MOTIVACE ČTENÁŘEK SLASHOVÉ FIKCE

Transkript

1 Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií Katedra psychologie Bakalářská práce obor psychologie MOTIVACE ČTENÁŘEK SLASHOVÉ FIKCE Vypracovala: Eva Stejskalová Vedoucí práce: Mgr. Jana Kostínková Brno 2010

2 Prohlašuji, ţe jsem práci vypracovala samostatně a ţe jsem všechny pouţité informační zdroje uvedla v seznamu literatury....

3 Děkuji Mgr. Janě Kostínkové za vstřícný přístup, odborné rady a pohotové připomínky k mé práci. Dále bych chtěla poděkovat Blance za pomoc s výzkumem, Veronice za inspiraci a svým rodičům za velikou podporu v průběhu celého semestru.

4 Obsah I. ÚVOD... 1 II. TEORETICKÁ ČÁST CHARAKTERISTIKA SLASH FIKCE Definice fan fikce Definice slash fikce Historie slash fikce Formy slash fikce Druhy slash fikce Fandom slash fikce Český kontext slash fikce MOTIVACE ČTENÁŘEK SLASH FIKCE Projev ženských sexuálních fantazií Touha po rovnocennosti Změna obvyklé narace Manipulace s textem Kreativní činnost, autorství Prostředí internetu Sdružování v komunitě Projev tolerance k homosexualitě Uspokojení potřeby III. EMPIRICKÁ ČÁST CÍL VÝZKUMU VÝZKUMNÝ SOUBOR CHARAKTERISTIKA SOUBORU METODY SBĚRU DAT ANALÝZA DAT ETIKA VÝZKUMU VALIDIZACE VÝSLEDKŮ ANALÝZY VÝSLEDKY Momoko 21 let Nierethil 19 let Eru 22 let Sevinka 34 let Daisy 18 let Společná témata DISKUZE Zasazení výsledků do stávajících výzkumů Triangulace výpověďmi zahraničních slashařek Možnost dalších výzkumů a zhodnocení použité metody IV. ZÁVĚR V. ZDROJE INFORMACÍ... 63

5 I. Úvod Slash fikce (zkráceně slash) je jeden z druhů fan fikce, tedy literatury psané fanoušky určitého kulturního produktu, většinou knihy, filmu či televizní série. Jeho podstatou je spojování existujících muţských postav do vzájemných intimních vztahů. Tento ţánr je poměrně specifický, ale získává stále větší popularitu, především v prostředí internetu. Slash píší a čtou v naprosté většině heterosexuálně orientované ţeny, v menšině pak gayové, lesbičky či heterosexuální muţi. Hlavním ohniskem této práce je průzkum motivace čtenářek zmíněného literárního ţánru. Mým cílem je tedy odpovědět na otázku, co přitahuje heterosexuální ţeny na intimitě dvou muţů. Slash jako ţánr fan fikce je příkladem psychologicky zajímavého jevu záliby heterosexuálních ţen v gayích. Seriál Queer As Folk z americké televizní produkce sledovalo v roce % ţen, přestoţe primárně pojednával o skupině gayů. Navzdory očekávání producentů nebyli převaţujícími diváky homosexuální muţi. Reakce na seriál přicházely především od heterosexuálně orientovaných ţen (Shiller, 2003). Čtou-li homosexuální ţeny a dívky lesbickou literaturu, koresponduje tento zájem s jejich orientací. Jak je to však se slashem? Domnívám se, ţe výzkum tohoto literárního ţánru je prospěšný hned z několika důvodů. Homosexuální orientace je historicky přirozenou součástí lidského ţivota a v určité formě se s ní dříve či později setkává kaţdý. Přesto se jedná o téma, které bylo po dlouhá staletí tabuizováno. Dnes je jiţ společnost mnohem přístupnější k lidským odlišnostem a homosexualitu pozvolna přijímá jako sexuální variantu. Předsudky vůči osobám s jinou orientací však stále existují. Homosexuálové proto vedou dlouhodobý boj za rovnocenná práva a toleranci většinové společnosti. Otázka respektování rozmanitosti, konkrétně pak různých sexuálních orientací, je tedy v současnosti aktuální. Mnoho výzkumů se zabývá homofobií neboli obavou z homosexuality a homosexuálních osob, která můţe vést k pocitům odporu a nepřátelství a stát se základem zesměšňování či ubliţování (Smetáčková, Braun, 2009). Proto si myslím, ţe je smysluplné zaměřit se na protipól homofobie, tedy na pozitivní přístup k odlišné sexuální orientaci. Slash je ţánr, který na rozdíl od původního kánonu vytváří, prosazuje a oslavuje intimní vztahy mezi osobami stejného pohlaví. Autorky a čtenářky slashe tvoří základnu fanoušků příběhům, které se snaţí ukázat, ţe homosexualita je normální součástí ţivota. Svou tvorbou a chováním podporují toleranci a šíří porozumění. Jak píše Leeová (2003, s. 75): Ve slash fikci jsou homosexualita a homosexuální vztahy prezentovány jako něco normálního, něco milujícího a 1

6 sexy. Slashová komunita to vnímá jako startovní čáru, která je daná.. Dle mého názoru je tedy jakýkoliv výzkum slashe zároveň výzkumem pozitivního postoje k homosexualitě. Fenomén slash fikce je poměrně nový. Jeho první rukopisné povídky vznikly na přelomu 60. a 70. let 20. století. Od té doby se však masivně rozvíjí a získává značnou oblibu. Zájem o tento ţánr prostupuje doslova celým světem, lze tedy hovořit o mezinárodním fenoménu. Neomezuje se na konkrétní věkovou skupinu, ale mezi ţenami se stává populárním ve všech generacích. Některé slashařky (čtenářky a autorky slash fikce) uvádějí svůj zájem o tuto oblast jiţ od dětství a aktivní jsou nejen dospívající dívky, ale i starší ţeny. Slash je ţánr úzce provázaný také s dalšími oblastmi, které patří k modernímu psychologickému výzkumu. Povídky se šíří především v prostředí internetu, protoţe oficiální publikování slash fikce naráţí na autorská práva a odporuje původní neprofitující filosofii tohoto ţánru. Autorky zveřejňují svá díla na speciálních webových stránkách či na svých blozích a v souvislosti s jednotlivými fandomy (uskupeními fanoušků) vznikají internetové komunity. Kromě fanouškovství a virtuálního prostředí je slash propojen také s oblastí mezilidských vztahů a s ţenskou sexualitou. Jednotlivé slashové texty se značně liší v tom, nakolik jsou sexuálně explicitní. Otevřené zobrazení milostných scén však není výjimkou, proto lze slash vnímat jako naplňování erotických fantazií čtenářek. Svým fanynkám přináší silný proţitek, vzrušení a radost. V některých výzkumech bývá povaţován za kompenzaci nefungujících reálných vztahů čtenářek, coţ je však generalizace, proti níţ se mnoho slashařek ohrazuje. Slash je však rozhodně zajímavým příspěvkem k výzkumu ţenské sexuality. Dalším důvodem, proč se zabývat slashem, je jeho nedostatečné odborné zpracování. Zatímco v zahraničí tento fenomén zaujal jiţ řadu autorů a vedl ke vzniku různých studií a publikací, v českém kontextu jako by neexistoval. Všechny zdroje informací o slashi jsou v angličtině, proto se domnívám, ţe přišel čas zaměřit se na slash také v České republice. Moje bakalářská práce je empirickou studií zaloţenou na kvalitativním výzkumu. Výzkumný soubor tvoří pět ţen ve věku let, které mají přímou několikaletou zkušenost s četbou slashe a samy sebe povaţují za fanynky tohoto ţánru. Výběr vzorku proběhl pomocí metody sněhové koule. Při osobních setkáních s informantkami jsem provedla polostrukturované rozhovory a získaná data následně analyzovala interpretativní fenomenologickou analýzou. Většina mnou prostudovaných článků o slashi vyuţívala kvantitativních metod, a to především dotazníků. Proto jsem se rozhodla pro individuální přístup k ţenám slashařkám, který zatím ve výzkumu slash fikce není tolik zastoupen. 2

