Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Obor Právo a finance. Katedra finančního práva a národního hospodářství

Transkript

1 Právnická fakulta Masarykovy univerzity Obor Právo a finance Katedra finančního práva a národního hospodářství Bakalářská práce Rozpočtové určení daní v souvislosti s příjmy vybrané obce Simona Vávrová 2013/2014

2 Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Rozpočtové určení daní v souvislosti s příjmy vybrané obce zpracovala sama. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v poznámkách pod čarou a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a literatury. V Brně dne Simona Vávrová

3 Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala paní Ing. Aleně Kerlinové, Ph.D., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

4 Anotace Bakalářská práce na téma Rozpočtové určení daní v souvislosti s příjmy vybrané obce se zabývá rozpočtovým určením daní a daňovými příjmy obce. První část práce charakterizuje základní pojmy, jako je daň, rozpočet obce a rozpočtové určení daní. Druhá část se věnuje daňovým příjmům konkrétní obce a jejich změnám v letech 2012 a Závěr práce je zaměřen na komparaci daňových příjmů v jednotlivých letech a vývoj daňových příjmů do budoucna. Abstract Bachelor thesis on the topic Budgetary allocation of tax revenues in connection with the income of selected municipality deals with budgetary allocation of tax revenues and tax revenues of the municipality. The first part of the bachelor thesis describes general terms such as tax, municipal budget and budgetary allocation of tax revenues. The second part of this bachelor thesis is concentrated on tax revenues of the particular municipality and their changes in the year 2012 and The conclusion of this bachelor thesis is focused on comparison of tax revenues in particular years and development of tax revenues in the future. Klíčová slova rozpočtové určení daní, daň, daňové příjmy obce, novela zákona Key words budgetary allocation of tax revenues, tax, tax revenues of the municipality, amendment to an Act 4

5 Obsah Seznam zkratek Daň Pojem daň Daňová soustava v České republice Rozpočet obce Pojem rozpočet obce Rozpočtové příjmy obcí Daňové příjmy Rozpočtové určení daní Pojem rozpočtové určení daní Právní úprava rozpočtového určení daní Komparace rozpočtového určení daní v souvislosti s příjmy obce v roce 2012 a Rozpočtové určení daní v souvislosti s příjmy vybrané obce Základní informace o městu Staré Město Daňové příjmy Starého Města za rok Daňové příjmy Starého Města za rok Komparace daňových příjmů Starého Města v letech 2012 a Očekávané daňové příjmy Starého Města do budoucna Závěr Seznam použitých zdrojů Seznam tabulek

6 Seznam zkratek RUD ZRUD DPH rozpočtové určení daní zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů daň z přidané hodnoty 6

7 Úvod Rozpočtové určení daní (dále jen RUD ) souvisí úzce s daňovými příjmy obcí. Dělení daní na daně svěřené a sdílené vychází právě z konceptu RUD. Každý měsíc přichází do obecních pokladen určité množství peněžních prostředků. A právě zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZRUD ), upravuje množství peněžních prostředků, které plynou do obecních rozpočtů z výnosu určitých daní. Téma bakalářské práce jsem si vybrala z důvodu zájmu o daňové příjmy obcí a jejich změny po nedávné novelizaci. Novelizace ZRUD přinesla nejen více peněžních prostředků do obecních rozpočtů, ale i mnoho změn ve výši procentního podílu obcí na daních. Dále došlo ke vzniku nového kritéria, které slouží k výpočtu celkového podílu obce na daních. Cílem práce je základní charakteristika RUD a ZRUD se zaměřením na novelizaci ZRUD v roce Práce se ve své druhé části bude zaměřovat na praktický příklad RUD v souvislosti s příjmy vybrané obce. Daňové příjmy dané obce zde budou podrobněji charakterizovány. První kapitola se bude zabývat obecně pojmem daň. Dále je v kapitole nastíněn pojem daňová soustava a je zde uvedeno základní dělení daní v České republice. Druhá kapitola se bude věnovat pojmu rozpočet obce. Bude zde uveden obsah rozpočtu obce, jehož součástí jsou i daňové příjmy, kterými se budu dále zabývat. Třetí kapitola se bude zaměřovat na pojem RUD a jeho právní úpravu. Dále zde budou rozvedeny svěřené a sdílené daně. Primárním předpisem, který upravuje RUD, je ZRUD. V druhé části kapitoly rozvedu základní strukturu ZRUD, procentní podíly obcí na daních a jednotlivá kritéria, na základě kterých se obce podílí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní. Čtvrtá kapitola se bude zabývat komparací daňových příjmů obcí v roce 2012 a Celá kapitola se bude týkat novelizace ZRUD od V závěru rozvedu procentní podíly obcí na daních a změny kritérií v jednotlivých letech. 7

8 Poslední, pátá kapitola, bude zaměřena na RUD v souvislosti s příjmy vybrané obce, kterou je Staré Město. Nejprve charakterizuji Staré Město a poté uvedu daňové příjmy Starého Města v letech 2012 a 2013 s přihlédnutím ke všem změnám ZRUD. Další část bude obsahovat komparaci jednotlivých daňových příjmů v letech 2012 a Závěr bude zaměřen na očekávaný vývoj daňových příjmů na další léta. V této práci čerpám především z dostupné legislativy, dále z knižních zdrojů týkající se daňové problematiky a v neposlední řadě využívám i mnoho internetových zdrojů. 8

