mindset JAK MÁŠ NASTAVENOU HLAVU?
|
|
- Ondřej Horáček
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1
2 Podobně jako ve většině zemí světa i v České republice dochází k růstu výskytu duševních onemocnění. Duševní onemocnění se často pojí s vysokou mírou stigmatizace ze strany společnosti, což způsobuje významné sociální problémy a ekonomické ztráty. Také v České republice je velmi rozšířené negativní vnímání lidí s duševním onemocněním a stigmatizující postoje zastávají často i lékaři a zdravotnický personál. Právě zdravotnický personál ale hraje důležitou roli v léčebném procesu lidí s duševním onemocněním, a jejich stigmatizující postoje mohou vést například k tomu, že nebudou chtít vyhledat odbornou pomoc. Jejich zdravotní stav se tak může nadále zhoršovat. V posledních několika letech dochází k nárůstu počtu intervencí, které se zaměřují na snižování stigmatizace vůči lidem s duševním onemocněním. Tyto intervence mají různé podoby a cílí na různé skupiny lidí. Nejčastěji se jedná o různé mediální kampaně, destigmatizační semináře, dokumentární filmy a videospoty, webové stránky či třeba letáky. Tyto intervence se často snaží přímo či nepřímo zprostředkovat kontakt s lidmi s duševním onemocněním, poukázat na to, že není nutné se těchto lidí stranit, a tím vytvářet tolerantnější prostředí ve společnosti. Intervence často cílí na obecnou populaci, nicméně časté jsou i intervence, které se zaměřují na žáky a studenty, zdravotní personál a ty, kteří usilují o to, se jím stát či jiné skupiny Projekt Mindset se zaměřoval na tento typ destigmatizační intervence a zkoumal, která z vytvořených destigmatizačních intervencí je efektivní pro budoucí zdravotnický personál, a to pomocí moderních a ověřených vědeckých metod.
3 KROK PRVNÍ: ZKUŠENOSTI S INTERVENCEMI Destigmatizace je důležitou součástí vytváření prostředí a podmínek pro zlepšení kvality života lidí s duševním onemocněním a měla by být zásadní politickou, sociální i ekonomickou prioritou. Různé druhy intervencí a kampaní jsou běžně používanými nástroji podpory duševního zdraví a odstraňování negativních stereotypů a mýtů o duševní nemoci. Jednotlivé intervence používané v kampaních bohužel často nejsou vyhodnocovány a není měřen jejich dopad. Sociokulturní a geografické aspekty kampaně jsou také zřídka prozkoumány. Stigma může být redukováno efektivněji za použití cílených intervencí. Existuje nicméně mnoho takových, které nejsou založeny na důkazech o jejich efektivnosti, jsou spíše vystavěny na domněnkách, emocích a odhadech. Pokud jde o inspiraci ze zahraničí, není vždy jasné, které intervence jsou skutečně účinné a mohou být použity v různých prostředích a zemích. Studie provedená Borschmannem v Evropě v roce 2014 nalezla destigmatizační kampaně ve 21 evropských zemích a regionech a potvrdila značné rozdíly v jejich obsahu, formátu, trvání a cílových skupin. U kampaní je často patrný předpoklad, že pomůže především medializace a cílení na širší veřejnost. A to i přesto, že existují důkazy o tom, že cílení na specifické skupiny obyvatel a vytváření specifických intervencí je účinnější. U kampaní a intervencí rovněž chybí větší zapojení lidí s vlastní zkušeností s duševním onemocněním a jejich rodin.
4 ŠEST DÍLŮ DO SKLÁDAČKY EFEKTIVNÍ DESTIGMATIZAČNÍ KAMPANĚ: ROVNÉ ZAPOJENÍ Uživatelé služeb a pečovatelé by měli být zapojeni do navrhování, monitorování a hodnocení kampaní. EVALUACE Kampaně by měly být náležitě evaluovány a vyhodnocovány. PODPORA Národní kampaně by měly být podpořeny místními grass-roots iniciativami. DIVERZITA Kampaně by se měly zabývat změnou chování pomocí řady různých přístupů. JASNÁ ZPRÁVA Kampaně by měly šířit jasné a specifické zprávy definovaným cílovým skupinám. 6 UDRŽITELNOST Dlouhodobé plánování a financování pomáhá zajistit udržitelnost výsledků kampaní.
