Umístění dřevostavby v terénu pomocí software ArchiCAD na lokalitě v obci Lipina, okres Zlín. Bakalářská práce

Transkript

1 MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav hospodářské úpravy lesů a aplikované geoinformatiky Umístění dřevostavby v terénu pomocí software ArchiCAD na lokalitě v obci Lipina, okres Zlín Bakalářská práce Samostatná příloha: Výkresová dokumentace a přílohy na CD 2014 David Ptáček

2

3 Čestné prohlášení: Prohlašuji, že jsem tuto práci,,umístění dřevostavby v terénu pomocí software ArchiCAD na lokalitě v obci Lipina, okres Zlín vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s 47b zákona. 111/1998 Sb. o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše. V Brně dne: David Ptáček:...

4 Poděkování: Na tomto místě bych chtěl především poděkovat panu Ing. Miroslavu Matějíkovi, Ph.D. za odborné rady při psaní této bakalářské práce. Dále bych chtěl poděkovat svým přátelům za pomoc při geodetickém měření, a zároveň taky své rodině za finanční podporu během mého studia.

5 Jméno David Ptáček Název práce Umístění dřevostavby v terénu pomocí software ArchiCAD na lokalitě v obci Lipina, okres Zlín Abstrakt Tématem bakalářské práce je umístění dřevostavby v terénu pomocí software ArchiCAD na lokalitě v obci Lipina, okres Zlín. Tato bakalářská práce se skládá z několika kroků. Prvním krokem bakalářské práce bylo vybrat a zaměřit terén pomocí totální stanice a vymodelovat terén v softwaru ArchiCAD. Následovalo navržení dřevostavby a vytvoření 3D modelu domu, který jsem umístil do digitálního modelu terénu. Práce obsahuje podrobný postup modelování terénu i domu. Nedílnou součástí bakalářské práce je i částečná technická dokumentace domu podle zásad a pravidel, které se tímto zabývají. Klíčová slova ArchiCAD, dřevostavba, model, zaměření terénu

6 Name David Ptáček Title of the work Location wooden buildings in the field using ArchiCAD software at the site in the village Lipina, district Zlín Abstract The theme of the thesis is the location of the wooden buildings in the field by using ArchiCAD software in the village Lipina, district Zlín. This thesis consists of several steps. The first step of this thesis was to choose a target terrain by using a total station and to model the terrain in ArchiCAD software. This activity was followed by proposing wooden building and creating a 3D model of the house, which I put into a digital terrain model. The work includes a detailed process of modeling the terrain and the house. An inseparable part of the thesis is also a partial technical documentation of the house according to the principles and rules that deal with this issue. Keywords ArchiCAD, wooden building, model, focus field

7 Obsah 1 Úvod Cíl Práce Metodika práce Dřevostavby Historie dřevostaveb Rozdělení dřevostaveb Obec Lipina (místní část města Valašské Klobouky) Umístění Historie Současnost CHKO Bílé Karpaty Zásady stavění v CHKO Bílé Karpaty Seznámení s parcelou Územní plán Postup zřízení územního plánu Územní plán města Valašské Klobouky, k. ú. Lipina Výběr domu Umísťování obytných budov do území Obecné požadavky na umisťování staveb Vzájemné odstupy staveb Proslunění Orientace podle světových stran Výškové osazení domu Měření terénu Technické vybavení Postup zaměření parcely Zpracování dat ArchiCAD Obecné informace Pracovní plocha Modelování domu a terénu Vytvoření terénu Základová deska a základové pásy Vytvoření zdí v 1.NP Vložení podlahy v 2. NP... 41

8 12.5 Vytvoření zdí v 2. NP Vytvoření stropu nad podkrovím Vytvoření střechy Vložení oken a dveří Vložení trámů a sloupů Vložení schodiště Vložení objektů Vytvoření silnice a chodníku Tvorba řezů a pohledů Varianty řešení domu Varianta A (s garáží) Varianta B (bez garáže): Posouzení softwaru ArchiCAD Závěr Summary Seznam použité literatury Seznam obrázků a tabulek Technická dokumentace a přílohy... 61

9 1 Úvod Již v dávné minulosti se lidská populace přikláněla k bydlení v domech ze dřeva. První tomu byly jednoduché chýše, později s přibývajícím opracování dřeva si lidé stavěli roubené stavby. Od 19. století bylo u nás dřevo z měst a potažmo i z vesnic, coby hlavní stavební materiál postupně vytlačováno příčinnou vysoké pořizovací ceny a vyšších požárních předpisů. Ne však zcela úplně se dřevo ztratilo z používaných materiálů a to především ke stavbám střech a turistických chat či chalup. Po dlouhé době stagnace výstavby dřevostaveb nastala chvíle rozvoje. I přes neustálé tradující mýty o nevýhodách dřevostaveb v naší společnosti se opravdový rozvoj datuje od roku Kdy se dřevěné stavby prosazují nejen při montáži rodinných domů, ale i u výstavby ubytoven, mateřských školek, užitných a průmyslových objektů. Pozdní rozvoj dřevostaveb zapříčinil, že ve srovnání se zahraničím jsme v otázkách dřevěného bydlení značně pozadu. Přesto jsem si ve svojí bakalářské práci zvolil dřevostavbu z důvodu její vynikajících vlastností. A to především kvůli vynikajícím tepelně izolačním vlastnostem, které u většiny dřevostaveb výrazně přesahují zděné protějšky. Pravdou je, že dřevěné stavby jsou lehké a většinou hůře akumulují teplo. To lze považovat za přednost, konkrétně k rychlému vytápění vnitřního objemu vzduchu, kdy nedochází ke zdlouhavému ukládání tepla do zděných konstrukcí. Další skutečností dřevěné konstrukce je odolnost vůči požáru. Zuhelnatělá povrchová vrstva na nosných prvcích spolu s retardéry hoření brání dalšímu ohoření. Správně udržovaná dřevostavba má stejnou životnost jako zděná stavba, což je fakt, který vyvrací jeden z mýtů odpůrců dřevostaveb. Stavby ze dřeva jsou z plně obnovitelného tuzemského materiálu. V současnosti máme dvojnásobnou rozlohu lesů než za první republiky. Roční přírůstky jsou stále vyšší než plánovaná těžba, takže o poškozování životního prostředí nebo neúměrného kácení stromů nemůže být řeč. V dnešní době jsou nejznámější masivní dřevostavby a dřevostavby rámové konstrukce. Jako levnější varianta bydlení jsou dřevostavby rámové konstrukce a vyznačují se rychlou výstavbou a tenkými zdmi vzhledem k dobrým tepelně izolačním vlastnostem. Před započetím výstavby je nutné vytvořit projektovou dokumentaci. Nejdříve se projektová dokumentace provede ve stupni studie a později jako dokumentace ke 9

