58. Virus varicelly a herpes zoster

Transkript

1 vypracovali: použito výpisků z 2.LF (zdroj Votava), Martina Panešová, Šárka Bohoňková, Dagmar Mocná, Tereza Koňasová, Markéta Lorenzová, Petr Grenar, Zuzana Marvanová, Alexandra Pitáková, 3.LF, 2012 Otázky ze speciální virologie, parazitologie a mykologie 58. Virus varicelly a herpes zoster ČELEĎ: HERPESVIRIDAE velké obalené DNA viry lineární dvojvláknová NK (během množení se cirkularizuje) kubická kapsida (100 nm) kapsida v lipidovém obalu, ze kterého ční glykoprotein projekce - adsorpce na receptory, Ig virion 4 části - nukleoid, kapsida, tegument, obal tegument - útvar různé tloušťky, obsahuje asymetricky rozložený amorfní materiál renukleokapsida získává obal pučením přes jadernou membránu do okolních bb. se šíří plasmodemy, později i fúzí cytoplasm. membrán po promoinfekci zůstavají celoživotně - latentní infekce protilátky neznamenají imunitu mohou být aktivovány za stavů imunologické nedostatečnosti u některých je podezření, že se účastní vzniku maligních nádorů (EBV) přenos pouze bezprostředním kontaktem s nákazou - malá odolnost vůči zevním vlivům herpetické viry velmi rozšířené většina z nich se dá léčit (!ale ne eradikovat!) známo 8 lidských druhů herpes virů: Herpes simplex hominis typ 1 a 2 (ot.2) virus Varicella-zoster Cytomegalovirus (ot.3) herpes viry 6, 7 a 8 virus Ebsteina a barrové (ot. 19) Množení herpesvirů - virový obal přilne na receptory na povrchu b. a splyne s její plasmatickou membránou - uvolnění kapsidy do cytoplasmy - proteiny z tegumentu zastavují syntézu b. bílkovin, pronikají do jádra, indukují transkripce virové DNA - průnik vdna do jádra, transkripce v jádře, translace v cytoplasmě - pučení kapsid přes jadernou membránu - vznik obalu, infekční částice - rozpad b. - latentni infekce - virový genom v kruhové formě, téměř žádná virová exprimace genů virus VARICELLA ZOSTER (VZV) člověk je jediný nositel nijak se neliší od Herpesviridae obecně nejbližší příbuznost s HSV po antigenní stránce existuje v jedniném typu v nakažených b. přítomny eosinofilní intranukleární inkluze vyvolává plané neštovice + pásový opar plané neštovice (= varicella ) primoinfekce 90 % nákazy v dětském věku benigní průběh komplikace během adolescence dospělosti těhotenství možný přenos na plod těžký až fatální průběh (nedostatečná imunita)

2 šíří se kapénkově nález svědivých neštovic v různém stádiu vývoje komplikace - pneumonie (pomnožení viru v plicních sklípcích), meningoencefalitida sekundární infekce pustul (ex. streptokoky) vnik do organismu respiračním traktem, pomnožení v b. respiračního traktu lymfatické uzliny primární virémie játra a slezina sekundární virémie rozsévání lymfocyty a makrofágy do kůže a sliznic množení viru v b. sliznic a kůže typická vyrážka pásový opar (= herpes zoster) rekurentní infekce (výjimečně jako primoinfekce) aktivace infekce, která latentně perzistuje v některém senzorickém gangliu aktivace neuritida, neuralgie v inervované oblasti (~ pás, dermatom) může/nemusí být kožní výsev virus centrifugálně osou neuronu zakončení nervu do kůže exantém~neštovice nejčastěji postihuje některou z větví n.v (trigeminus), nervy z paravertebrálních ggl C3 L2 paréza n. VII (facialis) = BELLOVA paréza (jedna možná příčina ) Diagnostika Elektron Mikroskop velmi rychlá X nízká specifita a citlivost + vysoká cena Kultivace vysoce specifická, získáme kmen k další analýze pouze v kulturách lidských buněčných tkání pomalá (min 48h týdny) metoda a z některých vzorků málo výtěžná průkaz Antigenu rychlá a jednoduchá metoda imunoprecipitací v gelu stanovení z tekutiny v pustulách, nebo ze suspenze tkáně X málo citlivý, a nízká specifita Sérologie jednoduché provedení, snadno získatelný materiál možné vyšetření i mimo akutní fázi, přehled promořenosti X nespolehlivá u reaktivací, nerozliší typ infekcí PCR (průkaz DNA) vysoká citlivost, specifita, rychlá metoda volby u těžkých infekcí X není běžně dostupná, komplikované provedení Léčba specifická terapie v případě varicely jenom u významně imunosupresivních pacientů virus nelze léčbou eradikovat (= úplné vymizení) Hyperimunní gamaglobulin Antivirotika Acyklovir: u těžkých forem pásového oparu a rekurentních aktivací; netoxický Foscarnet: netoxický, pouze pro rezistentní kmeny Prevence teprve nově vyvinutá u nás ještě neregistrována živá očkovací látka proti VZV kmen OKA s oslabenou virulencí použití hlavně pro děti s imunitním defektem

