ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

Transkript

1 ANALÝZA POTŘEB NA ŠKOLÁCH V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI

2 projekt byl zahájen potrvá do konce roku 2021 příjemcem dotace je Národní ústav pro vzdělávání

3 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Ve srovnání s ostatními sledovanými oblastmi je pro SOŠ a VOŠ v Moravskoslezském kraji nejvíce důležitá oblast infrastruktury (viz. investiční část) a podpora odborného vzdělávání, včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů. Třetí nejdůležitější oblastí je podpora kompetencí k podnikavosti, kreativitě a iniciativě. Na základě porovnání jednotlivých oblastí je školami v Moravskoslezském kraji přisuzována nejmenší důležitost kariérovému poradenství a inkluzivnímu vzdělávání. Podpora odborného vzdělávání včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů Většina škol se v rámci této oblasti zaměřuje na systematickou spolupráci se zaměstnavateli, případně jsou činnosti podporující systematickou spolupráci se zaměstnavateli o další aktivity doplňovány (především SOU, SOŠ a VOŠ). Vzhledem k akcentaci důležitosti této oblasti chce většina škol systematickou spolupráci se zaměstnavateli dále rozvíjet, podporovat ji dalšími dílčími aktivitami a posunout se na nejvyšší možnou úroveň (opět SOU, SOŠ a VOŠ). Školy se v rámci této oblasti zaměřují především na zapojování odborníků z praxe do výuky a realizaci odborného výcviku/praxe na pracovištích zaměstnavatelů (především SOU, SOŠ a VOŠ) v případě zapojování odborníků z praxe ve výuce vyvíjejí aktivitu také gymnázia. Vyšší podíl škol dále spolupracuje se ZŠ na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru (především SOŠ a také praktické školy). Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti se zdravotními prohlídkami a pojištěním žáků před vstupem na pracoviště (finanční náročnost) tento problém zmiňují především SOU, SOŠ, VOŠ a také některé praktické školy. Školy dále deklarují nezájem firem o spolupráci se školami (tento problém zmiňují častěji gymnázia, pokud se v oblasti spolupráce se zaměstnavateli angažují) a omezenou možnost firem přizpůsobit se vzdělávacím potřebám žáků (SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy). SOU dále velmi často zmiňují to, že žáci nejsou dostatečně motivovaní a disciplinování pro práci v reálném prostředí, SOŠ a VOŠ poukazují na problém související s omezenými možnostmi firem organizovat a realizovat spolupráci se školami ve stávajících podmínkách (tuto překážku částečně zmiňují také konzervatoře, jež zároveň silně pociťují omezenou dostupnost firem s odpovídajícím zaměřením). Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou především stáže žáků v zahraničních firmách, které by zároveň mohly vést k podpoře výuky cizích jazyků (SOŠ, gymnázia, VOŠ a konzervatoře). Školy dále zdůrazňují potřebu zapojování odborníků z praxe do výuky (SOŠ, gymnázia a konzervatoře) a odborný výcvik/praxe žáků na pracovištích u zaměstnavatelů (SOU, konzervatoře a praktické školy). SOU, SOŠ a VOŠ by zároveň pomohlo zajištění finančních prostředků pro praxe žáků nebo finance na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům (toto opatření často zmiňují také praktické školy).

4 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Podpora kompetencí k podnikavosti, iniciativě a kreativitě Podporu kompetencí k podnikavosti rozvíjí většina škol pouze na základní úrovni a v rámci zadání RVP, případně vyvíjejí činnosti na mírně pokročilé úrovni podpora podnikavosti probíhá v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP. Školy mají nicméně zájem tuto oblast dále rozvíjet. Výrazný posun lze očekávat v rámci pokročilé úrovně systematický rozvoj podpory kompetencí k podnikavosti a nejvyšší úrovně, kdy je podpora kompetencí k podnikavosti jednou z priorit školy (posun v rámci nejvyšší úrovně je výrazný především u VOŠ). Školy se v rámci této oblasti zaměřují především na to, aby naučily žáky myslet kriticky a inovativně (tato činnost je velmi často zmiňována většinou typů škol s výjimkou VOŠ) a na výchovu k podnikavosti v rámci všeobecného (gymnázia, praktické školy) a odborného vzdělávání (SOU, SOŠ, VOŠ). SOU, SOŠ a VOŠ se dále v této oblasti snaží začleňovat ekonomické aspekty i do výuky neekonomických předmětů. VOŠ a konzervatoře se také soustředí na udržování kontaktů s podnikateli v regionu a na zapojování podnikatelů do výuky. Praktické školy se zaměřují na organizaci projektových dnů. Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti s nedostatkem finančních prostředků pro realizaci vzdělávání mimo výuku (tento problém je často zmiňován bez ohledu na zaměření školy). Dalším velmi často zmiňovaným problémem je malý zájem zaměstnavatelů a podnikatelů o spolupráci (SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy) a malý zájem žáků o ekonomické aktivity, cvičení a projekty (SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy). Gymnázia, VOŠ a praktické školy dále pociťují nedostatek výukových materiálů. V případě gymnázií je také zmiňován malý zájem pedagogů o podporu podnikavosti a nedostatek příležitostí ke vzdělávání pedagogů v této oblasti. Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou především: podpora školních projektů (toto opatření zdůrazňují prakticky všechny typy škol kromě praktických škol), zapojení odborníků z praxe do výuky (SOŠ, gymnázia, VOŠ a konzervatoře) a metodické materiály a kurzy pro pedagogy na téma kreativity a podnikavosti (SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy). SOU a praktické školy dále zdůrazňují potřebu rozvíjení didaktických dovedností vyučujících. VOŠ a praktické školy by také uvítaly zlepšení ICT vybavení školy.

