SUBURBÁNNÍ SUB-URBANISMUS
|
|
- Pavlína Čechová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 SUBURBÁNNÍ SUB-URBANISMUS Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Ústav veřejné správy a práva, Fakulta ekonomicko správní Univerzita Pardubice, Studentská 84, Pardubice vladimira.silhankova@atlas.cz Abstrakt Chápání budoucnosti našich měst je v období posledních 150-ti let úzce spojeno s jejich růstem, a to jak v oblasti počtu obyvatel, tak i jejich plošným rozšiřováním. Neuvědomujeme si dosud zcela jasně, že tempo zmnohonásobování měst v období urbanizace je již minulostí. Faktických obyvatel města ubývá, a to nejen jejich vystěhovalectvím na venkov, ale zejména přirozeným úbytkem obyvatelstva nejen u nás, ale v celém evropském prostoru. Je proto třeba hledat cesty ke změně chápání toho, co je rozvoj (budoucnost) města a nezaměňovat jej s jeho prostorovým rozšiřováním a likvidací volné krajiny. 1.0 "Poslání" moderního urbanismu Moderní pojetí urbanismu vzniklo po polovině 19. století jako reakce na problémy industriálních velkoměst zejm. Londýna a dalších průmyslových měst ve Velké Británii. Stěhování velkého množství dělníků za prací do města přineslo růst měst a růst počtu jeho obyvatel. Reakcí na stále zhoršující se fungování měst a podmínky života v něm pak bylo objevení územního plánování, prostorové i plošné regulace, limitů využití území a všech jeho dalších atributů. [8] Zásady územního plánování tedy byly založeny na odstraňování těch nejhorších disproporcí ve fungování města. Všeobecně se např. předpokládalo, že řada problémů je způsobena nejen růstem počtu obyvatel měst, ale jejich koncentrací resp. jeho hustotou na hektar (resp. km 2 ). Např. Ebenezer Howard ve své teorii zahradního města počítal s průměrnou hustotou nového osídlení 80 ob./ha [3], která již charakter města obecně nenavozuje, ale jak správně poznamenává Hnilička, nešlo Howardovi až tak o snížení hustoty osídlení, ale o doplnění toho, čeho se industriálním městům, které měl možnost pozorovat, nedostávalo nejvíce, a to městské zeleně [3] resp. vnímáno šířeji - nedostatek kvalitních veřejných městských prostorů. Howardova teorie je plná termínů jako hlavní třída, boulevard či městský park. Hnilička sice poznamenává, že Howardova teorie nepodporuje urbanitu, je ale třeba si uvědomit, že v kontextu dynamického industriálního města konce 41
2 19. století by bylo naše vnímání urbanity naprosto nepochopitelné. Dnes tak široce diskutované a obávané snižování intenzity zastavění a koncentrace hustoty obyvatel [2], které v této době v souladu se zásadami územního plánování probíhalo, bylo vnímáno veskrze pozitivně. Obr. 1 Howardovo schéma Zahradního města budoucnosti [17] Územní plánování 2. poloviny 19. a 1. poloviny 20. století totiž v teorii i praxi dbalo o to nejpodstatnější co činí město městem, a to není, jak se domnívá Hnilička hustota obyvatelstva, ale! fungující systém veřejných městských prostorů. Ukázkou mohou být Sittem citované (ale i kritizované) zásady Svazu německých architektonických a inženýrských spolků v Berlíně z roku 1874, které zní: 1. Projektování růstu měst ve své podstatě spočívá především v určení základních tras všech dopravních sítí: ulic, koňských a parních pouličních drah i plavebních kanálů, které musí být řešeny soustavě a proto v dostatečném rozsahu. 2. Základem sítě ulic jsou především hlavní třídy, přičemž je nutné co nejvíce přihlížet k již existujícím cestám a k těm směrům, které jsou určeny místními podmínkami. Rozdělení nižšího řádu se provádí podle místních potřeb nebo může být ponecháno na vůli soukromníků. [11] Sitteho kritika ovšem nesměřuje k problémům hustoty zastavění, ale právě do oblasti ztráty kvality veřejného prostoru. Sitte doslova říká: Je zřejmé, že parcelační plán nové městské části nelze z uměleckých hledisek řešit bez výchozí představy o tom, co má nová čtvrť obsahovat a jaké veřejné budovy a náměstí je v ní možné předpokládat. [11] S nezbytností existence městské ulice spojuje Sitte i kvalitu bydlení, když říká: v moderním domovním bloku mají místnosti do dvora výhled do těsného, prašného, tmavého a často páchnoucího 42
3 dvora, plného stojatého vzduchu, takže se ani nedají otevírat okna. Jsou to bezútěšná vězení, která odradí všechny nájemníky a vedou k poptávce po bytech s okny do ulice. I přes tuto kritiku je ale třeba konstatovat, že územní plánování té doby veřejný městský prostor považuje za základní stavební kámen tvorby města, jak dokládají nejen výše zmiňované zásady Svazu německých architektonických a inženýrských spolků, ale i soudobé stavební řády, které se pečlivě věnovaly regulacím šířky hlavních i postranních ulic [18] a v neposlední řadě samozřejmě v té době zpracovávané územně plánovací dokumentace, kterých byla celá dlouhá řada a z nichž jmenujme např. regulační plán Dejvic architekta A. Engela, Regulační plán Olomouce od C. Sitteho, Návrh na rozšíření královského zemského města Brna od L. Förstera či Regulační plán města Hradce Králové od J. Gočára. Obr. 2 Regulační plán města Hradce Králové, Josefa Gočár, [4] Na příkladu Gočárova působení v Hradci Králové můžeme dokumentovat, jak významnou složkou regulace v té době byly právě veřejné prostory, neboť Gočár přinesl zcela novou kvalitu do tvorby veřejných prostorů nové části centra Hradce Králové. Regulační plán města z let rozvíjí město radiálně okružním systémem, dbá o umístění veřejných budov do podnože starého města a na nábřeží, zohledňuje půdorysnou stopu pevnosti, která je v plánu rovněž patrná a zajišťuje dálkové průhledy po radiálách na historickou siluetu města. Význam Gočárova přínosu pro rozvoj systému veřejných prostorů je zejména v jeho soustředění se nejen na základní regulaci, ale také na kultivaci parteru nově vznikajících nebo i existujících ulic a náměstí. Vrcholem jeho díla v této oblasti jsou především výstavba Ulrichova náměstí a přestavba a úprava náměstí Masarykova. [13] 43
