ZAJÍMAVÝ PRAŽSKÝ GRoŠ SE JMÉNEM VÁCLAVA IV.

Transkript

1 FOLA NUMSMATCA 28/1 Supplementum aa Acta Musel' Moraviae Scient'aé sociales XCX 2014/Stua''e ZAJÍMAVÝ PRAŽSKÝ GRoŠ SE JMÉNEM VÁCLAVA V JAN CHLÁŘ, MARTN ZMRZLÝ2, LUKÁŠ RCHTERA3, JAN MACKO4 Prezentovaný groš (Obr l) byl Zakoupen na zahraničním internetovém aukčním Serve- ru Od prodejce Sídlícího V Mnichově V Německu Na cílený dotaz, zda jsou známé bližší informace o původu mince, Sdělil, Že groš pochází Z rozprodávané Sbírky Obr 1 Pražský grosˇ S titulem Václava V, l'c var XV 19,5 rub typ XVĹÖ, ražen pravděpodobně po dubnu roku 1421, m = 2,812 g, dmin = 26,62 mm, a'max = 26, 93 mm, phyd, = 8,9879 g-cmí postř'břený měděný stř'žek, Otočen' avers vs revers T i(180 ), Soukromá Sbírka Zachovalost mince není ideální, nicméně Většina zásadních ikonografických prvků je zřetelná AVerS je Vyražen excentricky, patrný je celý Vnitřní opisový kruh, Ve kterém lze jasně identifikovat jméno WENCEZLAVS Z druhého Slova TERCVS jsou kompletně Vyraženy pouze poslední litery V a S, ostatní jsou Z Velké části nedoraženy či Spíše postiženy Výdutěmi Na počátku Vnitřního opisu je typický křížek, rozdělovací znaménko mezi Slovy jména panovníka je Vlivem horší zachovalosti této části mince neidentifikovatelné Z Vnějšího opisu je patrná pouze jeho první polovina zakončená čtyřlistým květem S negativní StředoVou tečkou, Vyskytujicím Se u grošů typů X-XV HánoVy typologie7 Koruna má typický tvar nejmladších Variant Standardní řady dle Hány,8 zásadním znakem pro l MUDr Jan CHLÁŘ; ARK l LF UK a TN Praha; jacihlar@gmailcom ng Martin ZMRZLÝ, PhD; Centrum Materiálového Výzkumu VUT V Brně, zmrzly@seznamcz RND' Lukáš RCHTERA, PhD; Česká numismatická Společnost (pobočka Pražské groše); oliver@centrumcz MUDr Ján MACKO, Neurologie Nem Chomutov os, KZ as, janmacko@seznamcz HÁNA, Jiří: Pražské groše Václava V Z [et Plzeň, 2003, S HÁNA, Jiří: Pražské grosˇe HÁNA, J: Pražské groše, S HÁNA, Jiří: Pražská grøše, S 53 99

2 bližší určení jsou Vzhůru zahnuté postranní lístky trojlístků V mezerách mezi Středovou a postranními liliemi koruny - tento tvar je typický pro koruny typu Hána XV,9 dalším důležitým znakem je Zašpičatělý list středové lilie S perlou Zasahující do perlovce Podle těchto charakteristik můžeme líc Ztotožnit S variantou XV b Rubni Strana je výrazně horší zachovalosti, je postižena otěrem, případně mohla být ražena již opotřebeným razidlem Obraz na reversu je opět mírně excentrický, vyražena je celá postava dvouocasého lva, ale detaily jsou patrné jen místy (opět převážně vlivem hlubokého reliéfu na druhé Straně mince) Lev je robustní, má velkou hlavu S otevřenou tlamou se Zuby a S výrazným uchem, tlapy jsou mohutné S velkými drápy zasahujícími do perlovce, měsíčky hřívy jsou výrazně zakulacené, zakončení ocasu lva je široké Popisované znaky lva, především tvar jeho hlavy, odpovídají lvu atypické řady - typ Hána XV10 Přítomny jsou i další prvky, které umožňují revers ztotožnit S XV typem atypické řady Jsou jimi rubní rozdělovací znaménko ve tvaru velkého křížku S negativním Středem a rubní S, popisované Hanou jako překlopené Sll V patrných částech opisů líce i rubu nepozorujeme žádnou koruptelu Z ikonografického hlediska Se na této minci Setkáváme S velice zvláštní a zřejmě dosud ne- zaznamenanou kombinací lícního razidla typické řady - konkrétně razidla typu Hána XV b a rubního razidla atypické řady - typu Hána XV Neméně zajímavé jsou výsledky nedestruktivních