člen Rady Libereckého kraje pověřený vedením resortu zdravotnictví

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "člen Rady Libereckého kraje pověřený vedením resortu zdravotnictví"

Transkript

1

2 Zpráva o zdraví Adresa: Liberecký kraj Adresa: Krajská hygienická stanice U Jezu 642/2a Libereckého kraje se sídlem Liberec 2 v Liberci Husova Liberec 1 Telefon: (+42) Telefon: (+42) Fax: (+42) Fax: (+42) info@kraj-lbc.cz sekretariat@khslbc.cz Web: Web:

3 Stav zdraví obyvatel v Libereckém kraji, stejně jako v ČR a jinde na světě je odrazem sociální, ekonomické a kulturní úrovně lidí a společnosti, vyspělosti péče o zdraví a jeho ochranu a kvality životního a pracovního prostředí. Za posledních 15 let došlo v ČR k mnoha pozitivním změnám ve zdravotním stavu populace, snížilo se znečistění prostředí a zlepšil se životní styl, zejména výživa, pohybová aktivita a zájem o prevenci nemocí. Výrazný pokrok zaznamenaly diagnostické a léčebné možnosti zdravotnictví. Existují však stále poměrně velké zdravotně rizikové skupiny lidí jako jsou kuřáci cigaret, sociálně vyloučení občané, senioři, lidé závislí na návykových látkách nebo bez zájmu o své zdraví. Také možnosti zlepšovat léčebnou péči jsou velké. Tyto okolnosti a trendy mělo na mysli zastupitelstvo Libereckého kraje, když před třemi roky, , přijalo usnesením č. 221/O2/Zk dlouhodobý program zlepšování zdravotního stavu obyvatel Zdravotní politiku Libereckého kraje. Základním prvkem Zdravotní politiky kraje, kromě politické vůle, je dobrá, objektivní znalost parametrů zdravotního stavu obyvatelstva. Zpráva o zdraví v LBK z roku 21 byla proto prvním krokem přípravy citovaného usnesení a další výroční zprávy jsou nedílnou součástí jeho plnění. V předkládané zprávě jsou shrnuty nejdůležitější údaje o hlavních ukazatelích zdravotního stavu a o faktorech, které ho ovlivňují (životní a pracovní prostředí, výživa, chování lidí aj.). Obsáhlost zprávy by čtenáře neměla odradit. Přehledné rozdělení dovoluje snadno vyhledat informace, které jsou předmětem hlavního zájmu. Závěr zprávy tvoří krátký přehled nejdůležitějších poznatků o zdraví v LBK. Patří mezi ně řada pozitivních jevů: prodlužování doby života prožitého ve zdraví, nízká kojenecká úmrtnost, příznivá situace ve výskytu závažných infekcí a ve stavu životního prostředí. Některé jevy však budou vyžadovat intenzivnější pozornost, zejm. stárnutí populace, výskyt chorob srdce a cév, zhoubných nádorů a některých dalších nemocí, jejichž výskyt stále převyšuje úroveň ve vyspělých státech, stejně jako poměrně časté kuřáctví a úrazy u mládeže. Cesty ke zvládnutí hlavních zdravotních problémů jsou ve zdravotní politice LBK podrobně popsány. Jde o to, v dalších letech je co nejefektivněji naplňovat a výsledky prostřednictvím sledování zdravotního stavu monitorovat. Dobrý zdravotní stav je a vždycky bude nejvýstižnějším měřítkem prosperity kraje. MUDr. Jaroslav Krutský člen Rady Libereckého kraje pověřený vedením resortu zdravotnictví MUDr. Vladimír Valenta ředitel Krajské hygienické stanice LK předseda pracovní skupiny pro realizaci zdravotní politiky LK

4 OBSAH 1. Zdravotní stav obyvatel 1.1. Demografické údaje str Počet obyvatel a struktura str Česká republika str LBC kraj str Střední délka života při narození str Střední délka zdravého života str Pohyb obyvatelstva str Prognóza vývoje obyvatelstva v krajích str LBC kraj str Porovnání krajů str Úmrtnost str Novorozenecká úmrtnost str Kojenecká úmrtnost str Standardizovaná úmrtnost celkem str Standardizovaná úmrtnost podle diagnos str Nemocnost str Kardiovaskulární onemocnění str Hlášená nová nádorová onemocnění str Diabetes str Poruchy duševní a poruchy chování str Stav chrupu str Epidemiologická situace str.26 2.Sociálně ekonomické determinanty zdraví 2.1. Makroekonomické ukazatele str Hrubý domácí produkt str Průměrná mzda a nezaměstnanost str Vzdělání obyvatel str Sňatky a rozvody str Zdravotnická zařízení str Sociální zabezpečení str Zdravotní rizika v životním prostředím 3.1. Zdravotní rizika,související s prostředím obcí Ovzduší str Emise str Imise str Ukazatelé zdravotního stavu str Pyly str Snižování znečišťování ovzduší str Voda str Vodní toky str Vodní nádrže str Rekreační vody str Zásobování pitnou vodou str Odpadní vody str Půda str Kontaminace půdy str Monitorování městských půd str Horninové prostředí str Ionizační záření str Odpady str Hlavní producenti odpadů str Odstraňování odpadů str Staré ekologické zátěže str Zdravotní rizika odpadů str Doprava str Ekonomické ztráty způsobené dopr. nehodami str Hluk a vibrace str Výsledky měření str.62

5 Účinky hluku na lidský organizmus str Problematika nadlimitní expozice hluku z dopravy str Elektromagnetické záření str Zařízení pro děti a mládež str Dětská letní rekreace str Školská zařízení str Školní úzkost str Sociální klima ve třídě str Zdravotní obtíže dětí str Zdravotní rizika, související s výživou a potravinami Stav provozoven společného stravování str Předměty běžného užívání str Zdravotní rizika z potravin str Státní dozor nad bezpečností potravin str Monitorování cizorodých látek str Potraviny živočišného původu str Potraviny neživočišného původu str Systém rychlého varování RASFF str Výživa dětí a mládeže str Jód str Zdravotní rizika, související s pracovním prostředím 4.1. Kategorizace prací str Nemoci z povolání str Pracovní úrazy str Pracovní úrazy dle následků a resortů str Průměrné procento pracovní neschopnosti str Zdravotní rizika, související s chováním 5.1. Kouření str Dospělí str Žáci 8.tříd str Střední školy str Alkohol str Dospělí str Žáci 8.tříd str Střední školy str Drogy str Žáci 8. tříd str Střední školy str Neuroticismus str Závěr str.87

6 1. Zdravotní stav obyvatel 1.1 Demografické údaje Počet obyvatel a struktura Česká republika Počet obyvatel v ČR roste až do roku 199, pak mírně klesá. Klesá počet ve skupině -14 let a stoupá počet osob starších 65 let.

7 LBC kraj /údaje k / Území a obyvatelstvo Rozloha km Počet obcí 216 Hustota obyvatelstva osoby/km Podíl městského obyvatelstva % 78,2 Převažuje městské obyvatelstvo. Počet obyvatel osoby Na 1 obyvatel živě narození 1,9 zemřelí 1,1 průměr roky 38,6 Průměrný věk muži roky 37,1 ženy roky 4,1 Počet živě narozených je o,1 nižší než počet zemřelých. na obyvatel přistěhovalí 7,9 7,9 7,3 7,6 8,2 11,1 12,4 1,4 vystěhovalí 6,4 6,5 6,4 6,3 9,4 1,4 1,5 1,6 Počet přistěhovalých a vystěhovalých se zvyšuje. Okresy muži ženy celkem Liberec Česká Lípa Jablonec nad Nisou Semily LBC kraj celkem LBC kraj má obyvatel. Muži tvoří 48%, ženy 52% populace. Věková skupina v LBC kraji počet osob % populace ,6% ,3% ,9% Celokrajsky je skupina -14 let téměř o 3% vyšší než skupina osob nad 65 let.

8 1.1.2.Střední délka života při narození Střední délka života při narození - muži Střední délka života při narození - ženy ,2 67,1 68,7 68,9 7,9 71,6 72,6 72,5 6 74,2 74,1 75,5 75,8 77,5 78,3 78, LBC kraj ČR LBC kraj ČR Střední délka života při narození se stále prodlužuje, u mužů činí 72,5 let, u žen 79 let. Od roku 1985 se prodloužila u mužů více, o 5,3 roku, u žen o 4,8 roku. V LBC je situace podobná jako v ČR Střední délka zdravého života /Střední délka zdravého života vyjadřuje průměrnou délku života prožitou v úplném zdraví/ Prodlužující se lidský věk by měl být provázen i zlepšováním kvality života. Srovnání střední délky zdravého života vybraných zemí. Očekávaná střední délka zdravého života (v letech) státy Populace celkem muži ženy při narození Při narození Ve věku 6 let Při narození Ve věku 6 let Austria 71,4 69,3 16,2 73,5 19,3 Belarus 6,7 56,6 1,5 64,9 14,6 Belgium 71,1 68,9 15,7 73,3 19,1 Bulgaria 64,6 62,5 12,4 66,8 14,9 Czech Republik 68,4 65,9 13,5 7,9 16,8 Estonia 64,1 59,2 11,9 69, 16,5 Finland 71,1 68,7 15,7 73,5 18,9 France 72, 69,3 16,5 74,7 2,3 Germany 71,8 69,6 15,9 74, 19, Greece 71, 69,1 16, 72,9 18,1 Hungary 64,9 61,5 12,2 68,2 15,9 Ireland 69,8 68,1 14,8 71,5 17,5 Italy 72,7 7,7 16,4 74,7 19,4 Latvia 62,8 58, 11,3 67,5 15,7 Luxembourg 71,5 69,3 16, 73,7 19,2 Netherlands 71,2 69,7 15,5 72,6 18,4 Norway 72, 7,4 16,2 73,6 18,9 Poland 65,8 63,1 12,8 68,5 16,1 Portugal 69,2 66,7 14,9 71,7 17,7 Romania 63,1 61, 12,3 65,2 14,6 Slovakia 66,2 63, 12,3 69,4 16,1 Slovenia 69,5 66,6 14,3 72,3 18,1 Spain 72,6 69,9 16,4 75,3 19,9 Sweden 73,3 71,9 17,1 74,8 19,6 Switzerland 73,2 71,1 17,1 75,3 2,4 United Kingdom 7,6 69,1 15,7 72,1 18,1 Nejlepší ukazatele střední délky zdravého života má Švédsko. Nejhorší Litva.

