PREDIKCE A ANALÝZA VÝSKYTU COANDOVA JEVU

Transkript

1 VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ FAKULTA STROJNÍHO INŢENÝRSTVÍ Energetický ústav Odbor termomechaniky a techniky prostředí PREDIKCE A ANALÝZA VÝSKYTU COANDOVA JEVU Zpráva o řešení projektu Fondu rozvoje vysokých škol č. 2108/2010/G1 Řešitel: Ing. Jan Pokorný 1. spoluřešitel: Ing. Jan Jedelský, Ph.D. 2. spoluřešitel: Ing. Jan Fišer Brno 2011

2 OBSAH Obsah 1 1 Zdůvodnění změn v řešitelském týmu 2 2 Úvod 2 3 Cíle řešení 3 4 Realizace a výsledky projektu Experimentální trať Výpočtové modely v STAR-CCM Studijní podklady a internetové stránky Vyuţití výsledků projektu 11 6 Prezentace výsledků 13 7 Závěr 13 8 Vyuţití finančních prostředků Zdůvodnění změn v čerpání prostředků Pouţitá literatura 14 1

3 1 ZDŮVODNĚNÍ ZMĚN V ŘEŠITELSKÉM TÝMU Během řešení projektu došlo k následujícím změnám v řešitelském týmu. Řešitel týmu Ing. Tomáš Vach ukončil na podzim studium. Místo řešitele projektu Ing. Jan Pokorný z pozice 2. spoluřešitele a následně byl jako 2. spoluřešitel jmenován Ing. Jan Fišer. Pozice 1. spoluřešitele zůstala beze změn. Změnou řešitelského týmu došlo k pozdrţení prací na projektu a přislíbené účasti na konferenci Setkání kateder termomechaniky a mechaniky tekutin v Roţnově a na konferenci Kolokvium Dynamiky tekutin v Praze se nekonaly. Podařilo se ale zajistit prezentování výsledků projektu na mezinárodní konferenci Experimental Fluid Mechanics, která se konala v Liberci ve dnech Jedná se o prestiţní konferenci, která byla v posledních letech uvedena v seznamu Web of Science. Výše uvedené skutečnosti byly důvodem, proč byla na podzim podána ţádost o převedení finančních prostředků z cestovného na ostatní poloţky. Více informací je uvedeno v kapitole 8: Vyuţití finančních prostředků. I přes změnu v řešitelském týmu se podařilo všechny úkoly splnit v plném rozsahu. 2 ÚVOD Na odboru Termomechaniky a techniky prostředí je v současnosti zajištěna výuka předmětů Experimentální metody I,II, Počítačové modelování I,II, Technika Prostředí a Větrání a klimatizace I,II. V předmětu Experimentální metody I se studenti seznamují s nejrůznějšími druhy měřících přístrojů pro zjišťování fyzikálních veličin tekutin, cvičení je rozděleno do tří tematických celků. První zahrnuje měření charakteristik u zařízení pouţívaných převáţně v technice prostředí (např. charakteristika ventilátoru), druhé u zařízení z oblasti hydraulických strojů (např. charakteristika čerpadla) a třetí u energetických zařízeních (např. charakteristika kotle). Není v této oblasti zdaleka vyčerpán veškerý potenciál, který nabízejí modernější měřící a vizualizační systémy. Smyslem experimentálních úloh je seznámit studenty s aktuálně řešenými problémy z technické praxe strojírenského průmyslu. Studenti absolvující předmět Počítačové modelování I, se zde setkávají s velice náročnou problematikou CFD simulace řešícím otázku proudění a přenosu tepla. Pokud uvaţujeme řešení náročnějších případů proudění v konkrétních zařízeních, je CFD výpočet povaţován spíše za odhad daného jevu. Zde se pro studenty nabízí jedinečná příleţitost porovnat a analyzovat výsledky experimentálního měření s výsledky numerického výpočtu, tak jak je to v dnešní praxi běţné. Výrazně se také rozšíří znalosti studentů o okruh numerického řešení proudění v přístěnné oblasti, jeţ má značný vliv na vznik Coandova jevu. V předmětu Technika prostředí a větrání a klimatizace I,II jsou studenti seznamování s větracími a klimatizačními systémy a jejich návrhem. Poznatky získané z výše uvedené experimentální úlohy a počítačového modelování výrazně přispějí k prohloubení znalosti studentů o charakteru proudění vzduchu v místnosti při návrhu větracího nebo klimatizačního zařízení. 2

