Politika zam stnanosti, ohro ené skupiny nezam stnaných (druhá ást)

Transkript

1 Politika zam stnanosti, ohro ené skupiny nezam stnaných (druhá ást) Zpracovali: Mgr. Jana uhlová, vedoucí referátu zprost edkování a poradenství Bc. Jaroslav Mik aník, referát trhu práce Ú AD PRÁCE ESKÉ REPUBLIKY KRAJSKÁ POBO KA V OLOMOUCI Olomouc,

2 1) Právo na zam stnání Obsah p edná ky 2) Politika zam stnanosti (dále PZ) definice a obsah PZ velká a malá PZ aktivní a pasivní PZ 3) Národní plán zam stnanosti, jednotlivé pilí e 4) Nástroje aktivní PZ (v. 78) 5) Evropský sociální fond na podporu zam stnanosti 6) Institucionální zaji t ní PZ 7) Skupiny ohro ené nezam stnaností 8) Osoby se zdravotním posti ením a jejich zam stnávání definice OZP, po ty a struktura, nezam stnanost povinný podíl OZP, sleva na dani, minimální mzda 9) Integrovaný portál MPSV zdroj informací i pomocník p i hledání zam stnání P edná ející: Mgr. Jana uhlová, Bc. Jaroslav Mik aník

3 PZ s d razem na tzv. aktivní politiku zam stnanosti (obsah p edná ky bod 4) Definice politiky zam stnanosti (PZ) PZ = innost sm ující k dosa ení rovnováhy mezi nabídkou (N) a poptávkou (P) po pracovních silách, k produktivnímu vyu ití zdroj pracovních sil a zabezpe ení práva ob ana na zam stnání. P íklady opat ení PZ (viz pozn. 1) Ekonomická politika (ekonomická stimulace má dopad na trh práce) 1) investi ní pobídky - hmotná podpora kolení ( 111 zákona 435/2006 Sb., o zam stnanosti, ve zn ní pozd j ích p edpis, dále jen ZoZ), - hmotná podpora vytvá ení nových pracovních míst ( 111 ZoZ), - da ové úlevy,

4 K diskusi: Kdyby investice rostly pot ebným tempem, ada z nich by mohla P spí e sni ovat, nebo by pot ebovala jinou pracovní sílu ne je ta, která je na trhu práce (TP) volná. Souhlasíte s tvrzením, p ípadn m ete uvést n jaké p íklady? Dal í politiky s dopadem na trh práce - da ová, vzd lávací, sociální, d chodová, programy ve ejných investic do infrakstruktury usnad ující podnikání). Vytvá ení míst s podporou ve ejných zdroj - kompenzace ur ité ekonomické situace nebo pomoc znevýhodn né skupin ( 112 a 113 ZoZ ve ejn prosp né práce (VPP) a spole ensky ú elná pracovní místa(súpm)). K diskusi: Projekt Vzd lávejte se! jako mimo ádné opat ení v období ekonomické krize viz pozn. 2 Regulace trhu práce - regulace vstupu na TP a odchod z n j (p esun celých kategorií mezi ekonomicky aktivním X ekonomicky neaktivním obyvatelstvem studenti, vojáci základní slu by, cizinci apod.), - regulace chování na trhu práce (pracovní právo nap. zkrácené pracovní úvazky, sdílení pracovních míst, dovolené, svátky, p es asy; regulace ve prosp ch osob se zdravotním posti ením, regulace mo ností starobních d chodc, nezam stnaných nekolidující zam stnání - 25 odst. 3 ZoZ, povinnost p ijmout vhodné zam stnání - 20 ZoZ; osob na rodi ovské dovolené apod. na trhu práce),

5 - zm na struktury N vzd láváním ( kolský systém, systém ovliv ování volby povolání,systém dal ího vzd lávání, firemního vzd lávání), - zprost edkování informací a poradenství (poradenství pro nezam stnané, kariérové poradenství, poradenství p ed ztrátou zam stnání), K diskusi: Je poradenství pro nezam stnané d le ité? Kdy? Pro? viz pozn podpora v nezam stnanosti, K diskusi: Je podpora v nezam stnanosti sociální dávkou? viz pozn. 4 - podpora znevýhodn ných osob p i vstupu na TP (SÚPM vyhrazená a z ízená, VPP, p ísp vek na zapracování, rekvalifikace tyto nástroje se asto nazývají souhrnn aktivní politika zam stnanosti (APZ) v u ím pojetí a je to v bec nej ast j í pou ití pojmu APZ.

