřovaného orgánu - množství záření vycházející z těla je velmi malé - ozáření organismu je srovnatelné nebo nižší než u radiodiagnostických vyšetření - základní plošné obrazy jsou někdy doplněny metodou SPECT pro trojrozměrné prostorové zobrazení - scintigrafické snímky jsou prováděny v různém časovém odstupu od podání vyšetřovací látky - zčásti ihned při podání, u většiny vyšetření v odstupu několika minut až hodin (obvykle 3-4 hodin), u některých vyšetření ještě za 2-5 dní 7. TERMOGRAFIE popis: - vyš. metoda, při které se využívá tepelná energie lidského těla - pomocí termokamery zaznamenáme změny teplot různých orgánů, prokrvení, přítomnost patologických projevů - příprava a sledování po vyšetření není nutné

11 cvičení otázka č. 1: odpověď:... otázka č. 2: odpověď:... otázka č. 3: odpověď:...

12 otázka č. 4: odpověď:... otázka č. 5: odpověď:... otázka č. 6: odpověď:...

13 Použité zdroje: - NOVOTNÁ, J., UHROVÁ, J. a JIRÁSKOVÁ, J. Klinická propedeutika pro střední zdravotnické školy. Praha. Fortuna ISBN VOKURKA, M., HUGO, J. Praktický slovník medicíny. Praha. Maxdorf ISBN Zpracovala: - Mgr. Eva Strnadová - SZdŠ a OA Rumburk, Františka Nohy, Rumburk