3 59. Virus herpes simplex Čeleď: HERPESVIRIDAE velké obalené DNA viry lineární dvojvláknová NK (během množení se cirkularizuje) kubická kapsida (100 nm) kapsida v lipidovém obalu, ze kterého ční glykoprotein projekce - adsorpce na receptory, Ig virion 4 části - nukleoid, kapsida, tegument, obal tegument - útvar různé tloušťky, obsahuje asymetricky rozložený amorfní materiál renukleokapsida získává obal pučením přes jadernou membránu do okolních bb. se šíří plasmodemy, později i fúzí cytoplasm. membrán po promoinfekci zůstavají celoživotně - latentní infekce protilátky neznamenají imunitu mohou být aktivovány za stavů imunologické nedostatečnosti u některých je podezření, že se účastní vzniku maligních nádorů (EBV) přenos pouze bezprostředním kontaktem s nákazou - malá odolnost vůči zevním vlivům herpetické viry velmi rozšířené většina z nich se dá léčit (!ale ne eradikovat!) známo 8 lidských druhů herpes virů: Herpes simplex hominis typ 1 a 2 (ot.2) virus Varicella-zoster Cytomegalovirus (ot.3) herpes viry 6, 7 a 8 virus Ebsteina a barrové (ot. 19) Množení herpesvirů - virový obal přilne na receptory na povrchu b. a splyne s její plasmatickou membránou - uvolnění kapsidy do cytoplasmy - proteiny z tegumentu zastavují syntézu b. bílkovin, pronikají do jádra, indukují transkripce virové DNA - průnik vdna do jádra, transkripce v jádře, translace v cytoplasmě - pučení kapsid přes jadernou membránu - vznik obalu, infekční částice - rozpad b. - latentni infekce - virový genom v kruhové formě, téměř žádná virová exprimace genů virus HERPES SIMPLEX (HSV) přirozeným hostitelem pouze člověk ve dvou antigenních podobách glykoproteinu gg, oba typy společné antigeny T1 infekce většinou na obličeji/ústa T2 perigenitální infekce 2 důležité věci pro patogenezi - neurovirulence (neurotropní virus) a latence infekce se šíří kapénkovitě, osobním kontaktem místo primárního množení jsou sliznice (oči, ústa, nos, genitálie) vstupuje nerv. zakončením do senzorických ggl latentní perzistence virové DNA ve formě epitopů reaktivace vyvolána: UV, horečka, stres, hormonální nerovnováha- menstruace tvorba mnohojaderných syncytií, balonová degenerace bb nekróza a zánětlivá infiltrace vznikají praskající puchýře, afty, většinou nezanechává jizvy

4 HSV 1 primární inf většinou už v dětském věku, nákaza často asymptomatická průnik obvykle sliznicí dutiny ústní nebo spojivkou, pomnožený virus pronikne do nervových zakončení a asi axonálním transportem proníká do ggl trigeminale primoinfekce akutní herpetická gingivostomatida faryngitida, rýma nediferencovaný katar dýchací cest keratokonjuktivitida infekce oční spojivky herpetická encefalitida nejvážnější možný projev nekróza nervových buněk v temporální oblasti virus se do oblasti šíří ze zakončení čichových nervů při reinfekci nosní sliznice z ganglia trigeminu po reaktivaci infekce rekurentní infekce herpes labiale - rozhraní kůže a sliznice na rtech HSV2 nejčastější pohlavní nákazy průnik obvykle sliznicí genitálu, pomnožený virus pronikne do nervových zakončení a asi axonálním transportem proníká do ggl podél křížové kosti různé zátěže mohou infekci aktivovat, virus se vyseje do kůže nebo sliznice progenitální herpes - : výsevy na glans penis : léze na cervixu, vagíně, vulva, perianálně při latentní reaktivaci- asymptomatické vylučování cervik. sekretem vzácně transplacentární infekce plodu infekce dítěte při porodu cervikálním sekretem, perinatální infekce těžké generaliz. onem. rekurentní herpes genitalis Diagnostika izolace viru z tekutin puchýřů většinou na bb kulturách monoklonální protilátky proti HSV1 a HSV2 expresní a specifický průkaz infekce PCR průkaz virové DNA sérové protilátky nízké hladiny jsou u většiny lidí po celý život u prim i rekurent infekcí je významný vzestup IgG primární infekce vždy IgM (přetrvává cca 6 týdnů) IgM proti HSV1- typově specifické IgM proti HSV2 reagují s oběma typy Důležitý je jejich průkaz zejména při perinatálních infekcí Léčení acyklovir proti 1 i 2 - nejde odstranit latentní forma, ale zabránit aktivaci inhibitor syntézy DNA uplatňuje se přednostně v infikovaných bb ( podmíněn přítomností vir thymidinkináz) minimálně toxický lokální antivirotika Prevence vakcíny zejména proti HSV2 v experimentálním stadiu důležitá je prevence HSV 2 žen ve fertilním věku

5 60. Cytomegalovirus - lidský CMV napadá pouze člověka jako přirozeného hostitele - typické intranukleární a cytoplasmatické inkluze, infikované b. se zvětšují - charakteristický vliv na hostitelskou b: enormní zvětšení b. i jádra název - po primoinfekci perzistuje hlavně v bb slinné žlázy, ledvinných tubulů, leukocytů - naprostá většina infekcí inaparentní,výjimka imunosuprimovaní,novorozenci,plod - promořenost obyvatelstva % (podle oblasti, způsobu života) - možné vylučování viru slinami, močí Patogeneze - pomalé množení - reprodukční cyklus 48 až 72 hodin - na rozdíl od ostatních herpesvirů stimuluje b. metabolismus - zdrojem infekce: sliny moč, sperma, cervikální a poševní sekret, mateřské mléko - přenos infekce: úzký kontakt s nemocným, transplacentárně, transfuzí, transplantací - generalizace pomocí leukocytů - primární infekce inaparentní - méně často spojena s příznaky infekční mononukleózy, hepatitidy - akutní onemocnění doprovázeno lymfocytóza (hl T-bb tox. účinek na infik bb.) - horečnaté stavy - NE heterofilní protilátky, menší počet atyp. lymfocytů (X EBV) - po likvidaci produktivní infekce se virus v některých b. (monocyty, makrofágy) udržuje v latentním stavu - aktivace latentní infekce za normální situace rovněž klinicky němá, jen krátkodobé vylučování viru při intrauterinní infekci, kongenitální cytomegalie těžké malformace až úmrtí plodu mikrocefalie, slepota, hepatosplenomegalie, purpura pozdní příznaky: duševní retardace, hluchota u imunosuprimovaných pacientů při přenosu transfuzí, štěpem, AIDS hlavně nebezpečí reaktivace probíhá mnohem hůř než primární infekce oesofagitida, retinitida, encefalitida ( hlavně u HIV+) až fatální komplikace: pneumonie, kolitida, meningitida cytomegalové infekce po transplantacích zdrojem transplantovaný orgán nebo krevní transfuze přetrvávající teploty, jako syndrom infekční mononukleózy nebo invazivní onemocnění s těžkým postižením GIT, jater nebo plic nejzávažnější syndrom - intersticiální cytomegalová pneumonie, špatná prognóza Diagnostika význam diagnostiky hlavně pro transplantací, imunodficientních pacientů Kultivace : snadná kultivace roste s typickým cytopatickým účinkem za 5-25 dní za 24-48h lze prokázat jaderné inkulze monoklonální protilátky urychlení daignost pro akutní infekci je klinicky relevantní hl izolace z krve průkaz CMV v moči, sekretech, slinách může být známkou bezpříznakového vylučování i u zdravách jedinců průkaz DNA kvantitativní stanovení

