ROTACE HORNÍ ČÁSTI TĚLA A JEJÍ VLIV NA GOLFOVÝ ŠVIH U ELITNÍCH HRÁČŮ RŮZNÝCH VĚKOVÝCH KATEGORIÍ*

Transkript

1 Česká kinantropologie 2013, vol. 17, no. 4, p ROTACE HORNÍ ČÁSTI TĚLA A JEJÍ VLIV NA GOLFOVÝ ŠVIH U ELITNÍCH HRÁČŮ RŮZNÝCH VĚKOVÝCH KATEGORIÍ* UPPER BODY ROTATION AND ITS INFLUENCE ON THE GOLF SWING IN ELITE GOLF PLAYERS OF DIFFERENT AGE GROUPS TOMÁŠ GRYC, FRANTIŠEK ZAHÁLKA, TOMÁŠ MALÝ, PAVEL HRÁSKÝ Laboratoř sportovní motoriky Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze SOUHRN V průběhu plného golfového švihu je snahou většiny hráčů dosažení co nejvyšší rychlosti hlavy hole v okamžiku kontaktu s míčkem pro dosažení co nejdelší délky letu míčku. Cílem studie bylo zjistit vztah mezi X-Faktorem (rozdíl v osové rotaci pánve a horní části těla) ve vybraných fázích golfového švihu a rychlostí hlavy hole v okamžiku kontaktu s míčkem u profesionálních hráčů a u elitních hráčů dorostenecké kategorie. Pro snímání polohy jednotlivých segmentů bylo použito 6 aktivních bodů 3D kinematického analyzátoru CODA Motion System umístěných na těle probanda a na holi. U obou skupin golfistů byla nalezena vysoká interindividuální stabilita provedení u parametru rychlost hlavy hole v okamžiku kontaktu s míčem. U profesionálních hráčů i elitních hráčů dorosteneckého věku byl nalezen vysoký vztah mezi natažením X-Faktoru a rychlostí hlavy hole v okamžiku kontaktu s míčkem. U profesionálních hráčů byl nalezen vysoký vztah mezi parametry X-Faktor ve vrcholu nápřahu a maximální X-Faktor a rychlostí hlavy hole v okamžiku kontaktu s míčkem, avšak u elitních dorosteneckých hráčů byl nalezen vztah mezi těmito parametry vysoce negativní. Klíčová slova: golfový švih, X-faktor, kinematická analýza. ABSTRACT The goal of most players during the golf swing is to achieve maximum club head speed at ball contact to reach long ball flight. The aim of this study was to determine the relation between X-Factor (the difference in axial rotation of the pelvis and upper body) ˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉ * Tento příspěvek vznikl v rámci Výzkumného záměru MŠMT ČR MSM , s podporou projektu SVV , PRVOUK 038 a GAČR P407/11/P Kinantropologie_2013_4.indd :20:21

2 at selected golf swing phases and club head speed at impact at the professional players and elite junior golf players. 3D kinematic analyzer CODA Motion System with 6 active markers was used to sense the position of body segments and the club. High interindividual stability of performance was found for both groups of golfers at parameter clubhead speed at ball contact. High correlation between Stretch X-Factor and clubhead speed at impact were found at pros and elite junior players. At pros high correlation and at elite junior players high negative correlation was found between the parameters X-Factor at the top of the backswing and maximum X-Factor and clubhead speed at impact. Key words: golf swing, X-factor, kinematic analysis. ÚVOD V průběhu plného golfového švihu je hlavním cílem většiny hráčů maximální rychlost hlavy hole v okamžiku kontaktu s míčkem a její správné nastavení pro dosažení maximální vzdálenosti a přesnosti při odpalu jako hlavních determinantů výkonu (Cochran & Stobbs, 1996). Rychlost hlavy hole v okamžiku kontaktu s míčkem bývá ve výzkumech užívána jako indikátor výkonu při golfovém švihu pro určování vlivu jednotlivých kinematických i kinetických charakteristik golfového švihu na výkon (Ball & Best, 2007a; Meister et al., 2006; Adlington, 1996; Hume, Keogh & Reid, 2005). V