*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*"

Transkript

1

2 Faktory ovlivňující transport přes membrány Velikost molekul: Malé molekuly jako voda, kyslík, kysličník uhličitý mohou volně procházet přes membrány, na rozdíl od většiny větších molekul. Rozpustnost v tucích: Látky rozpustné v tucích (nepolární, hydrofóbní) procházejí přes membrány snadno glycerol, mastné kyseliny Náboj: Fosfolipidová dvojvrstva je pro veškeré nabité částice (ionty) nepropustná. Existence kanálů a přenašečů Tyto proteinové přenašeče transportují jsou nezbytné pro přenos polárních nabitých a v tucích nerozpustných molekul přes membránu

3 Membranový transport: přehled A: Klasifikace z hlediska fyzikálního 1. Transport přímo přes membránu Difůze Osmóza 2. Transport prostřednictvím specializovaných membránových proteinů Kanály Přenašeče 3. Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza B: Klasifikace na základě energetických požadavků 1. Pasivní transport Osmosa Prostá difůze Usnadněná difůze 2. Aktivní transport Primární aktivní transport Uniport Spřažený transport Symport Antiport Sekundární aktivní transport Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza

4 A. Membranový transport z hlediska fyzikálního Pomocí transportních proteinů 1. Přímo přes membránu Prostřednictvím membránových váčků kyslík glycerol CO 2 voda Mastné kyseliny ethanol Ionty Aminokyseliny Glukóza Nukleotidy neurotronsmitery viry LDL,HDL proteiny difůze / osmóza KANÁL usnadněná difůze PŘENAŠEČ přenašečový transport Fagocytóza Endo-/Exocytóza

5 B. Membránový transport na základě energetických požadavků 1. Pasivní transport Pasivní transport ATP 2. ATP Osmóza Prostá difůze Usnadněná difůze Aktivní transport Aktivní transport voda P kanály přenašeče přenašeče

6 DIFŮZE = pohyb molekul z místa vyšší koncentrace do místa nižší koncentrace

7 Základní pravidla prosté difůze: Molekuly se pohybují z místa vyšší koncentrace do místa nižší koncentrace. Rozdíl mezi koncentracemi obou složek nazýváme koncentrační spád (gradient). Molekuly obou složek se mísí dokud nenastane rovnováha Čím větší je rozdíl v koncentracích dvou složek větší, tím rychleji se molekuly pohybují ATP Difůze je samovolný proces nevyžaduje přísun energie z jiného zdroje, využívá pouze kinetickou energii mísících se molekul Nízká teplota Difůze je nepřímo úměrná velikosti molekul. Větší molekuly difundují pomaleji. Pomalá difůze Difůze je přímo úměrná teplotě. Při vyšší teplotě je difůze rychlejší Rychlá difůze Vysoká teplota

8 Pravidla specifická pro difůzi přes membrány: Rychlost difůze závisí na rozpustnosti molekul v membránových lipidech je přímo úměrná ploše membrány je nepřímo úměrná tloušťce membrány rozpustné méně rozpustné nerozpustné

9 Difůze molekul vody přes semipermeabilní membránu nazýváme OSMÓZA Rozpuštěná látka voda Semipermeabilní membrána je propustná pro vodu ale ne pro rozpuštěnou látku.

10 Jak poznáme, že mezi dvěma roztoky probíhá osmóza? Jak určíme směr pohybu molekul vody? Srovnáním koncentrace obou biologických roztoků (%, g/l) Nižší koncentrace Vyšší koncentrace Stejná koncentrace Osmóza Osmóza neprobíhá

11 Pokud srovnáváme koncentraci dvou roztoků s rozdílnými rozpuštěnými látkami, je v souvislosti s osmotickými ději správné používat termín OSMOLARITA (Osm) = počet osmoticky aktivních částic (molekul, resp. iontů) v 1 litru roztoku U disociujících látek: 1 OsM = 1 M x počet iontů počet molekul U nedisociujících látek: 1 OsM = 1 M 1 mol = 6.02 x molekul ( Avogadrova konstanta)

12 Roztok A semipermeabilní membrána Roztok B H 2 O H 2 O 50 Částic v 1 litru roztoku Vyšší osmolarita (více částic v litru roztoku) 10 Částic v 1 litru roztoku Nižší osmolarita (méně částic v litru roztoku) Voda se vždy bude pohybovat z roztoku B do roztoku A Hyperosmotický k roztoku B Hyposmotický k roztoku A

13 Rozpuštěná látka H 2 O rozpouštědlo Nižší osmolarita (méně částic na objem. jednotku) Vyšší osmolarita (více částic na objem. jednotku) Kg (pound) Voda je (na základě koncentračního gradientu) nasávána do válce přes semipermeabilní membránu

14 Rozpuštěná látka H 2 O rozpouštědlo Nižší osmolarita (méně částic na objem. jednotku) Vyšší osmolarita (více částic na objem. jednotku) Kg (pound) OSMOTICKÝ TLAK Voda je (na základě koncentračního gradientu) nasávána do válce přes semipermeabilní membránu Sílá, která zvedá závaží, se nazývá..

