BRITOVÉ V PORÝNÍ Britská okupace Kolínské zóny v letech

Transkript

1 BRITOVÉ V PORÝNÍ Britská okupace Kolínské zóny v letech Jaromír Soukup filozofická fakulta univerzity karlovy, 2011

2 KATALOGIZACE V KNIZE NÁRODNÍ KNIHOVNA ČR Soukup, Jaromír Britové v Porýní : britská okupace Kolínské zóny v letech / Jaromír Soukup. Vyd. 1. Praha : Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, s. (Fontes ; sv. 5) Anglické resumé ISBN * * 327 * (410) * (430) * 94(4-15) * 94( ) Versailleská mírová smlouva (1919) okupace Německo okupační politika Velká Británie Rýn, řeka-oblast dějiny Kolín nad Rýnem-oblast (Německo) dějiny Velká Británie zahraniční vztahy Německo zahraniční vztahy monografie 327 Mezinárodní vztahy, světová politika [15] Kniha vznikla v rámci výzkumného záměru Filozofické fakulty UK v Praze MSM České země uprostřed Evropy v minulosti a dnes. Recenzovali prof. PhDr. Aleš Skřivan, CSc. doc. PhDr. Dagmar Moravcová, CSc. Jaromír Soukup, 2011 Všechna práva vyhrazena ISBN Obsah Úvod 7 Počáteční fáze britské okupace Porýní ( ) 11 Velká Británie a otázka Porýní v době příměří 11 Velmoci a otázka Porýní na Pařížské mírové konferenci 18 Obchodní vztahy v obsazeném Porýní 27 Počátky britské okupace Porýní 31 Demobilizace a problémy s kázní britských vojáků 36 Spory o správu okupovaného území a cesta k rýnské dohodě 42 Zřízení kontrolních komisí 51 Separatistické hnutí v britské okupační zóně 54 Problémy se zásobováním britské okupační zóny 59 Život v okupační zóně 63 Od ratifikace mírové smlouvy k rúrské krizi ( ) 72 Britská reakce na francouzskou politiku v Porýní a Porúří na počátku roku Každodenní problémy práce mezispojeneckých komisí a britsko francouzské rozpory 78 Dělnické stávky a nepokoje v britské okupační zóně na počátku roku 1920 a v období Kappova puče 85 Britská okupační zóna a reparační krize v roce Případ Josepha Smeetse a problémy v britsko francouzských vztazích na přelomu let 1921 a Cesta k rúrské krizi 107 Klidné časy na Rýně? Život v Kolínské zóně v letech Britská okupační zóna a rúrská krize ( ) 124 Velká Británie a politika benevolentní pasivity 124 Problémy politiky benevolentní pasivity v praxi železniční doprava přes Kolínskou zónu a celní sankce 129 5

3 Proměny britské politiky ve vztahu k okupaci Porúří od benevolentní pasivity ke ztroskotání pokusné intervence 138 Britská okupační zóna v období pasivní rezistence 145 Britská politika v Porýní po odvolání pasivní rezistence 153 Separatistické hnutí a vyhlášení Rýnské republiky 161 Britské snahy o ukončení rúrské krize 166 Od Dawesova plánu k odchodu britské okupační armády z Kolínské zóny (duben 1924 leden 1926) 170 Dawesův plán a důsledky jeho přijetí pro okupaci Porýní 170 Odložení evakuace tzv. severní zóny 176 Evakuace Kolínské zóny 182 Závěr 189 Prameny a literatura 193 Jmenný rejstřík 203 Resumé 206 Úvod První světová válka ukončila dlouhé 19. století, podle mnohých svět jistoty. 1 Po roce 1918 se výrazně změnila politická mapa Evropy. Staré říše přestaly existovat a místo nich se objevila řada nových státních útvarů. Předválečný svět se ocitl v troskách, nový se rozhodly vytvořit vítězné velmoci na Pařížské mírové konferenci, kde se řešila otázka osudu Německa, hlavního viníka rozpoutání světového konfliktu. Vytvářený versailleský systém byl zároveň politickou a zeměpisnou tečkou za světovou válkou i naplňováním představ vítězů, jak opakování podobné války zabránit. 2 Mezi dohodovými velmocemi (Velká Británie a Francie, tzv. Entente Powers) a Spojenými státy americkými existovaly od počátku spory o tom, jak naložit s Německem. Francouzi prosazovali spíše uzavření kartaginského míru jako odplaty za rok 1871 k zahájení konference došlo právě 18. ledna 1919, v den osmačtyřicátého výročí vyhlášení Německého císařství. Americká delegace a především prezident Woodrow Wilson přijeli do Paříže s cílem zamezit dalším konfliktům vytvořením Společnosti národů, jež by dohlížela na mezinárodní bezpečnost. Britská delegace vedená Davidem Lloydem Georgem oscilovala mezi oběma stanovisky. Zatímco na podzim roku 1918, během předvolební kampaně, britský ministerský předseda sliboval tvrdé potrestání Německa, v březnu 1919 se tzv. memorandem z Fontainebleau postavil spíše na stranu Spojených států. Británie však na rozdíl od Francie neměla na evropském dění takový zájem; svého hlavního cíle, tj. zničení německého válečného loďstva a koloniálního panství, dosáhla poměrně snadno. Přesto nakonec souhlasila s tvrdými mírovými podmínkami, jež se Francouzům podařilo prosadit. Celý versailleský systém nicméně velmi oslabilo rozhodnutí Kongresu USA v lednu 1920, který odmítl mírovou smlouvu ratifikovat. 1 Srv. Zweig, S., Svět včerejška, Praha Kvaček, R., A změněn svět, Praha 1987, s