4 Z výše uvedeného plyne, že docházelo-li v této době k cílenému snižování hustoty zastavění neznamenalo to nutně zánik města resp. městské struktury, nebo ještě jinak k poklesu urbanity. 2.0 Zneměštění města Nechtěla bych se na tomto místě pouštět do diskuse, kdo že to zbavil naše města tradičních veřejných městských prostorů [k této problematice blíže in 12, 14], konstatujme jen, že se tak v průběhu 2. poloviny 20. století prostě stalo. A ačkoli měla panelová sídliště té doby normativní okrskové hustoty velmi vysoké, a to v Česku např ob./ha [15], o jejich městském charakteru lze hovořit jen stěží. Nově budované soubory nebyly městem, a to ani u nás, ani ve spřáteleném socialistické zahraničí, ale ani kdekoli jinde. Obr. 3 Obytný soubor Marles-Les Grandes Terres u Paříže [6] Města rostla do krajiny důsledně dělená do MONOfunkčních zón. Nestavěly se ani ulice ani náměstí, dokonce ani parky ne. Místo toho se uprostřed volně rozmístěných panelových domů budovala nákupní střediska, segregované komunikace a bezbřehá sídlištní zeleň. V předměstských suburbánních obytných souborech té doby tradiční městské prostory ulice, náměstí a parky, neexistují. Místo toho vznikala jen nákupní střediska. S kritikou monofunkčních souborů rozrůstajících se do krajiny se můžeme setkat např. u Leona Kriera který říká, že místo aby byla povzbuzována organická integrace všech funkcí města, politika zón prosazuje jejich mechanické odtržení funkční rozdrobenost města vyúsťuje ve zničení celé krajiny a ve zrušení samotné ideje města a venkova vynucený pohyb předměstských mas představuje hrozbu jak pro město, tak i pro venkov. [7] Veřejné prostory nám zmizely nejen z reálného prostředí předměstí ale i z územně plánovacích dokumentací, kde většinou zůstávají jen jako bílé zbytkové plochy, de facto jako plochy bez funkčního využití, plochy bez 44
5 jakéhokoli významu, a to nejen v nově otevíraných lokalitách, ale i v tradičních prostorech center měst. (Na této skutečnosti nic nemění ani fakt, že v legendě jsou tyto bílé plochy jako veřejné prostory pojmenovány, protože tomuto pojmenování neodpovídá žádná regulace a žádné limity.) Tímto způsobem je v Územním plámu města Brna z roku 1994 zobrazeno např. i náměstí Svobody nebo v olomouckém územním plánu z roku 1999 Horní i Dolní náměstí. [14] Nově otevírané lokality, které dále perimetrálně rozšiřují města o další a další předměstí, až na výjimky chápou veřejný prostor jako cosi, co se nedá v realitním chápání sub-urbánního sub-urbanismu zpeněžit a tudíž je potřeba, aby to bylo co nejvíce potlačeno, zmenšeno, zrušeno. Návrhy jednosměrných obslužných komunikací v nových lokalitách pro bydlení bez chodníků a pouze s výhybnami, jsou bohužel spíše pravidlem, než výjimkou. Přitom např. Krier dává odpověď jak tento moderní syndrom můžeme změnit a zvládnout, a to skrze urbanizaci předměstí. [7] Obr. 4 Urbamistivká studie Malšova Lhota, Hradec Králové 2005 [16] 3.0 Cesta do města - první kroky k obratu Urbanizace současného předměstí znamená tedy vytvoření města tam, kde dnes zeje pouze zástavba. Znamená vytvoření kvality kontaktů a vztahů, vybavení aktivitami a tvorbu prostředí pro tyto aktivity, vztahy a kontakty. Takto chápaná urbanizace předměstí v podstatě odpovídá představě trvale udržitelného města, které je definováno jako soubor malých hustě osídlených čtvrtí, z nichž každá má mnohoúčelové jádro, které je snadno dosažitelné pěšky nebo dojížděním z méně hustě osídlených obytných částí. [1] Pro to, abychom mohli vytvořit trvale udržitelné město nebo zjednodušeně řečeno pro to, abychom 45
6 vůbec mohli znovu začít tvořit město, musí nastat radikální odklon od metod plánování pěstovaných na počátku 20. století. [1] Tento úkol v sobě zahrnuje v podstatě dvě základní složky, a to jednak tvorbu veřejných prostorů a jejich systému, jako základní osnovy / matrice života města a jednak Hniličkou zmiňovanou potřebu větší koncentrace lidí a jejich kontaktů vyjádřených např. hustotou obyvatel na hektar. 3.1 Veřejné prostory Problematice tvorby a fungování veřejných prostorů je v naší urbanistické teorii a bohudík v posledních letech i v praxi věnována poměrně velká pozornost. [blíže in 5, 12, 13, 14] Jsou rozpracovávány nejen materiály věnující se jejich rekonstrukci a údržbě, ale i tvorbě nových prostorů a jejich systému. Veřejné prostory se opět stávají součástí osvícené územně plánovací dokumentace, a to nejen v lokalitách, kde již existují, ale i tak, kde by měly být nově vytvořeny. Obr. 5 Návrh systému nových městských veřejných prostorů v Rregulačním plánu zóny Aldis v Hradci Králové, B.Prokop, P. Zadrobílek [16] 3.2 Hustota zastavění Druhou otázkou, která je v souvislosti s poměšťováním předměstí diskutována je hustota obyvatel na hektar. V této souvislosti naše praxe (ale i teorie) ještě dosud výrazně zaostává. Např. Hnilička uvádí, že hranice hustoty osídlení, pod kterou se již nelze vyhnout závislosti na automobilu, se pohybuje mezi ob./ha a veřejnou hromadnou dopravu lze přitom smysluplně zavést pouze do oblastí, které vykazují hustotu osídlení minimálně 50 ob./ha. Městská zástavba, kde lze pěšky dojít k nějakému skutečnému cíli, jako je např. obchod nebo pošta, musí mít hustotu osídlení min. 100 ob./ ha. [3] 46
