Vytvořil: Dodavatel: DIREKTA GROUP s.r.o., Zenklova 2, Praha 8. Autor textu: doc. Ing. Michael Kroh, CSc. Datum finální verze: 9.6.

Transkript

1 Studie č. 8 : Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiřování závaznosti KSVS a její dodržování v odvětví stavebnictví 2. ze tří opakovaných odborných posudků Vytvořeno pro: Projekt reg.č.: CZ.1.04/1.1.01/ Název projektu: Posilování bipartitního dialogu v odvětvích Objednatel: Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR Sídlo objednatele: Václavské nám. 21, Praha 1 Vytvořil: Dodavatel: DIREKTA GROUP s.r.o., Zenklova 2, Praha 8. Autor textu: doc. Ing. Michael Kroh, CSc. Datum finální verze: , Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, Praha 1, Václavské náměstí 21.

2 Obsah: 1. Vyhodnocení workshopů a zahraničních cest 3 2. Nová KSVS hlavní změny 7 3. Jak se nová KSVS promítne do oblastí, kterých se týká předložený projekt 9 4. Doporučení pro další postup při realizaci projektu 10 Přílohy: - Beilage zum Kollektivvertrag für Bauhilfsgewerbe 6 listů - Informace - Vysílání Pracovníků do Německa 9 listů - Information - Entsendung nach Deutschland 9 listů - KV - Abschluss Bau BGH Rakousko 4 listy - Lohntafel Bau - BGH Rakousko 1 list 2

3 Studie: Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiřování závaznosti KSVS a její dodržování v odvětví stavebnictví (2. ze tří opakovaných odborných posudků) 1. Vyhodnocení workshopů a zahraničních cest: Tento druhý odborný posudek byl zpracován po uzavření KSVS na další období ( ). Jeho cílem je kriticky posoudit a zhodnotit výsledky realizace projektu od doby zpracování prvního odborného posudku (leden 2011). V mezidobí od zpracování prvního posudku proběhla v rámci realizace projektu celá řada akcí: 1) společné Workshopy SPS v ČR a OS Stavba ČR Praha Praha Praha Praha 2) Workshopy - pouze SPS v ČR Liberec Pardubice Hluboká n/vltavou Jihlava 3) Workshopy - pouze OS Stavba ČR Praha Brno Olomouc Ostrava Plzeň České Budějovice Hradec Králové 4) Návštěva zástupců OS Stavba ČR, SPS v ČR v SRN ( ) Setkání s představiteli Bau Sachsen, IGBAU, Sächsischer Baugewerbeverband e.v. 5) Uzavření KSVS na období Vznikl nový text smlouvy, který obsahuje některá nová ustanovení, která budou rozebrána v dalším textu. Významné byly nejen společné workshopy SPS v ČR a OS Stavba ČR, které byly věnovány prodiskutování nejvýznamnějších bodů budoucí smlouvy, ale i samostatné regionální akce partnerů sociálního dialogu. Na těchto akcích výrazně dominovalo pozitivní hodnocení výsledků spolupráce zaměstnavatelů a zaměstnanců v rámci bipartitního dialogu. Potvrdily se zde závěry z prvního odborného posudku i z dalších studií v rámci tohoto projektu. 3