6 APZ v u ím slova smyslu podle zákona o zam stnanosti - poradenství ( 105), - podpora zam stnávání OZP (pracovní rehabilitace v etn p ípravy k práci; chrán né pracovní místo a chrán ná pracovní dílna), - cílené programy k e ení zam stnanosti ( 120), - rekvalifikace uchaze o zam stnání, zájemc o zam stnání a zam stnanc ( ), - investi ní pobídky ( 111), - ve ejn prosp né práce ( 112) X ve ejná slu ba X obecn prosp né práce, - spole ensky ú elná pracovní místa ( 113), - p ísp vek na zapracování ( 116), - p ísp vek p i p echodu na nový podnikatelský program ( 117).

7 Praktické pou ití nástroj APZ v u ím slova smyslu Nástroje APZ se pou ívají podle situace na TP, tzn. - Kdy ekonomika roste, jsou nástroje APZ v u ím slova smyslu dosta ující. APZ e í hlavn problémy osob znevýhodn ných na trhu práce, ást zdroj APZ se m e zam it na zam stnané (zm na kvalifikace podle pot eb zam stnavatele). Nástroje APZ skute n mohou pomoci osobám znevýhodn ným na trh práce a dlouhodob nezam stnaným v návratu do práce (obvykle je t eba pou ít kombinaci nástroj ). - Pokles ekonomiky obvykle doprovází (s mírným zpo d ním) tlak na omezení státních výdaj v etn APZ. Zam stnavatelé tvo í málo míst a proto e na TP je volná pracovní síla, nemají zájem zam stnávat osoby na TP znevýhodn né. Nástroje APZ v u ím slova smyslu se pou ívají pro nezam stnané plo n ji, cílem je hlavn tvo it nová místa. V tomto období se ast ji objevují tlaky na kontrolu nezam stnaných, zda nezneu ívají sociální systém (nap. spolupráce se samosprávami, nov nap. pilotn ov ovaný systém DONEZ).

8 M ení ú innosti nástroj APZ v u ím slova smyslu Obtí e m ení - u samo pou ití nástroje APZ má na uchaze e o zam stnání aktiva ní efekt; ten je pak t ké odli it od istého efektu nástroje. - nejobjektivn j í metoda: porovnání s kontrolní skupinou; metodologická obtí je v tom, e skupiny se konstruují ex post, - rekvalifikace byly úsp né, pokud do 2 let vedly ke zlep ení postavení na TP (cca 20 %) Negativní efekty APZ v u ím slova smyslu - mrtvá váha ( ást míst podpo ených z ve ejných zdroj by firmy vytvo ily i bez podpory státu), - efekt vytla ení (podpora jedné skupiny na TP m e vést k hor ímu postavení jiné skupiny) - efekt posunutí (i v rámci jedné skupiny m e podpora vést k tomu, e zam stnavatelé p ijímají do zam stnání jen ty p íslu níky dané skupiny, které jsou na TP mén znevýhodn ni).

9 Institucionální zaji t ní politiky zam stnanosti (obsah p edná ky bod 6) N která opat ení politiky zam stnanosti jsou zabezpe ována na makroúrovni jako sou ást politik, nap. - opat ení ekonomické politiky, - opat ení sociální politiky, - opat ení vzd lávací politiky apod. N která opat ení politiky zam stnanosti jsou zabezpe ována na regionální úrovni (nap. Olomoucký kraj: podpora kolení zam stnanc a podpora umís ování absolvent vysokých kol, vzd lávací projekty hospodá ských komor apod.) V t ina opat ení APZ v u ím slova smyslu realizuje ú ad práce (ÚP R), s t mito výjimkami - investi ní pobídky (zabezpe uje ministerstvo práce a sociálních v cí (MPSV), ÚP R se podílí pouze na kontrole realizace na míst ), - cílené programy k e ení nezam stnanosti (jsou celostátní nebo krajské, celostátní m e tvo it MPSV a ÚP R je m e realizovat podle instrukcí MPSV).