7 Přitom na druhou stranu existují doporučené regulativy prostorového využití území, které směřují důsledně k maximalizaci (nikoli minimalizaci) využití území. V praxi jsou nejčastěji rozšířeny - index zastavění pozemku - IZP, který udává maximálně přípustný počet m 2 zastavěné plochy na celkový počet m 2 pozemku a - index podlažní plochy IPP, který udává přípustný počet m 2 podlažní plochy na celkový počet m 2 pozemku. [9] obr.6 Směrné hodnoty indexů využití území v plochách bydlení [6, 9] Takto aplikované indexy vedou k průměrné hustotě obyvatelstva v lokalitách rodinných domů mezi Hniličkou zmiňovanými mezními ob./ha. Např. průměr pro rozvojové lokality v Hradci Králové je pro zástavbu rodinnými domy 38,8 ob./ha. [10] Přesto plošný růst města začíná být chápán (zejména veřejnou správou a nikoli urbanisty) jako ne právě žádoucí jev. Např. Strategický plán rozvoje města Hradce Králové (2004) zavádí jako jeden z indikátorů sledování indexu plošného růstu města. Ten vyjadřuje procentuální nárůst plošné rozlohy města ve sledovaném období. 25% 27% 29% 31% 33% 35% Urbanizované plochy Neurbanizované plochy obr.7 Porovnání velikosti urbanizovaného a neurbanizovaného území města v letech 2000 a 2004 Výpočet pro léta ukázal hodnotu indexu 1,01, což je nárůst zastavěné plochy o 0,4% při klesajícím počtu obyvatel města. Hustota urbanizované části města potom byla v roce 2004 jen 31 ob/ha. Vyjdeme-li tedy předpokladu, že historická zástavba města vykazuje hustoty nad 100 ob./ha vidíme, že ve městě 47
8 musí již dnes existovat rozsáhlá území s hustotou, která je pro městský způsob života neakceptovatelná. Nově pojímané trvale udržitelné město musí změnit i náš pohled a přístup k územnímu plánování. Pozornost je potřeba zaměřit na nositele urbanity tj. přímé kontakty a vztahy realizované dostatečně koncentrovaným obyvatelstvem ve veřejných prostorech. Úkol pro budoucnost zdá se tedy jasný směřovat k vyšší intenzitě zastavění a tvorbě (systému) veřejných městských prostorů. Literatura [1] HÁJEK, P. (ed.): Agenda 21 pro udržitelnou výstavbu, CIB Report Publication 237, ČVUT Praha 2001, ISBN [2] HORSKÁ, P., MAUR, E., MUSIL, J.: Zrod velkoměsta. Urbanizace českých zemí a Evropa, Paseka Litomyšl 2002, ISBN [3] HNILIČKA, P.: Sídelní kaše. Otázky k suburbánní výstavbě rodinných domků, ERA Brno 2005, ISBN [4] Hradec Králové 1881 / 1981, Proměny architektury a rozvoj města, Městský národní výbor v Hradci Králové 1981 [5] GEHL, J.: Život mezi budovami. Užívání veřejných prostranství, Nadace Partnerství, Brno 2000, ISBN [6] KOUTNÝ, J.: Soudobá města a osídlení, nepublikované presentace, výukový materiál, FA VUT Brno 2005 [7] KRIER, L.: Architektura volba nebo osud, Academia Praha 1997, ISBN [8] MAIER, K. (ed.): Urbanistická čítanka 1., vybrané texty urbanistické literatury XX. Století, Česká komora architektů Praha 2000, ISBN X [9] PŘINOSILOVÁ, M. A KOL.: Příklady regulativů v územně plánovací dokumentaci, UUR Brno 1998 [10] Rozvojové lokality. Plochy pro bydlení Hradec Králové (katalog), Magistrát města Hradec Králové, oddělení rozvoje města 2002 [11] SITTE, C.: Stavba měst podle uměleckých zásad, ABF Praha 1995, ISBN [12] ŠILHÁNKOVÁ, V.: Člověk, stavby a veřejný prostor z pohledu urbanisty in ŠAFRÁNKOVÁ, J. (ed.) Člověk stavby a jejich vzájemné působení, ČVUT Praha 2005 ISBN [13] ŠILHÁNKOVÁ, V.: Podkladová studie pro tvorbu generelu veřejných prostorů v Hradci Králové, VUT v Brně
9 [14] ŠILHÁNKOVÁ, V.: Veřejné prostory v územně plánovacím procesu, Vysoké učení technické Brno 2003, ISBN [15] Urbanistické ukazatele pro Komplexní bytovou výstavbu, Ministerstvo výstavby a techniky ČSR, 70. léta 20. stol. [16] [17] [18] Zákon z č. 40 z.z. - Pražský stavební řád Tento příspěvek vznikl díky finanční podpoře Ministerstva pro místní rozvoj v rámci výzkumného projektu WB Suburbanizace hrozba fungování malých měst. 49
ROLE VEŘEJNÉ SPRÁVY PŘI ŘÍZENÍ PROSTOROVÝCH DOPADŮ SUBURBANIZAČNÍCH PROCESŮ NAŠICH VELKÝCH MĚST
ROLE VEŘEJNÉ SPRÁVY PŘI ŘÍZENÍ PROSTOROVÝCH DOPADŮ SUBURBANIZAČNÍCH PROCESŮ NAŠICH VELKÝCH MĚST Vladimíra Šilhánková Ústav veřejné správy a práva, Fakulta ekonomicko-správní, Univerzita Pardubice Abstrakt:
VíceProstorové struktury měst a jejich ekonomická náročnost
Prostorové struktury měst a jejich ekonomická náročnost Bc. Tereza Malířová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Studentská 84 532 10 Pardubice, Česká republika, Malirova.Tereza@seznam.cz
Více10 Prostorové struktury měst a jejich ekonomická náročnost
10 Prostorové struktury měst a jejich ekonomická náročnost Tereza Malířová Univerzita Pardubice, Fakulta ekonomicko-správní, Studentská 84 532 10 Pardubice, Česká republika, Malirova.Tereza@seznam.cz Title
VícePROSTOROVÉ STRUKTURY MĚST A JEJICH EKONOMICKÁ NÁROČNOST
PROSTOROVÉ STRUKTURY MĚST A JEJICH EKONOMICKÁ NÁROČNOST Bc. Tereza Malířová CÍL PRÁCE Cílem práce je na základě popsaných prostorových struktur vyhodnotit jejich finanční náročnost, v přepočtu na jednoho
Vícedoc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Ing. Petra Štěrbová
XV. mezinárodní kolokvium o regionálních vědách Valtice, 20. 22. června 2012 VYHODNOCENÍ VZTAHU A DOPADŮ ÚZEMNÍCH A STRATEGICKÝCH ROZVOJOVÝCH DOKUMENTŮ doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Ing.