4 Korektní přístup obou stran zabezpečil sociální smír v odvětví po celou dobu platnosti předchozí KSVS. Sporné otázky byly řešeny jednáním. Obě strany trápila nekalá konkurence ze strany nepoctivých agentur, v důsledku krize i přísnějším kontrolám ze strany Inspekce práce se však jejich negativní dopad v posledním období značně snížil. Přesto byl text KSVS pro další období upraven tak, aby využívání nelegální a nehlášené práce bylo minimalizováno. Všechny workshopy měly podobnou strukturu programu, skládající se ze čtyř bodů: a) Představení projektu Posilování bipartitního dialogu v odvětvích (Bi-Di) b) Prezentace Dopadové studie na téma Posílení kolektivního vyjednávání, rozšiřování závaznosti KSVS stupně a její dodržování v odvětví stavebnictví c) Konfrontování výsledků Dopadové studie d) Návrh východisek a řešení problémů na dané téma. Pro dané téma jsou důležité zejména body c a d. Účastníci workshopů SPS v ČR porovnávali obsah případové studie s praktickými příklady. Posuzovali reálné a modelové podmínky kolektivního vyjednávání. Velkou pozornost věnovali organizacím, kde nejsou odborové organizace. Jedná se zejména o malé a střední organizace, kterých je v SPS v ČR většina. Během diskuse bylo konstatováno, že rozbor v dopadové studii postihuje celkem správně reálnou situaci v této oblasti. Z vyjádření účastníků vyplynulo, že zhruba polovina členů SPS v ČR má ve svých firmách odborovou organizaci. Všeobecně bylo konstatováno, že s vlastními odborovými organizacemi firmy nalézají zaměstnavatelé celkem snadno vzájemnou shodu a nedochází k zásadním názorovým střetům. Nečiní zásadní problém dodržovat ustanovení přijatých KSVS. Někteří účastníci workshopů ale upozorňovali na fakt, že pokud by pokračovala současná nedobrá situace v zakázkové náplni a to především politikou vlády, která staví úspory z velké části na omezování investic, může nastat situace, že sociální smír ve firmách bude narušen. Účastníci jednoho z workshopů SPS v ČR doporučili, aby se následné společné workshopy a konference s odborovou organizací věnovaly výše uvedenému problému uplatňování ustanovení kolektivní smlouvy v organizacích bez odborů. Požadovali, aby prostřednictvím svazových orgánů bylo působeno na vládu i regiony ve smyslu posílení investiční činnosti. Podnikatelé ale zdůrazňovali, že nejde dále připouštět při jednáních tripartity zásadní ústupky v položkách dopadajících na hospodaření firem, aniž by byla s plnou vážností promítána do kalkulací skutečná aktuální situace v ekonomice státu a regionů. Všeobecná shoda je, že KSVS je nutná, pomáhá k vytvoření lepších podmínek v PKS a má příznivý vliv na sociální prostředí. Diskutující navrhovali rozšířit ustanovení se závazným charakterem které budou přeneseny do PKS. Vyskytly se i názory, že situace na trhu se bude i nadále přiostřovat, krize potrvá, a že je nutné se připravit na období bez kolektivní smlouvy. To by byla ovšem ta nejčernější varianta, kterou si prakticky nikdo nepřeje. 4