10 Struktura ÚP R MPSV metodicky ídí ÚP R ÚP R je ízeno generálním editelstvím. Tomu je pod ízeno 14 krajských pobo ek. Krajské pobo ky z izují kontaktní pracovi t (cca 250 v R). P íklad: ÚP R krajská pobo ka v Olomouci, z ídila následující kontaktní pracovi t (KoP) - KoP Jeseník, KoP Javorník, KoP Zlaté Hory - KoP Olomouc, KoP Litovel, KoP ternberk, KoP Uni ov - KoP Prost jov, KoP Konice - KoP P erov, KoP Hranice, KoP Lipník nad Be vou, KoP Kojetín - KoP umperk,.kop Hanu ovice, KoP Mohelnice, KoP Záb eh Krajské pobo ky z izují následující odd lení - vnit ní správy, - kontroln právní, - zam stnanosti, - nepojistných sociálních dávek.

11 Aktivní politika zam stnanosti je realizována na úrovni krajské pobo ky odd lením zam stnanosti., konkrétn referátem zprost edkování a poradenství a referátem trhu práce. Tyto referáty mají svá dislokovaná pracovi t v sídlech KoP v okresních m stech. P íklad: rekvalifikace: výb r dodavatel se zaji uje v Olomouci (KrP), za azování do rekvalifikací a sepisování objednávek a smluv na dodávky konkrétních kurz se realizuje také v Jeseníku, Prost jov, P erov a umperku. P íklad: poradenství pro za ínající podnikatele z ad uchaze o zam stnání v etn mo nosti z ídit SÚPM zahájením samostatné výd le né innosti se poskytuje v Jeseníku, Olomouci, Prost jov, P erov a umperku. Výjime né ádosti z oblasti APZ (vysoké p ísp vky pro jednoho zam stnavatele, který vytvá í nap. 20 nových pracovních míst) se posuzují na krajské pobo ce v Olomouci. Pravidla posuzování ádostí a poskytování p ísp vk se up es ují na krajské pobo ce v Olomouci.

12 Evropský sociální fond (ESF) (obsah p edná ky bod 5) - jeden ze 3 strukturálních fond EU, - jeden z hlavních nástroj evropské strategie zam stnanosti, Poslání - rozvíjení zam stnanosti a sni ování nezam stnanosti, - podpora sociálního za le ování osob a rovných p íle itostí, - rozvoj trhu práce a lidských zdroj. Na období je pro fond vy len no 3,8 mld EUR.

13 3 opera ní programy zahrnuté do ESF OP LZZ (lidské zdroje a zam stnanost) - v gesci MPSV, - podporuje zam stnanost, e ení nezam stnanosti, rovné p íle itosti a sociální za le ování, - na období do n j bylo z rozpo tu EU vlo eno 1,84 mld. EUR. OP VK (vzd lávání a konkurenceschopnost) - v gesci M MT, - podporuje celo ivotní u ení, partnerství a výzkum, vývoj a inovace ve vzd lávání, - na období do n j bylo z rozpo tu EU vlo eno 1,83 mld. EUR. OP PA (Praha adaptabilita) - v gesci MPSV, - podporuje r st konkurenceschopnosti (vzd láváním a bojem proti sociálnímu vylou ení), - na období do n j bylo z rozpo tu EU vlo eno 0,1 mld. EUR.

14 3 opera ní programy zahrnuté do ESF OP LZZ (lidské zdroje a zam stnanost) - v gesci MPSV, - podporuje zam stnanost, e ení nezam stnanosti, rovné p íle itosti a sociální za le ování, - na období do n j bylo z rozpo tu EU vlo eno 1,84 mld. EUR. OP VK (vzd lávání a konkurenceschopnost) - v gesci M MT, - podporuje celo ivotní u ení, partnerství a výzkum, vývoj a inovace ve vzd lávání, - na období do n j bylo z rozpo tu EU vlo eno 1,83 mld. EUR. OP PA (Praha adaptabilita) - v gesci MPSV, - podporuje r st konkurenceschopnosti (vzd láváním a bojem proti sociálnímu vylou ení), - na období do n j bylo z rozpo tu EU vlo eno 0,1 mld. EUR.

