5IE405 Behaviorální právo a ekonomie

Transkript

1 5IE405 Behaviorální právo a ekonomie Přednášející: Petr Koblovský KIE NF VŠE Úvod + Vymezení předmětu a nástrojů behaviorální (psychologické) ekonomie (přehled normativní ekonomie a psychologie) Specializace 5BE Ekonomie a psychologie (garant: dr. Koblovský) Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

2 Informace k průběhu kurzu KH v ISIS (NB316, pátek 12:15-14:15) nebo petr.houdek@natur.cuni.cz Dr. Koblovský řádný přednášející převezme kurz od 3. přednášky. Věnujte pozornost detailnímu syllabu na Požadavky na úspěšné zakončení kurzu Vypracování semestrální práce (40%) samostatně či v týmu 2 spoluautorů, do schváleno, odevzdáno v květnu/červnu dle termínu ústní zkoušky, nejpozději týden před ní. Průběžné eseje (30%, 3x min. 2 strany), zadání 4. 3., 8. 4., , vždy týden na vypracování. Referáty (30%, 2x cca. 2 strany ), rozšíření povinných článků / polemika. Aktivitou na hodinách lze získat dodatečné body. Literatura Thaler, R.H., Sunstein, C.R. (2008): Nudge: Improving Decisions About Health, Wealth, and Happiness. New Haven: Yale University Press. *česky (2010): Nudge (Šťouch) Jak postrčit lidi k lepšímu rozhodování o zdraví, majetku a štěstí. Zlín: Kniha Zlín.+ Sunstein, C.R. (2000): Behavioral Law and Economics. Cambridge: Cambridge University Press. Povinné: * (znát před přednáškou!) a doporučené : (*) články. Prezentace (ppt) budou dostupné až před koncem semestru v Dokumentové složce v ISIS. 2 2

3 FAQ: ová komunikace V předmětu zprávy vždy uvádět ident 5IE405 Obecné doporučení viz Adresy petr.houdek@natur.cuni.cz (do 2. týdne včetně) petr.koblovsky@vse.cz (od 3. týdne) marek.vranka@ff.cuni.cz (T.A.) 3 3

4 FAQ: Průběžné eseje (30%): Zpracování individuálně. Zadání téma určeno 3., 8. a 11. týden (v pondělí) Navazuje na probranou látku. Rozsah minimum: 2 strany + 3 reference Termín odevzdání následující neděle do 24:00 do Odevzdávárny v ISIS / em. Cíl prokázat schopnost samostatně zpracovat relevantní témata z BLE. 4

5 FAQ: Semestrální práce policy paper (40%): Podrobně vizte Zpracování individuálně či dvojice. Zadání téma volí student a nechává si jej spolu s postupem zpracování schválit nejpozději do (10. týden). Obvykle je třeba minimálně 3 kol upřesňování, první návrhy proto zasílejte s dostatečným předstihem. Rozsah 10 až 15 stran + min. 6 referencí. Termín odevzdání nejpozději 2. týden zkouškového období do Odevzdávárny v ISIS. Obsah identifikovat konkrétní společenský problém, vysvětlit pravděpodobné důvody jeho existence (zaměřit se zejména na povahu rozhodovacích mechanismů relevantních osob) a navrhnout právněpoliticko-hospodářské opatření na řešení daného problému. Obhajoba ústní, ve zkouškovém období, přihlašování přes ISIS. 5

6 FAQ: Referáty (30%) a aktivita (+): Zpracování individuálně. Zadání student na cvičení v 1. týdnu závazně volí 2 povinné články, na které v průběhu semestru vypracuje referáty Vždy na týden, ve kterém se daný článek probírá vizte syllabus na stránce kurzu. Rozsah (2 x) 2 strany Termín odevzdání nejpozději 2 dny před termínem referátu do Odevzdávárny v ISIS / em. Prezentace (zpravidla) na cvičení v příslušném týdnu. Obsah krátké vyzdvižení hlavních zjištění článku (nikoliv pouze jeho shrnutí!) a následné rozšíření či kritiku jeho východisek, argumentace či závěrů. Je doporučováno odcitovat alespoň tři zdroje na podporu svých tvrzení. Aktivitou v diskusích na přednáškách a cvičeních (či referováním nad rámec povinného rozsahu o relevantních článcích) lze získat bonusové body do hodnocení. 6

