Prioritizace potřeb. navazující na analýzu potřeb v území a na analýzu potřeb škol a tvořící podklad pro sestavení KAP

Transkript

1 Evropské strukturální a investiční fondy Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání Prioritizace potřeb navazující na analýzu potřeb v území a na analýzu potřeb škol a tvořící podklad pro sestavení KAP

2 Důležitost potřeb Určit důležitost jednotlivých potřeb (cílů) podle souladu s cíli na třech úrovních: Cíle na úrovni národní (jsou dané oblastmi intervencí) Cíl prioritizace Cíle na úrovni kraje (vyplývají z analýzy potřeb v území) Cíle na úrovni škol (vyplývají z analýzy potřeb škol) Nejvyšší prioritu by tedy by měly mít potřeby naplňující cíle všech tří úrovní. Nejvyšší priorita Úroveň národní Úroveň kraje Úroveň škol

3 Postup prioritizace 1) Přípravné kroky Konkretizace případných nekonkrétně vymezených potřeb z analýz (dodržení linku problém-příčina-cíl) Posouzení důležitosti potřeb vymezených v územní analýze Spojení výsledků obou analýz 2) Zařazení potřeb do prioritních skupin Potřeby s nejvyšší důležitostí Potřeby se střední důležitostí Potřeby s nižší důležitostí

4 Konkretizace případných nekonkrétně vymezených potřeb z analýz Podmínka: aby bylo možné určit priority, aby bylo možné sestavit vlastní KAP, musí z analýzy potřeb v území vyplývat konkrétní žádoucí cíle (potřeby, změny) (V ML k analýze je stanoveno jako seznam logických linek problém příčina cíl ) Pokud tomu tak není, je třeba tento seznam konkrétních žádoucích cílů (potřeb) v návaznosti na analýzu potřeb v území vytvořit alespoň v rámci prioritizace. Bez této konkretizace nelze výsledky analýzy uchopit pro další postup.

5 Polytechnické vzdělávání Problém Příčina Cíl /Změna Nedostatek technicky vzdělaných lidí Nízká kvalita absolventů SOŠ s technickým zaměřením Demografický pokles Nízký zájem mladých lidí o studium přírodovědných a technických oborů Příliv zahraničních investorů Nízká image manuální práce Náročnost studia Zastaralé výukové prostory Neaktuální odborné znalosti pedagogických pracovníků Popularizovat a zatraktivnit polytechnické vzdělávání Podpora manuální zručnosti a prvků polytech. výchovy v MŠ a ZŠ Spolupráce mezi MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ Modernizovat infrastruktura pro výuku technických oborů Zkvalitnění výuky Zvýšení odborné způsobilosti pedag. pracovníků

6 Posouzení důležitosti potřeb vymezených v územní analýze Ze souboru žádoucích cílů (potřeb) plynoucích z analýzy potřeb v území, je třeba vybrat cíle (potřeby) velmi důležité pro kraj. Pro tento výběr by mělo být splněno některé z kritérií: Význam přikládaný vedením kraje (např. podle rozhodnutí zastupitelstva) Význam přikládaný v klíčových krajských dokumentech (zejména RAP, Dlouhodobý záměr rozvoje vzdělávání v kraji, RIS3 aj.) Významná nerovnováha na trhu práce - silný deficit určitých profesí či kompetencí (využít specifická regionální data dodaná analytickým týmem projektu P-KAP). Výrazně akcentovaná potřeba vzešlá z jednání Pracovní skupiny Vzdělávání.

7 Posouzení důležitosti v analýze škol Ve srovnání s ostatními sledovanými oblastmi zdůrazňují školy v Moravskoslezském kraji především rozvoj infrastruktury škol a podporu odborného vzdělávání, včetně spolupráce škol a zaměstnavatelů. Třetí nejdůležitější oblastí je podpora kompetencí k podnikavosti, kreativitě a iniciativě. Na základě porovnání jednotlivých oblastí je školami v Moravskoslezském kraji přisuzována nejmenší důležitost kariérovému poradenství a inkluzivnímu vzdělávání.

8 Grafické znázornění posouzení důležitosti v analýze škol

9 Spojení výsledků obou analýz Podle jednotlivých oblastí intervencí je členěná analýza potřeb škol, měla by být členěná i územní analýza - aspoň tam, kde se analýza intervencí týká. K cílům (potřebám) vymezeným v analýze potřeb v území týkajících se intervencí pak lze přiřadit specifikaci intervencí obsaženou v analýze potřeb škol. Příklad přiřazení výsledků z analýzy potřeb škol k potřebám v oblasti podpory polytechniky: "V oblasti podpory polytechniky plánuje 59 % škol v MSK realizovat některé aktivity na pokročilé úrovni namísto současných 43 % škol" "V oblasti podpory polytechniky plánuje 25 % škol realizovat některé aktivity na nejvyšší úrovni namísto současných 48 % škol".