9 V ČR je menší předpoklad prožít léta ve zdraví než ve vyspělých zemích. Muži, kteří se narodí v roce 25 mají naději prožít ve zdraví téměř 66 let, muži, kteří dosáhli věku 65 let mají naději žít ve zdraví ještě 13,5 roku. Ženy jsou na tom trochu lépe, při narození v roce 25 mají předpoklad prožít ve zdraví téměř 71 let a ženy 65leté ještě téměř 17 let. Střední délka zdravého života v ČR od roku 1993 Rok Muži 15let % Muži 65 % Ženy % Ženy % let 15let 65let 22 52,9 92% 11,4 82% 56,4 88% 12,4 72% % - znamená procento doby z celkové délky života, prožité ve zdraví Od roku 1993 do roku 22 se zvýšila střední délka zdravého života pro 15leté muže o 8,2 roku, pro 15leté ženy o 9,7 roku. Mezi léty 1993 a 22 se zvýšila relativní část života, prožitá v dobrém zdraví v průměru za muže i ženy o 12 procentních bodů u 15letých a o 19 bodů u 65letých. Střední délka zdravého života roste rychleji než střední délka života Pohyb obyvatelstva /absolutní údaje podle okresů v roce 24/ Oblast, kraj, okres Střední stav obyvatelstva Sňatky Rozvody Živě narození Potraty Zemřelí Přirozený přírůstek Přistěhovalí Vystěhovalí Přírůstek stěhováním Celkový přírůstek Česká republika Liberecký kraj Česká Lípa Jablonec n.n Liberec Semily Počet obyvatel stoupl výrazně pouze v okrese Česká Lípa. Největší úbytek je v okrese Semily.

10 1.2. Prognóza vývoje obyvatelstva Liberecký kraj Věkové složení podle pětiletých věkových skupin v LBC kraji do roku 25 Obě pohlaví bez vlivu migrace Věk Celkem LBC celkem Živě narození Zemřelí Přirozený přírůstek Porodnost ( ) 1, 9,7 9,4 9, 8,5 8,3 8,5 8,6 8,5 8,3 Úmrtnost ( ) 1,9 11,2 11,5 11,9 12,5 13,2 14, 14,6 14,8 14,9 Naděje dožití při narození muži 71,6 72,3 73,1 73,8 74,6 75,3 76,1 76,8 77,6 78,3 ženy 78,2 78,9 79,6 8,3 81, 81,7 82,3 83, 83,7 84,4 Úhrnná plodnost 1,28 1,35 1,42 1,5 1,57 1,65 1,65 1,66 1,66 1,67 Podle prognózy ČSÚ celkový počet obyvatel LBC kraje klesne do roku 25 o více než 7 tis., na 35 tis.osob. Pokles nastane zejména v mladších věkových skupinách, zatímco skupina osob starších 65 let, která vzroste do roku 25 téměř dvojnásobně, bude mít téměř 11 tis. osob. Současně se předpokládá, že dojde ke změně skladby ve skupině seniorů.nejvíce stoupne počet osob starších 9 let /více než 8x/, skupina 8 85 let se zvětší asi 5x. Nárůst skupin letých je pouze dvojnásobný.

11 Věkové složení podle pětiletých věkových skupin v LBC kraji do roku 25 Muži ženy bez vlivu migrace Věk Muži celkem Ženy celkem

12 Bude i nadále trvat větší podíl žen, ale zmenší se rozdíl mezi pohlavími. V roce 22 bude v LBC kraji 75 tis. osob starších 65 let, z toho 5 tis. žen. V roce 25 to bude 11 tis. osob, z toho bude 62 tis.žen Porovnání krajů ČR Je uvedena varianta střední bez vlivu migrace. Výpočet byl proveden bez uvažování vnitřního i zahraničního vlivu na populační vývoj v jednotlivých územních celcích. Migrace a její další vývoj závisí zejména na celkové hospodářské situaci /bytová výstavba, pracovní příležitosti/. Vývoj atraktivnosti regionu je prakticky nepředvídatelný. Očekávané procento obyvatel ve věkové skupině 65+ a index stáří v krajích v letech 22 a Index stáří Hlavní město Praha 16, 34, Středočeský kraj 14,2 31, Jihočeský kraj 13,8 32, Plzeňský kraj 14,4 33, Karlovarský kraj 12,2 3, Ústecký kraj 12,2 3, Liberecký kraj 12,8 31, Královéhradecký kraj 14,6 32, Pardubický kraj 14,2 32, Vysočina 14, 32, Jihomoravský kraj 14,4 33, Olomoucký kraj 13,7 33, Zlínský kraj 14, 33, Moravskoslezský kraj 12,5 32, ČR 13,9 31, /Index stáří = počet osob ve věku -14 a 65 a více let na 1 osob ve věku let/ Liberecký kraj má v současné době o 1% nižší počet osob nad 65 let věku než je průměr ČR. Je to způsobeno složením populace v okrese Česká Lípa. Je předpoklad, že v roce 25 LBC kraj bude na úrovni průměru ČR a bude mít 31,1% obyvatel starších 65 let.

13 1.3.Úmrtnost Novorozenecká úmrtnost /Novorozenecká úmrtnost = počet zemřelých do 28 dnů života na 1 živě narozených/ První je údaj o novorozenecké úmrtnosti z roku Poslední údaj z roku 24. Je patrný sestupný trend, shodně jak v ČR, tak v LBC kraji, ale nedochází k dalšímu snižování. Dosažená úroveň patří ke světové špičce Liberecký kraj 9,1 4,5 2,9 2,4 2,3 3,55 1,9 3,3 2,2 1,6 Česká republika 8,6 4,9 3,6 3,2 2,9 2,53 2,33 2,7 2,3 2, Kojenecká úmrtnost /Kojenecká úmrtnost = počet zemřelých do 1 roku věku připadající na 1 dětí živě narozených/ Pro srovnání připojen rok Data jsou do roku 24. V LBC i v ČR je patrný pokles. LBC kraj se drží pod hodnotami ČR od roku 1995 až do roku 24, kromě roku 2 a 22. Nedochází k dalšímu snižování. Vyšší kojeneckou úmrtnost měl v letech 22 a 23 okres Česká Lípa Liberecký kraj 14 7,3 4,5 4,5 3,3 5,3 3,5 5,5 3,7 3,2 Česká republika 12,5 7,7 5,9 5,2 4,6 4 3,9 4,1 3,9 3,7

14 1.3.3.Standardizovaná úmrtnost celkem /SDR dříve SMR/ Údaje jsou standardizovány na evropské standardy /dle věkové struktury obyvatelstva/. /SDR- standardizovaná úmrtnost - úmrtnost teoretické evropské populace ( evropského standardu ) umožňuje srovnání a je vypočtená z jednotlivých specifických úmrtností konkrétní populace, ukazuje, jaká by byla v kraji /okresech/ úmrtnost, kdyby věková struktura jejich obyvatelstva byla shodná/. Je patrný trvale sestupný trend od roku 1985 a to jak v ČR tak, v LBC kraji. V Libereckém kraji v roce 24 zemřelo celkem 2 23 mužů a žen (absolutní počty) LBC kraj muži ČR muži LBC kraj ženy ČR ženy Standardizovaná úmrtnost podle jednotlivých skupin diagnos Kardiovaskulární onemocnění jako příčina úmrtí Pokračuje sestupný trend jak v ČR, tak v LBC kraji. Na tuto diagnosu umírá více mužů než žen /standardizovaný údaj/. V Libereckém kraji v roce 24 zemřelo 97 mužů a žen /absolutní počty/. Opakovaně nejvyšší úmrtnost má okres Česká Lípa, a to u mužů i u žen LBC kraj-muži ČR-muži LBC kraj-ženy ČR-ženy

15 Nádory jako příčina úmrtí Úmrtnost na nádory klesá. Jako příčina úmrtí jsou nádory uváděny téměř 2x častěji u mužů než u žen. LBC kraj překračuje hodnoty ČR u mužů v deseti letech, u žen ve všech letech. V Libereckém kraji v roce 24 zemřelo 688 mužů a 545 žen na tuto diagnosu. (absolutní počty) Mezi jednotlivými okresy nejsou podstatné rozdíly LBC kraj-ženy ČR-ženy LBC kraj-muži ČR-muži Poranění, úrazy a otravy jako příčina úmrtí Na tuto skupinu diagnos umírá více mužů než žen, jak v ČR, tak v LBC kraji. V posledních 7 letech se počet zemřelých mužů a žen příliš nemění. V Libereckém kraji zemřelo v roce mužů a 112 žen na tuto diagnosu. (absolutní počty) Nejčastěji umírají na tuto diagnosu muži v okrese Česká Lípa LBC kraj -ženy ,7 37,4 41,4 42,5 35,5 36,9 39,1 41,2 ČR-ženy ,3 35, ,1 33,3 32,7 35,3 33, LBC kraj-muži ,4 89,9 98,7 98,9 13,8 96,5 96,7 ČR-muži ,8 9,7 92,8 89,6 91,3 96,2 88,9