5 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Podpora polytechnického vzdělávání Naprostá většina škol rozvíjí podporu polytechnického vzdělávání pouze na základní úrovni, v rámci RVP vyučovaných oborů (bez ohledu na zaměření školy). Vyšší podíl škol dále realizuje činnosti také na mírně pokročilé úrovni pouze v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP a na pokročilé úrovni (systematická podpora polytechnického vzdělávání). Výraznější posun lze očekávat v rámci nejvyšší úrovně školy mají zájem realizovat aktivity s prvky systematické podpory polytechnického vzdělávání společně s dalšími dílčími aktivitami (týká se především SOŠ a také gymnázií). Školy se v rámci této oblasti zaměřují především na zapojení žáků do soutěží/olympiád (bez ohledu na zaměření školy), na začlenění laboratorních cvičení, pokusů nebo exkurzí do výuky polytechnických předmětů (také bez ohledu na zaměření školy) a na organizaci motivačních akcí pro žáky ZŠ (SOŠ a také VOŠ). SOU a praktické školy se také podílejí na přípravě výukových materiálů pro výuku polytechnického charakteru, v rámci gymnázií je kladen důraz na individuální práci se žáky se zájmem o polytechniku a cílenou přípravu žáků ke studiu polytechnických předmětů na VŠ. Školy se nejčastěji setkávají s překážkami v souvislosti s nedostatkem financí na úhradu vedení nepovinných předmětů (zmiňují všechny typy škol s výjimkou praktických škol), nedostatečnou motivací žáků ze ZŠ o polytechnické vzdělávání (SOU, SOŠ a gymnázia) a nedostatečnými znalostmi žáků ze ZŠ v oblasti polytechnického vzdělávání (SOU, SOŠ a VOŠ). Gymnázia a VOŠ dále poukazují na to, že učitelé polytechnických předmětů nejsou jazykově vybaveni pro výuku v cizích jazycích. Praktické školy nemají k dispozici dostatečně vybavené učebny a dílny a pociťují nedostatek materiálu. Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou: úhrada mzdových nákladů na výuku nepovinných předmětů polytechnického zaměření (SOŠ, gymnázia, VOŠ a praktické školy), zvýšení kvality softwarového vybavení školy (zmiňují všechny typy škol s výjimkou praktických škol), zvýšení počtu a kvality počítačů a dalších zařízení na školách (SOU, SOŠ a VOŠ) a podpora dělení výukových hodin pro vybrané polytechnické předměty a matematiku (gymnázia). SOU v souvislosti s opatřeními dále zmiňují možnost nákupu výukových materiálů a zlepšení vybavení odborných učeben. VOŠ by pomohlo systematické jazykové vzdělávání pro učitele odborných předmětů a podpora nepovinné výuky matematiky. Praktickým školám by nejvíce pomohl nákup učebnic a výukových materiálů, případně nákup materiálu pro výuku.

6 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Rozvoj školy jako centra celoživotního učení Školy v této oblasti nejčastěji realizují činnosti odpovídající pokročilé úrovni a snaží se celoživotní učení dále rozvíjet (to se týká především SOU, SOŠ a VOŠ v případě SOU je patrný vysoký podíl také v rámci nejvyšší úrovně). Školy deklarují zájem především o systematické rozvíjení této oblasti a o realizaci aktivit, které spadají do nejvyšší nebo pokročilé úrovně (SOU, SOŠ a VOŠ). Školy vyvíjejí aktivitu především v oblasti dalšího vzdělávání pedagogů (SOŠ, gymnázia, praktické školy a částečně také konzervatoře), zájmového vzdělávání pro veřejnost (gymnázia, konzervatoře) a rekvalifikací (SOU, SOŠ a VOŠ). Školy dále realizují odborné vzdělávání pro zaměstnavatele (SOU a SOŠ) a vzdělávání v oblasti ICT dovedností (VOŠ). SOU a VOŠ se dále zaměřují na přípravu ke zkouškám podle NSK. Školy v této oblasti nejčastěji narážejí na malý zájem dospělých o další vzdělávání (zmiňují všechny typy škol s výjimkou praktických škol), nedostatek finančních prostředků pro pracovníka, který by tuto oblast zajišťoval (všechny typy škol s výjimkou VOŠ), malý zájem zaměstnavatelů o další vzdělávání (SOU, SOŠ a VOŠ) a administrativní náročnost spojenou se získáním akreditace rekvalifikací (VOŠ, praktické školy). VOŠ dále poukazují na náročnost zpracování dokumentace pro výběrová řízení. Konzervatoře a praktické školy zmiňují obtíže spojené s tvorbou a přípravou programů dalšího vzdělávání. Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou především rekvalifikace pro úřady práce bez výběrového řízení (SOU, SOŠ, VOŠ a částečně také praktické školy) a příprava pedagogických pracovníků jako lektorů dalšího vzdělávání (především gymnázia, konzervatoře a praktické školy). Školy dále potřebují finance na kvalitní materiál (SOU a SOŠ) a zlepšení ICT vybavení školy (SOŠ, gymnázia a VOŠ). SOU dále zdůrazňují potřebu stáží pro lektory/pracovníky školy ve firmách, gymnáziím by pomohlo zapojení odborníků z mimoškolního prostředí jako lektorů. VOŠ zdůrazňují potřebu aktualizace výukových materiálů, v případě praktických škol by pomohlo zlepšení vybavení dílen.

7 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Rozvoj kariérového poradenství Školy v rámci kariérového poradenství nejčastěji realizují činnosti, jež je možné zařadit do pokročilé nebo mírně pokročilé úrovně (výjimku tvoří praktické školy, které svými činnostmi výrazně naplňují také nejvyšší úroveň). Největší posun lze očekávat v rámci nejvyšší úrovně školy deklarují zájem o vytvoření interního systému kariérového poradenství, o systematický přístup a o rozvíjení této oblasti prostřednictvím dalších dílčích činností/aktivit (v rámci nejvyšší úrovně lze očekávat největší nárůst u VOŠ a také SOŠ). Školy se v rámci této oblasti zaměřují především na organizování exkurzí a besed pro kariérovou orientaci žáků (všechny typy škol s výjimkou konzervatoří). Školy dále vyvíjejí činnost ve spolupráci se zaměstnavateli či VŠ při náborových aktivitách (SOŠ a gymnázia), v podpoře žáků se zdravotním a/nebo sociálním znevýhodněním (SOU, praktické školy a částečně také konzervatoře), realizují odborný výcvik/praxi v reálném pracovním prostředí (SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy) a poskytují individuální služby kariérového poradenství (především gymnázia). VOŠ a konzervatoře dále zapojují odborníky z praxe do výuky, praktické školy se také zaměřují na přípravu materiálů pro výuku průřezového tématu či vzdělávací oblasti Člověk a svět práce. Školy nejčastěji narážejí na nedostatečné prostředky pro zajištění kariérového poradenství na školách (tento problém zmiňují všechny typy škol s výjimkou konzervatoří), na absenci pozice samostatného kariérového poradce (opět všechny typy škol kromě konzervatoří) a na malý zájem o kariérové poradenství ze strany žáků a jejich rodičů (SOU a SOŠ). Gymnázia dále poukazují na to, že mají poradci na školách nízkou časovou dotaci pro poskytování služeb kariérového poradenství, VOŠ také zmiňují nedostatek příležitostí pro vzdělávání kariérových (výchovných) poradců. Konzervatoře pociťují nedostatečnou podporu ze strany zřizovatele, praktické školy zmiňují malý zájem ze strany zaměstnavatelů. Opatřeními, která by školám nejvíce pomohla v realizaci zvolených cílů, jsou především finanční prostředky na realizaci exkurzí a besed (bez ohledu na zaměření školy). Školy dále zdůrazňují potřebu exkurzí do provozů zaměstnavatelů pro vyučující SŠ i ZŠ (SOU a SOŠ), vytvoření odpovídající časové dotace pro poskytování kariérového poradenství (především gymnázia), zapojení zaměstnavatelů do náborových aktivit školy (SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy) a rozvoje spolupráce s VŠ (gymnázia, VOŠ). VOŠ by dále pomohlo zapojení zaměstnavatelů do výuky i mimo učební aktivity a spolupráce s personalisty podniků. Praktické školy by potřebovaly metodickou podporu pro výuku průřezového tématu či vzdělávací oblasti Člověk a svět práce.