6 rychlé, spolehlivé, citlivější než kultivace Serologie jen alternativní metoda; protilátky neznačí imunitu stanovení antigenů v leukocytech v periferní krvi IgG anamnestické, pro stanovení reaktivace nejsou příliš významné IgM, IgA: jak u primární tak u reaktivace infekce rozlišení prim a reaktivované infekce není jednoznačné Terapie Hyperimunní gamaglobulin - (hlavně u transplantovaných osob) Antivirová léčba - ganciklovir (poměrně toxický), foscarnet (také toxický) při dlouhodobé léčbě (ex u AIDS) vznikají mutant-rezistentní kmeny Prevence zatím neúspěšné pokusy o vakcínu Epidemiologická opatření pro příjemce orgánů se těžko dodržují vzhledem k vysoké promořenosti obyvatelstva CMV - pacient by neměl dostat orgán od CMV+ dárce 61.Papillomaviry dsdna neobalené, patří mezi čeleď PAPOVAVIRIDAE (papillomavirus a polyomavirus) kapsida kubická ze 72 kapsomer HPV schopnost latentně perzistovat v bb. -> indukce transformace bb (7 nestrukturálních polypeptidů kódovaných virem) benigní tumory, hyperplasie kůže nebo sliznic, některé dysplasie (prekanceróza), neinfekční pro laboratorní zvířata kultivace na bb kulturách z lidské předkožky nebo orgánových kulturách lidské kůže produktivní infekce pouze v plně dif. keratinocytech a epiteliích, v nezral. bb latentní infekce aktivace latentní infekce: snížená fce T-lymf - pokles imunity, hormon.vliv (gravidita); UV záření, transaktivační účinek produktů replikace herpes simplex zdroj infekce: oloupané epitelie, keratinocyty kontamin. předměty, přímý kontakt, autoinokulace, sex často inaparentně, inkubač. doba 1-20m, někdy spontánní regrese onemocnění, ale zůstává v bb histologie bradavic: ohraničená prolif. epidermis, zbytnělé str. granulosum a spinosum (velké vakualizované bb), ve str. corneum hyperkeratóza, v bazál. vrstvrách možné prokázat DNA viru; kompletní virion v pseudokrystalickém uspořádání v jádrech rohové vrstvy (= bazofil. Lipschützovy inkluze) dg.: histologie, cytologie, imunocytochemie, PCR (nejčastěji) substrát pro rutinní průkaz není protilátky proti nestrukturál. polypeptidu E7 vyšší u ca dělož. čípku terapie a prevence: bradavice: vymizí spontánně; kryoterapie, laser, chirurgie očkovací látky proti HPV 16 a 18, příp. 6 a 11 Lokalizace Onemocnění HPV pozn.

7 kůže ruce, prsty verruca vulgaris 2,4,1 -paže,obličej,kolena verruca plana 3,10 verruca plantaris 1,2 epidermodysplasia verruciformis 5,8 často malig.transformace do ca kůže při vystavení na slunci; imunosuprimovaní (transplantace, HIV) anogenitál condyloma 6,11 acuminatum atypie cervikální 16,18 -> ca dělož. čípku; očkování sliznice dutina ústní hyperplasie epitelu 13,32 larynx rekurentní laryngeální 6,11 papilomatóza spojivka papilom Adenoviry dsdna neobalené viry kapsida s kubickou symetrii patří k nejhezčím - dokonale pravidelný 20ti stěn rezistentní vůči fyzikálním i chemickým vlivům replikace v jádře s tvorbou specifických inkulzí časné nestrukturální virové antigeny inhibují přepis buněčných RNA smrt hostitel b. lidské adenoviry dělíme do různých skupin podle schopnosti aglutinovat podle fyzikálně-chemických kriterií podle skupinově specifických antigenů adenoviry se zkoušejí jako účinné vektory genů k léčbě geneticky podmíněných chorob množení viru - přilnutí adenoviru na povrch b., endocytóza - únik z endozomu, pomocí mikrotubulů se virion dostane do jádra, rozpad kapsidy - virus přiměje b. vstoupit do S-fáze - tvorba virových proteinů, které chrání b. před protivirovou obranou organismu - syntéza enzymů k replikaci virionu (v cytoplasmě) - nová kapsida se skládá v jádře - zástava syntézy b. DNA a proteinů - smrt b., uvolnění virů - schopnost adenovirů svými proteiny potlačovat b. odpověď na interferony - ochrana nakažené b. před cytolytickým působením cytotoxických lymfocytů a TNFα - usnadňuje dlouhodobé přetrvání adenovirů ve tkáních po akutní infekci patogeneze, klinické příznaky infekce kapénkovým, alimentárním, sexuálním přenosem, kontaktem s kontamin předmětem primární pomnožení adenovirů - epiteliální bb spojivek, nosohltanu, střev infekce prochází do hlubších vrstev sliznice, tonsil, lymf uzlin množení viru destrukce bb. a zánět běžné reinfekce protilátky však brání průniku do hloubky sliznice a do DCD těžký průběh mají hlavně primoinfekce, hlavně u dětí od 0,5 7 let po nákaze můžou adenoviry perzistovat v lymfoidních tkáních a ledvinách bez příznaků akutní adenovirové infekce se projevují nejčastěji faryngokonjuktivální horečkou katar HCD

