*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
|
|
- Ilona Fišerová
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 Faktory ovlivňující transport přes membrány Velikost molekul: Malé molekuly jako voda, kyslík, kysličník uhličitý mohou volně procházet přes membrány, na rozdíl od většiny větších molekul. Rozpustnost v tucích: Látky rozpustné v tucích (nepolární, hydrofóbní) procházejí přes membrány snadno glycerol, mastné kyseliny Náboj: Fosfolipidová dvojvrstva je pro veškeré nabité částice (ionty) nepropustná. Existence kanálů a přenašečů Tyto proteinové přenašeče transportují jsou nezbytné pro přenos polárních nabitých a v tucích nerozpustných molekul přes membránu
3 Membranový transport: přehled A: Klasifikace z hlediska fyzikálního 1. Transport přímo přes membránu Difůze Osmóza 2. Transport prostřednictvím specializovaných membránových proteinů Kanály Přenašeče 3. Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza B: Klasifikace na základě energetických požadavků 1. Pasivní transport Osmosa Prostá difůze Usnadněná difůze 2. Aktivní transport Primární aktivní transport Uniport Spřažený transport Symport Antiport Sekundární aktivní transport Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza
4 A. Membranový transport z hlediska fyzikálního Pomocí transportních proteinů 1. Přímo přes membránu Prostřednictvím membránových váčků kyslík glycerol CO 2 voda Mastné kyseliny ethanol Ionty Aminokyseliny Glukóza Nukleotidy neurotronsmitery viry LDL,HDL proteiny difůze / osmóza KANÁL usnadněná difůze PŘENAŠEČ přenašečový transport Fagocytóza Endo-/Exocytóza
5 B. Membránový transport na základě energetických požadavků 1. Pasivní transport Pasivní transport ATP 2. ATP Osmóza Prostá difůze Usnadněná difůze Aktivní transport Aktivní transport voda P kanály přenašeče přenašeče
6 DIFŮZE = pohyb molekul z místa vyšší koncentrace do místa nižší koncentrace
7 Základní pravidla prosté difůze: Molekuly se pohybují z místa vyšší koncentrace do místa nižší koncentrace. Rozdíl mezi koncentracemi obou složek nazýváme koncentrační spád (gradient). Molekuly obou složek se mísí dokud nenastane rovnováha Čím větší je rozdíl v koncentracích dvou složek větší, tím rychleji se molekuly pohybují ATP Difůze je samovolný proces nevyžaduje přísun energie z jiného zdroje, využívá pouze kinetickou energii mísících se molekul Nízká teplota Difůze je nepřímo úměrná velikosti molekul. Větší molekuly difundují pomaleji. Pomalá difůze Difůze je přímo úměrná teplotě. Při vyšší teplotě je difůze rychlejší Rychlá difůze Vysoká teplota
8 Pravidla specifická pro difůzi přes membrány: Rychlost difůze závisí na rozpustnosti molekul v membránových lipidech je přímo úměrná ploše membrány je nepřímo úměrná tloušťce membrány rozpustné méně rozpustné nerozpustné
9 Difůze molekul vody přes semipermeabilní membránu nazýváme OSMÓZA Rozpuštěná látka voda Semipermeabilní membrána je propustná pro vodu ale ne pro rozpuštěnou látku.
10 Jak poznáme, že mezi dvěma roztoky probíhá osmóza? Jak určíme směr pohybu molekul vody? Srovnáním koncentrace obou biologických roztoků (%, g/l) Nižší koncentrace Vyšší koncentrace Stejná koncentrace Osmóza Osmóza neprobíhá
11 Pokud srovnáváme koncentraci dvou roztoků s rozdílnými rozpuštěnými látkami, je v souvislosti s osmotickými ději správné používat termín OSMOLARITA (Osm) = počet osmoticky aktivních částic (molekul, resp. iontů) v 1 litru roztoku U disociujících látek: 1 OsM = 1 M x počet iontů počet molekul U nedisociujících látek: 1 OsM = 1 M 1 mol = 6.02 x molekul ( Avogadrova konstanta)
12 Roztok A semipermeabilní membrána Roztok B H 2 O H 2 O 50 Částic v 1 litru roztoku Vyšší osmolarita (více částic v litru roztoku) 10 Částic v 1 litru roztoku Nižší osmolarita (méně částic v litru roztoku) Voda se vždy bude pohybovat z roztoku B do roztoku A Hyperosmotický k roztoku B Hyposmotický k roztoku A
13 Rozpuštěná látka H 2 O rozpouštědlo Nižší osmolarita (méně částic na objem. jednotku) Vyšší osmolarita (více částic na objem. jednotku) Kg (pound) Voda je (na základě koncentračního gradientu) nasávána do válce přes semipermeabilní membránu
14 Rozpuštěná látka H 2 O rozpouštědlo Nižší osmolarita (méně částic na objem. jednotku) Vyšší osmolarita (více částic na objem. jednotku) Kg (pound) OSMOTICKÝ TLAK Voda je (na základě koncentračního gradientu) nasávána do válce přes semipermeabilní membránu Sílá, která zvedá závaží, se nazývá..