současné době je trendem při výuce golfového švihu zvyšování rotace horní části těla (trupu) při nápřahu, což by mělo vést k větší rychlosti hole při kontaktu s míčkem. Důležitostí rotace horní části těla a pánve v průběhu golfového švihu a jejich vztahem k rychlosti hlavy hole v okamžiku kontaktu s míčkem se zabývala řada studií (Ball & Best, 2007a, 2007b; Hume, Keogh & Reid, 2005; Kwon, Han, Como, Lee & Singhal, 2013; McLean, 1992; Zheng, Barrentine, Fleisig & Andrews, 2008a, 2008b). Nápřah při golfovém švihu je charakterizován jako současný rotační pohyb horní části těla (trup, ramena), horních končetin (paže, zápěstí, ruce) a hole ze základního postavení směrem od cíle, následovaného pohybem boků (Hogan & Wind, 2003; Hume, Keogh & Reid, 2005). Švih k míči začíná rotačním pohybem boků zpět k cíli, okamžitě následovaný rotací trupu a pohybem paží, zápěstí, rukou a hole až do kontaktu s míčkem (Cochran & Stobbs, 1996; Hogan & Wind, 2003). Profesionální trenéři zdůrazňují v průběhu nápřahu co největší rotaci ramen, při současné malé rotaci pánve, pro vytvoření odporu mezi trupem a pánví. Takto nahromaděná energie je při švihu k míči uvolněna a zvyšuje impuls a rychlost hlavy hole, která je následně přenesena na míček a vede k delšímu doletu (Myers et al., 2008). Autoři Kwon, Han, Como, Lee & Singhal (2013) ve své studii upozorňují, že ačkoliv lze na základě úhlového rozdílu mezi rotací ramen a pánve odhadovat výkonnost golfisty, tak zvyšování tohoto rozdílu bez současné změny stylu golfového švihu nemusí vést k zvýšení rychlosti hlavy hole. Učící profesionálové popisují tento úhlový rozdíl mezi rotací ramen a pánve jako X-faktor. Bývá specificky definován jako rozdíl v osové rotaci mezi horní částí trupu a pánve ve vrcholu nápřahu (McLean, 1992; McLean & Andrisani, 1997). Problematika X-faktoru a její vliv na produkci energie je častým tématem mezi profesionálními trenéry i biomechaniky. Označení X-faktor zpopularizoval McLean (1992) jako označení pro rozdíl úhlové rotace horní části těla a pánve ve vrcholu 117 Kinantropologie_2013_4.indd :20:21

3 nápřahu. Zvyšování X-faktoru těsně před vrcholem nápřahu, kdy boky začínají rotační pohyb směrem k cíli, zatímco horní část těla ještě rotuje směrem od cíle v nápřahu, je označováno jako X-Factor Stretch (Cheetham, Martin, Mottram, & Laurent, 2000) neboli natažení X-faktoru. U profesionálních hráčů golfu byl prokázán kladný vztah mezi velikostí X-faktoru a délkou úderu, kdy hráči s dlouhým odpalem vykazovali také vyšší X-faktor (McTeigue, Lamb, Mottram & Pirozzolo, 1994). Cheetham et al. (2000) ve své studii prokázali, že natažení X-faktoru (X-factor Stretch), které ovlivňuje velikost X-faktoru v počáteční fázi švihu k míči, má dokonce větší vliv na rychlost hlavy hole než X-faktor v okamžiku vrcholu nápřahu, kdy natažení X-faktoru bylo prokazatelně vyšší u hráčů vysoké výkonnosti než u hráčů s výkonností nižší. Někteří trenéři také doporučují udržení co nejvyššího úhlového rozdílu mezi rameny a boky v okamžiku kontaktu hlavy hole s míčkem, který označují jako New X-factor (Nový X-faktor). Ten je mnohem důležitější pro produkci energie než úhlový rozdíl mezi rameny a boky ve vrcholu nápřahu (X-faktor). Z výše uvedených zákonitostí pohybu ramen a boků v průběhu golfového švihu předpokládáme kladný vztah mezi kinematickými parametry pohybu horní části těla (X-faktor, natažení X-faktoru, Nový X-faktor) a výslednou rychlostí hlavy hole při kontaktu s míčkem u skupiny profesionálních hráčů golfu i u