10 stavebnímu povolení. Projektová dokumentace se předloží příslušnému stavebnímu úřadu a ten posoudí projektovou dokumentaci podle odpovídajících kritérií stavebního úřadu. Pokud je stavba povolena může se začít stavět. Výrobce dřevostaveb můžeme rozdělit na specialisty a příležitostné výrobce. Specialisté jsou většinou bývalé tesařské firmy, které se vzdaly běžných zakázek. Velké montážní haly, transportní prostředky a specializované znalosti jim umožňují realizovat veškeré druhy staveb. Výhodou je racionální výroba s odpovídající cenou, případně i ručení jako generální dodavatel. Nevýhodou může být nutnost schválení všech detailů před začátkem stavby. Příležitostní výrobce je většinou tesař v místě, který realizuje jeden nebo více objektů v roce. Výhodou je aktivní účast stavebníka a projektanta na provádění stavby. Nebo také svépomocné práce, kterými si majitel sníží výslednou cenu domu. Nejdůležitějším faktorem při výstavbě je odborná znalost stavebníka, jakou je především konstrukční ochrana dřeva. Spolu s precizností výstavby a správného používání domu má dřevostavba životnost srovnatelnou se zděnou stavbou cca 100 let. 2 Cíl práce Cílem mé bakalářské práce je vytvoření 3D modelu návrhu dřevostavby pomocí softwaru ArchiCAD. Vytvoření modelu předchází zaměření terénu v obci Lipina za použití přístroje totální stanice a následné vytvoření 3D modelu terénu v softwaru ArchiCAD. Dalším krokem bakalářské práce je zasazení modelu dřevostavby do digitálního modelu terénu. Posledním krokem práce je zhodnocení software ArchiCAD na podkladě vlastních zkušeností. 10

11 3 Metodika práce Prvním krokem práce je výběr vhodné lokality a v ní vhodné parcely pro umístění modelu dřevostavby. Součástí výběru parcely je důkladné zmapování terénu s ohledem na geodetické zaměřování. Následujícím krokem je provedení dokonalé fotodokumentace parcely a zjištěni informací o pozemku z internetových stránek katastru nemovitostí. Posouzení z hlediska územního plánu města Valašské Klobouky je další nezbytnou součástí práce. Důležitým krokem je geodetické zaměření parcely a dále vytvoření 3D modelu terénu za pomoci softwaru ArchiCAD 17. V této fázi práce si vyberu projekt dřevostavby, který si upravím podle urbanistického stylu a podle zásad výstavby v CHKO Bílé Karpaty respektující estetické a přírodní hodnoty. Za pomocí softwaru ArchiCAD 17 vytvořím model dřevostavby a provedu zasazení modelu dřevostavby do digitálního modelu terénu. Nakonec přijde na řadu zhotovení dokumentace domu a posouzení softwaru ArchiCAD 17 z hlediska mých zkušeností při práci. 11

12 4 Dřevostavby 4.1 Historie dřevostaveb Za první stavbu ze dřeva lze považovat stany, u nichž byla nosná konstrukce z dřevěných tyčí. Postupným zdokonalováním vznikaly na původních rašenilištích stavby na kůlech a palisádové stavby. U obou typů staveb byly do země zaraženy kůly, na které byla připojena podlaha ve formě povalového roštu. Stěny staveb tvořily svislé kůly. Pozdější stavby byly stavěny na pevném podkladu, kde byla podlaha umístěna nad terénem. Stěny se vyplétaly vrbovým proutím a případně omazávaly hlínou. V zalesněných oblastech nastal vývoj srubových domů, u kterých byla vnější obvodová stěna z kulatiny kladena horizontálně na sebe a v rozích spojena přeplátováním. Počátkem našeho letopočtu v Evropě, především v Německu se rozšířili stavby hrazděné. Specifické jsou tím, že nosnou konstrukci tvoří dřevěné tyčové prvky dodatečně vyplněny vrbovým proutím, později nepálenými nebo pálenými cihlami. Tyčové prvky jsou z hraněného řeziva spojovány tesařskými spoji. [9] 4.2 Rozdělení dřevostaveb Konstrukční systémy dřevostaveb v současnosti používané lze rozdělit na dřevěné rámové domy, skeletové stavby a dřevěné masivní stavby. Dřevěné rámové domy Jedná se o domy, u kterých je nosná konstrukce tvořena dřevěnou kostrou z řeziva opláštěnou deskovými materiály, které s dřevěnou kostrou spolupůsobí při přenosu zatížení. Tyčová nosná kostra přenáší svislé zatížení ze střechy a mezipatrových stropů, zatímco opláštění z desek na bázi dřeva přenáší vodorovná zatížení, která vznikají účinkem větru a výztužných sil. Tento systém k nám pronikl ze Severní Ameriky, kde byl postupně zdokonalován z hlediska opracování jednotlivých prvků a prefabrikace. Původní americký systém se nazývá,,two by four a současný americký systém,,two by six. Konstrukční systém domů u nás vyráběných je tvořen dřevěnými prvky s průřezem 60/120 mm a spojením s horizontálními dřevěnými prvky tvoří rám. Dřevěné prvky jsou rozmístěny v pravidelných osových vzdálenostech 12

13 400,600 nebo 625 mm. Vytvořený rám je vyplněný tepelnou izolací a z vnější strany je opatřen termofasádou. Rozvody instalací jsou vedeny vnitřní předstěnou, vytvořenou pro eliminaci porušení parozábrany. Výhodou je především krátká doba výstavby a volnost architektonických řešení. Dřevěné skeletové stavby Skeletové stavby se vyvinuly z hrázděných staveb. Nosná konstrukce je z prutových dřevěných prvků umístěných v základním modulu, který je obvykle 600 mm. Násobky základního modulu vytváří modulovou síť nazývanou rastr. Nosnou funkci přejímá pouze skelet, stěny jsou nenosné, mají funkci výplňovou a ochrannou. Nosné prvky skeletu mohou být jednoduché nebo zdvojené připojené k základové konstrukci pomocí ocelových kotevních prvků. Skeletové stavby jsou přesvědčivé svou architektonickou mnohostranností, například použitím velkých prosklených fasád. Umožňují větší rozpětí s malým počtem vnitřních sloupů než jiné stavební systémy. Masivní stavby ze dřeva Pojmem masivní stavba ze dřeva můžeme nazvat stavbu s masivním podílem nejméně 50 %. Takovéto stavby je nutno doplnit tepelně izolační vrstvou, aby stěna splňovala požadavky na tepelnou ochranu budov. Jednou z masivních staveb ze dřeva je stavba srubová. Stěna srubové stavby je tvořena z loupaných kuláčů nebo polohraněného, hraněného řeziva kladených vodorovně na sebe, v nárožích se obvykle nechává přesah dřeva (zhlaví). Styčné plochy jsou dnes opatřeny drážkami s vloženými pery a těsněním z pružné hmoty. U všech masivních staveb ze dřeva se musí uvažovat se sesycháním dřeva, proto je výstavba odbornou záležitostí. Novodobé masivní stavby ze dřeva jsou tvořeny masivními bloky pro nosné konstrukce stěn a stropů vrstvením nebo skládáním z jednotlivých přířezů. Výhodou křížově slepené desky je rozměrová stálost. [9]; [10] 13

14 5 Obec Lipina (místní část města Valašské Klobouky) 5.1 Umístění Lipina je vesnice nacházející se ve Zlínském kraji. Leží na komunikaci spojující Valašské Klobouky a nedaleký Slavičín. Obec leží na úpatí Bílých Karpat, 419 m n.m. Je v současnosti místní částí města Valašské Klobouky. Obr. 1 Mapa umístění obce M =1:5 ( 5.2 Historie Název vsi pochází zřejmě od lipového porostu, který zde převažoval. Pravděpodobně bývala kdysi samostatným vladyckým statkem. Zmínky jsou v roce 1417, vladyka Albert z Lipiny. Od roku 1500 byla však Lipina součástí Brumovského panství, po prodeji zeměpanského hradu Brumov králem Vladislavem II. v roce 1574 přešla s hradem na Zdeňka Říčanského. Jako všechny obce, trpěla Lipina nájezdy Tatarů v roce 1663 a Tökölovských v roce Nejstarší gruntovní kniha obce Lipinské byla založena v roce V roce 1830 byla postavena v obci tzv. škola z nouze, která sloužila současně jako pastouška. V roce 1864 vystavily zděnou školu. Přístavbou v roce 1864 byla škola mírně rozšířena a v roce 1899 postavena nynější škola ve valašském stylu, nyní již nevyužívaná. Období první světové války bylo poznamenáno řadou padlých a nezvěstných občanů, kteří mají před budovou osadního výboru pomník. Stejně tak oběti 14