9 1 Daň 1.1 Pojem daň S pojmem daň se setkáváme v každodenním životě. Při nákupech se lze setkat s daní z přidané hodnoty (dále jen DPH ), dále se lze setkat s daní z příjmu fyzických osob v našem zaměstnání či s daní z nabytí nemovitých věcí při prodeji nemovitých věcí. V zákoně č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů není obsažena žádná definice daně. Oproti tomu existuje mnoho definic v publikacích, které upravují daňovou problematiku. Za nejkomplexnější definici považuji definici z publikace Finančního práva a finanční správy- Berní právo a ta zní: Daň je povinná, zákonem předem sazbou stanovená částka, kterou se více méně pravidelně odčerpává na nenávratném principu bez ekvivalentního protiplnění část nominálního důchodu ekonomického subjektu ve prospěch veřejného peněžního fondu bez poskytnutí ekvivalentního protiplnění. 1 Daň má čtyři hlavní znaky, je to platba povinná, zákonná, nenávratná a platba na neekvivalentním principu. Poslední jmenovaný znak odlišuje daň od poplatku. Poplatek je totiž platba s ekvivalentem. 1.2 Daňová soustava v České republice Daňová soustava představuje souhrn daní vybraných v určitém státě v určitém čase. 2 Daně se člení z různých hledisek. V daňových monografiích se můžeme setkat s členěním podle objektu daně, dopadu daně, subjektu daně, způsobu placení daně nebo respektování osobní situace poplatníka. Naši soustavu daní, s přihlédnutím ke změnám účinným od , tvoří tyto daně: Daně přímé důchodové o daň z příjmu fyzických osob, o daň z příjmu právnických osob. 1 RADVAN, Michal et al. Finanční právo a finanční správa- Berní právo. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 23. ISBN BAKEŠ, Milan; KARFÍKOVÁ, Marie; KOTÁB, Petr; MARKOVÁ, Hana et al. Finanční právo. 6. vyd. Praha: C. H. Beck, 2012, s ISBN

10 majetkové o daň z nemovitých věcí, 3 o daň silniční, o daň z nabytí nemovitých věcí. 4 Daně nepřímé všeobecné o DPH selektivní o spotřební daně daň z minerálních olejů, daň z lihu, daň z piva, daň z vína a meziproduktů, daň z tabákových výrobků. 5 Na základě čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod lze daně a poplatky ukládat pouze na základě zákona. Není tedy možné, aby o zavedení daní, o slevách na daních či o jejich sazbě rozhodoval např. orgán místní správy bez zákonného zmocnění. 6 Naplněním tohoto ustanovení je zakotvení všech výše uvedených daní v jednotlivých zákonech. 3 Od se pojem nemovitost nahrazuje pojmem nemovité věci. Pokud budu v práci psát o letech 2012 a 2013, budu používat pojem nemovitost. 4 Od se nahradil název daně z převodu nemovitostí názvem daň z nabytí nemovitých věcí. 5 MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2014, úplná znění platná k vyd Praha: GRADA Publishing, 2014, 272 s. ISBN RADVAN, op. cit., s

11 2 Rozpočet obce 2.1 Pojem rozpočet obce Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku a svazku obcí. 7 Primárním zákonem, který upravuje rozpočty obcí, je zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Kromě úpravy finančního hospodaření územních samosprávných celků zákon dále řeší problematiku rozpočtového procesu, organizací územních samosprávných celků a v závěru upravuje hospodaření svazku obcí. Obsahem rozpočtu obce jsou příjmy, výdaje a ostatní peněžní operace obce a to včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud není zákonem o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů uvedeno, že probíhají mimo rozpočet. 8 Na jedné straně rozpočtu obce jsou příjmy a na druhé výdaje. Každá obec smí utratit pouze tolik peněz, kolik jich má, ale nelze zapomínat na to, že obec plní určité nezastupitelné funkce, které by nemohla plnit bez finančních prostředků. 9 Příjmy se tedy do jisté míry řídí výdaji. Obce mohou během roku hospodařit i mimo svůj rozpočet. Jedná se o peněžní operace, které se týkají cizích prostředků, sdružených prostředků a podnikatelské činnosti dané obce. 10 Příjmy i výdaje obcí můžeme členit z různých hledisek. Kvůli omezenému rozsahu práce a tématu se dále zaměřím pouze na členění příjmů a poté na základní charakteristiku a dělení daňových příjmů. 2.2 Rozpočtové příjmy obcí Příjmem obcí jsou: daňové příjmy, nedaňové příjmy, 7 4 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid ]. 8 PAŘÍZKOVÁ, Ivana. Finance územní samosprávy. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2008, s. 74. ISBN MARKOVÁ, op. cit., s PAŘÍZKOVÁ, op. cit., s

12 kapitálové příjmy, přijaté transfery Daňové příjmy Daňové příjmy představují největší část příjmů obcí. Tvoří téměř jednu polovinu celkových příjmů. Daňové příjmy by se daly charakterizovat jako příjmy běžné, pravidelně se opakující a nenávratné. Na základě ZRUD představuje daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob a DPH největší část daňových příjmů obcí. Dále do rozpočtu obce plyne např. celý výnos daně z nemovitých věcí, místní poplatky a různé správní poplatky, jako je poplatek za vydání stavebního povolení či poplatek za ověřování listin. 12 Daňové příjmy tedy jsou: sdílené daně, svěřené daně, místní daně, správní poplatky. 13 Ústava České republiky ve své hlavě sedmé upravuje územní samosprávu. Na základě článku 99 jsou obce základními územními samosprávnými celky a kraje vyššími územními samosprávnými celky. Lze tedy říci, že obce jsou základními jednotkami našeho státu. Článek 100 ve svém prvním odstavci charakterizuje územní samosprávné celky jako územní společenství občanů, která mají právo na samosprávu. Orgánům samosprávy může být svěřen i výkon státní správy, ale to pouze na základě zákona. 14 Obce tedy plní mnoho rozličných úkolů, na které potřebují dostatečné množství finančních prostředků. Zajišťují osvětlení, musí udržovat komunikace, finanční prostředky potřebují také na vlastní činnost při plnění samostatné a přenesené působnosti. Dále pokud 11 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů. 1. vyd. Praha: GRADA Publishing, 2007, s. 62. ISBN PAŘÍZKOVÁ, op. cit., s PROVAZNÍKOVÁ, op. cit., s Hlava sedmá, čl. 105 zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid ]. 12