7 II. Teoretická část První část teoretického uvedení se soustředí na charakterizování literárního ţánru slash fikce. Vzhledem k tomu, ţe o slashi zatím nebylo pojednáváno v české odborné literatuře, rozhodla jsem se věnovat více prostoru jeho popisu. Zaměřila jsem se na definici pojmu, stručnou historii i výčet hlavních ţánrů. Ve druhé části se zabývám moţnou motivací ţen k četbě slash fikce. Klasické teorie motivace se zaměřují především na lidské potřeby, na motivy k určitému chování a k pracovnímu výkonu. Nejsou tedy příliš kompatibilní s úvahami o příčinách preference slashe. Proto jsem se zaměřila na jeho interdisciplinární povahu a na nejvýraznější jevy, které s tímto ţánrem souvisí a mohly by na ţeny působit motivačně. 1. Charakteristika slash fikce Slash is based on shared adventure, and its protagonists slay each other dragons. (Salmon, Symons, 2004, s. 99) 1.1 Definice fan fikce Slash fikce je druhem literárního ţánru zvaného fan fikce. Proto nejprve objasním, co fan fikce znamená. Fan fikce (v angličtině fan fiction, fanfiction, fanfic, fic či FF) je termín pouţívaný pro originální příběhy, které jsou zasazeny ve fiktivních světech oblíbených televizních sérií, filmů, komiksů, her či jiných mediálních vlastnictví (Jenkins, 2008). Fan fikce obvykle zahrnuje texty, které kombinují zavedené postavy a zavedená prostředí s nově vytvořenými zápletkami. Autoři svá díla umísťují na specializované internetové stránky, jako je např. FanFiction.Net. Pisatelé fan fikce mohou propojovat postavy z různých děl a zasazovat je do nových prostředí. Jejich díla vycházejí formou jednotlivých povídek, ale i dlouhých příběhů na pokračování, jeţ jsou rozděleny na kapitoly. Autoři doplňují ke svým textům také poznámky hodnotící přístupnost textu. Ostatní uţivatelé na internetovém fóru poskytují autorům zpětnou vazbu, ocenění i konstruktivní kritiku. Tak vznikají v online světě fan fikce celé sociální komunity, které překonávají věkové, rasové, genderové a další rozdíly (Kell, 2009). 3

8 Fan fikce vzniká nezávisle na vůli či souhlasu originálního autora a nebývá tedy profesionálně publikována za účelem výdělku. I kdyţ mnoho mediálních badatelů zkoumá fanouškovství pouze jako jev 20. století, literární vědci a historikové viktoriánské doby vidí kořeny uţ v počátcích industriálního věku (Reid, 2009). Thomasová (2006) uvádí nástup tvorby fan fikce ve 30. letech 20. století, skutečný rozkvět však nastal v 60. letech s vysíláním originální televizní série Star Trek. Amatérské příběhy s postavami z tohoto seriálu začaly vycházet v tzv. fanzinech, magazínech, které shromaţďují a publikují fan fikci. V dnešní době existuje fan fikce k mnoha různým literárním i televizním dílům, ať uţ se jedná o tvorbu Jane Austenové, Lewise Carrolla, A.C. Doyla či J.K. Rowlingové. 1.2 Definice slash fikce Slash fikce (neboli slash) je druh fan fikce, který se zabývá homosexuálním vztahem postav a jehoţ přesná definice se často liší. Název slash vznikl z konvence uţívání lomítka (lomítko je anglicky slash) pro sjednocení jmen či iniciál hlavních postav povídky. Naznačuje tedy, s jakým milostným vztahem se v povídce setkáme. Pokud se jedná například o příběh s ústředním párem Harry Potter a Draco Malfoy, bývá označován HP/DM. Slash, podobně jako oficiálně publikované milostné romány, píší především ţeny pro ţeny (Salmon, Symons, 2004). Níţe uvádím seznam základních anglických slashových pojmů a jejich překladů do češtiny, s nimiţ budu pracovat: to slash something vytvořit příběh se slashovým motivem, česky slashovat slasher osoba, která má určitou spojitost se slashovou komunitou, ať uţ jako autor či čtenář. Ve své práci budu pouţívat český překlad slashař či slashařka. slashy adjektivum, které označuje např. scénu, v níţ se vyskytuje homoerotické napětí; česky slashový fandom termín sloţený z anglických slov fan (tedy fanoušek) a kingdom (království). Označuje skupinu osob zapojených do fanouškovských aktivit okolo konkrétního kulturního produktu (Kustritz, 2003). 4

9 Nejuţší definice slash fikce zní: Slash je druh fan fikce od amatérských heterosexuálních autorek, kde nekanonický vztah dvou muţů tvoří základní zápletku příběhu. (Kustritz, 2003, s. 371). Tato charakteristika však nabývá různých obměn. Diskutována je otázka, zda se skutečně jedná o slash pouze v případě, ţe spolu postavy v původním díle (tedy dle kánonu) ţádný milostný vztah neměly. Příkladem jsou Captain Kirk a First Officer Spock z originální série Star Trek nebo Sherlock Holmes a Dr.Watson. V tomto případě existuje zřejmá souvislost s historickým vývojem kulturních děl. Původně se v kniţních či televizních sériích v podstatě nevyskytovaly homosexuální vztahy, takţe pojem slash odlišoval a definoval vlastní snahu fanoušků takové vztahy vytvářet. V současnosti však vznikají seriály jako Queer As Folk, Torchwood či Doctor Who, které běţně zobrazují gay páry (Tosenberger, 2008). Je tedy fan fikce o páru, který byl i v kánonu homosexuální, také slashem? Výše uvedená charakteristika dále říká, ţe hlavní zápletku příběhu musí tvořit vztah dvou muţů. Takováto definice však vyčleňuje například femslash, tedy fan fikci o lesbickém vztahu dvou ţen. Sporná je i otázka striktního omezení autorství slashe na heterosexuálně orientované ţeny. Slash mohou psát gayové, lesbičky, případně i heterosexuální muţi. Důkazem je komunita slashujících muţů (ať uţ gayů či heterosexuálů) na stránce Live Journal zvaná Men Who Slash 1. Stejně tak teoretikové polemizují o tom, zda nemohou být za slash povaţována originální díla fanoušků, která nevyuţívají ţádné existující postavy jiných autorů. V českém prostředí panuje i verze, ţe se jedná o literární dílo, kde je zmíněn vztah osob stejného pohlaví. Můţe tedy jít o dobrodruţný příběh s heterosexuálními milostnými vztahy, kde se pouze objeví jeden vztah homosexuální. Často také stačí účast jedné homosexuální postavy v ději a dílo se označuje jako slash 2. V současnosti dochází mezi mnoha novináři k mylné interpretaci, která je zároveň nejširší definicí slashe, ţe slash je jakákoliv eroticky laděná fikce, ať uţ zobrazuje vztahy heterosexuální nebo homosexuální. Tento popis však znemoţňuje rozlišování mezi erotickým a romantickým slashem (bez explicitních sexuálních scén) a také mezi slashem, hetem (primárně se zaměřuje na heterosexuální vztahy) a genem (nesoustředí se na romantické vztahy vůbec) (Hellekson, Busse, 2006). Přesná definice pojmu slash tedy zůstává předmětem vášnivých diskuzí