VíceÚZEMNÍ STUDIE ZLIV POD TRATÍ v katastrálním území Zliv u Českých Budějovic
ÚZEMNÍ STUDIE ZLIV POD TRATÍ v katastrálním území Zliv u Českých Budějovic Pořizovatel: UPLAN Zastoupený Ing. Vlastimilem Smítkou Vlastiboř 21 392 01 Soběslav mobil: 773 638 043 e-mail: uplan@uplan.cz
VíceModulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/ Urbanistické styly
Modulární systém dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků JmK v přírodních vědách a informatice CZ.1.07/1.3.10/02.0024 Urbanistické styly Architektonické styly, urbanistické utopie a struktura města
VíceATELIER KOHOUT - TICHÝ
Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. David Tichý Ph.D. hostující konzultant: ing.arch. Irena Fialová Zimní semestr 2009
VíceNĚKTERÉ TENDENCE ZMĚN VE STRUKTUŘE MĚSTA. Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, Csc
NĚKTERÉ TENDENCE ZMĚN VE STRUKTUŘE MĚSTA Doc. Ing. arch. Ivan Vorel, Csc ivan.vorel@fsv.cvut.cz Katedra urbanismu a územního plánování Fakulta stavební ČVUT v Praze 2012 POJMY URBANIZACE SUBURBANIZACE
Vícekterou se vyhlašují závazné části Územního plánu města Brna
VYHLÁŠKA č. 16/1994 kterou se vyhlašují závazné části Územního plánu města Brna ----------------------------------------------------------- Rada města Brna se dne 10. 11. 1994 usnesla vydat podle 16, 24
VíceOBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA
OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA Č. 3/2001 o závazných částech Územního plánu sídelního útvaru Kunžak 1 Zastupitelstvo obce Kunžak na svém zasedání dne 23.8.2001 schválilo v souladu s ustanoveními 84 odst. 2 písm.
VíceDopravní inženýrství
Dopravní inženýrství Přednáška 7 Dopravní obslužnost území Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Vznik měst a jejich rozvoj v souvislosti s rozvojem
VíceEU peníze středním školám digitální učební materiál
EU peníze středním školám digitální učební materiál Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0515 Číslo a název šablony klíčové aktivity: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Tematická oblast,
VíceATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ
Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2007 / 2008 VYPSANÉ
VíceSTRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ
STRATEGICKÉ PLÁNOVÁNÍ A URBANISTICKÝ ROZVOJ II. část Ing. arch. Jan Fibiger, CSc Předseda správní rady Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství I. Územní plánování je právně kodifikovaný systém: poznávání
Více3. Zázemí vybraných evropských měst
3. Zázemí vybraných evropských měst (Ing. Lenka Přívozníková, Ing. Michaela Tlustá) 3.1 Principy vymezování a funkce zeleně ve městech Rychle se rozrůstající města vytvářejí potřebu koncepčně řešit jejich
VícePřipomínky k materiálu Asociace urbanismu a územního plánování
ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Připomínky k materiálu Asociace urbanismu a územního plánování Urbanistická koncepce a kompozice v územním plánu Doporučený obsah textové části územního plánu a způsob vyjádření
VíceSUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9
SUBURBANIZACE (CZ) GEOGRAFIE OBYVATELSTVA A OSÍDLENÍ II/9 SUBURBANIZACE Suburbanizace přesun obyvatel, jejich aktivit a některých funkcí z jádrového města do zázemí Suburbánní rozvoj nesouvisí s odlivem
VíceZMĚNA Č. 11 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚSTA KLADNA NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST A
ZMĚNA Č. 11 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚSTA KLADNA TEXTOVÁ ČÁST A Brno 9 / 2015 Strana 2 POŘIZOVATEL Úřad architektury a územního plánování Magistrát města Kladna Náměstí starosty Pavla 44 272 52
VíceDopravní inženýrství
Dopravní inženýrství Přednáška 5 Mezioblastní dopravní vztahy Doc. Ing. Miloslav Řezáč, Ph.D. Katedra dopravního stavitelství, Fakulta stavební, VŠB-TU Ostrava Vznik měst a jejich rozvoj v souvislosti
VíceDolní kasárna. Obsah prezentace:
urbanistická studie areálu Dolní kasárna veřejné projednání Obsah prezentace: 1. Důvody pro pořízení studie 2. Rozsah studie 3. Etapa I urbanismus 4. Etapa II areál 5. Diskuse Ing. arch. Václav Zůna Ing.
Více9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová
9.1 BYTOVÝ FOND V ČESKU Zuzana Kopecká, Jana Jíchová Strukturu a kvalitu bytového fondu lze považovat za jeden z indikátorů kvality života a rozvoje regionu (Baxa 2010). Charakter a způsob bydlení (např.
