5IE405 Behaviorální právo a ekonomie

Transkript

1 5IE405 Behaviorální právo a ekonomie Přednášející: Petr Koblovský KIE NF VŠE 10. Behaviorální veřejná volba, behaviorální veřejné finance (fiskální psychologie) a daňové právo. Specializace 5BE Ekonomie a psychologie, Prezentace byla vytvořena i za pomoci grantu FRVŠ 861/G5/2013.

2 Berger, J., Meredith, M., Wheeler, S. C. (2008): Contextual priming: Where people vote affects how they vote 2

3 Ovlivňuje lidi to, kde volí? Na enviromentálních faktorech a kontextu záleží Enviromentální faktory aktivují obsah či vybavení si z paměti Volební místa mohou ovlivnit samotnou volbu Lidé volící ve škole vyjádřili větší podporu školám Experiment ukázal, že i pouhé obrázky spojené se školou pozitivně ovlivňují volbu Hospodářsko-politické implikace? Měli bychom brát v potaz i u jiných voleb, kterými lidé v průběhu života projdou? 3

4 místo volby ovlivňuje výsledek volby v Arizoně (2000) návrh zvýšení financování škol hlasování v školách => 56,02% pro návrh hlasování jinde => 53,99% pro návrh effect size relativně malý, ale signifikantní a robustní kontroly: volba v jiných otázkách, demografie, bydliště alt. vysvětlení: bydlí blíž u školy, jiná volební účast, zlý stav školy -> vše negativní 4

5 o kolik p.b. hlasovali v skupině schools spíše pro než v ref. skupině standard error odhadu 5

6 experimentální ověření stimul: obrázky škol vs. kontrolní obrázky měli hodnotit jasnost obrázků úkol: hypotetické hlasování o zvýšení financovaní škol z daní zdánlivě bez souvislosti s předchozím úkolem kontroly: postoj k daním, rodičovství, postoj k financování škol výsledky: pro 63.6% v exp. vs. 56,3% v kontrol. skupině (p = 0,05) 6

7 vysvětlení aktivace postojů? rodiče a lidé s kladným postojem k placení daní a financování škol byli v kontrol. skupině spíš pro prohloubil stimul projevení existujících postojů? ne: v exp. skupině je predikční síla těchto proměnných nižší priming vede lidi s různou původní tendencí k podpore hlasovat pro častěji 7

8 Pro zájemce: JOHN A. BARGH (2006) What have we been priming all these years? On the development, mechanisms, and ecology of nonconscious social behavior. ale viz /title/The_Hot_and_Cold_of_Priming Doyen, Stéphane; Olivier Klein, Cora-Lise Pichon, Axel Cleeremans (2012). "Behavioral Priming: It's All in the Mind, but Whose Mind? 8

9 (Behaviorální) Veřejné finance VF přicházejí, když trhy selhávají ve snaze maximalizovat společenský blahobyt. BVF přicházejí, když VF i) chybně diagnostikují tržní selhání coby snížení blahobytu, ii) chybně stanovují snížení blahobytu či iii) nevyužívají příležitosti ke zlepšení blahobytu. 3 tváře veřejných financí: 1. Alokace výdajů na tržní selhání (veřejné statky, externality či informační asymetrie) 2. Redistribuce při snaze o co nejmenší distorze na trhu s minimem nákladů na výběr daně 3. Modifikovat lidské jednání (!): snaha podpořit goods a odradit od bads - zde existuje potenciál pro Behaviorální ekonomii 9

10 Ovlivňuje stát preference obyvatel? stát jako morální vzor statné zadlužování a přijatelnost života na dluh (?) Wagner, 2006: jitney operators vs. veřejná doprava restrikce konkurence na trhu = zvýšení poptávky po veřejných statcích Jsou kvóty a tarifní opatření opravdu to samé? teoretická ekvivalence, odlišná praxe a průvodní instituce 1) Tarif snadná integrace do běžných obchodních vztahů, ve kterých již existují problematický až od určité výšky, kdy vede k vzniku černého trhu 2) Kvóta omezení obchodu, narušení tržních vztahů. Podporuje prodejnost, nerovnost a hierarchii a mění charakter chování lidí. Podporuje nedůvěru a podezření. 10

11 Není trh jako trh Arbitráž jako mechanismus odstranění chyb a zkreslení teoreticky funguje na trhu Při ne-tržních aktivitách tomu tak však není Ve veřejných financích není samozřejmá arbitráž, tudíž konkurence nemůže odstranit biasy = prostor pro BE 11