13 obec zřizuje např. školy či knihovny, potřebuje finanční prostředky na provoz daných organizací. Proto je velmi důležité, aby obec měla dostatek peněz k zabezpečení veškerých úkolů. Příjmy obce můžeme rozdělit do čtyř kategorií. Jak jsem již uvedla výše, jsou to daňové příjmy, nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a přijaté transfery. Daňové příjmy představují zvláštní druh příjmů. Obec je na nich nejvíce závislá, protože jsou nejobjemnější, ale na druhé straně je obec nemůže skoro vůbec ovlivnit. Tyto příjmy se u každé obce mohou lišit. ZRUD upravuje různé faktory, které ovlivňují celkovou výši sdílených daní u obcí. Je to např. počet obyvatel nebo výměra katastrálního území obce. Mezi daňové příjmy, které mohou být obcí ovlivněny, patří svěřené daně, konkrétně např. daň z nemovitých věcí. U ní mohou obce navýšit celkový výnos daně na základě různých koeficientů. Jsou jimi místní koeficient, obecní koeficient a polohová renta. 15 Dále má obec možnost navýšit své daňové příjmy prostřednictvím místních poplatků, kterými jsou např. poplatek ze psů, poplatek ze vstupného, poplatek za užívání veřejného prostranství nebo poplatek z ubytovací kapacity. 16 Je pouze na obcích, zda místní poplatek zavedou nebo ne. Posledním daňovým příjmem jsou správní poplatky, které jsou současně s výkonem jejich správy upraveny v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Přílohou tohoto zákona je i jejich sazebník. 15 RADVAN, op. cit., s zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid ]. 13

14 3 Rozpočtové určení daní 3.1 Pojem rozpočtové určení daní RUD stanovuje, do kterého rozpočtu plyne výnos dané daně. 17 V této práci se budu zabývat pouze RUD v souvislosti s příjmy obce, nikoliv kraje. Jak již bylo řečeno výše, daňové příjmy tvoří téměř jednu polovinu celkových příjmů obcí. Proto mají významný vliv na finanční stabilitu a autonomii obcí. Z hlediska rozpočtového určení daní můžeme daňové příjmy obcí rozdělit na daně svěřené a daně sdílené. Svěřené daně jsou ty daně, jejichž výnos plyne zcela nebo zčásti do rozpočtu obce, na jejímž území byly vybrány. 18 ZRUD upravuje dvě svěřené daně, kterými jsou daň z nemovitých věcí a daň z příjmu právnických osob, jejímž poplatníkem je obec. 19 Sdílené daně se liší od svěřených daní tím, že jejich výnos neplyne zcela do rozpočtu obce, ale na výnosu se podílí více veřejných rozpočtů. ZRUD stanovuje procentní podíl, kterým se jednotlivé články rozpočtové soustavy podílí na daném výnosu. Mezi sdílené daně patří daň z příjmu fyzických osob, daň z příjmu právnických osob (mimo daně, jejímž poplatníkem je daná obec) a DPH Právní úprava rozpočtového určení daní Primárním zákonem, který upravuje RUD, je ZRUD. Tento zákon se snaží rozložit daňové příjmy mezi různé rozpočty tak, aby byly především vyvážené. 21 ZRUD vymezuje v prvním ustanovení předmět úpravy. V dalších ustanoveních obsahuje úpravu základních pojmů, daňových příjmů rozpočtu obcí, daňových příjmů rozpočtu krajů, daňových příjmů Státního fondu dopravní infrastruktury a v závěru se zákon zabývá převodem daňových příjmů. Ve spojitosti ZRUD se dále ve své práci zaměřím pouze na paragrafy týkající se daňových příjmů obcí. 17 PAŘÍZKOVÁ, op. cit., s MARKOVÁ, op. cit., s RADVAN, op. cit., s odst. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění účinném k In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid ]. 21 RADVAN, op. cit., s

15 Na základě 4 ZRUD, ve znění k , plynou do obcí tyto daňové příjmy: a) výnos daně z nemovitostí, kdy příjemcem je ta obec, na jejímž území se nachází daná nemovitost, b) 20,83 % z celostátního hrubého výnosu DPH, c) 22,87 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, d) 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmu fyzických osob vybrané srážkou podle zvláštní sazby, e) 23,58 % z 60 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmu fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (z podnikání), f) 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmu právnických osob, g) 30 % z výnosu ze záloh na daň z příjmu fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti (z podnikání) a to dle bydliště podnikatele, h) daň z příjmu právnických osob v případech, kdy poplatníkem je příslušná obec, i) 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. 22 Zákon upravuje kritéria, na základě kterých se obce podílí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní. Patří mezi ně výměra katastrálního území obce (3 %), prostý počet obyvatel v obci (10 %), násobek postupných přechodů (80 %), počet dětí a žáků, kteří navštěvují školu zřizovanou obcí (7 %). 23 Daná kritéria se získávají různým způsobem. Stanovení počtu obyvatel obce vychází z údajů Českého statistického úřadu a to ke dni běžného roku. Součástí ZRUD, s účinností od do , byla příloha obsahující čtrnáct koeficientů velikostní kategorie obcí. Prvních třináct koeficientů se 22 4 odst. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění účinném k In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid ] zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění účinném k In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid ]. 15