10 Ve své bakalářské práci budu operovat s pojmem slash v následujícím významu: Slash je ţánr fan fikce, který se zaměřuje na zobrazování romantických nebo sexuálních vztahů mezi dvěma fiktivními postavami muţského pohlaví. Tyto postavy spolu v kánonu mohou, ale nemusí mít vzájemný intimní poměr. Pro úplnost je třeba dodat, ţe fikce podobná slashi je velmi populární v Japonsku, kde bývá součástí tzv. mangy. Manga je druh typické japonské kresby a existuje buď ve formě komiksu, nebo kresleného filmu, japonsky pojmenovaného anime. Většinou se nazývá shounen ai nebo yaoi (vztah dvou muţů) a shoujo ai nebo yuri (vztah dvou ţen). 1.3 Historie slash fikce Vznik slashe se datuje zhruba na přelom 60. a 70. let 20. století, kdy fanynky britského Star Treku začaly psát a šířit vyprávění, v nichţ se dva hrdinové, Kirk a Spock, stali milenci (Salmon, Symons, 2004). Sinclairová (2002) píše, ţe první tištěná K/S povídka A Fragment Out of Time vyšla v roce 1974 a povídka The Ring of Shoshern, jejíţ úvod se objevil v časopise fanoušků Alien Brothers v roce 1975, vznikla uţ v roce Narůstající společenská tolerance k homosexualitě a frustrace ze stereotypního vyobrazování gayů v médiích vedla k touze fanoušků psát vlastní příběhy s existujícími hrdiny z televizních sérií, filmů či dobrodruţných a sci-fi knih. V 70. a 80. letech tak povstaly nové dvojice, např. Han Solo a Luke Skywalker z Hvězdných válek, Starsky a Hutch nebo Xena a Gabrielle (Dhaenens, Van Bauwel, Biltereyst, 2008). Idea slashe se rozšířila do mnoha různých fandomů (seriály Blake s 7 či Profesionálové) a následně vznikla komunita okolo slashe samotného. Postupem času byla téměř kaţdá televizní série se dvěma muţskými postavami zaměřená na policisty, špióny, dobrodruţství či sci-fi slashována. Slash není výhradně anglickou záleţitostí, přestoţe většina slashovaných televizních sérií byla z britské produkce. Vznikal totiţ spontánně přibliţně ve stejném období i v USA, Německu, Austrálii a Kanadě. Podobný, ale profesionálně produkovaný ţánr, prodávající se po milionech, vznikl pod názvem shounen ai (chlapecká láska) v Japonsku (Salmon, Symons, 2004). V prvních letech se slashové povídky šířily především v neprofitujících, fanoušky editovaných magazínech (fanzinech), které se rozesílaly poštou nebo distribuovaly na shromáţděních. Počátkem 90. let nastal rozmach internetu, slash byl šířen elektronickou poštou (pomocí tzv. mailing lists) a zveřejňován na webových stránkách. V roce 1998 vznikl 6

11 FanFiction.Net, o rok později Live Journal. Tím bylo tvůrčí pole otevřeno více autorům a navýšil se počet slashových povídek. Vznikly další fandomy jako Harry Potter, Buffy, přemoţitelka upírů, Pán prstenů či Ztraceni (Dhaenens, Van Bauwel, Biltereyst, 2008). 1.4 Formy slash fikce Se slashem se můţeme setkat v různých literárních podobách, ať uţ se jedná o klasické povídky, drabbles (krátké útvary přesně o délce 100 slov) či o dlouhé cykly vydávané postupně po kapitolách. Slashová fikce bývá v naprosté většině označena nejen tradičním lomítkem oznamujícím hlavní párování, ale také věkovou přístupností textu. Slash se totiţ liší mírou své sexuality můţe vztah obou postav pouze naznačovat, ale můţe být i otevřeně erotický. Některé slashové povídky se pak nevyhýbají ani tématu znásilnění či incestu, proto jsou na místě příslušná upozornění. Mezi některé obvyklé zkratky doprovázející slashové texty a naznačující jejich charakter patří: hurt/comfort česky zranění/útěcha; jedna z postav je nějak fyzicky či psychicky raněna a druhá ji utěšuje fluff česky chmýří; nejedná se tolik o zápletku, spíše o pozitivní pocity PWP (porn without plot nebo plot? what plot?) česky porno bez zápletky nebo zápletka? jaká zápletka? mpreg (male pregnancy) muţské těhotenství (Hellekson, Busse, 2006) Jako doplněk ke slashové fikci vznikají i různá umělecká díla, např. slashové obrázky, které byly původně vyuţívány především jako obálky a ilustrace fanzinů. Populárním fenoménem je tvorba videí (vidding). Autoři si půjčují klipy svých oblíbených filmových či seriálových postav a pomocí setříhání, juxtapozice a pouţití vhodné hudby vytvářejí dojem vzájemného vztahu postav (Hellekson, Busse, 2006). Takováto fan videa jsou umístěna především na You Tube a na dalších stránkách s videi. 7