16 Úmyslné sebepoškození jako příčina úmrtí Úmrtnost je u mužů 3x vyšší než u žen. V LBC kraji v průběhu let kolísá, kopíruje celostátní trend ženy LBC kraj 13,9 1,7 6,7 7,2 5,4 5,5 6,2 3,3 5,8 7,5 6,7 ženy ČR 1,4 7,4 5,8 5,9 5,6 5,3 5,7 5,3 5,2 5,7 4, muži LBC kraj 39,8 26, ,4 28,1 23,4 25,6 3,6 28,9 22,8 21,2 muži ČR 32,2 25, ,8 24, ,8 24,8 23,2 26,1 24, Nemocnost Kardiovaskulární onemocnění hospitalizovaná nemocnost Hospitalizovaní na 1 tis. mužů/žen. Počty hospitalizovaných stoupají jak v ČR, tak v LBC kraji a to u mužů i u žen. Je hospitalizováno více mužů než žen LBC kraj-ženy ČR-ženy LBC kraj-muži ČR-muži

17 1.4.2.Hlášená nová nádorová onemocnění Novotvary dle diagnos na 1 tis.obyvatel. Údaje jsou standardizovány na evropskou populaci. Novotvary prsu Věková struktura nově hlášených on. rok 22 LBC kraj /absolutníčísla/ Liberecký kraj 74 7,1 75,7 86,4 7,7 77,6 66, , ,9 Česká republika 67, ,4 73, ,2 76, , ženy LBC kraj LBC kraj má v letech opakovaně nižší hodnoty než ČR, ale po roce 2 začíná plynulý vzestup. Nejvyšší počet nově hlášených onemocnění je ve věkové skupině let věku. Novotvary konečníku Četnost je u mužů více než dvojnásobná ve srovnání se ženami. Je patrný vzestupný trend. Nejvyšší počet případů je mezi rokem věku u mužů a mezi rokem a po 75. roce u žen LBC kraj ženy 22,4 18,9 18,8 21,1 22,5 23, ,4 21,5 ČR ženy 19 17,8 17, ,3 18, LBC kraj muži 34,5 38,7 43 3,6 34, , ,7 51,5 ČR muži 36,5 38, , ,4 41,4

18 Věková struktura nově hlášených onemocnění rok 22 LBC kraj /absolutní čísla/ muži ženy Novotvary tlustého střeva Postihují častěji muže než ženy.u mužů je výraznější nárůst. U mužů začíná výrazný nárůst počtu případů v 5. roce věku, u žen později LBC kraj ženy 27,3 32,5 3,7 26, ,9 3 3, ,2 ČR ženy , , ,7 27, LBC kraj muži 37,8 48,5 39,7 34,7 37,7 44,5 53,2 52, ,6 38,9 ČR muži 38,8 39 4,4 41, , , ,7 51,2 Věková struktura nově hlášených onemocnění rok 22 LBC kraj /absolutní čísla/ muži ženy

19 Melanom kůže Je patrný vzestupný trend jak u mužů tak u žen. Jedná se o malá čísla. V LBC kraji nastal za posledních 1 let u žen vzestup na dvojnásobek LBC kraj ženy 9,9 11,3 7,1 12,3 13,7 6,6 1,7 1,8 15, ,3 ČR ženy 9 1,2 9,1 11,5 1 1,5 11 1,9 11,4 11,6 12, LBC kraj muži 9,7 12,8 12,9 9,3 11,2 8,8 14,2 11, ,2 17,3 ČR muži 9,9 1,9 1,8 11, , , ,5 14,8 Absolutní počty nově hlášených melanomů v LBC kraji za rok 22. /absolutní počty/ 2 15 U mužů je vzestup už ve 45 letech věku a trvá do 7 let. U žen se objevil vyšší výskyt už ve skupině 2letých muži ženy Novotvary děložního hrdla S mírným kolísáním se pohybuje okolo 2ti případů na 1tis.obyvatel. LBC kraj překračuje hodnoty ČR ve většině sledovaných let. Absolutní počty nově hlášených novotvarů děložního hrdla v LBC kraji za rok 22 /absolutní počty/ LBC kraj ženy ,4 22,1 22,5 ČR ženy ,1 18,1 18, LBC kraj-ženy

20 Novotvary prostaty Počty nově hlášených onemocnění na 1tis. obyvatel, standardizované na evropskou populaci. Setrvale vzestupný trend. V posledním roce 7 případů na 1tis. obyvatel v LBC kraji. LBC kraj překračuje hodnoty v ČR ve většině sledovaných let. Výskyt onemocnění začíná po 45. roce věku a kulminuje v 7 letech. Absolutní počty nově hlášených karcinomů prostaty v LBC kraji za rok LBC kraj muži ,6 7,7 8,1 ČR muži ,4 63,8 67, muži LBC kraj Diabetes Jedná se o epidemii závažného onemocnění s trvalými následky. Jsou uvedeny počty diabetiků evidovaných v diabetických poradnách na 1 tis. mužů/žen. Trvá vzestupný trend jak u mužů tak u žen v ČR, tak v LBC kraji. Při porovnání roku 1985 a roku 24 jsou hodnoty téměř dvojnásobné. Počty evidovaných v LBC kraji jsou ve všech letech nižší než v ČR a to u mužů i u žen. Onemocnění je častější u žen LBC kraj-ženy ČR-ženy LBC kraj-muži ČR-muži

21 Rok Počet diabetiků celkem (k ) diabetická nefropatie podle komplikací z toho z toho z toho diabetická renální diabetická noha retinopatie proliferativní slepota s amputací insuficience Vysvětlivky: Nefropathie porucha činnosti ledvin renální insuficience nedostatečná funkce ledvin retinopahtie porucha sítnice oka diabetická noha onemocnění způsobené poruchou oběhu v dolní končetině Počty komplikací nemoci z celkového počtu diabetiků /absolutní počty/ počet diabetiků komplikace % 22,4% 2,5% 2,9% 24,5% 27,7% 23,3% 25,9% 28,3% 28,1% 27,% 26,4% Současně se zvyšujícím se počtem onemocnění stoupá i počet komplikací. Zvyšuje se i procento diabetiků postižených komplikací. V posledních letech postihují komplikace 27 28% diabetiků, zatímco před několika lety to bylo okolo 2%.

22 1.4.4.Poruchy duševní a poruchy chování - údaj za Liberecký kraj Stoupá počet osob, které vyhledávají psychiatrickou péči. Onemocnění je potvrzeno pouze u třetiny osob, které se dostavily k vyšetření. Duševní poruchy Afektivní poruchy/ poruchy nálady/ první vyšetření nově zjištěná on % 29,1 29,9 3,8 27,6 3, první vyšetření nově zjištěná on % 28,9 2,5 19,6 17,6 18,5 Neurotické poruchy Schizofrenie první vyšetření nově zjištěná on % 36, ,2 38,5 33, první vyšetření nově zjištěná on % 9,2 9,2 7,5 7 7, Stav chrupu Uvedené podklady pocházejí z šetření "Analýza orálního zdraví u vybraných věkových skupin obyvatel ČR". Pouze skupina dětí do 5 let vykazuje v LBC horší výsledky než je průměr ČR. Odpovědní za tento stav jsou rodiče, kteří nechodí s dětmi na pravidelné prohlídky. Ostatní věkové skupiny jsou mírně nad průměrem ČR.

23 Děti ve věku 5 let V LBC kraji je o 4% méně dětí s intaktním chrupem než v ČR. Stav dočasného chrupu procento dětí počet vyš. dětí Hlavní město Praha 351 Středočeský kraj 349 Jihočeský kraj 217 Karlovarský kraj 198 Plzeňský kraj 15 Ústecký kraj 28 Liberecký kraj 149 Královéhradecký kraj 188 Pardubický kraj 25 Kraj Vysočina 134 Jihomoravský kraj 351 Olomoucký kraj 213 Zlínský kraj 221 Moravskoslezský kraj 376 s intaktním chrupem se sanovaným chrupem 14 13,8 1,6 8,1 12,4 13,2 12,1 11,7 13,2 16, ,1 13,1 14,9 potřebujících ošetření restorativní index Česká republika , ,7 39,7 41,4 4,3 28,9 36,1 34,8 37,1 34,3 36,1 39,7 28,8 41,6 26,3 35,3 Děti ve věku 12 let V LBC kraji je o 2% více dětí s intaktním chrupem než v ČR. LBC kraj je na 3.místě v ČR. Stav stálého chrupu procento dětí počet vyš. dětí Hlavní město Praha 596 Středočeský kraj 525 Jihočeský kraj 377 Karlovarský kraj 366 Plzeňský kraj 22 Ústecký kraj 415 Liberecký kraj 271 Královéhradecký kraj 355 Pardubický kraj 35 Kraj Vysočina 39 Jihomoravský kraj 496 Olomoucký kraj 427 Zlínský kraj 382 Moravskoslezský kraj 761 s intaktním chrupem 31,9 25,7 21,2 2,2 24,3 25,5 26,6 23,4 21,4 28,5 22,4 25,5 19,6 21,4 se sanovaným chrupem 33,9 31,8 31,6 33,9 31,7 31,8 36,9 38, ,9 39,8 potřebujících ošetření , ,1 42,7 36,5 38,3 42,6 36,6 42,7 34,7 restorativní index Česká republika ,2 35,4 4,5 71,8 signifikantní rozdíl proti souhrnu ostatních krajů 39,5 38,1 4,8 4,5 72,8 66,6 68,5 73,4 68,8 65,8 74,2 72,2 75,5 75,2 67,3 75,3 75,4 73,7