15 Membranový transport: přehled A: Klasifikace z hlediska fyzikálního 1. Transport přímo přes membránu Difůze Osmóza 2. Transport prostřednictvím specializovaných membránových proteinů Kanály Přenašeče 3. Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza B: Klasifikace na základě energetických požadavků 1. Pasivní transport Osmosa Prostá difůze Usnadněná difůze 2. Aktivní transport Primární aktivní transport Uniport Spřažený transport Symport Antiport Sekundární aktivní transport Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza

16 kanály ATP Prostá difůze Spojují přímo vnější a vnitřní prostředí buňky Tvoří vodou vyplněný pór Transportují malé molekuly, především ioty a vodu Transport probíhá velmi rychle přenašeče ATP Aktivní transport Nikdy přímo nespojují vnější prostředí s vnitřním ATP Usnadněná difůze Vyskytují se ve dvou konformacích jsou otevřeny buď ven z buňky nebo dovnitř buňky Transportují větší molekuly [glukóza, nukleotidy] Transport je pomalejší ale vysoce selektivní

17 ATP Prostá difůze Kanály: Otevřené kanály Umožňují volný pohyb iontů oběma směry. Nazývají se póry. Otevřené kanály pro transport vody se nazývají akvaporiny. Vrátkové kanály Součástí kanálu jsou tzv. vrátka speciální proteinová oblast, která uzavírá vstup do kanálu. Otvírání vrátek je vyvoláno specifickými podněty a tím je regulován pohyb částic kanálem. Membrána Intracelulární prostor Vrátka otevřena Vrátka uzavřena

18 Vrátkové kanály - regulace ATP Simple diffusion Otvírání vrátek je regulováno následujícími mechanismy: A. Elektrickým signálem B. Vazbou chemického mediátoru (Intracelulárně nebo extracelulárně) C. Fyzikálními vlivy [teplota, tlak] A. Elektricky regulován B. Chemicky regulován C. Mechanicky regulován Změna polarity membrány ligand mediátor teplota tlak

19 Většina kanálů jsou tzv. Iontové kanály Funkce iontových kanálů: transportují výhradně anorganické ionty, především, K +, Cl - aca 2+ na zlomky sekund se otvírají a umožní tak transport iontů, pro které je jinak membrána nepropustná Typické vlastnosti iontových kanálů: Bacteriální K+ kanál Tvoří selektivní filtr, který kontroluje, jaké ionty mohou přes kanál projít a které ne. Iontově specifické: Kanálem mohou být transportovány pouze ionty, pro které je daný kanál specifický. Selektivita závisí na průměru, tvaru a typu aminokyselin ve vnitřní části kanálu Vrátkové: Iontové kanály se otvírají pouze na krátkou dobu, většinu času jsou uzavřeny

20 a jejich role při vzniku NERVOVÉHO SIGNÁLU

21 TRANSPORTNÍ MEMBRÁNOVÉ PROTEINY Na + Na + Na Jsou zodpovědné za vznik elektrického impulzu (AP akční potenciál) a tím šíření nervového vzruchu...

22 Nerovnoměrná distribuce iontů na membráně Hlavním kationtem vně buňky je sodíkový iont. Vysoká koncentrace vně buňky a K + uvnitř buňky je v buňce zajišťován tzv. sodno-draselnou pumpou Na+ K+ pumpa neustále transportuje ven z buňky ak + dovnitř buňky. K činosti pumpy je potřeba energie Uvnitř buňky je náboj mírně negativní: většina organických molekul [ bílkoviny] uvnitř buňky má negativní náboj; ten je vyrovnán sodíkovými kationty K+, hlavním intracelulárním kationtem

23 + - kationty vně buňky a anionty uvnitř buňky jsou vzájemně přitahovány, ale jsou oděleny membránou Pokud by se membrána stala pro tyto ionty dočasně propustná Ionty by se rychle pohybovaly směrem po koncentračním spádu. Buněčná membrána plní funkci přehradní hráze: Membrána odolává elektrochemickým silám, které navzájem ionty přitahují Ionty [podobně jako voda za přehradní hrází] mají potenciální energii. Separací + a - nabitých částic je na membráně vytvořen elektrický potenciál

24 Membránový potenciál Vyjadřuje rozdíl mezi: + - nábojem vně buňky nábojem uvnitř buňky Buňka v klidovém stavu [transport iontů přes membránu je v rovnováze], má tzv. klidový membránový potenciál. Membránový potenciál je vyjádřen rozdílem napětí (volty, milivolty) vně a uvnitř membrány uvádí se v záporných hodnotách vzhledem k zápornému náboji uvnitř buňky. pohybuje se v rozpětí -20mV až -200 mv, v závislosti na organismu a typu buňky.