15 nacistické okupace z období heydrichiády z rodiny Valčíků a památka na padlého partyzána na konci druhé světové války. [1] 5.3 Současnost Vesnice plní v současnosti obytnou funkci s 245 obyvateli. Na jihovýchodním okraji území Lipiny zasahuje rekreační středisko Jelenovská s přístupovou komunikací přes obec. U silnice od Valašských Klobouk je kaple, kulturní památka. Obec je plně plynofikována, má vybudován veřejný vodovod, kanalizaci a čističky. V posledních letech byla provedena oprava silnice a vybudování chodníků. [1] Obr. 2 Zvonice v obci Lipina [1] 15

16 6 CHKO Bílé Karpaty Chráněná krajinná oblast Bílé Karpaty byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR č.j /80 ze dne Jejím řídícím orgánem je Správa CHKO. Bílé Karpaty představují mimořádnou oblast mezi našimi velkoplošnými chráněnými územími. Celá oblast, byla po mnoho staletí kultivována člověkem. Přesto, nebo právě proto se zde dochovaly mimořádně cenné přírodní hodnoty a na mnoha místech lze hovořit o harmonické krajině. Pro tyto přírodní a krajinné kvality byly Bílé Karpaty v rámci programu Člověk a biosféra (MAB) organizace UNESCO dne zařazeny mezi evropské biosférické rezervace. Význam tohoto území dokazuje i udělení Evropského diplomu pro chráněná území v roce Rozsáhlá historická odlesnění v Bílých Karpatech měla velmi často charakter krajinářských úprav citlivě využívajících zdejších přírodních podmínek. Výsledkem jsou tisíce hektarů jedinečných květnatých luk s roztroušenými dřevinami, představující dnes typický krajinný ráz Bílých Karpat. Z přírodovědného hlediska jsou tyto květnaté karpatské louky pozoruhodné především bohatostí rostlinných společenstev s vysokým zastoupením kriticky ohrožených druhů rostlin. Díky tomu patří k nejcennějším lučním biotopům Evropy a jsou studijní plochou světového významu. Dalším neméně cenným prvkem jsou rozsáhlé lesní komplexy v centrální a severní části pohoří s celou řadou typických prvků karpatské květeny i fauny. [2] S ohledem na klimatické podmínky CHKO Bílé Karpaty je teplota vzduchu závislá na nadmořské výšce. Při růstu nadmořské výšky o 100 m je uváděn pokles teploty vzduchu o 0,6 1,0 C. Průměrné roční teploty vzduchu ve výškách 400 m n. m. je 7,6 C a ve výškách 650 m n. m. cca 6,8 C. [2] 6.1 Zásady stavění v CHKO Bílé Karpaty Z důvodu ochrany přírody a krajiny mohou být zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků. K umisťování a povolování staveb je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Při respektování pravidel návrhu staveb začínáme půdorysem objektu. Optimální tvar je výrazný obdélník, často doplněný na hákový půdorys ( L nebo U ). Šířka 16

17 štítové stěny volně stojících budov by neměla přesahovat 8 m. V případě ulicových zástaveb spočívá pro Jižní Valašsko štítová orientace vůči komunikaci. Výška okapové hrany může být nejvýše 3,5 m nad terénem, podlaha přízemí může být nejvýše 0,8 m nad terénem a to vše s ohledem na konfiguraci terénu. Střechu je vhodné umístit přímo na první podlaží bez nadezdívky, nadezdívku lze však schovat zvětšeným přesahem střechy. Tvar střechy je možno použít sedlový, polovalbový nebo valbový. Pultovou střechu lze umístit v případě štítové stěny do 3 m. Sklon střešní roviny je nutné volit v rozmezí 35-48, u pultové střechy Nejvýhodnější vstup do domu je uváděn z podélné strany. Deštění ve štítě by mělo být umístěno svisle. Vikýře mohou mít sedlovou, valbovou nebo pultovou střechu kromě trojúhelníkových tvarů. Jejich velikost je vhodné zvolit úměrně proporcím domu. Umístění novotvarů jako arkýře, balkony, lodžie je nutné vyvarovat se pro venkovské domy. Okna je vhodné volit tvaru obdélníka postaveného na výšku, nelze opatřit okenicemi proti vloupání, vhodnějším řešením je instalace jednoduchých mříží. Komín se umisťuje v blízkosti hřebene a neměl by být na štítových stěnách. Nesmí být obložený kameny. Stěny by se měli volit omítané, pastelové barvy v oblasti Jižního Valašska je možnost navrhnout roubenku. Sokl by měl být navržen omítaný v tmavších odstínech nebo kamenný z bělokarpatského pískovce kladeného na plocho s minimální spárou. U střešní krytiny je nutné použít nereflexní, nejlépe skládanou řeznou pálenou, červenou nebo šedou betonovou tašku. U plechu je vhodná barva matná cihlově červená. Použití šindelů nebo došek není omezeno. Dřevěné prvky je nutno ponechat v přírodních odstínech nebo opatřit matným nátěrem v odstínech středně hnědé až hnědo-černé. [3] Závazné stanovisko orgánu ochrany přírody není třeba, jedná- li se o stavbu v souvisle zastavěném území obce ve čtvrté zóně CHKO a pokud má předmětná obec schválenou územně plánovací dokumentaci se zpracovaným stanoviskem orgánů ochrany přírody k této dokumentaci. [2] 17

18 7 Seznámení s parcelou Zaměřovaná parcela se nachází na louce v blízkosti obce Lipina. Terén je zde mírně svažitý ležící na severní straně kopce. Parcela je ohraničena ze severní a východní části výstavbou rodinných domů. Z jižní části je parcela ohraničena loukami, které přecházejí v les. Západní a severozápadní část ohraničuje pole a sady ovocných stromů. V současnosti je parcela společně se sousedními parcelami využívána jako pastvina pro dobytek. Tab. 1 Informace o pozemku Parcelní číslo: 69/3 Obec: Valašské Klobouky [585891] Katastrální území: Lipina [684091] Číslo LV: 210 Výměra [m 2 ]: 9991 Typ parcely: Parcela katastru nemovitostí Mapový list: KMD Určení výměry: Graficky nebo v digitalizované mapě Druh pozemku: orná půda Zdroj: Informace o parcele Tab. 2 Vlastníci, jiní oprávnění Vlastnické právo Podíl Ptáček Petr, Lipina 14, Valašské Klobouky Zdroj: Informace o parcele 18

19 Tab. 3 Způsob ochrany nemovitosti Název rozsáhlé chráněné území zemědělský půdní fond Zdroj: Informace o parcele Obr. 3 Zobrazení parcely katastrální mapou M 1:3000 [4] Obr. 4 Fotodokumentace parcely 19

20 7.1 Územní plán Územní plán je určitý druh územně plánovací dokumentace. Klade si za cíl nalézt takové předpoklady, které by umožnily výstavbu a trvale udržitelný rozvoj spočívající v nalezení vyváženého stavu mezi zájmy životního prostředí, hospodářství a pro společenství obývající dané území. Podle 43 zákona č. 183/2006 je stanoven účel územního plánu v následující podobě: Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen,,urbanistická koncepce ), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen,,plocha přestavby ), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky využití těchto ploch a koridorů. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. 7.2 Postup zřízení územního plánu Pořízení územního plánu podle 44 zákona č. 183/2006: O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce Z vlastního podnětu, Na návrh orgánu veřejné správy, Na návrh občana obce, Na návrh fyzické nebo právnické osoby, která má vlastnická nebo obdobná práva k pozemku nebo stavbě na území obce. 20

