ROZDÍL VNÍMANÉ TÝMOVÉ KOHEZE V INDIVIDUÁLNÍCH A TÝMOVÝCH SPORTECH U MUŽŮ A ŽEN SLEDOVANÝ POMOCÍ DOTAZNÍKU GROUP ENVIRONMENT QUESTIONNAIRE*

Transkript

1 Česká kinantropologie 2013, vol. 17, no. 4, p ROZDÍL VNÍMANÉ TÝMOVÉ KOHEZE V INDIVIDUÁLNÍCH A TÝMOVÝCH SPORTECH U MUŽŮ A ŽEN SLEDOVANÝ POMOCÍ DOTAZNÍKU GROUP ENVIRONMENT QUESTIONNAIRE* A DIFFERENCE IN PERCEIVED TEAM COHESION IN ATHLETES OF INTERACTIVE AND COACTIVE SPORTS BASED ON THE GROUP ENVIRONMENT QUESTIONNAIRE EVA PROKEŠOVÁ 1, MARTIN MUSÁLEK 2 1 Katedra zdravotní tělesné výchovy a tělovýchovného lékařství 2 Katedra základů kinantropologie a humanitních věd Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova v Praze SOUHRN V oblasti sportovní psychologie patří dotazník Group Environment Questionnaire (GEQ) mezi nejvyužívanější nástroje ke sledování týmové koheze. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo porovnat vnímanou týmovou kohezi mezi individuálními a kolektivními sporty u mužů a žen. Studie se zúčastnilo 435 sportovců (180 mužů a 255 žen) a byla zde využita mezikulturně validizovaná modifikovaná česká verze dotazníku GEQ. Data byla analyzována pomocí dvouvýběrového Mann-Whitney U testu. Výsledky ukázaly u mužů významné rozdíly ve vnímání týmové koheze mezi sportovci z individuálních a týmových sportů u všech položek sub-škál ATG-T a GI-T, u žen byly významné rozdíly u většiny položek subškál ATG-T a GI-T a v jednom případě u ATG-S. Klíčová slova: GEQ, soudržnost týmu, kolektivní sport, individuální sport, gender. ABSTRACT In the field of sport psychology the Group Environment Questionnaire (GEQ) belongs to one of the most applied instrument for study of cohesion in sport teams. The main aim of this study was to compare perceived team cohesion in male and female athletes from team and individual sports. A total of 435 athletes (180 men and 255 women) participated in the study and the cross-culturally validated, modified Czech version of GEQ was utilised. For data analysis we applied two-sample Mann-Whitney U test. Results in men showed significant differences in team cohesion perception ˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉˉ * Tato studie vznikla v rámci programu rozvoje vědního oboru UK FTVS č. 39 Společenskovědní aspekty zkoumání lidského pohybu a za podpory SVV Kinantropologie_2013_4.indd :20:18

2 between team and individual sports in all items of ATG-T and GI-T subscales, results in women revealed significant differences in most items of ATG-T and GI-T subscales and in one item of ATG-S subscale. Key words: GEQ, team spirit, team sport, individual sport, gender. ÚVOD Řada odborníků sportovní psychologie považuje vysokou soudržnost týmu za jeden z předpokladů úspěchu a také za klíčovou proměnnou u týmových sportů (Carron, Brawley & Widmeyer, 2002; Cox, 2007). Týmovou kohezi lze vyjádřit jako míru, v jaké jsou jednotliví členové jako celek (silně či slabě) zapojeni do skupiny (Sears, Peplay, Freedman & Taylor, 1988, p. 360) nebo jako dynamický proces, který se odráží v tendenci týmu být a setrvat jednotný ve snaze o dosažení společného cíle a/nebo při uspokojování emocionálních potřeb svých členů (Carron, Brawley & Widmeyer, 1998, p. 213). Carron, Brawley a Widmeyer (2002) uvádí, že konstrukt týmové koheze má několik dimenzí a lze u něj rozlišit čtyři základní charakteristiky: a) dimenzi úkolové a sociální koheze (snaha jednotlivých členů skupiny pracovat na daném úkolu a potřeba členů týmu tvořit a udržovat vzájemné