5 KROK DRUHÝ: MAPOVÁNÍ POSTOJŮ Z celkového počtu 60 středních zdravotnických škol jsme náhodně vybrali 21 škol. První fází spolupráce bylo zjišťování toho, co si studenti myslí o lidech s duševním onemocněním. K tomu jsme využili mezinárodní škály, abychom výsledky mohli porovnat s jinými zeměmi. První část dotazníku zjišťovala sociodemografické údaje, druhá se zabývala zájmem pracovat v budoucnu v různých typech péče o duševní zdraví. Třetí část obsahovala otevřené otázky, ve kterých respondenti sdělovali, co se jim vybaví pod pojmem duševní onemocnění a jakými vlastnostmi by popsali člověka s duševním onemocněním. Taky nás zajímalo, do jaké míry se respondenti setkali s lidmi s duševním onemocněním. Poslední část dotazníku zjišťovala, jaké jsou postoje studentů k lidem s duševním onecmoněním.
6 45% 20% 100% VÝSLEDKY CHARAKTERISTIKY PŘIPSANÉ LIDEM S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM ATRIBUT ODPOVĚDÍ AGRESIVITA 136 INTROVERTNÍ 98 ZMATENÝ 92 ÚZKOSTLIVÝ 59 NÁLADOVÝ 58 VYSTRAŠENÝ 48 NERVÓZNÍ 46 SMUTNÝ 34 NEVYROVNANÝ 31 NEKLIDNÝ 29 VYSTRESOVANÝ 28 DEPRESIVNÍ 27 NEPŘEDVÍDATELNÝ 27 NESOUSTŘEDĚNÝ 25 VÝBUŠNÝ 22 BOJÁCNÝ 21 UPLAKANÝ 20 JINÉ CHOVÁNÍ 18 LABILNÍ 18 NEDŮVĚŘIVÝ 18 PLACHÝ 18 CITLIVÝ 14 TICHÝ 14 HODNÝ 13 OSAMOCENÝ 13 ROZTĚKANÝ 13 POMALEJŠÍ 12 DEZORIENTOVANÝ 11 NESPOLEČENSKÝ 11 NEBEZPEČNÝ 10 NESOBĚSTAČNÝ 10 NETRPĚLIVÝ 10 PESIMISTICKÝ 10 bojácný jiné chování náladový nesoustředěný nevyrovnaný smutný agresivita labilní roztěkaný nespolečenský osamocený citlivý hodný dezorientovaný nebezpečný neklidný introvertní nesoběstačný netrpělivý nervózní nepředvídatelný plachý pomalejší pesimistický uplakaný úzkostlivý tichý výbušný vystresovaný zmatený vystrašený
7 45% 20% 100% VÝSLEDKY OCHOTA PRACOVAT V OBLASTI PÉČE O LIDI S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM Psychiatrická léčebna Sociální služby Ambulantní péče ANO (15,1%) ANO (28,5%) ANO (30,4%) NE (84,9%) NE (71,5%) NE (69,6%)
8 45% 20% 100% VÝSLEDKY STIGMATIZACE: CELKOVÉ SKÓRY ŠKÁLA MAKS Znalosti spojené s duševním onemocněním Skór má rozsah bodů, vyšší skór indikuje větší znalosti spojené s duševním onemocněním OBECNÁ POPULACE STUDENTI 43,9 44, ŠKÁLA CAMI Postoje vůči lidem s duševním onemocněním Skór má rozsah bodů, vyšší skór indikuje tolerantnější postoje k lidem s duševním onemocněním OBECNÁ POPULACE STUDENTI 88,4 97, ŠKÁLA RIBS Zamýšlené jednání vůči lidem s duševním onemocněním Skór má rozsah 4-20 bodů, vyšší skór indikuje větší ochotu kontaktu s lidmi s dušením onemocněním OBECNÁ POPULACE STUDENTI 11,1 12,7 4 20
9 45% 20% 100% VÝSLEDKY POSTOJE STUDENTŮ K LIDEM S DUŠEVNÍM ONEMOCNĚNÍM A K PÉČI O NĚ souhlasím O duševním zdraví se učím pouze, když musím, a nechci se zatěžovat čtením dalších materiálů na toto téma. 40% Kdybych měl/a duševní onemocnění, nikdy bych to nepřiznal/a svým přátelům, protože bych se obával/a, že se ke mně začnou chovat jinak. 44,5% Kdybych měl/a duševní onemocnění, nikdy bych to nepřiznal/a svým kolegům z obavy, že se ke mně začnou chovat jinak. 93,9% Kdyby se mi kolega svěřil, že má duševní onemocnění, i nadále bych s ním chtěl pracovat. 18,9% Slovem "blázen", "cvok", "šílenec" apod. bych kolegům popsal lidi s duševním onemocněním, se kterými se setkávám v práci. 62,2% Cítím se stejně pohodlně, když mluvím s člověkem s duševním onemocněním, jako když mluvím s člověkem s tělesným onemocněním. 81,3% Pokud by po mně můj nadřízený chtěl, abych lidi s duševním onemocněním nerespektoval/a, neposlechl/a bych ho. 59,4% Pracovat v oblasti péče o duševně nemocné je stejně tak hodné uznání jako pracovat v jiné oblasti zdravotní či sociální péče. Být zdravotníkem či sociálním pracovníkem v oblasti péče o duševně nemocné není jako být skutečným zdravotním či sociálním pracovníkem. Je důležité, aby každý zdravotník či sociální pracovník pečující o člověka s duševním onemocněním zajistil, aby bylo vyšetřeno i jeho tělesné zdraví. Pokud by si člověk s duševním onemocněním stěžoval na tělesné příznaky (jako je např. bolest na hrudi), přisuzoval bych je jeho duševnímu onemocnění. Od praktických lékařů bychom neměli očekávat důkladné vyšetření člověka s psychiatrickými příznaky, protože tento člověk může být odkázán k psychiatrovi. 