12 1.5 Druhy slash fikce Slash existuje v několika variacích. Jedním z jeho ţánrů je femslash (také femmeslash, f/f slash, saffic), který se soustředí na vztah dvou ţenských postav. Femslash vychází především z tradice západních fandomů. Obecně je psán méně neţ klasický slash s muţskými postavami. Populární jsou např. Janeway a Seven ze Star Treku, Hermiona a Ginny z Harryho Pottera či Xena a Gabrielle z Xeny, princezny bojovnice. Dalšími ţánry jsou chanslash (neplnoleté postavy), reverse (tedy obrácený) slash, který oproti kánonu obsahuje velmi málo sexuálních scén či ţádné takové scény, a real person slash (RPS), který spojuje do vzájemných homosexuálních vztahů skutečné populární osobnosti. Mírně kontroverzní RPS nabyl na popularitě především v 90. letech se vznikem tzv. boy bandů, tedy chlapeckých pěveckých skupin. Často v něm bývají zobrazováni zpěváci, herci, krasobruslaři či atleti. Do kontrastu s RPS bývá někdy klasický slash označován jako FPS, tedy fictional person slash (Reid, 2009). Original slash je termín zahrnující homoerotické povídky s vlastními, originálně vytvořenými postavami a zápletkami. 1.6 Fandom slash fikce Mezi fanoušky slash fikce jsou zastoupena obě pohlaví a různé sexuální orientace i stupně vzdělání. Dle toho, co prozrazuje nemnoho zjištěných demografických údajů, však většinu tvoří heterosexuální ţeny s vysokoškolským vzděláním (Kustritz, 2003). Curtinová (cit. dle Hellekson, Busse, 2006) zkoumala v roce 1970 autory Star Trek fan fikce a zjistila, ţe 83 % tvoří ţeny. V roce 1973 uţ se jednalo o 90 %. Ne všichni fanoušci Star Treku však přijímali slash s nadšením. Jak píše Sinclairová (2002), epidemie AIDS tehdy ještě nevyšla na povrch, ale stejně tak neexistovalo ţádné velké porozumění pro homosexualitu. Ani samotná komunita gayů a lesbiček zprvu nebrala slash váţně. Objevila se kritika, ţe slash, spíše neţ cokoliv jiného, vyjadřuje ţenskou frustraci z populární fikce. Postupem času však převáţil názor, ţe úspěšně překonává heteronormativní konstrukce vyprávění. Tedy takové, které vnímají heterosexualitu jako univerzální a jedinou přijatelnou sexuální orientaci. Salmonová a Symons (2004) v roce 2001 zkoumali 22 členek Kanadského klubu čtenářů románů, které četly slash poprvé a následně vyplňovaly tematický dotazník. 78 % z nich uvedlo, ţe si četbu slashe uţily stejně jako četbu jakékoliv jiné romance a signifikantně 8

13 více ţen si četbu uţilo více neţ méně. U respondentek negativně koreloval poţitek z četby s homofobií. Slash si více vychutnávaly ţeny, které uvedly zálibu ve sci-fi, dobrodruţství a hororech a které samy sebe popsaly jako spíše chlapecký typ. Kdo jsou autoři slash fikce? Dhaenens, Van Bauwelová a Biltereyst (2008) uvádějí, ţe u klasického slashe se jedná z naprosté většiny o heterosexuální ţeny. Druhou nejpočetnější skupinou jsou gayové, kteří však často píšou gay povídky, ale ne slash. Také Allington (2007) potvrzuje, ţe slash fikci píšou především ţeny. Tosenbergerová (2008) dodává, ţe výzkum slashe odňal stigma adolescence z oblasti fanouškovství, neboť poukázal na zapojení dospělých ţenských autorek do práce s mediálními texty. 1.7 Český kontext slash fikce V českém prostředí se nejprve objevil femslash z fandomu seriálu Xena, princezna bojovnice. Nejstarším textem je povídka Ve třech z prosince 1999 od autorky SeXeny. První klasické slashové texty v češtině zřejmě vznikly po uvedení velkofilmů Pán prstenů: Společenstvo prstenu a Harry Potter a Kámen mudrců do kin, tedy počátkem roku První českou slash fikcí byl text vycházející z Pána prstenů Dvě srdce od autorky MatsChristiany. Vznikl na jaře roku 2002, avšak ve zveřejnění na internetu ho předstihl Esprite (Harry Potter/Draco Malfoy) autorky Estriel v létě roku Esprite se objevil na prvním Harry Potter webu s fan fikcí. V dubnu 2004 vytvořila Estriel také první český incest slash ( Malfoyesque, Lucius Malfoy/Draco Malfoy). Náznaky sexuálního násilí se v českém slashi objevily hned v prvním slashi Dvě srdce, a to formou vzpomínek Haldira na kruté záţitky ze zajetí 3. Pán prstenů a Harry Potter však nejsou jediná slashovaná díla u nás. Existují také menší slashové archivy, které se věnují např. real person slashi (Bystrozorky, Stairway to Heaven). RPS také píšou autorky Estriel a Dangerous (o sportovcích a zpěvácích) 4. Od roku 2007 fungují internetové slashové noviny Daily Slash, kde lze nalézt i seznam největších českých archivů uveřejňujících slash

14 2. Motivace čtenářek slash fikce Is it just appreciation of love in whichever form? Or maybe it s seeing a more tender side of men... that we may not be used to from straight men?? Or because men are the sex we are attracted to; so seeing two of them together is like double the testosterone hotness? (uţivatelka I Thore, The Gays of the Daytime 5 ) V této kapitole se pokusím objasnit několik moţných důvodů, které vedou heterosexuální ţeny k tvorbě a četbě slashe. Vzhledem k tomu, ţe zatím neexistuje mnoho odborné literatury na toto téma, hledala jsem inspiraci také přímo mezi slashařkami na tematických webových stránkách. Proč je fan fikce atraktivní pro své čtenáře? Tooby a Cosmides (2001, cit. dle Salmon, Symons, 2004) tvrdí, ţe zapojování se do imaginárních světů je historickou lidskou univerzálií. Fikci v širším slova smyslu popisují jako kaţdou reprezentaci, která má být chápána jako nepravdivá, ať uţ se jedná o příběh, film, malbu či sochu. Jak píší Salmonová a Symons (2004), podle evolucionistů existují dvě vysvětlení tohoto jevu. Dle první teorie se jedná o vedlejší produkt psychických adaptací mozku, který nemá specifickou funkci, ale spíše přináší uspokojení. Podle druhé teorie je však jiţ samotné vyhledávání fiktivních zkušeností adaptací. Nejsme tedy pouze přístupní, ale přímo projektovaní k tomu, abychom fiktivní světy navštěvovali. Fikce nám umoţňuje organizovat si vlastní zkušenosti a cvičně se adaptovat na různé situace, které můţeme reálně zaţít. Psaná fikce má dle autorů pravděpodobně obě funkce. Spekulují však, ţe kvalitní díla, která překonala čas, mají spíše funkci druhou. Jak píše Jenkins (2007), fan fikce odráţí touhu čtenářů zaplnit mezery, které objevili v komerčně produkovaném materiálu. Můţe se jednat o potenciální zápletky, které nebyly vyprávěny, či o drobné naráţky, jeţ zůstaly neodhaleny. Collinsová (2006) dodává, ţe fanoušci se tvorbou fan fikce snaţí znovu vytvořit příjemnou zkušenost, kterou měli, kdyţ poprvé vstřebávali originální dílo. Zajímá je odpověď na otázky: Proč se má oblíbená postava chovala zrovna takhle? Jaká je její minulost? Co by se stalo, kdyby...? Řešením je tvorba vlastních příběhů, jeţ doplňují původní dílo. Slash fikci lze vnímat jako ţánr romantické fikce. Často sice obsahuje otevřenější sexuální scény, ale ty spíše slouţí ději a představují jakousi emoční směnu. Salmonová a

