Konkurenceschopnost České republiky Ministerstvo průmyslu a obchodu

Transkript

1 Konkurenceschopnost České republiky 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu

2 Proč je národní konkurenceschopnost důležitá? K tomu, aby Česká republika uspěla v globální soutěži, nestačí, aby využívala svou výhodnou geografickou polohu a potenciál jednotného evropského trhu. Musíme se snažit vytěžit maximum ze svých předností, ale zároveň si uvědomovat své slabé stránky a nedostatky proměnit v příležitosti. Ve světovém měřítku ztrácí v posledních 10 letech Evropská unie konkurenceschopnost. Česká republika se proto nemůže poměřovat pouze s průměrem EU, ale musí usilovat o to, aby byla mezi nejlepšími. 2

3 Proč se konkurenceschopností zabývá MPO? MPO při plnění svých úkolů, přičemž těmi nejdůležitějšími je tvorba strategií (energetická koncepce, exportní strategie, apod.) zjistilo, že pro úspěch těchto strategií je nutné mít meziresortní přesah a znát dlouhodobé strategie ostatních resortů. A vzhledem k tomu, že průmysl a obchod jsou základem dlouhodobé prosperity české ekonomiky, ujalo se MPO tématu konkurenceschopnosti ČR, jako jednoho z nosných témat resortu, neboť MPO má pro formulování dlouhodobých strategií nutných pro rozvoj české ekonomiky předpoklady, znalosti, zkušenosti a kapacity. 3

4 Jaká je ambice MPO v oblasti konkurenceschopnosti? MPO hodlá konkurenceschopnost ČR představit ve dvou základních fázích : analytické a strategické. V analytické fázi (tj. Analýza konkurenceschopnosti ČR) chce MPO pro vládu a českou veřejnost nastavit objektivní zrcadlo české ekonomice ve světovém kontextu a pojmenovat základní příčiny, hrozby a příležitosti situace, ve které se nacházíme. S touto analýzou přicházíme nyní. Ve strategické fázi chce MPO ve spolupráci s odborníky, resorty, vládou, Parlamentem a veřejností zpracovat komplexní Strategii konkurenceschopnosti ČR, ve které by byly vytyčeny dlouhodobé cíle pro jednotlivé pilíře ekonomiky a nastaveny dlouhodobé nástroje a jednotlivé politiky pro jejich dosažení. Strategii chceme představit do konce tohoto pololetí. 4

5 Analýza konkurenceschopnosti České republiky 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu 5

6 Struktura a obsah Analýzy konkurenceschopnosti ČR Postupovali jsme tak, že jsme nejrůznější studie renomovaných institucí, zabývajících se mezinárodní konkurenceschopností převyprávěli a překlopili do českého pojetí, tak, aby bylo co možná nejlépe české veřejnosti srozumitelné. Analyticky tak Konkurenceschopnost ČR představujeme na faktorech rozdělených do tří fází vývoje ekonomiky, dělených ještě na 11 základních pilířů. Ohodnocení jednotlivých faktorů a jejich skupin jsme převzali z hodnocení Světového obchodního fóra a jejich zprávy o globální konkurenceschopnosti. 6

7 Konkurenceschopnost ČR v posledních dvou letech Změna Konkurenceschopnost celkově I. Fáze rozvoje : Základní Pilíře : 1. Instituce Infrastruktura Makroekonomická stabilita Zdraví a základní vzdělání II. Fáze rozvoje : Efektivita Pilíře : 5. Odborná kvalifikace Efektivita trhu práce Efektivita finančních trhů Technologické prostředí III. Fáze rozvoje : Inovace Pilíře : 9. Inovace Podnikatelské prostředí Investiční prostředí

8 Základní výstupy z Analýzy konkurenceschopnosti České republiky 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu 8

9 Instituce Zahrnuje institucionální prostředí, kvalitu veřejné správy a také vnímání ekonomické svobody a korupce. Nedostatečná vymahatelnost práva oslabuje ekonomickou aktivitu. Rozsah korupce odráží neschopnost státu realizovat základní funkce, čímž oslabuje účinnost hospodářských politik. V roce 2009 byla ČR až 20. z EU-27 z hlediska kvality veřejných institucí. Z hlediska korupčnosti až na 21. místě, stejné jako Litva. 1) Singapur (6,13) 2) Švédsko (6,12) 3) Nový Zéland (6,00) 4) Finsko 5) Dánsko 6) Norsko 7) Švýcarsko 8) Hong Kong 9) Lucembursko (údaje WEF 2010) 72) Česká Republika (3,86; 63% výkonu nejlepší země) 9

