Rizikové endogenní procesy Seismická činnost (zemětřesení) Sopečná činnost

Transkript

1 Rizikové endogenní procesy Seismickáčinnost innost (zemětřesen esení) Sopečnáčinnost

2 Zdroje endogenních vlivů - astenosféra - rifty, subdukční zóny, příp. p. kolizní struktury - hot spots (tzv. horké skvrny)

3 Seismickáčinnost innost Zemětřesen esení vznikají v oblastech, kde je zemská kůra nestabilní nejčast astěji na styku litosférických desek mohutné horninové tlaky mohou vyvolat velmi rychlé pohyby v zemské kůře, které způsob sobí krátkodob tkodobé otřesy (řecky seismos) Ohniska (hypocentra) zemětřesen esení mohou ležet et až do hloubek 700 km Podle nich definujeme zemětřesen esení: mělká (0 70 km), středn ední ( km) hluboká ( km)

4 Hypocentrum otřesu můžm ůže e ležet et např.. na zlomu, odkud se energie šíří po kuloplochách celým prostřed edím Primárn rní podéln lné vlny P jsou tlakové a expanzní,, kmitají ve směru šířen ení a mohou pronikat pevným i kapalným prostřed edím Sekundárn rní příčné vlny S se šíří jen v pevné hmotě a kmitají kolmo na směr šířen ení Epicentrum zemětřesen esení = místo m na zemském m povrchu nad hypocentrem

5 Průběh h zemětřesen esení některá mají tvz. předtřeses jeden nebo více (několik dní předem) s nízkou n intenzitou otřes esů hlavní otřes (často trvá desítky sekund nebo několik n minut, příp. p p. se opakuje v malých intervalech), dosahuje max. hodnot dané události někdy i dotřesy (i několik n měsícům se slábnouc bnoucími účinky)

6 Zdroje zemětřesen esení Tektonické pohyby a síly s uvnitř Země vyvolávaj vají,, hromadí a koncentrují napětí: náhlé uvolnění napětí způsobuje: - pohyb horninových mas - vznik seismických vln Napětí se vesměs s koncentruje podél l velkých zlomů + zlomových pásem p = předevp edevším hranice/rozhraní litosférických desek

7 přímé důsledky zemětřesen esení vertikáln lní pohyby v zemské kůře: Aljaška (1889): aža 15 m Chile (1960): m Irán n (1968): 2,5 m Sumatra (2004): 4 m horizontáln lní pohyby v zemské kůře: Tokio (1923): 8m Aljaška (1964): 8 m Kalifornie (1945): 5 m Guatemala (1976): 1 m Sumatra (2004): 10 m

8 Tektonické zlomy s poklesy- možnost oživeno ivení pohybů při i obnovení seismické aktivity

9 otřesy zemského povrchu a jeho destabilizace Důsledky na infrastrukturu: řícení staveb, narušen ení komunikací poškozen kození energovodů poškozen kození vodovodů poškozen kození komunikačních sítís narušen ení hladiny podzemních vod

10 Nepřímé důsledky na pevnině mohou být iniciovány ny sesuvy pevných hornin a zvětralin v oceánech mohou vznikat vlny tsunami

11 Velikost zemětřesen esení z historických a současných pozorování - vytvářej ejí se mapy seismického ohrožen ení - udávaj vají pro danou oblast ohrožen ení zemětřesen esením m i jeho velikost Pro měřm ěření velikosti zemětřesen esení se používá: intenzita - popisující makroseismické účinky (pozorované lidmi) základ pro makroseismické stupnice magnitudo (ML, Mb,, MS a Mw) - určen ené z amplitudy zaregistrované seismické vlny základ pro seismické stupnice seismické stupnice - odvozené od hodnoty maximáln lního zrychlení (např. Omori seismická stupnice)

12 Intenzita zemětřesen esení = veličina ina určovan ovaná na základz kladě pozorování makroseismických účinků zemětřesen esení,, které zahrnují: různé stupně poškozen kození staveb, vznik prasklin a puklin v povrchu, pokles nebo zdvih terénu, sesuvy apod. Intenzita - subjektivní veličina ina závislz vislá na určen ení míry škod, které vznikly v souvislosti s otřesy velikost v každém m místm stě pozorování odlišná a klesá se vzdálenost leností od epicentra Intenzita v epicentru = epicentráln lní intenzita