16 přidělovalo obcím na základě počtu obyvatel, poslední náležel hlavnímu městu Praha. Kategorie počtu obyvatel nebyly souměrné, a proto obce mohly přijít o mnoho peněz, pokud měly o pár obyvatel méně, než byla hranice dané kategorie. Nyní jsou pouze čtyři kategorie počtu obyvatel, od kterých jsou odděleny hlavní město Praha, Brno, Plzeň a Ostrava. Tato města se řídí vlastním přepočítacím koeficientem. Český statistický úřad získává údaje o počtu obyvatel ze sčítání lidu, což bylo také mnohokrát kritizováno kvůli počtům, které nebyly aktuální. 24 Tyto údaje poté doplňuje o počty narozených a zemřelých na základě hlášení matričních úřadů a o počty přistěhovalých a vystěhovalých na základě údajů Ministerstva vnitra. Právě Ministerstvo vnitra vede evidenci ISEO (Informační systém pro evidenci obyvatel). Úkolem této evidence je přesně identifikovat a evidovat každého občana České republiky, bez ohledu na to, zda žije v České republice nebo v zahraničí. 25 Na rozdíl od evidence ISEO zahrnuje Český statistický úřad do celkového počtu obyvatel i cizince s tzv. dlouhodobým pobytem, to znamená cizince s pobytem na základě víza nad 90 dní. 26 Počet obyvatel v evidenci ISEO se liší od počtu obyvatel zveřejněném na stránkách Českého statistického úřadu. K evidence ISEO vykazovala o obyvatel více než Český statistický úřad. Ústecký kraj již v roce 2006 navrhl novelu ZRUD, podle níž měl počet obyvatel vycházet z údajů uvedených v evidenci ISEO. 27 Předseda Českého statistického úřadu navrhovanou změnu podpořil, vláda se ale vyjádřila nesouhlasně. 28 Podobný návrh v rámci připomínkových řízení k vyhláškám Ministerstva vnitra České republiky podává každoročně i Český statistický úřad. 29 Dalším kritériem je započtená výměra katastrálních území, která vychází z údajů Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního také k běžného roku. Od je možná maximální výměra 10 ha na každého obyvatele, dříve neexistovalo žádné omezení 24 Rozpočtové určení daní a rozdíly v počtech obyvatel. Český statistický úřad: Vydáváme [online] [vid ]. Dostupné z: 25 Tamtéž 26 Tamtéž 27 Počet obyvatel. Wikipedie: Počet obyvatel: Rozpočtové určení daní [online] [vid ]. Dostupné z: 28 Tamtéž 29 Tamtéž 16

17 maximální výměry na jednoho obyvatele obce. Stanovení počtu žáků a dětí vychází z dokumentace škol a to k roku, který bezprostředně předchází běžnému roku. V závěru ZRUD jsou upraveny převody daňových příjmů. Ty provádí správce daně nejméně jedenkrát měsíčně, pokud je částka vyšší než 500 Kč. Od nabyl účinnosti zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, na základě kterého došlo k reorganizaci české daňové správy. Na základě zákona č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, který pozbyl účinnosti, správu daně vykonávaly územní finanční orgány, mezi které patřilo 8 finančních ředitelství, 199 finančních úřadů a Generální finanční ředitelství. Nově tedy převádí peněžní prostředky obcím čtrnáct finančních úřadů a jeden Specializovaný finanční úřad, který vykonává působnost na území celé České republiky Zákon č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, ve znění pozdějších předpisů. In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid ]. 17

18 4 Komparace rozpočtového určení daní v souvislosti s příjmy obce v roce 2012 a 2013 Jak již bylo uvedeno výše, ZRUD byl v průběhu své existence několikrát novelizován. Bylo potřeba reagovat např. na změny ve veřejných rozpočtech a upravit určité body zákona, které se jevily jako nevhodné. Tím byly i koeficienty velikostní kategorie obce, které se neosvědčily. Na základě zákona č. 337/2007 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosu některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, došlo ke snížení počtu koeficientů velikostní kategorie obce. Dále bylo z koeficientů vyčleněno hlavní město Praha, pro které, současně s Plzní, Brnem a Ostravou, byl zaveden vlastní přepočítací koeficient. Další změny se týkají především procentní velikosti daňových příjmů. Poslední taková změna je účinná od , kdy se na základě dvou novel změnily dosavadní daňové příjmy obcí a proběhla i změna koeficientů. Jednak je to zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. A dále zákon č. 295/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů. Novely ZRUD vyvolaly velké diskuze mezi starosty obcí, občany České republiky a odborníky na danou problematiku. Ne všichni sdíleli stejné názory na očekávanou novelu. Zaznělo hodně kritiky a to nejvíce od našich čtyř největších měst (hlavní město Praha, Ostrava, Brno a Plzeň), protože tato krajská města měla přijít o značnou část svých daňových příjmů. Většina ostatních obcí si naopak polepšila. Zlínský kraj byl se změnami spokojen. Všechny jeho obce si měly polepšit. Krajské město Zlín mělo očekávat o Kč více na sdílených daních, Uherské Hradiště si mělo polepšit o Kč více na sdílených daních, Luhačovice o Kč a Otrokovice si měly polepšit o Kč. 31 Obce dostávaly kolem Kč až Kč na jednoho obyvatele, nyní by měly dostávat kolem Kč na jednoho obyvatele. Čísla je třeba brát zatím jako předběžná a neověřená. Ověřené 31 Ministerstvo financí zveřejňuje teoretický propočet sdílených daní jednotlivých obcí v roce Ministerstvo financí České republiky: Aktuálně: Aktuality: 2012 [online] [vid ]. Dostupné z: 18

19 informace by měly být během pár měsíců uvedeny na internetových stránkách jednotlivých měst v dokumentech obsahujících rozpočty či hospodaření za daný rok. Tabulka 1: Rozdíly rozpočtového určení daní v souvislosti s příjmy obce v roce 2012 a 2013 (s výjimkou hlavního města Prahy, Plzně, Ostravy a Brna) Popis Rok 2012 Rok 2013 DPH (celostátní výnos) 19,93 % 20,83 %** Daň z příjmu právnických osob (celostátní výnos) 21,4 %* 23,58 %** Daň z příjmu právnických osob (placené obcemi) 100 % 100 % Daň z nemovitostí 100 % 100 % Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou (celostátní výnos) 21,4 %* 23,58 %** Daň z příjmu fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (z podnikání) 30 % 30 % Daň z příjmu fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (z podnikání, z 60 % celostátního výnosu) 21,4 %* 23,58 %** Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (celostátní výnos) 21,4 %* 22,87 %** Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (celostátní výnos, na základě počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v obci) 1,5 % 1,5 % Zdroj rok 2012: 4 odst. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění účinném k In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid ]. Zdroj rok 2013: 4 odst. 1 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění účinném k In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid ]. Úprava: autor práce * Daňové příjmy v roce 2012 jsou rozděleny na základě třech kritérií. Jsou jimi výměra katastrálního území obce (3 %), počet obyvatel v obci (3 %) a násobek postupných přechodů (94 %). ** Daňové příjmy v roce 2013 jsou rozděleny na základě čtyř kritérií. Jedná se o výměru katastrálního území obce (3 %), počet obyvatel v obci (10 %), násobek postupných přechodů (80 %) a počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí (7 %). Z tabulky tedy vychází, že v roce 2013 se změnily nejen hodnoty daňových příjmů obcí. Dále bylo zvýšeno kritérium počtu obyvatel obce z 3 % na 10 %, násobek postupných přechodů se snížil z 94 % na 80 % a v neposlední řadě přibylo nové kritérium, které zahrnuje počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí. O posledním zmiňovaném kritériu se 19