15 Symons (2004) popisují slash jako ţenské fantazie o překonávání překáţek na cestě k dosaţení perfektního partnerství (s. 98). Autoři dále srovnávají psychologii muţské a ţenské sexuality. Ţeny preferují péči a monogamní vztah před sexuálním aktem. Opakovaně se také potvrzuje, ţe muţi se snadněji vzruší a více reagují na vizuální sexuální podněty (např. Kinsey, 1953, cit. dle Murnen, Stockton, 1997). Proto je pornografie cílená spíše na muţskou populaci, zatímco ţenské erotické fantazie spíše naplňuje četba romancí. V nich se totiţ nejedná pouze o sex, jádrem je příběh lásky, v němţ hrdinka překonává různé překáţky, aby získala muţe svých snů a provdala se za něj. Také teoretičky raného výzkumu slashové fikce zdůrazňují, ţe slash je pro své autorky osvobozujícím nácvikem reálných situací a ţe musí být odlišován od pornografie kvůli důrazu na postavy a závazek (Russ, 1985; Lamb, Veith, 1986, cit. dle Hellekson, Busse, 2006). Výše popsané teorie se snaţí vysvětlit, co přitahuje ţeny na slashové fikci. Jejich argumenty by se však daly pouţít i na het, tedy povídky s heterosexuálními vztahy. Proč se ale stále více ţen zabývá vztahy homosexuálními? Proč vyhledávají milostné scény mezi dvěma muţi? 2.1 Projev ženských sexuálních fantazií Záliba ve slashi je psychologicky zajímavou součástí ţenské sexuality. Dle Pagliassottiho (2008) 81 % respondentek dotazníku o boys love manga, tedy japonském slashovém komiksu, odpovědělo na otázku, proč se jim boys love manga líbí: Připadá mi sexy dívat se na homosexuální páry, jak se spolu milují.. 79 % responentek (bylo moţné zvolit více odpovědí) vybralo variantu: Ráda se dívám na obrázky krásných kluků. (s. 70). Výsledky tohoto výzkumu napovídají, ţe zájem o slash u heterosexuálních ţen je velmi silně podmíněn faktorem vzrušení. Muţi jsou ve vnímání slashařek erotičtí a fakt, ţe nejsou v obvyklé heterosexuální scéně s ţenou, jim nevadí. Právě naopak - milostná scéna vyobrazující dva muţe dohromady v představivosti čtenářek znamená dvojnásobek muţské atraktivity. Absence ţenského prvku je pro slash typická a odlišuje jej od pornografie či romantických novel. Můţe být jedním z důvodů, proč ţeny slash fikci čtou. Pro některé slashařky je výhodou, ţe nemusí podvědomě ţárlit na ţenu v páru a srovnávat se s ní. Jak píše Veronika, hlavní administrátorka webových stránek věnovaných slashi: S odstraněním 11

16 ţenského prvku z erotiky, který podvědomě vnímám jako nepřátelský, si mohu erotiku mnohem více vychutnat. 6. Pokud ovšem v milostném vztahu nevystupuje ţena, s kým se čtenářky identifikují? Jedna z respondentek Pagliassottiho výzkumu uvedla: Myslím si, ţe je pro mě jednodušší vytvořit si vztah k postavám. V hetero manze se automaticky ztotoţňuji s ţenou, protoţe jsem ţena. Ale v yaoi se mohu ztotoţnit s jakoukoliv z postav. (Pagliassotti, 2008, s. 71). Další respondentka dodává: Mohu si to vychutnávat, aniţ bych byla nucena zvolit si určitou roli. Přináší mi to zvláštní pocit svobody a téměř i přepychu cítím, ţe toto je něco, co bylo vytvořeno specificky pro mě jako pro ţenu, ale zároveň to na mě jakoţto ţenu neklade ţádné nároky. (Pagliassotti, 2008, s. 71). Také Penleyová (1992, cit. dle Hellekson, Busse, 2006) píše, ţe slash dovoluje heterosexuálním čtenářkám být jednou nebo oběma postavami. Identifikace s postavami tedy můţe být paradoxně snadnější. Ţeny si vybírají, jestli budou jedním či druhým hrdinou, popř. nestrannou pozorovatelkou něčeho velmi přitaţlivého. Nejedná se však pouze o identifikaci s charakterem či chováním postav. Dalším aspektem slashe je moţnost střídat různé sexuální role. Při čtení heterosexuálních milostných příběhů se čtenářky obvykle automaticky projektují do role ţenské hrdinky. Ve slashi si však mohou vyzkoušet jak roli dominantního, tak i submisivního partnera. Slovy Veroniky: Jsem tu i schopna uvěřit, ţe hrdinové zaţívají rozkoš při technikách, které jsou pro mne ve skutečnosti neúnosné. Slash přináší svobodu, oproštění se od vlastní svazující zkušenosti a moţnost volně přecházet mezi rolí pasivní, aktivní a úlohou diváka. 7. Ţeny tedy mohou číst o různých sexuálních praktikách a představovat si milostné situace, aniţ by je ovlivňovala vlastní zkušenost. Ve slashi jsou hrdinové často fyzicky určeni tím, jak vypadají herci v daném slashovaném seriálu či postavy v komiksu. Většinou je však jeden z hrdinů jemnější, tedy menší, slabší, světlý typ, který umí lépe pracovat se svými emocemi. Svádí toho druhého a ochotněji se smiřuje s existencí vzájemných citů. Druhý hrdina je naopak muţný tmavý typ, který se obtíţně smiřuje s homosexuální orientací a není tolik empatický. Mnoha ţenám se líbí tyto dva typy muţů současně, avšak ve skutečnosti mezi nimi musí volit. Ve slashi je mohou mít bez problémů zároveň. Povídky jim poskytují erotické fantazie, které obsahují jak jemný chápající typ partnera, tak typ muţný a silný. Dalším atraktivním faktorem je v případě slashové fikce zobrazení jakési citlivější stránky muţů. Slovy Pagliassottiho respondentky: Muţi se tu nechovají jako ţeny, ale často

17 se úplně nechovají ani jako muţi. (Pagliassotti, 2008, s. 71). Ţeny kladně reagují na skutečnost, ţe slash nepřináší násilné interakce mezi muţi, ale naopak vzájemnou něhu a porozumění. Také účastnice výzkumu Woledgeové potvrzuje, ţe v naší kultuře není muţům dovoleno vyjadřovat intimitu, a proto se jí líbí, kdyţ něco takového vidí (Woledge, 2005). Láska dvou muţů je pro čtenářky zajímavá v tom, ţe je zcela odlišná a zvláštní. Respondentka Pagliassottiho výzkumu tvrdí, ţe jí to dovoluje přístup do prostoru, jehoţ by jinak nikdy nedosáhla do prostoru emoční interakce mezi dvěma muţi (Pagliassotti, 2008). Některé slashařky popisují lásku homosexuálních muţů jako tajemnou, a také svým způsobem hlubší a čistší. Tato kvalita vychází z faktu, ţe jejich láska není primárně zaloţena na evoluční potřebě rozmnoţovat se. Pagliassottiho respondentka připojuje nezvyklý postřeh: Obvyklé problémy ve vztazích muţů a ţen neexistují v situacích mezi muţem a muţem. Například muţ nemůţe otěhotnět. (Pagliassotti, 2008, s. 71). 2.2 Touha po rovnocennosti Podstatným důvodem, proč ţeny obdivují vztah dvou muţů, je rovnocennost obou partnerů. Rovnocennost, po níţ samy touţí, ale ve vlastním vztahu jí nemusí vţdy dosáhnout. Lambová a Veithová (1986, cit. dle Hellekson, Busse, 2006) tvrdí, ţe i explicitní sexuální obsah musí být metaforicky chápán jako způsob, kterým se ţeny vypisují ze své touhy po rovnocenném partnerství. Argumentují, ţe slash zobrazuje lásku mezi rovnými a objevuje zároveň ţenskou i muţskou stránku postav, aniţ by se stával obětí hierarchických genderových rolí. Je tedy jakousi touhou ţen z moderních zemí po rovnoprávných vztazích s muţi a zároveň poţadavkem ideálních mezilidských vztahů. Také dle Salmonové a Symonse (2004) ţeny preferují slash před běţnými romantickými novelami proto, ţe prezentuje oba protagonisty jako spolubojovníky, jako sobě rovné. Podle autorů můţe být ţenám sympatický fakt, ţe se milostné vztahy slashových hrdinů často zakládají na předchozím silném přátelství. Zároveň jsou však velmi populární i slashové dvojice, které v kánonu, spíše neţ cokoliv jiného, spojovala vzájemná nevraţivost. Překonávání této nevraţivosti a nástup sexuální přitaţlivosti bývají prostorem pro mnoho situací se silným emočním nábojem. Je tedy zřejmé, ţe k popularitě slashe mezi ţenami přispívají erotické scény, fyzická atraktivita postav i moţnost mnohonásobné identifikace. Zároveň je přitahuje moţnost prozkoumat podstatu vztahu mezi dvěma muţi, který jako ţeny nikdy na vlastní kůţi nezaţijí. 13