13 Makroseismické stupnice MCS = 12ti stupňov ová škála MCS (Mercalli-Cancani- Sieberg), MM (Modified Mercalli), MSK-64 = 12ti stupňov ová škála (Medveděv-Sponheuer- Kárník, používan vaná do roku 1990) EMS-98 Každá stupnice obsahuje označen ení stupně intenzity zemětřesen esení,, jeho název, n popis účinků a hodnotu zrychlení,, které bylo vyvolané danými otřesy Regionáln lně používan vané: např.. Japonsko používá vlastní škálu JAM (7 stupňů intenzity otřes esů)

14 EMS-98 = Evropská makroseismická stupnice 12ti stupňov ová stupnice Užívaná Evropskou seismologickou komisí k vyjádřen ení makroseismické intenzity zemětřesen esení používá se v zemích EU včetnv etněčr R zárovez roveň se starší stupnicí MSK 64 Stupnice vznikla v roce 1988 (poslední revize 1998)

15

16 Magnitudo určuje uje se z maximáln lní výchylky na seismogramu - amplitudy magnitudo = logaritmická magnitudová stupnice pro měřm ěření velikosti zemětřesen esení existuje několik n typů magnituda Nejčast astěji: tzv. Richterovo magnitudo 1930 (Charles Richter) - při i měřm ěření v jižní Kalifornii pro určov ování velikosti blízkých zemětřesen esení používalo záznamů vysokofrekvenčních seismografů ML = lokáln lní magnitudo (Richterovo) v epicentráln lní oblasti - již lze pocítit zemětřesen esení s magnitudem okolo 3, slabší otřesy zaznamenávaj vají pouze přístrojep Zemětřesen esení o velikosti 4,5 a více v jsou dostatečně silná,, aby je zaznamenaly seismografy po celém m světě

17 rozvoj seismologie a seismologických aparatur = vznik množstv ství seismologických stanic (registrovaly data zemětřesen esení z různých r vzdálenost leností) potřeba rozší šířit Richterovu škálu (ML) byly definovány: ny: MB - počítan tané ze seismických P a S vln (prostorových) MS - určovan ované z povrchových seismických vln magnitudový moment Mw (Momentová škála) = stupnice, která se používá při i měřm ěření energie, která se uvolnila při p i zemětřesen esení (označen ení MMS nebo Mw); stupnice byla vytvořena v 70. letech 20. století a postupně nahrazuje Richterovu škálu stejně jako Richterova je logaritmická (tj. každý stupeň navíc c znamená, že zemětřesen esení mělo desetkrát t většív amplitudu a uvolnilo se při i něm n m 31,6krát t více v energie) Seismický moment po roce 2005

18 Seismický moment Mo definován n jako Mo= µau,, (Mo( Mo= µda) kde µ je modul torze na zlomu, A plocha zlomu u průměrn rná velikost nespojitosti posunutí na zlomu (D = průměrn rné posunutí na zlomu) Jednotka: Nm (1 newton metr představuje p = moment síly s s velikostí 1 N, působp sobící na rameno s délkou d 1 m) Energii uvolněnou nou při p i zemětřesen esení lze určit z empiricky nalezeného vzorce log 10 E = 5,24 + 1,44 M (log 10 E = 11,8 + 1,5 M) Při i velkém m zemětřesen esení (M = 8) - uvolní se 19 MJ energie

19 Richterova stupnice

20 Zemětřesen esení v Chile (1960) 22. května 1960 zemětřesen esení o síle s 9,5 stupně Richterovy škály

21 22. května 1960 Počet obětí: (Chile) + 61 (Havaj) (Japonsko) + 32 (Filipíny) více než 3 tis. zraněných ných 2 mil. přišlo p o obydlí vyvolalo tsunami, která způsobila rozsáhl hlé škody na Havaji a zasáhla i km vzdálen lené Japonsko Výška vln: 11,5 m Do vnitrozemí až 3 km 24. května 1960 exploze sopky Puyehue

22 26. prosince 2004 jihovýchodní Asie Počet obětí: : 286 tis. (až 300 tisíc) příčina: podmořsk ské zemětřesen esení o síle s 9,2 stupňů Richterovy stupnice (severníčást st ostrova Sumatra) Euro-asijská deska Indo-australská deska Hlubokomořský příkop Satelitní snímek - originální data: The Living Earth, Inc., Data stažena z Earth and Moon Viewer

23

24 Čína zemětřesen esení v provincii Šen-si (1556)

25 23. ledna 1556 provincie Šen-si historicky nejtragičtější zemětřesen esení Obětí: : 830 tisíc zničen pás: p 800 km 60 % populace Příčina: sprašov ová obydlí sesuvy Odhad: 8 8,3 Richterovy škály