vztahy); b) dynamiku (v průběhu času se úroveň týmové koheze mění); c) instrumentalitu (cíl společného snažení) a d) emocionální dimenzi (uspokojení základních potřeb jednotlivců být začleněn do určité skupiny, sociální vazby). Konceptuální model týmové koheze dále odlišuje individuální a skupinové zájmy, kdy vznikají dvě kategorie 1) individuální atraktivita skupiny (motivace jednotlivých členů stát se součástí a setrvat v týmu) a 2) skupinová integrace (podobnost a soudržnost týmu, úroveň sjednocení skupiny) (Carron, Widmeyer & Brawley, 1985; Zander, 1971). Stejně tak je možné odlišit úkolové a sociální zájmy skupiny a jejich jednotlivých členů. Úkolové a sociální zájmy skupiny je možné vnímat z pohledu individuální atraktivity skupiny a skupinové integrace. Tím vznikají čtyři vzájemně propojené konstrukty, které z jednotlivců tvoří skupinu: a) individuální atraktivita skupiny sociální koheze (ATG-S) vyjadřuje pocity sportovce, které se týkají jeho osobních interakcí (vztahů) se skupinou; b) individuální atraktivita skupiny úkolová koheze (ATG-T) vyjadřuje míru toho, jak sportovec považuje svůj tým za dobrý a jak vysoce je sám angažovaný v plnění skupinových cílů; c) skupinová integrace sociální koheze (GI-S) vyjadřuje míru vnímání skupiny jako podobné a jednotné ve smyslu meziosobních vztahů; d) skupinová integrace úkolová koheze (GI-T) vyjadřuje podobnost, blízkost a vztahy uvnitř týmu v souvislosti s úkolem, který skupinu čeká (Carron, Brawley & Widmeyer, 2002; Carron et al., 1985; Widmeyer, Brawley & Carron, 1985). Úroveň týmové koheze je ovlivněna řadou faktorů, mezi které patří například typ sportu, velikost týmu, styl vedení týmu ze strany trenéra a také, zda se jedná o ženský či mužský tým (Carron, Burke & Eys, 2006). Studie, které se zabývaly vztahem týmové koheze a výkonu prokázaly, že u žen je tento vztah silnější. Widmeyer et al. (1985) uvádí, že v absolutních hodnotách je koheze u mužů i u žen přibližně na stejné úrovni, každopádně týmová soudržnost je u žen významněji spojena s lepším výkonem. Týmová soudržnost patří mezi důležitá témata sportovní psychologie nejen proto, že má zásadní vliv na spokojenost členů týmu i výkonu celé skupiny. Hlubší pochopení 66 Kinantropologie_2013_4.indd :20:18

3 a rozšíření znalostí o jejím vnímání různorodými skupinami sportovců (týmové a individuální sporty nebo mužské a ženské kolektivy) může přinést důležité poznatky pro pochopení konceptu týmové koheze i pro samotnou praxi trenérů. CÍL STUDIE Hlavním cílem této studie bylo zjistit míru odlišnosti vnímané týmové koheze mezi muži a ženami, které se účastní týmových a individuálních sportů, pomocí modifikované české verze dotazníku GEQ (Prokešová & Musálek, 2011). Tato studie tak navazuje na studii Prokešové, Musálka a Chalupové (2012), kde byl zjištěn rozdíl ve vnímání týmové koheze jak mezi jedinci z týmových a individuálních sportů (bez ohledu na pohlaví), tak mezi muži a ženami bez ohledu na příslušnost k typu sportu. Ženy dosahovaly signifikantně vyšší skóre u 5 ze 13 indikátorů (dva ze škály ATG-S, jeden ze subškály ATG-T a jeden z GI-T). METODIKA Výzkumný soubor Pro účely tohoto výzkumu jsme oslovili 435 dospělých sportovců z oddílů, figurujících ve dvou nejvyšších domácích soutěžích. U mužů bylo hodnoceno celkem 180 sportovců, přičemž 133 z nich patřilo do kategorie týmových (kolektivních) sportů (průměrný věk 22,84; SD 4,95) a 47 z nich do kategorie sportů individuálních (průměrný věk 27,65; SD 8,20) (tab. 