7 Články rozdělení referátů (1) 02 Rabin, M. (1998): Psychology and Economics. Journal of Economic Literature, 36(1), str Jolls, C., Sunstein, C. R., Thaler, R. (1998): A behavioral approach to law and economics. Stanford Law Review, 50(5), str Posner, R. A. (1998): Rational choice, behavioral economics, and the law. Stanford Law Review, str Jolls, C., Sunstein, C. R.,Thaler, R. (1998): Theories and tropes: A reply to Posner and Kelman. Stanford Law Review, 50(5), str Korobkin, R. B., Ulen, T. S. (2000): Law and behavioral science: Removing the rationality assumption from law and economics. California Law Review, 88(4), str Sunstein, C. R. (2005): Moral heuristics. Behavioral and Brain Sciences, 28(4), str Korobkin, R. (2009): Libertarian Welfarism. UCLA School of Law, Law-Econ Research Paper No Layard, R. (2006): Happiness and public policy: a challenge to the profession. The Economic Journal, 116(510), str. C24-C Wilkinson, W. (2007): In pursuit of happiness research: Is it reliable? What does it imply for policy? Policy Analysis, 590, str Levitt, S. D. (2004): Understanding why crime fell in the 1990s: Four factors that explain the decline and six that do not. The Journal of Economic Perspectives, 18(1), str

8 Články rozdělení referátů (2) 10 McCaffery, E. J. Baron, J. (2006): Thinking About Tax. Psychology, Public Policy, and Law, 12(1), str Berger, J., Meredith, M., Wheeler, S. C. (2008): Contextual priming: Where people vote affects how they vote. Proceedings of the National Academy of Sciences, 105(26), str Campbell, J. Y., Jackson, H. E., Madrian, B. C., Tufano, P. (2011): Consumer Financial Protection. Journal of Economic Perspectives, 25(1), Langevoort, D. C. (1997). Organized illusions: A behavioral theory of why corporations mislead stock market investors (and cause other social harms). University of Pennsylvania Law Review, 146(1), str Guthrie, C., Rachlinski, J. J.,Wistrich, A. J. (2007): Blinking on the bench: How judges decide cases. Cornell Law Review, 93(1), str Rachlinski, J. J., Jourden, F. (1998): Remedies and the Psychology of Ownership. Vanderbilt Law Review, 51, str Korobkin, R. (1998): The Status Quo Bias and Contract Default Rules. Cornell Law Review 83(3), str Loewenstein, G., Issacharoff, S., Camerer, C., Babcock, L. (1993): Self-serving assessments of fairness and pretrial bargaining. The Journal of Legal Studies, 22(1), str

9 Struktura výuky Přednášky vychází z povinných sekcí knih. Jsou uvedeny zkratkami u témat, není nutné je detailně znát. Důraz je především kladen na cvičení, která budou probíhat mechanismem moderované debaty. V referátu bude studentem/y představeno dané téma či problém, nato bude následovat debata vycházející z daného povinného článku. Syllabus obsahuje ke každému tématu povinné: * texty, všichni studenti je musejí znát před cvičením. Některé texty byly přetištěny v editovaných knihách výše, je lhostejno, z kterého zdroje budete vycházet. Texty značené: (*) jsou velmi doporučovány. Například i pro rozšíření povinných referátů. Je pravděpodobné, že harmonogram nebude dodržen, prioritu má vždy postup zmíněný na přednáškách. 9

10 Opakování: (neo)klasická ekonomie Neoklasický koncept (klasické právo a ekonomie law & economics) je postavený na následujících premisách: Plně racionální hráč / jedinec, snažící se maximalizovat užitek v podmínkách vzácnosti, mající konstantní preference, avšak odpovídající ve svých volbách měnícím se omezením, v prostředí nulových (či známých a determinovaných) transakčních nákladů. Nutno si uvědomit, že jde o předpoklady pro další uvažování ( as if, instrumentální ekonomie), nemusí tedy reflektovat skutečnost. (Co se stane zdraží-li měď? Proč bohatí platí dražší právníky?...) 10