18 Více autorů se shoduje na souvislosti slashe s touhou ţen po rovnocenném vztahu, v němţ nebude mít dominantní roli muţ. 2.3 Změna obvyklé narace Slash však nesouvisí pouze s ţenskou erotikou. Atraktivní je mimo jiné tím, ţe hned v několika ohledech pozměňuje obvyklou naraci. Příběhy o homosexuální lásce jsou pro čtenářky zvláštní a nové, neboť poskytují neokoukané zápletky. Hrdinové se často musí vyrovnávat nejen s běţnými překáţkami, které mezilidské vztahy přinášejí, ale také se specifickými problémy spojenými s jejich sexuální orientací. Častým tématem je tzv. coming out postavy, tedy proces rozpoznání, sebeuvědomění a přiznání své sexuální orientace (Procházka, 2002). Coming out často přináší nejen boj se sebou samým, ale také boj s předsudky většinové společnosti a obavy z odmítnutí blízkými lidmi. Obvyklým motivem slashových textů bývá probuzení vzájemné přitaţlivosti mezi dvěma postavami, které se jiţ delší dobu znají (kolegové, přátelé). Takové probuzení přináší řadu překáţek a emocionálních situací, stejně jako moţnost psychologického vývoje postav. Nová témata jsou pro čtenářky slashe atraktivní, obzvláště v současné době, kdy je zobrazování lidské sexuality v médiích častější a odváţnější. Slash je lékem na přesycení klasickými milostnými scénami. Některé ţeny vysvětlují, ţe dospěly do okamţiku, v němţ pro ně heterosexuální dvojice ve filmech a seriálech nejsou dostatečně zajímavé. Všechny mají podobné příběhy. Jak píše Mocná (2004), nezbytnou součástí kaţdé erotické prózy je inovace intimních situací, tedy variabilita v prostředí, partnerech či praktikách. Intimní vztah dvou muţů takovou inovací bezesporu je. Předsudky, které má společnost vůči homosexuálům, jsou potenciálním zdrojem tématu zakázané lásky. Zakázaná láska v mnoha podobách má pro čtenářky mimořádnou přitaţlivost, neboť je naplněna vášní a musí být skutečně silná, dokáţe-li se prosadit i přes určitou formu odporu. Klasické milostné příběhy jako Romeo a Julie často pojednávají o párech, které nemohou být spolu kvůli odlišným sociálním poměrům, rase či náboţenskému vyznání. Podobně je tomu i s dvojicemi stejného pohlaví čím méně jsou tolerovány, tím více jsou pro čtenářky romantické. Tosenbergerová (2008) potvrzuje, ţe obava z projevů homofobie či internalizovaná homofobie budují v příběhu potřebné napětí. 14

19 Dalším důvodem, který jiţ historicky vedl ke vzniku slashe, byla frustrace ze stereotypního vyobrazování gayů v médiích. Jak píše Beňová (2006), gayové jsou vnímáni ve dvou pozicích. Buď jako femininní, komičtí, změkčilí a obtěţující kaţdého muţe v okolí, nebo jako agresivní a sadomasochističtí. Taková stereotypizace vedla autorky raného slashe k potřebě vytvořit příběhy se skutečnými muţi, kteří sice milují jiného muţe, ale jejich muţnost tím není nijak zasaţena. Moţná i proto bývají tak často slashovány seriály dobrodruţné, napínavé, sci-fi; příběhy o superhrdinech a jiných postavách, které mají zaměstnání vnímané jako typicky muţské či muţné. Také Jenkins (1992, cit. dle Dhaenens, Van Bauwel, Biltereyst, 2008) píše, ţe slash je reakce na normativní konstrukci muţské sexuality a na předem určené stereotypy pohlaví a sexuality. 2.4 Manipulace s textem Sama fan fikce jako taková vychází z potřeby čtenářů a diváků zasahovat do autorského díla. Brooker (2005) popisuje pocit fanoušků, ţe dílo svým způsobem vlastní a snaţí se ho chránit. Fan fikce odráţí snahu participovat a posouvat naraci určitým směrem. V mnohém dokazuje rys postmoderní doby zvaný interaktivita. Fanoušci mají své oblíbené postavy a prostředí, které vytvořil původní autor, zároveň však cítí potřebu zasahovat do příběhu a vymýšlet vlastní zápletky. V některých dílech, v nichţ autor nic podobného nezamýšlel, cítí fanoušci jakýsi slashový potenciál. Takovým slashy momentem můţe být např. scéna sblíţení mezi postavami, která vzbuzuje dojem potenciálního sexuálního vztahu. První slashové povídky s dvojicí Kirk a Spock se zrodily hned poté, co byla v roce 1967 v USA odvysílána epizoda seriálu Star Trek nazvaná Amok Time, zabývající se Spockovou sexualitou (Sinclair, 2002). Allington (2007) navazuje na teorii dekódování mediálních textů Stuarta Halla a slashy momenty popisuje jako určitá gesta, pohledy či vzorce chování, které vzbuzují u fanoušků odlišnou interpretaci. Slash tedy, kromě toho, ţe zrcadlí sexuální představy ţen, přináší nové zápletky a příběhy, které ještě nebyly vyprávěny. Seznamuje čtenářky s typem lásky, jiţ nemohou reálně proţít, a dovoluje jim následovat homoerotické náznaky, které samy objevily mezi řádky. 15