26 Epicentra (od roku 1990)

27 Významné rizikové oblasti Země Rozhraní litosférických desek subdukční zóny - pásmo Aleuty, Kamčatka, atka, Japonsko, Filipíny, Východoindické souostroví,, západnz padní okraje Středn ední Jižní Ameriky, evropské Středomo edomoří,, Malé Antily riftové zóny - oceánsk nské hřbety, na kontinentech potenciáln lní rifty Rýnský prolom, Bajkal, údolí Rio Grande,údol, dolí Rhony,, východoafrický prolom mladá pásemná pohoří Pyreneje, Alpy, Karpaty,Dinarsk Dinarské pohoří, Taurus,, Pontus, Zagros, Himaláje, Pamir, Karakoram,, Apeniny, Sierra Nevada, Atlas, Kordiliery,, Andy, Novozélandsk landské Alpy transformní zlomy zlom San Andreas (Kalifornie), levantský zlom (Mrtvé moře), severoanatoloské zlomové pásmo (Turecko)

28 Aleuty

29 Rift Rudého moře e a potenciáln lní rift východoafrický

30 Kalifornie (USA)

31 Seismicita na anatolském zlomovém m pásmu p v Turecku

32 Charakteristika vybraných seismických událost lostí Oblast subdukčních zón Japonsko: 1. záříz 1923 Tokio M 8,2 zničena podstatná část města m i vlivem velkého požáru,vyvolan ru,vyvolaného destrukcí staveb a energorozvodů zahynulo 120 aža 140 tisíc c lidí vyvoláno subdukcí Pacifické desky pod desku Euroasijskou

33 11. března b 2011, Honšú M = největší na světě (od roku 1900) největší v Japonsku (měř ěření časovářada ada 130 let)

34 Příčina: uvolnění tlaku v místm stě subdukce Pacifické desky, pod desku Honšú Rychlost pohybu Pacifické desky: aža 9 cm za rok Zlomové pásmo: v délce d 500 km, šířce 200 km zdvih o 3 m SV Japonsko - vlivem zemětřesen esení posunulo: o 2,4 metru k Severní Americe části Japonska nejblíže e k epicentru (v délce d 400 km) - poklesly o 0,6 metru o šířen ení tsunami do vnitrozemí Pacifická deska - posun na západ z aža o 20 metrů zemská osa se posunula o 10 cm

35 Haiti 12. ledna 2010 zemětřesen esení nastalo ve vnitrozemí Epicentrum: 15 km od hlavní města (Port-au au-prince) Ohnisko: v hloubce 13 km ve zlomovém m systému Enriquillo-Plaintain Garden (mikrodeska) silné otřesy s intenzitou VII - IX na Mercalliho stupnici odhad počtu obětí: : 150 a 300 tisíc, Z toho: 112 tisíc c nalezeno a pohřbeno 3,5 mil. zemětřesen esení ovlivnilo na zdraví či i majetku

36

37 oblast riftových zón Lisabon: 1.listopadu 1775 M=9 pohyby na azorsko-gibraltarsk gibraltarském m hřbetuh město bylo postiženo opakovanými otřesy a vlnami tsunami o výšce 17 m Hypocentrum: 200 km od Lisabonu otřesy způsobily vlnění a pohyb vody v některých n evropských jezerech patrně největší historické zemětřesen esení v Evropě impulz k počátk tkům m vědeckv deckého zkoumání zemětřesen esení

38 Mladá pásemná pohoří 26. července 1963 Skopje M = 6, epicentrum bylo několik n km od centra městam pohyby na kříženk ení významných mladých zlomových linií tzv. vardarská a pecská zóny zemětřesen esení nepředch edcházely žádné předtřesyesy existují záznamy znamy o 25 historických událostech od roku 518. n. l.,kdy bylo město m zcela zničeno

39 Oblast transformních zlomů San Francisko:18.dubna 1906 M = 8,25 epicentrum přímo p ve městm stě na zlomu San Andreas na zlomu v délce d 430 km byl největší posun aža 6 m zlom je aktivní již 150 mil. let posuny se dějíd jen v některých n jeho úsecích ch trhavými pohyby nebezpečné jsou zvláš áště úseky dlouhého ho latentního klidu, na kterých hrozí velké otřesy v budoucnosti