4 3 CÍLE ŘEŠENÍ Cílem projektu bylo seznámit studenty s Coandovým jevem teoreticky, experimentálně i pomocí CFD simulace. Byly vytvořeny internetové stránky obsahující materiály pro výuku ve formě studijních podkladů a komentovaných metodických listů pro experimentální úlohy, na základě kterých je moţné Coandův jev pozorovat a ověřit podmínky jeho vzniku. Úloha byla realizována na takové úrovni, aby umoţňovala bezproblémovou variabilitu parametrů, kterými je Coandův jev podmíněn. Přinos pro studenty spočívá v osvojení si dovedností s měřícím přístrojem od firmy Testo, seznámení se s prostředím LabVIEW a s problematikou Coandova jevu. Nastavením geometrie experimentální tratě a změnami vstupních fyzikálních parametrů mají moţnost sledovat změny v chování proudu v přístěnné oblasti. Studenti postupují podle metodických listů a studijních podkladů, které byly pro ně připraveny jako podklady do cvičení předmětu Experimentální metody I. Dalším cílem bylo připravit modelové geometrie, které slouţí jako vstup do programu Star CCM+ v němţ studenti mohou provést CFD simulaci a porovnat ji s měřením a vizualizací na experimentální trati. Propojením CFD modelování a experimentu lze očekávat hlubší pochopení problematiky Coandova jevu a osvojení si znalosti z oblasti CFD. Veškeré podklady vytvořené v rámci tohoto projektu (včetně této zprávy) jsou volně dostupné na internetových stránkách Dosaţené cíle: 1. Byla sestavena variabilní experimentální trať pro výzkum Coandova jevu, která umoţňuje vizualizaci proudění pomocí kouřové a niťové metody dále pak je moţné provádět měření rychlosti, intensity turbulence a průtoku přiváděného vzduchu. Předností experimentální tratě je její snadná montáţ a nenáročná přestavba polohovatelné desky pro nastavení úhlu, který svírá tato deska s osou proudu. 2. Měření rychlosti je prováděno měřícím přístrojem značky Testo, z vyhodnocení naměřených rychlostí je určena intenzity turbulence, průtok vzduchu je vyhodnocován měřicím programem v prostředí LabVIEW. Všechna naměřená data jsou následně snadno dostupná pro další vyhodnocování. 3. Byly zpracovány materiály do podoby studijních podkladů a komentovaných metodických listů pro experimentální úlohy do předmětu Experimentální metody I. Byly vytvořeny výpočtové modely pro předmět Počítačově modelování I. Ke zprávě byla vytvořena příloha "Ukázka výsledků experimentů" obsahující některé výsledky vizualizace kouřovou metodou. Přílohu mohou studenti pouţít pro kontrolu vlastních výsledků dosaţených ve cvičeních. 4. Byly vytvořeny internetové stránky obsahující výše zmíněné materiály společně s databází znalostí a poznatků pro predikci Coandova jevu. Stránka rovněţ obsahuje soubory s CFD modely v prostředí STAR-CCM+ totoţných s experimentem ukázku výsledků simulací. Jednotlivé modely se liší nastavením sklonu desky, přičemţ ostatní variabilní parametry jsou nastavovány jako okrajové podmínky. 3

