ANALÝZA EFEKTIVNOSTI VÝDAJ OBCÍ R NA ŽIVOTNÍ PROST EDÍ - P ÍPADOVÁ STUDIE PRO ODPADOVÉ HOSPODÁ STVÍ

Transkript

1 ANALÝZA FKTIVNOSTI VÝDAJ OBCÍ R NA ŽIVOTNÍ PROST DÍ - P ÍPADOVÁ STUDI PRO ODPADOVÉ HOSPODÁ STVÍ ANALYSIS OF MUNICIPAL NVIRONMNTAL XPNDITURS FFICINCY IN TH CZCH RPUBLIC CAS STUDY FOR WAST MANAGMNT Jana SOUKOPOVÁ, duard BAKOŠ Masarykova univerzita, konomicko-správní fakulta, Katedra ve ejné ekonomie, Lipová 41a, Brno, eská republika, soukopova econ.muni.cz, bakos@econ.muni.cz Abstrakt V p ísp vku je popsán návrh metodiky pro m ení efektivnosti výdaj obcí eské republiky na životní prost edí. Auto i vychází z analýzy teoretických pojetí efektivnosti z hlediska konceptu racionálního chování jednotlivce. fektivnost je v pojetí autor chápána z hlediska metodologie 3 a metodologie trvale udržitelného rozvoje sociální, environmentální a ekonomický pilí trvalé udržitelnosti. Návrh metodického postupu posuzování efektivnosti b žných výdaj obcí vychází z metody vícekriteriálního hodnocení. Tento metodický postup je aplikován na souboru dat environmentálních výdaj reprezentativního vzorku obcí s rozší enou p sobností do oblasti nakládání s odpady. P ísp vek je výstupem projektu v dy a výzkumu Ministerstva životního prost edí R SP/4i1/54/08 Analýza místních rozpo t a jejich efektivnosti ve vztahu k ochran životního prost edí. Abstract In the paper is described the proposal of methodology for measuring effectiveness of environmental expenditures of municipalities of the Czech Republic. Authors based on theoretical analysis of the concept of efficiency in terms of the concept of rational individual behaviour. ffectiveness is the concept of authors understood in terms of methodology 3 and methodology of sustainable development social, environmental and economic pillars of sustainability. The proposal of a methodical procedure of the assessment of the effectiveness of current expenditure of municipalities is based on the method of multi-criteria evaluation. This methodology is applied to the data of environmental expenditure of a representative sample of municipalities with extended powers for waste management area. The paper is the outcome of research and development projects of the Ministry of nvironment SP/4i1/54/08 Analysis of local budgets and their effectiveness in relation to the environmental protection. Klí ová slova: efektivnost, b žné municipální výdaje, odpadové hospodá ství Key words: efficiency, municipal environmental expenditures, odpadové hospodá ství Úvod V sou asné dob je stále aktuáln jší otázka vztahu ekonomického r stu dané zem a ochrany jejího životního prost edí. P edm tem diskusí jsou dopady politiky životního prost edí v jednotlivých regionech a vliv politiky životního prost edí jak na hospodá ský 37

2 r st a další základní ekonomické ukazatele v regionech, jako je nezam stnanost, inflace, obchod apod., tak i na celkovou životní úrove obyvatelstva. S tím bezprost edn souvisí i problém alokace ve ejných výdaj do dané oblasti. Tedy kolik, jakým zp sobem a na co, resp. k jakému ú elu, vydávat peníze da ových poplatník ve vztahu k ochran životního prost edí. I proto byl Ministerstvem životního prost edí eské republiky zadán projekt SP/4i1/54/08 Analýza místních rozpo t a jejich efektivnost ve vztahu k ochran životního prost edí. Jeho hlavním cílem je zhodnotit efektivnost ve ejných výdaj a dalších finan ních nástroj v oblasti ochrany životního prost edí se zam ením i na jednotlivé regiony a optimalizovat dopady ve ejných podpor v oblasti ochrany životního prost edí jak na makro, tak i na mikroekonomické úrovni. Podstatnou sou ástí je identifikace faktor ovliv ujících absorp ní kapacitu jednotlivých region v eské republice a nastavení indikátor pro hodnocení jejich efektivnosti, jehož výsledky jsou následn prezentovány. 