20 mluvilo již dříve, ale součástí ZRUD se stalo až od roku Toto kritérium zahrnuje počet dětí v mateřských školách, v přípravných třídách základních škol, v přípravném stupni základní školy speciální a žáků základních škol a nižších stupňů víceletých gymnázií, dále zahrnuje žáky, kteří plní svoji povinnou školní docházku v zahraničí, v zahraniční škole v České republice nebo v evropské škole, individuálně vzdělávané žáky a žáky s hlubokým mentálním postižením. 32 Všechna uvedená kritéria jsou pro obce důležitá, díky nim může být rozdělení daňových příjmů spravedlivější. Definovat jednotlivá kritéria tak, aby byla spravedlivá, objektivní a aby umožnila obcím získat více daňových příjmů, není nic jednoduchého. Kritérií bylo navrhováno více, patřila mezi ně např. nadmořská výška nebo negativní zátěž životního prostředí. Není divu, že obce vždy bojovaly za vyšší daňové příjmy, když představují skoro polovinu veškerých příjmů obce. Výše jsem zmínila, jak naše čtyři největší města přišla o značnou část svých daňových příjmů. Patří mezi ně např. Brno. Celkový objem sdílených a svěřených daní města Brna byl v roce Kč a v roce 2013 byl Kč. 33 V roce 2013 Brno přišlo o Kč. Menší obce si však polepšily. Vezmu-li v úvahu kritérium počtu obyvatel, zjistím, že pro Brno je toto kritérium nespravedlivé. Brno je univerzitní město plné vysokoškolských studentů. Studenti mají ale trvalé bydliště v jiném městě a nejsou započteni do celkového počtu obyvatel. Dále sem přijíždějí lidé také za prací. Ať již jde o studenty nebo lidi zaměstnané v Brně, všichni mohou využívat městské parky, mohou jezdit městskou hromadnou dopravou, znečišťují ovzduší svými auty či produkují odpady stejně jako jeho obyvatelé. Poplatek za provoz systému nakládání s komunálním odpadem ale neplatí. Tato částka by mohla být pro město přínosnou. Bylo by spravedlivější, kdyby kritérium počtu obyvatel zahrnovalo i počet vysokoškolských studentů. Menší obce často volají po větší spravedlnosti a přitom by přerozdělování daňových výnosů mohlo být spravedlivější i pro větší města. 32 Počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k (příprava vyhlášky k RUD-s účinností od 1. září 2013). Ministerstvo financí České republiky: Aktuálně: Aktuality: 2013 [online] [vid ]. Dostupné z: Rozpočet města Brna. Brno- oficiální web statutárního města Brna: Správa města: Dokumenty města: Rozpočet [online]. [vid ]. Dostupné z: 20

21 5 Rozpočtové určení daní v souvislosti s příjmy vybrané obce 5.1 Základní informace o městu Staré Město Staré Město je město nacházející se ve Zlínském kraji a v okrese Uherské Hradiště. Sousedí s Uherským Hradištěm, se kterým společně s Kunovicemi tvoří aglomeraci. Aglomerace má více než 38 tisíc obyvatel. Ve městě je k obyvatel. 34 Katastr obce měří 2083 hektarů. 35 Daňové příjmy představují pro město zásadní příjem. Patří mezi ně sdílené daně, svěřené daně, místní poplatky a správní poplatky. Sdílené daně město nemůže výrazně ovlivnit. Jejich celkový podíl závisí na počtu obyvatel, počtu dětí a žáků ve školách zřízených obcí či na celkové výměře města. Naopak u svěřených daní, přesněji řečeno u daně z nemovitých věcí, mohou obce zavést různé koeficienty. Staré Město zavedlo ve své obecně závazné vyhlášce koeficient v hodnotě 1,5 a to u staveb pro podnikatelskou činnost. Tento koeficient je ve městě zaveden od Po pár letech od zavedení mělo dojít k jeho zvýšení, ale nakonec k němu nedošlo. Podle 6 odst. 4 zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, se základní sazba daně z nemovitých věcí vynásobí koeficientem, jehož hodnota je závislá na počtu obyvatel. Staré Město má tedy zavedený další koeficient a to v hodnotě 1,6, což je koeficient pro obce nad obyvatel a do obyvatel. Dalším daňovým příjmem jsou místní poplatky. Zda je daná obec zavede či nikoliv, záleží pouze na ní. Na základě zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, mají obce možnost zavést osm místních poplatků. Staré Město ve svých obecně závazných vyhláškách zavedlo čtyři místní poplatky. Jsou jimi poplatek ze psů, poplatek z ubytovací kapacity, poplatek za užívání veřejného prostranství a poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Posledním daňovým příjmem jsou správní poplatky. Staré Město vybírá např. poplatek za vydání souhlasu o odstranění stavby ve výši 500 Kč, poplatek nebo poplatek za vydání rozhodnutí o vyvlastnění ve výši Kč. 34 Počet obyvatel v obcích k Český statistický úřad: Vydáváme: Katalog produktů: Rok podle tématických skupin: Lidé a společnost: Obyvatelstvo: Kód: e [online] [vid ]. Dostupné z: 35 Územní plán. Staré Město- oficiální stránky: Město: Městský úřad: Dokumenty: Územní plán. [online]. [vid ]. Dostupné z: 21