12 Přehled odchylek (Psychologicky) neefektivní daně --- jiné reálné efekty v ekonomice - Potencionální nebezpečí? Na formě sdělení záleží (Framing) Procenta vs. zaplacené dolary Bonusy vs. pokuty Daň vs. poplatek (platíme poplatek za psa nebo daň za psa?) Skryté vs. přímé daně a jejich popularita? Averze ke ztrátě (nižší daně a získat cash x vyšší daně a získat bonus) a z ní plynoucí path dependence k daním D. Ariely: razantní škrty jsou psychologicky lepší než postupné snižování Problémy obyvatel se sčítáním mnoha malých daní a poplatků (jejich součet bývá překvapivě vysoký) Debiasing mechanismy? Zkušenosti hráčů? Na čase záleží Časová nekonzistence a problémy se sebe-kontrolou Prokrastinace a odkládání spoření na důchod Obhajoba sin taxes, které mohou pomoci dosáhnout cíle dlouhodobých preferencí? Postihuje často nejnižší kvartil příjmového rozložení Na dodržování pravidel záleží Přílišné dodržování pravidel podle ekonomických modelů, proč? Je tomu tak i v České republice? Přeceňování malých pravděpodobností Společenské stigma při nedodržení Fairness a psychické náklady s nedodržováním Reciproční altruismus zdvořilost autorit (mírné hodnocení malých prohřešků) 12

13 Daně 1) Lidé nejsou schopni integrovat paralelní daňové a výdajové systémy a formovat tak svá rozhodnutí správně disaggregation bias 2) Lidé reagují různě na různé nálepky a míry (framing) vnímají daně jinak, když jsou uvedeny relativně (v %) vs. absolutně (v $) 3) Lidé preferují skryté daně (averze ke ztrátě, případně mentální účetnictví) nejméně skrytá daň daň z příjmu 4) Daňové chyby poplatníci často nevyužívají daňové odpočty a nereagují na daňová zvýhodnění, atd. 13

14 Daně a metrický efekt Lidé vnímají daně jinak, když jsou uvedeny relativně (v %) než když absolutně (v $) Zdroj: McCaffery and Baron (2006) 14

15 Daně a metrický efekt (2) Zdroj: McCaffery and Baron (2006) 15

16 Averze k pokutám a Shellingův efekt Lidé nemají rádi pokuty, ale mají rádi bonusy (averze ke ztrátě, afektivní heuristika, morální heuristika?) Bonus za dítě nebo pokuta za bezdětnost? Averze k pokutám bude zhoršena progresivními mírami (pokuty by měli být vyšší pro bohaté a bonusy by měli vyšší pro chudé) Lidé preferují neutralitu tj. např. manželství má být z pohledu odvodů státu neutrální manželé a nemanželé mají platit stejně a pod. v praxi nelze preference sesouladit 16

17 Averze k dani Daň nebo poplatek? Při zarámování jako poplatek jiná (pozitivnější) reakce mentální účetnictví: (dobrovolná) platba za něco vs. (nedobrovolné) obírání státem důležitý je ale současný stav (status quo jako ref. bod) Příklady z ČR - sociální a zdravotní pojištění = sociální a zdravotní daň, poplatek za psa, poplatek za televizi 17

18 Hidden tax bias Nepřímá nebo skrytá daň je nominálně placená třetí stranou DPH, spotřební daně, část zdravotního a sociálního placeného zaměstnavatelem lidé preferují skrytost averze ke ztrátě Nejméně skrytá daň daň z příjmu: při jejím zvyšování lidé velmi hlasitě protestují naopak skryté daně tolik nevadí, ačkoliv je nakonec zaplatí stejní lidé 18

19 Rozdíl mezi spotřební daní a DPH u alkoholu, která bude mít větší dopad na snížení poptávaného množství? 19

20 Disaggregation bias Ekonomická teorie nemělo by záležet na tom jestli je daň rozdělena do dvou (daň placená zaměstnavatelem a zaměstnancem) Realita? Záleží na tom: Lidé jsou ochotni přijmout více malých daní než jednu velkou Rozpor s prospektovou teorií? 20