5 4 REALIZACE A VÝSLEDKY PROJEKTU Řešení projektu proběhlo na pracovišti Odboru termomechaniky a techniky prostředí v Laboratoři větrání. Práce na projektu se dělily na 3 samostatné části: sestavení variabilní experimentální tratě, tvorba CFD modelů v STAR-CCM+, tvorba studijních podkladů a prezentace projektu formou internetových stránek. Dohromady jako celek vytvořily ucelené výukové prostředí pro seznámení studentů s Coandovým jevem. Nejprve byla sestavena experimentální trať. Posléze podle jejích rozměrů a umístění v laboratoři byla vytvořena geometrie pro CFD model, a nastaveny okrajové podmínky totoţné s experimenty. Pomocí programu Star-CCM byly provedeny simulace jejichţ výsledky dávají obraz o proudění v okolí výustky a přístěnné oblasti. Byly také vytvořeny podklady pro výuku a metodické listy, které jsou součástí internetových stránek vytvořených pro prezentaci FRVŠ projektu o Coandovu jevu. 4.1 Experimentální trať Postup realizace experimentální části projektu: 1. Návrh experimentální trati, nákup materiálu a sestavení experimentální trati. 2. Připojení přívodního potrubí k vzduchotechnickému zařízení Laboratoře větrání. 3. Vytvoření měřícího programu v prostředí LabVIEW a poţití kombinované sondy od firmy Testo pro měření fyzikálních veličin proudu za výustkou. 4. Vizualizace Coandova jevu kouřovou a niťovou metodou. 5. Experimentální měřeni se studenty předmětu Experimentální metody I. Obrázek 1: Schéma větrání laboratoře a umístění experimentální trati v laboratoři Experimentální trať je umístěna v Laboratoři větrání, která je vybavena systémem větrání dle obrázku 1. "Přívodní část vzduchotechnického zařízení laboratoře je vybavena výparníkem chladicího zařízení mezistropní klimatizační jednotky, který umoţňuje chlazení vzduchu přiváděného do laboratoře. Pro regulaci teploty vzduchu je systém vybaven směšovací komorou s regulační klapkou, umístěnou mezi výparníkem 4

6 chladicího zařízení a ventilátorem. K usnadnění regulace teploty slouţí dálkové ovládání regulační klapky ve směšovací komoře" [1]. Důleţitou součástí vzduchotechnického zařízení je Wilsonova mříţ tj. tlaková sonda určená k měření rychlosti proudění. Údaj o dynamickém tlaku proudícího vzduchu získaný z mříţe je po korekcích v modulu MaR (měření a regulace) převáděn na hodnotu objemového toku vzduchu v přívodním potrubí. Data (přetlak, dynamický tlak, teplotu, objemový tok, hmotnostní tok, barometrický tlak) je moţné zaznamenávat a pouţít pro následné vyhodnocení statistik experimentu. Uţivatel má moţnost regulovat rychlost proudění od 2 do 15 m/s, coţ v závislosti na okolních podmínkách (teplota vzduchu, barometrický tlak) odpovídá přibliţně objemovému průtoku od 20 dm 3 /s aţ do 150 dm 3 /s. Svislé přívodní potrubí, flexibilní přechod i přívodní plochý kanál byly navrţeny s ohledem na optimalizaci tlakových ztrát i moţnosti rozšíření experimentální trati. Experimentální trať se skládá z přívodního potrubí zakončeného výustkou a z polohovatelné desky, viz obrázek 2. Koncová výustka je navrţena tak, aby bylo moţné měnit volný průřez obdélníkového profilu i tvar přechodu mezi výustkou a polohovatelnou deskou. Přechod můţe být tvořen jak ostrou tak i zaoblenou hranou s různým poloměrem zaoblení, coţ má podstatný vliv na vznik Coandova jevu. Polohovatelnou desku je moţné sklápět pod rozdílnými úhly a také měnit její vzdálenost od výstupního otvoru. Pro usnadnění práce studentů při nastavování sklonu polohovatelné desky jsou na rámu standu vyznačeny hodnoty úhlu. Obrázek 2: Popis experimentálního zařízení: 1 polohovatelná vertikální deska, 2 niťová sonda na vizualizaci přilnutí proudu ke stěně, 3 výustka s niťovou sondou, 4 měřící přístroj Testo 435 s kombinovanou sondou, 5 přívodní potrubí, 6 přívodní kanál zakončený výustkou, 7 rám a polohovací zařízení svislé desky. 5