11 Koncept behaviorální ekonomie BE je pleonazmus (tj. stylistický útvar, který vzniká užitím pro vyjádření dané myšlenky nadbytečných (redundantních) slov) Hledání psychologických determinant chování je de facto pouhým návratem ekonomie ke svým kořenům - ekonomie je věda o lidském chování a konání. Od A. Smithe a skotské morální filosofie odvozuje svůj původ i např. sociální psychologie (Burke, 2006). Snahy/cíle BE: Zreálnění ekonomie jako vědy ( pravdivé závěry můžeme vyvozovat jen z pravdivých premis ) Zreálnění vstupů do analýzy a tedy i predikcí/závěrů. Vysvětlení dosud nevysvětlitelných problémů v ekonomii. Cíle BLE Zlepšení návrhů opatření pro dosahovaní vytýčených cílů. 11

12 BLE (v široké definici) (1) Rozšíření law and economics (práva a ekonomie v posnerovské tradici) o psychologickou realističnost. např.: zpochybnění Coasova teorému majetnickým (endowment) efektem. (2) Normativní aplikace poznatků z behaviorální ekonomie (omezená racionalita, omezený vlastní zájem, omezená síla vůle) a kognitivní a sociální psychologie. Silný, slabý a asymetrický paternalismus (+ nudgování, tj. architektura volby ). (3) Vnesení psychologické realističnosti do modelů rozhodování občanů, poplatníků, právníků, soudců, regulátorů (úředníků) a politiků, kriminálníků, tj. fiskální psychologie, behaviorální veřejná volba + chování voličů, často aplikace psychologie moci. 12

13 (1) Pád Coaseova teorému: Cornellský trh hrníčků (Kahneman, Knetsch, Thaler, 1991) = < < 13

14 Pád Coaseova teorému: Cornellský trh hrníčků 14

15 Proč tedy přidávat slovo behaviorální k právu a ekonomii? Lidé nejsou za danou částku ochotni vzdát se statku, ačkoliv by nebyli ochotni za stejný statek zaplatit danou částku, kdyby jej nevlastnili. V přítomnosti majetnického efektu [endowment effect] neplatí Coaseův teorém o identickém výsledku bez ohledu na původní rozdělení práv. Dopad do práva odpovědnosti (a trestního práva). 15

16 (2a) Default a orgány Johnson, Goldstein (2004) 16

17 Důsledky ve skutečném světě: 17

18 Default a nevyhnutelnost paternalismu (?) Je nutné učinit nějakou volbu nelze nevolit. Umístit jídla náhodně je taky volba. Umístit jídla dle jejich nutriční hodnoty? Snažit se umístit jídla tak, jak by si je lidé/děti sami zvolili? jak to udělat? Uspořádat jídla dle velikosti očekávaného úplatku od dodavatele? Maximalizovat zisk jídelny? 18

19 Default (?) 19

20 (2b) Pokušení (sebevůle, sebekontrola) 20

21 Pokušení (sebevůle, sebekontrola), John Romalis a Dean Karlan 21

22 Pokušení (sebevůle, sebekontrola) Hot-cold diskrepance, dynamická nekonzistence preferencí, souboj Systému I. a Systému II. Proč děkujeme, pakliže od nás někdo odnese brambůrky/cukroví/alkohol (?)? Pokoušející jídlo, půjčování filmů, cyklus výživy, program CARES a podobné. Pozor: Naopak někdy nechuť k rozhodování. 22

23 Wansink, Kim (2005) Kdy budou lidé jíst popcorn, který jim nechutná? 23

24 Wansink, Kim (2005) Kdy budou lidé jíst popcorn, který jim nechutná? 24

25 Nicméně, lidé jsou obecně krátkozrací: (2c) Jak zvýšit (proč?) penzijní úspory? Save More Tomorrow (SMART - Richard H. Thaler, Shlomo Benartzi) K závaznému rozhodnutí spořícího o budoucím navyšování spořící míry dojde okamžitě po vstupu do programu penzijního spoření, jelikož lidé budou považovat budoucí úspory a tedy budoucí snížení své spotřeby za méně bolestivé než kdyby museli o úsporách (a tedy snížení spotřeby) rozhodovat v současnosti. Kvůli existenci averze ke ztrátě by k vlastnímu navyšování míry spoření mělo docházet synchronně s okamžikem růstu nominálního příjmů, tj. v době, v níž kupř. dochází k nárůstu mezd u zaměstnanců. Navyšování míry úspor bude probíhat automaticky dle uvedených pravidel do stanoveného maximálního limitu, tím bude obejito potenciální nebezpečí sklonu ke status quo a riziko otálení, vyžadovalo-li by navyšování aktivní rozhodnutí spořícího. Bude existovat možnost v libovolné fázi (či za existence minimálních omezení) z daného penzijního plánu vystoupit, což sníží transakční náklady konkrétního penzijního programu a podpoří ochotu do takového systému vstoupit. Navíc, z předchozí argumentace se jeví vhodným, aby existovalo automatické přihlášení spořící by do systému vstoupil a setrval by v něm, dokud by se nerozhodl ho opustit. 25

26 (2d) Jak zpomalit vozidla na silnici? ( a další příklady na nudgování ) 26

27 (2e) Jak zabránit pacientům s Alzheimerovou nemocí, aby utíkali z léčeben? 27

28 (2f) Jak snížit náklady na úklid? 28

29 (2g) Jak přimět lidi více chodit po schodech? Pyw 29

30 (3a) Rozhodování soudců a oběd Danzinger et al

31 (3b) Psychologie moci Stanfordský vězeňský experiment (P. Zimbardo). Z 60 lidí, kteří experiment viděli, pouze jediná žena vyjádřila pochybnosti a závažné obavy

32 (3c) Psychologie moci S. Milgramovo experiement na poslušnost (bezmocnost, nezodpovědnost). Please continue. The experiment requires that you continue. It is absolutely essential that you continue. You have no other choice, you must go on

33 Proč to vše? Sociální nápodoba (Solomon Asch: konformita) Proč jste přišli v tričku a kalhotách a ne v kiltu či v dlouhé arabské košili? Mizí, je-ii rozhodování anonymizováno. ale replikace Mori, Arai (2010) nejednoznačná... Jsou-li lidé konfrontováni s většinovým názorem, nastává konformita (i když původně byl názor jiný silně ). Nápodoba je silná: lidé bydlící spolu začnou vypadat podobně (imitace, výživa, nákupy oblečení); zívání i smích je nakažlivé; blízkým kolegům se synchronizuje dýchání 33

34 Sacerdote (2001): Záleží, s kým bydlíš (GPA pokoj, spolek - ubytovna, obor bez vlivu) 34

35 Christakis, Fowler (2007): Obezita se šíří a obéžní se spojují animace: diaplayer?doi= %2fnejmsa &aid=NEJMsa066082_attach_1&ar ea= -změna norem + indukce chování (?) -nejvyšší risk u vzájemných přátelství -u sousedů a vztahů s osobami opačného pohlaví žáden vliv 35

36 Nicméně: dopad na reputaci je přeceňován: Efekt reflektoru (Gilovich et al. 2000) 36

37 Také sociální normy: Víra ve fakta, protože v ně ostatní věří (tzv. urban legend) lumíci jsou hromadní sebevrazi Vikingové nosili na helmách rohy. Skutečně? Disney & Wagner 37

38 Víra ve fakta, protože v ně ostatní věří (tzv. urban legend) Pštrosi strkají v nebezpečí hlavu do písku Albert Einstein ve škole propadal Býky dráždí červená barva Psi nemají potní žlázy, (popř. mají je jen na jazyku), chladí se pomocí jazyka/ sliněním Pití alkoholu zahřeje tělo Informační kaskády (zde se vyznačující (téměř) minimálními náklady držení chybného názoru). ale očkování, alter. medicína vážné riziká 38

39 Einsteinovo vysvědčení (a zdroj chyby) 39

40 Sociální epidemie (a la heuristika dostupnosti) 40

41 Móda (Salganik et al. 2006) 41

42 Sociální nápodoba nese informace, nese reputaci (resp. nenese ostrakizaci) Přes závislost na vývoji [path dependence] mohou různé skupiny na základě výchozí situace docílit zcela odlišných názorů/projevů preferencí. Lidé věří nejvíce sebevědomým expertům. Leč! Tetlockova studie o expertních odhadech 42

43 Využití sociálního tlaku (detailně Spotřeba energie (Schultz et al. 2007). Minnesotský experiment s daňovým přiznáním (užitečnost, hrozba, pomoc s vyplněním, většina vyplnila poctivě ). později) 43