5 V konstruktivním duchu se nesly i workshopy pořádané OS Stavba ČR. Mezi hlavními závěry z těchto akcí nechybí konstatování pozitivního vlivu rozšiřování KSVS, dodržování ustanovení KSVS u zaměstnavatelů v podnicích s odborovou organizací jsou dobré zkušenosti, u ostatních vyjádřeny pochybnosti, ale nejsou konkrétní poznatky. Diskutující konstatovali pozitivní vliv rozšiřování závaznosti KSVS, které má podstatný vliv na nastavení obecného standardu pracovních podmínek ve stavebnictví. I přes konstatování přínosu existence kolektivní smlouvy vyššího stupně a rozšiřování její závaznosti v diskuzi zaznělo, že se někteří zaměstnavatelé snaží ze závaznosti některých ustanovení vymanit. Byla zdůrazněna nezastupitelná role odborových organizací. Některé připomínky se týkaly vnitřní situace v OS Stavba ČR především šlo o zvýšení informovanosti o plnění KSVS, požadavky na stálou aktualizaci informačních kanálů (web. OS Stavba ČR, hromadná pošta apod.). Povědomí řadových zaměstnanců, a to ať již odborově organizovaných či nikoliv, o existenci a obsahu KSVS je obecně velmi nízká. Dle diskutujících zde se informovanost sice zlepšuje, ale velmi pomalu. Požadavky se týkaly také zvýšení informovanosti o zahraničních zkušenostech (SRN, Rakousko), včetně koordinace kolektivního vyjednávání. Zazněl i požadavek na vytvoření speciálního informačního zdroje pro zahraniční informace. Informace o zkušenostech v SRN považovali diskutující za přínos pro další činnost v oblasti sociálního dialogu. Diskutující se však v převážné většině domnívají, že úrovně západních zemí EU v dohledné době nedosáhneme. Další doporučení se týkaly spolupráce se státní inspekcí práce a se Státním báňským úřadem s cílem prosazovat provádění kontrol dodržování ustanovení KSVS. Zazněl i názor, že garantem dodržování ustanovení KSVS u členských subjektů (OS Stavba ČR i SPS v ČR) by měli být především představitelé těchto sdružení. Workshopy potvrdily závěry dopadových studií a odborného posudku i v tom, že nejlepším prostředkem udržení dlouhodobé konkurenceschopnosti je spolupráce sociálních partnerů a sociální smír. Proto s ojedinělými hlasy v rámci SPS v ČR vyzývající k přípravě na období střetů a vypovězení KSVS nelze souhlasit. Pokud by se měly stát v rámci SPS v ČR rozhodujícími, nebylo by to dobré pro celé odvětví. SPS by se také měl pokusit zlepšit informovanost podnikatelů o smyslu a ustanoveních KSVS, zejména u těch, kde neexistuje odborová organizace. O totéž by se měl pokusit OS Stavba ČR směrem k zaměstnancům. Zde existují velké rezervy, na které poukazovali diskutující z podniků. I přes velké rozdíly v legislativě i v hospodářské situaci by se měla větší pozornost věnovat zahraničním zkušenostem. V této souvislosti byl ve dnech uskutečněn výjezd a setkání zástupců OS Stavba ČR, SPS v ČR se zástupci BFW Bau Sachsen (SRN) IGBAU(SRN) a Sächsischer Baugewerbeverband e.v. (SRN), které bylo věnováno problematice posílení kolektivního vyjednávání, rozšiřování závaznosti KSVS a její dodržování v odvětví stavebnictví. Zahraniční partneři byli seznámeni s projektem, byla jim poskytnuta informace o hlavních závěrech dopadové studie posílení kolektivního vyjednávání, rozšiřování závaznosti KSVS a její dodržování v odvětví 5