40 Predikce zemětřesen esení v zásadz sadě jde o určen ení místa, intenzity a času pohybů Místo: seismické rajonování zemského povrchu - vymezení potenciáln lních oblastí - vychází z dosavadních znalostí (počet událost lostí,, jejich frekvence, průběh h a důsledky) d znalost geologických a geofyzikáln lních podkladů území (stavba území), změny reliéfu, příp. p p. vulkanismus, mineráln lní prameny aj. aktivity

41 Intenzita podrobným rozborem seismicity podle historických záznamů a jejich statistické vyhodnocení, sestavení seismických řad nejvyšší dosažený stupeň intenzit (např. Čína mám záznamy znamy od 2000 let. př.n.l) p znalost vlastností hornin, stupně jejich tektonického porušen ení, monitoring uvolňov ování nahromaděného ho napětí a doprovázej zející jevy a zvláš áštnosti, způsob průběhu starší ších seismických událost lostí

42 Čas nejsložit itější problém lze vypracovat pouze krátkodob tkodobé prognózy, které mohou na základz kladě doprovodných jevů bezprostředn edně předcházet konkrétn tní seismickou událost monitoring můžm ůže e upozornit na hromadění napětí v litosféře e s možnost ností rekonstrukce jeho časového nárůstun Krátkodob tkodobé prognózy období předtřesů a jejich analýza změny v rychlostech seismických vln a hodnotách tepelného toku sledování pohybů povrchu (geodeticky) na významných zlomech náhlé změny hladiny podzemní vody a jejího chemismu měření obsahu radonu, kovů Mn, Cu

43 chování zvířat -reagují na povrchové vlny, které se projevují vibrací zemského povrchu studium ionosférických poruch zachycených na satelitech na oběž ěžné dráze Země - hledání vazeb (možnosti) vztahu k seismické aktivitě Nově studovány zejména předtřesyesy 1999 zemětřesení v Turecku (síla 7 stupňů Richterovy škály, 20 tis. obětí) - analýza signálů, které události předcházely (44 minut) - odpovídá pomalému sesuvu zlomu v hloubce - opakující se vibrace

44 Riziko v ČR

45 Nejničiv ivější zemětřesen esení na území bývalého Československa: června 1763 v Komárn rně - zahynulo při p i něm n m 63 lidí,, další ších 102 bylo zraněno no - vážně poničeno 7 kostelů a 273 další ších budov, zřítilo z se několik věžv ěží,, např.. věžv radnice. - Odhad: makroseismická intenzita 8 9 (z 12)

46 8. červenec 1911: zemětřesen esení o síle s 5,6 stupně Richterovy stupnice zasáhlo Maďarsko arsko poničeny stovky domů ve městm stě Kecskemét (80 km jižně od Budapešti) zřícený dům d m pohřbil 9 dětíd

47 29. ledna 2011 mírné zemětřesen esení - epicentrum mezi Györem a Budapeští Otřesy i na jižním m Slovensku v Maďarsku: arsku: popraskaly stěny domů v Komárn rně - lidé vybíhali z domů. Intenzita: 4,2 stupně Richterovy škály

48 Seismická aktivita v ČR Ohrožen ení v ČR: - omezena pouze na obvodovéčásti Českého masivu - Předpoklad: zemětřesen esení zde vznikají hlavně vlivem tlaku alpského systému na tento stabilizovaný blok - kromě autochtonních zemětřesen esení ovlivňuje územíčr indukovaná seismicita = tj. seismické jevy vyvolávan vané lidskou činností: : zejména důlnd lní otřesy (Ostravsko, Kladensko, Podkrušnohorsk nohorská pánev) Nejvyšší aktivita v regionech ZápadníČechy Karlovarsko Hronovsko-po poříčská porucha (Náchodsko, Trutnovsko) Ostravsko antropogenně podmíněná

49 Mapa izoseist zemětřesen esení z roku1963

50 Seismické stanice provozované: Geofyzikáln lním ústavem (červeně), Ústavem fyziky Země MUNI Brno (modře), Ústavem Geoniky/TU Ostrava (zeleně) Průhonice (1957) Kašperské Hory (1961) Dobruška (1992) Úpice (1983) Nový Kostel (1998) Panská Ves u České Lípy (2003) Třešť (2005) Ostrava/Krásné Pole (1983) Velký Javorina (1995) Mor. Krumlov (1995) Mor. Beroun (1994) Vranov u Brna (1990)