86% 39,8% 85,8% 15,7% 60,8% Zdravotníci a sociální pracovníci vědí o životě lidí, kteří se léčí s duševním onemocněním, více než jejich rodina či přátelé. 71,1% Pokud by si člověk s duševním onemocněním stěžoval na tělesné příznaky (jako je např. bolest na hrudi), přisuzoval bych je jeho duševnímu onemocnění. Od praktických lékařů bychom neměli očekávat důkladné vyšetření člověka s psychiatrickými příznaky, protože tento člověk může být odkázán k psychiatrovi. 33,7% 42,5% Zdravotníci a sociální pracovníci vědí o životě lidí, kteří se léčí s duševním onemocněním, více než jejich rodina či přátelé. 50,6%
10 KROK TŘETÍ: INTERVENCE Studenti u lidí s duševním onemocněním uváděli charakteristiky spíše negativní, mezi nejčastěji zmíněné patřila agresivita, zmatenost, uzavřenost, úzkostlivost, bojácnost a náladovost. Rozdělili jsme proto školy do tří skupin a studenti v nich obdrželi různou formu intervence: seminář, leták, či video. Všechny intervence byly vytvořeny s ohledem na výsledky mapování postojů a velkým týmem lidí s různými úhly pohledu: psychiatr, sociální pracovníci, sociologové, epidemiologové, marketingoví kreativci a především lidé s vlastní zkušeností s duševním onemocněním.
11 duševní nemoc není vtip Může se to stát každému mindset
12 KROK ČTVRTÝ: VÝSLEDKY Agresivní, introvertní, zmatení. A také vystrašení, výbušní nebo nepředvídatelní. To jsou vlastnosti, které si studenti středních zdravotnických škol spojují s lidmi s duševním onemocněním. Téměř 34 % respondentů by pak vztahovalo fyzické symptomy, na něž by si duševně nemocný stěžoval například bolest na hrudi automaticky k jeho duševnímu onemocnení. Při počátecním mapování postojů se ukázalo, že čtvrtina studentů vnímá lidi s duševní nemocí jako agresivní. 42 % považuje lidi s duševním onemocnením za spíše nebezpečné. Zároveň by 45 % dotázaných nikdy nepřiznalo svým přátelům jakékoliv vlastní duševní onemocnení a 60 % by to nepřiznalo kolegům. Budoucí profesionální zdravotníci také v důsledku stereotypního pohledu na problematiku nechtějí pracovat v oblasti duševního zdraví pouze 15 % zvažuje práci v psychiatrické léčebně, říká spoluautorka studie, výzkumnice Miroslava Janoušková. Ve společnosti stereotyp o agresivitě bohužel převládá. Lidé s duševní nemocí jsou přitom v drtivé většine obětmi trestných činů, nikoliv jejich pachateli, sděluje Petr Winkler, spoluautor studie. Drtivou většinu násilných trestných činů a vražd spáchají lidé, kteří nemají žádnou duševní nemoc. Jediná tragédie nicméně dokáže společenské mínění obrátit proti všem lidem, kteří mají nějakou formu duševní nemoci, predevším proti lidem se schizofrenií, dodává Winkler. Vetšina lidí s duševním onemocněním je kvůli svému zdravotnímu stavu stigmatizována a má zkušenost s diskriminací. U zdravotnického personálu mohou mít takové stereotypy i závažné dopady. Pokud například obvodní lékar ví, že jeho pacient má diagnostikovanou duševní nemoc, může jeho stav vnímat odlišně a zanedbat jeho péči. V krajním případě muže takové zanedbání skončit i smrtí. Destigmatizační snahy opravdu přinesly své ovoce: například o 21 % více účastníků po skončení studie souhlasilo s tím, že lidé s duševním onemocněním jsou méne nebezpeční, než si většina lidí myslí. O 20 % více studentů si po skončení výzkumu také myslelo, že lidé s duševním onemocněním mají stejné právo na zaměstnání jako kdokoliv jiný (na začátku výzkumu toto přesvědčení sdílelo pouhých 45 % studentů).
