Pdní pomry R Irena Smolová

Transkript

1 Pdní pomry R Irena Smolová Pda je pirozenou souástí národního bohatství každého stát. Na našem území se v prbhu uplynulých období vyvinuly jak velmi úrodné, tak pro zemdlství mén vhodné pdní typy. Mezi plošn nejrozšíenjší patí na jižní Morav a v Polabí ernozem, v pahorkatinách hndozem a ve vyšších polohách illimerizované pdy a podzoly. Zemdlská pda se na celkové rozloze eské republiky podílí více než polovinou a díky nevhodným zpsobm obhospodaování jsou dv tetiny narušeny erozí. Sumarizaní tabulka základní pdotvorné procesy: humifikace, eluviace, iluviace, oglejení nejrozšíenjší pdní typy: zonální typy: ernozem (jižní Morava, Polabí) hndozem (jižní ást eské tabule) illimerizované pdy (Moravská brána, Ostravská pánev) hndé pdy (Vizovická vrchovina, Stedoeská pahorkatina) podzoly (Beskydy, Jeseníky, eské stedohoí, Šumava, Krkonoše) azonální typy: rendziny (eský a Moravský kras) Pdu lze definovat jako samostatný pírodní útvar vzniklý z povrchových zvtralin zemské kry a z organických zbytk za psobení pdotvorných faktor. Je životním prostedím pdních organism, stanovištm rostoucí vegetace, slouží k pstování kulturních rostlin, je regulátorem kolobhu látek a mže fungovat jako úložišt, ale i zdroj potenciáln rizikových látek. Pda je dynamický, stále se vyvíjející živý systém, na nmž je závislé pežití a prosperita všech suchozemských biologických spoleenstev. Vznik, stavba a složení pdy jsou výsledkem psobení klimatu, podzemní vody, živých organism žijících v pd i na jejím povrchu a lidské innosti na výchozí substrát v uritém ase. Tyto faktory se oznaují jako faktory pdotvorné a jejich psobením pda vzniká a vyvíjí se na rozhraní litosféry, atmosféry, biosféry a hydrosféry. Za hlavní pdotvorné faktory se oznaují substrát (matená hornina), podnebí, biologický faktor, podzemní vodu a psobení lovka, Pda tvoí složitý otevený systém, ale svou schopností autoregulace vnitních proces i systém relativn samostatný. Protože zahrnuje všechny ti fáze skupenství, nazývá se též systém trojfázový. Mezi základní složky pdy a patí minerální anorganické látky (nap. štrk, písek, prach, jílové ástice), organické hmota, voda (pdní roztok), plyny a živé organismy (ervi, hmyz, bakterie, prvoci, háátka, houby, asy). Mezi pevnou, kapalnou a plynnou složkou existuje neustálá výmna molekul a iont, ovlivovaná fyzikálními, chemickými a biologickými procesy. Pdotvorné procesy Pi vzniku a vývoji pdy v ní probíhají rzné typy proces, jejichž povaha je závislá pedevším na fyzikálních a chemických vlastnostech substrátu, na klimatických faktorech a biotické složce. Každý pdotvorný proces je nepetržitý, nekoní vznikem pdního typu, ale je jeho souástí. Jde tedy o dynamické a komplikované procesy, které se mní tak, jak se mní podmínky vývoje pd. V mírném podnebném pásu a tedy i na našem území patí mezi základní pdotvorné procesy humifikace, eluviace (vyplavování, ochuzování), iluviace (obohacování), oglejení a glejový proces, který probíhá v zamokených pdách. Základní pdní typy na území R Pdní typy zastoupené na našem území jsou od pd v poátením stádium vývoje (surové pdy), pes vyvinuté pdy až po reliktní, které vznikly v odlišných klimatických podmínkách. V oblastech, kde vystupuje skalní podloží blízko k povrchu se vyskytují surové pdy s jednoduchým pdním profilem, s mlkým humusovým horizontem, který pímo pechází v rozpadlou matenou horninu. Pro lenitý reliéf stedních a vyšších nadmoských výšek jsou typické rankery, jejichž