1). Studie se dále účastnilo celkem 255 žen, 171 z nich se věnovalo týmovým sportům (průměrný věk 23,67; SD 4,70) a 84 sportům individuálním (průměrný věk 23,85; SD 9,01) (tab. 2). Rozlišováno bylo mezi probandy zařazenými do kategorie kolektivních (týmových) a individuálních sportů. Thomas (2009) definuje kolektivní sport jako aktivitu, ve které skupina jednotlivců s příslušností k jedné nadřazené jednotce týmu spolupracuje za účelem dosažení společného cíle získání výhody v konfrontaci s druhým týmem (kolektivem) (Thomas, 2009). Naproti tomu individuální sport je takový, kdy jednotlivec soutěží (závodí) proti jiným jednotlivcům soupeřům, výhradně sám za sebe (Gaudreau & Blondin, 2002). Tabulka 1 Počet mužů v jednotlivých sportech a doba, po kterou se věnují danému sportu Sport N Jak dlouho se věnují sportu (roky) -χ SD T) Basketbal 51 13,7 5,1 T) Házená 61 13,4 5,1 T) Volejbal 21 9,2 4,8 I) Kickbox 15 2,4 1,1 I) Squash 20 9,4 3 I) Tenis 12 16,1 6,7 Legenda: T týmové sporty, I individuální sporty 67 Kinantropologie_2013_4.indd :20:18

4 Tabulka 2 Počet žen v jednotlivých sportech a doba, po kterou se věnují danému sportu Sport N Jak dlouho se věnují sportu (roky) -χ SD T) Basketbal 54 14,1 7,4 T) Házená 45 14,1 4,8 T) Volejbal 72 11,6 4,6 I) Aerobic 50 8,8 2,7 I) Běh 17 6,9 2,9 I) Rokenrol 17 9,2 2,7 Legenda: T týmové sporty, I individuální sporty Sběr dat Sběr dat proběhl v roce 2011 a provedli jej zaměstnanci katedry pedagogiky, psychologie a didaktiky TV a sportu, ve spolupráci s frekventanty Trenérské školy na FTVS UK v Praze. Analýza dat Pro analýzu dat byl použit v každé kategorii pohlaví (mužů i žen) separátně dvouvýběrový Mann-Whitney U test, který je neparametrickou podobou dvouvýběrového T-testu. Pro tuto metodu zpracování dat jsme se rozhodli zejména z důvodu porušení normality a také pro charakter dat, který je v tomto případě ordinální. Důležitým předpokladem použití Mann-Whitney U testu je spojitost latentní proměnné, kterou v tomto případě představuje Týmová koheze. Při zjišťování signifikance rozdílu jsou místo průměrů hodnoceny rozdíly v mediánech (Mann & Whitney, 1947; Hollander & Wolfe 1999). Významnost rozdílu v mediánech byla stanovena na hladině statistické významnosti p < 0,05. Česká verze Group Environment Questionnaire (GEQ) Dotazník skupinové atmosféry GEQ je v zahraniční literatuře jedním z nejvyužívanějších nástrojů pro sledování týmové koheze u kolektivních sportů. Jeho originální verze je tvořena čtyřmi škálami s celkem 18 otázkami (Carron, Widmeyer & Brawley, 1985), s uspokojivou vnitřní stabilitou (internal consistency) 0,74 0,86 a má dobrou obsahovou validitu. Tento dotazník byl mezikulturně převeden do českého jazyka a byl evaluován prostřednictvím metody strukturálního modelování, konkrétně konfirmativním přístupem pro kategorická data ordinálního charakteru (Prokešová & Musálek, 2011). Na základě zjištění velmi slabých zátěží některých indikátorů a nedostatečného fitu originálního modelu byla struktura reevaluována a bylo z ní vyřazeno pět položek. Jako nejvhodnější byla následně zvolena struktura se čtyřmi specifickými koncepty: a) individuální atraktivita skupiny sociální koheze (ATG-S); b) individuální atraktivita skupiny úkolová 68 Kinantropologie_2013_4.indd :20:18