51 Rizikový region 1: západnz padníčechy Karlovarsko SZ část Českého masivu - oblast styku 2 významných geologických jednotek: moldanubikum a saxothuringikum kříží se zde 2 systémy zlomů ohárecký (VSV ZJZ) a mariánsko nsko-lázeňský (SZ JV) do této t to oblasti se soustřeďuj ují také významné geologické a geofyzikáln lní fenomény ny terciérn rní a kvartérn rní vulkanismus, mineráln lní a termáln lní prameny, vývěry plynů (mofety)) + četný výskyt zemětřesen esení

52 Seismická aktivita západníčechy doposud nejintenzivnější instrumentáln lně zaznamenané západočeské zemětřesn esné roje se vyskytly v roce 1908: nejsilnější otřes: magnitudo 5.0 (stupeň 5 Richterovy škály) na přelomu p let 1985/86 (nejsilnější otřes: magnitudo 4,6) aktivita v posledních 10 letech: zemětřesný esný roj - nejsilnější od roku 2000

53

54

55 Mapa epicenter z období let (zdroj síť Kraslice) poskytuje celkový obraz recentní seismické aktivity regionu západních Čech oblasti Okolí Nového Kostela (1) j okolí Skalné (7), Kraslice (2), Okolí Lazů (4) na německé straně v oblasti Marktredwitz (5), Adorf (3) a Plauen (6).

56 Rizikový region 2: Hronovsko-po poříčská porucha 2005: Zemětřesen esení ve východních Čechách zemětřesen esení s magnitudem 3,1 bylo zaregistrováno dne epicentrum otřesu: bylo lokalizováno světovou seismologickou službou EMSC

57 Rizikový region 3: Ostravsko Ostravsko důlní otřesy indukovaná seismická aktivita následek dlouhodobé hlubinné těžby černého uhlí v oblasti Ostravska příčina p řady silnější ších otřes esů od roku 1989 je registrace otřes esů zajišťov ována řadou seismických stanic situovaných přímo p v oblasti dolů podle statistických zpracování: : ročně 20 aža 50 tisíc registrovaných jevů Největší ší: - důl l Doubrava: příčina p důlnd lního neštěst stí na dole Doubrava, byl zaregistrován n dne byl lokalizován řadou národnn rodních i mezinárodn rodních seismologických center

58 Indukovaná seismicita v ČR + podzemní zásobníky např. - u zásobníku Hrušky (Břeclavsko) probíhají opakovaná geodetická měření od roku 1978 a dokumentují periodické oscilace odpovídající tlakovým cyklům - naměřené hodnoty dokládají nárůst náklonu 0,4 až 0,5 mm za rok a náklony celého území s poklesem do centra poklesové sníženiny

59 Další oblasti registrované otřesy Polička - slabé zemětřesen esení - tektonický otřes s magnitudem 2.6 ( ) epicentrum otřesu bylo lokalizováno seismologickou službou GFÚ AV ČR v rámci r geologické stavby jsou tektonické otřesy umíst stěny na západnz padním m okraji západomoravskz padomoravské křídy, kde v podloží probíhá tektonická hranice mezi poličským krystalinikem na západz padě a letovickým krystalinikem na východě v blízkosti se nachází tektonická linie - svojanovská mylonitová zóna

60 Nízký Jeseník, Olomoucko Analýza otřeysů z let : - registrováno více než přirozených tektonických otřesů - lokální magnitudo u 40 přesáhlo 1 (nejsilnější 2,2) - epicentra: Hanušovice, Bruntál, Uničov, Dlouhá Loučka, Litovel, Lipník nad Bečvou, Šternberk, Lašťany, Rýžoviště -hypocentra: hloubka 15 km - březen srpen 2011: 73 tektonických otřesů na území obce Lašťany (lokální magnitudo 2,0)

61 Riziko jaderné elektrárny rny Poslední významnější zemětřesen esení zaregistrované v širším okolí JE Temelín: (čas vzniku 02:38) magnitudo 3,7 Epicentrum: Tyrolsko vzdálenost od JETE: 290 km není známo, že e by zemětřesen esení bylo pocítěno obyvateli v jižních Čechách zemětřesen esení bylo následovn sledováno několika n slabší šími dotřesy esy.