15 Hlavní prioritní osy OP LZZ Prioritní osy p edstavují konkrétní zam ení, v jejich rámci jsou formulovány výzvy k p edkládání projekt. Projekty jsou hodnoceny a ty nejlep í jsou vybrány k financování. Hlavní prioritní osy OP LZZ PO 1 Adaptabilita Globální cíl: Zlep ení adaptability zam stnanc a zam stnavatel. Zam ení: P edcházení nezam stnanosti pomocí podpory investic do rozvoje lidských zdroj ze strany zam stnavatel, rozvoj odborných znalostí, kvalifikací a kompetencí zam stnavatel a zam stnanc. Uplat ování nových forem zam stnávání, zavád ní nových systém ízení a vzd lávání zam stnanc, vzd lávání zam stnanc v souvislosti s restrukturalizací, vytvá ení podmínek pro uznávání výsledk dal ího vzd lávání, rozvoj systému kontroly kvality dal ího vzd lávání. P íklad: Vzd lávejte se!, Vzd lávejte se pro r st! PO 2A Aktivní politiky trhu práce (konvergence), 2B Aktivní politiky trhu práce (regionální konkurenceschopnost a zam stnanost)

16 Globální cíl: Zlep ení p ístupu k zam stnání a prevence nezam stnanosti Zam ení: Zlep ení p ístupu k zam stnání, trvalé za len ní na trh práce, prevence nezam stnanosti zejména dlouhodobé, proaktivní opat ení ve prosp ch osob se zdravotním posti ením na trhu práce. Individuální p ístup ke klient m, zvý ení kvality informa ních, poradenských, vzd lávacích, zprost edkovatelských a ostatních slu eb. Tvorba systému p edvídání zm n na trhu práce. P íklad: grantové projekty, regionální individuální projekty Zku enost plus, Dít není p eká kou. PO 3 Sociální integrace a rovné p íle itosti Globální cíl: Posílení integrace osob ohro ených sociálním vylou ením nebo sociáln vylou ených Zam ení: Integrace prost ednictvím poradenství a sociálních slu eb. Pomoc osobám sociáln vylou eným nebo sociálním vylou ením ohro eným (posilování místních partnerství, zam stnávání t chto osob, rovné p íle itosti en a mu, opat ení k lep í slu itelnosti rodinného a profesního ivota). Zvlá tní pozornost je v nována p íslu ník m rómských komunit a migrant m. P íklad: grantový projekt Start do podnikání.

17 Skupiny ohro ené nezam stnaností (obsah p edná ky bod 7) Pro politiku zam stnanosti je jednou ze zásadních otázek tato: Kdo je ohro en dlouhodobou nezam stnaností? Pokud bychom znali odpov, dokázali bychom prost edky na APZ vynakládat ú eln ji a efektivn ji. Mo né odpov di na tuto otázku: Zákon o zam stnanosti, 33 P i zprost edkování zam stnání se v nuje zvý ená pé e UoZ, kte í ji pro sv j zdravotní stav, v k, pé i o dít nebo z jiných vá ných d vod pot ebují. Jsou to zejména - fyzické osoby se zdravotním posti ením, - fyzické osoby do 20 let v ku, - t hotné eny, kojící eny a matky do 9. m síce po porodu, - fyzické osoby pe ující o dít do 15 let v ku,