6 stavebnictví, včetně podrobné informace o situaci v ČR. Byla podána informace o druzích kolektivních smluv a krátce zmíněny zkušenosti z České republiky. V následné rozsáhlé diskusi proběhla výměna zkušeností v projednávané otázce a nastíněny možnosti řešení. Diskuse se mimo jiné týkala: postupu při vyjednávání na úrovni spolkových zemí účastníků kolektivního vyjednávání v odvětví stavebnictví v SRN doby platnosti kolektivních smluv vazby kolektivní smlouvy pro odvětví a v podnicích výjimek z dohodnutých podmínek (beton) zaručených mezd v jednotlivých spolkových zemích (západ - východ) dalších bonusů dovolená, vzdělávání problematiky drobných a malých podnikatelů ve stavebnictví a jejich vazby na kolektivní smlouvy pokusu o samostatné kolektivní vyjednávání v Sasku, který se nezdařil obavy z nástupu pracovních sil z nových členských zemích EU po uvolnění přechodného období kolektivního vyjednávání, kterého se zúčastní zástupci z jednotlivých spolkových zemí včetně zástupců ze svazů velkého a i malého stavebnictví problémů s prosazováním a dodržováním kolektivních smluv problematiky příplatků zákon, respektive kolektivní smlouvy minimální mzdové tarify rozdílné výše minimálních tarifů (západ východ) limitů práce přesčas a délky směn. Německá strana předala kompletní znění kolektivní smlouvy pro odvětví stavebnictví v SRN a kladně ohodnotila výběr témat v rámci celého projektu, včetně aktuálnosti projednávaného tématu posílení kolektivního vyjednávání, rozšiřování závaznosti KSVS a její dodržování v odvětví stavebnictví. Z diskuse vyplynula i řada doporučení pro další pokračování dialogu a aktivit v rámci projektu: sbližování podmínek pracovního poměru v rámci EU pravidelná vzájemná informovanost působení na legislativní prostředí častější kontrola státních orgánů na dodržování dohodnutých závazků. Zajímavé jsou i podklady získané od partnerského odborového svazu z Rakouska, z nichž některé jsou v příloze tohoto dokumentu. Jejich význam vzrůstá s tím, že od 1.5. je našim pracovníkům otevřen pracovní trh v SRN a v Rakousku. Když si uvědomíme, že hodinová minimální mzdový tarif českého pracovníka ve stavebnictví (i ten vyšší dohodnutá v KSVS) je nižší než mzda rakouského učně, je to důvod k velkému zamyšlení, jak se evropský pracovní trh bude dále vyvíjet. Určitě je to téma na konferenci či workshop, ať již v rámci tohoto projektu nebo nějakého budoucího. Je také ale důvod k zamyšlení nad úrovní našich zaměstnanců v odvětví stavebnictví. O špinavé, otrhané a s roztrhanými montérkami pracující stavební dělníky nebude v sousedních zemích zájem ani za minimum mzdy. Nezaručují totiž potřebnou kvalitu. A takových vidím na blízkých stavbách nemálo. Zejména u menších firem se na vzhled, ochranné pomůcky či bezpečnost práce moc nehledí. 6

7 2. Nová KSVS hlavní změny: Dne byla uzavřena Kolektivní smlouva vyššího stupně na roky mezi OS Stavba ČR a OS DOSIA na straně jedné a SPS v ČR na straně druhé. Smlouva byla uzavřena na období od do , s výjimkou části F. Mzdy, náhrady mzdy, ostatní náhrady a odměňování, která byla uzavřena jako obvykle na 1 rok, v daném případě na období od do Svaz podnikatelů ve stavebnictví zaslal KSVS k uložení na MPSV do 15 dnů od jejího podepsání a v první polovině května t.r. byl podán společný návrh smluvních stran na rozšíření závaznosti KSVS na MPSV. Nová KSVS svojí koncepcí vychází ze znění předcházející KSVS, která se mezi smluvními partnery v praxi několika období již osvědčila. Totéž lze konstatovat při aplikaci v praxi podnikové, neboť KSVS je ve většině případů vlastně základem pro tvorbu a vyjednávání podnikových kolektivních smluv a má tak nezastupitelný význam v celém procesu kolektivního vyjednávání v odvětví. K návrhu KSVS, který doručila smluvní strana OS Stavba ČR dne do sídla SPS v ČR, předložil SPS v ČR celkem 23 připomínek, které byly postupně projednávány při jednání vyjednávacích týmů obou smluvních stran. Na některých sporných článcích se smluvní strany posléze dohodly formou upřesnění textu či přijetím návrhu jedné ze stran a došlo tak k postupnému odstraňování jednotlivých rozporů. Jako příklad projednávaných konkrétních témat lze uvést zařazování zaměstnanců do příslušného tarifního stupně podle Katalogu prací podle povolání a stupňů REVA/OLIVA, 1996, resp. podle Sborníku pracovních činností ve stavebnictví, MP ČR 1992, dále upřesnění textů článků KSVS ohledně provádění srážek odborových příspěvků ze mzdy zaměstnanců či odměny k životním a pracovním výročím. Smluvní straně odborů se nepodařilo prosadit do KSVS zejména následující návrhy : Zaměstnancům přísluší účasti na školení pořádaném odborovou organizací pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku v rozsahu 10 kalendářních dnů (v KSVS je 5 dnů podle 203 odst.2 písm.c ZP). Výměra dovolené činí 5 týdnů v kalendářním roce (v KSVS jsou 4 týdny podle 213 odst.1 ZP). Navrhovaná úroveň zvýšení minimálních mzdových tarifů byla 3,7 %, SPS v ČR však navrhoval zachování stávajících tarifů, kompromisním řešením bylo sjednáno zvýšení lineárně o 1,5 % (v této věci se jednalo o poslední zásadní a do konce vyjednávání přetrvávající rozpor). Příplatek za práci v sobotu a neděli byl navrhován nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, v KSVS je 10% podle 118 ZP. Smluvní strana odborů navrhovala, aby zaměstnavatelé poskytovali dočasně práce neschopným zaměstnancům náhradu mzdy i za první 3 dny dočasné pracovní neschopnosti ve smyslu 192 odst.3 ZP, tento návrh nebyl ze strany SPS v ČR akceptován. V návrhu KSVS bylo uvedeno období platnosti KSVS na dobu určitou do roku 2016, SPS v ČR navrhoval sjednat možnost výpovědi smlouvy, kompromisní řešení bylo sjednání KSVS na dobu určitou 2 let bez výpovědi. 7