2 pdotvorným substrátem jsou balvanitá deluvia nekarbonátových hornin. Na rozdíl od surových pd mají asto bohatou vegetaci. V nejsušších a nejteplejších oblastech našeho území jsou rozšíeny ernozem, které patí mezi reliktní pdy, které vznikly v raných obdobích poledové doby pod pvodními pirozenými stepními a lesostepními spoleenstvy. V souasnosti se uchovávají ve své pvodní podob pevážn díky zemdlské kultivaci. Mateným substrátem jsou vtšinou spraše a hlavním pdotvorným procesem pi jejich vzniku byla intenzivní humifikace, která probíhala pod stepní vegetací. Pdy mají mocný, tmav zbarvený humusový horizont a jsou intenzivn využívány jako naše nejúrodnjší pdy. Pstují se na nich nejnáronjší plodiny jako je kukuice, pšenice nebo cukrovka. Typické jsou pro jižní Moravu a ást Polabí. Jejich jedinou nevýhodou je, že trpí obasným vysycháním, a proto vyžadují zavlažování. V nižším stupni pahorkatin jsou typické hndozem, které vznikaly pod pvodními dubohabrovými lesy a hlavním pdotvorným procesem je illimerizace, pi které je svrchní ást profilu ochuzována o jílnaté ástice, které jsou prosakující vodou pemísovány do hlubších pdních horizont. Hndozem patí mezi hodnotné zemdlské pdy, které mají oproti ernozemím výhodu, že jsou mén náchylné k vysychání. Nejvhodnjšími plodinami jsou nároné obiloviny (pšenice, jemen), cukrovka nebo vojtška. Ve stedních nadmoských výškách ( m n.m.) jsou nejrozšíenjší illimerizované pdy pojmenované podle dominantního procesu, kterým je illimerizace. Dokládá to nkolik decimetr mocný vyblený eluviální horizont ležící hned pod humusovým. Dalším typickým znakem je oglejení v dsledku existence zhutnlého, málo vodopropustného jílového horizontu. Zemdlsky jsou to pdy nižší kvality a pro zvýšení jejich úrodnosti se asto provádí melioraní úpravy. Meliorace Meliorace je souhrn technických opatení, která se používají pro zlepšení kvality málo produktivních zemdlských pd nebo pd, jejichž kvalita klesla v dsledku pedchozích nevhodných zásah. Jedná se zejména o odvodnní zamokených pd, zavlažování pd trpících vysycháním nebo vápnní siln kyselých pd. Neuváženými melioracemi byla na území R v nkterých podhorských oblastech zniena pirozená stanovišt nkterých druh rostlin a živoich. Nejrozšíenjším pdním typem na území R jsou hndé pdy. Mimo nížin jsou zastoupeny ve všech typech lenitjšího reliéfu. Vhodné je pro n humidnjší mírn teplé klima s roními úhrny srážek do 900 mm. Pvodní pirozenou vegetací na nich byly listnaté lesy (dubohabrové až horské buiny). Jako matený substrát se uplatují rzné typy hornin. Hlavním pdotvorným pochodem pi vzniku hndých pd je intenzivní vnitropdní zvtrávání. Pdy patí mezi vývojov mladé, které by v mén lenitém reliéfu po delší dob pešly v jiný pdní typ hndozem, illimerizovanou pdu nebo podzoly. Z hlediska kvality mají stední až nižší úrodnost a jejich hlavní nevýhodou je malá mocnost pdního profilu a astá skeletovitost. Ve vyšších nadmoských výškách ve vlhkém a chladném klimatu, kde roní úhrn srážek pevyšuje 800 mm, jsou rozšíeny podzoly. Tento pdní typ vznikla hlavn pod jehlinatými, zejména smrkovými lesy. Jejich mateným substrátem jsou zvtraliny mineráln chudých hornin (žul, svor nebo pískovc). Hlavním pdotvorným pochodem je intenzivní vyplavování podzolizace. Ve velmi kyselém prostedí se rozkládají prvotní minerály a pemísují se oxidy železa a hliníku do spodních horizont. Pod vrstvou surového humusu leží dokonale vyblený eluviální horizont, který pechází v horizont iluviální. Podzoly jsou pdy s velmi nízkou pirozenou úrodností. Využívají se jako horské louky a pastviny a vtšina z nich je pod lesními jehlinatými porosty, které mohou být v pípad horských podzol i relativn produktivní. V Polabí a na jižní Morav jsou v nízkých polohách zastoupeny také ernice, které se vyvinuly pod pvodními porosty olšin, druhotn vlhkých luk, asto typu polabských ernav (slatin). Mateným