62 Důsledky a opatřen ení Posuzování staveb na zatížen ení zemětřesen esením v tehdejší ším Československu od roku 1954 Samostatná ČR ubyly nejvíce ohrožen ené oblasti Převzata evropská seismická norma Eurocode 8 EN 1998:2004 Navrhování konstrukcí odolných proti zemětřesen esení (Design of structures for earthquake resistance) 6 částí (schválených v letech ) V oblastech se seismicitou většív než malou (počítáno podle návrhovn vrhového zrychlení) stavby by měly m být počítány podle této t to normy = 10 okresů v ČR

63

64 zvýšen ené riziko = pro 10 okresů zvláš áštní pravidla pro stavby: mostů zásobníků, nádrží, potrubí věží,, stožárů,, komínů + zesilování základů,, opěrných zdí

65 Indukovaná seismicita (seismická činnost) Přerozdělené statických tlaků na zemském m povrchu, které tak ovlivňuje endogenní geomorfologické procesy: nejčast astěji při p i realizaci velkých staveb, které zatěž ěžují svou hmotností podloží. Například: výstavba velkých vodních nádrn drží, výstavba velkých urbanizovaných celků (městských aglomerací), výstavba velkých průmyslových areálů, výstavba velkých dopravních ploch (velká letiště, mimoúrov rovňové křižovatky)

66 Rychlost poklesů zemského povrchu podmíněných lidskou činností

67 Indukovaná seismicita vodní nádrž Koyna v Indii byla postavena v oblasti Dekkanské tabule u města m Koyna

68 stavba vodní nádrže e byla zahájena v roce 1961 Výška hráze: 103 m, celkový objem: 2,8 km 3 krátce po naplnění přehrady (rok 1967) - zemětřesen esení o magnitudu 6,3 s epicentrem 3 km jižně od vodní nádrže důsledkem otřes esů byl vznik trhlin a zlomů o délce d 10 aža 60 m, š = do 0,4 m Při i zemětřesen esení zahynulo 177 obyvatel

69 Monitoring poklesů používá nových metod měření Např. technika syntetické hloubkové radarové interferometrie (InSAR), která je schopna zjišťovat z družic s přesností na milimetry rozdíly výšky na zemském povrchu využívá se četně v geodezii. družicový systém InSAR umožňuje zjišťovat poklesy i na vzdálených nebo těžko dostupných místech Evropská agentura pro vesmír (ESA) provádí od roku 1994 systematická měření v těsné blízkosti velkých inženýrských staveb v současné době např. měří poklesy půdy v okolí jednoho z největších jámových dolů na světě (povrchový důl na měděné rudy Palabora, 360 km severozápadně od Pretorie v JAR)

70 Antropogenní ovlivnění přírodní procesů v místech m koncentrace osídlen dlení

71 Přerozdělení dynamických tlaků v zemské kůře K zejména při vyčerpávání a načerpávání velkých množství tekutin, při otřesech způsobených výbuchy či propady v místech hlubinných děl Nejvíce antropogenních zásahů ovlivňujících přerozdělení dynamických tlaků v zemské kůře je v oblastech: těžby ropy a zemního plynu, čerpání velkých objemů podzemních vod, poddolovaných hornickou činností (nejvíce hlubinná těžba uhlí), pozemních výbuchů (průmyslová a vojenská činnost).

72 Načerpávání tekutin do podzemí vtláčení odpadních vod Příklad: oblast Denveru v USA V roce 1961 zde byl vyvrtán 3671 m hluboký vrt, do kterého byly postupně pod tlakem čerpány tekuté odpady. Čerpání odpadů doprovázela od samého počátku seizmická aktivita. Za prvních 7 let načerpávání bylo naměřeno více než 600 otřesů s magnitudem i vyšším než 5. Průměrně bylo každý měsíc do vrtu vtlačeno 27 mil. l kapalných odpadů a registrováno více než 50 otřesů, jejichž ohniska ležela v hloubce 4,5 až 5,5 km.

73 K načerpávání tekutin z důvodů doplnění zásob podzemních vod Příklad: oblast Krymu (v okolí města Simferopol) po zdvihu hladiny podzemní vody ve vodonosných vrstvách o 5 až 12 m došlo k registrovanému zemětřesení s epicentrem v místě umělé infiltrace

74 podzemní výbuchy pokusní polygony Příklad: Nevadský testovací polygon od roku 1951 až do roku 1992 pokusné atomové výbuchy celkem jich bylo provedeno 928 a předpokládá se, že další mohly být v kategorii tajných Registrované otřesy (indukovaná seismicita) dosahují při výbuchu magnituda 5 až 6 Při této síle otřesů jsou dokumentovány vertikální pohyby na povrchu o velikosti až 1,2 m, Horizontální posuny až o 0,15 m dochází také k oživení zlomů v délce až 8 km