18 - fyzické osoby star í 50 let v ku, - fyzické osoby, které jsou vedeny v evidenci UoZ nep etr it déle ne 5 m síc, - fyzické osoby, které pot ebují zvlá tní pomoc; t mito osobami se rozumí zejména fyzické osob y, které se p echodn ocitly v mimo ádn obtí ných pom rech nebo které v nich ijí, fyzické osoby spole ensky nep izp sobené, fyzické osoby po ukon ení výkonu trestu odn tí svobody nebo po propu t ní z výkonu ochranného opat ení zabezpe ovací detence a fyzické osoby ze sociokulturn znevýhodn ného prost edí. mínus: p íli velká obecnost, spadají tam tém v ichni X plus: v souladu se strategiemi státní politiky zam stnanosti. Délka nezam stnanosti závisí na typu (p í in ) nezam stnanosti - frik ní (t ecí) nezam stnanost krátkodobá, e itelná informacemi a poradenstvím - cyklická (hospodá ský cyklus, sezónnost) podpora udr ení sezónních míst, tvorba nových pracovních míst v dob krize s podporou státu, projekt Vzd lávejte se! - strukturální (N a P se li í nap. v po adavcích na kvalifikaci) e itelná rekvalifikací. mínus: záv r, e DN je zp sobena p edev ím cyklickou nezam stnaností (hospodá ský cyklus) je hodn zjednodu ený

19 Délka nezam stnanosti má kulturní p í iny - ást UoZ málo hledá práci, má sklon se spí e spokojit se sociálními dávkami, neumí si kv li patným návyk m udr et zam stnání, tj. v d sledku patné socializace nedoká e na trhu práce obstát. mínus: hledají se pouze individuální p í iny nezam stnanosti Délka nezam stnanosti je zp sobena kumulací handicap plus: empirická definice X mínus: ne v dy vede kumulace handicap k dlouhodobé nezam stnanosti Dlouhodobá nezam stnanost je r znorodá, u r zných UoZ má r zné p í iny - v t inou se p ihlí í ke strukturálním p í inám (situace na trhu práce, sociální vylou ení apod.), dále k charakteristikám nezam stnaného (osobní, kulturní a sociální kapitál) a zohled uje se pohled symbolického interakcionismu (UoZ se chová konzistentn, jeho chování, i kdy vede k DN, pro n j má smysl (je racionální nebo vyvolané ur itým o ekáváním). Na základ této teorie vznikají typologie nezam stnaných. Chování nezam stnaných se v pr b hu nezam stnanosti m ní.

20 Zm ny chování souvisejí s fází nezam stnanosti (Harrison 1986): 1) ok (ze ztráty zam stnání rychlost, zp sob, podmínky), 2) optimismus (hledání zam stnání, energie, zkou ení r zných mo ností), 3) pesimismus ( d v ra v získání p ijatelného zam stnání klesá), 4) fatalismus (UoZ p estává hledat, nebo hledání práce jen p edstírá; nev í, e se za aktuální situace na trhu práce nem e uplatnit. (UoZ projde celým cyklem cca za 1 rok). plus: empirická definice X mínus: ne v dy vede kumulace handicap k DN Dlouhodobá nezam stnanost je r znorodá, u r zných UoZ má r zné p í iny - v t inou se p ihlí í ke strukturálním p í inám (situace na trhu práce, sociální vylou ení apod.), dále k charakteristikám nezam stnaného (osobní, kulturní a sociální kapitál) a zohled uje se pohled symbolického interakcionismu (UoZ se chová konzistentn, jeho chování, i kdy vede k DN, pro n j má smysl (je racionální nebo vyvolané ur itým o ekáváním). Na základ této teorie vznikají typologie nezam stnaných. Chování nezam stnaných je dynamické, m ní se v pr b hu nezam stnanosti.

21 Typologie nezam stnanosti podle toho, jak silný je skupinový a institucionální tlak na nezam stnané a do jaké míry jej nezam stnaní akceptují (Engbersen, Schuyt a Timmer 1990) viz pozn. 5 - Konformisté: sna í se dosáhnout vy í spot eby obecn p ijímanými zp soby, hlavn hledáním zam stnání. Málokdy pracují v neformální ekonomice nebo zneu ívají sociální systém. - Ritualisté: nadále hledají práci, i kdy ve skute nosti nedoufají, ze znovu získají práci a ivotní úrove, na kterou byli zvyklí. Málokdy pracují v neformální ekonomice nebo zneu ívají sociální systém. - Odrazení: ji nehledají práci ani vy í úrove spot eby. Nepokou ejí se pou ít slu eb ú adu práce ani jiných dostupných prost edk, proto e si nemyslí, ze by se s jejich pomocí mohli vrátit na trh práce. Na svou situaci ji rezignovali. Málokdy pracují v neformální ekonomice nebo zneu ívají sociální systém. - Podnikaví: hledají práci a vy í úrove spot eby v neformální ekonomice (i kdy hledají také legální zam stnání). Práci chápou instrumentáln jako nástroj k získání vy ího p íjmu.