8 tonzilitidy, laryngitidy, bronchitidy zánět spojivek bývá dominujícím symptomem (hlavně u nákaz z koupání) infekce může být spojena s rozvojem epidemické keratokonjuktivitidy + horečka, bolestivá lymfadenopatie periaurikulárních uzlin zanechání jizev na rohovce ex. přenos nedostatečnou sterilizací nástrojů očních lékařů přenos sexuálním stykem uretritidy, cervicitidy častou příčinou kojeneckých a dětských průjmů (typ 40 a 41) komplikace (u imunodeficientních pacientů) - hemoragická cystitida, meningoencefalitida, perikard, adenovirová hepatitida a pneumonie adenovirové nákazy jsou běžné, po celý rok časté ohraničené epidemie ve vojenských kolektivech Diagnostika izolace virů z výtěrů nosohltany, spojivek, ze stolice kultivace na bb kulturách lidského původu některé kmeny se nedají kultivovat přímý elktromikroskopický průkaz ve stolici praktický je aglutinační latexový test typově specifické protilátky se prokazují vyšetřením párových sér (HIT.KFR) Terapie a prevence neexistuje specifické chemoterapeutikum v zahraničí se vakcinuje proti určitým typům (hl. u branců) nebyla potvrzena genetická stabilita vakcinálních kmenů preventivní očkování není 63.Rotaviry Čeleď: REOVIRIDAE dsrna neobalené viry dvojitá kaspida s kubickou symetrii (vnější kapsida je glykoproteinová) velmi rezistentní k fyzikálně-chemickým vlivům zachovávají si infekční aktivitu v širokém rozmezí ph a teplot rod: ROTAVIRUS důležití vyvolavatelé gastroenteritid lidí i zvířat po celém světě obě kapsidy mají kubickou symetrii, kulaté (rota) ozubená kolečka (výběžky hemaglutininu) zevní, glykoproteinová, kapsida má hemaglutinační vlastností, typově specif antigeny vnitřní kapsida obsahuje skupinově specifické antigen podle elektroforetické motility RNA segmentů dělíma na 5 skupin A-E) podle antigenní povahy vnitřní kapsidy 2 podskupiny podle antigenů jsou nejdůležitější sérotypy P1A, P1B a G 1-4 lidský rotavirus napadá i selata, telata,.. přenos infekce mezi zvířaty a lidmi je však vzácná Množení v cytoplasmě, buňky nedovedou replikovat dsrna, příslušný enzym je součástí virionu při pronikání do endoplasmatického retikula získává virion přechodný obal, ten je pak nahrazen zevní vrstvou kapsidy

9 Patogeneze a klinické příznaky nejdůležitější vyvolávatelé dětských průjmů šířené infekce probíhá orofekální cestou a přes kontaminované předměty nejvnímavější k rotavirům jsou střevní b. na vrcholcíh klků (receptor - betagalaktosidasa) virus se množí v povrchní vrstvě sliznice tenkého střeva změna permeability, nedochází k rozštěpení cukerné složy, vznik plynů, rozpínání střeva porucha sekrece vody, ztráty iontů nedochází ani k viremii ani k generalizaci onemocnění klinicky probíhá jako akutní gastroenterotida u větších dětí a dospělých probíhá infekce často inaparentně sérové protilátky nemají ochranný účinek častá reinfekce vyšší výskyt je obecně v zimním období Diagnostika diagnóza se nejčastěji provádí z přímého průkazu virů ve stolici (norm jsou vylučovaná) elektronmikroskopicky průkaz antigenů metodou ELISA nejpraktičtější je průkaz aglutinací latexových partikulí pokrytých specifickými protilátkami sérologické vyšetření párových sér se provádí hlavně pro epidemiologické účely Terapie secifická terapie neexistuje rehydratace a kontrola acido-bazické rovnováhy a ztráty iontů Prevence experimetnální očkování dětí zvířecími nepatogenními rotaviry musela být stažena - u několika dětí došlo ke vchlípení střeva 64. Ortomyxoviry Čeleď: ORTHOMYXOVIRIDAE patří sem hlavně viry chřipky, afinita ke sliznici dýchacích ceset (myxa- sliz) obalený ssrna virus (80-120nm), negativní polarita, segmentovaná RNA helikoidální kapsida replikace v jádře obal získávají pučení na cytoplasmatické membráně není cytotoxický (kompletace až pučením přes membránu) lidské druhy - viry typu A, B, C (považuje se za zvláštní druh příliš se liší od A,B) + řada zvířecích druhů Antigeny a patogeneze

10 virion sférického tvaru - výběžky HA a NA HA (hemaglutinin) váže virion na povrch b. na kys. sialovou Ag změny brání účinku neutralizačních protilátek 15 podtypů - H1-H15, u člověka H1, H2, H3 NA (neuraminidasa) snižuje viskozitu ochranného hlenu přístup virů k receptorům buněk odstraňuje k. sialovou z gp na povrchu nově vzniklých virionů - viriony by jinak vytvářely agregáty a byl by avirulentní 9 podtypů - N1-N9, u člověka zatím N1 a N2 vazba virionu na k. sialovou na b. receptorech endocytóza splynutí virového obalu s membránou endosomu průnik do cytoplasmy, pak do jádra syntéza mrna a vrna syntéza bílkovin na ribosomech ER úprava proteinů (glykosylace) dozrávání virionů při b. membráně množení virů zánětlivý infiltrát, edém, destrukce sliznice šíří se kapénkovým přenosem, inkubační doba několik hodin až 2 dny Proměnlivost virů chřipky antigeny jsou proměnlivé podmiňují rozlišení podtypů, u chřipky C relativně stabilní antigenní drift = menší změna ve struktuře povrchových antigenů plynulé menší změny, objevují se každý rok vznikají bodovými mutacemi u všech druhů chřipky imunita mezi driftovými variantami je částečně zkřížená drift vysvětluje možné reinfekce osob, které daný typ chřipky už prodělali probíhá i u ostatních virů chřipky (X ne jenom u chřipky A) proteiny nukleokapsidy a membránové proteiny jsou stabilní a druhově specif. - určení antigenní shift (zlom) = velká změna povrchových antigenů, objev náhle a rychle převládne u prasete se rekombinují ex. ptačí a lidský virus - nový virus (genetické přeskládání) člověk je vnímavý ze zvířecích chřipkových virů pouze k praseti jen u skupiny A, dosud identifikováno 14 druhů H a 9 N ke změně dochází jednou za let Imunologie tvoří se protilátky proti povrchovým antigenům i nukleoproteinu neutralizační efekt mají hlavně protilátky proti hemaglutininu blokují vazbu virionu na vnímavou buňku jejich přítomnost brání reinfekci chřipka navozuje stav imunosuprese v časné fázi plicní makrofágy jsou permisivní k replikaci viru snížení fagocytární kapacity, zhoršená chemotaxe, nedostatečná kooperace s T-lymfocyty zvýšená vnímavost k přidružené infekci stafylokoky, streptokoky, hemofily imunita je druhově a typově specifická není celoživotní klesá s driftovou změnou virů Chřipky A