analýz, které jsme mohli u této mince provést Základní metrologická data: rozměry 26,9 26,6 mm a hmotnost 2,812 g se ne- odchylují od parametrů grošů typu Hána XV12 a jsou obdobné v případě rozměrů a mírně vyšší u hmotnosti oproti hodnotám udávaným Hánou pro groše atypické řady13 Překvapivými jsou však výsledky analýz provedených v rámci Stanovení složení mincovního kovu Hydrostatickou metodou změřená hustota střížku je 8,9879 g-cm-3,14 což odpovídá obsahu stříbra pouhých 6,9 % za předpokladu binární slitiny Ag-Cu15 V případě, že S ohledem na výsledky EDS analýzy uvážíme ještě korekci na obsah 2 % Pb, zjištěná hustota by odpovídala obsahu 5,7 % Ag16 EDS analýzou17 byl na povrchu mince Zjištěn obsah Ag pohybu- jící Se mezi % a Pb 1-2 % Zbytek povrchu a jádro mince jsou tvořeny mědi Tyto 9 HÁNA, J: Pražské groše, S HÁNA, J: Pražské groše, S 45 26,4 27,5 mm a 2,356-2,960 g dle HÁNA, J: Pražské groše, S 90-92, S ,7 27,1 mm a 1,828-2,638 pro typ XV dle HÁNA, J: Pražské groše, s 90-92, S 144 Pro Stanovení hustoty hydrostatickou metodou byl jako referenční materiál použit Standard z binární slitiny mědi a stříbra o ryzosti 925/ 1000 a hmotnosti 22 g (Safina as, šarže KJ114/VMT00300) a referenční kapalinou byl tetrachlormethan (pa) Hydrostatické měření bylo prováděno na ověřeném Zařízení Vlastní konstrukce, Váženo bylo na analytických vahách A&D HR-120 (maximální Zatížení 120 g, minimální zatížení 10 mg, přesnost 1 mg, citlivost 0,1 mg) Měření bylo provedeno 3 a výsledná hodnota je aritmetickým průměrem z naměřených hodnot KRAUT, J C - STERN, W B: The Density of Gold-Silver-Copper Alloys and its Calculation from the Chemical Composition Gold Bulletin 33, 2000; CHLÁŘ, Jan - RCHTERA, Lukáš: Pražské groše Jana Lucemburského s rubním rozdělovacím znaménkem pětilistou růžicí n: Středověké mincovnictví a peněžní oběh v Čechách, na Moravě a v okolních Zemích Ostrava 2010, s Přepočet na 2 % obsah Pb byl proveden S využitím zpřesněného výpočtu obsahu Ag (viz 15) na základě postupu publikovaného v: VORLOVÁ, Dagmar HrOmaa'ný nález pražských grošů Z Hradce Králové l vyd Hradec Králové: Muzeum Východních Čech v Hradci Králové, p SBN X Měření byla provedena na přístroji FEG SEM Jeol 7600F + Oxford Xmax 20 Analýza byla prováděna při urychlovacím napětí 30 kv a při pracovní vzdálenosti 15 mm Mrtvý čas detektoru byl udržován pod 20 %, čas efektivní akvizice činil 550 S (průměrná rychlost načítání = 5000 cps, Statistika nejvyššího píku (Ag nebo Cu) až pulsů, přibližný proud Svazku = 5 na) Kalibrace proudu svazku byla provedena na 99,99 % Standardu kobaltu při rozlišení FWHM KOKCO) = 136 ev Naměřená data byla vyhodnocena pomocí softwaru Oxford NCA Jednotlivé vzorky byly podrobeny třem nezávislým měřením jak na aversu, tak na reversu Obsah majoritních i minoritních prvků (Stříbro, měď, olovo) byl vyhodnocen s přesností na 0,1 %, Stopový výskyt prvků byl hodnocen pouze kvalitativně S mezí detekce 0,2 % 10 HÁNA, J: Pražská grøše, S