8 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Inkluzivní vzdělávání Většina škol rozvíjí inkluzivní vzdělávání prostřednictvím činností spadajících do základní nebo mírně pokročilé úrovně (to se týká téměř všech typů škol s výjimkou praktických škol, kde je podíl naplnění jednotlivých úrovní poměrně rovnoměrný). Inkluzivní vzdělávání je tedy rozvíjeno buďto prostřednictvím dílčích činností, případně školy pracují na ucelené strategii a využívají plány pedagogické podpory. Nejvýraznější posun lze předpokládat v rámci nejvyšší úrovně školy deklarují zájem o činnosti, jež v sobě nesou prvky systematického přístupu k inkluzivnímu vzdělávání a o rozvíjení této oblasti prostřednictvím dalších činností. Školy se v rámci této oblasti zaměřují především na evidenci žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (bez ohledu na zaměření školy). Vyučující na školách volí vhodné metody pro zjišťování výsledků učení žáků (SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy) a vhodné formy, metody a styl výuky v souladu se speciálními vzdělávacími potřebami žáků (SOU, SOŠ, gymnázia a VOŠ). Školy se snaží zohledňovat charakter obtíží žáků v průběhu přijímacího řízení i při ukončování studia (gymnázia, VOŠ, konzervatoře a praktické školy) a spolupracují se školskými poradenskými zařízeními (především SOŠ). Školy v této oblasti nejčastěji narážejí na nedostatečné finanční prostředky pro zajištění inkluzivního vzdělávání na školách (bez ohledu na zaměření školy). Problémem je příliš vysoký počet žáků ve třídách (SOU, SOŠ a gymnázia) a nedostatečné technické a materiální zabezpečení pro inkluzivní vzdělávání (především VOŠ). SOU, SOŠ, gymnázia a konzervatoře dále narážejí na to, že vyučující nemají v této oblasti dostatečné vzdělání. Na některých gymnáziích, VOŠ, konzervatořích a praktických školách nepůsobí poradenské pracoviště v rozšířené podobě. Praktické školy zároveň upozorňují na nedostatečné možnosti pro zajištění asistentů pedagogů. Opatřením, které by školám nejvíce pomohlo v realizaci zvolených cílů, je především vytvoření odpovídajících finančních podmínek pro inkluzivní vzdělávání (bez ohledu na zaměření školy). Mezi další nejčastěji zmiňovaná opatření patří: vzdělávání vyučujících na školách v oblasti metod a forem práce (všechny typy škol s výjimkou gymnázií), zajištění prostorových dispozic pro realizaci inkluzivního vzdělávání (gymnázia, VOŠ a konzervatoře), vzdělávání vyučujících v oblasti forem hodnocení žáků (gymnázia a praktické školy) a zajištění metodické podpory inkluzivního vzdělávání na školách (především SOŠ). SOU dále poměrně často zmiňují opatření vedoucí ke zlepšení komunikace s rodiči žáků, praktické školy deklarují potřebu systematického vzdělávání vyučujících v oblasti inkluze.

9 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Infrastruktura (investiční část) V Moravskoslezském kraji má zájem o čerpání z vyhrazených finančních prostředků 81 % škol ve srovnání s celorepublikovým výsledkem (v ČR deklaruje zájem o čerpání 77 %) je tedy zájem o čerpání lehce nadprůměrný, a to i přesto, že důležitost rozvoje infrastruktury není ve srovnání s ostatními kraji příliš vysoká. Mezi oblasti, v jejichž rámci školy nejčastěji plánují čerpání finanční prostředků, patří výstavba odborných učeben a učeben pro individuální učení (SOŠ, gymnázia a VOŠ), stavební úpravy a vybavení na podporu bezpečného a podnětného prostředí (SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy). Školy dále plánují stavební úpravy menšího rozsahu (všechny typy škol s výjimkou praktických škol) a zateplení školských zařízení. SOU plánují čerpat finanční prostředky na pořízení strojů a jiného vybavení nad 40 tis. Kč, praktické školy se hodlají zaměřit na bezbariérové úpravy. Nepovinné oblasti a jejich důležitost V rámci nepovinných oblastí je pro školy nejdůležitější oblast ICT a jazykové vzdělávání. Dále následuje rozvoj matematické a čtenářské gramotnosti. Pro SOU je nejdůležitější oblast ICT a matematická gramotnost, praktické školy považují za nejdůležitější rozvoj čtenářské gramotnosti a oblast ICT. V ostatních typech škol je preferována především oblast ICT a jazykové vzdělávání. ICT včetně potřeb infrastruktury: Školám by v rámci oblasti ICT nejvíce pomohlo pořizování licencí a aktualizací k různým aplikacím (všechny typy škol s výjimkou praktických škol). Dále školy zdůrazňují potřebu vybavení běžných tříd digitálními a multimediálními technologiemi (SOU, SOŠ, gymnázia a praktické školy), technické podpory (SOU, gymnázia a praktické školy) a vysokorychlostního připojení k internetu (konzervatoře, praktické školy). VOŠ by pomohlo vybavení speciálních učeben a pracoven digitální nebo multimediální technikou a metodické a učební materiály pro rozvíjení digitální gramotnosti. Praktickým školám by pomohla podpora při budování školních platforem a učební a metodické materiály zaměřené na změny ve vedení výuky s digitálními technologiemi.

10 HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ Jazykové vzdělávání: Školy zdůrazňují potřebu prostředků na zajištění mobilit žáků (SOU, SOŠ a gymnázia), mobility vyučujících do zahraničí s cílem posílit jazykové kompetence (všechny typy škol kromě konzervatoří). Dalšími nejčastěji zmiňovanými opatřeními jsou prostředky na výuku vedenou rodilým mluvčím (VOŠ, konzervatoře) a výukové materiály cizích jazyků s tematickým nebo odborným zaměřením (SOU, SOŠ a konzervatoře). Gymnázia a praktické školy dále zdůrazňují potřebu rozvoje čtenářské gramotnosti se zohledněním jazykové úrovně žáků. VOŠ a praktické školy jsou pro vytvoření podmínek pro diferenciaci výuky podle úrovně žáků. Rozvoj matematické gramotnosti: Školám by nejvíce pomohla finanční podpora pro možné půlení hodin matematiky (SOU, SOŠ, gymnázia a VOŠ), podpora rozvoje matematické gramotnosti napříč všemi předměty (SOU, gymnázia a VOŠ), prostředky pro personální zajištění konzultačních hodin pro žáky se spec. vzděl. potřebami (SOU, SOŠ, VOŠ a praktické školy) a výukové materiály na podporu propojení matematiky s běžným životem a budoucí profesí (SOŠ, VOŠ a praktické školy). Gymnázia by uvítala prostředky na zajištění odborného vedení žáků na soutěžích, praktickým školám by pomohl nákup učebních pomůcek. Rozvoj čtenářské gramotnosti: Školám by nejvíce pomohla podpora gramotnosti napříč jednotlivými předměty (bez ohledu na zaměření školy), prostředky na nákup knih pro školní knihovnu (také bez ohledu na zaměření školy), prostředky pro personální a materiální zajištění práce se žáky se zájmem o literaturu (gymnázia a VOŠ) a systematická práci žáků s odbornými texty (SOU a SOŠ). Praktické školy dále zdůrazňují potřebu využívání ICT a interaktivních médií na podporu čtenářské gramotnosti.