1 fektivnost výdaj obcí R na životní prost edí Jedním z nejv tších problém soudobé ekonomie je problém vyjád ení a m ení efektivnosti, resp. vynakládání prost edk a jejich transformace na výstupy a výsledky. Již v roce 1957 formuloval Farrell otázku: jak m it efektivnost a podtrhl její význam (Mandl a kol., 2008) pro tv rce ekonomické politiky: je d ležité v d t, jak daleko m že jít pr mysl p i daných vstupech ve vztahu ke zvýšení vlastního výstupu p i jednoduchém zvýšení efektivnosti bez absorpce dalších vstup (Farrell, 1957). V pr b hu n kolika desítek let se technika a prozkoumávání hodnocení efektivnosti výrazným zp sobem zlepšila a zdokonalila. Stále ale z stává konceptuální výzvou ve vztahu k ve ejným výdaj m. Uvedený problém také komplikuje krom jiného to, že výstupy ve ejného sektoru se asto neprodávají na trhu, chybí relevantní data, a je tedy nemožné je kvantifikovat, jak konstatuje kolektiv autor z vropské komise. (Mandl a kol., 2008). Práv na konceptuální rámec vstup, výstup a výsledk upozor ují uvedení auto i. Zd raz ují rozdílnost pojímání výstup a výsledk. Zatímco efektivnost vidí p i prom n vstup na výstupy (srovnávají ji s produktivitou, kterou vnímají jako stupe výstup vytvo ených z použitého vstupu), po ú innosti se ptají ve vztahu výstup k výsledk m, které chápou jako bohatství nebo r st ve spole nosti a jsou krom politického rozhodování, ovliv ovány celou adou dalších vn jších faktor (jako klí ové byly identifikovány v lenských zemích U ve vztahu k ve ejným výdaj m orientace na výkon, organiza ními aspekty, ízením lidských zdroj, využitím informa ních technologií). Pro posouzení efektivnosti výdaj na životní prost edí vychází v tšina autor z metodologie 3 tj. economy, efficiency a effectiveness (hospodárnost, efektivita a ú innost), které z hlediska teoretických východisek (nap. Allen Tommasi, 2001, Ochrana, 2001, Nath a kol., 2005, Mandl a kol., 2008) a v souladu se sou asnou legislativou (zejména zákonem o finan ní kontrole) auto i textu vnímají takto: Hospodárností (economy) se rozumí takové použití ve ejných výdaj k zajišt ní stanovených inností (úkol ) podle možnosti s minimálním vynaložením t chto výdaj, a to p i dodržení odpovídající kvality pln ných úkol. fektivností (efficiency) se rozumí takové použití ve ejných výdaj, kterým se dosáhne podle možností maximálního rozsahu, kvality a p ínosu pln ných inností (úkol ) ve srovnání s objemem prost edk vynaložených na jejich pln ní. fektivita a hospodárnost se pro ú ely kvantifikace a vzhledem k použití metod ekonomické analýzy chápou jako nákladová efektivnost (cost efficiency). Ú inností (effectiveness) se rozumí použití ve ejných výdaj, kterým se dosáhne nejvyššího možného p íslušného výstupu ve vztahu k požadovaným výsledk m, 38