4 Přestože Pařížská mírová konference jednala šest měsíců, řadu problémů se kvůli odlišným představám spojenců nepodařilo vyřešit. Tyto sporné body se pak v průběhu první poloviny dvacátých let staly příčinou neshod, zejména mezi Francií a Německem. První z nich bylo stanovení výše německých reparací, jež se řešilo na různých mezinárodních konferencích a stalo se konstantou evropské politiky po celá dvacátá léta. Stejně tak politici jednali o otázce bezpečnosti, již nedokázala Společnost národů bez účasti Spojených států amerických zajistit. Rozhodující událostí pro situaci v západní Evropě se stala francouzsko belgická okupace Porúří v lednu Po ní kvůli špatnému odhadu Paříže došlo k hospodářskému oslabení Francie, takže klesal její vliv na evropské záležitosti. Jen díky tomu bylo možné dosáhnout úpravy německých reparačních povinností pomocí Dawesova plánu a přispět ke zklidnění do té doby velmi bouřlivých událostí v Německu. Významný mezník představovala locarnská konference, na níž došlo ke garanci německých západních hranic, což mnozí politici i veřejnost mylně považovali za záruku trvalého míru v Evropě. Zatímco analýza problematiky reparací a snahy o dosažení kolektivní bezpečnosti se staly hlavními tématy historiků, kteří se zabývali a zabývají mezinárodními vztahy ve dvacátých letech 20. století, problematika spojenecké okupace Porýní se ocitla poněkud v pozadí. Od uzavření příměří s Německem do podpisu mírové smlouvy potřebovaly dohodové mocnosti zajistit, aby se Berlín nevrátil k bojovým akcím. Z tohoto důvodu se dohodly na okupaci levého břehu Rýna, tedy území, jež se mělo v případě německého útoku stát nárazníkovým pásmem. Tento problém se řešil rovněž na Pařížské mírové konferenci, na níž Francie zejména přes odpor britského ministerského předsedy Davida Lloyda George prosadila okupaci Porýní jako záruku toho, že Německo bude plnit povinnosti vyplývající z mírové smlouvy. Jak jsem již uvedl, kontinentální Evropa nepatřila mezi oblasti, jimž Velká Británie věnovala hlavní zájem. Ten se týkal v první řadě jejího impéria. Proč se tedy do dění v Evropě zapletla a proč se podílela na okupaci Porýní a na práci nejrůznějších mezispojeneckých orgánů? Právě tyto a další podobné otázky jsou hlavním tématem monografie. Předložená práce je pokusem o analýzu britské okupace Kolína nad Rýnem a jeho okolí v letech Při výběru tématu jsem stál před nesmírně složitým problémem, a sice zda se zaměřit na celkový podíl Velké Británie na okupaci různých částí Německa a na činnost britských představitelů v rozličných mezispojeneckých institucích, nebo zda věnovat pozornost pouze jedné oblasti. Vzhledem k šíři problematiky a pramenného materiálu jsem nakonec zvolil téma britské okupace Porýní, respektive Kolínské zóny. Zcela záměrně jsem vynechal britské působení ve Wiesbadenu po roce 1926, protože podle mého mínění nastoluje, hlavně v komparaci s předešlým obdobím ( ), nové problémy a otázky, což by rozbilo kompaktnost předkládané práce. Zároveň jsem však nemohl ponechat stranou analýzu událostí v Porúří, zejména po francouzsko belgickém obsazení této oblasti v lednu 1923, stejně jako analýzu činnosti britských zástupců v různých mezispojeneckých institucích. Právě zde totiž docházelo ke třenicím mezi zástupci Londýna a Paříže, jež se dále promítaly do dění v Porýní. V práci jsem rozlišil celkem tři roviny dané problematiky: rozhodování o osudu okupačních oblastí na mezinárodní úrovni, kde se střetávala především stanoviska britské a francouzské vlády, poté dopady těchto rozhodnutí na činnost různých mezispojeneckých institucí a nakonec jejich důsledky pro život v Kolínské zóně, v níž jsem se soustředil nejen na problémy soužití Britů a Němců, ale také na každodenní život vojáků Britské rýnské armády. Pomoc při psaní monografie mi poskytla řada osob i institucí, jejichž výčet by vydal na řadu stran. Rád bych tedy poděkoval těm, kteří se nejvíce podíleli na vzniku této knihy nebo mi byli v průběhu psaní největší oporou. Především se jedná o mého dlouholetého školitele a přítele, docenta Martina Kováře, který stál u vzniku mé práce. Díky patří rovněž dalším kolegům a přátelům z Ústavu světových dějin i z dalších pracovišť FF UK a FSV UK v Praze, zejména profesoru Aleši Skřivanovi, profesoru Robertu Kvačkovi, profesoru Ivanu Jakubcovi a docentu Františku Stellnerovi. Poděkovat bych chtěl také svým kolegům, partnerům a přátelům v zahraničí. Dík náleží i Filozofické fakultě UK v Praze za podporu mých zahraničních pobytů, bez nichž by tato práce nemohla vzniknout. 8 úvod 9