11 METODOLOGIE ŠETŘENÍ A PRŮBĚH NÁVRATNOSTI Charakteristika šetření: plošné šetření Cílová skupina: SŠ a VOŠ v ČR Základní soubor: 1365 škol Výběrový soubor: 1305 škol Opora výběru: rejstřík škol a databáze škol se vzdělávací nabídkou z informačního systému Infoabsolvent Metoda sběru dat: elektronický dotazník (CASI - computer-assisted self interview) Období sběru dat:

12 EVALUACE SBĚRU DAT MONITORING NÁVRATNOSTI Databáze kontaktů: 1377 škol Očištěná databáze kontaktů: 1365 škol Počet kompletně vyplněných dotazníků: 1305 škol Kompletně vyplněný dotazník Vyplněna alespoň jedna otázka Dotazník byl otevřen Dotazník nebyl otevřen N % N % N % N % N % Jihočeský kraj % 0 0% 0 0% 94 Královéhradecký kraj % 0 0% 0 0% 83 Liberecký kraj % 0 0% 0 0% 51 Moravskoslezský kraj % 0 0% 0 0% 144 Pardubický kraj 75 99% 0 0% 0 0% 1 1% 76 Zlínský kraj 69 99% 1 1% 0 0% 0 0% 70 Kraj Vysočina 62 98% 1 2% 0 0% 0 0% 63 Plzeňský kraj 55 98% 0 0% 1 2% 0 0% 56 Olomoucký kraj 96 98% 0 0% 1 1% 1 1% 98 Ústecký kraj 96 98% 0 0% 0 0% 2 2% 98 Karlovarský kraj 36 97% 1 3% 0 0% 0 0% 37 Středočeský kraj % 1 1% 1 1% 5 3% 157 Jihomoravský kraj % 0 0% 0 0% 8 6% 128 Hlavní město Praha % 4 2% 3 1% 29 14% 210 ČR celkem % 8 1% 6 0% 46 3% 1365 Celkem

13 CHARAKTERISTIKA DATOVÉHO SOUBORU

14 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ

15 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ Ve srovnání s ostatními sledovanými oblastmi zdůrazňují školy v Moravskoslezském kraji především rozvoj infrastruktury škol a podporu odborného vzdělávání, včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů. Třetí nejdůležitější oblastí je podpora kompetencí k podnikavosti, kreativitě a iniciativě. Na základě porovnání jednotlivých oblastí je školami v Moravskoslezském kraji přisuzována nejmenší důležitost kariérovému poradenství a inkluzivnímu vzdělávání.

16 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ Rozvoj infrastruktury školy je prioritou v Jihočeském, Libereckém a Pardubickém kraji. V Moravskoslezském kraji není tato oblast ve srovnání s ostatními kraji tolik důležitá. Důležitost podpory odborného vzdělávání je deklarována především v Karlovarském, Zlínském kraji a na Vysočině. V Moravskoslezském kraji dosahuje důležitost této oblasti ve srovnání s ostatními kraji spíše lehce podprůměrných hodnot. Podpora kompetencí k podnikavosti je považována za vysoce důležitou zejména v Hlavním městě Praha, Moravskoslezském a Zlínském kraji.

17 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ SOU, SOŠ a VOŠ zdůrazňují především důležitost podpory odborného vzdělávání a spolupráci se zaměstnavateli. Ve srovnání s ostatními oblastmi kladou tyto školy důraz také na rozvoj infrastruktury školy a podporu kompetencí k podnikavosti SOU a SOŠ také dále zdůrazňují důležitost polytechnického vzdělávání. V případě gymnázií je kladen důraz zejména na rozvoj infrastruktury školy, podporu kompetencí k podnikavosti, rozvoj polytechnického vzdělávání a ve srovnání s celokrajskými výsledky také na rozvoj kariérového poradenství.

18 PRIORITIZACE POVINNÝCH OBLASTÍ Ve srovnání s ostatními sledovanými oblastmi je pro praktické školy prioritou především rozvoj infrastruktury a podpora odborného vzdělávání, včetně spolupráce se zaměstnavateli. Oproti celokrajským výsledkům je kladen vyšší důraz také na rozvoj školy jako centra celoživotního učení. Konzervatoře kladou v rámci sledovaných oblastí důraz na podporu kompetencí k podnikavosti, spolupráci se zaměstnavateli a také na rozvoj dalšího vzdělávání na školách. Průměrná důležitost povinných oblastí (1=nejdůležitější; 7=nejméně důležitá) Celkem (N=144) Konzervatoř (N=2) Rozvoj infrastruktury školy 2,5 4,5 Podpora odborného vzdělávání 3,0 2,5 Podpora kompetencí k podnikavosti 3,5 1,5 Podpora polytechnického vzdělávání 4,0 6,0 Rozvoj školy jako centra celoživotního učení 4,3 2,5 Rozvoj kariérového poradenství 4,9 6,0 Inkluzivní vzdělávání 5,8 5,0

19 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAMĚSTNAVATELŮ

20 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN Většina škol se v rámci podpory odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli zaměřuje na systematickou spolupráci se zaměstnavateli (pokročilá úroveň 29 %), případně jsou činnosti podporující systematickou spolupráci se zaměstnavateli o další aktivity doplňovány (nejvyšší úroveň 24 %). 20 % škol deklaruje realizaci aktivit na mírně pokročilé úrovni, kde není spolupráce se zaměstnavateli systematická, ale probíhá v podobě dílčích činností. Vzhledem k akcentaci důležitosti této oblasti chce většina škol systematickou spolupráci se zaměstnavateli dále rozvíjet, podporovat ji dalšími dílčími aktivitami a posunout se na nejvyšší možnou úroveň předpokládaný posun v této úrovni činí 24 %. Určitý nárůst lze očekávat také v rámci pokročilé úrovně, kde je již spolupráce se zaměstnavateli systematická (předpokládaný posun je 9 %). Základní úroveň podpora odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli probíhá pouze v omezené (základní) podobě Mírně pokročilá úroveň spolupráce se zaměstnavateli není systematická, probíhá pouze v podobě dílčích aktivit (stáže pro učitele, zapojení odborníků z praxe, zapojení žáků do praktických aktivit) Pokročilá úroveň systematická spolupráce se zaměstnavateli (smlouva o spolupráci, účast zaměstnavatelů u zkoušek, odborný výcvik v modelovém pracovním prostředí) Nejvyšší úroveň systematická spolupráce se zaměstnavateli doplněna o další aktivity (škola vyjednává se zaměstnavateli obsah odborného výcviku a praxe, zaměstnavatelé se aktivně podílejí na náborových aktivitách školy a finančně školu/vybrané žáky podporují)