skupiny elitních hráčů golfu dorosteneckého věku. CÍL PRÁCE Cílem práce bylo zjistit vztah kinematických parametrů rotačního pohybu horní části těla (X-faktor ve vybraných fázích golfového švihu, natažení X-faktoru) k rychlosti hlavy hole v okamžiku kontaktu s míčkem u profesionálních hráčů golfu a elitních hráčů golfu dorostenecké kategorie (15 16 let). METODY Výzkumný soubor tvořili profesionální hráči golfu, pravidelně se účastnící profesionálních soutěží v České Republice i zahraničí (n = 4, věk 33±1,87 let, hmotnost 87,75±9,12 kg, výška 1,85±0,05 m) a elitní hráči (hcp 0,2±2,2; hendikep označuje výkonnost u amatérských hráčů, čím nižší hendikep, tím lepší výkonnost) dorostenecké kategorie pravidelně se účastnící amatérských soutěží v České Republice i zahraničí (n = 4, věk 15,75±1,09 let, hmotnost 76,75±17,4 kg, výška 1,81±0,03 m). Pro určení kinematických parametrů byla využita 3D kinematická analýza (Allard, Stokes & Blanchi, 1995) poskytující řadu kvantitativních kinematických parametrů golfového švihu, které je možné využít jako podpůrnou metodu pro deskripci parametrů ovlivňujících výkon při švihu (Hume, Keogh & Reid, 2005). Pro utvoření modelu (obr. 1) a určení polohy horní části trupu, pánve a golfové hole v průběhu golfového švihu bylo využito 6 aktivních bodů umístěných na těle probanda a na holi (tab. 1). Aktivní body byly snímány frekvencí 200 Hz čtyřmi jednotkami cx1 3D kinematického analyzátoru CODA Motion System (Charmwood Dynamics Limited, Leicestershire, England). Testování probíhalo v laboratorních podmínkách (obr. 2), kde proband realizoval údery vlastní holí (železo č. 7) z umělé trávy do ochranné sítě vzdálené 3,5 m od místa odpalování míčku. Hráči byli instruováni k odehrání úderů na vzdálenost, pro kterou běžně používají železo č. 7 při turnaji (bez výškového 118 Kinantropologie_2013_4.indd :20:21

4 rozdílu mezi chodidly a jamkovištěm, míčkem ležícím na nízko sekané plošea v přívětivých klimatických podmínkách C, bezvětří). Po individuálním rozcvičení a umístění aktivních bodů na tělo probanda a golfovou hůl měli hráči 20 cvičných úderů. Každý hráč poté odehrál 10 měřených úderů, z nichž všechny byly použity při statistickém hodnocení. Obrázek 1 Model hráče s vyznačenými aktivními body Parametr Charakteristika Aktivní body Zkratka Anatomické umístění bodů X-Faktor Hůl Určen jako úhlový rozdíl mezi spojnicí bodů umístěných na ramenou a pánvi probanda Umístění aktivních bodů systému CODA Motion System Určena jako spojnice aktivních bodů umístěných na holi probanda Legenda : L AP Levé rameno; P AP pravé rameno; P ASIS pravý bok; L ASIS levý bok; Grip držadlo hole; Shaft násada hole. Tabulka 1 Charakteristika umístění aktivních bodů na těle probanda a holi Levé rameno L AP Levý acromion process Pravé rameno P AP Pravý acromion process Levý bok L ASIS Levý anterior superior illiac spine Pravý bok P ASIS Pravý anterior superior illiac spine Rukojeť Grip Na spodní hraně rukojeti Násada Shaft 0.2m od spodní hrany hlavy hole Obrázek 2 Laboratorní nastavení a souřadný systém použitý při testování 119 Kinantropologie_2013_4.indd :20:22