3 substrátem jsou siln vápnité nivní sedimenty, zvtraliny slínovc a nízké písité terasy (ovlivnné vysoko položenou hladinou podzemní vody. Hlavním pdotvorným procesem intenzivní humifikace spolu s glejovým procesem. Zvláštní postavení mezi pdními typy na našem území zaujímají smonice. Vyskytují se pouze v severoeské hndouhelné oblasti (zejména na Chomutovsku). Vytvoily se na tetihorních jílech a jsou osamoceným výskytem tohoto pdního typu daleko vzdáleném od svých dalších oblastí výskytu na Balkán. Jsou typické pro teplé a suché klima a u nás jsou rozšíeny vbec v nejsušších oblastech ve srážkovém stínu Krušných hor. Pvodním vegetaním krytem, po kterým se vyvinuly byly teplomilné doubravy a hlavním pdotvorným procesem výrazná humifikace kombinovaná s u nás ojedinlým vertisol-efektem, který spoívá v samomulovací schopnosti pdního povrchu, což je rozpad zeminy na výrazné drobné strukturní elementy. Vedle ady nároných plodin se na tomto pdním typu tradin pstují ovocné stromy zejména hrušn. V údolních nivách a zamokených územích se mohou vyskytovat glejové pdy, jejichž pdotvorným substrátem jsou nevápnité nivní uloženiny a deluviální splachy. Vznikají glejovým pdotvorným procesem. Jeho podstatou je redukce slouenin železa podmínná nedostatkem vzduchu pi souasném zvýšení organických látek a rozkladu prvotních minerál vlivem vysoké úrovn hladiny podzemní vody. Typickými pdami v Jihoeských a Podkrušnohorských pánvích jsou pseudogleje, u kterých oglejení pedchází illimerizace. Na extrémn mineráln chudých substrátech (naváté písky štrkovité písky íních teras) pod pvodními porosty borových les u nás vznikly arenosoly. Tento pdní typ je extrémn vodopropustný a vysychavý a patí k pdám s nejnižší pirozenou úrodností. Pouze v omezené rozsahu se v severovýchodních echách vyskytují pelosoly, regionáln oznaované jako slínovatky. Patí mezi tžké pdy tvoené ve znaném rozsahu druhotnými jílovými minerály. Zástupcem zasolených pd jsou u nás slance, jejichž mateným substrátem jsou spraše, tetihorní jílovce nebo nivní sedimenty ovlivnné vysokou hladinou siln mineralizované podzemní vody. Na jejich zasolení se podílí vtšinou sírany. Plošn relativn malé rozšíení mají u nás šedozem, které jsou typické pro Královéhradecko a nkteré ásti Hané. Vznikaly pod pvodní lesostepní vegetací. Na rozdíl od ernozemí byl pi jejich vzniku proces humifikace doprovázen illimerizací. Píkladem azonálního typu pd jsou na našem území rendziny. Vznikají na karbonátových horninách v krasových územích a pvodními porosty na nich byly v nižších polohách teplomilné doubravy a ve vyšších vápnomilné buiny až reliktní bory. Pímo pod humusovým horizontem leží mnohdy pímo hrub rozpadlá krasová hornina. Vhodné jsou pro zakládání ovocných sad (daí se nap. peckovinám) a vinic, pokud to umožují klimatické podmínky. V krasových oblastech se rendziny stídají s terra fuscou (v Moravském a eském krasu). Jedná se o typickou siln zvtralou reliktní pdu, která vznikla v odlišných klimatických podmínkách (vlhí a teplejší klima). Azonálními pdami jsou i rašeliništní pdy, které jsou typickým zástupcem organogenních pd. Byly vytvoeny intenzivní akumulací slab rozložených rostlinných zbytk v siln zvodnlém prostedí. Pdní profil se skládá z jednotlivých rašelinných poloh, které pi povrchu, je-li rašeliništ aktivní, pirstají, smrem do hloubky pak podléhají postupné ulmifikaci (rašelinní). Zemdlský pdní fond Zemdlská pda zaujímá více než polovinu rozlohy eské republiky a koeficient zornní dosahuje 72 %. Existují však znané regionální rozdíly. Nejvyšší podíl (více než 70 %) má zemdlská pda v okresech Prostjov, Perov, Louny, Litomice, Kolín, Praha-východ a Hradec Králové. Naopak nejnižší (mén než 50%) je mimo mstských okres také ve vtšin pohraniních horských okres. Pro hodnocení kvality zemdlského pdního fondu je v R využíván systém bonitovaných pdn ekologických jednotek (BPEJ). Ptimístný kód BPEJ charakterizuje pedevším produkní vlastnosti pd pro hodnocení z hlediska zemdlské výroby.