10 Infrastruktura Dopravní, energetické a telekomunikační sítě. OECD řadí ČR na nelichotivé 22. místo podle rozšíření vysokorychlostního internetu. Geografická poloha ČR předurčuje do role tranzitní země. ČR by měla svou polohu využít a profitovat z kvalitní dopravní infrastruktury a intenzivního zapojení do přeshraničního obchodu s energiemi. 1) Hong Kong (6,77) 2) Německo (6,43) 3) S. arabské emiráty (6,26) 4) Francie 5) Singapur 6) Švýcarsko 7) Nizozemsko 8) Velká Británie 9) Kanada 10) Švédsko (údaje WEF 2010) 39) Česká Republika (4.78; 71% výkonu nejlepší země) 10

11 Odborné kvalifikace Je třeba taková reforma, která by naučila žáky samostatně analyzovat problémy, vyvozovat adekvátní závěry a kreativně řešit situace. Další nárůst podílu mladých lidí nastupujících do terciárního vzdělávání by bez další strukturace systému byl na úkor kvality. Vyspělé ekonomiky dominují v oblasti celoživotního vzdělávání, např. ve Velké Británii realizuje vzdělávání zaměstnanců 90 % podniků. ČR výrazně zaostává. 1) Finsko (6,06) 2) Švédsko (5,9) 3) Dánsko (5,84) 4) Švýcarsko 5) Singapur 6) Island 7) Belgie 8) Kanada 9) USA 10) Nizozemsko (údaje WEF 2010) 24) Česká Republika (5,11; 84% výkonu nejlepší země) 11

12 Efektivita finančních trhů Nedostatečná hloubka finančního zprostředkování negativně ovlivňuje míru investic a budoucí vybavenost ekonomiky ČR kapitálem. Souhrnná hodnota všech akciových společností obchodovaných na českých kapitálových trzích (ve vztahu k HDP) je v porovnaní se zahraničím nízká. Český bankovní sektor je na druhou stranu v současnosti ziskový a dobře kapitalizovaný. 1) Hong Kong (5,85) 2) Singapur (5,76) 3) Austrálie (5,45) 4) Finsko 5) Norsko 6) Lucembursko 7) Malajsie 8) Švýcarsko 9) Jižní Afrika 10) Nový Zéland (údaje WEF 2010) 48) Česká republika (4,49; 77% výkonu nejlepší země) 12

13 Regulace podnikatelského prostředí V rámci EU se ČR propadla z 18. místa (2006) až na 24. místo (2010) a posunula se tak za Bulharsko, Maďarsko, Itálii a Slovinsko. Za nejproblematičtější oblast považují podnikatelé v ČR procedurální náročnost placení daní. Hodnoceny jsou také oblasti: zahájení podnikání, podmínky zaměstnávání, registrace vlastnictví, získávání úvěrů, ochrana investorů, platba daní, zahraniční obchod, vynutitelnost smluv a ukončení podnikání. 1) Singapur 2) Hong Kong 3) Lucembursko 4) Švýcarsko 5) Švédsko 6) Spojené arabské emiráty 7) Nový Zéland 8) Nizozemsko 9) Bahrajn 10) Saudská Arábie (Doing Business 2010) 35) Česká republika 13

14 Inovace Věda a výzkum podporují ekonomiku dané země jen tehdy pokud jsou cíleně a efektivně nastaveny mosty k: inovacím, aplikačnímu využití nových poznatků, a také široké společenské absorpci nových poznatků v profesionálním a praktickém chování lidí. V ČR je zcela nedostatečné propojení vědy a výzkumu se soukromým kapitálem. Podpora je koncentrována na základní výzkum a chybí transfer do ekonomicky schůdných aplikací. 1) USA (5,65) 2) Švýcarsko (5,60) 3) Finsko (5,56) 4) Japonsko 5) Švédsko 6) Izrael 7) Taiwan 8) Německo 9) Singapur 10) Dánsko (údaje WEF 2010) 27) Česká Republika (3,92;69% výkonu nejlepší země) 14