Víceurbanistická studie areálu Dolní kasárna veřejné projednání Ing. arch. Václav Zůna Ing. arch. Tomáš Beneš
urbanistická studie areálu Dolní kasárna veřejné projednání Ing. arch. Václav Zůna Ing. arch. Tomáš Beneš Obsah prezentace: 1. Důvody pro pořízení studie 2. Rozsah studie 3. Etapa I urbanismus 4. Etapa
VíceURBANISTICKÁ STRUKTURA
URBANISTICKÁ STRUKTURA Urbanistická struktura města nebo území je tvořena A. Funkční a provozní strukturou B. Sociodemografickou strukturou C. Socioekonomickou strukturou D. Krajinně - ekologickou strukturou
VíceAktuální otázky územního plánování JUDr. Petr Svoboda, Ph.D. Právnická fakulta UK
Aktuální otázky územního plánování 9.7.2018 JUDr. Petr Svoboda, Ph.D. Právnická fakulta UK Územní plánování reguluje umísťování staveb z hlediska harmonického využití území v souladu s veřejnými zájmy
VíceÚzemní plánování ve městě Plzni s využitím GIS. FEK ZČU v Plzni, Katedra geografie
Územní plánování ve městě Plzni s využitím GIS Územní plánování Cílem (územního plánování) je vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, vyvážené podmínky pro životní prostředí, hospodářský
VíceM Ě S T O Č E L Á K O V I C E
M Ě S T O Č E L Á K O V I C E VYHLÁŠKA č. 22/94 O ZÁVAZNÝCH ČÁSTECH ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU MĚSTA ČELÁKOVICE Městské zastupitelstvo v Čelákovicích se usneslo dne 19. 09. 1994 vydat podle l6 zákona
VícePerspektivy území III: veřejné prostory a prostranství. Internetová publikace Principy a pravidla územního plánování
ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Ing. arch. Naděžda Rozmanová Konference Perspektivy území III: veřejné prostory a prostranství Brno 13. 5. 2015 Internetová publikace Principy a pravidla územního plánování Kdo je
VíceM a g i s t r á t m ě s t a B r n a. V Y H L Á Š K A č. 16/2000. o závazných částech Regulačního plánu Technologického parku Brno
M a g i s t r á t m ě s t a B r n a V Y H L Á Š K A č. 16/2000 o závazných částech Regulačního plánu Technologického parku Brno Rada města Brna se na své R3/086 schůzi konané dne 12. 10. 2000 usnesla vydat
VíceZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČISTĚVES
ODBOR HLAVNÍHO ARCHITEKTA ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ČISTĚVES za období 2013 2017 Návrh Návrh zprávy o uplatňování územního plánu Čistěves dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním
VíceZMĚNA č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE STRUHAŘOV. Objednatel : Obec Struhařov, Struhařov 75, Benešov
ZMĚNA č. 4 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE STRUHAŘOV Objednatel : Obec Struhařov, Struhařov 75, 256 01 Benešov Pořizovatel : Obecní úřad Struhařov, Struhařov 75, 256 01 Benešov zastoupení : starosta obce Ing. Libor
VíceKadaň ztracené předměstí Atelier Jana Šépky a Mirky Tůmové, ČVUT FA letní semestr 2012 / 2013
Kadaň ztracené předměstí Atelier Jana Šépky a Mirky Tůmové, ČVUT FA letní semestr 2012 / 2013 Atelier Jana Šépky a Mirky Tůmové vedoucí atelieru Ing. akad. arch. Jan Šépka Ing. arch. Mirka Tůmová Internet:
VíceNejdek ÚP 2014 - projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová
Nejdek ÚP 2014 - projednávaný územní plán ing. arch. Vlasta Poláčková a ing. arch. Zuzana Hrochová Vize rozvoje města Město v srdci přírody, ze kterého není třeba odjíždět, které poskytuje dobré podmínky
VíceVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice
POJMY URBANISMUS A ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ, VÝVOJ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích Institute of Technology And Business In České Budějovice Tento učební materiál vznikl
VíceObnova malých a středních měst na Jižní Moravě a v Dolním Rakousku
Obnova malých a středních měst na Jižní Moravě a v Dolním Rakousku Ing. arch. Václav Navrátil Školitel: doc. Ing. arch. Karel Havliš Ústav navrhování V., FA VUT Brno Recenzent: Ing. arch. Jan Sedláček
VíceInstitut plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Jak se plánovala Praha?
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy Jak se plánovala Praha? Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR Praha) je hlavním koncepčním pracovištěm v oblasti urbanismu, architektury
VíceZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MÁSLOJEDY
ODBOR HLAVNÍHO ARCHITEKTA ZPRÁVA O UPLATŇOVÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU MÁSLOJEDY za období 2010 2014 dle ustanovení 55 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění
VíceKOMENTÁŘ OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU A. ÚZEMNÍ PLÁN B. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A. ÚZEMNÍ PLÁN
OBSAH DOKUMENTACE ÚZEMNÍHO PLÁNU KOMENTÁŘ A. ÚZEMNÍ PLÁN B. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU A. ÚZEMNÍ PLÁN A. 1. Textová část A. 1. 1. Vymezení zastavěného území - datum, ke kterému bylo vymezeno zastavěné území
VíceZimní semestr 2008 / 2009. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM - COHOUSING 4.
Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Zimní semestr 2008 / 2009 kód
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Svépravice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 515 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 120 Hustota obyvatel:
VíceVeřejná prostranství a legislativa
ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE Brno, listopad 2014 Ing. arch. Naděžda Rozmanová Konference MĚSTO POD POKLIČKOU Metodiky a nástroje pro systémový přístup k veřejným prostranstvím Brno 9. 12. 2014 Veřejná prostranství
VícePlnění Politiky architektury a stavební kultury ČR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Ing. arch. Josef Morkus, Ph.D.