4 Tab. 1: Struktura pdního fondu v eské republice (stav k ) Ukazatel výmra (v ha) podíl (v %) Zemdlská pda ,2 orná pda ,9 chmelnice ,1 vinice ,2 zahrady ,0 ovocné sady ,6 trvalé travní porosty ,3 lesy ,5 vodní plochy ,0 zastavné plochy ,7 nezemdlská pda ,7 Celková výmra ,0 Úrodnost pdy Úrodnost pdy je její schopnost poskytovat rostlinám takové životní podmínky, které mohou uspokojit jejich požadavky na vodu, živiny a pdní vzduch po celé vegetaní období a tak zabezpeit jejich úrodu. Je to souhrnná vlastnost, která je dána celým souborem fyzikálních, biologických a chemických charakteristik celého pdního profilu. Úrodnost pdy není absolutní veliinou, ale je relativní hodnotou vzhledem k daným podmínkám, pstovaným plodinám a vkladm do pdy pi procesu jejího obhospodaování. Mezi naše nejúrodnjší pdy patí ernozem a hndozem. Naopak nejmén úrodné jsou surové pdy, rankry nebo glejové pdy. Nkteré pdy jsou znehodnocovány psobením lovka. Píkladem je narušení tžební inností pi dobývání nerostných surovin nebo kontaminací v pípad nkterých podnik, pi ekologických haváriích. Po ukonení aktivit, které pdu znehodnotily, je zákonem stanovena povinnost provádt rekultivace a sanace, které by umožnily njakou formu dalšího využití území. Tab. 2: Struktura rekultivovaných ploch pro další možné využití (k ) Zpsob rekultivace: rekultivace rozpracované (v ha) rekultivace ukonené (v ha) v DP mimo DP v DP mimo DP zemdlská 999,6 242, , ,0 lesnická , , ,0 vodní 542,6 17,2 910,6 226,9 ostatní 1 548,6 455,9 571, ,7 celkem 6 010, , , ,6 Poznámky: DP = dobývací prostor; Cena pdy Úrodnost pdy a její snížení vlivem rizikových faktor se odráží v cen pdy. Ta je urována napíklad za úelem stanovení odvod za odntí pdy ze zemdlského pdního fondu a pesn ji vymezuje zákon O ochran zemdlského pdního fondu z roku 1982 stanovením sazby v K za 1 ha pdy. Kriteriem pro definování sazeb jsou hlavní pdní jednotky (HPJ) kódu BPEJ a klimatické regiony. Tento pístup zohleduje výhradn produkní funkci pdy a ásten i její ekologické funkce. Ekologická váha vlivu zohleduje (v hodnotách 5 až 20, kterými se násobí základní sazba v K) zemdlskou pdu ve zvlášt chránných ástech státního území (národní parky, pírodní rezervace, pírodní památky) a také v územních systémech ekologické stability krajiny, v chránných oblastech pirozené akumulace vod, v ochranných pásmech vodních zdroj nebo v chránných ložiskových územích. Naopak jsou také stanoveny koeficienty pro snížení odvod (v hodnotách 0,8-0,2), jimiž se

5 násobí základní sazba v K, které snižují cenu pdy v pípad, že je poškozená spady prmyslových exhalací, úniky pevných nebo tekutých toxických látek, ropných látek, vodní nebo vtrnou erozí. Vyhláškou ministerstva financí z roku 2002 jsou stanoveny úední ceny pdy pro jednotlivé katastry. Rozdíly mezi jednotlivými regiony jsou v ádech korun za jeden metr tverený. Nejnižší cena je stanovena v katastrálních územích v pevážn hornatém lenitém reliéfu, kde se pohybuje do 1 K/m 2 nejvyšší je