RECENZE TESTU SVF78 PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH, PSY402. Petra Dvořáková , Psychologie

Transkript

1 RECENZE TESTU SVF78 PSYCHODIAGNOSTIKA DOSPĚLÝCH, PSY402 Petra Dvořáková , Psychologie Vyučující: Mgr. Stanislav Ježek, PhD. Datum odevzdání: Fakulta sociálních studií MU, 2014/2015

2 SVF 78 Strategie zvládání stresu Účel: Identifikace způsobů, kterými jedinec zvládá zátěžové situace. Populace: Dospělí. Rok vydání: Zkratka metody: SVF78. Škály: Podhodnocení, Odmítání viny, Odklon, Náhradní uspokojení, Kontrola situace, Kontrola reakcí, Pozitivní sebeinstrukce, Potřeba sociální opory, Vyhýbání se, Únik, Přemítání, Rezignace, Sebeobviňování. Administrace: Individuální i skupinová. Formy: Verze tužka-papír, verze na počítači. Čas administrace: Není omezen, obvyklý čas administrace minut. Autor: Wilhelm Janke, Gisela Erdmannová. Autoři české verze: Josef Švancara. Vydavatel: Testcentrum, Praha. Recenze testu SVF 78 Strategie zvládání stresu POPIS TESTU. Jedná se o dotazníkovou metodu určenou k identifikaci způsobů a strategií, které jedinec využívá pro zvládnutí zátěžových situací. Metoda je zkrácenou verzí dotazníku SVF120, který obsahuje 120 položek. Zamýšleným způsobem využití je jak individuální diagnostika, tak srovnávání skupin vystavených různým formám zátěže v oblasti klinické, poradenské nebo např. pracovní psychologie. Dotazník Strategie zvládání stresu se skládá ze 78 položek a může být administrován jak ve formě tužka-papír, tak na počítači. Dotazník obsahuje 13 škál, které odpovídají jednotlivým strategiím zvládání stresu a dále je lze sloučit do obecnějších konfigurací. Mezi pozitivní strategie, které vedou ke snížení stresu, autoři řadí Podhodnocení, Odmítání viny, Odklon, Náhradní uspokojení, Kontrola situace, Kontrola reakce a Pozitivní sebeinstrukce, které autoři dále dělí do tří skupin na strategie odklonu, strategie devalvace (nebo přehodnocení) a strategie kontroly. Naopak jako negativní strategie, které stres zvyšují, jsou vnímány Úniková tendence, Perseverace, Rezignace a Sebeobviňování. Zbylé dvě strategie Potřeba sociální opory a Vyhýbání se, jsou vnímány jako samostatné oblasti, které nelze zařadit mezi výše uvedené konfigurace. Odpovědi na položky mají formu Likertových škál a jsou bodově hodnoceny na škále 0-4. Hrubé skóry pro jednotlivé škály získané součtem bodů za jednotlivé položky jsou následně převedeny na standardizované T-skóry. Výstupem testování je individuální zpráva obsahující skóry jednotlivých škál a skóry (hrubé skóry i standardizované T-skóry) pro pozitivní a

3 negativní strategie. V případě počítačově generovaných zpráv jsou součástí výstupů skóry ve formě percentilů s krátkým popisem jednotlivých strategií. VÝVOJ METODY A KVALITA TECHNICKÝCH MATERIÁLŮ. Test SVF 78 je zkrácenou verzí původního testu SVF 120 a byl vytvořen výběrem 13 z původních 20 škál (strategií zvládání). Z manuálu zkrácené verze SVF78 nelze zjistit, na základě jakých kritérií byly právě tyto škály zvoleny ani jakým způsobem probíhala konstrukce původního dotazníku. Manuál testu se z velké části věnuje technickým parametrům metody a poskytuje poměrně málo informací ohledně způsobu administrace testu a jeho vyhodnocení. Také teoretická východiska testu jsou zmíněna spíše stručně a jejich propojení s metodou není příliš jasné. Jednotlivé položky testu jsou však formulovány jasně a srozumitelně pro testované osoby. TECHNICKÉ PARAMETRY. Standardizace metody byla provedena na vzorku 246 osob vybraných z německé populace, z nichž 124 bylo mužů a 122 žen. Skupina testovaných osob byla vyrovnaná z hlediska věku a většina z nich měla středoškolské vzdělání. Z manuálu není zřejmé, jaká metoda byla zvolena pro výběr standardizačního vzorku (Ising & Weyers, 1999, cit. dle Švancara, 2003). Metoda obsahuje normy pro převod hrubých skórů na standardizované T-skóry, které byly vytvořeny na vzorku 144 mužů a 144 žen pro původní verzi dotazníku SVF120. Normy jsou k dispozici odděleně pro skupinu mužů a skupinu žen. Odhad reliability pro jednotlivé škály byl proveden v rámci jedné studie pomocí metody splithalf a určením vnitřní konzistence (Ising & Weyers, 1999, cit. dle Švancara, 2003). Hodnota Cronbachova koeficientu alfa pro jednotlivé škály variovala od optimální 0,77 po 0,94. V případě split-half postupu se zjištěné hodnoty pohybovaly v rozmezí 0,74-0,95, což ukazuje na dobrou reliabilitu jednotlivých škál dotazníku. Obsahová validita metody byla zjišťována pomocí faktorové analýzy na úrovni jednotlivých položek (Ising & Weyers, 1999, cit. dle Švancara, 2003). Analýza primárních komponent identifikovala pět různých faktorů, které odpovídají třem skupinám pozitivních strategií, negativním strategiím spolu s nezařazenou strategií vyhýbání se a strategii potřeba sociální opory. Tyto identifikované faktory dohromady vysvětlují 75,9% celkového rozptylu. Další důkazy o validitě a případné srovnání SVF78 s dalšími metodami nejsou v manuálu poskytnuty. KOMENTÁŘ. Nespornou kvalitou metody Strategie zvládání stresu je nenáročná administrace z hlediska času i požadavků na uživatele testu, což zvyšuje pravděpodobnost, že probandi test vyplní zodpovědně a své odpovědi dostatečně promyslí. Na základě psychometrických parametrů lze metodu považovat za poměrně dobrý nástroj ke zjišťování strategií, které jedinec využívá ke zvládání zátěžových situací. Metoda byla standardizována na optimálně velkém vzorku osob (ačkoliv způsob jejich výběru není dostatečně okomentován v manuálu) a za použití více různých metod byla prokázána dobrá