15 Membranový transport: přehled A: Klasifikace z hlediska fyzikálního 1. Transport přímo přes membránu Difůze Osmóza 2. Transport prostřednictvím specializovaných membránových proteinů Kanály Přenašeče 3. Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza B: Klasifikace na základě energetických požadavků 1. Pasivní transport Osmosa Prostá difůze Usnadněná difůze 2. Aktivní transport Primární aktivní transport Uniport Spřažený transport Symport Antiport Sekundární aktivní transport Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza
16 kanály ATP Prostá difůze Spojují přímo vnější a vnitřní prostředí buňky Tvoří vodou vyplněný pór Transportují malé molekuly, především ioty a vodu Transport probíhá velmi rychle přenašeče ATP Aktivní transport Nikdy přímo nespojují vnější prostředí s vnitřním ATP Usnadněná difůze Vyskytují se ve dvou konformacích jsou otevřeny buď ven z buňky nebo dovnitř buňky Transportují větší molekuly [glukóza, nukleotidy] Transport je pomalejší ale vysoce selektivní
17 ATP Prostá difůze Kanály: Otevřené kanály Umožňují volný pohyb iontů oběma směry. Nazývají se póry. Otevřené kanály pro transport vody se nazývají akvaporiny. Vrátkové kanály Součástí kanálu jsou tzv. vrátka speciální proteinová oblast, která uzavírá vstup do kanálu. Otvírání vrátek je vyvoláno specifickými podněty a tím je regulován pohyb částic kanálem. Membrána Intracelulární prostor Vrátka otevřena Vrátka uzavřena
18 Vrátkové kanály - regulace ATP Simple diffusion Otvírání vrátek je regulováno následujícími mechanismy: A. Elektrickým signálem B. Vazbou chemického mediátoru (Intracelulárně nebo extracelulárně) C. Fyzikálními vlivy [teplota, tlak] A. Elektricky regulován B. Chemicky regulován C. Mechanicky regulován Změna polarity membrány ligand mediátor teplota tlak
19 Většina kanálů jsou tzv. Iontové kanály Funkce iontových kanálů: transportují výhradně anorganické ionty, především, K +, Cl - aca 2+ na zlomky sekund se otvírají a umožní tak transport iontů, pro které je jinak membrána nepropustná Typické vlastnosti iontových kanálů: Bacteriální K+ kanál Tvoří selektivní filtr, který kontroluje, jaké ionty mohou přes kanál projít a které ne. Iontově specifické: Kanálem mohou být transportovány pouze ionty, pro které je daný kanál specifický. Selektivita závisí na průměru, tvaru a typu aminokyselin ve vnitřní části kanálu Vrátkové: Iontové kanály se otvírají pouze na krátkou dobu, většinu času jsou uzavřeny
20 a jejich role při vzniku NERVOVÉHO SIGNÁLU
21 TRANSPORTNÍ MEMBRÁNOVÉ PROTEINY Na + Na + Na Jsou zodpovědné za vznik elektrického impulzu (AP akční potenciál) a tím šíření nervového vzruchu...
22 Nerovnoměrná distribuce iontů na membráně Hlavním kationtem vně buňky je sodíkový iont. Vysoká koncentrace vně buňky a K + uvnitř buňky je v buňce zajišťován tzv. sodno-draselnou pumpou Na+ K+ pumpa neustále transportuje ven z buňky ak + dovnitř buňky. K činosti pumpy je potřeba energie Uvnitř buňky je náboj mírně negativní: většina organických molekul [ bílkoviny] uvnitř buňky má negativní náboj; ten je vyrovnán sodíkovými kationty K+, hlavním intracelulárním kationtem
23 + - kationty vně buňky a anionty uvnitř buňky jsou vzájemně přitahovány, ale jsou oděleny membránou Pokud by se membrána stala pro tyto ionty dočasně propustná Ionty by se rychle pohybovaly směrem po koncentračním spádu. Buněčná membrána plní funkci přehradní hráze: Membrána odolává elektrochemickým silám, které navzájem ionty přitahují Ionty [podobně jako voda za přehradní hrází] mají potenciální energii. Separací + a - nabitých částic je na membráně vytvořen elektrický potenciál
24 Membránový potenciál Vyjadřuje rozdíl mezi: + - nábojem vně buňky nábojem uvnitř buňky Buňka v klidovém stavu [transport iontů přes membránu je v rovnováze], má tzv. klidový membránový potenciál. Membránový potenciál je vyjádřen rozdílem napětí (volty, milivolty) vně a uvnitř membrány uvádí se v záporných hodnotách vzhledem k zápornému náboji uvnitř buňky. pohybuje se v rozpětí -20mV až -200 mv, v závislosti na organismu a typu buňky.
25 Elektricky řízené kanály a membránový potenciál Elektricky řízené kanály mají speciální proteinovou doménu, která je mimořádně citlivá na změny elektrického membránového potenciálu. Elektrické změny nad prahem citlivosti způsobí otevření kanálu Otevřený kanál umožní rychlý průtok iontů membránou. Tok iontů je zaznamenán jako elektrický proud, který náhlé změní polaritu membrány. Na + Na + Na Tento elektrický signál na membráně neuronů je nazýván nervový impulz nebo akční potenciál [AP] AP je obvykle vyvolán elektricky řízenými Na+ kanály AP umožňuje rychlý přenos nervového signálu mezi vzdálenějšími místy. Změna membránového potenciálu
26 + Na _ _ ++ _ + _ + kanál _ pčenašeč + - ENERGIE
27 _ _ kanál _ pčenašeč _ depolarizace membrány _
28 Porucha činnosti a vznik nemoci CYSTICKÁ FIBRÓZA
29 Cystická fibróza Dědičné onemocnění Postihuje nejvíce plíce a slinivku břišní Vyznačuje se produkcí abnormálně hustého mukózního sekretu Hustý mukózní sekret ucpává vývod pankreatu Hustý mukózní sekret ucpává dýchací cesty, ztěžuje dýchání a je příčinou častých infekcía Mukózní sekret omezuje vývod pankreatické šťávy a tím zhoršuje trávení a vstřebávání živin vývod pankreatu slinivka žaludek
30 CYSTICKÁ FIBRÓZA porucha chemicky regulovaného kanálu, který transportuje Cl- ionty ven z buňky Důsledek: Nepropustnost plazmatické membrány pro Cl - Tím je porušen i transport sodíku NaCl se akumuluje v dýchacích cestách. Slané prostředí navíc inhibuje defensin obrannou látku dýchacích cest proti vstupu baktérií. Vytvářejí se fibrózní cysty na plicích a v pankreatu, kde blokují sekreci enzymů.
31 Přenašeče ATP ATP Přenašeče mají jedno nebo více specifických vazebných míst pro přenášenou částici. Vazebné místo se střídavě otevírá na jednu stranu Membrány a následně na druhou stranu.. Nikdy netvoří přímé spojení mezi extracelulárním a intracelulárním buněčným prostorem Přenašeče se vyskytují ve dvou prostorových formách (konformacích): Forma A : vazebné místo pro přenášenou částici je otevřeno ven z buňky Forma B : vazebné místo pro přenášenou částici je otevřeno dovnitř buňky A B
32 Přenašeče: Typ a počet transportovaných částic ATP ATP Uniport přenašeč, který transportuje pouze jeden typ částice Spřažený transport přenašeč transportuje dva typy molekul najednou Symport: molekuly jsou transportovány stejným směrem Antiport: molekuly jsou transportovány v opačném směru uniport symport antiport
33 ATP Přenašeče Usnadněná difůze Transport nevyžaduje energii Probíhá po koncentračním spádu (z místa nižší koncentrace do místa vyšší koncentrace). ATP Aktivní transport Přenašečový transport, který vyžaduje energii Probíhá proti koncentračnímu spádu (z místa nižší koncentrace do místa vyšší koncentrace). Takové přenašeče nazýváme pumpy. ATP Usnadněná difůze ATP Aktivní transport - pumpa Dolů z kopce Do kopce P
34 Na+ K+ pumpa Neustále pumpuje Na+ ionty ven z buňky K+ dovnitř buňky A vytváří tak trvalý gradient, který je využíván k dalším Procesům v těle
35 Existuje několik cest, kterými je glukóza přiváděna do buněk
36 GLUKÓZA: Transport pasivní - usnadněnou difůzí ATP Transport glukózy z krve do buněk probíhá usnadněnou difůzí. (Aktivní spřažený glukózovy transport viz dále)] Rychlost usnandněné difůze glukózy přes membránu buněk je přímo závislá na koncentraci glukózy v plazmě (glykémii). Pokud je koncentrace glukózy v plazmě abnormálně nízká [hypoglykémie], pak transport glukózy především do mozkových buněk může být nedostačující. Těžká hypoglykémie např. u diabetiků předávkovaných inzulinem může vést k bezvědomí (hypoglykemický šok) nebo dokonce ke smrti.