11 primární místo pomnožení - sliznice HCD, většinou zůstává u lokální infekce Klinické projevy - náhlý začátek s teplotou nad 39 C, bolesti hlavy, kloubů, svalů, zimnice, později projevy respirační infekce (př. pneumonie, laryngotracheobronchitis), celkové příznaky způsobeny interleukiny a interferony generalizace je vzácná a velmi vážná (myokarditida, encefalitida) nejčastější komplikace chřipky jsou způsobeny sekundární bakteriální invazí zničení řasinkové výstelky virem, vdechnuté bakterie nejsou odstraněny S. aureus, H. influenzae (dřív považován za původce chřipek), Str. pneumoniae vysoká nakažlivost pro vnímavé osoby, riziko pro staré a chronicky nemocné pacienty v době vzniku antigenního shiftu se objevují velké pandemie s vysokou úmrtností (ex. španělská chřipka, asijská chřipka) každoročně vznikají epidemie (v ČR řádově stovky úmrtí) Chřipky B působí menší epidemie lokálního charakteru obecně méně závažný průběh celkově nižší výskyt komplikací nižší úmrtnost Chřipky C vyvolává jenom lehké infekce HCD u dospělých většinou asymptomatický průběh Diagnostika průkaz antigenů z výtěrů nosohltanu ELISA, imunofluorescence v laboratoři rychlotesty v ordinaci záchyt agens ve % (! pro indikace léčby virostatiky) Průkaz RNA rychlé a velmi citlivé; zatím běžně nedostupné Kultivace na tkáňových kulturách : růst bez cytopatického účinku průkaz monoklon protilátkami nebo hemadsorpcí na kuřecím embryu: průkaz hemaglutinací sérologie na základě významného vzestupu hladiny specifických protilátek v párových serech z akutního a rekonvalescentního období) KFR ( komplemetfixační reakce) stanovení etiologické diagnozy, typově spec. HIT (inhibice hemaglutinace) hlavně pro epidemiologické účely hemaglutinin - schopnost shlukovat Ery (jen laboratorní jev) IgM, IgA, IgG rychlé rozpoznání etiologie některých komplikací - výrazné urychlení diagnózy Léčba většinou pouze symptomatická, léčba komplikací antivirové preparáty - možné jejich profylaktické podávání amantadin, rimantadin k léčbě a profylaxi chřipky A inhibitory neuraminidázy k léčbě a profylaxi chřipky A a B Prevence jedinou účinnou metodou je vakcinace vakcína musí obsahovat povrchové antigeny aktuálních kmenů monitorování změna cirkulujících virů a odhady na změny v příští sezóně

12 k očkování se využívá celovirionová formoliz. vakcína (lipidy způsobují vedl. reakce) - subjednotková obsahuje pouze izolované antigeny - méně reaktogenní, ale i méně imunogenní ochranný účinek vakcíny se projevuje u 60-80% očkovaných hlavně brání v šíření infekce do DCD Pandemie 1989: H2N2 1900: H3N2 1918: H1N1: "Spanish flu"-highly pathogenic strain (estimated million deaths) 1947: H1N1 1957: H2N2 "Asian flu"-illness but low mortality 1968: H3N2 "Hong Kong flu"-illness but low mortality 1977: H1N1 Čeleď: PARAMYXOVIRIDAE Rod: Paramyxovirus Virus parainfluenzy Virus příušnic rod: Morbillivirus Virus spalniček rod: Pneumovirus Lidský respirační syncytiální virus (RSV) Rozdíly oproti Orthomyxoviridae - ssrna(-) je v kontinuální, nikoliv segmentovaná - HA a NA jsou na jednom řetězci - přítmnost F proteinu způsobuje spojování buněk a tvorbu syncytii viry Parainfluenzy (PIV) vyskytují se u lidí i u zvířat; lidské infekce typ 1 a 3, vyšší riziko imunosuprimovaní, děti podílejí se na etiologii cca 40 % akutních respiračních nákaz dětí jediným zdrojem je člověk, šíření hlavně na jaře a podzim kapénkovým přenosem krátká inkubační doba (2-3 dny) zpravidla nedochází k hlubší invazi sliznic ani ke generalizaci infekce horečnaté onemocnění s rýmou a faryngitidou /laryngotracheitida /bronchitida / bronchopneumonie pseudokrup edém sliznice laryngu častá komplikace repiračních nákaz u malých dětí diagnostika kultivace a průkaz antigenu je obtížný sérologie je málo spolehlivá 65. Virus parotitidy