3 které jsou p edpokladem pro optimální napln ní p edem stanovených cíl. Ú inností se tedy rozumí jak vyprodukovaná služba/statek (nap. odvoz odpadu) napl uje užitek (nap. isté prost edí obce bez odpadu). Krom t chto klasických 3 se n kdy používá i pojem ú elnost. Ú elností se rozumí takové použití ve ejných výdaj, které zajistí optimální míru dosažení cíl p i pln ní stanovených úkol (zákon o finan ní kontrole). Je tedy možné se ptát po správnosti a vhodnosti nastavených cíl, nap. ve strategických dokumentech nebo z hlediska legitimity napl ování, resp. užitk, jimi nastavených. Je pot eba d razn rozlišit ú elnost a ú innost, které jsou n kdy ztotož ovány, nap. v pojetí ú elnosti, kdy dochází k optimálnímu napl ování cíl p i pln ní stanovených úkol. V tomto pojetí není jasné jakým zp sobem jsou stanoveny cíle a nakolik tyto cíle jsou objektivn správné, resp. vhodné. N kdy je totiž možné ú eln (z hlediska smyslu) napl ovat cíle, ale ne optimálním zp sobem, tj. bez ohledu na výši náklad. Z pohledu posuzování všech t chto kritérií (hospodárnost, efektivita, ú innost a ú elnost) se mluví o ekonomické efektivnosti ve ejných výdaj. Pro úplnost je pot eba dodat, že se n kdy rozlišuje pojem technická a aloka ní efektivnost. Analýza tohoto pojetí je však nad rámec tohoto textu. Následující obrázek zobrazuje pojetí ekonomické efektivnosti, ze kterého vycházíme v další analýze a používáme ho pro konstrukci metodiky hodnocení environmentálních výdaj obcí. Obr. 1 Konceptuální pojetí efektivnosti ve ejných výdaj 2 Metodika hodnocení efektivnosti Jedním z aktuálních problém sou asnosti je zefektivn ní alokace ve ejných výdaj v oblasti ochrany životního prost edí. Z pohledu posouzení efektivnosti je navržená metodika založena na vícekriteriálním hodnocení efektivnosti na základ t í základních pilí trvalé udržitelnosti. P i tvorb metodiky pak vycházíme z posuzování efektivnosti z pohledu sociálního, environmentálního a ekonomického; viz obrázek 2. 39

4 40 Obr. 2 Schéma hodnocení efektivnosti environmentálních výdaj obcí Vícekriteriální hodnocení environmentálních výdaj m žeme najít také v metodice OCD (1997, 2002). Tato metodika však vychází z jiné filosofie než propojení t í pilí trvale udržitelného rozvoje. Pro konstrukci jednotného hodnotícího kritéria vychází z kritérií: environmentální efektivnost, administrativní a vyvolané náklady a ekonomická efektivnost. (Pavel, 2004). Sociální kritéria hodnocení vycházejí ze zohledn ní sociálního aspektu daného výdaje. Komplexní kritérium hodnocení efektivnosti z pohledu sociálního K S m žeme potom konstruovat následn : S n K w k kde k Si je kritérium posuzování efektivnosti z pohledu sociálního, n je po et kritérií, w i je normovaná váha i-tého kritéria. P i emž platí, že 0 K 1 a pokud K S = 0, je výdaj zcela neefektivní. S i 1 konomická kritéria hodnocení vycházejí z pojetí efektivnosti výše a v sob zahrnují hodnocení efektivnosti (hospodárnosti) komplexní kritérium K, ú innosti komplexní kritérium K f a ú elnosti - komplexní kritérium K Q, tedy: K i f Si K K K (2) kde K je komplexní kritérium ekonomické efektivnosti, K je komplexní kritérium hospodárnosti (nákladové efektivnosti), K f je komplexní kritérium ú innosti, K Q je komplexní kritérium ú elnosti. Hodnocení hospodárnosti K V praxi pat í mezi nej ast ji používané metody pro posuzování hospodárnosti ve ejných výdaj (investi ních i b žných) analýza minimalizace náklad, analýza efektivnosti náklad, analýza užite nosti náklad a analýza náklad a p ínos. Hodnocení hospodárnosti b žných výdaj místních rozpo t ale naráží na adu omezení. Je to dáno tím, že b žné výdaje tvo í ne ast ji výdaje na ve ejné služby služby v obecném zájmu. Je proto zna n obtížné posuzovat výdaje pomocí metody Analýzy náklad a p ínos (angl. Cost-benefit Analysis CBA) i Analýzy užite nosti náklad (angl. Cost utility analysis - CUA). V p ípad CBA je zna n obtížné ocenit p ínosy t chto služeb v pen žních jednotkách a v p ípad CUA je situace ješt složit jší, kdy pro environmentální výdaje Q (1)