v úrodných úvalech stední a jižní Moravy nebo v Polabí, kde dosahuje více než 13 K/m 2 zemdlské pdy. Vedle úední ceny se pi prodeji pozemk uplatuje tržní cena, která zohleduje i polohu území k významným centrm apod. Pdní eroze Intenzivní využívání pdy pro zemdlskou výrobu a velkoplošné odlesování postupn narušuje pirozený pdní pokryv a povrch je snadnji narušován erozí, která spoívá v destrukním psobení povrchov tekoucí vody a vtru na pdní povrch. Eroze vede ke ztrát nejúrodnjší vrstvy pdy, jejíž nahrazení trvá stovky let. Problém eroze zemdlsky využívaných pd je problém celosvtový, jehož dsledkem je každoroní úbytek tisíc km 2 zemdlské pdy. V R je potenciáln ohroženo vodní erozí tém 50 % orné pdy vodní. Tab. 4: Potenciální ohrožení pd vodní erozí na území R (k ) stupe ohrožení Plocha zemdlské pdy vodní erozí (v ha) (v %) bez ohrožení ,2 pdy náchylné ,9 pdy mírné ohrožené ,9 pdy ohrožené ,0 pdy siln ohrožené ,1 pdy nejohroženjší ,9 celkem ,0 Vybrané pdní typy (pehled) ernice - pomrn etné, zejména v nízkých polohách (zvlášt v Polabí a na jižní Morav) - pvodními porosty byly olšiny, druhotn vlhké louky, asto typu polabských ernav (slatin) - matený substrát: siln vápnité nivní sedimenty, zvtraliny slínovc a nízké písité terasy (ovlivnné vysoko položenou hladinou podzemní vody - hladní pdotvorný proces: intenzivní humifikace spolu s glejovým procesem Smonice - výskytem jsou omezeny pouze na severoeskou hndouhelnou oblast (zejména Chomutovsko) - vytvoily se na tetihorních jílech (jsou osamoceny od svých dalších oblastí výskytu Balkán) do 300 m n.m. - klima: teplé a suché (nejsušší oblasti u nás) - pvodní vegetaní kryt: teplomilné doubravy - hlavní pdotvorný proces: výrazná humifikace kombinovaná s u nás ojedinlým vertisol-efektem, který spoívá v samomulovací schopnosti pdního povrchu (rozpad zeminy na výrazné drobné strukturní elementy)

6 Pseudogleje - asto jsou zastoupeny ve stedních nadmoských výškách, kde se stídají s illimerizovanými pdami - typické pdy pánvi (eskobudjovická, Ostravská, Teboská, Chebská) - hlavní pdotvorný proces: oglejení, vedle kterého se jako podízený proces uplatuje illimerizace, která oglejení pedchází Surové pdy - vznikají tam, kde skalní podloží vystupuje blízko k povrchu - pvodním rostlinným krytem, který zstává na tchto místech asto zachován, jsou vtšinou skalní stepi nebo reliktní bory - pdotvorný substrát: hrub skeletovité rozpady vtšinou bezkarbonátových hornin, pevážn eluvia - hlavní pdotvorný proces: nevýrazná humifikace, spojená se slabým vnitorpdním zvtráváním - mlký humusový horizont pechází v rozpadlou matenou horninu Rankery - v lenitém reliéfu - pdotvorný substrát: deluvia na svazích a na úpatí - pvodní vegetace: suové lesy (tj. na rozdíl od surových pd bohatá) - hlavní pdotvorný proces: výrazná humifikace (pdní profil tvoí relativn mocný humusový horizont, který pechází pímo do substrátu) Rendziny - vznikají na siln karbonátových horninách (vápencích a dolomitech) - pvodními porosty