21 Proč na těchto věcech záleží? Rozhodnutí veřejných financí mají reálné dopady na ekonomiku Vzkvétání skrytých daní, které mohou vyvolávat vyšší distorze Politici vybírají nejméně bolestné daně, ne blahobyt-maximalizující Nebezpečí (!) díky kognitivním biasům mohou lidé akceptovat nevýhodná opatření bez nákladů a protestů 21

22 Daně na řešení internalit, vždy empirická otázka kouření Gilleskie, Strumpf (2005) zjistili značný pokles pravděpodobnosti, že potenciální kuřáci (mladí) začnou kouřit, zvýší-li se daně. DeCicca, Kenkel, Mathios (2002) nenašli žádný vliv daní na začátek kouření u mladých a Cawley, Markowitz, Tauras (2004) ukázali, že chlapci, ale nikoliv dívky, jsou senzitivní na změnu ceny cigaret vyvolaných daní. 22

23 Co je třeba učinit? Vzdělání: ekonomické vzdělání snaha vysvětlit lidem mechanismus daní za účelem snížení heuristik a biasů Politická omezení: omezit zákonodárce (?) zejména proti bujení státu Strukturální reformy: konkurence v daňovém systému Jiná řešení? 23

24 Proč vůbec lidé platí daně? puzzle of compliance nízký očekávaný trest a pravděpodobnost kontroly Ariely, D. (2012). The (Honest) Truth about Dishonesty užitek vs. self-schéma ovlivnění chování zvýraznit morálku obecně zvýraznit Ja/Self/self-schéma informovat o chování ref. soc. skupiny 24

25 Podpis a self-schéma 25

26 Daně a self-schéma Studenti si vydělali v předchozím úkolu až USD. Museli vyplnit daňové přiznání. Bylo jim umožněno odečíst si náklady na cestu na experiment. 26

27 Lubian, Zarri, 2011: Happiness and tax morale otázky: rozdíly v postojích k zdanění? determinanty daňové morálky (DM) jsou osoby s vyšší DM šťastnější? osoby s vyšší DM jsou opravdu šťastnější při kontrole na socio-demograf. proměnné a jiné determinanty štěstí z analýzy s instrumentálními proměnnými plyne kauzalita DM -> štěstí 27

28 Použitý dotazník DM Kantian: Paying taxes is one of the basic duties of citizenship Community: Not paying taxes is one of the worst crimes a person can commit as it harms the whole community Redistributive: It is right to pay taxes because it helps the weak Vertical: People try to avoid paying taxes because they know the Government spends the money badly Fairness: It is right not to pay taxes if you think they are unfair Názor na Tax evasion a Tax amnesty 28

29 Výsledky dva indexy DM všechny položky vs. všechny kromě vertical a fairness efekt vzděláni každý stupeň sig. zvyšuje DM self-employment negativní (i u DM 2 ) bydlí ve velkém městě negativní (log) příjmu pozitivní vliv 29

30 Wenzel, M. (2004): An Analysis of Norm Processes in Tax Compliance. osobní normy vznikají zvnitřněním sociálních normy relevantní soc. skupiny Self-Categorization Theory Respondents who identified strongly with Australians reported being more compliant, when they perceived a strong social norm that one should be truthful in one s taxes. In contrast, for low levels of identification, the effect of social norm ( = 0,06; ns) was not significant. 30

31 31

32 Traxler, C. (2010): Social Norms and Conditional Cooperative Taxpayers. soc. normu ovlivňuje info o chování druhých chování aspirační skupiny nepřímo ovlivňuje normy ostatních autor rozšiřuje klasický model, aby vysvětlil proč lidé vůbec platí? proč se placení v regionech se srovnatelnými pobídkami liší? zvýšení daní vede k vyššímu neplacení zvýšení kontroly může vést k vyššímu neplacení 32

33 Zdroje Ariely, D. (2012). The Honest Truth about Dishonesty: How We Lie to Everyone---especially Ourselves. Harper. Lubian, D., & Zarri, L. (2011). Happiness and tax morale: An empirical analysis. Journal of Economic Behavior & Organization, 80(1), McCaffery, E., J., Baron, J. Thinking about Tax. Psychology, Public Policy, and Law 12(2006): Traxler, C. (2010). Social norms and conditional cooperative taxpayers. European Journal of Political Economy, 26(1), Wenzel, M. (2004). An analysis of norm processes in tax compliance. Journal of Economic Psychology, 25(2), Wagner, R. E. (2006): States and the Crafting of Souls: Mind, Society, and Fiscal Sociology. Journal of Economic Behavior & Organization, 59(4), str