21 Návrh na pořízení územního plánu podle 46 zákona č. 183/2006: Návrh na pořízení územního plánu se podává u obce, pro jejíž území se územní plán pořizuje. Pořizovatel po převzetí návrhu na pořízení územního plánu posoudí úplnost návrhu, jeho soulad s právními předpisy a v případě nedostatků vyzve navrhovatele, aby je v přiměřené lhůtě odstranil. Neodstraní-li navrhovatel nedostatky, pořizovatel návrh odmítne, sdělí tuto skutečnost navrhovateli, a předloží o tom informaci zastupitelstvu obce příslušnému k vydání územního plánu. Splňuje-li návrh všechny stanovené náležitosti, pořizovatel jej posoudí a se svým stanoviskem bezodkladně předloží k rozhodnutí zastupitelstvu obce příslušné k vydání územního plánu. O výsledku jednání zastupitelstva informuje obec bezodkladně navrhovatele a úřad územního plánování. Zadání územního plánu podle 47 zákona č. 183/2006: Na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o pořízení územního plánu pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelstvem zpracuje návrh zadání územního plánu. V návrhu zadání stanoví hlavní cíle a požadavky na zpracování návrhu územního plánu, případně vymezí řešené území u územního plánu pro vymezenou část území hlavního města Prahy. Koncepce územního plánu podle 48 zákona č. 183/2006: Pokud je tak stanoveno v zadání územního plánu, zajistí pořizovatel pro obec zpracování konceptu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. Návrh územního plánu podle 50 zákona č. 183/2006: Na základě schváleného zadání územního plánu nebo schválených pokynů pro zpracování návrhu územního plánu pořizovatel pořídí pro obec zpracování návrhu územního plánu; vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území není součástí návrhu územního plánu, pokud bylo součástí konceptu, nebo pokud zadání neobsahuje požadavek na jeho zpracování. 21

22 Posouzení návrhu územního plánu krajským úřadem podle 51 zákona č. 183/2006: Návrh územního plánu posuzuje před řízením o jeho vydání krajský úřad, kterému pořizovatel předloží návrh územního plánu a zprávu o jeho projednání. Krajský úřad posoudí návrh územního plánu z hlediska Zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy, souladu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Řízení územního plánu podle 52zákona č. 183/2006 : O upraveném a posouzeném návrhu územního plánu se koná veřejná projednání. Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh územního plánu vystaven k veřejnému nahlédnutí u pořizovatele a v obci, pro kterou územní plán pořizuje. K veřejnému projednání přizve jednotlivě obec, pro kterou je územní plán pořizován dotčené orgány a sousední obce, a to nejméně 30 dnů předem. Vydání územního plánu podle 54 zákona č. 183/2006 : Pořizovatel předkládá zastupitelstvu příslušné obce návrh na vydání územního plánu s jeho odůvodněním. Zastupitelstvo obce vydá územní plán po ověření, že není v rozporu s politikou územního rozvoje, s územně plánovací dokumentací vydanou krajem nebo výsledkem řešení rozporů a se stanovisky dotčených orgánů nebo stanovisek krajského úřadu. Vyhodnocení územního plánu a jeho změn podle 55 zákona č. 183/2006 : Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu obce ke schválení konzultován s dotčenými orgány a krajským úřadem. Pokud návrh zprávy obsahuje pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu a konzultovaný orgán ve svém vyjádření uplatní požadavek na posouzení vlivů na životní prostředí nebo nevyloučí významný vliv na evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast, pořizovatel návrh pokynů doplní a požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území. 22

23 7.3 Územní plán města Valašské Klobouky, k. ú. Lipina Územní plán je zpracován pro celé správní území města Valašské Klobouky, tj. pro k.ú. Valašské Klobouky, k.ú. Lipina, k.ú. Mirošov u Valašských Klobouk a k.ú. Smolina. S ohledem na zvolenou lokalitu v obci Lipina se klade soustředění ke k.ú. Lipina. Z koordinačního výkresu územního plánu Obr. 5 nás zajímá plocha č. 16 značená BI Plocha individuálního bydlení, která se nachází na parcele zaměřované k umístění dřevostavby. Plocha je určena k individuálnímu bydlení navazující na zastavěnou plochu rodinných domů. V územním plánu jsou pro individuální plochu bydlení plánovány sítě, které jdou z Obr. 5 vyčíst. Tím je myšleno napojení domů na kanalizační síť, rozvod pitné vody a rozvod plynu. [5] Zvolená parcela se nachází ve třetí zóně ochrany přírody. Zásadou péče v této zóně jde o zajištění celkové stability porostů s podílem melioračních a zpevňujících dřevin minimálně %. Z hlediska dřevinné skladby je nepřípustné zhoršovat dochovaný stav porostů. Využití modřínu je možné v omezené míře maximálně %. Zajištění běžného, ekologicky citlivého obhospodařování luk a pastvin. Údržba a případně omezený rozvoj rozptýlené zástavby, respektující estetické a přírodní hodnoty. [2] Tab. 4 Stanovení podmínek pro využití ploch Zdroj: textová část územního plánu 23

24 Obr. 5 Koordinační výkres územního plánu (červený čtverec představuje umístění domu) [5] 24

25 8 Výběr domu Výběrem domu jsem se nechal inspirovat firmou Easy houses group s.r.o. Dům jsem si upravil do vlastní podoby. Jedná se o dřevostavbu obdélníkového půdorysu se sedlovou střechou a omítkou z bílé štukatury. Součástí domu je taky dřevěná terasa. Zvolil jsem dvě varianty a to s garáží a bez garáže. Systém skladby stěn je proveden podle firmy RD Rýmařov s.r.o. Tloušťka obvodové stěny je 297 mm se součinitelem tepelné prostupnosti U = 0,16 W/m 2.K. Spolu s konstrukcí střechy (U = 0,16 W/m 2.K) a dalších komponentů především oken a dveří dělají z objektu úsporný dům, který spadá do kategorie nízkoenergetických domů. Nízkoenergetický dům musí splňovat následující požadavky: musí mít kompaktní tvar bez zbytečných výčnělků, nejvíce prosklených ploch orientovaných na jih, nadstandardní tepelnou izolaci, regulaci vytápění využívající tepelné zisky a potřeba tepla na vytápění do 50 kwh/m2.rok. [6]; [7] Stěny pasivního domu podle ČSN tepelné ochrany budov mají hodnotu součinitele prostupu tepla v rozmezí 0,18 0,12 W/m 2.K, přičemž naše stěna spadá do této kategorie s U = 0,16 W/m 2.K. O pasivní dům se ale nejedná, protože spotřeba tepla na vytápění nespadá pod 50 kwh/m2.rok, což je podmínkou pasivního standardu. Obr. 6 Vybraný typový dům firmy Easy houses group s.r.o. [7] 25

26 Obr. 7 Schéma obvodové stěny RD rýmařov [6] 1. Fermacell - sádrovláknitá deska 15 mm 2. Dřevěný rám (vyplněn tepelnou izolací) 40 mm 3. Parozábrana 4. Dřevěný rám (vyplněn tepelnou izolací) 120 mm 5. Fermacell - sádroláknitá deska 15 mm 6. Termofasáda 107 mm Tloušťka celkem 297 mm Součinitel prostupu tepla U = 0,16 W/m 2.K 26

27 9 Umísťování obytných budov do území Umisťování obytných budov do území se řídí podle předpisů a ČSN , ČSN , ČSN , ČSN Umístění obytných budov je podmíněno územně plánovací dokumentací, je-li pořízena anebo podle zvláštních předpisů. 9.1 Obecné požadavky na umisťování staveb 23 vyhláška 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území definuje: (1) Stavby podle druhu a potřeby se umisťují tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury2) a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu. Připojení staveb na pozemní komunikace musí svými parametry, provedením a způsobem připojení vyhovovat požadavkům bezpečného užívání staveb a bezpečného a plynulého provozu na přilehlých pozemních komunikacích15). Podle druhu a charakteru stavby musí připojení splňovat též požadavky na dopravní obslužnost, parkování a přístup požární techniky. (2) Stavby se umisťují tak, aby stavba ani její část nepřesahovala na sousední pozemek. Umístěním stavby nebo změnou stavby na hranici pozemků nebo v její bezprostřední blízkosti nesmí být znemožněna zástavba sousedního pozemku. (3) Nástavba staveb [ 2 odst. 5 písm. a) stavebního zákona] je nepřípustná tam, kde by mohlo navrhovanými úpravami dojít k narušení dochovaných historických, urbanistických a architektonických hodnot daného místa nebo k narušení architektonické jednoty celku, například souvislé zástavby v ulici. (4) Změnou stavby [ 2 odst. 5 stavebního zákona] nesmí být narušeny urbanistické a architektonické hodnoty stávající zástavby. (5) Mimo stavební pozemek lze umístit jen stavby zařízení staveniště a připojení staveb na sítě technické infrastruktury2) a pozemní komunikace. 27

28 9.2 Vzájemné odstupy staveb Vzdálenost průčelí budov, v nichž jsou okna obytných místností, musí být nejméně 3 m od okraje vozovky silnice nebo místní komunikace. Tento požadavek se neuplatní u budov umisťovaných ve stavebních prolukách řadové zástavby a budov, jejichž umístění je řešeno v závazné části územně plánovací dokumentace. (ČSN : Obytné budovy, 2004) Volný prostor mezi rodinnými domy nesmí být menší než 7 m. Další podmínka podle ČSN Obytné budovy udává: vzdálenost rodinných domů od společných hranic pozemků nesmí být menší než 2 m. Ve zvláštním případě, a to pokud v žádných z protilehlých částí stěn rodinných domů nejsou okna obytných místností, tak může být vzdálenost mezi rodinnými domy snížena na 4 m. Vzdálenost mezi obytnými budovami a ostatními budovami všeho druhu musí být taková, aby splňovali požadavky na proslunění a požadavky na denní proslunění. Obr. 8 Vzájemné odstupy staveb dle ČSN Obytné budovy 28

29 9.3 Proslunění Všechny byty musí být navrhovány tak, aby byly prosluněny. Byt je prosluněn, je-li součet podlahových ploch jeho prosluněných obytných místností roven nejméně jedné třetině součtu podlahových ploch všech jeho obytných místností. U samostatně stojících rodinných domů, dvojdomů a koncových řadových domů má být součet podlahových ploch prosluněných obytných místností roven nejméně jedné polovině součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu. Do součtu podlahových ploch z jedné strany prosluněných obytných místností ani do součtu podlahových ploch všech obytných místností bytu se pro tento účel nezapočítávají části podlahových ploch obytných místností, které leží za hranicí hloubky místnosti rovné 2,3 násobku její světlé výšky. Obytné místnost se považuje za prosluněnou, jsou-li splněny následující podmínky: Půdorysný úhel slunečních paprsků hlavní přímkou roviny okenního otvoru musí být nejméně 25, hlavní přímka roviny je přímka, která je průsečnicí této roviny s vodorovnou rovinou; Přímé sluneční záření musí po stanovenou dobu vnikat do místnosti okenním otvorem nebo otvory, kterými průhledným a barvy nezkreslujícím materiálem, jejichž celková plocha vypočtená ze skladebných rozměrů je rovna nejméně jedné desetině podlahové plochy místnosti; nejmenším skladebným rozměrem osvětlujícího otvoru musí být alespoň 900 mm; šířka oken umístěných ve skloněné střešní rovině může být menší, nejméně však 700 mm; Sluneční záření musí po stanovenou dobu dopadat na kritický bod v rovině vnitřního zasklení ve výšce 300 mm nad středem spodní hrany osvětlovacího otvoru, ale nejméně 1200 mm nad úrovní podlahy posuzované místnosti; Výška slunce nad horizontem musí být nejméně 5 ; 29

30 Při zanedbání oblačnosti musí být dne 1. března a 21. června doba proslunění nejméně 90 minut. Požadovanou dobu proslunění pro den 1. Března lze nahradit bilancí, při které je mimo prosluněné roky celková doba proslunění ve dnech od 10. Února do 21. Března včetně minut (jedná se o 40 dní s průměrnou dobou proslunění 90 minut). (ČSN : Obytné budovy, 2004) Obr. 9 Stanovení kontrolního bodu a úhlů neefektivního dopadu slunečního záření dle ČSN Obytné budovy 30

31 9.4 Orientace podle světových stran Základním předpokladem pro zajištění příjemného vnitřního prostředí je správná orientace budov ke světovým stranám. Podřadné vedlejší a komunikační místnosti se orientují na neslunnou stranu, zatímco místnosti určené pro pobyt lidí se orientují v našem podnebném pásmu na slunnou stranu. Příklad orientace různých prostor ke světovým stranám: Sever garáže, záchody, chodby, schodiště, spíže, zásoby, sklady, lednice, vinné sklepy, temné komory, operační sály; Severovýchod vstup, šatny, kuchyně, umývárny, lázně, prádelny, žehlírny, ateliér, hospodářské místnosti; Východ ložnice, jídelny, kuchyně, kanceláře a dílny; Jihovýchod obytné pokoje, obytné kuchyně, nemocniční pokoje, kanceláře, studovny, učebny ve školách, obytné prostory jeslí a mateřských škol, hotelové pokoje, dále obecně prostory, ve kterých se pracuje a žije; Jih obytné pokoje, herny dětí, zimní zahrady, terasy, lodžie, obytné zahrady, možno také učebny; Jihozápad společenské prostory, herny; Západ sušárny; Severozápad schodiště, chodby, kuchyně, sklady, WC, lázně. (ČSN : Obytné budovy, 2004) 31

32 9.5 Výškové osazení domu Výškovým osazením objektu rozumíme stanovení optimální nadmořské výšky podlahy 1. podlaží. Snahou je co největší využití daného terénu tak, aby vyvolané terénní úpravy byly co nejmenší. Objem výkopů by měl být přibližně roven nebo o málo větší než objem násypů. Úroveň podlahy obytných místností musí být nejméně 150 mm nad nejvyšší úrovní přilehlého upraveného terénu nebo terasy na terénu v pásmu širokém 5,0 m od obvodové stěny s osvětlovacím otvorem a 1,0 m od obvodové stěny bez osvětlovacího otvoru a nejméně 500 mm nad hladinou podzemní vody, pokud místnost není chráněna před nežádoucím působením vody technickými prostředky. Dále musí být splněno, že nadzemní podlaží má úroveň podlahy nebo její převažující části výše nebo rovno 800 mm pod nejvyšší úrovní přilehlého terén v pásmu širokém 5,0 m po obvodu domu. (ČSN : Obytné budovy, 2004) Obr. 10 Úroveň podlahy obytných místností dle ČSN Obytné budovy 32

33 10 Měření terénu 10.1 Technické vybavení Pro přesné zaměření terénu jsou nezbytné geodetické pomůcky. Veškeré pomůcky poskytla škola, přičemž nezbytným krokem bylo seznámení a zaškolení s pomůckami před samotnou prací. Nejdůležitější pomůckou je totální stanice Topcon GTS 105N, což je přístroj pro měření vzdáleností, převýšení a úhlů jak horizontálních tak i vertikálních. Mezi další nezbytné pomůcky patří geodetický odrazový hranol, výsuvná tyč, stativ, výtyčky, olovnice, svinovací metr a zápisník. Při měření je zapotřebí minimálně dvou osob, zejména pro měření s výtyčkou a hranolem. Obr. 11 Totální stanice Topcon GTS 105N [14] 10.2 Postup zaměření parcely K měření byla zvolena tachymetrická metoda spočívající v současném měření polohopisu a výškopisu. K napojení dat na souřadnicový systému S-JTSK, bylo zapotřebí správné zvolení hlavní stanoviska k zacílení na hlavní body polohového pole. Prvním krokem se stalo postavení a zhorizontování totální stanice na bodě č. 5001, ze 33

34 kterého bylo následně zaměřeno na trigonometrický bod č. 95 a na bod č. 208, který byl umístěn na nedaleké kopuly kostela. Na bodě č. 95 stál pomocník s geodetickým odrazovým hranolem ve vzdálenosti 237 metrů od bodu č Z totální stanice se odečetly hodnoty převýšení, vodorovné vzdálenosti, horizontálního úhlu mezi body č. 95 a 208, které se zapsaly do zápisníku. Pro jistotu přesného napojení dat do souřadnicového systému bylo zacíleno ještě na další 4 body polohového pole například trigonometrický bod na protějším kopci (č. 82) a na vysílač. Jelikož z bodu č nebylo možné zacílit na podrobné body a zároveň na body polohového pole zvolil jsem pomocný bod č. 5002, ze kterého byly zaměřeny všechny podrobné body. Na místo zvoleného bodu č jsem zarazil do země dřevěnou výtyčku a následně ho zaměřil ze stanoviska č Další fází bylo zaměření podrobných bodů, které spočívalo v přenesení a zhorizontování totální stanice na bodě č Z bodu č se zacílilo na původní stanovisko bod č. 5001, kde byla taktéž zaražena dřevěná výtyčka a nastavila se v přístroji hodnota horizontálního úhlu 0,00 g. Zamířením jednotlivě na podrobné body k bodu č s následným odečtením hodnot horizontálního úhlu, převýšení a vodorovné vzdálenosti se určila poloha a výška bodů terénu. Podrobné body jsem zvolil s cílem, co nejlépe popsat reliéf terénu například převýšení v terénu, stromy, cesta, sloupky ohrady. Obr. 12 Náčrt sítě bodu geometrického základu pro polární měření 34

35 Obr. 13 Ukázka polárního měření podrobných bodů 10.3 Zpracování dat Zpracování spočívalo hlavně v převodu dat geodetickým softwarem Kokeš. Následující data, vyprodukovaná tímto programem, jsem zpracoval v softwaru Microsoft Word způsobem přehození x a y souřadnic v záporné hodnotě. Takto hotová data byla dále převedena do softwaru ArchiCAD 17 s následným vymodelování terénu. Systém Kokeš je vhodným nástrojem pro všechny běžné geodetické práce, který v sobě zahrnuje výkonný editor rozsáhlých geografických dat uložených souborově ve výkresech a nejrůznějších rastrových podkladech a geodetických údajů o bodech uložených v seznamech souřadnic. Všechny operace a výpočty odpovídají požadavkům katastrálních úřadů. [11] 35

36 11 ArchiCAD Obecné informace ArchiCAD je grafický program od společnosti Graphisoft určený pro tvorbu architektonické a stavební dokumentace včetně 3D vizualizací a animací. Pracovní prostředí ArchiCADu disponuje pomůckami pracovní roviny poskytující vizuální zpětnou odezvu a zobrazuje geometrické vazby pro práci s objekty. Výhodou programu je možnost rýsování ve 3D prostoru nebo použití funkce 3D řezné roviny, která umožňuje práci s vybranou částí modelu. Další specifickou funkcí je nástroj morf, který umožňuje vytvořit prvek s jakoukoli geometrií za pomocí modelovacích technik. ArchiCAD dovoluje práci více projektantům současně na jednom projektu v prostředí lokální sítě i internetu, pomocí funkce teamwork. Specifikem je tzv. simulace reálnou stavbou, což je vytváření virtuální budovy. Namísto rýsování čar se modelují rovnou zdi, osazují okna, dveře, podlahy, stropy, schodiště a konstrukce střechy. Koncept virtuální budovy zabezpečuje skutečnost, že změna v jakémkoli dokumentu (perspektiva, půdorys, pohled, výkazová tabulka) se automaticky přenese do všech ostatních dokumentů. Výstupem programu je klasická 2D dokumentace, ale i průlety objektem nebo třeba studie průběhu oslunění. [12] Tab. 5 Systémové požadavky programu ArchiCAD 17 Zdroj: ArchiCAD 17 ( 36

37 11.2 Pracovní plocha Pracovní plocha se skládá z roletového menu, hlavní nástrojové lišty, nástrojového rámečku, navigátoru, ikon a paletek, které se dají zobrazovat, a skrývat viz Obr. 14. Z horní části je plocha ohraničena titulkovým pruhem, který zobrazuje název projektu a podlaží ve kterém se právě pracuje. Roletové menu se nachází hned pod titulkovým pruhem. Jsou na něm umístěny všechny příkazy a nastavení, které se nacházejí na jednotlivých panelech nástrojů. Pod roletovým menu je hlavní nástrojová lišta s nejčastěji používanými příkazy. Na nástrojovém rámečku nacházejícího se v levé části pracovní plochy jsou umístěny ikony pro zadávání základních prvků konstrukce. Po kliknutí na nějakou ikonu prvků konstrukce se pod hlavní nástrojovou lištou objeví panel s nastavením a možností vytváření daného prvku. Například výchozí nastavení, ve kterém definujeme tloušťku prvku, výšku prvku, orientaci, umístění, materiál a vlastnosti povrchu prvku apod. V okně navigátor se zobrazuje, ve které části dokumentace se právě nacházíme. Můžeme přecházet mezi podlažími, řezů, pohledů, detailů a další části dokumentace. Ve spodní části se nachází ikony pro pohyb v projektu umožňující posuv po pracovní ploše, přiblížení, oddálení, natočení zobrazení, zvolení měřítka a další potřebné ikony. Obr. 14 Pracovní plocha ArchiCADu 17 37

38 12 Modelování domu a terénu 12.1 Vytvoření terénu Vytvoření terénu spočívalo v použití dat vygenerovaných a upravených z programu Kokeš. Podmínkou ArchiCadu je přijetí dat ve formátu textového souboru s koncovkou.txt. Pomocí funkce terén z geodetických souřadnic, která se nachází v roletovém menu s názvem 3D model, se následně vytvořil digitální model terénu, viz Obr. 17. Terén je v půdoryse tvořen základní sítí (obrysem a hřebeny), která se skládá z bodů definující výšky. Výška v jiných bodech než zadaných je určena interpolací. Pro pozdější osazení modelu dřevostavby je potřeba ve svažitém terénu vymodelovat rovinu. K vytvoření roviny v terénu jsem zvolil metodu pomocí kouzelné hůlky. Kouzelná hůlka je nástroj, se kterým je možné vytvářet různé, i složité tvary, které nejsou pro daný nástroj definovány v základním nastavení. Tato metoda spočívá ve vytvoření křivek, které následně vytvoří reliéf terénu a tím požadovanou rovinu pro osazení modelu domu. Terén můžeme ještě vytvářet dalšími způsoby, a to metodou polygon, obdélník, natočený obdélník a metodou síť s konstantním sklonem. Terén ve 3D-okně může být zobrazen několika způsoby, které nastavíme v dialogu implicitní nastavení sítě. Může být tvořený pouze plochou, plochou s bočními stěnami a plným tělesem. V dialogu implicitní nastavení sítě můžeme nastavit typ materiálu pro různé povrchy, a to například plochu terénu zelená tráva. Obr. 15 Vložení zaměřeného terénu do programu ArchiCAD 17 38

39 12.2 Základová deska a základové pásy Prvním krokem při modelování dřevostavby je vytvoření základů, především základových pásů a základové desky. Vytvoření základových pásů jsem provedl pomocí konstrukčního prvku deska, přičemž jsem si nastavil v dialogu výchozí nastavení desky rozměry o hloubce 800 mm pod obvodovou zeď a 600 mm pod nosné příčky, šířku jsem zvolil 300 mm pro obvodové zdi a 200 mm pro příčky nosné. Následně jsem na základové pásy osadil základovou desku s výškou 300 mm nad terénem a s plošným rozměrem o 50 mm menším z každé strany oproti rozměru základního půdorysu dřevostavby. Tyto rozměry jsem zvolil s ohledem na konstrukční ochranu, která je podmínkou správně funkčnosti dřevostavby. Dále jsem v části model v dialogu výchozí nastavení desky zvolil povrchový materiál hrany, a tím se stala bílá cihla. Materiál celé desky a pásů jsem zvolil výztužný beton. Funkci deska můžeme modelovat třemi geometrickými metodami polygonální, obdélníkovou a natočenou obdélníkovou desku. Samozřejmostí je možnost desky editovat nebo měnit jejich parametry až po čase vytvoření. Obr. 16 Vymodelování základů v programu ArchiCAD 17 39

40 12.3 Vytvoření zdí v 1.NP Zdi jsou nejvíce používané konstrukční prvky s možností široké škály editace. Pro zvolený systém stěn dřevostavby byla nutnost vytvořit sendvičovou stěnu přesně podle schématu od firmy RD Rýmařov s.r.o. Taková stěna se nastavuje v dialogu sendvičové konstrukce, který otevřeme přes roletové menu Volby/atributy prvků/sendvičové konstrukce. Při zadávání jsem si nejdříve vybral přednastavenou skladbu stěny, která odpovídala co nejvíce požadované. Dále jsem přidal vrstvy a vybral požadovanou tloušťku a materiál. Jedinou nevýhodou této funkce je nemožnost vytvořit sloupky rozmístěné v určitém modulu, což je dost zásadní nedostatek. Nezbývalo nic než tento nedostatek ignorovat. Ve výchozím nastavení, konkrétně nastavení řezu zdí v části model, jsem nastavil vnitřní a venkovní plochu jako bílou štukaturu. Obvodovou stěnu jsem rýsoval pomocí funkce obdélníková zeď a vnitřní příčky nosné tak i nenosné pomocí funkce jednoduchá zeď. Samozřejmostí bylo předdefinovat si vrstvy sendvičových stěn nosných a nenosných příček podle struktury firmy RD Rýmařov. Zdi je možné rýsovat mnoha způsoby a to jednoduchá zeď, lomená zeď, obdélníková zeď, natočená obdélníková zeď. Kreslení zakřivené zdi se provádí třemi způsoby, a to zadané středem, zadané třemi body a zadané tečnými body. Poslední geometrickou metodou kreslení je lichoběžník. Ve výchozím nastavení zdi lze zvolit výška zdi pomocí horního odsazení od napojeného podlaží a pomocí spodního odsazení od domovského podlaží. U zdí lze nastavit mnoho aspektů jako jejich tloušťka, odsazení a další hodnoty. Obr. 17 Návrh sendvičové konstrukce zdi v programu ArchiCAD 17 40

41 12.4 Vložení podlahy v 2. NP Vytvoření podlahy v mezipodlaží spočívalo v definování sendvičové konstrukce desky podlahy. Opět jsem uvažoval podle firmy RD Rýmařov a vytvořil jsem vrstvy podle jejich struktury podlahy mezi podlažími. Pomocí obdélníkové geometrické metody jsem vymodeloval desku, kterou jsem osadil na zdi 1.NP. Ve výchozím nastavení v části model jsem nastavil spodní povrch i hrany jako bílou štukaturu a horní povrch světlou prkennou podlahu. Jen v místě koupelny jsem jako horní povrch desky navrhl bílou dlažbu. Součástí této desky musel být vytvořen otvor pro schodiště. Zadávání otvorů je obdobné, jako při zadávání desky s použitím stejných geometrických metod. Pouze před začátkem jsem musel vybrat desku, do níž jsem chtěl otvor vyříznout. Dále jsem vytvořil desku v hotové desce podlahy, čímž se vymodeloval výsledný otvor. Obr. 18 Podlaha 2. NP v programu ArchiCAD 17 41

42 12.5 Vytvoření zdí v 2. NP Obvodové stěny 2. NP jsou totožné s 1. NP s tím faktem, že stěny jsou vedeny bez ohledu budoucí střechy. Příčky jsou umístěny v souladu s dispozicí domu do požadované výšky Vytvoření stropu nad podkrovím Pro osazení stropu bylo nutností navrhnout vrstvy sendvičové konstrukce desky, a to podle struktury stropu firmy RD Rýmařov. Pomocí geometrické metody obdélník jsem osadil desku na stěny 2. NP. Opět jsem nezohlednil střešní hranu Vytvoření střechy Před samotným rýsováním bylo nutno si zvolit geometrickou metodu složenou a konstrukční metodu sedlovou. Dále v okně nastavení jsem si zvolil výšku referenční čáry od domovského podlaží. Důležité je také nastavení hodnoty přesahu střechy v části složená střecha, kde se stanoví hodnota pro sklon a výšku střechy. V části modul jsem zvolil povrchový materiál horního povrchu černou tašku. Následovalo samotné konstruování střechy do půdorysu domu. Deska stropu nad podkrovím a zdi přesahující rovinu střechy je nutno ořezat, pomocí funkce ořezání střechou. Tuto funkci lze nalézt v roletovém menu pod ikonou 3D model/speciality střechy/ořezat střechou. Druhou možností, kterou jsem zároveň použil, spočívá v označení desky a stěny, kterou jsem potvrdil pravým tlačítek myši, čímž se vyvolalo menu a dále jsem klikl na ikonu ořezat střechou. Podrobnější nastavení v dialogu ořezání střechou je na výběr ořezat shora, ořezat zdola což znázorňuje, zda se má ořezat část konstrukčních prvků ležících nad nebo pod střechou. Zvolil jsem ořezat shora a v nastavení ořezání typy prvků jsem označil zdi, sloupy, trámy a desky lze vidět na Obr. 19. Po stisknutí ikony ořezat se vytvořila správná rovina střechy s ořezanými stěnami a deskou. 42