22 5.2 Daňové příjmy Starého Města za rok 2012 V následující podkapitole rozvedu daňové příjmy Starého Města v roce 2012 a změny daňových příjmů od předešlých let. Tabulka 2: Daňové příjmy Starého Města za rok 2012 Popis Daňové příjmy (údaje jsou uvedeny v tisících Kč) DPH (celostátní výnos) Daň z příjmu právnických osob (celostátní výnos) Daň z příjmu právnických osob (placené obcemi) Daň z nemovitostí Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou (celostátní výnos) Daň z příjmu fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti (celkově) 945 Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (celkově) Místní poplatky Odvody za odnětí půdy 6 Odvod z loterií a podobných her (kromě výherních hracích přístrojů) 252 Odvody z výherních hracích automatů Správní poplatky 268 Poplatek za znečištění ovzduší 6 Celkem Příjmy celkem Zdroj: Hospodaření města za rok Staré Město- oficiální stránky: Městský úřad: Dokumenty: Finanční odbor [online]. [vid ]. Dostupné z: Úprava: autor práce 36 Veškeré údaje jsou obsaženy ve zprávě o hospodaření města za rok 2012 a jsou již ověřeny. 22

23 Z uvedené tabulky je zřejmé, že daňové příjmy Starého Města tvoří téměř 70 % veškerých příjmů. Proto je pro město velmi důležité tyto příjmy co nejvíce navýšit, aby mělo dostatečné peněžní prostředky k plnění svých úkolů. Největší část peněžních prostředků tvoří sdílené daně, a to hlavně podíl na DPH. Místní poplatky Starého Města v roce 2012 představovaly asi 4,8 % veškerých daňových příjmů. Sazby poplatků se od předešlých let nelišily. Sazba u poplatku za psa je různá pro rozdílné držitele, dále se liší u psů držených v bytovém domě a rodinném domě a je také závislá na počtu psů v jedné domácnosti. Základní sazba pro psa drženého v rodinném domě a podnikatelských provozovnách činí 120 Kč za kalendářní rok a pro psa drženého v bytových domech 600 Kč za kalendářní rok. 37 Sazba poplatku za užívání veřejného prostranství činí od 3 Kč do 20 Kč za jeden m 2 za každý (i započatý) den užívání veřejného prostranství. Dále město stanovuje poplatek i paušální částkou, která činí např. pro umístění zařízení cirkusu Kč za týden, vyhrazení trvalého parkovacího místa pro osobní motorové vozidlo Kč za rok nebo skládku materiálů pro novostavby, nástavby, přístavby a opravy rodinných domů Kč za rok. 38 Sazba poplatku z ubytovací kapacity činí 1 Kč za každé využité lůžko a den. 39 Posledním poplatkem je poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, jehož sazba činí 500 Kč za kalendářní rok. 40 Správní poplatky v roce 2012 tvořily 0,4 % daňových příjmů. Srovnáme-li procentní podíly obcí na daních z předešlých let ( ), zjistíme, že došlo pouze ke změně procentního podílu u DPH. V období až do rozpočtu obce plynul podíl na DPH ve výši 21,4 %. Ostatní podíly na výnosu daní zůstaly nezměněny. Daňové příjmy se rozdělují na základě kritérií, která jsou obsažena v 4 odst. 2 ZRUD, ve znění účinném k V roce 2012 ZRUD upravoval tři kritéria, mezi která patřila výměra katastrálního území obce (3 %), počet obyvatel v obci (3 %) a násobek postupných přechodů (94 %). Celková výměra katastrálního území Starého Města byla 37 Část II, čl. 5 obecně závazné vyhlášky č. 02/2012 o místních poplatcích. Staré Město- oficiální stránky: Městský úřad: Dokumenty: Právní předpisy města [online] [vid ]. Dostupné z: 38 Tamtéž, část III, čl Tamtéž, část IV, čl Čl. 4 obecně závazné vyhlášky města Staré Město č. 03/2010 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Staré Město- oficiální stránky: Městský úřad: Dokumenty: Právní předpisy města [online]. [vid ]. Dostupné z: 23

24 k hektarů. Počty obyvatel Starého Města se v posledních letech výrazně neliší. K zde bylo obyvatel. 41 Posledním kritériem, na základě kterého se vypočte procentní podíl obce na daních, je násobek postupných přechodů. Ten se určuje na základě tabulky, která je obsažena v příloze číslo dva ZRUD. Pro násobek potupných přechodů je rozhodující počet obyvatel v obci a koeficient postupných přechodů, který lze nalézt ve stejné tabulce. Tabulka 3: Koeficienty a násobky postupných přechodů v roce 2012 Obce s počtem obyvatel od-do Koeficient postupných přechodů Násobek postupných přechodů ,0000 1,0000 x počet obyvatel obce , ,0640 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících , ,8 + 1,3872 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících a více 1, ,8 + 1,7629 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících Zdroj: Příloha č. 2 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění účinném k In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid ]. Úprava: autor práce Násobek postupných přechodů měl v roce 2012 ve Starém Městě hodnotu ,4274. Daňové příjmy slouží k různým účelům. Obec jimi zabezpečuje činnosti jak v samostatné působnosti, tak v přenesené působnosti. Jedná se o udržování čistoty v obci, správu a údržbu veřejné zeleně, veřejné osvětlení, nakládání s komunálním odpadem, odvádění odpadních vod, údržbu a správu komunikací, dopravní značení a světelnou signalizaci. Dále zabezpečuje chod svých organizací, jako jsou školky, městská policie, požární ochrana, městská knihovna a informační centrum. Peníze také používá na chod městského úřadu, jsou jimi hrazeny volby do zastupitelstev, činnosti místní správy a mnoho dalších činností. Daňové příjmy se tedy nevyužívají na investiční akce města. 41 Počet obyvatel v obcích k Český statistický úřad: Vydáváme: Katalog produktů: Rok podle tématických skupin: Vícetématické informace: Souhrnná data o České republice: Regiony, města, obce: Kód e [online] [vid ]. Dostupné z: 24