22 - Kalkulující: necht jí práci hned, ale do budoucna ji nevylu ují. Sou asn nepova ují za nesprávné vyu ít systém sociální ochrany. Málokdy pracují v neformální ekonomice, proto e cht jí dosáhnout na vy í ivotní úrove pomocí sociálního systému bezproblémov. - Autonomní: nehledají intenzívn práci ani vy í úrove spot eby (rebelové, neuznávají hodnoty konzumní spole nosti). V nují se vlastním zájm m (studium, charita, koní ky). P izp sobí úrove spot eby svým omezeným financím. Jsou zvyklí ít z omezených prost edk, proto málokdy pracují v neformální ekonomice nebo zneu ívají sociální systém.

23 Seminární ást P íklady z praxe - e ení nezam stnanosti OZP podporované zam stnání, práce v profesi nedostatkové na trhu práce, vytvo ení pracovního místa pro osobu blízkou (pozn. 6) - velmi dlouhá frik ní nezam stnanost (chemik vysoko kolák, pozn. 7) - strach z op tovného za azení do zam stnání (ekonomka vysoko kola ka, pozn. 8) - ritualisté (28letá dvoj ata, která nikdy nepracovala, pozn. 9) - motivace nezam stnaných, pozn. 10. Práce ve skupinách úkoly (pozn. 11 a 12) - 1. skupina: Co budete d lat, pokud po ukon ení VS vysoké koly nebudete moci 1 rok nalézt zam stnání ve va em oboru? Vymyslete minimáln 3 strategie a zhodno te jejich výhodnost z krátkodobého i dlouhodobého hlediska. Které strategie posílí va e postavení na trhu práce? - 2. skupina: Kte í lidé star í 50 let nejsou znevýhodn ní na trhu práce? Pro? Uve te p íklady.

24 D kuji za pozornost a p eji do ivota hodn osobního, kulturního i sociálního kapitálu!!! Mgr. Jana uhlová vedoucí referátu zprost edkování a poradenství Tel.: jana.cuhlova@ol.mpsv.cz Ú ad práce R, krajská pobo ka v Olomouci Vejdovského 988/ Olomouc

25 Pozn. 1 Tato ást p edná ky je strukturována s vyu itím textu podle IX. Kapitoly knihy Mare, Petr: Nezam stnanost jako sociální problém.sociologické nakladatelství, Praha 1994.

26 Pozn. 2 charakteristika projektu Vzd lávejte se! Projekt byl realizován v r a 2010 jako reakce na ekonomickou krizi, a to na území celé R. Umo oval zam stnavatel m erpat finan ní prost edky na a) kolení zam stnanc (kurzovné) a do vý e 100 % náklad, b) p ísp vek na mzdové náklady i náhradu mzdy kolícího se zam stnance, a to a do vý e K m sí n, c) Úhradu stravného, cestovného a ubytovného vyplaceného v souvislosti se kolením. Zam stnavatel nesm l být v likvidaci, nesm l dlu it státu a musel dolo it zasa ení ekonomickou krizí (pokles výroby, odbytu, po tu zam stnanc apod.) Projekt p sobil jako prevence nezam stnanosti a sou asn umo nil zam stnavatel m udr et si klí ové kvalifikované pracovníky, z nich by jinak ást museli propustit. Drtivá v t ina zapojených podnik dnes prosperuje.