25 Elektricky řízené kanály a membránový potenciál Elektricky řízené kanály mají speciální proteinovou doménu, která je mimořádně citlivá na změny elektrického membránového potenciálu. Elektrické změny nad prahem citlivosti způsobí otevření kanálu Otevřený kanál umožní rychlý průtok iontů membránou. Tok iontů je zaznamenán jako elektrický proud, který náhlé změní polaritu membrány. Na + Na + Na Tento elektrický signál na membráně neuronů je nazýván nervový impulz nebo akční potenciál [AP] AP je obvykle vyvolán elektricky řízenými Na+ kanály AP umožňuje rychlý přenos nervového signálu mezi vzdálenějšími místy. Změna membránového potenciálu

26 + Na _ _ ++ _ + _ + kanál _ pčenašeč + - ENERGIE

27 _ _ kanál _ pčenašeč _ depolarizace membrány _

28 Porucha činnosti a vznik nemoci CYSTICKÁ FIBRÓZA

29 Cystická fibróza Dědičné onemocnění Postihuje nejvíce plíce a slinivku břišní Vyznačuje se produkcí abnormálně hustého mukózního sekretu Hustý mukózní sekret ucpává vývod pankreatu Hustý mukózní sekret ucpává dýchací cesty, ztěžuje dýchání a je příčinou častých infekcía Mukózní sekret omezuje vývod pankreatické šťávy a tím zhoršuje trávení a vstřebávání živin vývod pankreatu slinivka žaludek

30 CYSTICKÁ FIBRÓZA porucha chemicky regulovaného kanálu, který transportuje Cl- ionty ven z buňky Důsledek: Nepropustnost plazmatické membrány pro Cl - Tím je porušen i transport sodíku NaCl se akumuluje v dýchacích cestách. Slané prostředí navíc inhibuje defensin obrannou látku dýchacích cest proti vstupu baktérií. Vytvářejí se fibrózní cysty na plicích a v pankreatu, kde blokují sekreci enzymů.

31 Přenašeče ATP ATP Přenašeče mají jedno nebo více specifických vazebných míst pro přenášenou částici. Vazebné místo se střídavě otevírá na jednu stranu Membrány a následně na druhou stranu.. Nikdy netvoří přímé spojení mezi extracelulárním a intracelulárním buněčným prostorem Přenašeče se vyskytují ve dvou prostorových formách (konformacích): Forma A : vazebné místo pro přenášenou částici je otevřeno ven z buňky Forma B : vazebné místo pro přenášenou částici je otevřeno dovnitř buňky A B

32 Přenašeče: Typ a počet transportovaných částic ATP ATP Uniport přenašeč, který transportuje pouze jeden typ částice Spřažený transport přenašeč transportuje dva typy molekul najednou Symport: molekuly jsou transportovány stejným směrem Antiport: molekuly jsou transportovány v opačném směru uniport symport antiport

33 ATP Přenašeče Usnadněná difůze Transport nevyžaduje energii Probíhá po koncentračním spádu (z místa nižší koncentrace do místa vyšší koncentrace). ATP Aktivní transport Přenašečový transport, který vyžaduje energii Probíhá proti koncentračnímu spádu (z místa nižší koncentrace do místa vyšší koncentrace). Takové přenašeče nazýváme pumpy. ATP Usnadněná difůze ATP Aktivní transport - pumpa Dolů z kopce Do kopce P

34 Na+ K+ pumpa Neustále pumpuje Na+ ionty ven z buňky K+ dovnitř buňky A vytváří tak trvalý gradient, který je využíván k dalším Procesům v těle

35 Existuje několik cest, kterými je glukóza přiváděna do buněk

36 GLUKÓZA: Transport pasivní - usnadněnou difůzí ATP Transport glukózy z krve do buněk probíhá usnadněnou difůzí. (Aktivní spřažený glukózovy transport viz dále)] Rychlost usnandněné difůze glukózy přes membránu buněk je přímo závislá na koncentraci glukózy v plazmě (glykémii). Pokud je koncentrace glukózy v plazmě abnormálně nízká [hypoglykémie], pak transport glukózy především do mozkových buněk může být nedostačující. Těžká hypoglykémie např. u diabetiků předávkovaných inzulinem může vést k bezvědomí (hypoglykemický šok) nebo dokonce ke smrti.