4 reliabilita jednotlivých škál. Validita metody pak byla ověřována pouze z hlediska faktorové struktury metody, další kritéria ke zjištění validity však použita nebyla a tento požadavek je tedy ověřen spíše nedostatečně. Rezervou metody je pak především celková stručnost manuálu, který poskytuje jen základní informace o teoretickém zázemí metody a způsobu její konstrukce a poměrně málo se věnuje také instrukcím k administraci a následné interpretaci dosažených skórů (například z hlediska souvislostí mezi jednotlivými škálami). Celkově se dá říci, že metoda velmi doplácí na to, že je překladem zkrácené verze původního dotazníku SVF 120, přičemž mnohé zásadní informace (jako například postup vytváření metody a jednotlivých položek) byly pravděpodobně uvedeny pouze v původní verzi. V manuálu českého překladu tak některá důležitá fakta zcela chybí, což vyvolává pochybnosti o její kvalitě. SHRNUTÍ. Autoři uvádějí, že test lze využít pro srovnání skupin vystavených různým formám zátěže ve všech náročných situacích a výsledek v testu může být také podkladem pro cílený trénink zaměřený na řešení zátěžových situací u jednotlivců. Z hlediska využití metody jako nástroje k zjišťování zvládacích strategií člověka je třeba vzít v potaz, že proband uvádí, jakým způsobem by pravděpodobně reagoval v nějaké zátěžové situaci (konkrétně ve chvíli kdy je někým poškozen, vnitřně rozrušen, nebo vyveden z míry ), kterou ale nemusel nezbytně projít. Oproti metodám které směřují ke konkrétním zátěžovým situacím, které člověk v životě prožil (např. dotazník CSI; Amirkhan, n.d.) tedy metoda zjišťuje spíše nějaké přesvědčení člověka o vlastních způsobech zvládání, než to, jak by reálně reagoval, což nemusí být nutně totéž. Podnětová otázka je také směřována spíše k situacím, které způsobují mírnou zátěž (vnitřní rozrušení, vyvedení z míry) a ačkoliv autoři vycházejí z předpokladu, že způsoby zvládání jsou poměrně univerzální napříč situacemi, lze pochybovat o tom, zda reakce na mírnou zátěž bude stejná, jako reakce na velmi závažné zátěžové situace (například vážná nemoc nebo úmrtí blízkého člověka). Můžeme tedy předpokládat, že metoda je poměrně dobrým ukazatelem toho, jak si testovaný jedinec myslí, že bude zvládat mírně zátěžové situace. Zároveň je pravděpodobné, že v situaci mírné zátěže už každý člověk někdy ocitl, a proto se nejspíš odpovědi v testu a skutečné reakce budou do značné míry shodovat. Domnívám se však, že dotazník není vhodným nástrojem ke zjišťování způsobů, kterými člověk zvládá vysoce zátěžové situace.

5 Použitá literatura: Amirkhan, J. H. (n.d.). The Coping Strategy Indicator (CSI). Švancara, J. (2003). Strategie zvládání stresu SVF78. Praha: Testcentrum. Děkuji za vaši recenzi, nepovažuji ji však za úplnou. V prvé řadě sice hodnotíte chybějící české normy (které však v paralelní počítačové verzi testu nechybí), na druhou stranu z toho nevyvozujete adekvátní doporučení. Ostatně doporučení jako takové chybí úplně. Argument faktorovou validitou na původním cizojazyčném vzorku je nepřijatelný, metoda v českém prostředí s vysokou pravděpodobností bude fungovat zcela odlišně. Chybí vám hodnocení kvality samotného překladu (tedy zcela nejasný postup), úvaha nad test-retest reliabilitou či stálostí konstruktů v čase, nejasné teorii Na druhou stranu se mi líbí vaše argumentace, máte zajímavé postřehy a z manuálu vytahujete zajímavé informace, kterých jsem si na první přečtení nevšiml. Moje první hodnocení bylo značně ovlivněno samotnou metodou a nejsem schopný zcela objektivního přidělení bodů. Z celkového hlediska je vaše práce poměrně dobrá, co se týče popisu metody a jejího zaměření, závěry jsou však neúplné a ne vždy adekvátní. S ohledem na výše uvedené nedostatky vám uděluji 5 bodů.