7 Obrázek 3: Vizualizace niťovou metodou. Vlevo bez přilnutí proudu. Vpravo s přilnutým proudem v důsledku Coandova jevu. Vizualizace niťovou metodu Niťová metoda je velice názorná a technicky nenáročná metoda pro vizualizaci směru proudu. Niťovou sondu tvoří tři tenké, přiměřeně dlouhé a lehké nitě, jejíţ volný konec je unášen proudem a kopíruje tak osu proudu. Odklonem osy proudu od normály průřezu výstupní výustky lze charakterizovat míru vlivu přilehlé stěny, která ovlivňuje tlakové pole v oblasti za výustkou. Při vhodných podmínkách (dostatečné rychlosti proudu, a sklonu polohovatelné desky dochází k přilnutí proudu k této desce tj. dochází ke Coandovu jevu. Vizualizace přilnutí proudu ke stěně je provedena pomocí za sebou seřazených 1-niťových sond, přilepených k desce stolu. Velice jednoduše si studenti mohou ověřit přilnutí proudu ke stěně, přiloţením vlastní ruky k povrchu polohovatelné desky, neboť rychlosti proudu jsou citelné. Na obrázku 3 je ukázka vizualizace niťovou metodou. Vizualizace kouřovou metodu Další metodou, se kterou jsou studenti seznámeni je kouřová metoda, která umoţňuje získat informace o tvaru a směru proudění vzduchu za přívodní výustkou. Kouř se vyvíjí v generátoru kouře JEM ZR-12AL, který je schopen generovat aţ 3,3 m 3 /s. Metodu lze pouţít i na určení odklonu osy proudu pomocí snímaní proudu digitálním fotoaparátem, ukázka vyhodnocení je na obrázku 4. Hlavní výhodou této metody oproti niťově metodě je moţnost vizuálně porovnat výsledky experimentu s výsledky CFD simulace. Vznik Coandova jevu je rovněţ podmíněn geometrií hrany výustky, bylo tedy provedeno testovaní se zaoblenou a ostrou hranou pro různé sklony polohovatelné desky. Na obrázku 5 je výsledek měření vlivu typu hrany výustky a sklonu polohovatelné desky na úhel odklonu osy proudu. 6

8 Obrázek 4: Vizualizace kouřovou metodou a vyhodnocení polohy osy proudu. Vlevo při menším sklonu desky nedochází ke Coandovu jevu, vpravo je sklon desky větší a Coandův jev lze pozorovat. Obrázek 5: Závislost odklonu osy proudu na typu hrany výustky a sklonu polohovatelné desky. 7

9 Měření fyzikálních parametrů proudu za výustkou Studenti mají moţnost rovněţ se seznámit s měřením fyzikálních veličin proudu pomocí ţárové anemometrie. K tomuto účelu je pro ně připraven měřicí přístroj Testo 435, ke kterému je připojena kombinovaná sonda umoţňující měření rychlosti a intenzity turbulence proudu, relativní vlhkosti, teploty rosného bodu a teploty vzduchu. Je vybavená ţhaveným drátkem, termočlánkem a čidlem na měření vlhkosti. Uvedená sonda je vhodná nejen pro svou komplexnost, přesnost a citlivost, ale také z důvodu snadné manipulace a malých rozměrů, čímţ minimálně ovlivňují charakter proudění za přívodní výustkou. Proměřením rychlostí v charakteristických bodech získáme informace o vlastnostech zkoumaného proudu vzduchu. Jednotlivá měření jsou prováděna při různých nastaveních experimentální trati. Ukázka způsobu měření rychlostí proudu pomocí měřícího přístroje Testo je uvedena na obrázku Výpočtové modely v STAR-CCM+ Nejprve byla vytvořena výpočetní sít, která koresponduje s rozměry experimentální tratě a jejím umístěním v laboratoři větrání. Dohromady vznikly 3 soubory obsahující základní geometrie lišící se pouze sklonem desky: Sklon desky 55, 60, 65 Soubory jsou připravené k vytvoření sítě, na nichţ studenti mohou provést simulace v Star-CCM+ pro různé okrajové podmínky. Výpočetní doména zahrnuje prostor vzduchu mezi deskami standu a stropem místnosti a také geometrii přiváděcího kanálu a geometrii výustky, viz obrázek 6. Vzdálenost mezi stropem a horizontální deskou je dostatečná, tudíţ řešení proudění v okolí výustky není ovlivněno. Výpočty byly provedeny v programu Star-CCM+ pro různé okrajové podmínky, které vznikly kombinací různých rychlostí a intenzity turbulence přiváděného vzduchu. Konkrétně se jednalo o následující hodnoty: Rychlosti přiváděného vzduchu 2, 4, 6, 8, 10, 12, 14 m/s Intenzita turbulence 40%, 60%, 80% Nejdůleţitější oblastí, která má největší vliv na vznik Coandova jevu, a proto vyţaduje nejvyšší kvalitu sítě, je oblast v blízkosti koncové výustky. Zejména přístěnná oblast uvnitř přívodního potrubí a polohovatelné desky má zásadní vliv na správnost predikce vzniku Coandova jevu. S ohledem na tuto skutečnost byla diskretizace výpočetní sítě provedena jak ukazuje obrázek 7: jemnější dělení sítě v blízkosti výustky, přístěnná oblast vyplněna prizmatickými buňkami, hrubší dělení sítě v okrajových oblastech domény. Ukázka výsledků simulace provedených studenty je na obrázcích níţe, na kterých je ukázáno rychlostní pole v případě, kdy nedochází k přilnutí proudu k polohovatelné desce (viz obrázek 8) a naopak, kdy k němu dochází (viz obrázek 9). Studenti si mají moţnost porovnat výsledky simulace s hodnotami naměřenými na experimentální trati. Post-procesing programu Star-CCM+ umoţňuje analyzovat proudové pole (rychlosti a intensity turbulence) ve zvolených monitorovacích bodech. 8