27 Pozn. 3 d le itost poradenství pro nezam stnané Poradenství pro nezam stnané není d le ité, jestli e - ve va em oboru / na trhu práce celkov je dost volných míst, - ve va em oboru pat íte k t m opravdu nejlep ím, - máte hodn kontakt, které m ete vyu ít p i hledání práce, - víte, jak hledat pracovní místa, která nejsou nikde inzerovaná, - máte pracovní ivotopis, který zaujme ka dého personalistu, - víte, jak se p ipravit na pohovor, - víte, jak dob e zap sobit, ovládáte komunikaci a vyjednávání, - neztrácíte energii a chu hledat práci, ani kdy se vám dlouhodob (t eba 1 rok) neda í, - dovedete posoudit, kdy zm nit strategii (nap. vzdát hledání práce v oboru a uva ovat o n em jiném). Ve v ech, a v mnoha jiných p ípadech m e být poradenství velmi d le ité a m e dokonce být tím rozhodujícím faktorem, díky n mu naleznou zam stnání.

28 Pozn. 4 podpora v nezam stnanosti není to sociální dávka, je to pojistná dávka (na kterou má nárok ten, za koho bylo placeno poji t ní v R podle zákona o zam stnanosti alespo 12 m síc v posledních 3 letech)

29 Pozn. 5 Citováno podle Mare, Petr: Nezam stnanost jako sociální problém.sociologické nakladatelství, Praha 1994, s. 95 a následující.

30 Pozn. 6 Osoby se zdravotním posti ením (OZP) pat í k nejohro en j ím skupinám na trhu práce, proto zde uvádím n které p íklady jejich zam stnávání (tv r í e ení nad rámec daný zákonem): - Nezisková organizace poskytující slu by OZP vytvo ila chrán nou dílnu call centrum, proto e po této slu b je poptávka, není pro ni dostatek hotové pracovní síly, práce není náro ná na zdravotní stav a na formální kvalifikaci (stupe a obor vzd lání). Zatím (2 roky) prosperuje. - Podporované zam stnávání je zalo eno na skupinovém a individuálním poradenství (srov. pozn. 3), které vede k vytipování vhodného pracovního místa a k praxi na tomto pracovním míst v rámci poradenské innosti za p ítomnosti asistenta. Ten pomáhá odbourávat bariéry a e it problémy. Metodika se hodí k umís ování osob se záva ným t lesným nebo psychickým posti ením. - Jeden ze zp sob, které n kdy volí rodiny, aby e ily nezam stnanost n kterého ze svých len (i OZP) je navazující podnikání (nap. syn je veterinární léka, matka st íhá psy).

31 Pozn. 7 Vysoko kolsky vzd laný chemik ode el z jistého zam stnání (a koliv mu to v ichni rozmlouvali), proto e se cítil dlouhodob p etí ený. Odnesl si spoustu kontakt na firmy v oboru a o ekával, e se rychle znovu umístí. Denn hledal práci na internetu, kontaktoval firmy v oboru, rozhazoval sít. Nenechal le et ladem ádnou p íle itost. Trval na svých p vodních po adavcích na plat, na místo výkonu práce a druh práce, proto e cht l dokázat, e jeho volba odejít z minulého zam stnání byla správná a on m e získat lep í pracovní místo. Po cca roce nezam stnanosti za al mít pocity nejistoty a obavu z toho, zda se znovu doká e za lenit do pracovního tempa. Za al mluvit o tom, e v chemii je málo pracovních p íle itostí a proto mo ná zm ní obor. Jeho p íb h má astný konec, proto e se mu práv v té dob ozvala firma, kterou kontaktoval ve 3. m síci své nezam stnanosti a tehdy u ní absolvoval pohovor. Nabídli mu uvoln né pracovní místo, které p ijal.