3 Výsledky, navíc V kombinaci S pozorováním povrchu mince optickým mikroskopem (Obr 2 a 3), kde již při nevelkém Zvětšení jsou zjevné Zbytky stříbřitého pokovení na načervenalém jádru mince, svědčí o tom, Že Střížek Se Skládá Z postříbřeného měděného jádra Zdánlivě odlišné výsledky hydrostatické metody a EDS analýzy tedy nejsou ve vzájemném rozporu, ale naopak obě dvě potvrzují fakt, Že se jedná o postříbřenou minci Použitou metodou pokovení by vzhledem k pouze povrchové přítomnosti olova a absolutní nepřítomnosti rtuti mohlo být žárové postříbření Obr 2 a 3 Detailní Zábeˇry povrchu mince S patrnými Zbytky postrˇ'břen' na meˇa'eˇnérn Strˇ'žku Zábeˇry byly Z'Skány pomocí Stereornikroskopu MST 127 (použity Objektivy 1 a 3) v kombinaci S digitalizacˇn'm USB nástavcem Digital Eyepiece (ZMPx, Senzor 1/3") Tyto výsledky jsou výrazně odlišné od zjištění Hany U typu XV Hána udává průměrnou ryzost 0,569,18 respektive hydrostatickou metodou stanovenou ryzost 0,45019 U jediného testovaného exempláře groše typu XV uvádí Hána ryzost 0,322 zjištěnou metodou poten- ciometrické titrace20 Problematice nelehké interpretace jakostních zkoušek se věnoval částečně již J Hána2l a v poslední době opakovaně rovněž autoři tohoto sdělení22 přes obtížné srovnávání analýz prováděných různými metodami můžeme konstatovat, že hod- noty naměřené u našeho groše jsou naprosto odlišné Tento fakt je vzhledem k předpokládanému jinému výrobnímu procesu, lišícímu Se od běžné mincovní produkce, logický To, že prezentovaná mince byla Skutečně vyrobena zcela jiným technologickým postupem, Se nám podařilo prokázat díky kombinaci uvedených nedestruktivních analýz a pozorování Struktury povrchu mince elektronovou rastrovací mikroskopií (SEM) HÁNA, J: Pražské groše, S 104; s Hánou udávanou hodnotou dobře koreluje i ryzost 0,545 pro typ XV udávaná L Sadílkem: SADÍLEK, Ludvík: Pražský groš Se jménem Václava V Z roku 1434, Numismatický časopis 3, , s a Stejně tak ryzost 0,540 uvedená Pánkem u groše tohoto typu: PÁNEK, vo: Posledni varianta pražských grošů Václava V, Sběratelské zprávy Hradec Králové 63, 1990, S HÁNA, J: Pražské groše, s HÁNA, J: Pražské groše, s HÁNA, J: Pražské groše, kapitola Metrologie, S viz např: RCHTERA, Lukáš - CHLÁŘ, Jan - zmrzlý, Martin - SMĚLÝ, Tømáš Døkiad 0 nezradz'čnz' technologii pokovení dobových falz parvů Václava Konference Peníze v proměnách času X Valtice, Czech Republic, 30th September - 3rd October 2013 n Peníze v proměnách času X - Nové výsledky numismatic- kých výzkumů Sborník abstraktů konference, 44 p Edited by Štefan, Jan T lst ed Ostrava: MARQ, Jan Šte- fan, 2013 p SBN: ; RCHTERA, Lukáš - ZMRZLÝ, Martin - MACKO, Jan Neni všechnofalzum, co se netřpyt' Sběratelské zprávy HK, č , 2013, s SSN ; RCHTERA, Lukáš - ZMRZLÝ, Martin dentifikace Způsobů pokovení mincovn'ch falz a možnosti jejich citlivého ošetření Seminář Ochrana mincí a medailí v muzejních Sbírkách Brno: Technické muzeum, Czech Republic, 30th May 2013; CHLÁŘ, Jan - RCHTERA, Lukáš - ZMRZLÝ, Martin - JEŘÁBEK, Tomáš: Dobové padělky pražských grosˇů Václava, Folia Numismatica, 27/ 1, 2013, v tisku 101

4 Při pozorování povrchu mince rastrovacím elektronovým mikroskopem jsou zřetelne' Oblasti S různou charakteristikou povrchu Oblasti S krupicovitou Strukturou (Obr 4) vykazují průměrný obsah olova cca 2 %, přičemž V Samotných časticích je obsah olova nízký až nulový V oblastech S hladkým povrchem obsah olova dosahuje až 4 % (Obr 5) Obr 4 SEM Snímek krupicové Oblasti Kapkovite' útvary jsou tvořeny téměř čistým Stříbrem, v prostorech mezi nimijsou oblasti bohate' na olovo lojm SEM 1/30/2013ĎP WD 15 0mm Obr 5 SEM Snímek jedne' Z hladkých oblastí na povrchu mince Tmavé plochy jsou tvořeny mědí, světle' plochy jsou tvořeny stříbrem obsahujícím 4 % olova Jedna' se o část pokovení, ktera' ulpěla v povrchových sˇtěrbinách a defektech meˇa'eˇne'ho střížku a při tání (popsaném v textu) díky tomuto kotvícímu profilu neodtekla 300kv LE ~ ' W541 