44 Shrnutí: Základní koncepty BE Fotografie je autentická, fitness centrum je ale součástí komplexu nákupního centra, což do určité míry zmenšuje absurditu eskalátorů. 44

45 Opakování: Rabin (1998) Psychology and Economics přehled odchylek od klasického modelu: Economics has conventionally assumed that each individual has stable and coherent preferences, and that she rationally maximizes those preferences. 1. rozšíření klasického modelu prospektová teorie + ohled na druhé 2. zásadnější chyby v rozhodování za nejistoty 3. radikální problém se stabilitou preferencí predikce budoucího a vzpomínky na minulý užitek, framing, obrácení preferencí, dlouhodobé vs. krátkodobé zájmy 45

46 Kahneman, Tversky (1991) averze ke ztrátě obecná důležitost srovnání s ref. bodem lidé snáze srovnávají než pracují s absolutními hodnotami proč? středně velké zisky jsou ceněny asi jen polovičně ve srovnání se ztrátami ve stejné výši najít 100 Kč vs. ztratit 100 Kč klesající citlivost obecný psychofyzický zákon intenzita podnětů musí růst geometricky, aby vjem rostl aritmeticky pak vyhledávání rizika u hrozby velkých ztrát již zmiňovaný endowment effect, status quo bias 46

47 Mentální účetnictví Vyhráli byste raději 1000,- Kč a poté 500,- Kč nebo 1.500,- Kč? Rámování společných výsledků (hosp. politika?) Oddělovat zisky (U(x) je v ziscích konkávní). Integrovat ztráty (U(x) je ve ztrátách konvexní). srov. Machiavelli (1532) Spojovat malé ztráty s velkými zisky (kompenzovat averzi ke ztrátě). Oddělovat malé zisky od velkých ztrát

48 Sociální preference, smysl pro férovost a omezení vlastního zájmu ilustrace: samoobslužný prodej zeleniny u cesty určité zabezpečení, spíše symbolické (srov. efekt ceny zdarma ) lidé se nechovají, jako kdyby sledovali pouze vlastní (finanční) prospěch dokonce ani v laboratoři, kde jsou pro to silné incentivy (viz výsledky různých her) altruismus, který zohledňuje WB druhého není dobrým modelem lidé často preferují 50/50 spravedlnost a ne maximalizaci užitků podrobněji v 6. a 7. týdnu Kahneman, Knetsch, Tahler (1986) implicitní ponětí férovosti referenční smlouvy a averze ke ztrátě reciproční altruismus a trestání lidé zvažují i motivaci aktérů, nejen chování, nákladně trestají dokonce i počítače? (Blount, 1995) vnitřní morální účet kumulace morálních / amorálních aktů, možnost odčinění přes bolest (Bastian, 2011) a tendence udržovat stálou hladinu 48 48

49 Zkreslené rozhodování (aneb statistické uvažování není vrozené) zákon malých čísel přecenění míry, v jaké malý vzorek odpovídá populaci (která porodnice bude mít za rok víc dní, kdy se narodilo aspoň 60% chlapců? pouze 22% odpovědělo správně), neuvědomění si regrese k průměru tendence vnímat neexistující vzorce a souvislosti (např. tváře, kauzalitu) confirmation bias již zmiňováno polarizace názorů po prezentaci vyvážené argumentace časté i ve studiích, nečekaný efekt se vykládá spíše v souladu s testovanou hypotézou další anchoring, hindsight, salientní, emocionální a osobní informace zkreslují... omezené zlepšování učením / zkušenostmi experti vs. experti v oblastech, kde nelze získat expertízu 49 49

50 Vážnější problémy pro klasický model rozdíl mezi experienced a decision utility špatné odhady vlastních budoucích pocitů (souvisí s referenčním způsobem hodnocení a adaptací), např. probandi podceňují EE jen okamžik předtím, než jej projeví, špatně zapamatované užitky víc 8. týden preference ovlivňuje způsob jejich zjištění často nevědomě, vždy racionalizovatelně např. context (či menu) efekt přidání horší alternativy zvýší preferenci lepší vůči nezměněné třetí (Simonson, Tversky 1992), paradox volby (Tversky, Shafir, 1992) časová nekonzistence preferencí quasi-hyperbolické diskontování a beta-delat model, sofistikovaní a naivní hyperbolici, 50 50

51 Základní koncepty behaviorální ekonomie Omezená síla vůle (sebekontrola) + naivita a sofistikovanost Typicky: DellaVigna, Malmendier (2005), roční permanentka do fitnesscentra/počet návštěv = 19 USD (jednotlivý vstup 10 USD). + Mentální účetnictví a averze ke ztrátě: Camerer, Babcock, Loewenstein a Thaler (1997), NYC taxíky. Omezená racionalita Typicky: Conlin, O Donoghue a Vogelsang (2005), vracení zboží: na základu chyby projekce (hladoví nakupují, jako by bylo jejich budoucí já hladové) lze odhadnout, jaké zboží bude vráceno (teplé nakoupeno v zimě, je-li další počasí teplé). Omezený vlastní zájem (sociální preference) Typicky: Kahneman, Knetsch, Thaler (1986), spropitné v cizině, smysl pro férovost omezující dosahování zisků. 51

52 A propos, napraví trh chyby? Proč jste si zvolili stát se behaviorálním ekonomem (právníkem)? Další příklady: Chybně se oženit, nespořit dost na penzi... Předpokládejte, že je to chyba napraví vás trh? I když byste mohli změnit obor na korporátní finance, nemůžete odolat dál plýtvat čas na behaviorální ekonomii. Arbitráž? Evoluce? (Nemaximalizující vymírají?) Učení? 52

53 Projevené vs. normativní preference Ale: The most terrifying words in the English language are: I'm from the government and I'm here to help. - Ronald Reagan Za jakých okolností možno říci, že lidé NEJEDNAJÍ ve svém nejlepším zájmu (Beshears et al. 2008)? (A) Nadměrná (výlučná) orientace na současnost [present bias] či obecně časově nekonzistentní diskontování, tj. vítězství Systému I., hot mode, intuitivního uvažování Probráno. (B) Proměnlivost či komplexnost rozhodovacího úkolu (čím větší množství alternativ, tím více bude rozhodování náhodné či setrvá na statutu quo). Důkazem jsou studie potvrzující paradox volby *paradox of choice]. (C) Neměnný status quo při lepší alternativě (jsou-li mezní náklady odsunutí malé, bude odkládána). Důkazem je kupř. značná odlišnost v účasti v různých programech na základě původního opt-in či opt-out... Probráno. (D) Omezenost učení (diskontinuita chyby) (jednorázové, či životně specifické rozhodování) a tedy projev heuristik a biasů. 53

54 (B) Iyengar, Kamenica (2006): Lidé při komplexitě preferují simplicitu 54

55 (B)... praktický dopad na alokaci peněžních prostředků 55

56 (D) Agarwal et al. (2008): Lidé neprojevují preferenci platit penále a nadměrné úroky 56

57 Dostupnostní heuristika (předsudky) čili if you can think of it, it must be important 57

58 Heuristika reprezentativnosti Typický T&K případ Linda : Linda je 31 letá, svobodná, přímočará a velmi chytrá absolventka filozofické fakulty. Jako studentka se velmi zajímala o problematiku diskriminace a sociální spravedlnosti a také se účastnila demonstrací proti atomovým elektrárnám. Určete nejpravděpodobnější variantu: A Linda je bankovní úřednice B Linda je bankovní úřednice a feministka C Linda je svobodná matka v domácnosti 58

59 Heuristika reprezentativnosti Pro odosobnění celého testu byl vytvořen příklad s 20 hody dvoubarevnou kostkou (2 strany červené (Č) a 4 strany zelené (Z)). Respondenti volili pod příslibem možné výhry 25 USD nejpravděpodobnější sérii zaznamenanou při hodech. Byly předloženy tyto 3 možnosti: 1. ČZČČČ 2. ZČZČČČ 3. ZČČČČČ 59

60 Heuristika reprezentativnosti Byly předloženy tyto 3 možnosti: 1. ČZČČČ 2. ZČZČČČ 3. ZČČČČČ Ačkoliv 1. varianta je obecnější než 2. varianta (tudíž je pravděpodobnější, platí při Č i Z na počátku) 88 % subjektů volilo jako svou výherní variantu 2 a variantu 3 jako nejméně atraktivní (varianta 2 se zdá být zajímavější, neboť více odpovídá rozložení barev na kostce). 60

61 Ukotvení (kotevní heuristika) Typický příklad KT: Náhodné číslo a Počet afrických zemí, které jsou členy OSN? Rozvinutí: A: Jak šťastní jste? (0-vůbec, 5-maximálně) B: Kolikrát jste se milovali minulý týden? AB korelace 0,11; BA korelace 0,62 (tedy v případě chození na rande ). Je-li v poukázce na charitu uvedeno: $100, $250, $1,000 a $5,000, A nebo $50, $75, $100 a $150 kdy dají lidé více? 61

62 Kenrikův experiment Jak vám připadá vaše přítelkyně atraktivní? (0 zcela neatraktivní, 10 zcela atraktivní) 62

63 Kenrikův experiment Jak vám připadá vaše přítelkyně atraktivní? (0 zcela neatraktivní, 10 zcela atraktivní) 63

64 Kenrick et al

65 Zarámování [framing] Zopakování prospektové teorie Typický příklad tzv. Asijská nemoc Zachraníte: (A) 200 lidí s jistotou nebo (B) 600 lidí s 2/3 pravděpodobností přežití* nebo Necháte zemřít: (C) 400 s jistotou nebo (D) 600 s 2/3 pravděpodobností? Ale pokud se problém označí jako test statistiky efekt framingu se ztrácí (Bless et al., 1998) Zavedení politiky/opatření X Vám uspoří 1.000,- Kč. vs. Nezavedete-li politiku/opatření, ztratíte 1.000,- Kč. Co bude úspěšnější? Odměňování zaměstnanců ve framingu ztráty? Uvědomte si, že v tomto našem modifikovaném příkladě je očekávaný počet (pravděpodobnost x počet) dokonce 2x větší než jistý počet, přesto lidé jsou ochotni preferovat A před B. 65

66 Zarámování [framing] List, Hossain

67 Chyba opomenutí [omission bias] Hrozí epidemie, jejíž obětí se má stát 10 dětí z , přičemž případná vakcinace při zanedbatelné ceně s sebou nese také riziko úmrtí, přičemž děti umírající na vakcinaci nejsou nezbytně dětmi, které by umřely v důsledku nemoci. Určete toleranci (maximální počet dětských úmrtí v důsledku aplikace vakcíny) s jakou by vláda měla zákon o povinném očkování prosadit. 67

68 Chyba opomenutí [omission bias] Cca 60 % respondentů volilo toleranci mezi 1-8 (dětmi), přičemž pouze 9% volilo hodnotu 9 nebo 10 a 23% preferovalo nulovou přípustnou hodnotu tolerance. Respondenti nepovažují smrt dětí v důsledku neočkování za důsledek rozhodnutí vlády, přestože se jedná o rozhodnutí o nic-nedělání. Úmrtí v důsledku očkování za důsledek rozhodování považují. Dopady nečinnosti (omission) jsou vnímány s menší citlivostí, než dopady aktivní činnosti. to může vést k neoptimální míre intervencí 68

69 Chyba potvrzování [confirmation bias] Tendence preferovat informace, které podporují naše hypotézy, názory nebo stanoviska. Vyhledáváme informace svědčící pro náš názor nebo pro něco, co známe, nebo, co nám přináší uspokojení, spíše než objektivní/pravdivé informace Tendence vnímat nejasné informace způsobem potvrzujícím existující hodnocení / přesvědčení. Tendence vyhýbat se potenciálně ohrožujícím infomracím. pštrosí efekt, Karlsson et al. (2006). 69

70 Chyba potvrzování [confirmation bias] 70

71 Chyba statutu quo [status quo bias] Proč většina studentů sedí vždy na stejném či velmi blízkém místě, i když neexistuje zasedací pořádek? Reálné příklady: Jakmile začnete předplácet časopis ( 3 měsíce zdarma ), dochází k podstatně nižšímu odhlašování, než lidé proklamují. Dále i bankovní služby (leč problém zaujatého spotřebitele ), nucené spoření, penzijní a další při/pojištění... 71