37 GLUKÓZA: Transport aktivní spřažený Na+ transport ATP Sekundární aktivní transport: Na+ jsou transportovány po směru koncentračního spádu a s sebou strhnou glukózu proti směru koncentračního spádu Primární aktivní transport: Na+ a K+ jsou aktivně pumpovány Proti směru koncentračního spádu A vytváří tak trvalý gradient V koncentraci Na+ a K+
38 Glukózový přenašečový protein je součástí buněčných membrán a zásadním způsobem ovlivňují metabolismus glukózy v těle Při funkčních poruchách těchto membránových molekul dochází k onemocnění např. Diabetes mellitus cukrovka, úplavice cukrová
39 INZULIN GLUT 4 (přenašeč pro glukózu) Udržení fyziologické GLYKÉMIE (6 mmol/l) Další GLUT 4 BUNĚČNÁ MEMBRÁNA INZULÍNOVÝ RECEPTOR - STIMULACE Transport glukózy do buňky Přemístění váčku k membráně a zabudování glukózových přenašečů do membrány GLUT 4 váček Signální dráha inzulinu k membránovému váčku s GLUT 4 přenašeči Normální stav
40 GLUT 4 (přenašeč pro glukózu) vysoká GLYKÉMIE GLUT 4 (přenašeč pro glukózu) BUNĚČNÁ MEMBRÁNA INZULÍNOVÝ RECEPTOR NEDOSTATEK inzulinu Příjem glukózy buňkou je omezen Nedostatečná stimulace receptoru k inzulínu Glukózové přenašeče nejsou transportovány do membrány - NEDOSTATEK PŘENAŠEČU GLUT 4 váček SIGNÁL JE NEDOSTATEČNÝ DIABETES I typu IDDM (insulin dependent Diabetes mellitus)
41 GLUT 4 (přenašeč pro glukózu) vysoká GLYKÉMIE GLUT 4 (přenašeč pro glukózu) BUNĚČNÁ MEMBRÁNA INZULÍNOVÝ RECEPTOR NADBYTEK inzulinu Příjem glukózy buňkou je omezen Snížená citlivost receptoru k inzulínu Glukózové přenašeče nejsou transportovány do membrány - NEDOSTATEK PŘENAŠEČU GLUT 4 váček SIGNÁL JE NEDOSTATEČNÝ DIABETES II typu IIDM (insulin independent Diabetes mellitus)
42 Membranový transport: přehled A: Klasifikace z hlediska fyzikálního 1. Transport přímo přes membránu Difůze Osmóza 2. Transport prostřednictvím specializovaných membránových proteinů Kanály Přenašeče 3. Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza B: Klasifikace na základě energetických požadavků 1. Pasivní transport Osmosa Prostá difůze Usnadněná difůze 2. Aktivní transport Primární aktivní transport Uniport Spřažený transport Symport Antiport Sekundární aktivní transport Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza
43 ATP Membrane-bound vesicle Endocytosis It is essential function, always taking place. The cellular uptake of particles, that are too large to cross the membrane Cells use two basic mechanisms to move larger particles in or out of the cell. Phagocytosis cell eatting process occurs only in certain type of white blood cells called phagocytes It can be: 1. nonselective [pinocythosis process when extracellular fluid droplets enter cell] 2. highly selective allows only specific molecules to enter the cell [receptor mediated endocythosis] Exocytosis - opposite of endocytosis. Cell uses it to export proteins synthesized within the cell and to get rid of waste, left in lysosomes. Process by which cells engulfs a foreigner particle [or bacteria] into vesicles. Vesicles fuses with lysosome and digest enzyme destroy the particles.
44 SNAREs proteins SNAREs are transmembrane proteins which help direct transport vesicles to their target membrane. v-snares are marker protein on the vesicles t-snares are marker protein on the target membrane v-snares bind to complementary t-snares on the target membrane SNAREs proteins play a central role in membrane fusion Pairing of complementary v-snares and t-snares forces the two lipid bilayers fuse
45 Synapse: Endocytosis / exocytosis Protein exocytosis
46 Receptor mediated endocytosis ATP By receptor mediated endocytosis are transported protein hormones, growth factors, antibodies, cholesterol. Protein receptors on the cell surface bind to their specific ligand Cell membrane creates little pit and small vesicles which separate from membrane Abnormalities in receptor-mediated removal of cholesterol Cholesterol must be bind to lipoprotein LDL for transport in the blood. Cholesterol is taken into cell by LDL-receptor endocythosis. Genetic defect [hypercholesterolemia] decreases number of LDL receptors. Cholesterol cannot be normally transport into the cell and remains in the plasma. High blood level of LDL-cholesterol develop atherosclerosis
47 LDL lipoprotein ( = low density lipoprotein; ZLÝ cholesterol ) přivádí cholesterol do buněk HDL lipoprotein ( = high density lipoprotein; HODNÝ cholesterol ) odvádí cholesterol z periferie do jater Přebytečný cholesterol je vylučován formou žlučových kyselin HDL receptor LDL LDL-receptor Cholesterol z potravy Recyklace cholesterolu LDL-receptor JATERNÍ BUŇKY HDL cholesterol SOMATICKÁ BUŇKA
48 Membranový transport: přehled A: Klasifikace z hlediska fyzikálního 1. Transport přímo přes membránu Difůze Osmóza 2. Transport prostřednictvím specializovaných membránových proteinů Kanály Přenašeče 3. Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza B: Klasifikace na základě energetických požadavků 1. Pasivní transport Osmosa Prostá difůze Usnadněná difůze 2. Aktivní transport Primární aktivní transport Uniport Spřažený transport Symport Antiport Sekundární aktivní transport Transport prostřednictvím membránových váčků Fagocytóza Endocytóza Exocytóza
49 Membrane transport process according energy requirement ATP ATP
50 Active transport Secondary active transport = coupled transport Primary active transport Hydrolysis of ATP is directly required for the function of carrier protein ATP ATP energy is used as primary source Couples the kinetic energy of one molecule moving down its concentration gradient to the movement of another molecule against its concentration gradient Symport: Transported molecules go in the same direction across the membrane Antiport: molecules go in opposite direction ATP 1. ATP energy Is primarily used for pumping ions against concentration gradient [most commonly Na+ out of the cell] ADP + P i [inorganic phosphate] 2. Energy of ions moving down its concentration gradient is secondary used to move another molecules against concentration gradient. Secondary energy Antiport: K + pump Uniport: H + pump Ca + pump The most common secondary active transport systems are driven by the sodium concentration gradient.