13 Čeleď: PARAMYXOVIRIDAE rod: Paramyxovirus Virus parainfluenzy Virus příušnic (V. epidemické parotitidy) rod: Morbillivirus Virus spalniček rod: Pneumovirus Lidský respirační syncyální virus (RSV) Rozdíly oproti Orthomyxoviridae - ssrna(-) je kontinuální, nikoliv segmentovaná - HA a NA jsou na jednom řetězci - přítmnost F proteinu způsobuje spojování buněk a tvorbu syncítii Virus parotidy Obalený ssrna vir negativní polarity pouze 1 antigenní typ (podobný viru parainfluenzy), antigenně stálé viry hostitelem je pouze člověk značně labilní, citlivé k vyschnuí, teplotě, UV-záření viriony mají neuraminidázovou, hemaglutinační a hemolytickou aktivitu působí jako iduktory interferonů Patogeneze šíří s kapénkovým přenosem příušnice generalizované onemocnění 2-3 týdny inkubace primární množení v sliznici nosohltanu asymptomatická replikace viru lymfatickou drenáží přestup do krčních uzlin generalizace krevní cestou viremie afinita k slinným žlázám, žlázám s vnitřní sekrecí, meningám vzestup teploty a oboustranné zduření slinných žláz (příušní, podčelistní) častou komplikací: orchitis, pankreatitida, aseptická meningitida komplikace se můžou projevit i bez postižení slinných žláz % onemocnění probíhá inaparentně, i inaparetně postižené osoby vylučují virus po onemocnění dlouhodobá imunita s pozdní přecitlivělostí proti virovým Ag orchitis po pubertě může způsobit sterilitu v prvním trimestru těhotenství vede parotida k úmrtí plodu Diagnostika izolace viru ze slin, likvoru, moč kultivace na kuřecím zárodku (až po 24 h) rychlá diagnostika stanovení specifických IgM sérologické vyšetření KFR. HIT, ELISA Prevence k očkování se využívá oslabená očkovací látka aplikace v kombinace s očkováním proti spalničkám a zarděnkám 66. Virus spalniček Čeleď: PARAMYXOVIRIDAE Virus parainfluenzy rod: Paramyxovirus Virus příušnic

14 rod: Morbillivirus rod: Pneumovirus Virus spalniček Lidský respirační syncyální virus (RSV) rod Morbillivirus Obalený ssrna virus negativní polarity, oválné viriony ( nm) povrchové glykoproteiny mají hemaglutinační a lytickou aktivitu (NE neuraminidázovou) zvláštností replikace je hromadění N-proteinu tvorba jaderných inkluzí řada virů patogenních pro zvířata, jediný druh patogenní pro člověka - virus spalniček Virus spalniček je jen v jednom antigenním typu Patogeneze - vysoce nakažlivý, šíření kapénkami (i v dlouhodobě zaschlých kapénkách sekretů) dní inkubace - všechny infekce se manifestují - vstup respiračním traktem, množení v respirační sliznici regionální lymfatické uzliny hemolytická aktivita - vznik obrovských mnohojaderných b. Warthinovy-Finkeldeyovy vznik viremie vnitřní orgány a další lymfoidní tkáň přestupem z endotelu jsou infikovány spodní vrstvy sliznic a epidermis - v krvi nekoluje volně, ale vázány na nakažené monocyty - imunitní reakce destruuje nakažené b. (hl. endotelie kapilár) charakteristická vyrážka Klinické projevy - 1. katarální stadium (konečné stadium inkubace) - rýma, zánět spojivek a kašel - 2. Koplikovy skvrny na bukální sliznici úst - 3. červený, lehce makulopapulární exantém se šíří od hlavy k nohoum - u nekomplikovaného průběhu kožní projevy po týdnu ustupují - možné komplikace: - množení viru v T a B lymf lymfocytopenie, imunosupresivní vliv (3-6 týdnů po) - snížená odolnost vůči bakteriím pneumonie, bronchitida, zánět středního ucha - výjimečně může přímo spalničkový virus způsobit pneumonii, encefalitidu - SSPE = subakutní sklerotizující panencefalitida - vzácně, u malých dětí (0,5-2 roky) pozdní důsledek infekce, po infekci virus přetrvá v mozku (inkluze, nukleokapsidy i spalničkový Ag v b. mozku) pomalu se rozvíjející onemocnění CNS, končí zpravidla letálně Diagnostika - většinou na základě typického klinického obrazu Kultivace - zdrojem viru sekret dýchacích cest, spojivek, krev, Sérologie- průkaz protilátek KFR, HIT, ELISA testy, stanovení specifických IgM (ELISA;IF) Prevence neživá vakcína - při setkání s divokým kmenem přecitlivělost, zhoršení průběhu onemocnění užívá se živá olabená vakcína, součást smíšených očkovacích látek systematickou vakcinací je výskyt spalniček krajně vzácný, minimální pravděpodobnost projevu SSPE po aplikaci živého viru 67. Virus poliomyelitidy Čeleď: PICORNAVIRIDAE Rod: Enterovirus Poliovirus (typy 1-3) Coxackie A Coxackie b

15 Rod: Rhinovirus Rod:Hepatovirus ECHO běžná rýma Virus hepatitidy A (nově zařazen) ROD: ENTEROVIRUS genom : ssrna, pozitivní polarity replikace v cytoplasmě, vede k destrukci hostitelské b. ( = cytopatické) malé ( nm), neobalené odolné k ph 3-10 a k éteru infekce enteroviry jsou časté zejména inaparentní postihují buňky střevního epitelu a lymfatickou tkáň viry vylučovány stolicí = fekálně orální cesta (může být i kapénkové) zdrojem infekce: špinavé ruce, kontaminovaná voda a potraviny infekce zanechává celoživotní imunitu POLIOVIRUS poliomyelitis - přenosná dětská obrna přenos kapénkově, fekálně-orální cestou místo primárního postižení: sliznice nasofaryngu, tonsily sliznice tenkého střeva lymfatickými cestami do regionálních uzlin do krve je-li viremie dostatečně dlouhá intenzivní dochází k infekci vnímavých tkání hlavně CNS silně neurotropní virus (nejvyšší neurovirulence z lidských enterovirů) infekční proces, může být likvidován už ve fázi primárního množení (v GITu) nákaza by mohla projít asymptomaticky, nebo jen lehkým zánětem v plně rozvinuté formě vede k postižení CNS a irreparabilní destrukci motoneuronů cca u 1 % se rozvijí paralytická forma (není-li chráněno očkováním) jsou 3 typy (mají rozdílnou neurovirulenci) - podle Ag složení povrchových proteinů kapsidy ve špatných hygienických podmínkách, horkém klimatu se virus vyskytuje endemicky (90 %) pasivně přenášené mateřské protilátky brání rozvinutí paralytické formy Po zahájení očkování (50. léta) byl poliovirus systematicky zlikvidován Patogeneze vyvolává Poliomyelitis anterior acuta, dětská obrna při infekci poliovirem typický klinick obraz: 1. nespecifická chřipková fáze 2-3 dny většinou příznaky po této formě ustoupí = abortivní forma poliomyelitidy 2. meningeální fáze 4-7 dní (po 1. fázi) dostavuje se horečka signalizace stadium sekundární viremie virus prochází krví přes plexus choroideus k meningám aseptická meningitida většinou končí uzdravením 3. paralytická fáze za 2-3 dny paralýzy jsou známkou invaze viru do CNS pouze u 1 % afinity vůči motoneuronům destrukce a následná fagocytóza přední míšní rohy, motorická centra oblongaty, mozečková jádra, mozkový kmen, chabé obrny postihují v různém rozsahu různé svalové skupiny končetin/trupu vzácně zasaženy i svaly inervované hlavovými nervy bulbární forma