15 Doporučení MPO pro Strategii konkurenceschopnosti ČR pro 21. století 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu

16 Strategie změna myšlení 16

17 Jen kvalifikovaná pracovní síla k úspěchu nestačí Jak je zřejmé z exportního profilu hlavních konkurentů EU na světových trzích došlo mezi EU a konkurencí k vysoké konvergenci měřeno indexem RCA RCA = Reveal Competitive Advantage - měří růst exportu dané položky vůči světovému růstu tj. hodnota menší než jedna znamená zaostávání oproti světu a obráceně 17

18 RCA index dle kvalifikační náročnosti výroby Graf vždy porovnává daný region se světovým průměrem. Světle zelený jednotkový čtverec přitom znázorňuje světový průměr obchodu dle daného kritéria. EU USA Japonsko Čína 18

19 Podíl na světovém obchodě dle kvalifikačních předpokladů výroby 19

20 Jen kvalifikovaná pracovní síla k úspěchu nestačí Uvedená konvergence mezi EU, Japonskem, USA a Čínou se pak projevuje i v podílu exportu na světových trzích EU si udržuje svůj náskok jen u výrobků vyžadujících low and high intermediate skilled, zatímco u výrobků vyžadujících vysokou kvalifikovanost je EU podíl na světovém trhu atakován Čínou 20

21 Ani technologická náročnost výroby k úspěchu nestačí Rovněž v oblasti využitých technologií došlo v uplynulém desetiletí ke konvergenci mezi vyspělými exportéry a Čínou (měřeno rovněž indexem RCA) 21

22 RCA index dle technologické náročnosti výroby Graf vždy porovnává daný region se světovým průměrem. Černý jednotkový čtverec přitom znázorňuje světový průměr obchodu dle daného kritéria. EU USA Japonsko Čína 22

23 Podíl na světovém obchodě dle technologických předpokladů výroby 23

24 Ani technologická náročnost výroby k úspěchu nestačí Přestože si EU před Čínou zachovává svůj nepatrný náskok v oblasti exportu výrobků s vysokým obsahem kvalifikované pracovní síly u výrobků s vysokou technologickou náročností již svůj náskok (měřeno podílem na světovém obchodu ) za posledních deset let ztratila 24

25 Shrnutí pohledu MPO V následujícím období již tedy nebude konkurenceschopnost ekonomiky spočívat na její kvalifikační a technologické způsobilosti (toto bude podmínka pouze nutná nikoliv dostačující) Budoucí konkurenceschopnost bude založena na inovačních schopnostech (včas rozeznat vznikající globální poptávku a adekvátně a včas umět na nové trendy reagovat) Úspěšné ekonomiky budou ty, které budou mít inovační a internacionalizované firmy a pro jejich vznik a působení vytvoří potřebné podmínky Proto byla zpracována MPO Analýza konkurenceschopnosti České republiky. 25

26 Základní doporučení MPO pro směřování Strategie konkurenceschopnosti ČR 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu

27 Odkud Kam Vysoká administrativní zátěž pro podnikatele Zjednodušit procedurální náročnost podnikání Lepší využití prostředků elektronické komunikace Zavést pro podnikatele tzv. dny právní účinnosti 27

28 Odkud Kam Závislost sektorová (např. automobilový průmysl) Inovace Zdroje nových příležitostí Fungující flexibilní systém podpory prioritních sektorů Modernizace průmyslu Změna průmyslové struktury 28

29 Odkud Kam Výrobky se střední přidanou hodnotou Kvalifikovaná pracovní síla Zlepšení koordinace mezi veřejným sektorem, zaměstnavateli a regionálními partnery Operační program Podnikání a inovace Mobilizace venture kapitálu Příprava nového fondu na podporu inovací 29

30 Odkud Kam Závislost teritoriální (Německo/ EU) Najít vhodný model odhadu budoucí poptávky/foresighting Snížení závislosti, nové produktové /exportní portfolio 30

31 Odkud Kam Intuitivních (izolovaných) sektorových politik a strategií K formulování dlouhodobé vize rozvoje ČR Strategie konkurenceschopnosti K akceleraci reforem a využití synergií koordinovaných resortních a sektorových politik 31

32 Děkujeme za pozornost a těšíme se na vaše otázky 2011 Ministerstvo průmyslu a obchodu