51 Primary active transport: Model of proton pump M + [A] [B] [C] [D] [A] Carrier protein binds the cationt on the inside of the cell [B] Carrier protein is phosphorylated by ATP [C] Phosphorylation leads to conformational change that expose the cation to the outside of the cell and make cation to diffuse away [D] Release of the phosphate ion from the protein into the cytosol an restore the initial configuration so new cycle pumping can to start
52 K + pump Na + Na+ Na+ K + K + K + K + K + K +
53 Secondary active transport: [A] [B] [C] [D] [A] Initially concentration: The binding site of carrier protein is exposed to outside environment and can bind a proton [B] this binding results in conformational change that permits a molecule of S-substrate to be bound [C] The binding of substrate cause another conformational change that expose the binding sites inside of the cell [D] Release of a proton and substrate to the cell s interior restore the original conformation of carrier and allows a new pumping cycle to begin
54
55
56 Energy requirement ATP No energy Energy from ATP ATP diffusion Endocytosis Simple diffusion Facillited diffusion Secondary Active transport Primary Active transport Exocytosis Phagocytosis Molecule goes Through lipid bilayer Transport requires membrane proteins Physical requirement Membrane-bound vesicles
57 Příklady vybraných látek a způsobu jejich transportu přes membránu Pasivní transport Aktivní transport přímo přes prostá difůze usnadněná difůze unipo rt spřažený transport sekundár ní membránový mi membrán u (kanály) (přenašeče) (symport, antiport) transport váčky O 2, CO 2 mastné kyseliny glycerol močovina xxx xxx xxx xxx voda xxx xxx ionty (, K +, H +, Ca +) xxx xxx xxx glukóza xxx xxx xxx xxx nukleotidy aminokyseliny xxx xxx proteiny cholesterol neuromediátory xxx xxx xxx
58 difusion Through membrane Simple d. [channels] facilitate d. [channels] uniport cotransport Secondary Active tr. Membrane vesicles H 2 O x x ions x x x x
59 Hlavní funkce cytoplasmatické membrány Fyzikální bariéra: odděluje vnitřní obsah buňky od vnějšího prostředí. Regulace: membrána aktivně kontroluje pohyb molekul v obou směrech Biomembrany jsou selektivně permeabilní. Komunikace mezi buňkou a okolním prostředí: Buněčná membrána obsahuje receptory kterými buňka rozpoznává změny v okolí a reaguje na ně. Stavební a podpůrná funkce: Proteiny buněčného cytoskeletu zajišťují tvar buňky. Membránové proteiny tvoří mezibuněčná spojení
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, Přírodovědecká fakulta UP Funkce cytoplazmatické membrány Cytoplazmatická membrána odděluje vnitřní obsah buňky od vnějšího prostředí. Pro většinu látek
VíceTRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA
TRANSPORT PŘES MEMBRÁNY, MEMBRÁNOVÝ POTENCIÁL, OSMÓZA 1 VÝZNAM TRANSPORTU PŘES MEMBRÁNY V MEDICÍNĚ Příklad: Membránový transportér: CFTR (cystic fibrosis transmembrane regulator) Onemocnění: cystická fibróza
VícePrezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Dynamický fluidní model membrány 2008/11
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány Membránový
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie PřF UP Olomouc 2008/11 Prezentace navazuje na základní znalosti z biochemie (lipidy, proteiny, sacharidy) Rozšiřuje přednášky: Stavba cytoplazmatické membrány
VíceIvana FELLNEROVÁ 2008/11. *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Ivana FELLNEROVÁ 2008/11 SACHARIDY Organické látky Obecný vzorec (CH 2 O) n glyceraldehyd polyhydroxyaldehydy polyhydroxyketony dihydroxyaceton Převážně rostlinný původ Vznik fotosyntetickou asimilací
Více5. Lipidy a biomembrány
5. Lipidy a biomembrány Obtížnost A Co je chybného na často slýchaném konstatování: Biologická membrána je tvořena dvojvrstvou fosfolipidů.? Jmenujte alespoň tři skupiny látek, které se podílejí na výstavbě
VíceBIOLOGICKÁ MEMBRÁNA Prokaryontní Eukaryontní KOMPARTMENTŮ
BIOMEMRÁNA BIOLOGICKÁ MEMBRÁNA - všechny buňky na povrchu plazmatickou membránu - Prokaryontní buňky (viry, bakterie, sinice) - Eukaryontní buňky vnitřní členění do soustavy membrán KOMPARTMENTŮ - za
VíceMembránové potenciály
Membránové potenciály Vznik a podstata membránového potenciálu vzniká v důsledku nerovnoměrného rozdělení fyziologických iontů po obou stranách membrány nestejná propustnost membrány pro různé ionty různá
VíceBunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození
Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození bunka - stejná genetická výbava - funkce (proliferace, produkce látek atd.) závisí na diferenciaci diferenciace tkán - specializovaná produkce
Víceglukóza *Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes y Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba, Membránový transport, Symboly označující animaci resp. video (dynamická
VíceVnitřní prostředí organismu. Procento vody v organismu
Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí organismu Obsah vody v různých tkáních % VODY KREV 83% SVALY 76% KŮŽE 72% KOSTI 22% TUKY 10% ZUBNÍ SKLOVINA 2% 3 Vnitřní prostředí
VíceTělesné kompartmenty tekutin. Tělesné kompartmenty tekutin. Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty.
Obecná patofyziologie hospodaření s vodou a elektrolyty. 2. 4. 2008 Tělesné kompartmenty tekutin Voda je v organismu kompartmentalizovaná do několika oddílů. Intracelulární tekutina (ICF) zahrnuje 2/3
VíceMEMBRÁNOVÝ TRANSPORT
MEMBRÁNOVÝ TRANSPORT Membránový transport Soubor procesů umožňujících látkám různého typu překonat barieru biologické membrány. Buněčné membrány jsou polopropustné (semipermeabilní) Volný přístup přes
VíceMembránový transport příručka pro učitele
Obecné informace Membránový transport příručka pro učitele Téma membránový transport při sdělení základních informací nepřesahuje rámec jedné vyučovací hodiny. (Upozornění: Osmóza je uvedena podrobněji
VíceTransport přes membránu
Transport přes membránu Datum: 30. 12. 2012 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_262 Škola: Akademie - VOŠ,
Více*Ivana FELLNEROVÁ, PřF UP Olomouc*
SACHARIDY Organické látky Obecný vzorec (CH 2 O) n glyceraldehyd polyhydroxyaldehydy polyhydroxyketony dihydroxyaceton Převážně rostlinný původ Vznik fotosyntetickou asimilací MONOSACHARIDY DERIVÁTY MONOSACHARIDU
VíceRNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Prezentace navazuje na základní znalosti Biochemie, stavby a transportu přes membrány Doplňující prezentace: Proteiny, Sacharidy, Stavba membrán,
VíceFyziologie buňky. RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D.
Fyziologie buňky RNDr. Zdeňka Chocholoušková, Ph.D. Přeměna látek v buňce = metabolismus Výměna látek mezi buňkou a prostředím Buňka = otevřený systém probíhá výměna látek i energií s prostředím Některé
VíceMendělejevova tabulka prvků
Mendělejevova tabulka prvků V sušině rostlin je obsaženo přibližně 45% uhlíku, 42% kyslíku, 6,5% vodíku, 1,5% dusíku a 5% minerálních prvků. Tzv. organogenní prvky (C, O, H, N) představují tedy 95% veškerých
Vícepátek, 24. července 15 BUŇKA
BUŇKA ŽIVOČIŠNÁ BUŇKA mitochondrie ribozom hrubé endoplazmatické retikulum cytoplazma plazmatická membrána mikrotubule lyzozom hladké endoplazmatické retikulum Golgiho aparát jádro jadérko chromatin volné
Více3) Membránový transport
MBR1 2016 3) Membránový transport a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy 1 Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka 2 Pohyb vody první reakce klidných
Více3 a) Fyzikální principy. 5 Chemický potenciál (µ s ) (volná energie na jeden mol: J/mol) * = chemický potenciál roztoku s za standartních podmínek
MBRO1 1 2 2017 3) Membránový transport Prokaryotická buňka Eukaryotická buňka a) Fyzikální principy b) Regulace pohybu roztoků membránami a jejich transportéry c) Pumpy Pohyb vody první reakce klidných
VíceNervová soustává č love ká, neuron r es ení
Nervová soustává č love ká, neuron r es ení Pracovní list Olga Gardašová VY_32_INOVACE_Bi3r0110 Nervová soustava člověka je pravděpodobně nejsložitěji organizovaná hmota na Zemi. 1 cm 2 obsahuje 50 miliónů
VíceBiologické membrány a bioelektrické jevy
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
VíceAnorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové
Anorganické látky v buňkách - seminář Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové Zastoupení prvků v přírodě anorganická hmota kyslík (O) 50% křemík (Si) 25% hliník (Al) 7% železo (Fe) 5% vápník
VíceBIOLOGICKÉ ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE
BIOLOGICKÉ VĚDY ÚVOD ZÁKLADY MOLEKULÁRN RNÍ BIOLOGIE DOPORUČEN ENÁ LITERATURA Jan Šmarda BIOLOGIE PRO PSYCOLOGY A PEDAGOGY Jan Šmarda ZÁKLADY BIOLOGIE A ANATOMIE PRO STUDUJÍCÍ PSYCOLOGIE Zdeněk Wilhelm
VícePřednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně
Přednášky z lékařské biofyziky Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně Biologické membrány a bioelektrické jevy Autoři děkují doc. RNDr. K. Kozlíkové, CSc., z LF UK v Bratislavě za poskytnutí některých
VíceFunkční anatomie ledvin Clearance
Funkční anatomie ledvin Clearance doc. MUDr. Markéta Bébarová, Ph.D. Fyziologický ústav Lékařská fakulta Masarykovy univerzity Tato prezentace obsahuje pouze stručný výtah nejdůležitějších pojmů a faktů.
VíceCHECK GLUKOMETR: ACCU-CHECK. Autolanceta (odběrové pero) Z kapilární krve. Digitální glukometry. Rychlé, snadné, bezbolestné.
RNDr. Ivana Fellnerová, Ph.D. Katedra zoologie, PřF UP Olomouc Monitorování krevního cukru Z kapilární krve Digitální glukometry Rychlé, snadné, bezbolestné Okamžitý výsledek GLUKOMETR: ACCU-CHECK CHECK
VíceBIOMEMBRÁNY. Sára Jechová, leden 2014
BIOMEMBRÁNY Sára Jechová, leden 2014 zajišťují ohraničení buněk- plasmatické membrány- okolo buněčné protoplazmy, bariéra v udržování rozdílů mezi prostředím uvnitř buňky a okolím a organel= intercelulární
VíceÚvod do preklinické medicíny NORMÁLNÍ FYZIOLOGIE. Jan Mareš a kol.
Úvod do preklinické medicíny NORMÁLNÍ FYZIOLOGIE Jan Mareš a kol. Praha Univerzita Karlova v Praze 3. lékařská fakulta 2013 Úvod do preklinické medicíny: Normální fyziologie Vedoucí autorského kolektivu
VíceTypy molekul, látek a jejich vazeb v organismech
Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Typy molekul, látek a jejich vazeb v organismech Organismy se skládají z molekul rozličných látek Jednotlivé látky si organismus vytváří sám z jiných látek,
VícePŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY
PŘENOS SIGNÁLU DO BUŇKY, MEMBRÁNOVÉ RECEPTORY 1 VÝZNAM MEMBRÁNOVÝCH RECEPTORŮ V MEDICÍNĚ Příklad: Membránové receptory: adrenergní receptory (receptory pro adrenalin a noradrenalin) Funkce: zprostředkování
VíceMetabolismus lipidů a lipoproteinů. trávení a absorpce tuků
Metabolismus lipidů a lipoproteinů lipidy ~ 98-99% - triacylglyceroly zbytek cholesterol (fytosteroly, ergosterol,..) fosfolipidy DAG, MAG, vitamíny rozp. v tucích, steroidy, terpeny, volné mastné kyseliny
VíceBiologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim
Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Název školy Autor Tematická oblast Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 31 Příjem a výdej, minerální výživa, způsob výživy, vodní režim Ročník
VíceLékařská chemie přednáška č. 3
Lékařská chemie přednáška č. 3 vnitřní prostředí organismu transport látek v membráně Václav Babuška Vaclav.Babuska@lfp.cuni.cz Vnitřní prostředí organismu Procento vody v organismu 2 Vnitřní prostředí
Víced) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů
MBR2 2016 2) Membránový transport 1 d) Kanály e) Přenašeče a co-transportéry, mediátory difúze a sekundární aktivní transport f) Intracelulární transport proteinů d) Kanály Rostliny: iontové kanály a akvaporiny
Více9. Léčiva CNS - úvod (1)
9. Léčiva CNS - úvod (1) se se souhlasem souhlasem autora autora ál školy koly -techlogic techlogické Jeho Jeho žit bez bez souhlasu souhlasu autora autora je je ázá Nervová soustava: Centrální nervový
VíceBiologie buňky. systém schopný udržovat se a rozmnožovat
Biologie buňky 1665 - Robert Hook (korek, cellulae = buňka) Cytologie - věda zabývající se studiem buňek Buňka ozákladní funkční a stavební jednotka živých organismů onejmenší známý uspořádaný dynamický
VíceChemické výpočty I. Vladimíra Kvasnicová
Chemické výpočty I Vladimíra Kvasnicová 1) Vyjadřování koncentrace molarita procentuální koncentrace převod jednotek 2) Osmotický tlak, osmolarita Základní pojmy koncentrace = množství rozpuštěné látky
VíceLipidy a biologické membrány
Lipidy a biologické membrány Rozdělení a struktura lipidů Biologické membrány - lipidové složení Membránové proteiny Transport látek přes membrány Přenos informace přes membrány Lipidy Nesourodá skupina
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Odborná biologie, část biologie - Společná pro
VíceMEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY
MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY Gorila východní horská Gorilla beringei beringei Uganda, 2018 jen cca 880 ex. Biologie 9, 2018/2019, Ivan Literák MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY MEMBRÁNOVÝ PRINCIP BUŇKY živá buňka =
VíceEnergetický metabolizmus buňky
Energetický metabolizmus buňky Buňky vyžadují neustálý přísun energie pro tvorbu a udržování biologického pořádku (život). Tato energie pochází z energie chemických vazeb v molekulách potravy (energie
VíceMembránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách
Membránový potenciál, zpracování a přenos signálu v excitabilních buňkách Difuze Vyrovnávání koncentrací látek na základě náhodného pohybu Osmóza (difuze rozpouštědla) Dva roztoky o rúzné koncentraci oddělené
Více(III.) Sedimentace červených krvinek. červených krvinek. (IV.) Stanovení osmotické rezistence. Fyziologie I - cvičení
(III.) Sedimentace červených krvinek (IV.) Stanovení osmotické rezistence červených krvinek Fyziologie I cvičení Fyziologický ústav LF MU, 2015 Michal Hendrych, Tibor Stračina Sedimentace erytrocytů fyzikální
VíceMembrány. Robert Vácha Kampus A CEITEC & Biofyzika & NCBR Masarykova univerzita
Membrány Robert Vácha Kampus A4 2.13 CEITEC & Biofyzika & NCBR Masarykova univerzita 1 Literatura 1) Cotterill, R.: Biophysics: An Introduction, John Wiley & Sons, Ltd. 2002 2) Murray, R.K., Granner, D.
VíceFYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA 5.3.2015. Základní funkce buněk: PROKARYOTICKÁ BUŇKA. Funkce zajišťují základní životní projevy buněk: EUKARYOTICKÁ BUŇKA
FYZIOLOGIE BUŇKY BUŇKA - nejmenší samostatná morfologická a funkční jednotka živého organismu, schopná nezávislé existence buňky tkáně orgány organismus - fyziologie orgánů a systémů založena na komplexní
VíceLRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA
LRR/BUBCV CVIČENÍ Z BUNĚČNÉ BIOLOGIE 2. PLASMATICKÁ MEMBRÁNA TEORETICKÝ ÚVOD: Cytoplasmatická membrána je lipidová dvouvrstva o tloušťce asi 5 nm oddělující buňku od okolního prostředí. Nejvíce jsou v
VíceMechanismy hormonální regulace metabolismu. Vladimíra Kvasnicová
Mechanismy hormonální regulace metabolismu Vladimíra Kvasnicová Osnova semináře 1. Obecný mechanismus působení hormonů (opakování) 2. Příklady mechanismů účinku vybraných hormonů na energetický metabolismus
Vícesloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty
sloučeniny C, H, O Cukry = glycidy = sacharidy staré názvy: uhlohydráty, uhlovodany, karbohydráty triviální (glukóza, fruktóza ) vědecké (α-d-glukosa) organické látky nezbytné pro život hlavní zdroj energie
Více5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku. 5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku
5. Příjem, asimilace a fyziologické dopady anorganického dusíku Zdroje dusíku dostupné v půdě: Amonné ionty + Dusičnany = největší zdroj dusíku v půdě Organický dusík (aminokyseliny, aminy, ureidy) zpracování
VíceDiabetes mellitus. úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu. Metabolismus glukosy. Insulin (5733 kda)
Diabetes mellitus úplavice cukrová - heterogenní onemocnění působení inzulínu ~ nedostatečná sekrece ~ chybějící odpověď buněk periferních tkání Metabolismus glukosy ze střeva jako játra 50 % glykogen
VíceCo je cholesterol? (10R,13R)-10,13-dimethyl-17-(6-methylheptan-2-yl)- 2,3,4,7,8,9,11,12,14,15,16,17- dodecahydro-1h-cyclopenta [a]phenanthren-3-ol
Co je cholesterol? - Cholesterol je steroidní látka, kterou lidský organismus potřebuje pro tvorbu hormonů a vitamínu D. - Cholesterol pomáhá tělu zpracovávat tuky, je také důležitý při tvorbě buněčných
VíceIntermediární metabolismus. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP tvorba zásob glykogen,