16 Diagnostika virus možno izolovat z výtěrů hrdla zejména v inkubaci a na začátku klin příznaků v průběhu akutního onemocnění izolace ze stolice (i 2-4 dyn po odeznění) z mozkomíšního moku ne tak častá elektronová mikroskopie mozkomíšního moku nespecifická, méně citlivá pouze orientační, náročná a drahá kultivace technicky nenáročná možnost další typizace, zjištění genetických vlastností, invazivitu,.. PCR (průkaz RNA) rychlá metoda v prvním kroku neodliší druhy enterovirů! Mlk biologická typizace kmenů pro epidemiologické účely Sérologie průkaz typově specifických protilátek - pracné ( každý typ se vyšetřuje zvlášť) - není to časná diagnostická metoda ( v akutní fázi se protilátky často neprokážou opakovat za x týdnů) Terapie neexistuje specifická terapie intenzivní rehabilitace navození kompenzační hypertrofie svalových skupin Prevence Salkova vakcína (1955) první neživá vakcína proti poliomyelitidě (X obsahovala aktivní opičí poliovirus ) injekční, dobře imunogenní Sabinova vakcína (1959) živá atenuovaná (oslabená) perorální očkování probíhá v dubnu/květnu nejmenší pravděpodobnost nakažení jinými enteroviry ve vyspělých zemí se prakticky nevyskytuje (Evropa prohlášena za poliomyelitidy prostou) onemocnění lze importovat z rozvojových zemí stále hrozí riziko importu poliomyelitidy viry jsou podávány očkovaným dětem vylučovány přenos! upomínací efekt u dříve očkovaných, a k solidní imunitě populace kmeny jsou geneticky stabilní 68. Virus coxsackie, rhinoviry Čeleď: PICORNAVIRIDAE - ssrna viry pozitivní polarity, neobalené, nesegmentované Rod: ENTEROVIRUS Viry COXSACKIE (CV) nejsou tolik neurotropní jako polioviry - jsou polytropní stejné receptory jako adenoviry (CAR) podle patologických účinků na novorozené myšky ( citlivé na coxsackie) rozdělení: viry coxsackie A (CVA) Paralytické onemocnění, horečka s exantémem Akutní infekce HCD

17 viry coxsackie B (CVB) Myokarditida, perikarditida, pleurodynie Patogeneze podobná jako ostatních enterovirů Vylučovány stolicí orofekální přenos (špatné hygienické podmínky) primární pomnožení ve sliznici nasofaryngu, tonsily, ten.střevo lymf. uzliny krev Nejčastěji probíhají nákazy inaparentně, lokálně jako primární pomnožení v HCD občas doprovázeno nespecifickými příznaky kongesce HCD, rýma. Pokud nastává viremie horečka s příznaky letní chřipky; viremie rozsev a léze vnímavých orgánů (CNS - asept. meningitis, srdce ) přímý průkaz viru v mozkomíšním moku, stolici, výtěr z nosohltanu, krev... Přehled syndromů vyvolaných coxsackieviry postižení CNS aseptické meningitidy (téměř všechny sérotypy) zřídka paralytické onemocnění (hl. A7) exantémy herpangina (hl. A) syndromy provázené vyrážkou (př. tzv. hand-foot-mouth disease- A16) respirační infekce infekce HCD (všechny typy) zřídka infekce dolních DC (A9) postižení svalů pleurodynie neboli bornholmská nemoc (hl. B) myokarditidy, zvláště těžké u novorozenců (hl. B) jiné lymfadenitidy (všechny typy) netypická horečnatá onemocnění (všechny typy) podezření postižení beta-b.- vznik diabetes mellitus?? (B a asi enteroviry) Echoviry ECHO - Entery-cytopathogenic-human-orphan (zdálo se, že k nim nenáleží žádná nemoc) všechny typické vlstnosti enterovirů člověk je výhradní hostitel většina nákaz má inaparentní průběh Enteritida, katar HCD, průjmy, aseptické meningitidy, přenos kontaminovanou vodou např. při koupání - infekce hl. na konci léta a u dětí RHINOVIRY A VIRUS SLINTAVKY A KULHAVKY Čeleď: PICNOVIRIDAE