om /3o/2013 SEM WD 15 Onnn Určitá vysvětlení přítomnosti těchto různorodých struktur na povrchu mince lze navrhnout na Zakladě binárních fazových diagramů Diagram Cu-Pb vykazuje nemísi- telnost obou kovů dokonce iv kapalném stavu23 S ohledem na skutečnost, že zde se jedna o postříbřené falzum, můžeme rovnováhy Cu-Pb prakticky zanedbat a Soustředit se na diagram Ag-Pb (Obr 6) 23 The National nstitute of Standards and Technology (NST), Materials Science and Engineering Division [on-line] Gaithersburg [vid Dostupné Z: Solder/ cupbhtml 102

5 Diagram neobsahuje žádnou pozorovatelnou Oblast tuhého roztoku stříbra V olovu, při 97,5 % Pb je Však patrné eutektikum (304 C), které tvoří minimum teploty tání V diagramu Důležitým jevem je poměrně prudký pokles čáry likvidu, daný Velkým rozdílem teplot tání obou kovů (960 C resp 327 C) Důsledkem je významný vliv již malých příměsí olova na Snížení bodu tání Slitiny S ohledem na znalosti o obou kovech v období vzniku mince je možno soudit, že její autor tento jev velmi dobře znal a olovo mohl se stříbrem mísit záměrně Dalším důležitým jevem Zachyceným v diagramu je existence tuhého roztoku olova ve Stříbru s maximem rozpustnosti 5,2 % při 600 C, tedy vysoko nad eutektikálou Tento jev je poměrně neobvyklý, maxima rozpustnosti bývá dosahováno právě při eutektické teplotě a segregace kovu z tuhého roztoku tak většinou (např systém Ag-Cu) probíhá v tuhém Stavu a za poměrně nízkých teplot, což přispívá k tvorbě nerovnovážných struktur (zejména přesycených roztoků) Při takto umístěném maximu rozpustnosti může dojít u některých slitin k paradoxnímu jevu, kdy po zatuhnutí (např povlaku) se při jeho dalším chlazení pod určitou teplotou opět ve struktuře objeví kapalný kov zároveň S krystaly kovu - v tomto případě tavenina s krystaly stříbra obsahujícími určitý podíl olova ' ' : g B 2 O" Ag(Pb) 800 tavenna, Pb tavenina ' 5 š 5' Q '' Ag(Pb) + tavenina v ' tuha smes Ag + Pb i o/o Ag Pb [hm 0/o] o/o Pb Obr 6 Fázový diagram Soustavy Ag-Pb Vlevo je dobře patrná Oblast tuhého roztoku olova ve Stříbře označená Ag(Pb) Stříbro v olovu tuhý roztok nevytváří Vdolní částí diagramu je oblast tuhých smeˇsí čistých kovů, kde Strukturu tvoří v různém poměru krystaly čistého olova a krystaly čistého stříbra Přerušovaná čára vlevo znázorňuje průběh fázového Složení při chlazení Slitiny přibližně 95 % Ag + 5 % Pb (blíže komentováno v textu) Na minci pozorované struktury potom mohou vznikat následujícím způsobem: autor falza pravděpodobně používal určité slitiny stříbra s olovem, která vyhovovala jeho po- třebám ohledně bodu tání i vzhledu výsledného povlaku V závislosti na skutečném obsahu olova se složení Slitiny i její bod tání docela klidně mohly pohybovat i uprostřed fázového diagramu, nebo i na jeho pravém okraji - falzátor mohl dobře vědět, že i když 90 % jeho pokovovací Slitiny bude tvořit olovo, při chladnutí bude stačit dostatečně zavčas např oklepáním odstranit z mince taveninu a na povrchu vždy zůstane povlak okem (ani jinými dobovými prostředky) nerozeznatelný od čistého stříbra Při dnešních znalostech můžeme říci, že při zmíněném obsahu 90 % Pb by optimální teplota pro tavení činila cca 103