5 neexistuje odpovídající metodika (existuje pro výdaje na zdravotnictví 1 ) (Malý, 1998). Z pohledu posouzení hospodárnosti se proto jeví jako nejp esn jší zvolit metodu analýzy efektivnosti náklad (ang. Cost effectiveness analysis CA) a jako indikátor efektivnosti zvolit komplexní kritérium vytvo ené za pomoci vícekriteriální analýzy v závislosti na faktorech ovliv ující výdaje na danou environmentální službu. Nech K je množina kritérií pro hodnocení nákladové efektivnosti environmentálních výdaj místních rozpo t, kdy K = (k 1, k 1,., k n ), pak f k, k,..., k ) (3) ( 1 2 n kde k i je kritérium hospodárnosti a efektivnosti a n je po et kritérií. Pak je možné nákladovou efektivnost (hospodárnost) daného výdaje vyjád it následujícím vztahem: C CA 0 (4) kde C je daný environmentální ve ejný výdaj a je indikátor hodnocení efektivnosti Pokud CA 1, pak výdaj je efektivní, pokud CA> 1, pak je výdaj neefektivní (Levin, Mcwan, 2000). Protože toto kritérium je minimaliza ní, je pot eba ho p evést na maximaliza ní. Budeme proto používat pro konstrukci kritéria K následující vzorec: 1 K 0 (5) CA C Kdy pokud K > 1, pak výdaj je efektivní a K max Hodnocení ú innosti K f Nech K f je množina kritérií pro hodnocení ú innosti environmentálních výdaj místních rozpo t, kdy K f = (k f1, k f1,., k fn ), pak K w k f n i 1 kde k fi je kritérium ur ující ú innost daného výdaje procentální spln ní i-tého cíle (kritérium nabývá hodnot 0 1) n je množství výstup (cíl ) pro daný environmentální výdaj, w i je normovaná váha i-tého kritéria. P i emž platí, že 0 K 1 max f Hodnocení ú elnosti K Q. Nech K Q je množina kritérií pro hodnocení ú elnosti environmentálních výdaj místních rozpo t, kdy K Q = (k Q1, k Q1,., k Qn ), pak n K w k Q i 1 i Qi kde k Qi je kritérium ur ující ú elnost kvalitu daného cíle (v procentech) a n a w i viz vzorec (6) i fi (6) (7) 1 CUA pro ekonomickou analýzu zdraví je založena na sledování porovnávání p ír stk vstup inkrementálních náklad projektu a výstup projektu, užitky jsou m eny speciální formou, nej ast ji pomocí získaných rok zlepšené kvality života (Quality-Adjusted Life Years QALY). Jinými alternativami jsou nap. Rok zdravého života (HeLY), as strávený bez p íznak nemoci a toxicity lé by (TwiST) nebo Rok kvality života o snížené kvalit (DALY) 41

6 nvironmentální kritéria hodnocení vycházejí z indikátor trvale udržitelného rozvoje v dané oblasti ochrany životního prost edí. Komplexní kritérium hodnocení efektivnosti z pohledu environmentálního K S m žeme potom konstruovat následn : n n K w k kde k ni je kritérium environmentální efektivnosti, kdy K n max n je množství kritérií a w i je normovaná váha i-tého kritéria. P i emž platí, že K n 0. Pokud však K n = 0, je výdaj zcela neefektivní. i Shrnutí metodiky Postup námi navržené metodiky hodnocení výdaj na ochranu životního prost edí místních rozpo t lze ukázat v n kolika etapách a krocích: 1. etapa hodnocení efektivnosti z pohledu sociálního 0 K S 1 max 2. etapa hodnocení ekonomické efektivnosti krok 1 hodnocení, zda jsou dané cíle napl ovány s minimálními náklady (hospodárnost), o nebo zda je s danými náklady dosaženo maximalizace ekologických p ínos. K > 1 max krok 2 hodnocení, do jaké míry daný výdaj místního rozpo tu zabezpe uje stanovený cíl a výsledky (ú innost). 0 K 1 max i ni f krok 3 hodnocení ú elnosti (kvalita cíl je klí ovým problémem p i výdajových aktivitách, a proto hodnotíme i ji). 