32 Pozn. 8 In enýrka ekonomie p i la o práci ú etní v cestovní kancelá i v roce 2007 v souvislosti s povodn mi. Práce pro ni byla velmi d le itá z hlediska existen ního i sociálního, proto e ila sama a mimo zam stnání m la jen málo sociálních kontakt. Na výb rových ízeních se setkávala s velkou konkurencí. Tém v dy postoupila do posledního kola, ale pravideln kon ila na 2., 3. míst. Po dvou letech nezam stnanosti na hledání práce tém rezignovala. Jen formáln se zú astnila výb rového ízení na finan ním ú adu, kde ji zam stnali a to dokonce na vedoucí pozici. Ve zku ební dob opakovan onemocn la (podle pr b hu nemoci byly její p í iny velmi pravd podobn psychosomatické), zam stnavatel nabyl dojmu, e o práci nemá zájem, a propustil ji ve zku ební dob. Zam stnání získala a po dal ích 2 letech (nastoupila jako zástup za dlouhodobou nemoc na adové místo ve státní správ a poda ilo se jí adaptovat lépe ne v p edchozím zam stnání, tak e jí nakonec nabídli pracovní smlouvu na dobu neur itou).

33 Pozn. 9 Oba brat i vystudovali gymnázium, 2x se pokusili neúsp n o studium na vysoké kole, a poté byli souvisle 4 roky nezam stnaní ( ivili je jejich rodi e). Kdy se jednoho z nich ÚP pokusil za adit do motiva ního kurzu, tvrdil, e na docházení do kurzu nemá as, proto e denn hledá práci p es internet. Uvád l, e o hledání práce ví úpln v echno. Do motiva ního kurzu nakonec pod tlakem nastoupil. Po kurzu se p ihlásil do rekvalifikace do administrativy s praxí u zam stnavatele. Neprojevoval se ale ani aktivn, ani samostatn, tak e zam stnavatel mu po ukon ení rekvalifikace nenabídl pracovní místo a je dosud nezam stnaný. Stejnou cestu (motiva ní kurz a následn rekvalifikace s praxí u zam stnavatele) absolvoval jeho bratr, Zam stnavatel, u n ho vykonával praxi, mu nabídl pracovní smlouvu na dobu ur itou, tzn. zatím pracuje.

34 Pozn. 10 Úsp né motiva ní kurzy pro nezam stnané v sob mají mnohé prvky skupinové terapie. Umo ují ú astník m znovu se podívat na p edstavu o svém ivot, o svých cílech a porovnat ji s reálnými kroky, které v ivot iní. Ú astníci tak asto zji ují, e svých cíl mohou dosáhnout i jinou cestou, ne je ta, kterou li dosud. Velmi dlouhodob nezam stnaní (nad 2 roky) ú astníci motiva ních kurz asto v d sledku ú asti v t chto kurzech - m ní profesi, v ní hledají práci, - p estávají odmítat pracovní místa, která pova ovali za pod adná, - znovu za ínají intenzívn hledat práci (i kdy p ed za azením do kurzu práci v podstat nehledali), - vyu ívají referencí a kontakt lektor kurzu, - z stávají i po kurzu v kontaktu s lektory a tak udr ují svou motivaci. V d sledku vý e uvedeného cca 2/3 ú astník získává zam stnání do 6 m síc po kurzu.

35 Pozn. 11 Z krátkodobého hlediska je výhodné z stat v oboru a prohlubovat / specializovat své vzd lání. Pokud se ale neda í, je lep í roz í it sv j okruh p sobnosti nebo (pokud jsem p ed konkurenty na trhu práce znevýhodn n tím, e n co neovládám) si doplnit chyb jící dovednosti Pokud se neda í ani potom, je lep í p ijmout krátkodobé zam stnání, zam stnání, na které sta í st edo kolské vzd lání nebo zam stnání mimo obor, ne z stat dlouhodob stát mimo trh práce. Pokud je taková cesta pro vás nep ijatelná, je lep ím e ením dále studovat, odjet do zahrani í, pracovat jako dobrovolník apod. ance, e vysoko kolák, který nemá ádnou praxi a studium ukon il nap. p ed 4 lety (které pro il jako nezam stnaný), získá pracovní místo odpovídající svému vzd lání a udr í si je, je malá.

36 Pozn. 12 Nap. ú etní, stavbyvedoucí, mistr ve výrob - jejich kvalifikace je z velké ásti dána praxí a zku eností, - jejich práce není primárn zalo ena na fyzickém výkonu, který by klesal s v kem.