21 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN SOU (N=49) SOŠ (N=89) Gymnázium (N=42) VOŠ (N=12) Konzervatoř (N=2) Praktická škola (N=11) Současná úroveň Předpokládaný posun Průměrná úroveň 38% 38% 19% + 19% Základní úroveň 8% 8% 3% + 3% Mírně pokročilá úroveň 19% 19% 8% + 8% Pokročilá úroveň 48% 48% 12% + 12% Nejvyšší úroveň 41% 41% 29% + 29% Průměrná úroveň 31% 31% 20% + 20% Základní úroveň 9% 9% 2% + 2% Mírně pokročilá úroveň 22% 22% 8% + 8% Pokročilá úroveň 38% 38% 11% + 11% Nejvyšší úroveň 32% 32% 30% + 30% Průměrná úroveň 8% 8% 7% + 7% Základní úroveň 29% 29% 1% + 1% Mírně pokročilá úroveň 15% 15% 5% + 5% Pokročilá úroveň 5% 5% 7% + 7% Nejvyšší úroveň 5% 5% 8% + 8% Průměrná úroveň 42% 42% 19% + 19% Základní úroveň 6% 6% 2% + 2% Mírně pokročilá úroveň 23% 23% 6% + 6% Pokročilá úroveň 56% 56% 10% + 10% Nejvyšší úroveň 43% 43% 30% + 30% Průměrná úroveň 12% 12% 8% + 8% Základní úroveň 13% 13% 0% + 0% Mírně pokročilá úroveň 13% 13% 13% + 13% Pokročilá úroveň 21% 21% 0% + 0% Nejvyšší úroveň 6% 6% 13% + 13% Průměrná úroveň 19% 19% 17% + 17% Základní úroveň 23% 23% 7% + 7% Mírně pokročilá úroveň 11% 11% 20% + 20% Pokročilá úroveň 29% 29% 9% + 9% Nejvyšší úroveň 15% 15% 23% + 23% Na většině SOU, SOŠ a VOŠ jsou realizovány činnosti s prvky systematické spolupráce se zaměstnavateli (pokročilá úroveň) tyto školy mají se zaměstnavateli smlouvu o spolupráci, zaměstnavatelé se účastní zkoušek a odborný výcvik probíhá v modelovém pracovním prostředí. SOU, SOŠ i VOŠ se zároveň plánují v budoucnu zaměřit na rozšiřování systematické spolupráce se zaměstnavateli o další dílčí aktivity a posunout se tak na nejvyšší úroveň v rámci této oblasti. V rámci gymnázií je rozvíjena spolupráce se zaměstnavateli pouze na základní úrovni a probíhá v omezené podobě. Předpokládaný posun škol je v této oblasti obecně velmi nízký. V případě konzervatoří jsou nejčastěji rozvíjeny činnosti na pokročilejší úrovni, kde je již spolupráce se zaměstnavateli systematická (pokročilá úroveň 21 %). Konzervatoře by se chtěly dál zaměřit buďto na další rozvíjení systematické spolupráce (nejvyšší úroveň - předpokládaný posun 13 %) či na rozvíjení spolupráce se zaměstnavateli pouze v rámci dílčích aktivit (mírně pokročilá úroveň - předpokládaný posun 13 %). Spolupráce se zaměstnavateli vykazuje nejčastěji na praktických školách prvky systematické spolupráce (pokročilá úroveň 29 %), případně probíhá pouze v omezené podobě (základní úroveň 23 %). Také praktické školy by se chtěly zaměřit na další rozvíjení systematické spolupráce (nejvyšší úroveň - předpokládaný posun 23 %), případně se posunout na mírně pokročilou úroveň a realizovat spolupráci pouze v podobě dílčích aktivit.

22 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V rámci podpory odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli jsou na většině škol zapojováni odborníci z praxe do přednášek a samotné výuky (68 %). 66 % škol realizuje odborný výcvik a praxi žáků na pracovištích zaměstnavatelů, 41 % škol spolupracuje se ZŠ na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru.

23 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V případě SOU, SOŠ a VOŠ se školy zaměřují především na odborný výcvik a praxi žáků u zaměstnavatelů, účast zaměstnavatelů u zkoušek a zapojení odborníků z praxe do výuky a přednášek v rámci studia. Gymnázia se soustředí především na zapojení odborníků z praxe do výuky (67 %), dále také na rozvíjení kariérového poradenství ve spolupráci se zaměstnavateli (26 %) a na praxi žáků na pracovištích zaměstnavatelů (17 %). V případě konzervatoří jsou do výuky zapojováni odborníci z praxe (50 %), žáci jsou posíláni na praxi k zaměstnavatelům (50 %), nebo v rámci této oblasti žádné aktivity neprobíhají (50 %). Praktické školy se soustředí především na výcvik a praxi žáků u zaměstnavatelů (64 %), spolupráci se ZŠ na pracovní výchově (45 %), spolupráci s reprezentací zaměstnavatelů a regionálními sektorovými dohodami (36 %) a na zpracování strategie o spolupráci se zaměstnavateli (36 %). SOU (N=49) SOŠ (N=89) Gymnázium (N=42) VOŠ (N=12) Konzervatoř (N=2) Praktická škola (N=11) Odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů 47 96% 96% 95 66% 66% Účast zástupců zaměstnavatelů na závěrečných zkouškách 44 90% 90% 47 33% 33% Přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce 35 71% 71% 98 68% 68% Odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů 79 89% 89% 95 66% 66% Přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce 68 76% 76% 98 68% 68% Spolupráce se ZŠ na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru 49 55% 55% 59 41% 41% Přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce 28 67% 67% 98 68% 68% Kariérové poradenství ve spolupráci se zaměstnavateli 11 26% 26% 48 33% 33% Odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů 7 17% 17% 95 66% 66% Přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce % 68% Odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů 11 92% 92% 95 66% 66% Účast zástupců zaměstnavatelů na závěrečných zkouškách 7 58% 58% 47 33% 33% Přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce 1 50% 50% 98 68% 68% Odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů 1 50% 50% 95 66% 66% Jiné (žádné činnosti nejsou v této oblasti realizovány) 1 50% 50% 12 8% 8% Odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů 7 64% 64% 95 68% 68% Spolupráce se ZŠ na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru 5 45% 45% 59 41% 41% Spolupráce s reprezentací zam. a regionálními sektorovými dohodami 4 36% 36% 49 34% 34% Zpracování strategie spolupráce se zaměstnavateli a dalšími partnery 4 36% 36% 38 26% 26% N Typ školy % N Kraj %

24 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Prioritou pro SOU je v oblasti odborného vzdělávání především výcvik a praxe žáků v reálném pracovním prostředí u zaměstnavatelů na této aktivitě se SOU podílí nejvíce, zároveň je této činnosti přisuzována největší důležitost. Určitý potenciál leží ve spolupráci se ZŠ na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru a také v náboru žáků ve spolupráci se zaměstnavateli tyto činnosti nejsou realizovány až v takové míře, nicméně jsou z pozice SOU hodnoceny jako důležité. Přestože se SOU poměrně intenzivně soustředí na účast zaměstnavatelů u zkoušek, ve srovnání s ostatními aktivitami je této činnosti přisuzována nižší důležitost. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