Plnění Politiky architektury a stavební kultury ČR MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR Ing. arch. Josef Morkus, Ph.D. Základní informace Hlavním cílem je přispět ke zvýšení kvality prostředí vytvářeného
VíceJaromír Repík. Urbanistický ateliér Zlín, s.r.o. Ing. arch. J. Ludík. Třída Tomáše Bati Zlín
Pořizovatel návrhu Změny č. 6B: Určený zastupitel: Městský úřad Kyjov Odbor životního prostředí a územního plánování Masarykovo nám. 1 697 01 Kyjov Jaromír Repík Projektant návrhu Změny č. 6b: Urbanistický
VíceSystém prostorového (územního) plánování v Nizozemí
Systém prostorového (územního) plánování v Nizozemí Doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. Nizozemský systém prostorového (územního) plánování vychází z celkové organizace veřejné správy, která je
Více9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká
9.1 KVALITA BYTOVÉHO FONDU V PRAZE Zuzana Kopecká Kvalita bytového fondu je ukazatelem, který vypovídá jak o samotné kvalitě bydlení (fyzická stránka), tak o způsobu či stylu bydlení obyvatelstva (sociální
VíceZadání Územní studie US 11 Rozšíření obytného souboru Špičák Město Česká Lípa
Zadání Územní studie US 11 Rozšíření obytného souboru Špičák Město Česká Lípa Pořizovatel: Městský úřad Česká Lípa, stavební úřad, úřad územního plánování, náměstí T.G. Masaryka 1, 470 35 Česká Lípa, vyřizuje
VíceO B E C J E N I Š O V I C E. Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U N Á V R H Z M Ě N A č
O B E C J E N I Š O V I C E Ú Z E M N Í P L Á N S Í D E L N Í H O Ú T V A R U N Á V R H Z M Ě N A č. 3 2 0 0 8 Územní plán sídelního útvaru Jenišovice 1 Seznam příloh Grafické přílohy jsou z důvodu přehlednosti
Vícei d e n t i f i k a č n í ú d a j e
i d e n t i f i k a č n í ú d a j e název O B Y T N Ý S O U B O R N A V A C K O V Ě Z Ó N A A 3 / 9. E T A P A prověření hmoty objektu E v kontextu okolní zástavby ve smyslu 26 PSP místo ulice Olgy Havlové,
VíceLetní semestr 2007 / 2008. kód pro zápis do KOS: 106 VYPSANÉ ATELIÉRY: 1. URBANISMUS 2. SOUBOR STAVEB 3. BYTOVÝ DŮM 4.
Ústav urbanismu č. 519 Vedoucí ústavu: ing. arch. Jan Jehlík ATELIER KOHOUT - JIRAN - TICHÝ Ing. arch. Michal Kohout, ing. arch. Zdeněk Jiran, ing. arch. David Tichý Ph.D. Letní semestr 2007 / 2008 kód
Více2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel
2.1 Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel 1921 2011 Jako první podklad pro vytvoření prognózy využíváme dlouhodobý vývoj počtu obyvatel obcí suburbánní zóny Prahy. Vymezení suburbánní zóny bylo provedeno s ohledem
VícePrůvodní zpráva. No space ztracená místa uvnitř Brna. architektonicko urbanistická studie. diplomní projekt
Průvodní zpráva No space ztracená místa uvnitř Brna architektonicko urbanistická studie diplomní projekt Anotace Diplomní práce se zaměřuje na uvedení do problematiky proluk v soudobém městě. V úvodu práce
VíceVývoj sídel a urbanizace. Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz
Vývoj sídel a urbanizace Centre for Analysis of Regional Systems cenars.upol.cz Urbanizace a průmyslová revoluce míra urbanizace: podíl městského obyvatelstva počátky spojeny s průmyslovou revolucí (ale
VíceNabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení. RNDr.
Nabídka zastavitelných ploch pro bydlení v územních plánech obcí vliv na disparity ve fyzické dostupnosti bydlení RNDr. Milan Polednik Výchozí teze: Systém územního plánování ovlivňuje dlouhodobě nabídku
VíceCENTRUM DOPRAVNÍHO VÝZKUMU Dopravní plány a udržitelný rozvoj ve městech m ČR Radomíra PLÍŠ ÍŠKOVÁ Centrum dopravního výzkumu, v.v.i Neudržiteln itelné plánov nování Předpoklad lineárn rního vývoje dopravy
VícePOLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV
POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE ÚZEMNÍ PLÁNOVÁNÍ NA ÚROVNI ÚZEMNÍCH SAMOSPRÁV ZÁKLADNÍ ÚROVNĚ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ ÚZEMNÍ AGENDA EU Národní úroveň Politika územního rozvoje (MMR, vykonává státní dozor ve věcech
VíceOBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA
STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA č. 9/2006 kterou se mění obecně závazná vyhláška č. 4/2001 a kterou se vyhlašuje závazná část změny č. 1 regulačního plánu Suché Vrbné - V Hluboké
VíceÚzemní studie Jamné nad Orlicí IIB Pod Jamenskou a.s
Územní studie Jamné nad Orlicí IIB Pod Jamenskou a.s. 2 0 1 0 1 Územní studie Jamné nad Orlicí II řeší problematiku požadovanou v kapitole 2B územního plánu pro zástavbové skupiny zastavitelných ploch:
VíceZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE
ZMĚNY KO2, KO3, KO4, KO5 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE KOTVRDOVICE (VERZE PRO SPOLEČNÉ JEDNÁNÍ) obsah změn Ko2, Ko3, Ko4, Ko5 Ko2: Bydlení na východním okraji obce změna funkčního využití pozemku parc. č. 1338 v
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Nová Buková Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 516 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 93 Hustota obyvatel: 18 obyv/km
VíceÚZEMNÍ STUDIE VRACOV NÁM. MÍRU JIŽNÍ ČÁST
ÚZEMNÍ STUDIE VRACOV NÁM. MÍRU JIŽNÍ ČÁST ZÁKLADNÍ ÚDAJE název: katastrální území: zadavatel: pořizovatel: zpracovatel: Územní studie Vracov nám. Míru jižní část Vracov Město Vracov, náměstí Míru 202,
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad, dotazník obce) Název obce: Útěchovice Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 624 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 66 Hustota obyvatel:
VíceÚZEMNÍ STUDIE SEZEMICE LOKALITA Z2
ÚZEMNÍ STUDIE SEZEMICE LOKALITA Z2 A. TEXTOVÁ ČÁST Obsah textové části: A1. ÚVOD 1.1. Základní údaje, zadání úkolu 1.2. Vazby na územně plánovací dokumentaci 1.3. Použité podklady 1.4. Vymezení řešeného
VícePTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod
PTICE ÚZEMNÍ STUDIE Lokalita Jihovýchod Zpracovatel : Ing. arch. Milič Maryška, Letohradská 3/369, 170 00 Praha 7 datum : leden 2015 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Název akce : Zpracovatel : PTICE - ÚZEMNÍ STUDIE
VíceMĚSTO BENÁTKY NAD JIZEROU
MĚSTO BENÁTKY NAD JIZEROU Obecně závazná vyhláška města Benátky nad Jizerou o závazných částech územního plánu sídelního útvaru Benátky nad Jizerou Vyhláška č. 5/1998 Na základě usnesení č. 32/98 ze dne
VíceP Í S T I N A. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.