10 PODPORA POLYTECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ SOUČASNÁ ÚROVEŇ A PŘEDPOKLÁDANÝ POSUN Naprostá většina škol rozvíjí podporu polytechnického vzdělávání pouze na základní úrovni, v rámci RVP vyučovaných oborů (80 %). Vyšší podíl škol dále realizuje také činnosti na mírně pokročilé úrovni pouze v podobě dílčích aktivit, nad rámec RVP (48 %) a na pokročilé úrovni systematická podpora polytechnického vzdělávání (42 %). Výraznější posun lze očekávat v rámci nejvyšší úrovně školy mají zájem realizovat aktivity s prvky systematické podpory polytechnického vzdělávání společně s dalšími dílčími aktivitami (předpokládaný posun o 23 %). Základní úroveň podpora polytechnického vzdělávání je omezena na realizaci pouze v souladu RVP vyučovaných oborů Mírně pokročilá úroveň podpora polytechnického vzdělávání probíhá pouze v podobě dílčích aktivit (rozvíjení znalostí a dovedností, které jsou součástí polytechnického vzdělávání, motivační akce pro ZŠ, aplikace různých metod ve výuce skupinová práce, projektová výuka, laboratorní cvičení, praxe atd.) Pokročilá úroveň systematická podpora polytechnického vzdělávání (vzájemné propojení polytechnických předmětů a provázání s výukou matematiky, realizace aktivit nad rámec RVP, zapojování do soutěží, spolupráce se ZŠ v regionu) Nejvyšší úroveň systematická podpora polytechnického vzdělávání a podpora v rámci dílčích aktivit (zpracované plány výuky polytechnických předmětů a matematiky, které jsou vzájemně provázány, individuální podpora žáků, spolupráce s VŠ v rámci maturitních oborů, podpora samostatné práce žáků spolupráce se zaměstnavateli, VŠ a výzkumnými institucemi)

11 Potřeby s nejvyšší důležitostí Doporučeno zařadit sem cíle (potřeby) splňující následující podmínky (ML č4): Buď jsou označené jako "velmi důležité pro kraj (síla 1) a jsou plně či částečně zaměřené na kteroukoliv z povinných či nepovinných oblastí intervence. Anebo nejsou označené jako "velmi důležité pro kraj, a jsou plně zaměřené na ty povinné oblasti intervencí, které byly v reportech z šetření ve školách zařazené do první poloviny z hlediska významu, který jim přikládají školy.

12 Potřeby se střední důležitostí Doporučeno zařadit sem cíle (potřeby) splňující následující podmínky: Buď jsou označené jako "velmi důležité pro kraj". a nejsou ani částečně zaměřené na žádnou oblast intervence. Anebo nejsou označené jako "velmi důležité pro kraj". a jsou plně nebo částečně zaměřené na ty povinné oblasti intervencí, které byly v reportech z šetření ve školách zařazené do druhé poloviny z hlediska významu, který jim přikládají školy. Anebo nejsou označené jako "velmi důležité pro kraj". a jsou plně nebo částečně zaměřené na nepovinné oblasti intervencí.

13 Potřeby s nižší důležitostí Doporučeno zařadit sem cíle (potřeby) splňující následující podmínky: nejsou označené jako "velmi důležité pro kraj". a nejsou ani částečně zaměřené na žádnou oblast intervence.

14 Zařazení potřeb do prioritních skupin - VZOR Důležitost pro kraj Nízká (3) Vazba na oblasti intervencí -Nízká Vazba na oblasti intervencí - Střední Vazba na oblasti intervencí -Vysoká Důležitost pro kraj Střední ( 2) Důležitost pro kraj Silná (1)

15 Kontakty na garanty intervencí Garant inkluze Mgr. Martin Pobořil Garant polytechnického vzdělávání Ing. Bc. Tomáš Cimbálník Garant polytechnického vzdělávání Mgr. Petr Paníček Garant spolupráce škol a zaměstnavatelů Mgr. Martina Kaňáková martina.kanakova@nuv.cz Garant spolupráce škol a zaměstnavatelů JUDr. Petr Jansa petr.jansa@nuv.cz Garant podnikavosti Ing. Lukáš Hula lukas.hula@nuv.cz Garant podnikavosti Bc. Veronika Čížková veronika.cizkova@nuv.cz Garant podnikavosti Hana Mrázková hana.mrazkova@nuv.cz Garant kariérového poradenství Mgr. Jiří Tillner MBA jiri.tillner@nuv.cz Garant kariérového poradenství PhDr. Pavla Šafránková pavla.safrankova@nuv.cz Garant kariérového poradenství Mgr. Šárka Kušková sarka.kuskova@nuv.cz Garant pro rozvoj škol jako center CŽU PhDr. Jana Bydžovská jana.bydzovska@nuv.cz Garant pro rozvoj škol jako center CŽU Mgr. Markéta Švábová marketa.svabova@nuv.cz Garant pro rozvoj škol jako center CŽU PhDr. Jiřina Novotná jirina.novotna@nuv.cz

16 Děkuji Vám za pozornost Ing. Mgr. Lenka Návratová M: