Vývoj zpracovatelského prùmyslu a prùmyslových podnikù na poèátku 21. století #

Transkript

1 Vývoj zpracovatelského prùmyslu a prùmyslových podnikù na poèátku 21. století # Jiøí Dvoøáèek * Pøíspìvek se zabývá zpracovatelským prùmyslem a podniky zde pùsobícími, a to ve vybraných zemích svìta. Znalost vývoje jednotlivých odvìtví a podnikù (tedy nejenom zpracovatelského prùmyslu) je nezbytná pro vytváøení Nové teorie ekonomiky a managementu organizací, resp. pro aplikaci této teorie v praxi. 1. Prùmysl a deindustrializace Prùmysl zahrnuje podnikatelské subjekty, které se zabývají získáváním (tì bou) nerostných, rostlinných a ivoèišných surovin (prùmysl tì ební, podle klasifikace OKEÈ patøí do sekce C) a jejich dalším zpracováním (prùmysl zpracovatelský, v OKEÈ zaøazený do sekce D). Do prùmyslu patøí i subjekty pùsobící ve výrobì a rozvodu elektøiny, vody a plynu (sekce E podle OKEÈ). Tì ištì prùmyslových èinností je spojeno se zpracovatelskýmprùmyslem. Ve všech ekonomicky rozvinutých zemích byl po urèité období prùmysl pova ován za nejdùle itìjší odvìtví ekonomiky. Za páteø své ekonomiky jej pova uje i EU. 1 Snástupem globalizace se však význam a relativní podílprùmyslu na HDP sni uje ve prospìch slu eb viz tabulka 1. O postavení prùmyslu v ÈR informuje tabulka 2. Z ní je patrné, e v zemi je, ve srovnání sprùmìrem EU, vyšší podílprùmyslu a ni ší podíl slu eb. Avšak konstantní, resp. imírnì rostoucí podíl prùmyslu na pøidané hodnotì èi dokonce zamìstnanosti lze najít v souèasnosti i v jiných vyspìlých zemích (napø. v Kanadì èi ve Finsku). Klesající zamìstnaností ve zpracovatelském prùmyslu se vyznaèuje i ÈR viz tabulka 3. V souvislosti s klesajícím podílem prùmyslu a rostoucím podílem slu eb na ekonomických aktivitách ve vyspìlých zemích se od 90. let minulého století zaèíná hovoøit o tzv. deindustrializaci. Pøes pomìrnìèastou frekvenci tohoto pojmu, schází zatím seriózní analýza jeho obsahu a dopadù. Tuto analýzu je nutné provádìt jak na makroúrovni, tak i mikroúrovni. # Èlánek je zpracován jako jeden z výstupù výzkumného zámìru Nová teorie ekonomiky a managementu organizací a jejich adaptaèní procesy pod evidenèním èíslem MSM VZ * Prof. Ing. Jiøí Dvoøáèek, CSc.; Katedra podnikové ekonomiky, Fakulta podnikohospodáøská, Vysoká škola ekonomická v Praze. 1 Zpracovatelský prùmysl EU pøedstavuje zhruba 20 % jejich výstupù a zamìstnává 34 milionù lidí. Témìø 80 % soukromých výdajù na vìdu a výzkum je spojeno se zpracovatelským prùmyslem. Prùmyslová produkce pøedstavuje 75% podíl na exportu EU. Pøitom zpracovatelský prùmysl je spojen s malými a støedními podniky ty tvoøí 99 % podnikù a zamìstnávají 58 % zamìstnancù v tomto odvìtví. 6

2 Jiøí Dvoøáèek Vývoj zpracovatelského prùmyslu a prùmyslových podnikù na poèátku 21. století Tab. è. 1: Vývoj poètu zamìstnancù ve zpracovatelském prùmyslu a slu bách ve vybraných zemích (podle klasifikace USA) v mil. osob av%vr.2004 Zpracovatelský prùmysl Rok USA Kanada Japonsko Francie SRN Itálie V. Británie Švédsko Podíl odvìtví na celkové zamìstnanosti v zemi (v %) ,8 14,4 18,3 16,0 22,7 21,8 13,6 16,0 Slu by Rok USA Kanada Japonsko Francie SRN Itálie V. Británie Švédsko Podíl odvìtví na celkové zamìstnanosti v zemi (v %) ,4 75,8 68,0 73,4 67,4 65,5 77,0 75,6... údaj není k dispozici Zdroj: Buro of Labor Statistics (USA), 7

3 Tab. è. 2: Podíl prùmyslu a slu eb na hrubé pøidané hodnotì a zamìstnanosti v EU avèr (v%) Hrubá pøidaná hodnota Zamìstnanost Prùmysl Slu by Prùmysl Slu by EU-25 23,6 67,7 20,6 71,6 EU-15 23,5 67,9 20,3 71,8 ÈR 30,8 55,5 30,4 59,6 Zdroj: EUROSTAT Tab. è. 3: Prùmìrné poèty zamìstnancù zpracovatelského prùmyslu v ÈR (v tis. fyzických osob) , , , , ,1 Zdroj: Statistická roèenka ÈR Makroúroveò Pro deindustrializaci hovoøí: rostoucí zamìstnanost ve slu bách, uzavírání prùmyslových závodù a propouštìní zamìstnancù, pokles prùmyslové produkce ve vyspìlých zemích a její pøesun do tzv. novì industrializovaných ekonomik (offshoring 2 ), vývoj obchodní bilance. 3 Zmìny v geografickém rozmístìní prùmyslu pøibli ují tabulky 4. a 5., o výkonnosti prùmyslu ve vybraných zemích informuje tabulka 6. Tab. è. 4: Podíl skupin zemí na svìtové prùmyslové produkci (v %) Podíl nasvìtové prùmyslové Skupina zemí produkci v % rok 1990 rok 2002 Vyspìlé zemì 78,00 73,00 Transformující se zemì støední avýchodní Evropy 6,10 3,18 Rozvíjející se zemì 15,72 23,58 Nejménì rozvinuté zemì 0,18 0,24 Svìt 100,00 100,00 Zdroj: UNIDO Scoreboard database. Produkce je vyjádøena za zpracovatelský prùmysl pomocí pøidané hodnoty v USD r Offshoringem se sleduje pøedevším sní ení provozních nákladù. V hostitelské zemi je sice nutné vybudovat podniky, ale lze uspoøit na mzdách a subdodávkách (místní zdroje bývají levnìjší) a i v tìchto zemích se dají nìkteré aktivity outsourcovat. 3 Zatímco v ÈR se vlivem vývozu prùmyslové produkce dostala obchodní bilance do pozitivního salda (po nábìhu výroby a vývozu z automobilky v Kolínì, je obchodní bilance USA dlouhodobì v oblasti zpracovatelského prùmyslu záporná, odhaduje se, e ka dou minutu vzniká deficit ve výši 886 USD a celkový schodek obchodní bilance od r do roku 2004 narostl na 2,8 bilionù USD. 8

4 Jiøí Dvoøáèek Vývoj zpracovatelského prùmyslu a prùmyslových podnikù na poèátku 21. století Zemì Tab. è. 5: Podíl deseti zemích s nejvìtším zastoupením prùmyslu na svìtové prùmyslové produkci Podíl nasvìtové prùmyslové produkci (%) Zemì Podíl nasvìtové prùmyslové produkci (%) Japonsko 22,5 USA 23,3 USA 20,7 Japonsko 18,1 SRN 10,2 SRN 7,9 Francie 4,7 Èína 6,6 Velká Británie 4,1 Francie 4,7 Itálie 4,0 Itálie 3,5 Rusko 3,2 Ji ní Korea 3,3 Brazílie 2,5 Velká Británie 3,2 Èína 2,2 Brazílie 2,2 Španìlsko 2,0 Kanada 1,9 Zdroj: UNIDO Scoreboard database Tab. è. 6: Úroveò prùmyslové produkce podle jednotlivých zemí vyjádøená pøidanou hodnotou zpracovatelského prùmyslu na obyvatele (v USD r. 1995) rok 2002 rok 1990 Prùmìrný roèní rùst pøidané Zemì hodnoty za období Hodnota Poøadí Hodnota Poøadí (v %) Švýcarsko ,4 Japonsko ,4 Finsko ,4 Švédsko ,7 Irsko ,2 Lucembursko ,2 Rakousko ,4 SRN ,0 Singapur ,3 Belgie ,7 Dánsko ,7 USA ,2 Francie ,3 Ji ní Korea ,6 Nizozemsko ,8 Èeská republika ,2 Èína ,1 Zdroj: UNIDO Scoreboard database. Originální zdroj obsahuje údaje za 100 zemí. 9

5 Podle èinil podíl zamìstnancù ve zpracovatelském prùmyslu v Èínì v r ,3 % z celkové èínské zamìstnanosti. Absolutnì to pro zpracovatelský prùmysl znamená 83,07 mil pracovníkù, v r to bylo 58,99 mil. pracovníkù. Jednotný názor, jak vùbec mù e být deindustrializace vymezena, neexistuje. Je to ztráta pracovních míst v prùmyslu? Jsou to zmìny v objemu produkce? Lze pro deindustrializaci pou ít absolutní nebo relativní kritéria? Obecnì platí, e zamìstnanost v prùmyslu vyspìlých zemí klesá, produkce se však zvyšuje. Specificky ale platí, e nìkterá odvìtví vykazují jak pokles zamìstnanosti, tak produkce. Dosavadní poznatky ukazují, e deindustrializace: se týká pøedevším zpracovatelského prùmyslu, absolutní pokles je významnìjší (dùle itìjší) ne relativní pokles, pokles produkce lze pova ovat za více alarmující signál, ne pokles zamìstnanosti. 4 Rychlejší pokles zamìstnanosti ne produkce svìdèí orùstu produktivity práce, ale také o tom, e prùmyslové podniky pou ívají pro své èinnosti formou outsourcingu øadu slu eb, které si døíve zabezpeèovaly samy. Prùmìrná roèní tempa produktivity práce ve zpracovatelskémprùmyslu vybraných zemí za období jsou uvedena v tabulce 7, o rozvoji slu eb spojených sprùmyslem informují na pøíkladu USA údaje tabulky 8. Tab. è. 7: Prùmìrná roèní tempa produktivity práce v letech USA Kanada Japonsko Francie SRN Itálie V. Británie Švédsko 5,6 2,5 4,8 4,2 3,2 0,5 2,7 6,5 Zdroj: Buro of Labor Statistics (USA), Tab. è. 8: Vývoj poètu podnikù zpracovatelského prùmyslu v USA a podnikù zamìøených na poskytování odborných, vìdeckých a technických slu eb Roky Poèty podnikù zpracovatelského prùmyslu Poèty podnikù ve slu bách Celkový poèet podnikù v USA (všechny formy vlastnictví) v r % podíl na zamìstnanosti, 4,2%všech podnikù Pozn.: Rok 2005 obsahuje pøedbì néúdaje Zdroj: data.bls. gov 5,2%zveškeré zamìstnanosti, 10,5 % všech podnikù 4 Pokles prùmyslu mù e být spojen s jeho podílem na zamìstnanosti èi tvorbì HDP, ale pøíspìvek k tvorbì HDP zabezpeèovaný prùmyslem se sni ovat nemusí,právì naopak. Je nutné zabývat se otázkou jaká je pøidaná hodnota prùmyslu k poøizovaným vstupùm. Stranou zkoumání nesmí zùstat ani podíl exportu prùmyslové produkce na celkovém exportu. 10

6 Jiøí Dvoøáèek Vývoj zpracovatelského prùmyslu a prùmyslových podnikù na poèátku 21. století K podpoøevýznamu prùmyslu se jako nejèastìji argument uvádí názor, eprùmysl je základem ekonomiky, slu by ztrácejí svùj smysl, pokud nebudou moci prùmyslu slou it. Slu by výraznì mìní nákladovou strukturu prùmyslové výroby. Odhaduje se, e podíl slu eb pøedstavuje 70 a 80 % výrobních nákladù podnikù ve zpracovatelskémprùmyslu. Slu by spojené sprùmyslem 5 vystupují intenzivnì: vpøedvýrobní oblasti (výzkum, financování), ve výrobì (financování, kontrola kvality, bezpeènost práce), v prodeji produkce (logistické slu by, distribuèní sítì), vu ití produktù (leasing, údr ba, opravy a servis). po ukonèení ivotnosti prùmyslových produktù (slu by týkající se odpadového hospodáøství). Zajiš ování tìchto slu eb z vnìjších zdrojù je oznaèováno jako outsourcing, který se zamìøuje na opakované èinnosti, které pro prùmyslový podnik mají charakter fixních nákladù. Rozvoj prùmyslu v urèitých regionech pøispívá i k rozvoji slu eb. Zamìstnanci zprùmyslových podnikù utrácejí za slu by své výdìlky. Ale dìje se to s urèitým èasovým zpo dìním. Èím více v ekonomice rostou pøíjmy, tím více se utrácí za slu by. 1.2 Mikroúroveò Deindustrializace posuzovaná na mikroúrovni je zamìøena na jednotlivá prùmyslová odvìtví a jejich zaøazení do nìkteré ze tøí následujících skupin, tj. do odvìtví: 1. ve kterých rostou výstupy i zamìstnanost, 2. s rostoucími výstupy a klesající zamìstnaností, 3. ve kterých klesají výstupy i zamìstnanost. Absolutní výkyvy v produkci mohou být vyvolány øadou faktorù: rostoucí konkurencí substituèních výrobkù, zahranièní konkurencí, nedostatkem kapitálu. Z tabulky je patrné, která odvìtví vykazují nadprùmìrnou èi podprùmìrnou dynamiku a formují tak novou strukturu zpracovatelského prùmyslu. Tabulka 9. pomocí bazických indexù pøibli uje vývoj produkce jednotlivých odvìtví zpracovatelského prùmyslu v ÈR. 5 Ve vztahu k prùmyslu vymezuje OKEÈ (Odvìtvová klasifikace ekonomických èinností) tzv. podnikatelské slu by a prùmyslové slu by. Do podnikatelských slu eb patøí: poèítaèové slu by, profesionální slu by (právnické, úèetnické, daòové poradenství, poradenství pro mana ery), marketing, technické slu by, leasingové a pùjèovní slu by, nábor pracovních sil, provozní slu by, veletr ní a výstavnické slu by, Prùmyslové slu by pøímo souvisejí s inovacemi ve výrobním procesu nebo s jeho øízením a obsluhou. 11

7 Tab. è. 9: Index prùmyslové produkce Zpracovatelský prùmysl ÈR Index prùmyslové produkce Odvìtví Prùmysl celkem 100,6 111,3 116,6 123,4 135,1 Zpracovatelský prùmysl 100,7 112,6 118,7 125,5 138,4 Výroba potravináøských výrobkù anápojù a tabákových výrobkù 100,3 101,2 104,7 107,6 107,8 Výroba textilií, textilníchaodìvních výrobkù 100,0 103,9 102,5 99,7 98,5 Výroba usní avýrobkù z usní 100,0 86,0 62,5 50,5 48,3 Zpracování døeva,výroba døevaøských výrobkù kromì nábytku 100,0 107,6 114,2 120,7 128,1 Výroba vlákniny, papíruavýrobkù z papíru; vydavatelství a tisk 100,0 102,1 104,9 114,8 124,6 Výroba koksu, jaderných paliv, zpracování ropy 100,0 127,5 132,3 137,0 142,5 Výroba chemických látek, pøípravkù, léèiv a chemických vláken 102,3 107,5 107,8 115,4 122,8 Výroba pry ových a plastových výrobkù 101,3 123,8 146,8 167,0 183,1 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobkù 100,0 100,5 104,4 110,4 116,1 Výroba základních kovù, hutních a kovodìlných výrobkù 100,6 108,2 107,1 112,0 138,3 Výroba a opravy strojù azaøízení j. n. 100,8 117,6 120,7 128,4 132,8 Výroba elektrických a optických pøístrojù azaøízení 100,2 143,7 183,3 188,5 213,9 Výroba dopravních prostøedkù azaøízení 101,5 114,5 118,2 132,9 151,6 Zpracovatelský prùmysl j. n. 99,9 120,4 123,5 123,4 133,7 Zdroj: Statistická roèenka ÈR Prùmyslové podniky Mìnící se role prùmyslu je v dalším textu sledována podle vývoje poètu podnikù pùsobících v tomto odvìtví. Analýza je spojena se zaèlenìním vybraných zemí do jednotlivých evropských sociálních modelù. Typologií tìchto modelù se zabývá pøedevším rakouský ekonom Karl Aiginger. Modely jsou vymezeny na základì tøí základních kritérií: 1. Odpovìdnost spoleènosti vùèi jednotlivcùm. 2. Regulace podnikatelského prostøedí. 3. Redistribuce pøíjmù. Na základì tìchto kritérii K. Aiginger zkoumá následující modely: Skandinávský (Dánsko, Finsko, Nizozemsko, Švédsko, Norsko). Kontinentální (Nìmecko, Francie, Itálie, Belgie, Rakousko). 12

8 Jiøí Dvoøáèek Vývoj zpracovatelského prùmyslu a prùmyslových podnikù na poèátku 21. století Liberální evropský (Irsko, Velká Británie). Støedozemní (Øecko, Portugalsko, Španìlsko). Liberální zámoøský (USA, Kanada, Austrálie, Nový Zéland). Japonský. Dohánìcí (Maïarsko, ÈR). Vzhledem k dostupnosti statistických údajù jsou v tabulkách 10. a 13. uvedeny pouze vybrané modely a zemì, jako i tendence ve vývoji poètu prùmyslových podnikù vtìchto zemích. Symboly C, D a E jsou oznaèeny jednotlivé sekce OKEÈ, tj. tì ební prùmysl, zpracovatelský prùmysl a energetika. Údaje jsou èerpány ze statistik OECD. Tab. è. 10: Poèty prùmyslových podnikù Kontinentální model Nìmecko Rok 1995 Rok 2000 Rok 2002 Rok 2003 C D Rakousko C D E Francie C D E Tab. è. 11: Poèty prùmyslových podnikù Skandinávský model Dánsko Rok 1995 Rok 2000 Rok 2002 Rok 2003 C D E Nizozemsko C D E Tab. è. 12: Poèty prùmyslových podnikù Liberálnì zámoøský model USA Rok 2002 Rok 2003 C D E

9 Tab. è. 13: Poèty prùmyslových podnikù Dohánìcí model ÈR Rok 1995 Rok 2000 Rok 2002 Rok 2003 C D E V ÈR se, obdobnì jako v Kontinentálním modelu, poèty prùmyslových podnikù zvyšují. Pøi posuzování konkurenèní schopnosti jednotlivých zemí (napø. podle Svìtové banky) se však ukazuje, e pøíznivìjších výsledkù dosahují zemì, které jsou zaøazeny do Skandinávského nebo Liberálního zámoøského modelu, tedy zemì, ve kterých se poèet prùmyslových podnikù sni uje, souèasnì však roste pøidaná hodnota zpracovatelského prùmyslu na obyvatele (viz tabulka 6.). V tabulkách 14. a 15. jsou obsa ena základní data charakterizující stav a dynamiku podnikatelských subjektù pùsobících ve zpracovatelském prùmyslu ÈR. Tab. è. 14: Podnikatelské subjekty s 20 a více zamìstnanci ÈR v r Odvìtví Podnikatelské subjekty Prùmysl celkem Zpracovatelský prùmysl Výroba potravináøských výrobkù a nápojù a tabákových výrobkù Výroba textilií, textilních a odìvních výrobkù 719 Výroba usní a výrobkù z usní 123 Zpracování døeva,výroba døevaøských výrobkù kromì nábytku 419 Výroba vlákniny, papíru a výrobkù z papíru; vydavatelství a tisk 423 Výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy 4 Výroba chemických látek, pøípravkù, léèiv a chemických vláken 202 Výroba pry ových a plastových výrobkù 554 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobkù 402 Výroba základních kovù, hutních a kovodìlných výrobkù Výroba a opravy strojù a zaøízení j. n Výroba elektrických a optických pøístrojù a zaøízení 835 Výroba dopravních prostøedkù a zaøízení 349 Zpracovatelský prùmysl j. n. 595 Zdroj: Statistická roèenka ÈR Tab. è. 15: Demografie podnikù zpracovatelského prùmyslu ÈR vzniklo zaniklo vzniklo zaniklo vzniklo zaniklo vzniklo zaniklo Zdroj: Demografie podnikù v ÈR výsledky za roky

10 Jiøí Dvoøáèek Vývoj zpracovatelského prùmyslu a prùmyslových podnikù na poèátku 21. století V ÈR dochází od poèátku 21. století k nárùstu poètu podnikù ve zpracovatelském prùmyslu. Pøitom se ale sni uje prùmìrná velikost tìchto podnikù, jak dokládá tabulka 16. Tab. è. 16: Prùmìrná velikost aktivních podnikù (zamìstnané osoby) v prùmyslu ÈR Rok Celkem v tom právnické osoby fyzické osoby ,74 61,82 1, ,55 60,12 1, ,31 59,93 1, ,07 57,55 1,80 Zdroj: Demografie podnikù v ÈR výsledky za roky Závìr Zpracovatelský prùmysl se mìní pod vlivem pou ívaných technologií a ekonomických podmínek podnikání. Doba, kdy prùmyslové podniky komplexnì zabezpeèovaly celý výrobní proces, je nahrazena jak procesy otusourcingu, tj. zabezpeèování øady podnikových èinností zvnìjších zdrojù, tak offshoringu, tedy pøesouvánímprùmyslové výroby z domácích do hostitelských zemí. Outsourcing a offshoring ukazují na spojení prùmyslu se slu bami a na mìnící se geografii prùmyslu. Tyto procesy by mìl management prùmyslových podnikù vyu ívat nejenom v zájmu sni ování nákladù, ale z hlediska dlouhodobého udr ování konkurenèní výhody. Vývoj poètu prùmyslových podnikù nevykazuje jednoznaènou tendenci a je nutné ho zkoumat z hlediska konkrétních sociálních modelù. VÈR je podíl zpracovatelského prùmyslu na pøidané hodnotì ve srovnání s EU nadprùmìrný, poèty prùmyslových podnikù se dlouhodobì nesni ují, ale rostou, pøièem se však sni uje jejich prùmìrná velikost. Literatura [1] AIGINGER, K. DAVIES, S. W Industrial Specialisation and Geographic Concentration: Two Sides of the same Coin? Not for the European Union. Journal of Applied Economics. Volume VII. Number 2 November [2] AIGINGER, K. GUGER, A The European Socio-economic Mode. Differences to the USA and Changes Over Time. Wien. WIFO. October [3] Demografie podnikù v ÈR výsledky za roky Èeský statistický úøad. Praha. Srpen [4] Economic Policy Reforms. Going for Growth OECD, [5] Industrial Overview. International Industrial Prospects Quartely. Summer 2006, ABI/INFORM Global. [6] Is manufacturing in terminal decline? Anonymus. UK Weekly Brief, July 14,

11 [7] RODRIK, D Industrial Policy for Twenty-First Century. Harvard University. September [8] ROJÍÈEK, M Strukturální analýza èeské ekonomiky. Working paper CES VŠEM N 1/2006. Vývoj zpracovatelského prùmyslu a prùmyslových podnikù na poèátku 21. století Jiøí Dvoøáèek Abstrakt Svìtový, evropský i èeský prùmysl byl a je konfrontován s dramatickými zmìnami v jeho podnikatelském prostøedí. Pøíspìvek je zamìøen na zkoumání deindustrializace ve zpracovatelském prùmyslu. Klíèová slova: deindustrializace; outsourcing; offshoring. Development of Manufacturing and its Enterprises on Beginning of the 21st century Abstract World, European and Czech manufacturing has been and is currently facing dramatic changes in its business environment. This paper is focused on the deindustrialization in manufacturing sector. Key words: deindustrialization; outsourcing; offshoring. JEL classification: M21 16