5 Za všestrannou pomoc a podporu děkuji rovněž svým rodičům, Zdeňce a Jaromíru Soukupovým. V neposlední řadě bych chtěl vyjádřit díky a hlubokou vděčnost své manželce Martině za velkou trpělivost, pomoc a podporu. Jaromír Soukup Počáteční fáze britské okupace Porýní ( ) Velká Británie a otázka Porýní v době příměří Již v době, kdy byl konec první světové války v nedohlednu, zvažovali představitelé dohodových mocností (Entente Powers), jak v případě vítězství naložit s Německem. V lednu 1917, tedy ještě před vstupem Spojených států amerických do tohoto konfliktu, nastínil premiér a ministr zahraničí Aristide Briand francouzské válečné cíle v osobním dopise velvyslanci republiky v Londýně Paulu Cambonovi. 3 Druhým dokumentem, který se týkal téhož problému, byla francouzsko ruská smlouva ze 14. února 1917, uzavřená bez vědomí Velké Británie. Francouzi v ní požadovali navrácení Alsaska, Lotrinska a Sárska, tedy historickou hranici z roku Na levém břehu Rýna měl vzniknout autonomní a neutrální stát, prozatímně okupovaný francouzskou armádou; 4 po převzetí moci bolševiky v Rusku se však tato dohoda stala mrtvou literou. 5 Britský ministr zahraničí a bývalý ministerský předseda Arthur James Balfour navíc prohlásil, že myšlenka velkého Alsaska s hranicemi z roku 1790 nebo 1814 se nikdy nestane válečným cílem spojenců. 6 Na podzim roku 1918 nabyly rozhovory o budoucnosti Německa na intenzitě. 7 Dne 4. října 3 Srv. Wachendorf, K., Zehn Jahre Fremdherrschaft am deutschen Rhein. Eine Geschichte der Rheinlandbesetzung von , Berlin 1928, s. 6 7; Erdmann, K. D., Adenauer in der Rheinlandpolitik nach dem Ersten Weltkrieg, Stuttgart 1966, s. 15; King, J. C., Foch versus Clemenceau. France and German Dismemberment, , s King, Foch versus Clemenceau, s Nadler, H. E., The Rhenish Separatist Movements during the Early Weimar Republic , New York and London 1987, s Schuker, S. A., The Rhineland Question: West European Security at the Paris Peace Conference of 1919, in Boemeke, M. F. Feldman, G. D. Glaser, E., The Treaty of Versailles. A Reassessment after 75 Years, Cambridge 1998, s Srv. Soukup, J., The Entente Powers and the Rhineland Question in the Armistice Period and during the Paris Peace Conference of 1919, in Prague Papers on the History of International Relations 10, Prague and Vienna 2007, s ; týž, Počátky okupace Porýní. Britská okupační zóna v Kolíně nad Rýnem a jeho okolí v letech (Příspěvek ke studiu britsko -německých vztahů po první světové válce a k příčinám politiky appeasementu), in Dvacáté století, ročník 2, Praha 2005, s úvod velká británie a otázka porýní v době příměří 11