24 Dospělí ve věku 18 let LBC kraj má o,2% více osob s intaktním chrupem než je průměr ČR. Stav stálého chrupu procento dětí počet vyš. dětí Hlavní město Praha 672 Středočeský kraj 642 Jihočeský kraj 421 Karlovarský kraj 35 Plzeňský kraj 17 Ústecký kraj 427 s intaktním chrupem 1,4 6,9 6,2 4 4,7 6,8 se sanovaným chrupem 37,6 36,1 37,3 36,6 36,5 33 potřebujících ošetření restorativní index 51,9 93, ,9 56, ,4 93,7 58,8 91,8 6,2 92,7 Liberecký kraj 225 6,7 37, ,3 Královéhradecký kraj ,2 56,8 96,1 Pardubický kraj 282 3,9 33,3 62,8 94,7 Kraj Vysočina 259 5,4 35,1 59,5 96,1 Jihomoravský kraj 557 5, ,5 95,7 Olomoucký kraj 411 7,8 36,7 55,5 96,4 Zlínský kraj 34 4,1 32,9 62,9 93,5 Moravskoslezský kraj 682 8,4 37,7 54,7 96,8 Česká republika ,5 35,8 57,7 95,1 Dospělí ve věku let LBC kraj se neliší od průměru ČR. Potřeba ošetření Vlastní zuby bez indikace k extrakci Zuby ke konzervačnímu Zuby k extrakci Ochranné korunky Osoby potř. bezprostřední ošetření péči pro průměr SE průměr SE průměr SE průměr SE bolest % Hlavní město Praha 27,8,6 1,49,3,21,1,49,2 16,7 Středočeský kraj 27,,8 1,38,4,26,2,53,2 16,4 Jihočeský kraj 27,3,9 1,6,4,21,2,43,3 15,3 Karlovarský kraj 27,1,1 1,46,4,2,2,56,3 15,7 Plzeňský kraj 26,5,15 1,44,6,32,4,57,4 15,1 Ústecký kraj 26,7,1 1,29,3,28,2,46,3 18,8 Liberecký kraj 27,1,13 1,46,6,23,3,59,4 13,3 Královéhradecký k. 27,11 1,52,4,17,2,37,3 15, Pardubický kraj 27,1,1 1,44,4,16,2,4,3 14,3 Kraj Vysočina 27,3,1 1,42,4,2,2,38,3 15,5 Jihomoravský kraj 27,6,7 1,65,3,2,1,47,2 19, Olomoucký kraj 27,1,9 1,49,4,2,2,44,3 22,6 Zlínský kraj 27,2,9 1,41,3,2,2,5,3 16,7 Moravskoslezský k. 27,1,7 1,53,3,24,2,47,2 2, Česká republika 27,2,2 1,48,1,22,1,47,1 17,3 signifikantní rozdíl proti souhrnu ostatních krajů

25 Dospělí ve věku 65 let a více LBC kraj se neliší od průměru ČR. S neošetřeným kazem ( K ) Z toho zuby určené k extrakci pro kaz Zuby Zuby s výplní ( P) Ochranné zuby extrahované ( E ) průměr SE průměr SE průměr SE průměr SE průměr SE Hlavní město Praha,73,2,15,1 7,62,11 19,11,16 27,46,8 Středočeský kraj,71,3,21,2 6,35,13 2,65,2 27,71,11 Jihočeský kraj,76,4,17,2 7,29,17 2,2,25 28,24,13 Karlovarský kraj,78,4,19,2 7,,16 2,35,24 28,13,13 Plzeňský kraj,7,6,2,4 6,51,26 2,83,4 28,5,21 Ústecký kraj,66,3,19,2 5,97,14 21,5,23 27,67,13 Liberecký kraj,76,7,19,4 7,43,22 2,1,32 28,2,15 Královéhradecký k.,83,4,22,3 7,17,17 19,98,26 27,97,14 Pardubický kraj,83,4,21,3 7,17,18 19,99,27 27,99,14 Kraj Vysočina,79,5,16,2 7,24,19 2,46,27 28,49,13 Jihomoravský kraj,87,3,18,2 7,29,13 19,71,19 27,87,1 Olomoucký kraj,77,4,18,2 7,15,16 19,89,25 27,81,13 Zlínský kraj,79,4,16,2 7,54,18 19,72,27 28,6,13 Moravskoslezský k.,76,3,21,2 6,28,12 21,5,19 28,9,1 Česká republika,76,1,18,1 7,2,4 2,12,6 27,9,3 signifikantní rozdíl proti souhrnu ostatních krajů Restorativní index /RI/ - pro dočasný chrup, je procento zubů s výplní - ze součtu zubů s neošetřeným kazem a zubů s výplní. Studentův t-test - porovnání průměrných hodnot při nestejných rozptylech a při hladině významnosti P=,5 SE - směrodatná odchylka. Při porovnání ČR a ostatních zemí západní Evropy je v ČR vysoký výskyt kazů u dětí ve věku 5 let. V roce 2 nemělo v ČR žádné dočasné zuby s kazem pouze 24,6% dětí. Ve Velké Británii, Francii, Dánsku, Itálii to bylo okolo 5% dětí, ve Skandinávii, Švýcarsku a Nizozemí 6-7% dětí. Ve věku 12 let byl počet zubů s kazem 3,9 na 1 dítě u nás, v ostatních státech 2,5 na 1 dítě a ve Švýcarsku a Nizozemí,8 1,2 zubů s kazem. KPE zuby

26 1.6. Epidemiologická situace v LBC kraji Všeobecná charakteristika Celkový počet hlášených infekčních nemocí v Libereckém kraji má od roku 1993 sestupný trend: v roce 1993 postihla infekční onemocnění (mimo ARI akutní respirační infekce, chřipky a APO akutní průjmové onemocnění bez zjištěného původce onemocnění) průměrně 1,9% obyvatel kraje ročně (8 347 případů). V dalších letech se jejich počet postupně snižoval, příznivá situace s výskytem 1 1,5% trvá od roku 1999 s minimem v roce 21 (1%). Výrazný vliv na pokles nemocnosti mají nákazy, proti nimž se očkuje. Nepříznivá situace naopak pokračuje u infekčních nemocí, kde vakcinace dosud není zavedena (plané neštovice) a u alimentárních nákaz (salmonelózy, onemocnění způsobená Campylobacterem jejuni). V roce 24 bylo hlášeno v Libereckém kraji celkem infekčních onemocnění bez ARI a APO (1,5% obyvatel) 2135 (32,2%) onemocnění hlásil okres Liberec, 181 (27,3%) okres Česká Lípa, 175 (26,4%) okres Semily a 932 (14,1%) okres Jablonec nad Nisou. V roce 23 bylo hlášeno celkem (1,13 % obyvatel). Na celkové nemocnosti infekčními nemocemi se v roce 24 nejvíce podílely vzdušné nákazy 44,6%, z nichž nejčastěji se vyskytovaly plané neštovice 83,2%. Alimentární nákazy se podílely 36,2%, z toho 57,6% představovaly salmonelózy a 21,9% onemocnění vyvolaná Campylobacterem jejuni. Infekce s jinou cestou přenosu nákazy se na celkovém počtu hlášených infekčních nemocí podílely 19,2%, nejvíce zastoupený byl herpes zoster (17,5%). Epidemické výskyty V roce 24 bylo v Libereckém kraji registrováno 16 epidemií - 5x okres Liberec, 3x Česká Lípa, 1x Jablonec nad Nisou a 7x Semily s celkovým počtem 436 postižených osob. Nejčastěji se vyskytovala salmonelóza 7 epidemií (celkem 178 případů, často v souvislosti se svatbou či rodinnou oslavou), akutní průjmová onemocnění bez prokázaného původce 6x (celkem 126 případů), po jedné epidemii bylo zaznamenáno u virové enteritidy (43 postižených), bakteriální intoxikace (72 onemocnění) a kožní infekce na novorozeneckém oddělení, jejímž původcem byl Staph. aureus s produkcí exfoliatinu A (celkem 17 případů). V souvislosti s epidemií nedošlo v roce 24 v Libereckém kraji k úmrtí. Akutní průjmová onemocnění APO V roce 24 bylo hlášeno 7 953,3 onemocnění, tj. průměrně 15,1/1 obyvatel Libereckého kraje týdně s maximem v únoru a září. Nejvyšší nemocnost vykazoval okres Česká Lípa (průměr 183,9/1 obyvatel týdně), nejnižší okres Jablonec n.n. (137,3/1 obyvatel týdně). Nejvyšší nemocnost byla ve věkové kategorii -4 let, kde bylo v relaci hlášeno onemocnění. Akutní respirační infekce (ARI) včetně chřipky Oproti sezóně 23/24, kdy nebyl v Libereckém kraji epidemický výskyt ARI, došlo ve kalendářním týdnu roku 25 k nárůstu ARI do epidemických hodnot. V podzimních měsících 24 stoupal v Libereckém kraji počet hlášených ARI od 35. KT, s maximem 1832/1 obyvatel v 51. KT. Druhého maxima bylo dosaženo v 7. KT (2775/1 ). Nejvyšší nemocnost byla registrována ve věkové skupině -5 let, s maximem v 6. KT (6579/1 ). Nejvyšší počet onemocnění ARI byl hlášen v okrese Liberec v 7. KT (3563/1 ). Nejnižší nemocnost v celé sezóně ARI byla v okrese Jablonec nad Nisou. V souvislosti s ARI nebylo v Libereckém kraji hlášeno žádné úmrtí. Etiologicky se podílely viry chřipky A a B, viry parainfluenzy 3 a adenoviry. Úmrtí na infekční onemocnění V souvislosti s infekčním onemocněním zemřelo v roce 24 v Libereckém kraji 11 osob. Jeden pacient z věkové kategorie -5 let, 4 z kategorie a 6 z kategorie nad 6 let. V souvislosti s meningokokovým onemocněním zemřely 2 osoby muž nar s meningokokovou meningitidou (N. meningitidis typ C) a dívka nar. 23 s meningokokcémií (N. meningitidis typ B). U 6 pacientů byla příčinou úmrtí nosokomiální sepse (etiologicky Klebsiella pneumoniae, E. coli, Pseudomonas aeruginosa, 2x Acinetobacter a Cl. perfringens), u dvou chřipka typu A, u jednoho pacienta byla příčinou salmonelová sepse s plicní embolií. Komentář k jednotlivým nákazám Alimentární nákazy 1. Břišní tyfus a paratyfus (typhus abdominalis a paratyfus) V roce 24 nebyl hlášen žádný případ břišního tyfu (v celé ČR,4/1 obyvatel). 2. Břišní tyfus (typhus abdominalis) nosič V roce 24 nebylo hlášeno nosičství tyfu.