5 Poloha ramen byla určena jako úhel mezi spojnicí bodů umístěných na levém a pravém rameni a poloha boků byla určena jako úhel mezi spojnicí bodů umístěných na levém a pravém boku. X-faktor byl počítán jako úhlový rozdíl mezi spojnicí bodů umístěných na ramenou a bocích probanda v rovině x-y v okamžiku vrchol nápřahu (V X-Fak) a kontakt hlavy hole s míčkem (K X-Fak). Parametr natažení X-faktoru (N X-Fak) byl vypočítán jako rozdíl mezi maximální hodnotou X-faktoru (M X-Fak) v průběhu švihu k míči a hodnotou X-faktoru v okamžiku vrcholu nápřahu. Maximální hodnota X-faktoru následuje těsně po okamžiku vrchol nápřahu, kdy boky začínají rotační pohyb směrem k cíli a spouští tak švih k míči (obr. 3). Natažení X-faktoru je také hodnoceno jako procentuální změna (N% X-Fak) mezi X-faktorem ve vrcholu nápřahu a maximálním X-faktorem. Rychlost hole v okamžiku kontaktu s míčkem byla charakterizována rychlostí aktivního bodu umístěného 0,2 m nad hlavou hole. Přesnost rány nebyla v této studii brána v úvahu, neboť u hráčů sledované výkonnostní úrovně lze předpokládat vysokou opakovatelnost všech úderů (Meister et al., 2011).3D prostorové souřadnice určující polohu bodů byly zpracovány v softwaru CODA Motion a již jako výsledné hodnoty sledovaných parametrů byly exportovány v podobě textového souboru do softwaru Microsoft Office Excel 2003, který byl použit pro jejich zpracování. Ke statistickému zpracování výzkumných údajů jsme Obrázek 3 Švih k míči začíná pohybem boků k cíli (šipka 2), zatímco ramena dokončují rotační pohyb od cíle (šipka 1). Legenda : L AP Levé rameno; P AP pravé rameno; P ASIS pravý bok; L ASIS levý bok; Grip držadlo hole; Shaft násada hole. použili metody deskriptivní a vztahové analýzy. Pro vyjádření míry polohy jsme použili aritmetický průměr a pro vyjádření míry variability směrodatnou odchylku. Pro statistické hodnocení vztahu mezi kinematickými parametry a rychlostí hlavy hole byl použit Pearsonův korelační koeficient vypočítaný ve statistickém programu SPSS IBM verze 20. Pro posouzení signifikantnosti míry asociace mezi parametry byla zvolena hladina α = 0,01. VÝSLEDKY Přehled sledovaných parametrů a základní statistické údaje jsou pro skupinu profesionálních hráčů uvedeny v tabulce 2 a pro skupinu elitních dorosteneckých hráčů v tabulce 3. Elitní hráči dorosteneckého věku (DH) dosahovali ve všech sledovaných parametrech pohybu horní části těla vyšších průměrných hodnot než profesionální hráči (PH). V parametru rychlost hole v okamžiku kontaktu s míčkem dosáhli dorostenečtí hráči také vyšší průměrné hodnoty. 120 Kinantropologie_2013_4.indd :20:22

6 Stabilita provedení golfového švihu byla posuzována pomocí variačního koeficientu (VK). Vysoká stabilita provedení byla identifikována u obou skupin pouze v parametru rychlost hlavy hole v okamžiku kontaktu s míčkem (PH: VK = 4,50 %; resp. DH: VK = 7,57 %). U kinematických parametrů nebyla interindividuální stabilita provedení na takové úrovni. V parametrech X-faktor ve vrcholu nápřahu (V X-fak), maximální X-faktor (M X-fak), natažení X-faktoru (N X-Fak), procentuální natažení X-Faktoru (N% X-Fak) a rychlosti hole v okamžiku kontaktu s míčkem (RH) vykazovali profesionální hráči vyšší interindividuální stabilitu než hráči dorosteneckého věku. Pouze v parametru X-faktor v okamžiku kontaktu hlavy hole s míčkem (K X-Fak) dosáhli dorostenečtí hráči vyšší interindividuální stability než hráči profesionální. Tabulka 2 Profesionální hráči přehled sledovaných parametrů a základní statistické údaje SKUPINA PROFESIONÁLNÍCH HRÁČŮ V X-Fak M X-Fak K X-Fak N X-Fak N% X-Fak RH Průměr SD Rozsah Min Max VK Tabulka 3 Elitní dorostenečtí hráči přehled sledovaných parametrů a základní statistické údaje SKUPINA ELITNÍCH DOROSTENECKÝCH HRÁČŮ V X-Fak M X-Fak K X-Fak N X-Fak N% X-Fak RH Průměr SD Rozsah Min Max VK Vztahová analýza mezi jednotlivými kinematickými parametry pohybu horní části těla a rychlostí