10 Obrázek 6: Geometrie v programu Star-CCM+pro sklon polohovatelné desky 55. Obrázek 7: Diskretizace výpočetní sítě v okolí výstupní výustky pro sklon polohovatelné desky 55. Zvýrazněné body označují místa odečtu, v kterých je monitorována a v postprocesingu vyhodnocována velikost rychlosti a hodnota intenzity turbulence. 9

11 Obrázek 8: Výpočetní model: sklon 55, rychlost 2 m/s, intenzita turbulence 40 % Obrázek 9: Výpočetní model: sklon 65, rychlost 2 m/s, intenzita turbulence 40 %. Je patrné přilnutí proudu ke stěně. 10

12 4.3 Studijní podklady a internetové stránky Výuka tématu Predikce a analýza výskytu Coandova je rozloţena do dvou navazujících cvičení: seznamovací a měřící cvičení. V 1. cvičení se studenti seznamují s teorií, co ovlivňuje vznik Coandova jevu, dále pak je jim vysvětlena práce s experimentální tratí. Ve 2. cvičení studenti samostatně vyhledají osu odkloněného proudu a provedou vizualizaci proudění. K cvičením byly 1. spoluřesitelem vytvořeny studijní podklady, které obsahují teoretické znalosti o Coandově jevu, a metodické listy určené studentům i vedoucímu cvičení jako návod na práci ve cvičeních. Internetové stránky byly vytvořeny externím pracovníkem Ing. Košnerem, Ph.D, jejíţ tvorba byla financována z tohoto projektu. Obsahující veškeré informace o projektu a podklady pro cvičení Experimentální metody I a Počítačově modelování I. Naším poţadavkem bylo, aby byly internetové stránky umístěny na server Odboru termomechaniky a techniky prostředí, kde jsou přístupné řešitelskému týmu k editaci pro případné přidání nových materiálů. 5 VYUŢITÍ VÝSLEDKŮ PROJEKTU Hlavním přínosem tohoto projektu je rozšíření výuky o novou oblast: tj. proudění a problematika vzniku Coandova jevu. Projekt je zaměřen na cílovou skupinu studentů v akreditovaném magisterském studijním programu Strojní inţenýrství konkrétně v magisterských studijních oborech Technika prostředí (M2308), Fluidní inţenýrství (M2366) a Energetické inţenýrství (M2365) a předmětů Technika prostředí (1. ročník, II. stupeň, cca 70 studentů, studijní obory: Technika prostředí, Energetické inţenýrství a Fluidní inţenýrství), Experimentální metody I, Větrání a klimatizace I, II a Počítačové modelování I (2. ročník, II. stupeň, cca 30 studentů, studijní obory: Technika prostředí). Získané výsledky projektu pomohou studentům lépe pochopit zákonitosti platící pro proudění tekutin a lépe si tak budou uvědomovat charakter proudění v přístěnné oblasti. Smyslem experimentálních úloh je seznámit studenty s aktuálně řešenými problémy z technické praxe strojírenského průmyslu. Experimentální trať je vyuţita jako experimentální úloha v předmětu Experimentální metody I a také jako ukázková úloha pro zájemce a pro případné budoucí studenty v rámci prezentace Odboru termomechaniky a techniky prostředí u příleţitosti dnů otevřených dveří. Pro stávající studenty lze vyuţit experimentální trati k tvorbě témat bakalářských či diplomových prácí. CFD modely slouţí studentům jako podklady pro cvičení předmětu Počítačově modelování I, kde se mimo jiné seznamují s pojmy mezní vrstva a s problematikou simulace proudění v přístěnné oblasti. Internetové stránky obsahují informace o Coandově jevu a podklady pro cvičení v elektronické podobě, které jsou volně k dispozici všem zájemcům o tuto problematiku, zejména studentům. 11