27 3. Salmonelózy V období od roku 1993 do roku 2 byla nemocnost v ČR relativně vysoká (roční průměr 452/1 obyvatel) bez výrazných změn. Příznivý trend lze zaznamenat v Libereckém kraji (roční průměr 324/1 obyvatel) s vyšším počtem onemocnění v letech 1994 a 1995 vlivem epidemiologické situace v okrese Česká Lípa a menším vzestupem v roce 1998 (maximum v okrese Liberec).V roce 21 klesl počet onemocnění na 816 (19/1 obyvatel). V roce 22 bylo v Libereckém kraji hlášeno 67 onemocnění (156/1 obyvatel), což je nejméně za sledované období od roku V roce 23 došlo oproti předchozímu roku opět k vzestupu počtu onemocnění bylo hlášeno 847 případů (197/1 obyvatel). V roce 24 pokračovala vzestupná tendence v počtu salmonelóz bylo zaznamenáno onemocnění (322,1/1 obyvatel, v ČR 31,2/1 obyvatel), relativně nejvíce v okrese Semily (44,9/1 obyvatel). Nejpočetněji zastoupenou věkovou skupinou byly děti 1-4 let celkem 341 onemocnění (24,3% všech salmonelóz). Nejčastěji zastoupeným agens byla S. enteritidis (v 98%). Z konzumovaných potravin nemocní nejčastěji udávali vejce a drůbeží maso. Absolutní počty infekcí způsobených salmonelami. CL JB LB SM LBC kraj ČR Infekce způsobené salmonelami na 1 obyvatel LBC kraj ,1 ČR Salmonelová sepse V roce 24 bylo hlášeno 6 případů salmonelové sepse (1,4/1 obyvatel) 5x z okresu Liberec, 1x z okresu Jablonec nad Nisou. Pět pacientů náleželo do věkové kategorie +6, 1 do věkové kategorie let. Jednalo se převážně o pacienty oslabené jinou základní chorobou nebo léčbou diabetes mellitus s chronickou renální insuficiencí a ICHS, onkologické onemocnění, intersticiální plicní fibróza, kortikoterapie. U jednoho pacienta zaznamenáno úmrtí příčinou byla plicní embolie, k níž došlo po operaci pro perforované aneurysma a. femoralis. 5. Salmonelóza-nosič Hlášeno 17 případů (4,/1 obyvatel) 12 žen a 5 mužů. V 15 případech prokázána S. enteritidis, 2x S. typhimurium. Jednalo se o aktivně vyhledané kontakty s nemocným salmonelózou, 1x o nález v rámci zvýšeného zdravotního dohledu u kontaktu s bacilární úplavicí nebo o náhodný nález v rámci celkového vyšetření. 6. Bacilární úplavice V ČR dochází od roku 1995 k poklesu hlášených případů, nemocnost je relativně nízká (roční průměr 1/1 obyvatel). Po nejnižším registrovaném výskytu v roce 21 (4 případy) bylo v roce 23 hlášeno v Libereckém kraji 42 onemocnění (1/1 obyvatel). V roce 24 jsme zaznamenali 9 onemocnění (2,1/1 obyvatel, v ČR 3,2/1 obyvatel) 4x byla původcem Shigella flexneri a 5x Shigella sonnei. Pobyt v zahraničí jsme v anamnéze zaznamenali 4x (3x Tunis, 1x Bulharsko). CL JB LB SM LBC kraj ČR Shigellosis na 1 obyvatel LBC kraj ,5 9,8 2,1 ČR ,8 3,7 3,1

28 7. Průjmová onemocnění s jiným zjištěným původcem V období od roku 1993 až 1996 bylo v okresech současného Libereckého kraje hlášeno průměrně 21 případů ročně (5/1 obyvatel), v letech 1997 až 21 stoupl jejich počet na 98 případů za rok. V roce 23 bylo hlášeno 75 onemocnění (17/1 obyvatel) a v roce onemocnění (18,9/1 obyvatel, v ČR 27,7/1 obyvatel). Většina se vyskytla u dětí do 5 let věku (79%). Jako etiologické agens bylo u 64 nemocných (tj. 85%) zjištěno E.coli, s nejčastějším typem případů, 1x Yersinia enterocolitica, 3x Clostridium difficile a 2x Citrobacter freundii. Výskyt byl registrován v průběhu celého roku. Nejvíce onemocnění hlásil okres Liberec (5 případů, tj. 62%). 8. Kampylobakteri óza Až do roku 21 bylo vyšetření na kampylobakteriózu prováděno pouze v Nemocnici Česká Lípa, od roku 22 zahájila toto vyšetřování také Krajská nemocnice Liberec. V roce 23 bylo hlášeno 517 případů (12/1 obyvatel). V roce 24 bylo hlášeno 525 případů (122,3/1 obyvatel, v celé ČR dvojnásobný počet 249,9/1 obyvatel). Nejvíce postižených bylo registrováno ve věkové skupině 1-4letých (129 případů, tj. 25%). V anamnéze uváděna nejčastěji konzumace drůbežího masa. 9. Bakteriální otravy přenesené potravinami (alimentární intoxikace) Bylo hlášeno 13 případů (24/1 obyvatel), z nichž 12 se vyskytlo v rámci epidemií v okrese Česká Lípa (3 nemocných) a Semily (72 onemocnění). Původce nákazy se nepodařilo ani v jednom případě zjistit. Suspektním vehikulem byla v prvém případě pomazánka z čajovky a párek, ve druhém případě kuřecí maso se zeleninou a rýží. U obou epidemii probíhala onemocnění relativně lehce. 1. Virové a jiné specifikované střevní infekce Po 3 letech s výskytem 1 případ, 7 případech v roce 21, 17 případech v roce 22 a 55 případech v roce 23, bylo v roce 24 hlášeno 128 onemocnění (29,8/1 obyvatel, v ČR 35,2/1 obyvatel) 88% (113 onemocnění) z okresu Liberec. Třetina případů (43 onemocnění) připadá na epidemii adenovirové a rotavirové enteritidy, která proběhla v okrese Liberec. Nejfrekventovanější věkovou skupinou byla kategorie nad 75 let (29 onemocnění, tj. 23%), etiologicky převažovala infekce rotaviry nebo smíšená (adenoviry a rotaviry). Nejvíce onemocnění (47, tj. 37%) jsme zaznamenali ve 12. měsíci, kdy probíhala zmíněná epidemie. 11. Průjmová onemocnění bez prokázaného původce V období od roku 1993 do roku 1996 bylo v okresech současného Libereckého kraje hlášeno průměrně 5 onemocnění ročně (1,2/1 obyvatel), v letech stoupl jejich počet na 7 ročně. Po přechodném zvýšení v roce 21 (14 případů) bylo v roce 22 hlášeno 92 onemocnění a v roce onemocnění. V roce 24 jsme zaznamenali 147 onemocnění (34,2/1 obyvatel, v ČR 28,5/1 obyvatel), 57 z nich (tj. 39%) hlásili v okrese Jablonec nad Nisou. Nejvíce onemocnění bylo hlášeno v průběhu jara a léta (od března do srpna: 121 onemocnění, tj. 81%). Vzdušné nákazy 1. Záškrt (diftérie) Nebylo hlášeno žádné onemocnění. 2. Dávivý kašel (pertussis) V roce 23 bylo hlášeno 7 případů pertusse (2/1 obyvatel). V roce 24 hlásili 3 sérologicky potvrzených případů (7/1 obyvatel, v ČR 3,7/1 obyvatel) 19 z okresu Liberec a 11 z okresu Česká Lípa. Nejvíce zastoupenou věkovou kategorií byly děti 1-14 let (14 případů, tj. 47%) všechny řádně očkovány. 3. Spála (scarlatina) V roce 24 bylo hlášeno 431 onemocnění spálou (1,4/1 obyvatel, v ČR 41,2/1 obyvatel), nejčastěji ve věkové kategorii 5-9 let (236 případů, tj. 55%). 4. Streptokoková septikémie V roce 24 hlášeny 2 případy (,5/1 obyvatel, v ČR,2/1 obyvatel)- muž nar. 1971, v anamnéze 14 dnů před PP viróza s febriliemi a muž nar v obou případech v hemokultuře Str. pneumoniae. 5. Plané neštovice (varicella) V roce 24 onemocnělo varicellou celkem osob (572,7/1 obyvatel, v ČR 514,5/1 obyvatel), největší výskyt zaznamenal okres Semily (913 případů, tj. 1 29/1 obyvatel). 6. Spalničky (morbilli) V Libereckém kraji nebylo hlášeno žádné onemocnění, v celé ČR 17 případů.