0 K 1 max Q 3. etapa hodnocení efektivnosti z pohledu environmentálního. K n 0 max. Pokud bychom srovnali námi navrženou metodiku s metodikou OCD, pak metodika OCD nevychází ze všech pilí trvalé udržitelnosti (zahrnuje pouze ekonomický a environmentální aspekt hodnocení) a neobsahuje konstrukci komplexního kritéria pro každý z pilí (sociální, ekonomický a environmentální). Navíc v p ípad hodnocení ekonomické efektivnosti hodnotí metodika OCD pouze hospodárnost (efektivnost) a ú innost a nehodnotí již ú elnost ve ejných výdaj. 3 Nákladová efektivnost výdaj obcí III. typu do oblasti nakládání s odpady Jak uvádí webový server Ministerstva životního prost edí: Odpady p edstavují v sou asné dob jeden z nej ast jších a nejsledovan jších vedlejších produkt lidské spole nosti. Zejména komunální odpady a kaly z istíren odpadních vod jsou produktem prakticky všech obyvatel. Nakládání s odpady v R již dávno p ekonalo po áte ní fázi zavád ní b žných technologií a spl ování základních legislativních požadavk. V relativn p íznivém prost edí z hlediska správné praxe nakládání s odpady je hledání dalších možností zlepšení celého systému soust ed no na materiálové a surovinové úspory a také na efektivní ší ení informací relevantních p íslušným subjekt m. Sou asný trend sm uje k integraci poskytovaných služeb a hledání ešení typu vše v jednom nebo typu vše na jednom míst k integrovanému systému nakládání s odpady a z pohledu efektivnosti a ve ejných financí sm uje ke hledání co nejefektivn jšího ešení financování integrovaného systému nakládání s odpady. (8) 42

7 V následujících tabulkách a grafech je ukázána výše skute ných výdaj obcí s rozší enou p sobností, které byly alokovány v letech do oblasti nakládání s odpady, podle klasifikace CPA 2000 (Classification of nvironmental Protection Activities) Jiho eský Jihomoravský Karlovarský Královéhradecký Liberecký Moravskoslezský Olomoucký Pardubický Plze ský Praha St edo eský Ústecký Vyso ina Zlínský Obr. 3 B žné výdaje obcí do oblasti nakládání s odpady podle kraj (v tis. K ) Z obrázku 3 je z ejmé, že nejv tší objem výdaj do oblasti odpadového hospodá ství má dlouhodob m sto Praha, St edo eský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Pro následující analýzu a p ípadovou studii byl vybrán Jihomoravský kraj. 3.1 Hodnocení hospodárnosti (nákladové efektivnosti) obcí III. typu JMK P i hodnocení hospodárnosti budeme vycházet z tabulky 1, která obsahuje výdaje na svoz u obcí III. typu v Jihomoravském kraji, po et obyvatel, vzdálenost k nejbližšímu za ízení zpracovávajícímu odpady a množství odpad. P i analýze efektivnosti výdaj na svoz odpad vycházíme ze vzorce (3), kdy K je množina kritérií pro hodnocení nákladové efektivnosti environmentálních výdaj místních rozpo t, kdy K = (k 1, k 1,., k n ), kdy pro výdaje na svoz komunálních odpad : k 1 k 2 je množství odpadu [t] (Q) je vzdálenost k za ízení zpracovávajícího odpady (skládky, spalovny) [km] v etn vzdáleností v obci (v) k 3 je sazba za dopravu [K /km], je uvažována sazba za soupravu 45 K /km (s d ) k 4 je kapacita dopravního prost edku [t], uvažujeme maximální kapacitu soupravy 25 t, (k d ) k 5 je cena manipulace [K /t], kdy uvažujeme pr m rnou cenu manipulace v regionu 40 K /t (m) Náklady na svoz pak m žeme vypo íst následujícím zp sobem: Q 2* v * sd * * m (9) k d 2 Klasifikace CPA 2000 je klasifikace aktivit na ochranu ŽP vropské unie, která je využívána k vymezení aktivit, produkt, výdaj a ostatních transakcí. Jedná se o aktivity, jejichž prvotním ú elem je ochrana ŽP; produkty ochrany ŽP jsou služby ochrany ŽP vytvo ené pomocí aktivit ochrany ŽP v etn upravených ( istších) a souvisejících produkt. 43