8 Smluvní strana odborů navrhla text článku 22 ve věci ukončení pracovního poměru zejména z důvodu smluvního zajištění tohoto právního institutu vzhledem k různým návrhům vládní koalice na novelizaci ZP. Smluvní strana SPS v ČR návrh akceptovala. Stejný důvod vedl OS Stavba ČR k návrhu nového čl.24 ve věci zaměstnanosti. Jedná se o důležité ujednání s ohledem na udržení zaměstnanosti v odvětví a boje proti tzv. Švarc systému a lze pozitivně hodnotit zakotvení do KSVS. Ze strany SPS v ČR bylo akceptováno při vyjednávání a oboustrannou snahou bylo stabilizovat právní vztahy právě formou jejich smluvního ujednání. Článek 5 původní KSVS zástupci OS Stavba ČR navrhli, ale k námitce SPS v ČR byl po dohodě vypuštěn z důvodu nadbytečnosti vzhledem k ustanovení 305 ZP a neměl by patrně v praxi výraznějšího významu. Závěrem lze konstatovat, že kolektivní vyjednávání bylo vedeno oboustranně korektně se snahou dosáhnout rozumného kompromisu, přijatelného pro obě smluvní strany, s ohledem na další rozvoj sociálního dialogu v odvětví stavebnictví. 8