6 C a uvedené Odstranění taveniny muselo být provedeno mezi C Na povrchu tak zůstala krupice tuhého roztoku olova ve Stříbře Prostor mezi částicemi byl původně vyplněn taveninou, která Však byla odstraněna Z částic tuhého roztoku potom, V Závislosti na rychlosti chlazení, mohlo Segregovat olovo na povrch krystalů, což odpovídá pozorování, kdy samotné částice obsahují olova minimum, v prostorech mezi nimi je však jeho obsah poměrně vysoký Druhou možností je, Že falzátor neměl o přítomnosti olova ani ponětí V případě, Že pokovovací slitina obsahovala 5 % olova, nebylo Snížení teploty tání příliš výrazné V takovém případě chladnutí povlaku probíhalo podél přerušované čáry znázorněné vlevo na Obr 6 KleSá-li teplota podél této přímky, začne při cca 930 C homogenní tavenina tuhnout - začínají v ní růst krystaly tuhého roztoku Ag(Pb) Jak se křivka Ag(Pb) přibližuje k přerušované čáře, krystalů přibývá, až při 700 C tvoří krystaly celý objem povlaku a povlak tedy ztuhne - přerušovaná čára je uvnitř oblasti diagramu označené Ag(Pb) Mince chladné a až do teploty 500 C se neděje nic zvláštního Při této teplotě Se však obě linie protnou ještě jednou, přerušovaná čára se ocitne v oblasti diagramu Ag(Pb) + tavenina a, ač je to paradoxní, povlak při dalším poklesu teploty bude tát Taveniny bude přibývat, ta navíc obsahuje víc než 90 % Pb Je možné, že bude tuhý povrch Smáčet jen velmi málo a v podobě kulovitých kapek odteče z povrchu mince Její případné zbytky zachycené v pórech a štěrbinách definitivně ztuhnou až při eutektické teplotě 304 C Která z navržených variant byla skutečnou příčinou Současného Stavu povrchu mince, nelze z určitostí rozhodnout V žádném případě nevylučujeme ani jiný průběh děje Na základě Spektrálni analýzy a dostupných fyzikálně-chemických informací o Slitinách stříbra s olovem navrhujeme jako možné a velmi pravděpodobné vysvětlení dvě modelové varianty Co však můžeme objasnit naprosto jednoznačně, je pořadí procesů při výrobě falza S ohledem na pozorované povrchové struktury je zcela jisté, že byla nejprve provedena ražba mincovního obrazu na měděném střížku a teprve potom bylo na jeho povrch naneseno Stříbro U atypické řady grošů Se jménem Václava V dosud byly popisovány groše Stříbrné s nízkou ryzostí nebo groše pouze měděné24 Se zmínkou o postříbřeném groši S měděným jádrem se v Souvislosti S atypickou řadou v literatuře nesetkáváme Na prezentovaném groši tedy zjišťujeme neobvyklosti jak ikonografické, tak i materiálové Obdobné Složení Střížku mívají dobová falza (případně dobové napodobeniny), ale celková fabrika mince a k ražbě použitá razidla nesvědčí pro její vznik v nějaké pokoutní falzátorské dílně Další zvláštnos- tí je použitá kombinace razidel Lícní raznice pochází z grošů nejmladšího typu Standardní řady - typu XV, Varianty b Ražba těchto grošů je předpokládána v oficiální kutnohorské mincovně, na dobu jejich vzniku však zcela jednotný názor není Dle Hány byly raženy mezi lety Veselý předpokládá, že jím popsané groše variant 4 až 7 (Hánově typu XV odpovídají Veselého varianty 6 a 7) mohly být raženy až po roce Klečka opět řadí ražbu groše 6 dle Veselého před rok Naproti tomu Sadílek uvažuje o ražbě grošů typu Hána XV - variant c-f S nedotaženou korunou (tedy korunou odlišnou od našeho groše, který ji má dotaženou - odpovídající variantě b) až k roku Rubní raznice však odpovídá atypickému groši typu Hána XV Za místo vzniku těchto atypických grošů bývá považována Praha, kde dle písemných pramenů byly pravděpodobně mezi lety Pražskou obcí zřízeny dvě mincovní dílny29 Kutno- 24 HÁNA, J: Pražské groše, kapitola K Otázce ražby pražských grošů po srnrľ' Václava V, S 32-35; VESELÝ, Stanislav: K Otázce ražby grošů Václava V po roce 1419, Numismatické listy 1966, S HÁNA, J: Pražské groše, S VESELÝ, S: K OláZce ražby 27 KLEČKA, Jindřich: Dva málo Známé pražské groše Václava V a jejich vztah k tluslým grošůrn, Sběratelské zprávy Hradec Králové 54, S SADÍLEK, L: Pražský groš 29 HÁNA, J: Pražské groše, S