VícePlasma a většina extracelulární
Acidobazická rovnováha Tato prezentace je přístupná online Fyziologické ph Plasma a většina extracelulární tekutiny ph = 7,40 ± 0,02 Význam stálého ph Na ph závisí vlastnosti bílkovin aktivita enzymů struktura
VíceDistribuce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové
Distribuce Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Definice Distribuce je fáze farmakokinetiky, při které
VíceMgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA
Mgr. Šárka Vopěnková Gymnázium, SOŠ a VOŠ Ledeč nad Sázavou VY_32_INOVACE_02_3_20_BI2 HORMONÁLNÍ SOUSTAVA NADLEDVINY dvojjediná žláza párově endokrinní žlázy uložené při horním pólu ledvin obaleny tukovým
VíceRegulace glykémie. Jana Mačáková
Regulace glykémie Jana Mačáková Katedra fyziologie a patofyziologie LF OU Ústav patologické fyziologie LF UP Název projektu: Tvorba a ověření e-learningového prostředí pro integraci výuky preklinických
VíceEva Benešová. Dýchací řetězec
Eva Benešová Dýchací řetězec Dýchací řetězec Během oxidace látek vstupujících do různých metabolických cyklů (glykolýza, CC, beta-oxidace MK) vznikají NADH a FADH 2, které následně vstupují do DŘ. V DŘ
VíceBuňky, tkáně, orgány, soustavy
Lidská buňka buněčné organely a struktury: Jádro Endoplazmatické retikulum Goldiho aparát Mitochondrie Lysozomy Centrioly Cytoskelet Cytoplazma Cytoplazmatická membrána Buněčné jádro Jadérko Karyoplazma
VíceMetabolismus lipoproteinů. Vladimíra Kvasnicová
Metabolismus lipoproteinů Vladimíra Kvasnicová animace: http://www.wiley.com/college/fob/quiz/quiz19/19-5.html Obrázek převzat z knihy Grundy, S.M.: Atlas of lipid disorders, unit 1. Gower Medical Publishing,
VíceHořčík. Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku
Hořčík Příjem, metabolismus, funkce, projevy nedostatku Příjem a pohyb v rostlině Příjem jako ion Mg 2+, pasivní, iont. kanály Mobilní ion v xylému i ve floému, možná retranslokace V místě funkce vázán
VíceMUDr Zdeněk Pospíšil
MUDr Zdeněk Pospíšil Imunita Charakteristika-soubor buněk,molekul a humorálních faktorů majících schopnost rozlišit cizorodé látky a odstranit je /rozeznává vlastní od cizích/ Zajišťuje-homeostazu,obranyschopnost
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 4. Membránové proteiny Ivo Frébort Lipidová dvojvrstva Biologické membrány Integrální membránové proteiny Transmembránové proteiny Kovalentně ukotvené membránové
VícePřehled energetického metabolismu
Přehled energetického metabolismu Josef Fontana EB 40 Obsah přednášky Důležité termíny energetického metabolismu Základní schéma energetického metabolismu Hlavní metabolické dráhy energetického metabolismu
VíceBUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY JADÉRKO ENDOPLASMATICKÉ RETIKULUM (ER)
BUNĚČNÉ JÁDRO FYZIOLOGIE BUŇKY Buněčné jádro- v něm genetická informace Úkoly jádra-1) regulace dělení, zrání a funkce buňky; -2) přenos genetické informace do nové buňky; -3) syntéza informační RNA (messenger
VíceMonitoring vnitřního prostředí pacienta
Monitoring vnitřního prostředí pacienta MVDr. Leona Raušerová -Lexmaulová, Ph.D. Klinika chorob psů a koček VFU Brno Vnitřní prostředí Voda Ionty Bílkoviny Cukry Tuky Důležité faktory Obsah vody Obsah
VíceObsah. 2. Buněčný transport
Obsah 1. Buňka základní funkční jednotka organismu 1.1 Stavba eukaryotní živočišné buňky 1.1.1. Biologické membrány a jejich základní složky 1.1.2 Membránové organely buňky 1.1.3. Nemembránové buněčné
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0387 Krok za krokem Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tématická Nauka o výživě Společná pro celou sadu oblast DUM č.
Více(molekulární) biologie buňky
(molekulární) biologie buňky Buňka základní principy Molecules of life Centrální dogma membrány Metody GI a MB Interakce Struktura a funkce buňky - principy proteiny, nukleové kyseliny struktura, funkce
VíceOptimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122
Optimalizace vysokoškolského studia zahradnických oborů na Zahradnické fakultě v Lednici Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/15.0122 Inovovaný předmět Výživa člověka Přednášející: prof. Ing. Karel Kopec, DrSc. Téma
VíceVstup látek do organismu
Vstup látek do organismu Toxikologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. 2 podmínky musí dojít ke kontaktu musí být v těle aktivní Působení jedů KONTAKT - látka účinkuje přímo nebo po přeměně (biotransformaci)
VíceBUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ
BUŇKA ZÁKLADNÍ JEDNOTKA ORGANISMŮ SPOLEČNÉ ZNAKY ŽIVÉHO - schopnost získávat energii z živin pro své životní potřeby - síla aktivně odpovídat na změny prostředí - možnost růstu, diferenciace a reprodukce
VíceZákladní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16. Člověk III.
Základní škola praktická Halenkov VY_32_INOVACE_03_03_16 Člověk III. Číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.3185 Klíčová aktivita III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Zařazení učiva v rámci
VíceIntermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD. Vladimíra Kvasnicová
Intermediární metabolismus CYKLUS SYTOST-HLAD Vladimíra Kvasnicová Vztahy v intermediárním metabolismu (sacharidy, lipidy, proteiny) 1. po jídle (přísun energie z vnějšku) oxidace CO 2, H 2 O, urea + ATP
VíceTERMODYNAMICKÁ ROVNOVÁHA, PASIVNÍ A AKTIVNÍ TRANSPORT
TERMODYNAMICKÁ ROVNOVÁHA, PASIVNÍ A AKTIVNÍ TRANSPORT Termodynamická rovnováha systému je charakterizována absencí spontánních procesů. Poněvadž práce může být konána pouze systémem, který směřuje ke spontánní
VíceProdukce kyselin v metabolismu Těkavé: 15,000 mmol/den kyseliny uhličité, vyloučena plícemi jako CO 2 Netěkavé kyseliny (1 mmol/kg/den) jsou vyloučeny
Vnitřní prostředí a acidobazická rovnováha 13.12.2004 Vnitřní prostředí Sestává z posuzování složení extracelulární tekutiny z hlediska izohydrie (= optimální koncentrace ph) izoionie (= optimální koncentrace
VíceNervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
VíceNervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy)
Buňka Neuron Nervová soustava Centrální nervový systém (CNS) mozek mícha Periferní nervový systém (nervy) Základní stavební jednotky Neuron přenos a zpracování informací Gliové buňky péče o neurony, metabolická,
VíceUniverzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta. Buňka. Ústav pro histologii a embryologii
Univerzita Karlova v Praze - 1. lékařská fakulta Buňka. Stavba a funkce buněčné membrány. Transmembránový transport. Membránové organely, buněčné kompartmenty. Ústav pro histologii a embryologii Doc. MUDr.