72 V jakém decilu skončíte ve výsledném 90% nejlepších. 75%. 50% (medián). 25%. 1% nejlepších hodnocení kurzu? 72

73 V jakém decilu skončíte ve výsledném hodnocení kurzu? Většina (90%) řidičů se domnívá, že jsou nadmediánoví (nadprůměrní) řidiči, téměř každý se domnívá, že má nadprůměrný (nadmediánový) smysl pro humor, 94% vyučujících na univerzitách se domnívá, že jsou lepší pedagogové než kolegové. paradoxně schopnější (či vtipnější) lidé své schopnosti spíše podceňují Polovina (v ČR 49,6%) manželství končí rozvodem, přesto 100% novomanželů očekává, že jejich manželství vydrží (dokonce i ti, jež již byli rozvedeni = triumf víry nad zkušeností ). Podobné statistiky se týkají začínajících podniků/živnostníků. Obecně u nemocných a měr uzdravení, kuřáků a rizika rakoviny plic, atd. 73

74 Nadměrný optimismus/nadměrná sebedůvěra Nedokonalé uvážení protichůdných informací *Situaci si idealizujeme: Napíši SP za 14 dnů. V představě vytane jen tato a možná pár dalších povinností Realita je taková, že existuje mnohem více plánů, povinností, úkolů.+ Nicméně jak měřit? Porovnávání s průměrem, mediánem. Ex ante spolehlivost se svým názorem vs. ex post výsledek (leč jsme omezeni 100%). Vhodnější ex ante predikce a ex post realita (Jaká je pravděpodobnost, že Vaše čistá mzda překročí 30k Kč? Kolik nabídek práce získáte? Hoch 1985) Sázky (tj. jsem-li 100% jistý, vsadím nekonečno (?)). Asi nejhodnověrněji reálné sázky (podnikání, sázení v loteriích, atd.). Evolučně je nadměrný optimismus důležitý, nemají jej jen klinicky depresivní lidé. Navíc, v řadě úloh mají lidé až překvapivou přesnost (kupř. v kolika letech zemřou). 74

75 Chyba zpětného pohledu *hindsight bias] (Fischoff, 1977) 75

76 a řada dalších. Jejich mechanismus a projevy budou náplní dalších přednášek. 76

77 Diskuze 1. Niklas Karlsson, George Loewenstein, Duane Seppi (2009) Co je pštrosí efekt? 77

78 Karlsson, Loewenstein, Seppi (2009) Pštrosí efekt Další oblasti selektivního zaměření na pozitivní informace vyhledávání lékařské pomoci (?), zájem o dítě (?), ověření důvěryhodnosti (obchodního) partnera (?), ověřování znalostí studenty (?) Model Emoční dopad informací (+/-, ne/čekanost, ne/obchodovatelnost na trhu) Úprava referenčního bodu Averze k riziku Při volbě mezi časem t1 a t2, preferuji t2 pokud mám signál, že info bude negativní (a) budoucnost diskontuji, (b) dojde k úpravě ref. bodu Otázky Dispoziční efekt? Zpomalení přenosu informací (v klesajících trzích)? Vyrušení biasů (vyhýbání se riziku vs. nadměrný optimismus)? 78

79 Diskuze 2. Christopher Anderson (2003) Proč a kdy lidé preferují nic-nedělání? 79

80 Christopher Anderson (2003) Shrnutí: (I) Status quo a chyby opomenutí (lidé preferují schémata, kde nemusí učinit volbu, zejména (?) kvůli lítosti (x averze ke ztrátě)). (II) Odklad rozhodnutí (roste-li počet alternativ, zvyšuje se pravděpodobnost odložení rozhodnutí, resp. dochází k delšímu rozhodování/hledání). (III) Nečinnost/netečnost (uteče-li lidem výhodná příležitost, stávající se apatičtí k dobrým, ale ne-až-tak výhodným alternativám). 80

81 (II) Redelmeier, Shafir (1995) 81

82 (III) Tykocinski et al. (1995) 82

83 Diskuze 3. Amos Tversky, Eldar Shafir (1992) Co je dilema rozhodnutí? Kdy nastává? Aplikace v Parkinsonovských zákonech? Paradoxu volby? Unikátnosti (přeceňování) srovnání? Čím více času máme, tím méně toho uděláme? 83

84 Tversky, Shafir (1992) zavádí koncept rozhodovací náročnosti konfliktu při volbě tendence k volbě defaultu či odložení volby posuzování sázek/bytů, koupě SONY/AIWA, změna defaultní odměny za vyplnění dotazníku 84