25 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V případě SOŠ je, podobně jako u SOU, hlavní prioritou odborný výcvik a praxe žáků u zaměstnavatelů - na této aktivitě se SOŠ podílí nejvíce a zároveň je pro školy tato činnost ve srovnání s ostatními aktivitami nejdůležitější. Také v případě SOŠ lze vidět určitý potenciál v náboru žáků ve spolupráci se zaměstnavateli a ve spolupráci se ZŠ na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru ve srovnání s ostatními činnostmi nejsou tyto aktivity realizovány ve větší míře, SOŠ je nicméně hodnotí jako důležité. Přestože se SOŠ soustředí na účast odborníků z praxe ve výuce, důležitost této činnosti je ve srovnání s ostatními o něco nižší. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

26 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V případě gymnázií je jasnou prioritou zapojování odborníků z praxe do výuky. Určitý potenciál leží v zajištění praxe žáků na pracovištích u zaměstnavatelů a také ve spolupráci se ZŠ na pracovních výchovách a ukázkách aktivit oboru tyto aktivity nejsou ve srovnání s ostatními činnostmi tolik realizovány, nicméně jsou považovány za důležité. Přestože se gymnázia soustředí na rozvoj kariérového poradenství ve spolupráci se zaměstnavateli, důležitost této činnosti není až tak vysoká. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

27 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ V rámci podpory odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli školy nejčastěji naráží na to, že jsou zdravotní prohlídky a pojištění žáků před vstupem na pracoviště finančně náročné (38 %). Další nejčastěji zmiňovanou překážkou je nezájem firem o spolupráci se školami (34 %) a skutečnost, že se zaměstnavatelé nemohou plně přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků (33 %).

28 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. PŘEKÁŽKY, NA KTERÉ ŠKOLY NARÁŽÍ SOU zmiňují jako největší překážku to, že žáci nejsou dostatečně disciplinovaní a motivovaní pro práci v reálném prac. prostředí (65 %). Dalším zmiňovaným problémem je finanční náročnost zdravotních prohlídek a pojištění žáků před vstupem na pracoviště (61 %). Také v případě SOŠ a VOŠ je v souvislosti s překážkami zmiňována finanční náročnost zdravotních prohlídek a pojištění žáků, dále zájem firem o spolupráci se školami a omezená možnost firem přizpůsobit sevzdělávacím potřebám žáků. Vzhledem k oborovému zaměření gymnázií školy v této oblasti většinou na žádné překážky nenarážejí (33 %). Pokud ano, týká se to nezájmu škol o spolupráci (19 %) a omezené dostupnosti firem vhodných pro daný obor a zaměření (19 %). Konzervatoře deklarují malou dostupnost firem pro daný obor a zaměření (100 %), případně firmy nemohou spolupráci ve svých podmínkách organizovat (50 %). Praktické školy nejčastěji naráží na to, že se firmy nemohou vzdělávacím potřebám žáků přizpůsobit (73 %), dostupnost firem vhodných pro obor a zaměření je velmi omezená (64 %). Svou roli hrají i náklady na zdravotní prohlídky a pojištění žáků před vstupem na pracoviště (45 %). SOU (N=49) SOŠ (N=89) Gymnázium (N=42) VOŠ (N=12) Konzervatoř (N=2) Praktická škola (N=11) N Typ školy % N % Žáci nejsou dostatečně disciplinovaní a motivovaní pro práci v reálném prac. prostředí 32 65% 65% 42 29% 29% Zdrav. prohlídky a pojištění žáků školy před vstupem na pracoviště (fin. náročnost) 30 61% 61% 55 38% 38% Firmy se nemohou přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků 26 53% 53% 47 33% 33% Zdrav. prohlídky a pojištění žáků školy před vstupem na pracoviště (fin. náročnost) 48 54% 54% 55 38% 38% Firmy se nemohou přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků 35 39% 39% 47 33% 33% Firmy mají zájem, ale nemohou spolupráci ve svých podmínkách zorganizovat 35 39% 39% 43 30% 30% Nezájem firem o spolupráci se školami 35 39% 39% 49 34% 34% V této oblasti nenarážíme na žádné překážky 14 33% 33% 20 14% 14% Nezájem firem o spolupráci se školami 8 19% 19% 49 34% 34% Malá dostupnost firem vhodných pro daný obor a zaměření 8 19% 19% 43 30% 30% Jiné (většina škol pokračuje ve studiu na VŠ) 8 19% 19% 10 7% 7% Firmy se nemohou přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků 6 50% 50% 47 33% 33% Zdrav. prohlídky a pojištění žáků školy před vstupem na pracoviště (fin. náročnost) 6 50% 50% 55 38% 38% Firmy mají zájem, ale nemohou spolupráci ve svých podmínkách zorganizovat 6 50% 50% 43 30% 30% Malá dostupnost firem vhodných pro daný obor a zaměření % 30% Firmy mají zájem, ale nemohou spolupráci ve svých podmínkách zorganizovat 1 50% 50% 43 30% 30% Firmy se nemohou přizpůsobit vzdělávacím potřebám žáků 8 73% 73% 47 33% 33% Malá dostupnost firem vhodných pro daný obor a zaměření 7 64% 64% 43 30% 30% Zdrav. prohlídky a pojištění žáků školy před vstupem na pracoviště (fin. náročnost) 5 45% 45% 55 38% 38% Kraj

29 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. OPATŘENÍ Školám by v oblasti odborného vzdělávání a spolupráce se zaměstnavateli nejvíce pomohly stáže žáků v zahraničních firmách, což by podpořilo i výuku cizích jazyků (63 %), dále účast odborníků ve výuce (58 %), odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích u zaměstnavatelů (55 %), stáže pro pedagogy na pracovištích a moderních provozech (55 %) a finance na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům na odborný výcvik (54 %).