5 koheze (ATG-T); c) skupinová integrace sociální koheze (GI-S); a d) skupinová integrace úkolová koheze (GI-T), s tím, že ATG-T a GI-T mají společný teoretický základ. Pro účely této studie byla tedy využita modifikovaná česká verze dotazníku GEQ s 13 otázkami. Generická reliabilita jednotlivých subkonceptů české modifikované verze dotazníku GEQ ze studie Prokešová & Musálek (2011) je vyjádřená koeficientem McDonald ω, který se v české modifikované verzi GEQ pohybuje v rozmezí ω = 0,64 0,77. VÝSLEDKY Úroveň a odlišnosti ve vnímání týmové koheze byly hodnoceny u každé ze 13 položek modifikované verze dotazníku GEQ. Výsledky vnímání týmové koheze u mužů v týmových sportech v porovnání se sporty individuálními ukázaly významné rozdíly u položek vztahujících se k subškálám Individuální atraktivita skupiny úkolová koheze (ATG-T) a Skupinová integrace úkolová koheze (GI-T). Ty vyjadřují, jak jednotliví sportovci považují svůj tým za angažovaný v plnění stanovených cílů a zda ho vnímají jako tým, kde všichni dobře spolupracují a přispívají k lepšímu týmovému výkonu. Z výsledků dále vyplývá, že tyto významné rozdíly měly jednoznačný trend, kdy jedinci z týmových sportů dosahovali (kromě položky 13) významně nižších mediánových hodnot než jedinci ze sportů individuálních (tab. 3). V ženské populaci se také objevily významné rozdíly u položek vztahujících se k subškále ATG-T a GI-T, ovšem ne ve 100% shodě s populací mužskou (tab. 3). V analýze dat u ženské populace byly zjištěny signifikantní rozdíly ve vnímání týmové koheze u šesti ze třinácti položek. U položek 2 a 6 ze subškály ATG a u položek 7, 9 a 11 ze subškály GI-T bylo zjištěno významné nižší skóre u žen z kategorie týmové sporty oproti ženám, které se věnují sportům individuálním. Zcela opačný výsledek však byl nalezen u položky č. 5 ze subškály ATG-S, kde ženy v týmových sportech vykázaly signifikantně vyšší skóre týmové koheze. V části mužské populace se také jednalo o evidentní trend v rozdílnosti vnímání týmové koheze, které bylo nalezeno u sedmi ze třinácti indikátorů české modifikované verze GEQ. U položek 2, 4 a 6 ze subškály ATG a u položek 7, 9 a 11 subškály GI-T bylo stejně jako u ženské populace zjištěno významné nižší skóre u mužů z kategorie týmové sporty oproti mužům, kteří se věnují sportům individuálním. Na druhou stranu i v datech z mužské části byl nalezen jeden signifikantní rozdíl opačný, kdy významně vyššího skóre dosáhli muži z kategorie individuálních sportů. Velice zajímavé však bylo, že v našem případě byl tento rozdíl zjištěn u položky č. 13, která taktéž patří do subškály GI-T a jako jediná tak v této subškále u mužské populace vykázala zcela opačný trend. 69 Kinantropologie_2013_4.indd :20:19

6 Č. Otázky dotazníku GEQ Subškála ATG-S a) Tabulka 3 Porovnání vnímané týmové koheze u týmových a individuálních sportů Významnost rozdílu Mann-Whitney U test Z-value 1) muži 2) ženy 1. Nerad/a se účastním společných mimosportovních akcí našeho týmu. 1,03 0,08 3. Několik lidí z týmu patří mezi mé nejlepší přátele. 1,34 0,33 5. Raději si vyjdu se svými přáteli než s lidmi z našeho týmu. 0,45 2,65** Subškála GI-S b) 8. Lidé z našeho týmu si za zábavou vyjdou raději sami než jako tým. 1,36 1, Náš tým by rád strávil nějaký čas společně i po skončení sezóny. 0,50 1, Členové našeho týmu spolu mimo tréninky nemají mnoho společného. Subškála ATG-T c) 1,00 0,60 2. Nejsem spokojen/a s touhou našeho týmu vyhrávat. 2,92** 5,10** 4. V našem týmu nemám dost příležitostí zlepšit svůj osobní výkon. 2,28* 1,37 6. Nemám rád/a styl hry našeho týmu. 2,86** 2,45** Subškála GI-T d) 7. Náš tým je jednotný v úsilí dosáhnout stanoveného cíle. 2,85** 5,00** 9. Členové našeho týmu mají rozdílné představy o tom, čeho bychom měli společně dosáhnout. 