25 Daňové příjmy v roce 2011 byly Kč. 42 Byly o Kč nižší než v roce Nejedná se tedy o výrazný rozdíl daňových příjmů v letech 2011 a Dalo by se říci, že rok 2012 byl pro město úspěšný. Podařilo se totiž naplnit rozpočet města v základních ukazatelích, i přes politické neshody a dopady vládních balíčků. Mezi lety 2011 a 2012 nedošlo v zákonné úpravě k výrazným změnám, pouze se snížil procentní podíl obce na DPH. Procentní podíl u ostatních daní zůstal stejný a taktéž i všechna tři kritéria zůstala beze změny. 5.3 Daňové příjmy Starého Města za rok 2013 Tabulka 4: Daňové příjmy Starého Města za rok Popis Daňové příjmy (údaje jsou uvedeny v tisících Kč) Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků (celkově) Daň z příjmu právnických osob DPH Daň z nemovitosti Odvod z loterií a podobných her (kromě výherních hracích automatů) Místní poplatky Správní poplatky 200 Celkem Příjmy celkem Zdroj: Rozpočet města Staré Město na rok Staré Město- oficiální stránky: Městský úřad: Dokumenty: Finanční odbor [online]. [vid ]. Dostupné z: Úprava: autor práce 42 Hospodaření města za rok Staré Město-oficiální stránky: Městský úřad: Dokumenty: Finanční odbor [online]. [vid ]. Dostupné z: 43 Rozpočet města Staré Město na rok Staré Město- oficiální stránky: Městský úřad: Dokumenty: Finanční odbor [online]. [vid ]. Dostupné z: 44 Údaje jsou uvedeny v rozpočtu Starého Města. Nyní bohužel ještě není k dispozici zpráva o hospodaření města za rok 2013 s ověřenými údaji. 25

26 Již z tabulky 2 a tabulky 4 můžeme vidět výrazný rozdíl daňových příjmů mezi lety 2012 a Ten je způsoben novelami ZRUD, na základě kterých došlo ke zvýšení procentního podílu obcí na daních, kdy se zvýšil výnos DPH, daně z příjmu právnických osob, daně z příjmu fyzických osob (vybíraná srážkou), daně z příjmu fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti a daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků. Další změnou byl vznik nového kritéria, kterým byl počet dětí a žáků ve školách zřizovaných obcí. Prvním kritériem nutným k výpočtu procentního podílu obce na daních je celková výměra katastrálního území obce. K byla výměra katastrálního území 2083 hektarů. Staré Město mělo obyvatel k K bylo ve Starém Městě 923 dětí a žáků. 46 Násobek postupných přechodů se od změnil. Jeho hodnota pro Staré Město v roce 2013 byla ,2521. Tabulka 5: Koeficienty a násobky postupných přechodů v roce 2013 Obce s počtem obyvatel od-do Koeficient postupných přechodů Násobek postupných přechodů ,0000 1,000 x počet obyvatel obce , ,0700 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících , ,5 + 1,1523 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících a více 1, ,9 + 1,3663 x počet obyvatel z počtu obyvatel obce přesahujících Zdroj: Příloha č. 2 zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění účinném k In: CODEXIS ACADEMIA [právní informační systém]. ATLAS consulting [vid ]. Úprava: autor práce Město očekávalo zvýšení daňových příjmů oproti roku Ze všech stran se ozývaly optimistické zprávy o zvýšení daňových příjmů ve většině obcí České republiky. 45 Počet obyvatel v obcích k Český statistický úřad: Vydáváme: Katalog produktů: Rok podle tématických skupin: Lidé a společnost: Obyvatelstvo: Kód: e [online] [vid ]. Dostupné z: 46 Počet dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí k (příprava vyhlášky k RUD- s účinností od 1. září 2013). Ministerstvo financí České republiky: Aktuálně: Aktuality: 2013 [online] [vid ]. Dostupné z:

27 Předčasná čísla, která byla zveřejněna na stránkách Ministerstva financí, se také jevila velmi optimisticky. 47 Čísla se však týkala pouze sdílených daní. Na základě těchto čísel mělo město obdržet Kč na sdílených daních, což byl výrazný posun od roku Ve skutečnosti město obdrželo mnohem méně peněz. Celkové daňové příjmy města, které jsou uvedeny v rozpočtu na rok 2013, měly být Kč. 5.4 Komparace daňových příjmů Starého Města v letech 2012 a 2013 Roky 2012 a 2013 byly, co se týče daňových příjmů, velmi rozdílné. Novelizace ZRUD se dotkla obcí v celé České republice a Staré Město nebylo výjimkou. Také pocítilo rozdíly v daňových příjmech mezi lety 2012 a 2013, což je zřejmé z tabulky 2 a tabulky 4, které obsahují daňové příjmy města za jednotlivá léta. Město dostalo více peněžních prostředků na sdílených daních a zvýšil se také výnos z místních poplatků o Kč. Vyšší výnos z místních poplatků byl zapříčiněn vyšší sazbou poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Sazba tohoto poplatku se v roce 2013 zvýšila z 500 Kč na 600 Kč. 48 Sazby u ostatních poplatků zůstaly nezměněny. Daňové příjmy Starého Města v roce 2012 byly Kč a v roce 2013 by měly být Kč. Daňové příjmy by se tedy v roce 2013 měly navýšit o Kč. Zaměříme-li se na sdílené daně, zjistíme, že v obou letech plynulo do obecního rozpočtu nejvíce finančních prostředků z výnosu DPH. Mezi svěřené daně patří daň z právnických osob placená obcí a daň z nemovitých věcí. Město získalo v letech 2012 i 2013 větší výnos z daně z nemovitých věcí než z daně z příjmu právnických osob, ale i tak je výnos z této daně nízký. Město zavedlo pouze dva koeficienty, které daň z nemovitých věcí navyšují. Zvyšování daní je u občanů velmi nepopulární a je často kritizováno, i proto nedošlo u koeficientů od roku 1994 k žádnému navýšení. Zrovna ale daň z nemovitých věcí, jejichž výnos plyne zcela do rozpočtu obce, by mohla být i vyšší a hlavně bez kritiky občanů. V práci jsem se již zmínila o využívání daňových příjmů. Obce je využívají k čištění obce, údržbě 47 Ministerstvo financí zveřejňuje teoretický propočet sdílených daní jednotlivých obcí v roce Ministerstvo financí České republiky: Aktuálně: Aktuality: 2012 [online] [vid ]. Dostupné z: 48 Čl. 4 obecně závazné vyhlášky města Staré Město č. 04/2012 o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Staré Město- oficiální stránky: Městský úřad: Dokumenty: Právní předpisy města [online] [vid ]. Dostupné z: 27