hlavy hole v okamžiku kontaktu s míčkem je pro skupinu profesionálních hráčů golfu uvedena v tabulce 4 a pro skupinu elitních dorosteneckých hráčů v tabulce 5. U profesionálních hráčů byl nalezen vysoký vztah mezi kinematickými parametry pohybu horní části těla V X-Fak, M X-Fak, N X-Fak a N% X-Fak a rychlostí hole v okamžiku kontaktu s míčkem. Vzájemný vysoký vztah byl také nalezen mezi kinematickými parametry pohybu horní části těla (V X-Fak, M X-Fak, K X-Fak). U elitních hráčů dorosteneckého věku byl nalezen vysoký vztah mezi N X-Fak, N% X-Fak a rychlostí hlavy hole v okamžiku úderu a vzájemně vysoký vztah mezi jednotlivými kinematickými parametry pohybu horní části těla (V X-Fak, M X-Fak, K X-Fak). Vysoký negativní vztah byl nalezen mezi parametry V X-Fak, M X-Fak, K X-Fak a rychlostí hlavy hole v okamžiku kontaktu s míčkem. 121 Kinantropologie_2013_4.indd :20:22

7 Tabulka 4 Vztahová analýza mezi jednotlivými kinematickými parametry u profesionálních hráčů (α = 0,01) PROFESIONÁLNÍ HRÁČI V X-Fak K X-Fak M X-Fak N X-Fak N% X-Fak K X-Fak M X-Fak N X-Fak N% X-Fak RH,865 **,978 ** ,406 ** 1,801 ** ,395 *.304,513 ** 1,991 **,629 ** 1,586 ** Tabulka 5 Vztahová analýza mezi jednotlivými kinematickými parametry u dorosteneckých hráčů (α = 0,01) ELITNÍ DOROSTENEČTÍ HRÁČI V X-Fak K X-Fak M X-Fak N X-Fak N% X-Fak K X-Fak M X-Fak N X-Fak N% X-Fak RH,764 **,842 ** -,394 * -,465 ** -,883 ** 1,581 ** -,407 ** -,451 ** -,595 ** ,675 ** 1,996 **,463 ** 1,521 ** DISKUSE Tato studie se zabývala rozdílem ve vztahu mezi X-Faktorem v jednotlivých fázích golfového švihu a rychlostí hlavy hole v okamžiku kontaktu s míčkem u profesionálních hráčů golfu a elitních hráčů golfu dorosteneckého věku. Profesionální i dorostenečtí hráči golfu sledovaní v této studii dosahovali vysoké interindividuální stability provedení u parametru rychlost hole v okamžiku kontaku s míčkem (tab. 2, tab. 3), stejné jako v dříve realizované studii (Meister et al., 2011). Profesionální hráči golfu i elitní hráči golfu dorostenecké kategorie dosahovali obdobné rychlosti hlavy hole v okamžiku úderu. Dřívější studie uvádějí rychlost hlavy hole v okamžiku kontaktu s míčkem v rozmezí 33 až 57 m.s 1 (Fradkin, Sherman & Finch, 1998; Hume, Keogh & Reid, 2005; Meister et al., 2011). U obou skupin našich hráčů byla naměřená rychlost hlavy hole nižší než u zmíněných studií, což může být způsobeno dvěma faktory. Zaprvé aktivní bod využitý pro identifikaci rychlosti hole v okamžiku kontaktu hlavy hole s míčkem byl v naší studii umístěn 0,2 m nad spodní hranou hlavy hole. Zadruhé dřívější studie užívaly delší hole (železo č. 5, Driver), místo železo č. 7, jako v této studii. Delší hůl případně umístění aktivního bodu na hlavu hole nebo blíže k ní by vedlo k vyšším naměřeným rychlostem. 122 Kinantropologie_2013_4.indd :20:22

8 Naměřené hodnoty parametrů maximální X-Faktor, X-Faktor ve vrcholu nápřahu a X-Faktor v okamžiku kontaktu hole s míčkem odpovídají u naší skupiny profesionálních hráčů hodnotám zjištěným v předešlých studiích (Adlington, 1996; Fradkin, Sherman & Finch, 2004; Grimshaw & Burden, 2000; Hume, Keogh & Reid, 2005; Meister et al., 2011; Okuda, Gribble & Armstrong, 2010; Zheng, Barrentine, Fleisig & Andrews, 2008a), avšak u námi testovaných elitních dorosteneckých hráčů jsou tyto hodnoty vyšší. To naznačuje vyšší pohyblivost horní části těla u námi testovaných hráčů dorosteneckého věku než u ostatních amatérských i profesionálních hráčů. U parametru natažení X-Faktoru, vyjádřené jako rozdíl