9 3. Jak se nová KSVS promítne do oblastí, kterých se týká předložený projekt Nejvýraznějším rysem nového znění KSVS je zintenzivnění boje proti Švarc systému a nehlášené (nelegální) práci. Stalo se tak z iniciativy OS Stavba ČR vložením nového článku 24 s tímto zněním: a. Zaměstnavatel bude zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. b. Zaměstnavatel bude uzavírat dohody o dočasném přidělení zaměstnanců agentury práce jen v případech, kdy potřebu práce v potřebné specializaci nebo množství nebude možné zajistit zaměstnanci v pracovním poměru. Zmíněná úprava se dotkne i agenturního zaměstnávání, které bud mít takto omezenější prostor a je (alespoň normativně) odsouváno tam, kde je jeho původní účel a tím je poskytování pracovní síly na krátkodobé kontrakty v případech, kdy se nevyplatí najímat pracovní sílu na dobu (ne)určitou. Tato ustanovení budou vyhlášením MPSV závazná pro celé odvětví. Je však otázkou, zda a do jaké míry je budou zejména podniky stojící mimo SPS v ČR a bez odborové organizace dodržovat. Nicméně i tak je to výrazný krok vpřed. V oblasti minimální mzdy došlo jen k velmi malému navýšení. Zde působily zejména dva faktory: doznívající hospodářská krize (k většímu oživení v odvětví ještě nedošlo) a nízká inflace. Lze ocenit, že odbory vyšly v tomto směru zaměstnavatelům vstříc a usnadnily jim nelehkou situaci. Dohodnuté navýšení je nikterak nepoškozuje, protože se jak ukázala dopadová studie minimální mzdový tarif uplatňuje v praxi jen zřídka. Bude jistě zajímavé sledovat, jak této konkurenční výhody využijí stavební podnikatelé k průniku na zahraniční, především sousední trhy. Srovnáme-li dohodnutý minimální mzdový tarif s rakouským, je to velký nepoměr (3,52 EUR oproti 8,58 až 11,45 EUR). A to ještě jsme vzali za základ naši nejvyšší tarifní třídu. Nicméně součástí konkurenceschopnosti není jen výše osobních nákladů, nýbrž také úroveň kvalifikace, jazykové znalosti manažerů, znalost obchodního práva a odvětvové legislativy, technických a stavebních norem atd. A zde naši manažeři v průměru značně pokulhávají za potřebami. Přitom v Německu a Rakousku je v současnosti daleko vyšší (až dvojnásobný) hospodářský růst než u nás. Opět důvod k zamyšlení, zda nevyužít disponibilních fondů z ESF i pro zlepšení konkurenceschopnosti podniků i v tomto aspektu. V oblasti nerovnoměrného rozvržení pracovní doby nedošlo k výraznějším posunům, úprava zůstala na úrovni zákoníku práce. Ani se to nečekalo, protože původní úprava vcelku vyhovovala a nebyly vůči ní, jak ostatně konstatovala i důvodová studie, výraznější připomínky. 9

10 4. Doporučení pro další postup při realizaci projektu Průběh workshopů i vyjednávání o nové KSVS potvrdil, že realizace projektu probíhá v odvětví stavebnictví v souladu se zadáním a přináší mnoho pozitivních poznatků. Projekt však tímto nekončí, zbývá ještě hodně práce. V dalším období je třeba se zaměřit na oblasti, které nebyly dostatečně zpracovány a využít další plánové zahraniční pobyty k získávání informací od partnerských organizací. Právě v průběhu workshopů velmi silně zaznívaly požadavky po větší informovanosti, včetně vývoje v Evropě. Tyto hlasy mají pravdu a měly by být vyslyšeny. Na workshopech se také velmi hlasitě ozývaly požadavky na větší tlak na dodržování KSVS tam, kde neexistuje odborová organizace nebo dokonce firmy stojí mimo SPS v ČR. I tyto názory jsou zcela oprávněné a měla by jim být věnována zvýšená pozornost. Na základě toho lze zformulovat dvě základní doporučení pro další postup při realizaci projektu, jejichž naplnění by zhodnotil třetí, závěrečný odborný posudek: a) Srovnat získané podklady o kolektivním vyjednávání ze zahraničí, zejména ze SRN a Rakouska a dalších sousedních zemí s právě dojednanou KSVS, posoudit vliv KSVS na konkurenceschopnost v těchto zemích s cílem odhadnout, kam se pohne evropský trh ve stavebnictví v nejbližších letech. b) Na základě toho vypracovat základní cíle a obsahovou osnovu příští možné výzvy pro zaměstnavatelské svazy a odbory ještě v tomto období (vzhledem k současné finanční a politické situaci v rámci EU už nelze pro příští plánovací období počítat s tak štědrými dotacemi). c) Prodiskutovat možné formy kontroly a tlaku na firmy ve směru dodržování ustanovení KSVS v celém odvětví na základě vyhlášení MPSV a spolupráce obou partnerů sociálního dialogu při tomto úsilí. Výsledky této diskuse by byly zhodnoceny a oponovány ve třetím odborném posudku. 10