20 2.5 Kreativní činnost, autorství S předchozí kapitolou úzce souvisí tvorba slashe jako potřeba kreativní činnosti a autorství. Mnoho čtenářek slashe totiţ zároveň tyto texty píše. Slashová fikce je tedy spojena také s mírou literárního nadání a potřebou vyjádřit se, případně zveřejnit svou tvorbu na internetu. Pokorný (2005) píše o tom, ţe tvůrčí myšlení je spojeno s překonáváním dřívějších představ, coţ vyţaduje nejen určité úsilí, ale někdy i značnou míru odvahy. Překročí-li tvůrčí člověk různé obecně platné pravdy, zvyky a tradice, vystavuje se riziku odsouzení, je konfrontován s neznámem a musí o svém názoru přesvědčovat druhé. Tato charakteristika vystihuje i autorky slashové fan fikce, neboť se vydávají za hranice běţného pojetí romantických a sexuálních vztahů v literatuře. Spojení dvou původně heterosexuálních postav stejného pohlaví do vzájemného vztahu je bezesporu kreativním krokem. Ten mohou slashařky učinit i proto, ţe nemají předsudky vůči homosexualitě. Předsudky obecně jsou totiţ dle Pokorného první z bariér tvořivosti. Jenkins (2006, cit. dle Tosenberger, 2008) tvrdí, ţe produkce a distribuce fan fikce odtajemňuje kreativní proces a dovoluje mladým pisatelům stát se autory, coţ bývá role tradičně rezervovaná pro kulturní elitu. Mladí lidé, kteří by se neodváţili prezentovat svá díla blízkým lidem, mohou bez obav publikovat v anonymním prostředí internetu. 2.6 Prostředí internetu Šmahel (2003) píše, ţe zdánlivě kaţdé zákoutí lidské mysli si můţe najít ve virtuálním prostředí svůj odraz (s. 9). Nejinak je tomu i se slashem. Ten vzniká a šíří se především v prostředí internetu, coţ je médium populární a stále se dynamicky rozvíjející. Jak jiţ bylo zmíněno v první kapitole, internet umoţňuje masovější šíření slashové fikce, ať uţ ve formě specializovaných webových stránek, osobních blogů či profilů na Live Journalu. Přístup fanoušků na internet také způsobil šíření slash artu, umění spojeného se slashovými příběhy. Virtuální prostředí přináší slashařkám i psychickou úlevu. Dle Tosenbergerové (2008) totiţ umoţňuje určitou formu skrytí a anonymity, takţe ţeny mohou vyjadřovat své touhy, které nejsou heteronormativní. Také podle Šmahela (2003) je internet charakteristický tím, ţe je prostředím bez zábran (s. 13). Uţivatelé internetu nepociťují úzkost ze sociálních situací či obavy z odhalení sebe sama. Důvěra v anonymitu poskytuje pocit bezpečí, který je 16

21 v případě sexuálních fantazií realizovaných četbou homosexuální literatury poměrně na místě. Šmahel současně uvádí, ţe někteří lidé popisují v souvislosti s internetem radost z odhalení skutečného já, oproštěného např. od vzhledových nedostatků. Další výhodou internetu je moţnost diskuze a vzájemného recenzování či doporučování. Internet stvořil nové formy interakce mezi autorem a čtenáři a jednotlivé fandomy se díky němu výrazně omladily (Hellekson, Busse, 2006). Dospívající lidé oceňují dle Šmahela (2003) moţnost narazit ve virtuálním prostředí na skupiny s mnoha různými zájmy a hodnotami. Internet jim slouţí jako zprostředkovatel tématu a vytváří komunity, které jsou speciální svým zaměřením. V dospívání je navíc důleţitý pocit začlenění, který taková chápající virtuální komunita můţe přinést. Tosenbergerová (2008) dodává, ţe internet umoţňuje mladým lidem ve slashové komunitě pasivně přijímat pozitivní poselství o homosexualitě, zároveň se však mohou i aktivně zapojovat jako autoři, čtenáři a kritikové. 2.7 Sdružování v komunitě A key appeal of fan groups is the sense of being part of a community, of sharing an enthusiasm with others who will understand. (Brooker, 2005, s. 863) To, co čtenáři a čtenářky na internetu primárně nacházejí, je komunita. Slashová fikce je ţánrem poměrně intimním a specifickým, neboť odráţí erotické fantazie svých fanoušků a fanynek a velmi úzce souvisí s oblastí sexuality. Mnoho dívek a ţen si není jistých, proč je přitahuje zrovna muţská homosexualita, a často tuto zálibu přísně tají před svým okolím. Pocit zakázaného ovoce je vzrušující a můţe být jedním z důvodů, proč ţeny slash čtou. Zároveň však mnoho z nich potřebuje ujištění, ţe nejsou v této zálibě samy. Leeová (2003) popisuje častý pocit samotných slashařek, ţe členové slashové komunity dělají něco divného, perverzního nebo špatného a ţe náš výtvor, tedy fan fikce, jsou věci, které by měly zůstat skryty (s. 73). Myšlenka, ţe touha po gay příbězích je zakázaná a chování slashařek svým způsobem patologické, je podle Leeové poměrně rozšířená i mezi některými akademiky. Kvůli vnímání slashe jako něčeho extrémního je tolik důleţitá role komunity, jeţ poskytuje porozumění. Leeová cituje slashaře s přezdívkou Arctapus: Zboţňuji ten pocit totálního porozumění, který tu lze najít. Lidé to chápou. Sama autorka 17

22 dodává: Tak jako mnoho dalších slashařů, mám skutečný ţivot a mám slash a tyhle dvě věci prostě nejdou dohromady. (Lee, 2003, s. 75). Virtuální komunita není ukotvena geograficky, ale spojuje osoby se stejným zájmem po celém světě. Takové sdruţení fanoušků má mezinárodní přesah, coţ můţe působit přitaţlivě i z hlediska poznávání cizích kultur a jazyků. Internet je tak soukromou sférou nabízející nejen nové povídky na přečtení, ale také pochopení nezvyklého zájmu, často nepochopeného přáteli reálnými. Internetové prostředí díky své anonymitě dovoluje komunikovat i hluboce osobní pocity a svěřovat nezvyklé touhy bez obav z posměchu či odsouzení. Přináší nejen nové informace o oblíbeném tématu, ale i nové známosti a kontakty. 2.8 Projev tolerance k homosexualitě Most of women are romantic, so we would follow any good love story no matter if the characters are gay or straight. (uţivatelka g73t, The Gays of the Daytime 8 ) Zájem o slash v určité míře odráţí tolerantní přístup ţen k muţské homosexualitě a k homosexualitě obecně. Dle Pagliassottiho (2008, s. 71) 76 % respondentek dotazníku o boys love manga odpovědělo: Myslím, ţe je pěkné vidět zamilované homosexuální dvojice. Zároveň 72 % uvedlo: Líbí se mi myšlenka lásky dvou spřízněných duší nezávisle na pohlaví či genderu. Ţeny často preferují gaye jako své kamarády, u nichţ nacházejí porozumění. Původně uráţlivý termín fag hags pro ţenu navazující blízké přátelské vztahy pouze s gayi jiţ dnes ztratil negativní konotaci a některé ţeny se takto samy označují. Jak píší Smetáčková a Braun (2009), homofobní předsudky bývají silnější mezi muţi neţ mezi ţenami. Důvodem je genderový řád, který přisuzuje muţům významnější úlohu, a proto je nedodrţení představ o správných muţích více ohroţující neţ v případě ţen. Autoři také citují výsledky výzkumu společnosti Člověk v tísni z roku 2007, v němţ 72 % chlapců na středních školách zastávalo negativní postoj vůči gayům, zatímco mezi dívkami to bylo 24 %. Ţeny jsou k homosexualitě tolerantnější neţ muţi, ačkoliv obecně zaujímají k sexuálním otázkám méně liberální postoje. I výzkum Janošové z roku 2000 ukázal, ţe ţeny přikládaly větší význam uzavírání registrovaného partnerství a více s ním souhlasily. Muţi