8 Tabulka 1 Výstupy hodnocení efektivnosti výdaj obcí III. typu Jihomoravského kraje do oblasti nakládání s odpady v roce 2008 Výdaje na sb r a svoz komunálních odpad C Veškeré výdaje do oblasti nakládání s odpady Po et obyvatel Množství odpadu Q Vzdálenost od za ízení zpr. SKO v cena manipulace m Brno , , ,70 1,0034 B eclav , , , ,68 0,8439 Bu ovice 4 143, , , ,01 0,8075 Hodonín , , , ,36 0,9266 Hustope e 4 140, , , ,83 0,9582 Ivan ice 6 167, , , ,37 1,2793 Ku im 6 410, , , ,99 1,4599 Kyjov 7 175, , , ,85 1,6655 Mikulov 6 129, , , ,20 0,8317 Moravský Krumlov 39, , ,40 Poho elice 2 889, , , ,16 0,8030 Rosice 2 382, , ,66 1,7165 Slavkov u Brna 3 468, , , ,76 1,0953 Šlapanice 4 404, , ,77 1,0028 Tišnov 6 043, , , ,82 1,3371 Veselí nad Moravou 7 207, , , ,02 0,9633 Vyškov , , , ,80 0,9959 Znojmo , , , ,10 0,8949 Židlochovice 1 716, , ,68 0,9415 Pokud K > 1, pak výdaj je efektivní a K max. Z tabulky je z ejmé, že v p ípad obcí III. typu Jihomoravského kraje jsou výdaje na sb r a svoz komunálního odpadu vynakládány efektivn (hospodárn ) u 8 z 19 obcí, p i emž u obce s rozší enou p sobností Moravský Krumlov nebylo možné nákladovou efektivnost daného výdaje vyhodnotit, protože obec nevykazuje výdaje za sb r a svoz komunálního odpadu v systému ARIS. 3.2 Hodnocení ú innosti Hodnocení ú innosti bude provedeno pouze pro m sto Brno. M sto Brno má v oblasti nakládání s odpady ve svém plánu odpadového hospodá ství následující cíle a k nim p íslušná kritéria ú innosti výdaj. 1. Zvýšit materiálové využití komunálních odpad na 50 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 k nf 1 ; 2. Materiálové využití komunálních odpad ve vztahu k celé R. Zajistit sb r, následné využití, p ípadn ízené odstran ní nebezpe ných složek komunálních odpad (50% v roce 2005 a 75% v roce 2010) k f 2 ; 3. Zajistit recyklaci stavebních a demoli ních odpad (využívat 50 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoli ních odpad do 31. prosince 2005 a 75 % hmotnosti vznikajících stavebních a demoli ních odpad do 31. prosince 2012) k f 3 ; 4. Preferovat spalování sm sného komunálního odpadu s energetickým využitím p ed jeho skládkováním k f 4 ; 5. Snížit hmotnostní podíl odpad ukládaných na skládky s výhledem dalšího postupného snižování o 20 % v roce 2010 ve srovnání s rokem 2000 k f 5 ; 6. Snížit podíl skládkovaných energeticky využitelných odpad (35 % v roce 2010) k f 6 ; 7. Snížit podíl skládkovaných biologicky rozložitelných komunálních odpad (na 75 % stavu produkce r do roku 2010) k f 7 ; 8. Zvýšit využívání odpad formou recyklace na 55 % v roce 2012 k f K

9 Pro zjednodušení byly všem kritériím p i azeny stejné váhy w i = 0,125. Skupina expert p i adila jednotlivým kritériím hodnoty uvedené v tabulce 2. Tabulka 2 Hodnoty p i azené kritériím pro hodnocení ú innosti Kritérium k f1 k f2 k f3 k f4 k f5 k f6 k f7 k f8 Hodnota kritéria 0,95 1 0,86 1 0,85 0,95 0,65 1 Tedy K f = 0,9075 Záv r Hodnocení efektivnosti ve ejných výdaj na ochranu životního prost edí je mimo ádn obtížný úkol. Již ur ení hospodárnosti a efektivity z hlediska kvantifikace pomocí metod ekonomické analýzy není jednoduché. Nejv tším problémem je ocen ní p ínos ve ejných služeb v pen žních jednotkách. I proto se jeví jako nejvhodn jší zp sob využít analýzu efektivnosti náklad a její aplikace v rámci vícekriteriální analýzy v závislosti na faktorech ovliv ujících výdaje na danou environmentální službu. Ur ení všech t chto faktor, jak bylo uvedeno výše v textu, je p edpokladem pro stanovení indikátoru efektivnosti. Mnohem komplikovan jší