7 horská mincovna byla až do dubna roku 1421 V držení Zikmunda Lucemburského Jen stěží můžeme předpokládat, Že by se před tímto datem dostaly raznice Z oficiální kutnohorské mincovny do rukou stoupenců podobojí a stejně tak nástroje Z pražských mincoven do rukou kutnohorských pregéřů Avšak snad po tomto datu se mohly raznice Z pražské i kutnohorské mincovny Setkat a být tak použity k ražbě prezentovaného groše Zda k tomu došlo V Kutné Hoře, tehdy již ovládané husitskou Stranou, nebo V některé Z pražských mincoven, či někde jinde,3o nedokážeme určit Stejně tak nelze Zcela Spolehlivě odpovědět na otázku, Z jakého důvodu byl měděný Střížek mince postříbřený, když V této době se můžeme setkat i S groši pouze měděnými Z provedených analýz Vyplývá, že mince byla Vytvořena ražbou na měděný Střížek, který byl až po Vyražení mincovního obrazu po- stříbřen V současnosti je mince na povrchu pokryta nesouvislou Vrstvou stříbra, jehož celkový obsah činí asi 5 % Je otázkou, do jaké míry se V daném období jednalo o stan- dardní proces Výroby, a Vzácně ZaZnamenané měděné groše jsou potom exempláře s nedo- chovaným pokovením Případně by se mohlo jednat o Snahu Zakrýt v té době již běžný měděný Vzhled omezené ražených grošů a Záměrem pak bylo Vydávat tuto minci Za ražbu Starší a tudíž kvalitnější Více by snad napovědělo provedení materiálových analýz u Většího počtu grošů atypické řady EN NTERESSANTER PRAGER GROSCHEN MT DEM NAMEN WENZELS V ZUSAMMENFASSUNG Die Autoren prăsentieren den Prager Groschen mit dem Namen Wenzels V, der Sich jedoch ikonographisch sowie metrologisch Von geläufigen Prägungen dieses Herrschers Stark unterscheidet Von der ikonographischen Seite her findet man auf der Münze eine ungewöhnliche und bisher nicht beschriebene Kombination des Averses, der mit dem Prägestock des jüngsten XV Typs der Standardreihe geprägt ist, und des Reverses, der das Bild des XV Typs der atypischen Groschenreihe Wenzels V trägt Die gleichzeitige Anwendung Von Prägestöcken der Standard- und der atypischen Reihe ist auch deshalb ungewöhnlich, weil Groschen der Standardreihe in der offiziellen Münze in Kuttenberg geprägt wurden, während jene der atypischen Reihe in Prag in den Jahren entstanden, also in einer Zeit, wenn die Stadt durch die Hussiten beherrscht wurde Die metrologische Analyse, die mittels einer Kombination Von mehreren zerstörungsfreien Methoden und Beobachtungen der Münzenoberflăche mit dem Elektronenrastermikroskop durchgeführt wurde, beweist, dass die Münze mittels der Prägung des Münzbilds auf den Kupferschrötling hergestellt worden war, der anschlieíăend mit Metall überzogen wurde Als Metallisierungsmethode wurde höchstwahrscheinlich Versilberung im Feuer verwendet, bei welcher der SchrÖtling mit dem bereits geprägten Bild in die zerschmolzene Silber-Blei-Legierung getaucht wurde Die angeführte Zusammensetzung und das Produktionsverfahren der Münze entsprechen nicht den Groschen der Standardreihe und unterscheiden sich auch Von dem, was bisher bei Groschen der atypischen Reihe beschrieben Wurde 30 Hána uvažuje o ražbě mincí V této době i V Táboře, kde je archeologickým průzkumem prokázána středově- ká mincovní dílna - HÁNA, J: Pražské groše, S