30 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. OPATŘENÍ V rámci opatření SOU zdůrazňují důležitost podpory náborových aktivit ve spolupráci se zaměstnavateli (84 %) a zajištění finančních prostředků pro praxi žáků (80 %). 78 % SOU by uvítalo odborný výcvik nebo praxi žáků na pracovištích zaměstnavatelů. SOŠ zařadily mezi nejdůležitější opatření stáže žáků v zahraničních firmách (76 %), zajištění finančních prostředků pro praxi žáků (73 %), účast odborníků ve výuce a finance na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům (71 %). Také VOŠ zdůrazňují zajištění finančních prostředků (75 %), dále stáže žáků v zahraničních firmách a stáže pro pedagogy na pracovištích (75 %). Konzervatoře by ocenily stáže žáků v zahraničí, stáže pro pedagogy u zaměstnavatelů, výcvik žáků u zaměstnavatelů, vytvoření partnerské smlouvy a účast odborníků ve výuce (50 %). Praktické školy zdůrazňují potřebu odborného výcviku žáků na pracovištích zaměstnavatelů a finance na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům (64 %). Dalšími zmiňovanými opatřeními jsou vzdělávání vyučujících odborných předmětů a zajištění finančních prostředků pro praxi žáků (55 %). SOU (N=49) SOŠ (N=89) Gymnázium (N=42) VOŠ (N=12) Konzervatoř (N=2) Praktická škola (N=11) N Typ školy % N % Podpora náborových aktivit realizovaných ve spolupráci se zaměstnavateli 41 84% 84% 67 47% 47% Zajištění finančních prostředků pro praxe žáků (např. úhrada zdravotních prohlídek) 39 80% 80% 74 51% 51% Odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů 38 78% 78% 79 55% 55% Stáže žáků v zahraničních firmách (podpora výuky cizích jazyků) 68 76% 76% 90 63% 63% Zajištění finančních prostředků pro praxe žáků (např. úhrada zdravotních prohlídek) 65 73% 73% 74 51% 51% Přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce odborných předmětů či výcviku 63 71% 71% 83 58% 58% Finance na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zam. na výcvik a odborné předměty 63 71% 71% 78 54% 54% Stáže žáků v zahraničních firmách (podpora výuky cizích jazyků) 18 43% 43% 90 14% 63% Přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce odborných předmětů či výcviku 17 40% 40% 83 34% 58% Příprava strategie spolupráce se zaměstnavateli a dalšími partnery 12 29% 29% 58 30% 40% Stáže žáků v zahraničních firmách (podpora výuky cizích jazyků) 9 75% 75% 90 33% 63% Stáže pro pedagogy na pracovištích a moderních provozech, včetně zahraničních 9 75% 75% 79 38% 55% Finance na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zam. na výcvik a odborné předměty 9 75% 75% 78 30% 54% Stáže žáků v zahraničních firmách (podpora výuky cizích jazyků) 1 50% 50% 90 63% 63% Stáže pro pedagogy na pracovištích a moderních provozech, včetně zahraničních 1 50% 50% 79 55% 55% Odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů 1 50% 50% 79 55% 55% Vytvoření partnerských smluv škola/firma/žák/rodiče 1 50% 50% 60 42% 42% Přednášky a jiné formy účasti odborníka z praxe ve výuce odborných předmětů či výcviku 1 50% 50% 83 58% 58% Odborný výcvik nebo praxe žáků na pracovištích zaměstnavatelů 7 64% 64% 79 55% 55% Finance na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zam. na výcvik a odborné předměty 7 64% 64% 78 54% 54% Vzdělávání vyučujících odborných předmětů či výcviku rozvoj pedagog.-psych. složky 6 55% 55% 46 32% 32% Zajištění finančních prostředků pro praxe žáků (např. úhrada zdravotních prohlídek) 6 55% 55% 74 51% 51% Kraj

31 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. OPATŘENÍ Mezi hlavní priority SOU patří v oblasti opatření podpora náborových aktivit ve spolupráci se zaměstnavateli, zajištění finančních prostředků pro praxi žáků a částečně také odborný výcvik žáků u zaměstnavatelů tyto nejčastěji zmiňované položky jsou hodnoceny jako jedny z nejdůležitějších. Určitý potenciál lze vysledovat u zajištění financí na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům toto opatření není ve srovnání s ostatními položkami až tak často zmiňováno, nicméně je školami považováno za velmi důležité. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

32 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. OPATŘENÍ Hlavní prioritou je pro SOŠ především zajištění finančních prostředků pro praxi žáků toto opatření je pro žáky velmi potřebné a zároveň důležité. Potenciál je patrný u opatření týkajících se odborného výcviku žáků u zaměstnavatelů a zajištění financí na organizaci, pomůcky, pojištění a dojíždění k zaměstnavatelům. Určitý nesoulad lze pozorovat u opatření podporující stáže žáků v zahraničních firmách ačkoliv školy hodnotí toto opatření jako potřebné, jeho důležitost není ve srovnání s ostatními až tak vysoká. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

33 PODPORA ODBORNÉHO VZDĚLÁVÁNÍ, SPOLUPRÁCE ŠKOL A ZAM. OPATŘENÍ Pro gymnázia jsou hlavní prioritou stáže žáků v zahraničních firmách a účast odborníků z praxe ve výuce tato opatření jsou vnímána jako nejvíce potřebná a zároveň jsou školami hodnocena jako velmi důležitá. Určitý potenciál pak leží v podpoře praxe u zaměstnavatelů na reálných pracovištích. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.

34 PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI

35 PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN Podporu kompetencí k podnikavosti rozvíjí většina škol pouze na základní úrovni a v rámci zadání RVP (46 %), případně vyvíjejí činnosti na mírně pokročilé úrovni podpora podnikavosti probíhá v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP (38 %). Školy mají nicméně zájem tuto oblast dále rozvíjet. Výrazný posun lze očekávat v rámci pokročilé úrovně školy mají zájem systematicky rozvíjet podporu kompetencí k podnikavosti (předpokládaný posun o 14 %) a nejvyšší úrovně, kdy je podpora kompetencí k podnikavosti jednou z priorit školy (předpokládaný posun o 26 %). Základní úroveň podpora kompetencí k podnikavosti probíhá na informativní bázi, škola tuto oblast podporuje tak, jak je zadáno v RVP Mírně pokročilá úroveň podpora kompetencí k podnikavosti probíhá pouze v podobě dílčích aktivit, bez celkové strategie (zapojení do projektů ESF, mezinárodních programů Leonardo Da Vinci, využití těchto zkušeností bez celkové koncepce) Pokročilá úroveň systematický a aktivní rozvoj podpory kompetencí k podnikavosti (škola spolupracuje s celorepublikovými iniciativami na podporu podnikavosti CEFIF, spoluúčast na projektech na celostátní nebo krajské úrovni, pravidelné využívání informací a podnětů k rozvoji oblasti) Nejvyšší úroveň systematický rozvoj podpory kompetencí k podnikavosti je jednou z priorit školy, pro oblast je vyčleněn pracovník školy, který se o aktivity podporující podnikavost a koordinaci učitelů a je doplňován dalšími dílčími aktivitami (projektové dny, konzultace a exkurze, aktivní zapojení žáků do vedení vyučování, kooperace s podnikateli z okolí)