je to p i ur ování ú innosti a ú elnosti ve ejných výdaj. Nakolik jsou výstupy ú inné ve vztahu k výsledk m? Jak ur it úsp šnost napln ní cíl? Jsou cíle nastaveny správn? Jak to ur it? Jak posoudit kvalitu nastavených cíl? Je relevantní názor uživatel, tedy ob an? Nebo je možné vycházet z již nastavených cíl v rámci celostátních a regionálních dokument? Pro zjednodušení jsme práv posuzovali soulad cíl nastavených na místní úrovni s cíly nastavenými v celostátních a regionálních strategických dokumentech. Domníváme se, že to je jeden ze zp sob, jakým je možné posuzovat ú elnost vynakládání ve ejných výdaj na ochranu životního prost edí. Nastavení cíl ve strategických dokumentech z našeho pohledu v sob zohled uje konkrétní efekty pro zlepšování stavu životního prost edí v daném regionu a to vede ke zvyšování celkové životní úrovn obyvatelstva a trvale udržitelnému rozvoji. Zárove si uv domujeme, že uvedený problém je v praxi mnohem složit jší, protože velikost ve ejných výdaj je ovliv ována celou adou vn jších faktor, jako jsou nap. orientace na výkon, organiza ní aspekty, ízení lidských zdroj, využití informa ních technologií, politické rozhodování, zájmové skupiny apod. N které z t chto faktor nelze kvantifikovat, lze je pouze popsat. Již OSN si uv domuje složitost posuzování velikosti a efektivnosti ve ejných výdaj a jejich managementu na ochranu životní prost edí, a proto byly formulovány good practises (Kiev, 2003) pro management ve ejných výdaj na ochranu životního prost edí. Tyto good practises však p edstavují obecn jší a širší p ístup k ve ejným výdaj m nežli p edstavená metodika posuzování efektivnosti ve ejných výdaj místních rozpo t na ochranu životního prost edí v textu. Seznam literatury ALLN, R., TOMMASI, D. (eds) (2001) Managing Public xpenditure: A reference book for transition countries, Paris, OCD. FARRLL, J. (1957) The Measurement of productive efficiency, Journal of the Royal Statistical Society, Part III Vol.120, pp.11ff. LVIN, H., M., MC.WAN, P., J.. (2000) Cost-effectiveness analysis: Methods and applications. 2nd ed. Sage Publications, Inc; 308 p., ISBN MALÝ, I. (1998) Problém optimální alokace zdroj ve zdravotnictví, Brno: Masarykova univerzita v Brn. 114 s. ISBN

10 MANDL, U., DIRX, A., ILKOWITZ, F. (2008) The effectiveness and efficiency of public spending, uropean Commission, conomic paper 301. NATH, N., VAN PURSM, K., LOW, A. (2005) Public Sector Performance Auditing: mergence, Purpose and Meaning. Working Paper Series Department of Accounting, The University of Waikato,. no. 81, 40 p. ISSN OCHRANA, F., (2001) Ve ejný sektor a efektivní rozhodování. 1. vyd. Praha: Management Press. 246 p. ISBN X, 2001 PAVL, J., VONDRAŠ, P. (2004) Hodnocení efektivnosti ve ejných výdaj na ochranu životního prost edí metodika OCD, seminá Hodnocení efektivnosti ve ejných výdaj na ochranu životního prost edí v zemích OCD, Praha, on-line ROBINSON, M., (2002) Output-Purchase Funding and Budgetting Systems in the Public Sector. Public Budgeting & Systems, vol. 22, pp ISSN , OCD (1997): valuating the fficiency and ffectiveness of conomic Instruments in nvironmental Policy, Paris OCD (2002): Improving the fficiency and Sustainability of Public xpenditure in the Czech Republic, Paris Good practices of public environmental expenditure management in transition economies, Fifth Ministerial Conference, nvironment for urope, Kiev, Ukraine, May Informa ní systém ARIS Zákon. 320/2001 o finan ní kontrole ve ve ejné správ a o zm n n kterých zákon (zákon o finan ní kontrole) 46