28 a správě komunikací, ochraně občanů, financování organizací zřízených obcí a k mnoha dalším činnostem. Některé z nich jsou tedy vykonávány přímo pro občany, což by měli brát občané v úvahu, než začnou s kritikou. Celkovou novelizaci ZRUD hodnotí město velmi kladně. Menší obce a města dlouho volala po větší spravedlnosti v přerozdělování daňových příjmů. U našich čtyř největších měst, která přišla o velké množství daňových příjmů, zaznívala spíše kritika. 5.5 Očekávané daňové příjmy Starého Města do budoucna Staré Město neočekává výraznou změnu daňových příjmů v letech 2014, 2015 a Město má sestavený rozpočet na rok 2014, ve kterém lze nalézt očekávané daňové příjmy. Tabulka 6: Daňové příjmy Starého Města na rok 2014 Popis Daňové příjmy (údaje jsou uvedeny v tisících Kč) Daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků Daň z příjmu právnických osob DPH Místní poplatky Odvod z loterií a podobných her (kromě výherních hracích přístrojů) Správní poplatky 640 Daň z nemovitých věcí Celkem Příjmy celkem Zdroj: Rozpočet města Staré Město na rok Staré Město-oficiální stránky: Městský úřad: Dokumenty: Finanční odbor [online] [vid ]. Dostupné z: Úprava: autor práce Staré Město tedy v roce 2014 očekává mírné navýšení daňových příjmů oproti předchozímu roku. V popředí daňových příjmů bude opět podíl na DPH, který se oproti roku 28

29 2013 zvýšil. Co se týče místních poplatků, jejich sazby by měly zůstat na stejných hodnotách jako doposud. Koeficienty, které se váží k dani z nemovitých věcí, by také měly být nadále ve stejné hodnotě. Výnos z místních poplatků zůstane skoro stejný jako v předchozím roce. To také koresponduje s nezměněnými sazbami místních poplatků. Město si dále sestavilo rozpočtový výhled pro období Tento rozpočtový výhled je sestaven na základě informací zveřejněných na stránkách Ministerstva financí a na základě propočtu daňových výnosů na rok Očekávané daňové příjmy v roce 2015 by měly být Kč a v roce 2016 by měly být Kč. 49 Stále tedy bude trvat tendence navyšování daňových příjmů oproti roku Co se týče právní úpravy, veškeré procentní podíly na daních a všechna čtyři kritéria, která určují podíl obcí na daňových výnosech, zůstanou nezměněna až do Rok 2016 přinese pár změn v procentních podílech obcí na daních. Změny se týkají DPH a daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti. Daňové příjmy rozpočtu obcí od bude nově tvořit 21,93 % z celostátního hrubého výnosu DPH namísto předešlých 20,83 % a 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, dříve obci náleželo pouze 22,87 %. Město je se současným vývojem daňových příjmů spokojeno. Hodnotí kladně vznik nového kritéria pro výpočet daňových příjmů, kterým je počet dětí a žáků ve školách zřízených obcí a také zvýšení procentních podílů u jednotlivých daní. 49 Rozpočtový výhled Staré Město- oficiální stránky: Městský úřad: Dokumenty: Finanční odbor [online]. [vid ]. Dostupné z: 29

30 Závěr Ve své práci jsem se zabývala daňovými příjmy obcí v souvislosti se ZRUD. Rok 2013 je spojen s řadou změn ZRUD, které se dotkly všech obcí v České republice. Pro většinu obcí byly změny pozitivní, protože do jejich obecních pokladen přibylo více finančních prostředků. Naše čtyři největší města si oproti většině ostatních obcí pohoršila a zaznívalo od nich mnoho kritiky. Ještě před účinností obou novel ZRUD vycházely články o tom, jak si obce výrazně povýší v daňových příjmech. Ve skutečnosti se však jednalo o mnohem nižší čísla, než obce očekávaly. Cílem mé práce byla základní charakteristika RUD a ZRUD. Dále jsem se zaměřila na komparaci změn ZRUD v letech 2012 a 2013 v souvislosti s příjmy vybrané obce, kterou bylo Staré Město. I Starého Města se dotkla novelizace ZRUD a to pozitivně, protože patří k většině obcí, kterým se daňové příjmy v roce 2013 zvýšily. Celkové daňové příjmy Staré Města v roce 2012 byly Kč a v roce 2013 měly být Kč. Došlo tedy k navýšení daňových příjmů, což Staré Město velmi ocenilo. Nesmíme ale zapomínat, že vedle svěřených a sdílených daní tvoří daňové příjmy i místní poplatky a správní poplatky. Ve čtvrté kapitole byly popsány změny, které obě novely přinesly do ZRUD. Došlo ke změnám procentního určení podílu na daních u většiny daní, změnila se váha dosavadních kritérií, na základě kterých se určuje procentní podíl obcí na daňových výnosech, a také vzniklo nové kritérium počtu dětí a žáků navštěvujících školu zřizovanou obcí. Díky všem změnám jsou nyní kritéria spravedlivější v přerozdělování daňových příjmů obcím. To menší obce přivítaly, protože dlouho volaly po větší spravedlnosti v přerozdělování daňových výnosů. Stále je ale potřeba reagovat na nově nastalé problémy a novelizovat ZRUD z hlediska jeho kritérií. Již výše jsem zmínila problém větších univerzitních měst s velkým počtem studentů, kteří zde nemají trvalé bydliště. Kritérium počtu obyvatel by mohlo také zahrnovat i počty vysokoškolských studentů. Kladně hodnotím omezení celkové katastrální výměry obce. Od je možná maximální výměra 10 hektarů na jednoho obyvatele obce. Díky tomu nebudou obce s velkou katastrální výměrou zvýhodňovány. V poslední kapitole jsem se zabývala změnami v daňových příjmech, které obce mohou očekávat do budoucna. Procentní podíly obcí na svěřených daních zůstávají stejné, změní se pouze procentní podíly obcí na svěřených daní a to u dvou daní (daň z příjmu 30