2,09* 3,80** 11. Když má někdo problém v tréninku, celý tým se mu snaží pomoci, aby se dostal zpátky do hry. 4,33** 3,71** 13. V našem týmu není zvykem otevřeně hovořit o zodpovědnosti jednotlivých členů v zápase či v tréninku. 3,88** 0,65 * statistická signifikance p < 0,05; ** statistická signifikance p < 0,01 Legenda: 1) Rozdíly ve vnímání týmové koheze mezi muži z kategorie týmových sportů (basketbal, volejbal, házená) a muži z kategorie individuálních sportů (squash, tenis, kickbox). 2) Rozdíly ve vnímání týmové koheze mezi ženami z kategorie týmových sportů (basketbal, volejbal, házená) a ženami z kategorie individuálních sportů (aerobic, rokenrol, běh). a) Individuální atraktivita skupiny sociální koheze (ATG-S); b) Individuální atraktivita skupiny úkolová koheze (ATG-T); c) Skupinová integrace sociální koheze (GI-S); d) Skupinová integrace úkolová koheze (GI-T). 70 Kinantropologie_2013_4.indd :20:19

7 DISKUSE A ZÁVĚR Hlavním cílem této studie bylo zjistit míru odlišnosti vnímané týmové koheze u mužů a žen, kteří se účastní soutěží a závodů v týmových a individuálních sportech pomocí modifikované české verze dotazníku GEQ. U mužů výsledky ukázaly signifikantní rozdíly ve vnímané týmové kohezi mezi týmovými a individuálními sportovci u všech otázek ve škálách ATG-T a GI-T, podobně jako v předcházející studii (Prokešová, Musálek & Chalupová, 2012), kromě otázky č. 13 ( V našem týmu není zvykem otevřeně hovořit o zodpovědnosti. ), kde významně vyšší skóre uváděli hráči kolektivních sportů. U žen byl tento trend podobný, ale již ne tak jednoznačně. V porovnání individuálních a týmových sportů byly stejně jako u mužů významné rozdíly ve škálách ATG-T a GI-T, kromě otázky č. 4 ( V našem týmu nemám dost příležitostí zlepšit svůj osobní výkon. ) a otázky č. 13 ( V našem týmu není zvykem otevřeně hovořit o zodpovědnosti. ), kde rozdíly ve skóre nebyly signifikantní. Ve většině sportovních odvětví je úspěšné splnění cíle základním motivem při výběru členů do týmu i při přípravě tréninkových plánů. Logicky se předpokládá, že u kolektivních sportů, kdy pro dosažení cíle musí jednotliví sportovci spolupracovat, bude tým dosahovat vyšších skóre ve škále GI-T v porovnání se skupinou individuálních sportovců. Konceptuální model dotazníku GEQ rozlišuje ve vztahu k úkolu dvě subškály GI-T (vnímání skupiny jako celku, které tvoří z jejich členů tým) a ATG-T (vnímání jednotlivých členů, že tým naplňuje jejich individuální potřeby) (Brawley, Carron & Widmeyer, 1987). Navzdory tomu, že sportovní historie popisuje případy, kdy týmy dosahovaly úspěchu i přes zřejmé neshody mezi jednotlivými členy, je vnímání vysoké úkolové koheze považováno za důležitý předpoklad dobrého výkonu v kolektivních sportech (Cox, 2007; Potgieter, 2006). Studie, kterou v roce 1987 uskutečnili Brawley, Carron a Widmeyer předpokládala, že hráči týmových sportů budou dosahovat vyšších skóre v subškále GI-T a naopak sportovci z individuálních sportů budou mít vyšší skóre v subškále ATG-T. Výsledky studie jejich předpoklady také potvrdily. To je částečně v rozporu s výsledky našeho výzkumu, kdy v obou subškálách, vztahujících se k úkolu, dosahovali vyšších skóre sportovci z individuálních sportů. Skutečnost, že sportovci z individuálních sportů vnímají úkolovou kohezi na vyšší úrovni v porovnání s hráči týmových sportů, možná odráží vyšší kritičnost hráčů kolektivních sportů, pro něž je spolupráce a jednota