29 7. Zarděnky (rubeola) Bylo hlášeno 1 onemocnění z okresu Semily u neočkovaného muže nar. 1981, sérologicky nebylo potvrzeno. V celé ČR bylo hlášeno 31 případů onemocnění zarděnkami. 8. Cytomegalovirové onemocnění Podobně jako v předchozím roce byly všechny případy onemocnění cytomegalovirem hlášeny z okresu Semily celkem 6 onemocnění (1,4/1 obyvatel kraje, v ČR,3/1 obyvatel). Diagnóza byla stanovena na základě klinických obtíží subfebrilie nebo jako interpretace sérologického nálezu. 9. Epidemický zánět příušnic (parotitis epidemica) V roce 23 bylo hlášeno 34 onemocnění (8/1 obyvatel), v roce 24 jsme zaznamenali 24 případů onemocnění (5,6/1 obyvatel, v ČR 2,4/1 obyvatel). Většina byla hlášena z okresů Liberec a Jablonec nad Nisou (celkem 21 případů, tj. 87%). Z těchto 21 případů se 11 vyskytlo mezi hráči hokejových klubů Liberce a Jablonce nad Nisou nar , většina z nich rovněž navštěvovala stejnou základní školu. Všichni narození po roce 1986 byli řádně očkováni (Mopavac) (ve dvou případech je očkovací anamnéza neznámá). 2x byl průběh příušnic komplikován orchitidou, 5x pankreatitidou a 4x aseptickou meningitidou. Maximum nemocných náleželo do věkové kategorie let (1, tj. 42%). Převážná většina onemocnění potvrzena sérologicky. 1. Chřipka potvrzená V roce 24 byly potvrzeny 3 případy chřipky (,7/1 obyvatel), všechny v okrese Liberec. Dva muži nar. 1926, resp zemřeli v souvislosti s chřipkou typu A na pneumonii, u ženy nar byla prokázána chřipka typu B. Virové hepatitidy 1. Virový zánět jater typu A V roce 24 byly hlášeny 3 případy hepatitidy A. Šlo o ženy nar. 1946, 1952 a V prvním případě šlo o náhodný nález při preventivní prohlídce u asymptomatické pacientky, v posledním o import z Ukrajiny. V celé ČR bylo v roce 24 zaznamenáno 7 případů virové hepatitidy A (,7/1 obyvatel). Absolutní počty hlášených případů virové hepatitidy A. CL JB LB SM LBC kraj ČR Virová hepatitida A / na 1 obyvatel LBC kraj 36,1 5,1 8,6 6 11,6 5,8,4 1,4,4,7 ČR 26 1,6 11,5 8,7 9 5,9 3,1 1,2 1,1,7 2. Virový zánět jater typu B akutní Mezi jednotlivými okresy Libereckého kraje docházelo za sledované období ke značným rozdílům v počtu hlášených případů. Roční průměr byl 28 případů (6,6/1 obyvatel), nemocnost byla výrazněji překročena v roce 1996 vlivem nárůstu v jednotlivých okresech. Po 18 hlášených případech v roce 21, 12 v roce 22 a 14 v roce 23, bylo v roce 24 hlášeno 13 onemocnění (3/1 obyvatel, v ČR 3,84/1 obyvatel) - 4 v okrese Česká Lípa (31%), 7 v okrese Liberec (54%) a po 1 případu z okresů Jablonec nad Nisou a Semily. Všechny případy se týkaly neočkovaných osob starších 15 let. Parenterální výkon uveden v anamnéze 5 osob, 1 nemocný byl i.v. narkoman, v 1 případě se jednalo o nosokomiální nákazu Absolutní počty hlášených případů virové hepatitidy B. CL JB LB SM LBC kraj ČR Virová hepatitida B/ na 1 obyvatel LBC kraj 23,3 6 4,8 6,2 6,7 3,4 4,1 2,5 3,2 3 ČR 23,5 5,8 5,4 5,5 6,1 5,8 4,4 4 3,6 3,8

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1.1 Sídelní struktura Liberecký kraj.. Území Libereckého kraje k 31. 12. 2011 představovalo 3 163,4 km 2. Administrativně je kraj rozdělen do 4 okresů (Česká Lípa, Jablonec nad Nisou,

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR

Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v a ČR Ostrava, 2.12.2015 MUDr. Helena Šebáková a kol. 595 138 200 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7, 702 00 Ostrava,

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel Zdravého města CHRUDIM II. část 2014 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Přenosné nemoci v ČR v roce 2002

Přenosné nemoci v ČR v roce 2002 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.7.2003 46 Přenosné nemoci v ČR v roce 2002 V této Aktuální informaci jsou použity údaje Státního zdravotního ústavu

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK, 9.10.2015 Zdravotní ukazatele obyvatel Krajský úřad, 9.1.215 MUDr. Helena Šebáková, RNDr. Jiří Urbanec, Bc. Eva Kolářová 595 138 2 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle

Více

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města JIHLAVA II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován

Více

Výskyt nejběžnějších infekčních onemocnění přenášených potravinami a vodou v České republice v roce 2017 Michaela Špačková, Martin Gašpárek

Výskyt nejběžnějších infekčních onemocnění přenášených potravinami a vodou v České republice v roce 2017 Michaela Špačková, Martin Gašpárek Výskyt nejběžnějších infekčních onemocnění přenášených potravinami a vodou v České republice v roce 217 Michaela Špačková, Martin Gašpárek Oddělení epidemiologie infekčních nemocí, Národní referenční centrum

Více

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů Předmluva ke kapitole: Kapitola se zabývá jak zdravotním stavem seniorů, tak náklady na jejich léčbu. První část kapitoly je zaměřena na hospitalizace osob ve věku 5

Více

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 OBSAH Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12 SITUAČNÍ ANALÝZA UŽÍVÁNÍ DROG V ŠIRŠÍM KONTEXTU 17 SOCIODEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA 18 /1 Demografický vývoj a věková struktura 19 /2 Porodnost a plodnost

Více

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013 4. Zdravotní péče Zdrojem dat uváděných v této kapitole jsou publikace Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Zdravotnické ročenky krajů a ČR a Činnost zdravotnických zařízení ve vybraných

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Karlovarský kraj je druhý nejmenší z krajů ČR a žije v něm nejméně obyvatel. Karlovarský kraj se rozkládá na 3,3 tis. km 2, což představuje 4,2 % území České republiky a je tak druhým

Více

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava, 21.10.2013 MUDr. Helena Šebáková

Více

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní a socioekonomické ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší 8.11.2012, Ostrava MUDr. Helena Šebáková a kol. Mgr.

Více

Přenosné nemoci v ČR v roce 2003

Přenosné nemoci v ČR v roce 2003 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 19.7.2004 45 Přenosné nemoci v ČR v roce 2003 V této Aktuální informaci jsou zpracována data Státního zdravotního ústavu

Více

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov Květen 212 Vypracovali: Mgr. Dana Strnisková, MUDr. Zdeněk Nakládal, Ph.D. Krajská hygienická stanice Olomouckého e se sídlem v Olomouci Předmluva

Více

Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče

Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Aktuální data o zhoubných nádorech v ČR a o výsledcích péče Epidemiologie zhoubných nádorů v ČR I.

Více

Přenosné nemoci v ČR v roce Infectious diseases in the CR in 2004

Přenosné nemoci v ČR v roce Infectious diseases in the CR in 2004 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 10.6.2005 23 Přenosné nemoci v ČR v roce 2004 Infectious diseases in the CR in 2004 Souhrn V této Aktuální informaci

Více

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR

Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Životní styl a jeho vliv na zdravotní stav populace ČR Šárka Daňková dankova@uzis.cz Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR www.uzis.cz Vybrané zdroje informací o životním stylu a zdravotním stavu

Více

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva 196 1965 197 198 199 2 25 21 196 1965 197 198 199 2 25 21 Počet obyvatel (stav k 31.12., v tis.) Počet cizinců (stav k 31.12. v tis.) Podíl z celkového obyvatelstva 1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Více

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 13.12.211, Třinec MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz

Více

Analýzy zdravotního stavu

Analýzy zdravotního stavu Analýzy zdravotního stavu zkušenosti, možnosti, výhled spolupráce MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Státní zdravotní ústav Analýzy zdravotního stavu souhrnný pohled na veřejné zdraví v daném

Více

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 13.12.211, Třinec MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz

Více

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji 2.1.211, Havířov MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr.

Více

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav 4. Zdravotní péče Všechna data pro tuto kapitolu jsou převzata z publikací Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Tyto publikace s daty za rok 2014 mají být zveřejněny až po vydání této analýzy,

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl Počtem obyvatel zaujímá Karlovarský kraj 2,9 % z celkového úhrnu ČR, a je tak nejméně lidnatým krajem. Na konci roku 2013 žilo v kraji

Více

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti

Epidemiologie zhoubných nádorů. regionu v rámci r. Mužík J. Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Institut biostatistiky a analýz Lékařská a Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Evropský sociální fond & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Epidemiologie nádorů rekta (dg. C0) - pozice Pražsk

Více

Příušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií

Příušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií Příušnice v ČR z hlediska sérologických přehledů, kontrol proočkovanosti a epidemií P. Pazdiora XI. Hradecké vakcinologické dny 1.-3.10.2015 Počet Příušnice v ČR a Plzeňském kraji (1980-2015*) 100000 ČR

Více

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

Demografický vývoj, indikátory stárnutí Demografický vývoj, indikátory stárnutí Ing.M.Chudobová, Mgr.V.Mazánková Lékařský dům Praha 19.listopad 2008 Hlavní rysy demografického vývoje (1) Počet obyvatel roste Podle prognózy ČSÚ do roku 2015 poroste,

Více

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší 23.3.2011, Bohumín MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz

Více

Infekce s nejvyšší incidencí v roce 2009

Infekce s nejvyšší incidencí v roce 2009 Epidemiologické aspekty současného trendu výskytu nejen lymeské borreliózy v ČR Daniela Janovská Ústav epidemiologie 3.LF UK Duben 21 5 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Infekce s nejvyšší incidencí v roce 29 45,8

Více

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst Profily zdraví ve městech ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst MUDr. Stanislav Wasserbauer Státní zdravotní ústav Zdravá Vysočina, o.s. PROFILY ZDRAVÍ souhrnný pohled na stav zdraví ve městě a na faktory

Více

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj

Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Liberecký kraj Institut biostatistiky a analýz, Lékařská a přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologie nádorů v ČR Epidemiologická