P Í S T I N A ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 1 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 duchacek@usbrno.cz
VíceUrbanismus 1. Římalová Eliška Doubravský Marek
Urbanismus 1 Římalová Eliška Doubravský Marek 26.4.2011 Josefov, Malá Strana, Letná Alšovo Nábřeží Katastr: Staré Město Číslo mapového listu: Zadaná lokalita Centrum Prahy- severovýchodní část Části čtvrtí:
VíceTEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU LUČINA A.
TEXTOVÁ ČÁST ZMĚNY Č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU LUČINA A. Vymezení zastavěného území B. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot C. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch,
VíceI. Změna územního plánu
I. Změna územního plánu A. TEXTOVÁ ČÁST I. Změna územního plánu... 3 I.1 Vymezení zastavěného území... 3 I.2 Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot... 3 I.2.1 Koncepce rozvoje území
Více2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova
2. Charakteristika navržených variant vymezení venkova Pro účely této publikace bylo zvoleno osm způsobů vymezení venkovského u, přičemž je na čtenáři, aby posoudil, která z těchto variant mu nejvíce vyhovuje.
VíceVzdělávací program: Moderní město II. Jak vytvořit dobré místo k životu. Kurz o urbanismu, územním plánování a udržitelném rozvoji měst
Vzdělávací program: Moderní město II. Jak vytvořit dobré místo k životu Kurz o urbanismu, územním plánování a udržitelném rozvoji měst Základní informace Během šesti odborných seminářů budou probrána témata
VíceVzdělávací program: Moderní město III. Jak vytvořit dobré místo k životu Kurz o urbanismu, územním plánování a udržitelném rozvoji měst říjen 2019
Vzdělávací program: Moderní město III. Jak vytvořit dobré místo k životu Kurz o urbanismu, územním plánování a udržitelném rozvoji měst říjen 2019 březen 2020 Ústí nad Labem Vzdělávací program: Moderní
VíceMagistrát hlavního města Prahy Odbor územního plánu Jungmannova 35/ Praha 1. V Praze dne 10. ledna 2011
Magistrát hlavního města Prahy Odbor územního plánu Jungmannova 35/29 111 21 Praha 1 V Praze dne ledna 2011 Námitka občanů Prahy podaná zmocněným zástupcem veřejnosti ve věci řízení o vydání celoměstsky
VíceNÁVOD PRO STANOVENÍ OBJEMU STAVBY VE STABILIZOVANÉM ÚZEMÍ
NÁVOD PRO STANOVENÍ OBJEMU STAVBY VE STABILIZOVANÉM ÚZEMÍ Návrh kapacity nové stavby ve stabilizovaném území vypracovaný dle Pravidel pro posuzování investorských záměrů v rezidenčních vilových čtvrtích
VíceCo nám přinesl projekt QUEST?
Co nám přinesl projekt QUEST? Opava Pardubice, 17. září Opava historie a současnost Opava cca 60-ti tisícové město v Moravskoslezském kraji na řece Opavě První zmínky o městě pocházejí z r. 1224, postupně
VíceZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY
ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV OPATŘENÍ OBECNÉ POVAHY ZMĚNA Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV ČERVEN 2018 2 OBJEDNATEL: MĚSTO BRANDÝS NAD LABEM STARÁ BOLESLAV
VíceR O H A T E C. ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 3. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.
R O H A T E C ÚZEMNÍ PLÁN OBCE ZMĚNA č. 3 ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: ciznerova@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8 muskova@usbrno.cz
VíceAnalýza indikátorů možného rozvoje venkova
Evropský model země dělství a jeho aplikace v podmínkách českého agrárního venkova Ing. arch. Iveta Merunková merunkova@gmail.com ČZU Praha Analýza indikátorů možného rozvoje venkova Vymezení venkovského
VíceP Í S T I N A. ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE. ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o.