při dosahování zvoleného cíle zásadní. Ženy se dále lišily v subškále ATG-S v otázce č. 5 ( Raději si vyjdu se svými přáteli než s lidmi z našeho týmu. ), kde signifikantně vyšších hodnot dosahovaly sportovkyně individuálních sportů. V předcházející studii byly výsledky žen (bez závislosti na týmovém či individuálním sportu) signifikantně vyšší než u mužů (Prokešová, Musálek & Chalupová, 2012). To odpovídá některým studiím, které zjistily, že ženy jsou více orientované na skupinu a navazují bližší vztahy v porovnání se sportovci muži (Deaux, 1976; White, 1993; Wrisberg & Draper, 1988). Jednou z proměnných, které ovlivňují sociální kohezi, je také velikost skupiny. Čím vyšší je počet hráčů v týmu, tím nižší je skóre vnímané týmové koheze (Widmeyer, Brawley & Carron, 1990). Zander (1982) 71 Kinantropologie_2013_4.indd :20:19

8 uvádí jako optimální počet 7 sportovců ve skupině, což u týmových sportů je jen těžko splnitelné a spíše to odpovídá velikosti tréninkové skupiny u individuálních sportů. Další z proměnných, které mohou mít na skóre vnímané týmové koheze vliv je například doba, po kterou jsou jednotliví sportovci členy skupiny. Tato doba má vliv na jejich sociální interakci a tedy i na vnímání sociální koheze. Výsledky studie Brawley, Carron & Widmeyer (1987) ukázaly kromě odlišných úrovní skóre v sociálních škálách u sportovců týmových a individuálních sportů také rozdíl v rámci sportovců z individuálních sportů. U týmových sportů vykazovaly sociální škály (ATG-S a GI-S) nižší skóre než u individuálních sportů, kdy sportovci, kteří trénovali delší dobu, měli vyšší hodnoty v subškále GI-S v porovnání s těmi, kteří trénovali kratší dobu. Na rozdíl od současné studie Carron et al. (2002) ve svém výzkumu nepotvrzuje rozdíl mezi úrovní týmové koheze u mužů a u žen. Výzkumy ve sportovní psychologii, zabývající se soudržností týmu, jsou v naprosté většině zaměřeny na muže (Glenday & Widmeyer, 1993, citováno dle Spink, 1995). Bylo by vhodné provést více studií u sportovkyň pro lepší pochopení této problematiky a bližší vhled do týmové koheze v případě rozdílného vnímání u mužů a žen. Tyto poznatky by byly přínosné zejména v oblasti koedukovaných sportovních týmů. Některé studie, sledující vztah koheze a výkonu, prokázaly, že vyšší úroveň koheze je ve vztahu s lepšími výsledky jak u interaktivních, tak i koaktivních sportů (Mullen & Copper, 1994). Důležité zjištění je, že tento vztah je silnější u koaktivních sportů (Carron, Colman, Wheeler & Stevens, 2002). Na rozdíl od týmových sportů, kde trenéři pracují na zvyšování soudržnosti týmu pomocí množství team buildingových strategií, sportovci v koaktivních sportech mají mnohem méně příležitostí ke tmelení kolektivu. Zjištění úrovně týmové koheze u individuálních sportů a práce na zvýšení její úrovně může být velkým přínosem pro zvýšení jejich výkonu. Soudržnost týmu patří mezi témata sociální psychologie a je jedním z důležitých faktorů, které ovlivňují výkon týmu a spokojenost jednotlivých členů skupiny. Týmová koheze je složitý koncept a pro jeho plné pochopení je potřeba provést řadu dalších studií (Cox, 2007). LITERATURA BRAWLEY, L. R., CARRON, A. V. & WIDMEYER, W. N. (1987) Assessing the Cohesion of Teams: Validity of the Group Environment Questionnaire. Journal of Sport Psychology, vol. 9, p CARRON, A. V., BRAWLEY, L. R. & WIDMEYER, W. N. (1998) Measurement of cohesion in sport and exercise. In DUDA, J. L. (Ed.) Advances in Sport and Exercise Psychology Measurement (pp ). Morgantown, WV: Fitness Information Technology. CARRON, A. V., BRAWLEY, L. R. & WIDMEYER, W. N. (2002) The Group Environment Questionnaire: Test Manual. Morgantown, WV: Fitness Information Technology. CARRON, A. V., BURKE, S. M. & EYS, M. A. (2006) Team cohesion: Nature, Correlates, and Development. In JOWETT, S. & LAVALLEE, D. (Eds.) Social psychology in sport (pp ). Champaign, IL: Human Kinetics. CARRON, A. V., COLMAN, M. M., WHEELER, J. & STEVENS, D. (2002) Cohesion and Performance in Sport: A Meta Analysis. Journal of Sport & Exercise Psychology, vol. 24, p CARRON, A. V., WIDMEYER, W. N. & BRAWLEY, L. R. (1985) The development of an instrument to assess cohesion in sport teams: The Group Environment Questionnaire. Journal of Sport Psychology, vol. 7, p Kinantropologie_2013_4.indd :20:19

9 COX, R. H. (2007) Sport Psychology: Concepts and application. The McGraw-Hill Companies Inc. DEAUX, K. (1976) Sex: A perspective on the attribution process. In HARVEY, J. H., ICKES, W. J. & KIDD, R. F. (Eds.) New direction in attribution research (pp ). Hillsdale, NJ: Erlbaum. GAUDREAU, P. & BLONDIN, J.-P. (2002) Development of a questionnaire for the assessment of coping strategies employed by athletes in competitive sport settings. Psychology of Sport and Exercise, vol. 3, no. 1, p HOLLANDER, M. & DOUGLAS, A. (1999) Nonparametric Statistical Methods (2 ed.). Wiley-Interscience. HUMAN KINETICS (Organization) & HANLON, T. W. (2009) The sports rules book. Champaign, IL: Human Kinetics. MANN, H. B. & WHITNEY, D. R. (1947) On a Test of Whether one of Two Random Variables is Stochastically Larger than the Other. Annals of Mathematical Statistics, vol. 18, no. 1, p MULEN, B. & COPPER, C. (1994) The relation between group cohesiveness and performance: An integration. Psychological Bulletin, vol. 115, p POTGIETER, J. R. (2003) Sport Psychology: Theory and Practice. Institute for Sport Science, Stellenbosch University. Stellenbosch. PROKEŠOVÁ, E. & MUSÁLEK, M. (2011) Confirmation of conceptual validity of Czech version of group environment questionnaire by structural equation modeling. Acta Universitatis Carolinae Kinanthropologica, vol. 47, no. 2, p PROKEŠOVÁ, E., MUSÁLEK, M. & CHALUPOVÁ, E. (2012) A comparison of perceived team cohesion based on the Group Environment Questionnaire in athletes of interactive and coactive sports. Acta Universitatis Carolinae Kinanthropologica, vol. 48, no. 2, p SEARS, D. O., PEPLAY, L. A., FREEDMAN, J. L. & TAYLOR, S. E. (1988) Social psychology (6 th edition). Englewood Cliffs, NJ: Pretice-Hall. SPINK, K. S. (1995) Cohesion and Intention to Participate of Female Sport Team Athletes. Journal of Sport & Exercise Psychology, vol. 17, p WHITE, S. A. (1993) The relationship between psychological skills, experience, and practice commitment among collegiate male and female skiers. The Sport Psychologist, vol. 1, p WIDMEYER, W. N., BRAWLEY, L. R. & CARRON, A. V. (1985) The measurement of cohesion in sport teams: The Group Environment Questionnaire. London, Ontarion: Sports Dynamics. WRISBERG, C. A. & DRAPER, M. V. (1988) Sex, sex role orientation, and the cohesion of intercollegiate basketball teams. Journal of Sport Behavior, vol. 11, p ZANDER, A. (1971) Motives and goals in groups. New York: Academic Press. ZANDER, A. (1982) Making groups effective. San Francisco, CA: Jossey-Bass. Mgr. Eva Prokešová UK FTVS, J. Martího 31, Praha 6-Veleslavín eprokesova@ftvs.cuni.cz 73 Kinantropologie_2013_4.indd :20:19