byly šípákové a teplomilné doubravy až sklaní stepi - hlavní pdotvorný proces: humifikace, mén se uplatuje zvtrávání - rendziny jsou vtšinou mlké - typické: pítomnost uhliitanu vápenatého nebo hoenatého v celém profilu Terra fusca - jako zástupce tzv.terrae calcis je vedle terry rossy rozšíena sporadicky ve vápencových oblastech, kde se stídá s rendzinami - je typickou siln zvtralou reliktní pdou, která vznikla v odlišných klimatických podmínkách (vlhí, teplejší) Pararendziny - obdoba hndých pd na zvtralinách karbonátov-silikátových hornin (vápnité bidlice, pískovce, opuky) - pvodní vegetaní pokryv: teplomilnjší rostliny (nap. teplomilné doubravy) - hlavní pdotvorný proces: vedle obvyklého vnitropdního zvtrávacího pochodu probíhá humifikace - typický znak: pítomnost karbonát bu v celém pdním profilu, nebo alespo ve spodních ástech Arenosoly - na extrémn mineráln chudých substrátech (naváté písky štrkovité písky íních teras) - pvodním porostem: chudé borové lesy - hlavní pdotvorný proces: slabá humifikace probíhající v nejsvrchnjší, kultivací ovlivnné ásti pdního profilu - pdy jsou extrémn vodopropustné a vysychavé

7 Pelosoly - oblast výskytu je plošn málo rozsáhlá (severovýchodní echy oznaují se slínovatky ) - jsou to velmi tžké pdy vázané na horniny poskytující zvtraliny, tvoené ve znané míe druhotnými jílovými minerály (kídové slínovce) - pvodní vegetaní kryt: dubohabrové háje Rezivé pdy - vyskytují se ve vyšších nadmoských výškách (nad 800 m n.m.) - vznikaly pevážn pod kyselými horskými buinami, pípadn smrinami, v chladném vlhkém klimatu - pdotvorný substrát: hlavn zvtraliny kyselých hornin (vyvelin a metamorfik) - hlavní pdotvorný proces: intenzivní vnitropdní zvtrávání, doprovázené uvolováním seskvioxid (Fe, Al); na rozdíl od podzol nejsou volné seskvioxidy v profilu pemísovány; vtšinou se jedná o zaátek podzolizaního procesu Gleje - hlavn v nivách vodních tok a v zamokených úpadech - pdotvorný substrát: nevápnité nivní uloženiny a deluviální splachy - hlavní pdotvorný proces: glejový pod mlkým humusovým horizontem, nkdy zrašelinlým, leží zajílený mazlavý glejový horizont, trvale ovlivnný vysokou úrovní hladiny podzemní vody. Rašeliništní pdy - typické organogenní pdy, vytvoené intenzivní akumulací slab rozložených rostlinných zbytk v siln zvodnlém prostedí - pdní profil se skládá z jednotlivých rašelinných poloh, které pi povrchu, je-li rašeliništ aktivní, pirstají, smrem do hloubky pak podléhají postupné ulmifikaci (rašelinní) - typické: prosycení vodou, nedostatek minerálních látek a asto velmi kyselá pdní reakce Slance - zástupce zasolených pd - ojedinle se vyskytují na jižní Morav - matený substrát: spraše, tetihorní jílovce a nivní sedimenty, ovlivnné vysokou hladinou siln mineralizované podzemní vody - na zasolení se podílí vtšinou sírany - humusový horizont prakticky chybí; pdní profil tvoí svtle šedý eluviální horizont, ochuzený o organické látky a jílovou substanci, který pechází do iluviálního horizontu