37 GLUKÓZA: Transport aktivní spřažený Na+ transport ATP Sekundární aktivní transport: Na+ jsou transportovány po směru koncentračního spádu a s sebou strhnou glukózu proti směru koncentračního spádu Primární aktivní transport: Na+ a K+ jsou aktivně pumpovány Proti směru koncentračního spádu A vytváří tak trvalý gradient V koncentraci Na+ a K+

38 Glukózový přenašečový protein je součástí buněčných membrán a zásadním způsobem ovlivňují metabolismus glukózy v těle Při funkčních poruchách těchto membránových molekul dochází k onemocnění např. Diabetes mellitus cukrovka, úplavice cukrová

39 INZULIN GLUT 4 (přenašeč pro glukózu) Udržení fyziologické GLYKÉMIE (6 mmol/l) Další GLUT 4 BUNĚČNÁ MEMBRÁNA INZULÍNOVÝ RECEPTOR - STIMULACE Transport glukózy do buňky Přemístění váčku k membráně a zabudování glukózových přenašečů do membrány GLUT 4 váček Signální dráha inzulinu k membránovému váčku s GLUT 4 přenašeči Normální stav

40 GLUT 4 (přenašeč pro glukózu) vysoká GLYKÉMIE GLUT 4 (přenašeč pro glukózu) BUNĚČNÁ MEMBRÁNA INZULÍNOVÝ RECEPTOR NEDOSTATEK inzulinu Příjem glukózy buňkou je omezen Nedostatečná stimulace receptoru k inzulínu Glukózové přenašeče nejsou transportovány do membrány - NEDOSTATEK PŘENAŠEČU GLUT 4 váček SIGNÁL JE NEDOSTATEČNÝ DIABETES I typu IDDM (insulin dependent Diabetes mellitus)

41 GLUT 4 (přenašeč pro glukózu) vysoká GLYKÉMIE GLUT 4 (přenašeč pro glukózu) BUNĚČNÁ MEMBRÁNA INZULÍNOVÝ RECEPTOR NADBYTEK inzulinu Příjem glukózy buňkou je omezen Snížená citlivost receptoru k inzulínu Glukózové přenašeče nejsou transportovány do membrány - NEDOSTATEK PŘENAŠEČU GLUT 4 váček SIGNÁL JE NEDOSTATEČNÝ DIABETES II typu IIDM (insulin independent Diabetes mellitus)

42 Membranový transport: přehled A: Klasifikace z hlediska fyzikálního 1. Transport přímo přes membránu Difůze Osmóza 2. Transport prostřednictvím specializovaných membránových proteinů Kanály Přenašeče 3. Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza B: Klasifikace na základě energetických požadavků 1. Pasivní transport Osmosa Prostá difůze Usnadněná difůze 2. Aktivní transport Primární aktivní transport Uniport Spřažený transport Symport Antiport Sekundární aktivní transport Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza

43 ATP Membrane-bound vesicle Endocytosis It is essential function, always taking place. The cellular uptake of particles, that are too large to cross the membrane Cells use two basic mechanisms to move larger particles in or out of the cell. Phagocytosis cell eatting process occurs only in certain type of white blood cells called phagocytes It can be: 1. nonselective [pinocythosis process when extracellular fluid droplets enter cell] 2. highly selective allows only specific molecules to enter the cell [receptor mediated endocythosis] Exocytosis - opposite of endocytosis. Cell uses it to export proteins synthesized within the cell and to get rid of waste, left in lysosomes. Process by which cells engulfs a foreigner particle [or bacteria] into vesicles. Vesicles fuses with lysosome and digest enzyme destroy the particles.

44 SNAREs proteins SNAREs are transmembrane proteins which help direct transport vesicles to their target membrane. v-snares are marker protein on the vesicles t-snares are marker protein on the target membrane v-snares bind to complementary t-snares on the target membrane SNAREs proteins play a central role in membrane fusion Pairing of complementary v-snares and t-snares forces the two lipid bilayers fuse

45 Synapse: Endocytosis / exocytosis Protein exocytosis

46 Receptor mediated endocytosis ATP By receptor mediated endocytosis are transported protein hormones, growth factors, antibodies, cholesterol. Protein receptors on the cell surface bind to their specific ligand Cell membrane creates little pit and small vesicles which separate from membrane Abnormalities in receptor-mediated removal of cholesterol Cholesterol must be bind to lipoprotein LDL for transport in the blood. Cholesterol is taken into cell by LDL-receptor endocythosis. Genetic defect [hypercholesterolemia] decreases number of LDL receptors. Cholesterol cannot be normally transport into the cell and remains in the plasma. High blood level of LDL-cholesterol develop atherosclerosis

47 LDL lipoprotein ( = low density lipoprotein; ZLÝ cholesterol ) přivádí cholesterol do buněk HDL lipoprotein ( = high density lipoprotein; HODNÝ cholesterol ) odvádí cholesterol z periferie do jater Přebytečný cholesterol je vylučován formou žlučových kyselin HDL receptor LDL LDL-receptor Cholesterol z potravy Recyklace cholesterolu LDL-receptor JATERNÍ BUŇKY HDL cholesterol SOMATICKÁ BUŇKA

48 Membranový transport: přehled A: Klasifikace z hlediska fyzikálního 1. Transport přímo přes membránu Difůze Osmóza 2. Transport prostřednictvím specializovaných membránových proteinů Kanály Přenašeče 3. Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza B: Klasifikace na základě energetických požadavků 1. Pasivní transport Osmosa Prostá difůze Usnadněná difůze 2. Aktivní transport Primární aktivní transport Uniport Spřažený transport Symport Antiport Sekundární aktivní transport Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza

49 Membrane transport process according energy requirement ATP ATP

50 Active transport Secondary active transport = coupled transport Primary active transport Hydrolysis of ATP is directly required for the function of carrier protein ATP ATP energy is used as primary source Couples the kinetic energy of one molecule moving down its concentration gradient to the movement of another molecule against its concentration gradient Symport: Transported molecules go in the same direction across the membrane Antiport: molecules go in opposite direction ATP 1. ATP energy Is primarily used for pumping ions against concentration gradient [most commonly Na+ out of the cell] ADP + P i [inorganic phosphate] 2. Energy of ions moving down its concentration gradient is secondary used to move another molecules against concentration gradient. Secondary energy Antiport: K + pump Uniport: H + pump Ca + pump The most common secondary active transport systems are driven by the sodium concentration gradient.

51 Primary active transport: Model of proton pump M + [A] [B] [C] [D] [A] Carrier protein binds the cationt on the inside of the cell [B] Carrier protein is phosphorylated by ATP [C] Phosphorylation leads to conformational change that expose the cation to the outside of the cell and make cation to diffuse away [D] Release of the phosphate ion from the protein into the cytosol an restore the initial configuration so new cycle pumping can to start

52 K + pump Na + Na+ Na+ K + K + K + K + K + K +

53 Secondary active transport: [A] [B] [C] [D] [A] Initially concentration: The binding site of carrier protein is exposed to outside environment and can bind a proton [B] this binding results in conformational change that permits a molecule of S-substrate to be bound [C] The binding of substrate cause another conformational change that expose the binding sites inside of the cell [D] Release of a proton and substrate to the cell s interior restore the original conformation of carrier and allows a new pumping cycle to begin

54

55

56 Energy requirement ATP No energy Energy from ATP ATP diffusion Endocytosis Simple diffusion Facillited diffusion Secondary Active transport Primary Active transport Exocytosis Phagocytosis Molecule goes Through lipid bilayer Transport requires membrane proteins Physical requirement Membrane-bound vesicles

57 Příklady vybraných látek a způsobu jejich transportu přes membránu Pasivní transport Aktivní transport přímo přes prostá difůze usnadněná difůze unipo rt spřažený transport sekundár ní membránový mi membrán u (kanály) (přenašeče) (symport, antiport) transport váčky O 2, CO 2 mastné kyseliny glycerol močovina xxx xxx xxx xxx voda xxx xxx ionty (, K +, H +, Ca +) xxx xxx xxx glukóza xxx xxx xxx xxx nukleotidy aminokyseliny xxx xxx proteiny cholesterol neuromediátory xxx xxx xxx

58 difusion Through membrane Simple d. [channels] facilitate d. [channels] uniport cotransport Secondary Active tr. Membrane vesicles H 2 O x x ions x x x x

59 Hlavní funkce cytoplasmatické membrány Fyzikální bariéra: odděluje vnitřní obsah buňky od vnějšího prostředí. Regulace: membrána aktivně kontroluje pohyb molekul v obou směrech Biomembrany jsou selektivně permeabilní. Komunikace mezi buňkou a okolním prostředí: Buněčná membrána obsahuje receptory kterými buňka rozpoznává změny v okolí a reaguje na ně. Stavební a podpůrná funkce: Proteiny buněčného cytoskeletu zajišťují tvar buňky. Membránové proteiny tvoří mezibuněčná spojení

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP Funkce cytoplazmatické membrány Cytoplazmatická membrána odděluje vnitřní obsah buňky od vnějšího prostředí. Pro většinu látek

Více

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA

TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza

Více

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11

Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11 RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11 Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány

Více

Ivana FELLNEROVÁ 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

Ivana FELLNEROVÁ 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* Ivana FELLNEROVÁ 2008/11 SACHARIDY Organické látky Obecný vzorec (CH 2 O) n glyceraldehyd polyhydroxyaldehydy polyhydroxyketony dihydroxyaceton Převážně rostlinný původ Vznik fotosyntetickou asimilací

Více

5. Lipidy a biomembrány

5. Lipidy a biomembrány 5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě

Více

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ

BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za

Více

Membránové potenciály

Membránové potenciály Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá

Více

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce

Více

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

glukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická

Více

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu

Vnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí

Více

Tělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty.

Tělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty. 2. 4. 2008 Tělesné kompartmenty tekutin Voda je v organismu kompartmentalizovaná do několika oddílů. Intracelulární tekutina (ICF) zahrnuje 2/3

Více

MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT

MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT Membránový transport Soubor procesů umožňujících látkám různého typu překonat barieru biologické membrány. Buněčné membrány jsou polopropustné (semipermeabilní) Volný přístup přes

Více

Membránový transport příručka pro učitele

Membránový transport příručka pro učitele Obecné informace Membránový transport příručka pro učitele Téma membránový transport při sdělení základních informací nepřesahuje rámec jedné vyučovací hodiny. (Upozornění: Osmóza je uvedena podrobněji

Více

Transport přes membránu

Transport přes membránu Transport přes membránu Datum: 30. 12. 2012 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_262 Škola: Akademie - VOŠ,

Více

*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*

*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc* SACHARIDY Organické látky Obecný vzorec (CH 2 O) n glyceraldehyd polyhydroxyaldehydy polyhydroxyketony dihydroxyaceton Převážně rostlinný původ Vznik fotosyntetickou asimilací MONOSACHARIDY DERIVÁTY MONOSACHARIDU

Více

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc

RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes membrány Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba membrán,

Více

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.

Fyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé

Více

Mendělejevova tabulka prvků

Mendělejevova tabulka prvků Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých

Více

pátek, 24. července 15 BUŇKA

pátek, 24. července 15 BUŇKA BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné

Více

3) Membránový transport

3) Membránový transport MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných

Více

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek

3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných

Více

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení

Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů

Více

Biologické membrány a bioelektrické jevy

Biologické membrány a bioelektrické jevy Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých

Více

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové Anorganické látky v buňkách - seminář Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové Zastoupení prvků v přírodě anorganická hmota kyslík (O) 50% křemík (Si) 25% hliník (Al) 7% železo (Fe) 5% vápník

Více

BIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE

BIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE BIOLOGICKÉ VĚDY ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE DOPORUČEN ENÁ LITERATURA Jan Šmarda BIOLOGIE PRO PSYCOLOGY A PEDAGOGY Jan Šmarda ZÁKLADY BIOLOGIE A ANATOMIE PRO STUDUJÍCÍ PSYCOLOGIE Zdeněk Wilhelm

Více

Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně

Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých

Více

Funkční anatomie ledvin Clearance

Funkční anatomie ledvin Clearance Funkční anatomie ledvin Clearance doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších pojmů a faktů.

Více

CHECK GLUKOMETR: ACCU-CHECK. Autolanceta (odběrové pero) Z kapilární krve. Digitální glukometry. Rychlé, snadné, bezbolestné.

CHECK GLUKOMETR: ACCU-CHECK. Autolanceta (odběrové pero) Z kapilární krve. Digitální glukometry. Rychlé, snadné, bezbolestné. RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Monitorování krevního cukru Z kapilární krve Digitální glukometry Rychlé, snadné, bezbolestné Okamžitý výsledek GLUKOMETR: ACCU-CHECK CHECK

Více

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014

BIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014 BIOMEMBRÁNY Sára Jechová, leden 2014 zajišťují ohraničení buněk- plasmatické membrány- okolo buněčné protoplazmy, bariéra v udržování rozdílů mezi prostředím uvnitř buňky a okolím a organel= intercelulární

Více

Úvod do preklinické medicíny NORMÁLNÍ FYZIOLOGIE. Jan Mareš a kol.

Úvod do preklinické medicíny NORMÁLNÍ FYZIOLOGIE. Jan Mareš a kol. Úvod do preklinické medicíny NORMÁLNÍ FYZIOLOGIE Jan Mareš a kol. Praha Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta 2013 Úvod do preklinické medicíny: Normální fyziologie Vedoucí autorského kolektivu

Více

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech

Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,

Více

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY

PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování

Více

Metabolismus lipidů a lipoproteinů. trávení a absorpce tuků

Metabolismus lipidů a lipoproteinů. trávení a absorpce tuků Metabolismus lipidů a lipoproteinů lipidy ~ 98-99% - triacylglyceroly zbytek cholesterol (fytosteroly, ergosterol,..) fosfolipidy DAG, MAG, vitamíny rozp. v tucích, steroidy, terpeny, volné mastné kyseliny

Více

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim

Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník

Více

Lékařská chemie přednáška č. 3

Lékařská chemie přednáška č. 3 Lékařská chemie přednáška č. 3 vnitřní prostředí organismu transport látek v membráně Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí

Více

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů

d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů MBR2 2016 2) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů d) Kanály Rostliny: iontové kanály a akvaporiny

Více

9. Léčiva CNS - úvod (1)

9. Léčiva CNS - úvod (1) 9. Léčiva CNS - úvod (1) se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic techlogické Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Nervová soustava: Centrální nervový

Více

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat

Biologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický

Více

Chemické výpočty I. Vladimíra Kvasnicová

Chemické výpočty I. Vladimíra Kvasnicová Chemické výpočty I Vladimíra Kvasnicová 1) Vyjadřování koncentrace molarita procentuální koncentrace převod jednotek 2) Osmotický tlak, osmolarita Základní pojmy koncentrace = množství rozpuštěné látky

Více

Lipidy a biologické membrány

Lipidy a biologické membrány Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie - Společná pro

Více

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY

MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY Gorila východní horská Gorilla beringei beringei Uganda, 2018 jen cca 880 ex. Biologie 9, 2018/2019, Ivan Literák MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY živá buňka =

Více

Energetický metabolizmus buňky

Energetický metabolizmus buňky Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie

Více

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách

Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené

Více

(III.) Sedimentace červených krvinek. červených krvinek. (IV.) Stanovení osmotické rezistence. Fyziologie I - cvičení

(III.) Sedimentace červených krvinek. červených krvinek. (IV.) Stanovení osmotické rezistence. Fyziologie I - cvičení (III.) Sedimentace červených krvinek (IV.) Stanovení osmotické rezistence červených krvinek Fyziologie I cvičení Fyziologický ústav LF MU, 2015 Michal Hendrych, Tibor Stračina Sedimentace erytrocytů fyzikální

Více

Membrány. Robert Vácha Kampus A CEITEC & Biofyzika & NCBR Masarykova univerzita

Membrány. Robert Vácha Kampus A CEITEC & Biofyzika & NCBR Masarykova univerzita Membrány Robert Vácha Kampus A4 2.13 CEITEC & Biofyzika & NCBR Masarykova univerzita 1 Literatura 1) Cotterill, R.: Biophysics: An Introduction, John Wiley & Sons, Ltd. 2002 2) Murray, R.K., Granner, D.

Více

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA

FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní

Více

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA

LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA TEORETICKÝ ÚVOD: Cytoplasmatická membrána je lipidová dvouvrstva o tloušťce asi 5 nm oddělující buňku od okolního prostředí. Nejvíce jsou v

Více

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová

Mechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus

Více

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty

sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie

Více

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku

5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování

Více

Diabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda)

Diabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda) Diabetes mellitus úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu ~ nedostatečná sekrece ~ chybějící odpověď buněk periferních tkání Metabolismus glukosy ze střeva jako játra 50 % glykogen

Více

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol

Co je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol Co je cholesterol? - Cholesterol je steroidní látka, kterou lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. - Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných

Více

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,

Více

Plasma a většina extracelulární

Plasma a většina extracelulární Acidobazická rovnováha Tato prezentace je přístupná online Fyziologické ph Plasma a většina extracelulární tekutiny ph = 7,40 ± 0,02 Význam stálého ph Na ph závisí vlastnosti bílkovin aktivita enzymů struktura

Více

Distribuce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

Distribuce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Distribuce Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Definice Distribuce je fáze farmakokinetiky, při které

Více

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA

Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým

Více

Regulace glykémie. Jana Mačáková

Regulace glykémie. Jana Mačáková Regulace glykémie Jana Mačáková Katedra fyziologie a patofyziologie LF OU Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických

Více

Eva Benešová. Dýchací řetězec

Eva Benešová. Dýchací řetězec Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ

Více

Buňky, tkáně, orgány, soustavy

Buňky, tkáně, orgány, soustavy Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma

Více

Metabolismus lipoproteinů. Vladimíra Kvasnicová

Metabolismus lipoproteinů. Vladimíra Kvasnicová Metabolismus lipoproteinů Vladimíra Kvasnicová animace: http://www.wiley.com/college/fob/quiz/quiz19/19-5.html Obrázek převzat z knihy Grundy, S.M.: Atlas of lipid disorders, unit 1. Gower Medical Publishing,

Více

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku

Hořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán

Více

MUDr Zdeněk Pospíšil

MUDr Zdeněk Pospíšil MUDr Zdeněk Pospíšil Imunita Charakteristika-soubor buněk,molekul a humorálních faktorů majících schopnost rozlišit cizorodé látky a odstranit je /rozeznává vlastní od cizích/ Zajišťuje-homeostazu,obranyschopnost

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 4. Membránové proteiny Ivo Frébort Lipidová dvojvrstva Biologické membrány Integrální membránové proteiny Transmembránové proteiny Kovalentně ukotvené membránové

Více

Přehled energetického metabolismu

Přehled energetického metabolismu Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu

Více

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)

BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER) BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger

Více

Monitoring vnitřního prostředí pacienta

Monitoring vnitřního prostředí pacienta Monitoring vnitřního prostředí pacienta MVDr. Leona Raušerová -Lexmaulová, Ph.D. Klinika chorob psů a koček VFU Brno Vnitřní prostředí Voda Ionty Bílkoviny Cukry Tuky Důležité faktory Obsah vody Obsah

Více

Obsah. 2. Buněčný transport

Obsah. 2. Buněčný transport Obsah 1. Buňka základní funkční jednotka organismu 1.1 Stavba eukaryotní živočišné buňky 1.1.1. Biologické membrány a jejich základní složky 1.1.2 Membránové organely buňky 1.1.3. Nemembránové buněčné

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.

Více

(molekulární) biologie buňky

(molekulární) biologie buňky (molekulární) biologie buňky Buňka základní principy Molecules of life Centrální dogma membrány Metody GI a MB Interakce Struktura a funkce buňky - principy proteiny, nukleové kyseliny struktura, funkce

Více

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122

Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma

Více

Vstup látek do organismu

Vstup látek do organismu Vstup látek do organismu Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. 2 podmínky musí dojít ke kontaktu musí být v těle aktivní Působení jedů KONTAKT - látka účinkuje přímo nebo po přeměně (biotransformaci)

Více

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ

BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce

Více

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III.

Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III. Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16 Člověk III. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci

Více

Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová

Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP

Více

TERMODYNAMICKÁ ROVNOVÁHA, PASIVNÍ A AKTIVNÍ TRANSPORT

TERMODYNAMICKÁ ROVNOVÁHA, PASIVNÍ A AKTIVNÍ TRANSPORT TERMODYNAMICKÁ ROVNOVÁHA, PASIVNÍ A AKTIVNÍ TRANSPORT Termodynamická rovnováha systému je charakterizována absencí spontánních procesů. Poněvadž práce může být konána pouze systémem, který směřuje ke spontánní

Více

Produkce kyselin v metabolismu Těkavé: 15,000 mmol/den kyseliny uhličité, vyloučena plícemi jako CO 2 Netěkavé kyseliny (1 mmol/kg/den) jsou vyloučeny

Produkce kyselin v metabolismu Těkavé: 15,000 mmol/den kyseliny uhličité, vyloučena plícemi jako CO 2 Netěkavé kyseliny (1 mmol/kg/den) jsou vyloučeny Vnitřní prostředí a acidobazická rovnováha 13.12.2004 Vnitřní prostředí Sestává z posuzování složení extracelulární tekutiny z hlediska izohydrie (= optimální koncentrace ph) izoionie (= optimální koncentrace

Více

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,

Více

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)

Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Buňka Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,

Více

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii

Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.

Více

12. Elektrochemie základní pojmy

12. Elektrochemie základní pojmy Důležité veličiny Elektroda, článek Potenciometrie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Důležité veličiny proud I (ampér - A) náboj Q (coulomb - C) Q t 0 I dt napětí, potenciál

Více

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá

Více

Jak zdravotní obtíže ovlivňují naši mozkovou výkonnost. PaedDr. Mgr. Hana Čechová

Jak zdravotní obtíže ovlivňují naši mozkovou výkonnost. PaedDr. Mgr. Hana Čechová Jak zdravotní obtíže ovlivňují naši mozkovou výkonnost PaedDr. Mgr. Hana Čechová I zdánlivě banální onemocnění mohou mít vliv na výkon a funkce našeho mozku. Soustřeďte se na své zdraví, nebojte se zeptat

Více

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.

Úvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.

Více

Průduchy regulace příjmu CO 2

Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) -

Více

Lipidy. biomembrány a membránový transport

Lipidy. biomembrány a membránový transport Lipidy biomembrány a membránový transport - velmi nesourodá skupina Lipidy - def. podle fyzikálních vlastností - rozpustné v nepolárních a nerozpustné v polárních rozpouštědlech -jednoduché lipidy - acylglyceroly

Více

Struktura a funkce biomakromolekul

Struktura a funkce biomakromolekul Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce

Více

Úvod do buněčné a obecné fyziologie. Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM

Úvod do buněčné a obecné fyziologie. Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM Úvod do buněčné a obecné fyziologie Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM Buňka základní prvek živého organismu nejmenší entita, která může být označena jako živá membránou ohraničená jednotka naplněná koncentrovaným

Více

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.

FUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. MIKROCIR ROCIRKULACE FUNKČNÍ ANATOMIE Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. (20-50 µm) (>50 µm) (4-9 µm) Hlavní funkcí mikrocirkulace je

Více

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA

METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě

Více

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha

Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Metabolický syndrom 3 z 5 a více rizikových faktorů: - obvod pasu u

Více

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7

Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz Oddělení biochemie - 4. patro pracovna 411 Doporučená literatura kapitoly z biochemie http://neoluxor.cz (10% sleva přes

Více

Diabetes mellitus. Homeostáza glukózy Diagnostická kritéria podle WHO (1999) Regulace glykémie

Diabetes mellitus. Homeostáza glukózy Diagnostická kritéria podle WHO (1999) Regulace glykémie Homeostáza glukózy Diabetes mellitus 27.2. 2006 U zdravých osob se koncentrace glukózy v plazmě udržuje v úzkém rozmezí Důležité pro řadu orgánů (CNS, erytrocyty a dřeň ledvin) glukóza je základním zdrojem

Více

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.

Milada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1. Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná

Více

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Inovace studia molekulární a buněčné biologie Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání

Více

Digitální učební materiál

Digitální učební materiál Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast

Více

Chemické výpočty I (koncentrace, ředění)

Chemické výpočty I (koncentrace, ředění) Chemické výpočty I (koncentrace, ředění) Pavla Balínová Předpony vyjadřující řád jednotek giga- G 10 9 mega- M 10 6 kilo- k 10 3 deci- d 10-1 centi- c 10-2 mili- m 10-3 mikro- μ 10-6 nano- n 10-9 piko-

Více

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY

ROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM

Více

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.

Toxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I. Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický

Více