13 Obrázek 10: Výuka v předmětu Experimentální metody I, který je určen pro studenty studiního oboru Termomechanika a technika prostředí. Teoretický výklad o měření kombinovanou sondou od firmy Testo. Obrázek 11: Student ověřuje přilnutí proudu na polohovatelnou desku. 12

14 6 PREZENTACE VÝSLEDKŮ Výsledky projektu byly prezentovány na následující odborné konferenci: [1] JEDELSKÝ J., VACH T., ELCNER J., LÍZAL F., JÍCHA M. Coanda effect - Influence of Inlet Shape and Geometry. In Experimental Fluid Mechanics Liberec ZÁVĚR V rámci řešení projektu Predikce a analýza výskytu Coandova jevu byla sestavena variabilní experimentální trať, vytvořeny internetové stránky obsahující informace o projektu a jeho výsledky: studijní podklady a metodické listy, soubory obsahující geometrii připravenou pro simulace v programu Star-CCM+. Získané výstupy slouţí studentům Experimentálních metod I a Počítačového modelování I, k získání poznatků o Coandově jevu vznikajícího v přístěnných oblastí. V rámci projektu FRVŠ se uskutečnilo cvičení předmětu Experimentální metody I, kde si studenti vyzkoušeli práci s experimentální tratí a měřícími přístroji. Na projektu se podíleli také studenti oboru Technika prostředí, kteří provedli CFD simulace Coandova jevu v rámci ročníkového projektu předmětu Počítačové modelování I. Přínosem projektu je, ţe studenti získávají informace o Coandově jevu formou teorie, experimentu i výpočtu (CFD simulace). Poděkování: Ing. Janu Fišerovi za převzetí povinností týkajících se experimentální části projektu. Mimo řešitelský tým patři dík Ing.Matěji Formanovi, Ph.D., pod jehož vedením studenti Bc. Petr Potočník, Bc. Lenka Bokišová a Bc. Jiří Vrbický vytvořili CFD modely a provedli simulace. 8 VYUŢITÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ Poskytnuté finanční prostředky byly čerpány dle následující tabulky (převzato ze systému I-SAARF): 13

15 Prostředky byly pouţity na: Odměny za řešení projektu: odměna pro 1. spoluřešitele Ing. Jedelský, Ph.D. Stipendia: stipendium pro původního řešitele Ing. Vacha a nového řešitele Ing. Pokorného, stipendium bylo rozděleno rovným dílem. Ostatní osobní náklady: nebyly poţadovány Sluţby: Vytvoření webových stránek Ing. Košner, Ph.D. Cestovné: prostředky byly pouţity na úhradu nákladů spojených s účastí 1. spoluřešitele a 2. spoluřešitele na mezinárodní konferenci Experimental fluid mechanics 2010, Liberec (konferenční poplatek, cestovné, ubytování, stravné) Ostatní: o kamera Atik, průtokoměr, regulátor teploty, instalační materiál (kabely, skříně el. regulaci), baterie do fotoaparátu, spotřební materiál pro reciprokační zařízení, zdroje stejnosměrného napětí, ventilátory, digitální vodováha a měřič vzdálenosti spotřební materiál, materiál na tvorbu přívodního potrubí. Kancelářský materiál (pořadače, fólie, odkládací přihrádky atd.) 8.1 Zdůvodnění změn v čerpání prostředků Z důvodu změny v řešitelském týmu viz kapitola 1, bylo dne zaţádáno o změnu plánu čerpání finančních prostředků: "...ţádáme o přesun finančních prostředků z poloţky cestovné zahraniční v celkové částce ,- Kč do poloţky ostatní." a tato změna byla dne schválena výborem FRVŠ. Ţádost o změnu je uvedena v systému I-SAARF, ale tabulka jiţ nebyla aktualizována. POUŢITÁ LITERATURA [1] BYSTŘICKÁ A., JANOTKOVÁ E. Měření teplotních a rychlostních polí za velkoplošnou výustkou, XXVI. Setkání kateder mechaniky tekutin a termomechaniky Herbertov