mezi maximálním X-Faktorem a X-faktorem ve vrcholu nápřahu, a parametru procentuální natažení X-Faktoru jsme zjistili vyšší hodnotu u dorosteneckých hráčů než u hráčů profesionálních, avšak námi naměřené hodnoty jsou nižší oproti dříve realizované studii (Cheetham, Martin, Mottram & Laurent, 2000). U obou skupin námi testovaných hráčů byl u obou těchto parametrů nalezen vysoký vztah k rychlosti hlavy hole v okamžiku úderu, i přes zjištěné nulové hodnoty u některých hráčů/pokusů v obou skupinách (graf 1). Graf 1 Vztah mezi procentuálním natažením X-Faktoru (N% X-Fak) a rychlostí hlavy hole při kontaktu s míčkem (RH) u jednotlivých hráčů a pokusů 123 Kinantropologie_2013_4.indd :20:22

9 Kwon et al. (2013) ve své studii zjistili, že při užití driveru (hůl určená pro první odpal na jamce) X-faktor přímo neovlivňuje maximální rychlost hlavy hole u výkonnostních hráčů. V naší studii vztahová analýza prokázala vysoký vztah mezi kinematickými parametry rotace horní části těla (V X-Fak, M X-Fak) a rychlostí hole v okamžiku kontaktu s míčkem u profesionálních hráčů golfu podobně jako předešlé studie (Adlington, 1996; Burden, Grimshaw & Wallace, 1998; Meister et al., 2011; Wheat, Vernon & Milner, 2007), avšak u dorosteneckých hráčů byl nalezen vysoký negativní vztah mezi parametry rotace horní části těla (V X-Fak, K X-Fak, M X-Fak) a RH. To naznačuje, že u mladých hráčů není vytvoření pnutí v horní části trupu vysokým X-faktorem cestou k vyšší produkci energie v průběhu golfového švihu, ale dokonce může vést k bolestem nebo zraněním dolní části zad (Lindsay & Horton, 2002; McHardy, Pollard & Luo, 2006). Jedna studie realizovaná na profesionálním hráči golfu prokázala, že plán kondiční přípravy a odborná tréninková příprava vedou ke snížení X-Faktoru a redukci bolestí dolní části zad (Grimshaw & Burden, 2000). Na základě těchto informací můžeme dorosteneckým hráčům doporučit změnu golfového švihu, která by vedla ke snížení X-Faktoru, snížení rizika možných bolestí dolní části zad (redukci možnosti zranění) a zároveň vedoucí ke zvýšení rychlosti hole při úderu do míčku a tím jeho delšímu doletu. ZÁVĚR V naší studii jsme prokázali u parametru rychlost hlavy hole vysokou interindividuální stabilitu provedení u profesionálních i elitních dorosteneckých hráčů a na základě tohoto parametru také zjistili obdobnou výkonnost při odpalech u obou skupin. Tato studie svými výsledky podporuje hypotézu, že kinematické parametry rotace horní části těla, zejména X-faktor, maximální X-Faktor a natažení X-Faktoru, vysoce korelují s výslednou rychlostí hlavy hole a jsou tak důležité při produkci energie v průběhu golfového švihu u profesionálních hráčů golfu i u elitních amatérských hráčů dorosteneckého věku. Výsledky zjištěné u některých kinematických parametrů pohybu horní části těla a vztahová analýza těchto parametrů k rychlosti hlavy hole však zároveň poukázaly na rozdílnou strategii provedení a na možné nedostatky ve švihové mechanice hráčů dorosteneckého věku, které zároveň mohou ovlivňovat (snižovat) rychlost hole při kontaktu s míčkem a tím délku jeho doletu. LITERATURA ADLINGTON, G. S. (1996) Proper swing technique and biomechanics of golf. Clinics in Sports Medicine, 15(1), p ALLARD, P., STOKES, I. A. F. & BLANCHI, J.