Více

POZNÁMKY K PŘÍPRAVĚ NA CHŘIPKOVOU SEZÓNU Z POHLEDU OOVZ

POZNÁMKY K PŘÍPRAVĚ NA CHŘIPKOVOU SEZÓNU Z POHLEDU OOVZ POZNÁMKY K PŘÍPRAVĚ NA CHŘIPKOVOU SEZÓNU Z POHLEDU OOVZ MUDr. Jan Mareček KHS JmK se sídlem v Brně s použitím podkladů odboru epidemiologie KHS Jmk ZDRAVOTNÍ DOPADY CHŘIPKOVÉ EPIDEMIE V Jmk 2012 2013 LABORATORNĚ

Více

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

Zdravotní plány měst a jejich indikátory Seminář Jak dostat Zdraví 21 na úroveň místních a regionálních politik Zdravotní plány měst a jejich indikátory 22. dubna 2009 Zdravotní plány měst a jejich indikátory Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Sídelní struktura kraje se vyznačuje mimořádnou hustotou obyvatelstva a jeho koncentrací na území Ostravsko-karvinské aglomerace Moravskoslezský kraj se rozkládá na ploše 5 427 km

Více

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší 23.3.211, Bohumín MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007. Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2007 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 30. 7. 2008 31 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2007 Activity of the branch of diabetology, care

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2006

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2006 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5. 11. 2007 55 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2006 Activity of the branch of diabetology, care

Více

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2017

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2017 Centrum pro rozvoj technologické platformy registrů Národního zdravotnického informačního systému, modernizace vytěžování jejich obsahu a rozšíření jejich informační kapacity. Rozvoj technologické platformy

Více

Demografické charakteristiky krajů České republiky

Demografické charakteristiky krajů České republiky Centrum pro rozvoj technologické platformy registrů Národního zdravotnického informačního systému, modernizace vytěžování jejich obsahu a rozšíření jejich informační kapacity. CZ.3.4.74/././_19/2748 Demografické

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj osoby osoby 1. Demografický vývoj Ve městech žijí čtyři pětiny obyvatelstva kraje. Obyvatelstvo kraje Pokles celkového počtu obyvatel pokračoval i v roce.je výsledkem jak přirozeného úbytku, Územní struktura

Více

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2015

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2015 Centrum pro rozvoj technologické platformy registrů Národního zdravotnického informačního systému, modernizace vytěžování jejich obsahu a rozšíření jejich informační kapacity. Rozvoj technologické platformy

Více

Státní zdravotní ústav Praha

Státní zdravotní ústav Praha Zdravotní stav populace v ČR a EU MUDr. Věra Kernová Státní zdravotní ústav Praha 2009 Definice zdraví Stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody, a ne jen pouhou nepřítomnost nemoci či slabosti (WHO

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Přirozený přírůstek v přepočtu na 1 000 obyvatel je v Praze dlouhodobě nejvyšší mezi kraji ČR (1,9 osoby v roce 2015) V Praze se za rok narodí kolem 14 tis. dětí Ke konci roku 2015

Více

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje Zdravotní stav obyvatel Královéhradeckého kraje Hradec Králové březen 2013 Předmluva Zpráva poskytuje přehled o zdravotním stavu obyvatel Královéhradeckého kraje ve vybraných ukazatelích. Ukazatele porovnává

Více

3. Zemřelí podle příčin smrti

3. Zemřelí podle příčin smrti 3. Zemřelí podle příčin smrti Nejvíce obyvatel ČR umíralo ve zkoumaném období na nemoci oběhové soustavy (téměř jedna polovina) a dále na novotvary (jedna čtvrtina zemřelých). S větším odstupem byly třetí

Více

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS 2. Zdraví Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 6 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS Česká republika Liberecký kraj Novorozenecká úmrtnost ( ) 2,7 2, 1,8

Více

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2016

Základní přehled epidemiologické situace ve výskytu tuberkulózy v České republice v roce 2016 Centrum pro rozvoj technologické platformy registrů Národního zdravotnického informačního systému, modernizace vytěžování jejich obsahu a rozšíření jejich informační kapacity. Rozvoj technologické platformy

Více

Zdravotní stav seniorů

Zdravotní stav seniorů Zdravotní stav seniorů 1. Střední délka zdravého života při narození a ve věku 65 let v ČR a vybraných zemích EU Zdroj: Eurostat Střední délka zdravého života vyjadřuje průměrný počet let, jež má osoba

Více

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky České Budějovice 4 24.05.2004 Podkladem pro zpracování dat v této informaci o činnosti oboru diabetologie

Více

MUDr. STANISLAV WASSERBAUER

MUDr. STANISLAV WASSERBAUER JAK JSME NA TOM SE ZDRAVÍM V KRAJI VYSOČINA MUDr. STANISLAV WASSERBAUER ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V JIHLAVĚ ŘÍJEN 2003 ANALÝZA A VYHODNOCENÍ UKAZATELŮ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL V KRAJI VYSOČINA Obsah

Více

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vzdušné nákazy např. plané neštovice, spalničky, ARI (akutní respirační infekce) a další Akutní respirační infekce (ARI), včetně chřipky,

Více

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Akutní průjmová onemocnění (APO) Akutní průjmová onemocnění patří k nejčastěji epidemiologem šetřeným onemocněním. Potíže začínají

Více

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava,

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava, KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke znečištěnému ovzduší v MSK Ostrava, 5.2.214 MUDr. Helena Šebáková a kol. helena.sebakova@khsova.cz

Více

Na co Češi nejčastěji umírají

Na co Češi nejčastěji umírají Na co Češi nejčastěji umírají Magdaléna Poppová Tisková konference 14. listopadu 2016, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Počet zemřelých dle pohlaví v tis. osob

Více

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst úvodní seminář Vsetín, 1. listopadu 2017 www.zdravamesta.cz/ps2017 Tato akce byla připravena za finanční podpory SFŽP a MŽP. Analýzy zdravotního stavu zkušenosti, možnosti,

Více

Zhoubný novotvar kolorekta

Zhoubný novotvar kolorekta Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 21.1.2005 1 Zhoubný novotvar kolorekta Zhoubný novotvar kolorekta patří mezi nejčastější zhoubné novotvary (ZN). V

Více

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ 1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ Počet obyvatel kraje poklesl Každý šestý obyvatel kraje bydlí v krajském městě Rok 2013 představoval další pokles počtu obyvatel Olomouckého kraje. Na konci roku žilo v kraji celkem

Více

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem ÚSTÍ NAD LABEM, MOSKEVSKÁ 15, P. O. Box 78

KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem ÚSTÍ NAD LABEM, MOSKEVSKÁ 15, P. O. Box 78 KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE Ústeckého kraje se sídlem v Ústí nad Labem 400 01 ÚSTÍ NAD LABEM, MOSKEVSKÁ 15, P. O. Box 78 khsues1131a15 KHSUL 25604/2018 Závěrečná zpráva o výskytu ARI/ILI v Ústeckém kraji

Více

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice KRAJSKÁ HYGIENICKÁ STANICE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE SE SÍDLEM V OSTRAVĚ Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví 19.1.211, Kopřivnice MUDr. Helena Šebáková Bc. Eva Kolářová RNDr. Jiří Urbanec helena.sebakova@khsova.cz

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 8.12.2003 74 Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku Úrazy jsou traumatické příhody s často rozsáhlými

Více

MMO zdravotní ukazatele

MMO zdravotní ukazatele MMO zdravotní ukazatele Vybrané demografické ukazatele a ukazatele zdravotního stavu v letech 5 až 9 (srovnání Ostrava, MSK a ČR) vše zdroj ÚZIS Počet živě narozených na obyvatel 5 6 7 8 9 MS kraj 9,73

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2008

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2008 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 17. 7. 2009 36 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2008 Activity of the branch of diabetology, care

Více

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář Analýza zdravotního stavu - komentář Předkládaný materiál analyzuje a vyhodnocuje nejdůležitější ukazatele a charakteristiky zdravotního stavu obyvatelstva města a okresu a srovnává je s s průměry Zlínského

Více

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013)

DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) DEMOGRAFICKÁ SITUACE V KRAJÍCH ČR (2013) Michaela Němečková Tisková konference, 11. 9. 2014, Praha ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 www.czso.cz Kraje České republiky a jejich počet

Více

Hospitalizovaní v nemocnicích podle pohlaví a průměrného věku (vybrané diagnózy) v roce ,3 51,6 44,3 40,5. X. Nemoci dýchací soustavy

Hospitalizovaní v nemocnicích podle pohlaví a průměrného věku (vybrané diagnózy) v roce ,3 51,6 44,3 40,5. X. Nemoci dýchací soustavy Průměrný věk Zdravotní služby 1. Hospitalizovaní v nemocnicích Vybrané diagnózy, jsou uvedeny v grafu podle průměrného věku pacientů. Kromě novotvarů a nemocí močové a pohlavní je patrné, že ženy jsou

Více

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ V Praze žilo k 31.12.1 1 257 158 obyvatel. V devadesátých letech počet obyvatel Prahy klesal, od roku 1 však setrvale roste, i když v období posledních dvou let nižším tempem. Tato změna

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TŘEBÍČ Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná Jihlava, září 2012 Obsah: 1 Úvod...4

Více

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost 6 Úmrtnost Počet zemřelých se meziročně zvýšil o 5,5 tisíce na 111,2 tisíce. Naděje dožití při narození mužů po více než dekádě nepřetržitého růstu pouze stagnovala na hodnotě 75,8 let a naděje dožití

Více

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava, Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava, 5.11.2015 MUDr. Helena Šebáková a kol. 595 138 200 Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě Na Bělidle 7,