Více12. Elektrochemie základní pojmy
Důležité veličiny Elektroda, článek Potenciometrie Evropský sociální fond Praha & EU: Investujeme do vaší budoucnosti Důležité veličiny proud I (ampér - A) náboj Q (coulomb - C) Q t 0 I dt napětí, potenciál
VíceKREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje
KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Leden 2010 Mgr. Jitka Fuchsová KREV Červená, neprůhledná, vazká tekutina Skládá
VíceJak zdravotní obtíže ovlivňují naši mozkovou výkonnost. PaedDr. Mgr. Hana Čechová
Jak zdravotní obtíže ovlivňují naši mozkovou výkonnost PaedDr. Mgr. Hana Čechová I zdánlivě banální onemocnění mohou mít vliv na výkon a funkce našeho mozku. Soustřeďte se na své zdraví, nebojte se zeptat
VíceÚvod do biochemie. Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D.
Úvod do biochemie Vypracoval: RNDr. Milan Zimpl, Ph.D. TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Co je to biochemie? Biochemie je chemií živých soustav.
VícePrůduchy regulace příjmu CO 2
Průduchy regulace příjmu CO 2 Průduchy: regulace transpiračního proudu / výměny plynů transpiration photosynthesis eartamerica.com Průduchy svěrací buňky - zavírání při ztrátě vody (poklesu turgoru) -
VíceLipidy. biomembrány a membránový transport
Lipidy biomembrány a membránový transport - velmi nesourodá skupina Lipidy - def. podle fyzikálních vlastností - rozpustné v nepolárních a nerozpustné v polárních rozpouštědlech -jednoduché lipidy - acylglyceroly
VíceStruktura a funkce biomakromolekul
Struktura a funkce biomakromolekul KBC/BPOL 10. Struktury signálních komplexů Ivo Frébort Typy hormonů Steroidní hormony deriváty cholesterolu, regulují metabolismus, osmotickou rovnováhu, sexuální funkce
VíceÚvod do buněčné a obecné fyziologie. Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM
Úvod do buněčné a obecné fyziologie Michal Procházka KTL 2. LF UK a FNM Buňka základní prvek živého organismu nejmenší entita, která může být označena jako živá membránou ohraničená jednotka naplněná koncentrovaným
VíceFUNKČNÍ ANATOMIE. Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách.
MIKROCIR ROCIRKULACE FUNKČNÍ ANATOMIE Mikrocirkulace označuje oběh krve v nejmenších cévách lidského těla arteriolách, kapilárách a venulách. (20-50 µm) (>50 µm) (4-9 µm) Hlavní funkcí mikrocirkulace je
VíceMETABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA
METABOLISMUS TUKŮ VĚČNĚ DISKUTOVANÉ TÉMA Ing. Vladimír Jelínek V dnešním kongresovém příspěvku budeme hledat odpovědi na následující otázky: Co jsou to tuky Na co jsou organismu prospěšné a při stavbě
VícePoužití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu. Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha
Použití tuků mořských ryb v prevenci vzniku metabolického syndromu Mgr. Pavel Suchánek IKEM Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Praha Metabolický syndrom 3 z 5 a více rizikových faktorů: - obvod pasu u
VíceZákladní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7
Základní stavební kameny buňky Kurz 1 Struktura -7 vladimira.kvasnicova@lf3.cuni.cz Oddělení biochemie - 4. patro pracovna 411 Doporučená literatura kapitoly z biochemie http://neoluxor.cz (10% sleva přes
VíceDiabetes mellitus. Homeostáza glukózy Diagnostická kritéria podle WHO (1999) Regulace glykémie
Homeostáza glukózy Diabetes mellitus 27.2. 2006 U zdravých osob se koncentrace glukózy v plazmě udržuje v úzkém rozmezí Důležité pro řadu orgánů (CNS, erytrocyty a dřeň ledvin) glukóza je základním zdrojem
VíceMilada Roštejnská. Helena Klímová. Buňka. Pankreas. Ledviny. Mozek. Kost. Srdce. Sval. Krev. Vajíčko. Spermie. Obr. 1.
Milada Roštejnská Buňka Helena Klímová Ledviny Pankreas Mozek Kost Srdce Sval Krev Spermie Vajíčko Obr. 1. Různé typy buněk (1. část) Typy buněk Prokaryotní buňka Eukaryotní buňka Jádro, jadérko a jaderná
VíceInovace studia molekulární a buněčné biologie
Investice do rozvoje vzdělávání Inovace studia molekulární a buněčné biologie Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Investice do rozvoje vzdělávání
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt CZ.1.07/1.5.00/34.0415 Inovujeme, inovujeme Šablona III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT (DUM) Tematická Nervová soustava Společná pro celou sadu oblast
VíceChemické výpočty I (koncentrace, ředění)
Chemické výpočty I (koncentrace, ředění) Pavla Balínová Předpony vyjadřující řád jednotek giga- G 10 9 mega- M 10 6 kilo- k 10 3 deci- d 10-1 centi- c 10-2 mili- m 10-3 mikro- μ 10-6 nano- n 10-9 piko-
VíceROSTLINNÁ FYZIOLOGIE OSMOTICKÉ JEVY
Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248 M o d e r n í b i o l o g i e reg. č.: CZ.1.07/1.1.32/02.0048 TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM
VíceToxikologie PřF UK, ZS 2016/ Toxikodynamika I.
Toxikodynamika toxikodynamika (řec. δίνευω = pohánět, točit) interakce xenobiotika s cílovým místem (buňkou, receptorem) biologická odpověď jak xenobiotikum působí na organismus toxický účinek nespecifický
Více