-P. (1995) Three-Dimensional Analysis of Human Movement. Champaign, IL: Human Kinetics. BALL, K. & BEST, R. (2007a) Different centre of pressure patterns within the golf stroke I: Cluster analysis. Journal of Sports Sciences, 25(7), p BALL, K. & BEST, R. (2007b) Different centre of pressure patterns within the golf stroke II: Group-based analysis. Journal of Sports Sciences, 25(7), p BURDEN, A. M., GRIMSHAW, P. N. & WALLACE, E. S. (1998) Hip and shoulder rotations during the golf swing of sub-10 handicap players. Journal of Sports Sciences, 16(2), p CHEETHAM, P. J., MARTIN, P. E., MOTTRAM, R. E. & LAURENT, B. F. S. (2000) The importance of stretching the X Factor in the golf downswing. Paper presented at the International Congress on Sport Science Medicine and Physical Education, Brisbane, Australia. 124 Kinantropologie_2013_4.indd :20:22

10 COCHRAN, A. J. & STOBBS, J. (1996) The Search for the Perfect Swing: The Proven Scientific Approach to Fundamentally Improve Your Game: Triumph Books. FRADKIN, A. J., SHERMAN, C. A. & FINCH, C. F. (1998) How well does club head speed correlate with golf handicaps? Journal of Science and Medicine in Sport, 7(4), p FRADKIN, A. J., SHERMAN, C. A., & FINCH, C. F. (2004). Improving golf performance with a warm up conditioning programme. British Journal of Sports Medicine(38), GRIMSHAW, P. N. & BURDEN, A. M. (2000) Case report: Reduction of low back pain in professional golfer. Medicine and Science in Sports and Exercise, 32(10), p HOGAN, B. & WIND, H. W. (2003) Pět lekcí: Moderní základy golfu. Praha: Pragma. HUME, P. A., KEOGH, J. & REID, D. (2005) The role of biomechanics in maximising distance and accuracy of golf shots. Sports Medicine, 35(5), p KWON, Y.-H., HAN, K. H., COMO, C., LEE, S. & SINGHAL, K. (2013) Validity of the X-factor computation methods and relationship between the X-factor parameters and clubhead velocity in skilled golfers. Sports Biomechanics, 12(3), p LINDSAY, D. & HORTON, J. (2002) Comparison of spine motion in elite golfers with and without low back pain. Journal of Sports Sciences, 20(8), p McHARDY, A., POLLARD, H. & LUO, K. (2006) Golf injuries: a review of literature. Sports Medicine, 36(2), p McLEAN, J. (1992) Widen the gap. Golf Magazine, 34(12), p. 49. McLEAN, J. & ANDRISANI, J. (1997) The X-factor swing. New York: HarperCollins. McTEIGUE, M., LAMB, S. R., MOTTRAM, R. & PIROZZOLO, F. (1994) Spine and hip motion analysis during the golf swing. Paper presented at the Science and Golf II: Proceedings of the World Scientific Congress of Golf, London. MEISTER, D. W., LADD, A. L., BUTLER, E. E., ZHAO, B., ROGERS, A. P., RAY, C. J. et al. (2011) Rotational Biomechanics of the Elite Golf Swing: Benchmarks for Amateurs. Journal of Applied Biomechanics, 27, p MYERS, J., LEPHART, S., TSAI, Y., SELL, T., SMOLIGA, J. & JOLLY, J. (2008) The role of upper torso and pelvis rotation in driving performance during the golf swing. Journal of Sports Sciences, 26(2), p OKUDA, I., GRIBBLE, P. & ARMSTRONG, C. (2010) Trunk rotational and weight transfer patterns between skilled and low skilled golfers. Journal of Sports Sciences and Medicine, 9, p WHEAT, J. S., VERNON, T. & MILNER, C. E. (2007) The measurement of upper body alignment during the golf drive. Journal of Sports Sciences, 25(7), p ZHENG, N., BARRENTINE, S. W., FLEISIG, G. S. & ANDREWS, J. R. (2008a) Kinematic analysis of swing in Pro and amateur golfers. International Journal of Sports Medicine, 29(6), p ZHENG, N., BARRENTINE, S. W., FLEISIG, G. S. & ANDREWS, J. R. (2008b) Swing kinematics for male and female pro golfers. International Journal of Sports Medicine, 29(12), p Mgr. Tomáš Gryc UK FTVS, J. Martího 31, Praha 6-Veleslavín gryc.tomas@ftvs.cuni.cz 125 Kinantropologie_2013_4.indd :20:22