P Í S T I N A ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY č. 1 ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE ZHOTOVITEL: URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. URBANISTICKÉ STŘEDISKO BRNO, spol. s r.o. e-mail: mackerle@usbrno.cz 602 00 Brno, Příkop 8
VíceVeřejné prostory a zeleň v suburbiích
Veřejné prostory a zeleň v suburbiích Ing. Julie Křeháčková Školitel: Doc. Ing. arch. Maxmilián Wittmann, Ph.D. Ústav teorie FA VUT Brno Motto: Stále větší část každodenního života lidí se odehrává v soukromé
VíceMĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE. č. 07/97
MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE VYHLÁŠKA č. 07/97 OMEZENÝ REŽIM PLATNOSTI DOSAVADNÍCH REGULAČNÍCH PLÁNŮ o závazných částech Územního plánu zóny v části katastrálního území České Budějovice 3 Nemanice - "U Čertíka"
VíceNĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ
NĚKOLIK POZNÁMEK K SOUČASNÉ SUBURBÁNNÍ VÝSTAVBĚ Jana Temelová, Martin Ouředníček Suburbanizace znamená rozšiřování městské zástavby, stěhování městského obyvatelstva a dalších aktivit z jader měst do jejich
VíceVYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta architektury Ústav teorie
VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ Fakulta architektury Ústav teorie doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D. URBANIZAČNÍ PROCESY SOUČASNÉHO MĚSTA THE URBANIZATION PROCESSES IN CONTEMPOTARY CITY TEZE PŘEDNÁŠKY
VíceZ A D Á N Í. zmìny è. 2. územního plánu sídelního útvaru
Z A D Á N Í zmìny è. 2 územního plánu sídelního útvaru ÚHOLIÈKY zpracované přiměřeně podle 47 stavebního zákona č. 183/2006 Sb. v platném znění a 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech,
VíceDPS Betlímek, Uhříněves
PROJEKTANT / ARCHITECT INVESTOR / CLIENT PROJEKT / PROJECT DATUM / DATE STUPEŇ / PART VÝKRES / DRAWING MĚŘÍTKO / SC. Č.VÝKRESU / DR. No 01/2017 objemová studie titulní list AUTOR / SPOLUPRÁCE, objemová
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Základní informace (Zdroj: Český statistický úřad) Název obce: Moraveč Počet částí obce: 1 Počet katastrálních území: 1 Výměra obce: 901 ha Počet obyvatel k 1.1.2010: 212 Hustota obyvatel: 24 obyv/km 2
VíceBEZPEČNOST V REGIONECH 2017
si Vás dovoluje pozvat na III. mezinárodní vědeckou konferenci BEZPEČNOST V REGIONECH 2017 která se uskuteční dne 31. října 2017 pod záštitou prof. RNDr. Reného WOKOUNA, CSc. Rektora Vysoké školy regionálního
VíceN Á V R H SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY
N Á V R H ZMĚNY Č. 3 ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO ÚTVARU ODOLENY VODY pro společné jednání dle zákona č.183/2006 Sb. pořizovatel: M Ú O d o l e n a V o d a ČERVEN 2011-1 - OBJEDNATEL: Město Odolena Voda zastoupené
Vícecenová nabídka územní studie (aktualizace) med : pavlík architekti Přednádraží Pardubice 1 (6) : 1/6/2015
: cenová nabídka Přednádraží Pardubice územní studie (aktualizace) 1 (6) : 1/6/2015 Přehled výkonových fází obsažených v nabídce Stanovení rozsahu výkonových fází vychází ze Standardu výkonů, dokumentace
VíceAnalýza bytových developerských projektů (2017)
Analýza bytových developerských projektů (2017) -------------------------------- -------------------------------- Sekce strategií a politik -------------------------------- ÚZEMNÍ ANALÝZA AKTUÁLNÍCH DEVELOPERSKÝCH
VíceAplikace vybraných ustanovení SZ a prováděcí vyhlášky při tvorbě regulačních podmínek v územním plánu
Aplikace vybraných ustanovení SZ a prováděcí vyhlášky při tvorbě regulačních podmínek v územním plánu Porada pracovníků měst a obcí Královéhradeckého kraje vykonávajících agendu na úseku územního plánování
VíceZákladní informace (Zdroj: Český statistický úřad)
Rozbor udržitelného rozvoje území obce Zhořec zpracovaný v souladu s ustanoveními zákona č. 183/2006 Sb. a vyhlášky č. 500/2006 Sb. jako součást územně analytických podkladů obce s rozšířenou působností
Víceaktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR
aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické dostupnosti bydlení v ČR 1 aktivita A0705 Metodická a faktografická příprava řešení regionálních disparit ve fyzické
VíceII ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU
Územní plán sídelního útvaru Prostějov VIII. změna II ODŮVODNĚNÍ ZMĚNY ÚZEMNÍHO PLÁNU KNESL+KYNČL s.r.o. architektonický ateliér Šumavská 416/15 602 00 Brno květen 2012 VIII. ZMĚNA ÚZEMNÍHO PLÁNU SÍDELNÍHO
VíceČlenění území lokality
Členění území lokality Předkládaný podklad pro členění území vznikl v Kanceláři metropolitního plánu a je prvním uceleným názorem na definování pražských lokalit. Podklad vznikl jako syntéza dvanácti názorů
VíceFAKULTA ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ 2014-2015 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE OBYTNÝ SOUBOR V KOMÍNĚ
FAKULTA ARCHITEKTURY VUT V BRNĚ 2014-2015 BAKALÁŘSKÁ PRÁCE OBYTNÝ SOUBOR V KOMÍNĚ Průvodní zpráva Urbanistické řešení: Městská část Brno Komín, v níž se řešený pozemek nachází, leží na východním okraji
Vícepozemky parc.č. 338/1, 352, 354 k.ú. Přišimasy
Identifikační údaje Místo: Pořizovatel: pozemky parc.č. 338/1, 352, 354 k.ú. Přišimasy Obecní úřad Přišimasy, (na základě spolupráce s osobou splňující kvalifikační předpoklady pro výkon územně plánovací
VíceMAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM
MAGISTRÁT MĚSTA ÚSTÍ NAD LABEM VELKÁ HRADEBNÍ 8 401 00 ÚSTÍ NAD LABEM Příloha č. 2 Odbor rozvoje města Vyřizuje: Mgr. Adamčík / tel.:475271624 ZADÁNÍ ÚZEMNÍ STUDIE Územní studie Nová Ves Z19-3, Z19-106
VíceI D E N T I F I K A Č N Í Ú D A J E. název B Y T O V Ý D Ů M " S T Ř E L N I Č N Á "
I D E N T I F I K A Č N Í Ú D A J E název B Y T O V Ý D Ů M " S T Ř E L N I Č N Á " místo ul. Střelničná, Praha 8 Kobylisy (parc.č. 2446, 2636, 2467, k.ú. Kobylisy) stupeň územní studie investor CPI Reality,
VíceNámitka zástupce veřejnosti ke konceptu územního plánu města Brna
Námitka zástupce veřejnosti ke konceptu územního plánu města Brna Magistrát města Brna Odbor územního plánování a rozvoje Kounicova 67 601 67 Brno V Brně dne 9. března 2011 Obsahuje 6 A4 textu + grafickou
VíceBalanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě
Balanced scorecard (BSC) jako strategický nástroj řízení UR v samosprávě Ing. Radomír Zimek Vedoucí odboru strategického rozvoje města Vsetín Podpořeno grantem z Norska prostřednictvím Norského finančního
Více