23 více hlasovali pro pohlavní zdrţenlivost homosexuálů či jejich snahu o heterosexuální adaptaci. Ve výzkumu Weisse a Zvěřiny z roku 1998 vyjádřilo výrazně restriktivní postoje k homosexulitě 8 % muţů a pouze 4% ţen (Weiss, Zvěřina, 2001). Menší mnoţství předsudků vůči homosexualitě u ţen potvrzují i zahraniční studie. Podle zkoumání Weise a spol. povaţovalo homosexualitu za přirozený projev lidské sexuality 27 % amerických studentek, ale jen 19 % jejich muţských protějšků. Hostilnější postoje muţů zjišťují v této oblasti také reprezentativní výzkumy ve Francii, Velké Británii či USA (Weiss, Zvěřina, 2001). Větší tolerance ţen se projevila i v dalších studiích, např. u Sakalliho (2002) či Grapesové (2006). Liberální postoje ţen v této oblasti tedy také vysvětlují, proč se některé z nich bez problémů věnují nejen heterosexuálním, ale i homosexuálním příběhům. 2.9 Uspokojení potřeby I think I like the coming out storylines because I can identify with them. I have never ever had a boyfriend so the whole "venturing into new fields" thing appeals to me. (uţivatelka I Thore, The Gays of the Daytime 9 ) Můţe být potřeba ţen slashovat ovlivněna i tím, jaké jsou jejich osobní vztahy s muţi? Lze na slash nahlíţet optikou reálných mezilidských vztahů? Přestoţe se proti tomu mnoho slashařek ohrazuje, slash je některými lidmi vnímán jako známka špatných nebo chybějících partnerských vztahů. Četba takové fikce můţe působit jako sebeobrana, protoţe odlišný typ lásky v homosexuálních příbězích čtenářkám nepřipomíná vlastní problémy ve vztahu. Opět se projevuje např. osvobozující moţnost neţárlit na fiktivní ţenskou postavu. Švancara (1984) zmiňuje, ţe pro některé jedince je typickým obranným mechanismem únik do oblasti fantazie. Do jisté míry je přitom tento mechanismus regresí na úroveň pubertálního denního snění. Zvláště v případě dospívajících fanynek můţe slash fungovat jako řešení frustrace z problematických vztahů a náplast na neuspokojenou potřebu partnerské lásky. To, co neexistuje reálně, tedy mohou nacházet alespoň v literatuře. V kapitole Projev ženských sexuálních fantazií jsem zmínila zalíbení ve slashi kvůli dvojnásobku muţnosti v příběhu. Tento jev můţe vysvětlovat, proč lze slashovou fikci vnímat i jako nahrazení skutečných partnerských vztahů. Chapman (2009) popisuje teorii citové nádrţe na lásku. Pomyslnou nádrţ má kaţdý člověk uvnitř sebe a potřebuje ji doplňovat

24 láskou a emocemi. Pokud je těchto emocí v reálném ţivotě nedostatek, přináší slash dvakrát tolik muţské lásky a muţnosti. Mocná (2004) potvrzuje, ţe senzuální rovina erotické literatury plní kromě funkce relaxační a stimulační i funkci kompenzační. Pojetí slashe jako uspokojení potřeby intimních vztahů se tedy nejvíce přibliţuje klasickým teoriím motivace. Jak jsem jiţ zmínila, domovem slashe je především internet. Šmahel (2003) se zmiňuje o internetu jako o prostředí, které se podle jeho pozorování, především u adolescentů starších dvaceti let, můţe stát určitou kompenzací a lékem na pocit méněcennosti či komunikační problémy. Fakt, ţe slashování můţe signalizovat určitý problém v partnerských vztazích a stát se únikem či kompenzací, je tedy také nutné brát v úvahu. Je však chyba generalizovat tento přístup a aplikovat jej na všechny ţeny, které ve slashi nacházejí potěšení. Slash fikce je literární ţánr, který balancuje na hranici několika různých oblastí. Ve snaze najít pravděpodobnou motivaci slashařek jsem proto objasnila jeho spojitost s ţenskými sexuálními fantaziemi a touhou po vyrovnaném partnerství. Popsala jsem slash jako moţnost svobodně manipulovat s mediálními texty a objevovat nové originální zápletky. Naznačila jsem i souvislost s prostředím internetu, s vědomím příslušnosti ke komunitě a s tolerancí ţen k homosexualitě. Na závěr jsem zahrnula moţnost problematických vztahů slashařek. Ţádný ze zmíněných pohledů by však neměl být zobecňován na všechny fanynky slashe. Naopak je velmi pravděpodobné, ţe kaţdá z nich je motivována svou vlastní kombinací těchto důvodů a k tomu ještě dalšími specifickými důvody, které jsem ve svém výčtu neuvedla. 20

25 III. Empirická část 1. Cíl výzkumu Jiţ v úvodu práce jsem zmínila, ţe slash fikce je literární ţánr, kterému zatím nebyla věnována dostatečná akademická pozornost. V českém prostředí neexistuje ţádná publikace, jeţ by se soustředila na toto téma, v zahraničí pak vznikly především odborné články nahlíţející na slash optikou literární vědy. Slash je však velmi úzce spjat s ţenskou sexualitou a partnerskými vztahy. Domnívám se proto, ţe potřeba heterosexuálně orientovaných ţen vyhledávat homosexuální tematiku by měla být zkoumána i z úhlu psychologického. Ve snaze objasnit motivaci slashařek volili autoři dosavadních výzkumů především dotazníkové metody. Já jsem se rozhodla ve své práci pouţít kvalitativní přístup a dát tak ţenám příleţitost, aby samy popsaly, co je na tomto literárním ţánru zajímá. Jako konkrétní výzkumnou perspektivu jsem zvolila interpretativní fenomenologickou analýzu (dále jiţ pod zkratkou IPA). Záměrem IPA je zjistit, jak lidé proţívají a jaký smysl těmto proţitkům přisuzují. Výzkumná otázka je proto otevřená. Má otázka zněla: Jaká je motivace čtenářek slashové fikce? V rozhovorech s informantkami jsem usilovala zejména o to, aby kaţdá z nich důkladně popsala svou zkušenost se slashovou fikcí. V souladu s IPA jsem kladla otevřené otázky. Na začátku setkání jsem volila dotazy narativního charakteru (Mohla bys mi popsat, jak ses seznámila se slashem?), aby si informantky zvykly na atmosféru rozhovoru. Pokračovala jsem popisnými otázkami (Jaké pocity ti přináší četba slashe?). V závěru rozhovoru jsem pokládala dotazy hodnotící (Dokázala bys říct, co pozitivního ti slash přinesl?). 2. Výzkumný soubor Výběr vzorku proběhl pomocí metody sněhové koule. Ta se jevila jako nejvhodnější, neboť slash je velmi specifickou zálibou a komunita slashařek je relativně uzavřená a determinovaná prostředím internetu. Slash je navíc záleţitostí osobní a intimní, poměrně úzce spjatou se sexualitou a erotickými fantaziemi čtenářek. Ne kaţdá ţena je proto ochotná o této 21