18 Rod: Enterovirus Rod: Rhinovirus Rod:Hepatovirus Poliovirus (typy 1-3) Coxackie A Coxackie b ECHO Virus hepatitidy A (nově zařazen) rod: RHINOVIRUS patří do čeledě PICORNAVIRIDAE malý, neobalený, ssrna vir replikace v cytoplasmě, vede k destrukci hostitelské buňky od enterovirů se liší labilitou v kyselém prostředí (enteroviry odolné ph 3-10) nízké ph působí rozklad jednoho ze strukturálních proteinů při infekci nemůže pronikat do střev není tedy vylučován stolicí přísněji druhově specifické než enteroviry zaschlé v nosním sekretu vydrží být infekční až několik dní nejčastější vyvolavatelé rýmy a nemoci z nachlazení - 50% nejlepší podmínky pro rozmnožování C ~ nosní sliznice nejvyšší koncentrace infekčních částic v nosní sliznici - nosní sekret kapénkové šíření (infekční 3h po odloučení od nosní sliznice) nešíří se do dolních cest dýchacích (u malých dětí a starších osob mohou způsobit záněty bronchů a plic, sinusitidy, záněty středního ucha) replikace viru destrukce řasinkových buněk, překrvení,zánětlivá infiltrace,edém, sekrece příznaky způsobeny spíš reakcí organismu inkubační doba 2-4 dny produkce virových částic dosahuje maxima den humorální protilátky - při promoinfekci až v 2. týdnu - při reinfekci okolo 7. dne infekce proto postihuje vždy stejně projevy: rýma, kašel, zarudlý nosohltan imunita po nachlazení bývá krátkodobá úloha prochlazení - prochlazení končetin reflexní vasokonstrikce cév nosní sliznice, rhinovirus se víc pomnoží, chladem se navíc snižuje aktivita řasinkového epitelu rod: APHTOVIRUS na rozdíl od Enterovirů nesnáší kyselé prostředí rezistentní v mléce a zaschlém stavu, odolný zimě až 2 měsíce přirozeně patogenní především pro hovězí dobytek a další přežvýkavce původce slintavky a kulhavky vysoce nakažlivé horečnaté onemocnění tvorba puchýřků na sliznicích úst, jazyk a kolem kopyt výjimečně je přenosný i na člověka u lidí vyvolává většinou benigní onemocnění podobné příznaky jako u zvířat 69. Původci průjmových virových onemocnění (+ Toroviry Caliciviridae) ROTAVIRY Ot 63. ADENOVIRY Ot. 62. ENTEROVIRY (polioviry, coxsackie, echo) NEZPŮSOBUJÍ GASTROENTERITIDY!!

19 Čeledi: CALICIVIRIDAE a ASTROVIRIDAE neobalené RNA viry, kubická kapsida rezistentní fyzikálním a chemickým vlivům lidské KALICIVIRY vyvolávají zvracení a průjmy hlavně u dětí infekce se šíří orofekálně, kontaminovanou potravou a vodou až 80% promořenost dětské populace infekce je běžná a často probíhá inaparentně infekce vede k trvalé imunitě viry skupiny NORWALK(noroviry) vyvolavatelé přenosných gastroenteritid všech věkových skupin jen výjimečně onemocnění kojenců a batolat infekce se šíří orofekálním mechanismem bez výrazné sezónní prevalence typický je rodinný výskyt virus je vylučován stolicí, zvratky množení viru v proximální části tenkého střeva villi a mikrovilli jsou destruovány plně reverzibilní změny náhlý začátek nauzea, zvracení, průjem, horečky sérové protilátky nechrání před reinfekcí 70. Viry klíšťové encefalitidy (+celkově arboviry) ARBOVIRUS = arthropode-borne virus RNA-viry řadíme mezi ně různé čeledě s 1 společným znakem - jsou přenášeny členovci označení má ekologický význam mají podobné šíření a cirkulaci nákazy infikace obratlovců (~ rezervoár) saním krve infekce členovce aktivní množení celoživotní nákaza hmyzu a transovariální přenos na potomstvo rezervoár důležitý je přenos na potomstvo členovců = obnovení cirkulace po zimní přestávce člověk je pouze náhodný, slepý článek řetězu řadíme sem některé z č. Bunyaviridae, č. Togaviridae, č. Flaviviridae Togaviry obalené RNA(+) viry s kubickou symetrií Alpha viry přenášené komárem WEE: Western equine encephalitis (western U.S., MA Canada). EEE: Eastern equine encephalitis (eastern U.S.) VEE: Venezuelan equine encephalitis (S and centr. America. S U.S.) Rubivirus nepatří mezi arboviry, ot. 07 Bunyaviry obalené RNA(-) viry s helikální symetrií, přenos komáry, případně klíšťaty kalifornská encefalitida, Rift Valley fever, hantavirový pulm. syndrom Flaviviry

20 obalené RNA(+) viry s kubickou symetrií Viry komplexu klíšťových encefalitid Virus Japonské encefalitidy Viry horečky dengue Virus žluté zimnice Západonilský virus komplex virů Klíšťové encefalitidy obalené viry obal získávají pučení do cytoplasmatických vakuol kubická kapsida lineární ssrna genom s + polaritou, reprodukce v cytoplasmě snášejí lépe kyselé prostředí (ph 2,5-11) než ostatní flaviviridae (vydrží v tomto ph až 24h) antigenně příbuzné viry přenášené klíšťaty (na rozdíl od ostatních Flaviviridae) možný přenos nepasterizovaným mlékem většinou se replikují bez cytopatického účinku rezervoár infekce divoce žijící savci v endemické oblasti způsobují 40 % encefalitid jednotlivé viry se liší závažností onemocnění nejdůležitější jsou dva typy: 1. Virus klíšťové encefalitidy východního typu (ruská) na východ od Uralu, klíšťata Ixodes persulcatus u neočkovaných těžké meningoencefalitidy (dvoufázová) jaro-letní mohou zanechávat trvalé paralýzy 20 % letální 2. Virus evropské klíšťové encefalitidy (západního typu) na západ od Uralu, ohniska na okrajích lesů s křovinatým porostem vyvolávají klíšťovou meningoencefalitidu trvající léto podzim rezervoárem infekce jsou myšovití hlodavci klíšťata mohou infikovat domácí dobytek inaparentní infekce mlékem na člověka na celém území ČR - klíšťata Ixodes ricinus, aktivita od pozdního jara do začátku podzimu Patogeneze zjevné onemocnění jen u 30% infikovaných infekce má dvoufázový průběh 1. fáze: virus se množí v regionálních lymf. uzlinách šíření infekce do lymf. tkání probíhá jako lehká chřipka často může scházet 2. fáze: pokud není virus zlikvidován imunologickou obranou sekundární viremie virus skrz plexus choroideus do mozkomíšního moku, k meningám množení replikace v endotelu kapilár přestup do tkání CNS průběh jako meningitida, meningoencefalitida, encefalomyelitida více postižena bývají bazální ggl, šedá hmota bulbu, mozeček akutní fáze trvá 1-2 týdny