36 PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN SOU (N=49) SOŠ (N=89) Gymnázium (N=42) VOŠ (N=12) Konzervatoř (N=2) Praktická škola (N=11) Současná úroveň Předpokládaný posun Průměrná úroveň 24% 24% 22% + 22% Základní úroveň 45% 45% 6% + 6% Mírně pokročilá úroveň 40% 40% 15% + 15% Pokročilá úroveň 28% 28% 16% + 16% Nejvyšší úroveň 17% 17% 29% + 29% Průměrná úroveň 25% 25% 22% + 22% Základní úroveň 44% 44% 4% + 4% Mírně pokročilá úroveň 42% 42% 11% + 11% Pokročilá úroveň 29% 29% 14% + 14% Nejvyšší úroveň 18% 18% 29% + 29% Průměrná úroveň 22% 22% 14% + 14% Základní úroveň 52% 52% 5% + 5% Mírně pokročilá úroveň 30% 30% 10% + 10% Pokročilá úroveň 25% 25% 14% + 14% Nejvyšší úroveň 15% 15% 15% + 15% Průměrná úroveň 35% 35% 33% + 33% Základní úroveň 29% 29% 4% + 4% Mírně pokročilá úroveň 46% 46% 13% + 13% Pokročilá úroveň 36% 36% 21% + 21% Nejvyšší úroveň 31% 31% 47% + 47% Průměrná úroveň 32% 32% 6% + 6% Základní úroveň 50% 50% 0% + 0% Mírně pokročilá úroveň 13% 13% 0% + 0% Pokročilá úroveň 17% 17% 8% + 8% Nejvyšší úroveň 44% 44% 6% + 6% Průměrná úroveň 18% 18% 20% + 20% Základní úroveň 50% 50% 18% + 18% Mírně pokročilá úroveň 27% 27% 32% + 32% Pokročilá úroveň 21% 21% 20% + 20% Nejvyšší úroveň 13% 13% 17% + 17% Na většině SOU a SOŠ probíhá podpora kompetencí k podnikavosti pouze na základní úrovni dle zadání RVP nebo formou dílčích aktivit bez celkové strategie. V rámci SOU i SOŠ je nicméně patrný zájem o systematické rozvíjení kompetencí k podnikavosti na vyšší úrovni. VOŠ podporují podnikavost pouze v rámci dílčích aktivit, bez celkové strategie (mírně pokročilá úroveň 46 %), případně na VOŠ mají zpracovanou celkovou koncepci a strategii rozvoje podnikavosti (pokročilá úroveň 36 %). Podpora kompetencí k podnikavosti probíhá na většině gymnázií pouze ve své základní podobě, v rámci RVP (základní úroveň 52 %). Předpokládaný posun není v případě gymnázií nikterak výrazný - určitý posun lze nicméně očekávat v rámci pokročilé (předpokládaný posun o 14 %) a nejvyšší úrovně (předpokládaný posun o 15 %). Konzervatoře vyvíjejí činnost pouze na základní úrovni (50 %), případně pracují s celkovou koncepcí, která je jednou z priorit školy (50 %). Výrazný posun nelze v případě konzervatoří očekávat. Praktické školy realizují činnosti, jež spadají především do základní úrovně (50 %). Školy mají nicméně zájem o další rozvíjení podnikavosti na mírně pokročilé (přepokládaný posun o 32 %) a pokročilé úrovni (přepokládaný posun o 20 %).

37 PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ V rámci podpory kompetencí k podnikavosti se školy zaměřují především na to, aby naučily žáky myslet kriticky a inovativně (59 %), na výchovu k podnikavosti v rámci všeobecného (53 %) a odborného vzdělávání (52 %). Školy také realizují projektové vyučování podněcující kreativní uvažování a začleňují ekonomické aspekty i do výuky v neekonomických předmětech (49 %).

38 PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ SOU a SOŠ se v rámci aktivit soustředí především na výchovu k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání, vedou své žáky ke kritickému a inovativnímu myšlení a začleňují ekonomické aspekty i do předmětů s odlišným zaměřením. VOŠ, kromě výchovy k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání (92 %) a začlenění ekonomických aspektů do neekonomických předmětů (75 %), organizují návštěvy a přednášky podnikatelů ve výuce a jsou v kontaktu s podnikateli z okolí (také 75 %). Na gymnáziích je v rámci této oblasti soustředěna pozornost na výchovu k podnikavosti ve všeobecném vzdělávání (62 %). Školy učí své žáky myslet kriticky a inovativně (60 %) a realizují projektové vyučování (52 %). Také konzervatoře se snaží učit své žáky myslet kriticky a inovativně (50 %), organizují návštěvy podnikatelů ve výuce (50 %) a jsou v kontaktu s podnikateli v okolí (50 %). Praktické školy pořádají projektové dny na podporu podnikavosti (55 %), učí své žáky myslet kriticky a inovativně, umožňují žákům aktivní zapojení do vyučování a života školy (45 %). Praktické školy se také soustředí na výchovu k podnikavosti v rámci všeobecného vzdělávání (45 %). SOU (N=49) SOŠ (N=89) Gymnázium (N=42) VOŠ (N=12) Konzervatoř (N=2) Praktická škola (N=11) N Typ školy % N % Výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání 38 78% 78% 75 52% 52% Škola učí žáky myslet kriticky a nacházet inovativní podnikatel. řešení 30 61% 61% 84 58% 58% Začlenění ekonomických aspektů i do výuky v neekonomických předmětech 29 59% 59% 71 49% 49% Výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání 60 67% 67% 75 52% 52% Škola učí žáky myslet kriticky a nacházet inovativní podnikatel. řešení 52 58% 58% 84 58% 58% Začlenění ekonomických aspektů i do výuky v neekonomických předmětech 49 55% 55% 71 49% 49% Výchova k podnikavosti v rámci všeobecného vzdělávání 26 62% 62% 77 53% 53% Škola učí žáky myslet kriticky a nacházet inovativní podnikatel. řešení 25 60% 60% 84 58% 58% Škola realizuje projekt. vyučování podněcující kreativ. uvažování 22 52% 52% 71 49% 49% Výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání 11 92% 92% 75 52% 52% Začlenění ekonomických aspektů i do výuky v neekonomických předmětech 9 75% 75% 71 49% 49% Návštěvy a přednášky podnikatelů ve výuce 9 75% 75% 52 36% 36% Kontakty s podnikateli z okolí k získání podnětů k rozvoji podnikavosti žáků 9 75% 75% 46 32% 32% Škola učí žáky myslet kriticky a nacházet inovativní podnikatel. řešení 1 50% 50% 84 58% 58% Návštěvy a přednášky podnikatelů ve výuce 1 50% 50% 52 36% 36% Kontakty s podnikateli z okolí k získání podnětů k rozvoji podnikavosti žáků 1 50% 50% 46 32% 32% Každoroční projektové dny zaměřené na podporu podnikavosti, iniciativy a kreativity 6 55% 55% 56 39% 39% Škola učí žáky myslet kriticky a nacházet inovativní podnikatel. řešení 5 45% 45% 84 58% 58% Výchova k podnikavosti v rámci všeobecného vzdělávání 5 45% 45% 77 53% 53% Škola umožňuje aktivní zapojení žáků do vedení vyučování a života školy 5 45% 45% 43 30% 30% Kraj

39 PODPORA KOMPETENCÍ K PODNIKAVOSTI, INICIATIVĚ A KREATIVITĚ AKTIVITY, NA NICHŽ SE ŠKOLY PODÍLÍ Prioritami SOU jsou v oblasti podpory podnikavosti: výchova k podnikavosti v rámci odborného vzdělávání, snaha učit žáky myslet kriticky a inovativně školy se na těchto činnostech aktivně podílí a zároveň jim přikládají vysokou důležitost. Určitý potenciál lze částečně vidět v udržování kontaktů s podnikateli za účelem získání podnětů k rozvoji podnikavosti žáků a také podnětů do výuky jako takové přestože se SOU na těchto aktivitách příliš nepodílí, jsou vnímány jako důležité. SOU se soustředí na začlenění ekonomických aspektů do dalších předmětů - ve srovnání s ostatními sledovanými aktivitami není tato činnost nicméně tolik důležitá. Do map je zaneseno šest nejčastěji zmiňovaných položek a jejich důležitost.