43 Obr. 19 Ořezání střechou v programu ArchiCAD Vložení oken a dveří Okna dveře jsou knihovními prvky, které je možné vkládat do zdí a střech. Vložením okna nebo dveří se do zdi vyřízne otvor, do kterého se vloží požadovaný prvek Po smazání okna nebo dveří se odstraní i otvor ve zdi, zeď tedy zůstane neporušena. Ve 3D se okna i dveře zobrazují jako ve skutečnosti, vykreslují se rámy, členění, skleněné i plné výplně. V půdoryse se okna a dveře zobrazují klasickými symboly, s úrovní detailů odpovídajících nastavenému měřítku výkresu. [13] Vzhledem k tomu, že okna a dveře jsou významné architektonické prvky, jsem do zdí umístil okna od značky Velfac, které jsem si předem stáhl jako knihovní prvek GDL. Do štítových zdí a zdí kratších jsem umístil francouzská okna a jedno okno osazené na šířku. U delších zdí jsem umístil taktéž okna značky Velfac, ale pouze orientovány na šířku. Ve výchozím nastavení je možnost široké škály nastavení prvku a to jako parametry okenní konstrukce, šířku ostění, odkazové čáry a další lze spatřit na Obr. 20. Při umisťování lze nastavit polohu kotevního bodu buď uprostřed, nebo na jedné ze stran ostění. Nejdůležitější části dialogu nastavení je levá část, kde se vybírá konkrétní typ okna ze standardní knihovny ArchiCADu nebo z vložené knihovny GDL prvků. 43

44 Při umisťování dveří jsem vycházel obdobně jako u oken od značky Velfac. Pro vchodové dveře jsem zvolil typ dvoukřídlých dveří a v místě terasy ze zadní části domu jsem umístil posuvné dvoukřídlé dveře se světlíky na obou stranách. Samotné kreslení probíhalo stejným způsobem jako u oken. Obr. 20 Nastavení oken v programu ArchiCAD Vložení trámů a sloupů Za domem jsem uvažoval terasu složenou z desky, sloupů a trámů. Po vytvoření desky klasickým způsobem jako při vkládání desek stropů a podlah jsem umístil 2 sloupy do venkovních rohů půdorysu terasy. Sloupy mohou být čtvercové, obdélníkové i kruhové, obložené obkladem nebo bez obkladu. Já jsem zvolil čtvercové s povrchovým materiálem dřevo tmavý obklad. Při vkládání sloupů jsem si první nastavil parametry sloupu a poté zvolil geometrickou jednoduchou metodu modelování. Následně jsem vložil trámy pokládané na sloupy spojující s domem. Do trámů jsem vložil příčně trámy menšího průřezu s funkcí slunolamu. Při vkládání trámů jsem postupoval jako u sloupů, kde jsem si nastavil nejdříve parametry a poté umístil trám 44

45 vhodnou geometrickou metodou. U nástroje trám máme více geometrických metod jako samostatný trám, lomený trám, obdélníkový trám, natočený obdélníkový trám a zakřivený trám. Zvolil jsem samostatný trám s obdélníkovým profilem stejného povrchu, jako u sloupů viz Obr. 21. Důležitou funkcí je možnost vytvářet obdélníkové nebo kruhové otvory v trámech. Otvory se zadávají až po nakreslení trámu, které je dále možno upravovat a přemisťovat. Na otvory se můžou používat všechny editační příkazy přesunout, kopírovat, zrcadlit, násobit, mazat, ovšem v práci jsem je nevyužil. Obr. 21 Nastavení trámu v programu ArchiCAD Vložení schodiště Schodiště jsou speciálními typem knihovních prvků. Nástroj schodiště umožňuje navrhovat a konstruovat různé typy schodišť. Na výběr je sada přednastavených geometrických typů nebo lze nakreslit vlastní tvar schodiště a editovat jeho parametry. Pomocí nástroje schodiště se dají vytvářet svahy a rampy libovolného tvaru a geometrie. [13] 45

46 K umístění schodiště do objektu jsem použil přednastavené celodřevěné točité schodiště. Prvním krokem před samotným umístěním bylo nastavení parametrů, a to především výšky, tak aby výstupní schodišťový stupeň byl v jedné rovině s deskou podesty viz Obr. 22. Samozřejmostí je nastavení šířky rameny, sklonu schodiště, konkrétně v sekci parametry lze definovat všechny detaily, jako počet a rozměry stupňů, průměr zrcadla, schodnice, zábradlí. Definice schodiště je založena na pravidlu 2 x výška + šířka v rozsahu 600 až 630 mm pro nejpohodlnější výstup po schodišti. U zvoleného schodiště tato definice není výjimkou. Obr. 22 Nastavení schodiště v programu ArchiCAD Vložení objektů V ArchiCADu je velké množství předdefinovaných prvků různé zařizovací předměty, lidi, stromy atd. Každý knihovní prvek je uložen v samostatném souboru, roztříděný do složek podle typů, kterým se říká knihovny ArchCADu. Knihovny je možné upravovat a doplňovat o další prvky v sekci správce knihoven. Na internetu je velké množství objektů od výrobců nábytku, sanitárního vybavení apod., které se sestávají z 2D-symbolu, 3D-popisu v jazyce GDL (Geometric Description Language) a 46

47 z několika volitelných informací, jako je například doplňkový 2D-popis, popis uživatelského rozhraní nebo definice komponentů. [13] V práci jsem využil poměrně dost knihovních prvků pomocí nástroje Objekt. Například okapové žlaby a svody, které jsem spojil v co nejvěrohodnější komplet. Další doplňky stromy, lavičku, auto, slunolam, pro dodání reálnějšího charakteru vizualizace. Vložil jsem i nejnutnější zařizovací předměty, jako 2 záchody, umyvadla, vanu a kuchyňskou linku. V neposlední řadě komín, který je jedinou zděnou součástí domu. Nutností osazení komínu bylo respektování protipožárních zásad, kdy dřevo musí být vzdálené od komína minimálně 50 mm. Jako u všech nástrojů tak i u nástroje Objekt je velké rozhraní možností nastavení od metod umisťování (ortogonální, natočený, diagonální, diagonální obdélník) až po výchozí nastavení. Ve výchozím nastavení lze zvolit například výšku umístění, parametry, materiál, natočení objektu podle potřeby a mnohé další viditelné v Obr. 23. Obr. 23 Nastavení objektu v programu ArchiCAD 17 47

48 12.12 Vytvoření silnice a chodníku V poslední řadě jsem pomocí nástroje síť vytvořil terén imitující silnici, která musí být vybudovaná ke každému domu v obci. Jako povrchový materiál horní plochy jsem zvolil černou barvu připomínající co nejvíce reálnou asfaltovou silnici. Podobně jsem vymodeloval chodník k silnici s tím rozdílem, že na povrchový materiál horní plochy jsem umístil hnědou dlažbu, viz Obr. 24. Obr. 24 Zobrazení modelu domu se silnicí a chodníkem v programu ArchiCAD Tvorba řezů a pohledů Každý projekt může obsahovat libovolné množství řezů a pohledů, které se automaticky generují po zadání řezové čáry v okně půdorys. Řezy a pohledy se zobrazují ve speciálním okně a je možné do nich dokreslovat další prvky, např. popisy a kóty. Řezy a pohledy se skládají ze tří prvků, a to z šipek označující směr pohledu, řezové čáry a textu popisující daný řez. Řez jsem vytvořil pomocí funkce řez, který se nachází v nástrojovém rámečku v sekci 2D dokument. Použil jsem metodu samostatný a vedl jsem řezovou čáru v místě potřeby, následně jsem si zvolil směr pohledu. Výsledkem se stal vygenerovaný řez v okně navigátor. Stejným způsobem jsem vytvořil 48

49 pohled domu nástrojem pohled nacházející se pod nástrojem řez. Vygenerovaný pohled se opět nachází v okně navigátor spolu s dalšími pohledy vytvořených podle světových stran. Jako u každé funkce nástroje i u pohledu a řezu je možnost nastavení například podlaží, ve kterém se bude řezová čára zobrazovat, jméno řezu, nastavení značky a další. Obr. 25 Vytvoření řezu v programu ArchiCAD 17 49