Více

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, 6 Úmrtnost V roce 213 zemřelo 19,2 tisíce osob, což bylo o jeden tisíc více než v předchozím roce. Oproti předchozímu roku se snížil počet zemřelých kojenců o 2 na 265 a zároveň se snížila i kojenecká

Více

Autoři: MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ing. Giljan Dobrevová MUDr. Věra Tučková

Autoři: MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ing. Giljan Dobrevová MUDr. Věra Tučková Autoři: MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D. Ing. Giljan Dobrevová MUDr. Věra Tučková Adresa: Krajská hygienická stanice Libereckého kraje se sídlem v Liberci Husova 64 460 01 Liberec 1 Telefon: (+420) 485 253

Více

Zpracovaly pracovnice KHS Stč. kraje: MUDr. Markéta Korcinová, vedoucí protiepidemického odboru Kateřina Jedličková, referentka protiepidemického

Zpracovaly pracovnice KHS Stč. kraje: MUDr. Markéta Korcinová, vedoucí protiepidemického odboru Kateřina Jedličková, referentka protiepidemického Zpracovaly pracovnice KHS Stč. kraje: MUDr. Markéta Korcinová, vedoucí protiepidemického odboru Kateřina Jedličková, referentka protiepidemického odboru Datum zpracování: 30/04/2011 VÝROČNÍ ZPRÁVA O EPIDEMIOLOGICKÉ

Více

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2011

Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2011 Oficiální výsledky Národního programu mamografického screeningu v roce 2011 Jan Daneš, Helena Bartoňková, Miroslava Skovajsová Analýza dat: Ondřej Májek, Daniel Klimeš, Ladislav Dušek Úvod V České republice

Více

Úrazy v roce 2002 z hlediska věku postižených

Úrazy v roce 2002 z hlediska věku postižených Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 5.12.2003 73 Úrazy v roce 2002 z hlediska věku postižených Dlouhodobé sledování ovosti prokazuje zřejmou skutečnost,

Více

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice 2 Obyvatelstvo Cílem této kapitoly je zhodnotit jednak současný a dále i budoucí demografický vývoj ve městě. Populační vývoj a zejména vývoj věkové struktury populace má zásadní vliv na poptávku po vzdělávacích,

Více

Ing. Giljan Dobrevová, PhDr. Alena Riegerová MUDr. Věra Tučková

Ing. Giljan Dobrevová, PhDr. Alena Riegerová MUDr. Věra Tučková Autoři: Ing. Giljan Dobrevová, PhDr. Alena Riegerová MUDr. Věra Tučková Adresy: Krajský úřad Libereckého kraje U jezu 642/2a, 461 80 Liberec 2 Tel: (+420) 485 226 111 Fax: (+420) 485 226 444 E-mail: info@kraj-lbc.cz

Více

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Zdravotní stav obyvatel ČR Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové Metody hodnocení zdravotního stavu 1 Proč hodnotíme zdravotní stav?: Základ pro praktická opatření, prevenci a výchovu obyvatel Prevence

Více

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití

Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich využití Institut biostatistiky a analýz Lékařská a Přírodovědecká fakulta Masarykova univerzita, Brno Současné trendy v epidemiologii nádorů se zaměřením na Mužík J. Epidemiologická onkologická data v ČR a jejich

Více

Vývoj pracovní neschopnosti

Vývoj pracovní neschopnosti VÝVOJ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI A STRUKTURY PRÁCE NESCHOPNÝCH Statistické podklady pro sledování pracovní neschopnosti Statistika pracovní neschopnosti využívá 3 základní zdroje: Český statistický úřad (ČSÚ),

Více

4. Pracující (zaměstnaní) senioři

4. Pracující (zaměstnaní) senioři Senioři v letech 2 a 215 4. Pracující (zaměstnaní) senioři Jako zaměstnaní se označují všichni pracující - např. zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), členové produkčních družstev apod.

Více

6. Úmrtnost. 6.1 Zemřelí podle počtu, pohlaví, kalendářních dnů, standardizovaná míra úmrtnosti

6. Úmrtnost. 6.1 Zemřelí podle počtu, pohlaví, kalendářních dnů, standardizovaná míra úmrtnosti 196 1965 197 1975 198 1985 199 1995 2 25 21 1961 1971 1976 1986 21 26 Počet zemřelých osob Podíl zemřelých mužů na zemřelých (v %) Standardizovaná úmrtnost (na 1 tis. obyv.) 6. Úmrtnost 6.1 Zemřelí podle

Více

Výroční zpráva. Zdravotní následky u uživatelů drog v hl. m. Praze v roce 2015

Výroční zpráva. Zdravotní následky u uživatelů drog v hl. m. Praze v roce 2015 Výroční zpráva Zdravotní následky u uživatelů drog v hl. m. Praze v roce 2015 Výroční zpráva Zdravotní následky u uživatelů drog v hl. m. Praze v roce 2015 Anna Füleová, Jana Zónová, Danuše Antošová Praha,

Více

Zpracovala pracovnice KHS Středočeského kraje: Bc. Kateřina Jedličková, referentka protiepidemického odboru

Zpracovala pracovnice KHS Středočeského kraje: Bc. Kateřina Jedličková, referentka protiepidemického odboru Zpracovala pracovnice KHS Středočeského kraje: Bc. Kateřina Jedličková, referentka protiepidemického odboru Datum zpracování: 31.5.2013 VÝROČNÍ ZPRÁVA O EPIDEMIOLOGICKÉ SITUACI VE VÝSKYTU TUBERKULÓZY A

Více

1. Demografický vývoj

1. Demografický vývoj 1. Demografický vývoj Trvale vysoký podíl městského obyvatelstva Počet obyvatel se meziročně prakticky nezměnil, kladný přirozený přírůstek Ústecký kraj se již od roku 1998 skládá z 354 obcí, z toho téměř

Více

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje

Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Informace ze zdravotnictví Jihomoravského kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Brno 7 27.5.2002 Činnost oboru psychiatrie v Jihomoravském kraji v roce 2001 Podkladem pro zpracování

Více

Činnost oboru psychiatrie

Činnost oboru psychiatrie Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 22.4.2003 21 Činnost oboru psychiatrie Podkladem pro zpracování dat o činnosti oboru psychiatrie je výkaz A(MZ)1-01.

Více

Rozbor epidemiologické situace v Armádě České republiky v letech 2010 a Libor Píša Ústřední vojenský zdravotní ústav Praha

Rozbor epidemiologické situace v Armádě České republiky v letech 2010 a Libor Píša Ústřední vojenský zdravotní ústav Praha Rozbor epidemiologické situace v Armádě České republiky v letech 2010 a 2011 Libor Píša Ústřední vojenský zdravotní ústav Praha Monitor angín, akutních respiračních infekcí a akutních průjmových onemocnění

Více

Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby

Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby INSTITUT BIOSTATISTIKY A ANALÝZ Lékařská fakulta & Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita, Brno Karcinom prostaty v ČR: zátěž, počty pacientů, výsledky léčby http://www.uroweb.cz Nová data: celková

Více

VY_32_INOVACE_07_B_19.notebook. July 08, 2013

VY_32_INOVACE_07_B_19.notebook. July 08, 2013 1 Škola Autor Název Téma SOŠ a SOU Milevsko Mgr. Jaroslava Neumannová VY_32_INOVACE_07_B_19_ZDR Alimentární nákazy Datum tvorby 12.4.2013 Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0557III/2 Inovace a zkvalitněnívýuky

Více

Regionální odbor východních Čech

Regionální odbor východních Čech ZDRAVOTNICTVÍ PARDUBICKÉHO KRAJE 2000 Pardubice Ústí nad Orlicí Zpracoval regionální odbor východních Čech Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR Hradecká 1172, 500 03 Hradec Králové ÚZIS ČR,

Více

Kolik paliativní péče je v JMK zapotřebí?

Kolik paliativní péče je v JMK zapotřebí? Kolik paliativní péče je v JMK zapotřebí? Jan Švancara (ÚZIS) Jan.Svancara@uzis.cz Kvantifikace potřeby paliativní péče (příklad) Stárnutí populace Poměr ekonomicky aktivních ku seniorům (PSR) se v České

Více

Autoři: Ing. Giljan Pavlovová, MUDr. Vladimír Valenta, odbor veřejného zdravotnictví KHS LK. Adresa: UZIS Liberec Adresa: Krajská hygienická stanice

Autoři: Ing. Giljan Pavlovová, MUDr. Vladimír Valenta, odbor veřejného zdravotnictví KHS LK. Adresa: UZIS Liberec Adresa: Krajská hygienická stanice Autoři: Ing. Giljan Pavlovová, MUDr. Vladimír Valenta, odbor veřejného zdravotnictví KHS LK Adresa: UZIS Liberec Adresa: Krajská hygienická stanice Ing. Giljan Pavlovová Libereckého kraje se sídlem vedoucí

Více

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2010

Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce Activity of the branch of diabetology, care for diabetics in 2010 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 20. 6. 2011 26 Činnost oboru diabetologie, péče o diabetiky v roce 2010 Activity of the branch of diabetology, care

Více

Výskyt tuberkulózy v České republice v roce Incidence of tuberculosis in the Czech Republic in 2011

Výskyt tuberkulózy v České republice v roce Incidence of tuberculosis in the Czech Republic in 2011 Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 21. 8. 2012 35 Souhrn Výskyt tuberkulózy v České republice v roce 2011 Incidence of tuberculosis in the Czech Republic

Více

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina

Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Informace ze zdravotnictví kraje Vysočina Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Jihlava 9 15.7.2004 Diabetologie - činnost v kraji Vysočina v roce 2003 Podkladem pro zpracování dat

Více

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města ŘÍČANY MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská Národní síť podpory zdraví, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Praha, říjen

Více

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje

Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Informace ze zdravotnictví Libereckého kraje Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Hradec Králové 3 10. 8. 2013 Souhrn Diabetology - Activity in Branch in the Liberec Region in 2012

Více