13 KROK ČTVRTÝ: VÝSLEDKY Největší změna nastala u studentů, kteří absolvovali seminář, kde bylo možné si vyslechnout příběh člověka, který měl osobní zkušenost života se schizofrenií, a popovídat si také s psychiatrem. I v zahraničních studiích se ukázalo, že osobní setkání s člověkem s vlastní zkušeností s nemocí má výrazný vliv na postoje k těmto lidem. Takový zážitek napomáhá nabourávat nepříznivé stereotypy tím, že danou osobu ukazuje jako člověka z masa a kostí, který má vlastní život, rodinu, řeší každodenní problémy a navíc se musel vypořádat s velmi nepříznivými situacemi a zdravotními obtížemi, říká Miroslava Janoušková, spoluautorka studie. Výsledky také ukazují, že takové intervence mohou změnit nejenom postoje k lidem s duševním onemocněním, ale také ochotu pracovat na odděleních psychiatrie, což bude velmi důležité zejména v kontextu chystané reformy péče o duševní zdraví. Díky ní má vzniknout asi sto komunitních Center duševního zdraví, která zaměstnají profesionály z různých oborů péče o duševní zdraví. Ochota pracovat na psychiatrii je ale velmi malá. Je přitom třeba si uvědomit, že zaznamenaná změna postojů nastala po jednorázové intervenci, celoživotní změna je však dlouhodobější záležitost, upozorňuje Miroslava Janoušková.
14 Poděkování Na tomto místě bychom rádi poděkovali Norským fondům a Ministerstvu zdravotnictví za jejich finanční podporu, všem 21 středním zdravotním školám, které se projektu účastnily, studentům za jejich ochotu a čas, a všem členům týmu za jejich nasazení a pečlivou práci. Zvláštní poděkování patří těm, kteří se v rámci projektu rozhodli podělit se o svůj vlastní příběh a svoji zkušenost s duševním onemocněním, což vyžaduje velkou odvahu. Projektový tým: Petr Winkler, Miroslava Janoušková, Jiří Pasz, Aneta Weissová, Eva Tušková, Karolína Mladá, Jiří Kožený, Cyril Höschl, Lucie Bankovská Motlová, Pavel Trančík, Dana Chrtková, Markéta Vítková, Jaroslav Hodboď, Barbora Vráželová, Lenka Švancarová, Martin Liška, Jeník Tyl, Blanka Ernekerová, Zdeněk Heřt, Jan Látal, Jitka Hlaváčková, Petra Horáková, Hana Káralová a Sara Evans Lacko Číslo realizovaného projektu u MGS: CZ.11/MGS/058 Název projektu: Mindset: Destigmatizacní seminár pro strední zdravotnické školy DALŠÍ INFORMACE NA MUJMINDSET.CZ
Stigma spjaté s duševním onemocněním a současné snahy o destigmatizaci v ČR Eva Tušková, Národní ústav duševního zdraví
1 Stigma spjaté s duševním onemocněním a současné snahy o destigmatizaci v ČR Eva Tušková, Národní ústav duševního zdraví Seminář SZÚ - Snižování zdravotních nerovností: Zdraví v kontextu sociálně ekonomických
VíceKONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016
KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant
VíceRozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje
Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 20. 9. 2010 - seminář Systém péče o osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji PROJEKT
VíceKONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním dubna 2016
KONFERENCE Aktuální trendy v péči o lidi s duševním onemocněním 12. 13. dubna 2016 Konference Aktuální trendy v péči o duševně nemocné, NF-CZ11-BFB-1-053-2016 Podpořeno grantem z Norska. Supported by grant
VíceNemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové
Nemoc jak každá jiná? MUDr. Petr Hejzlar, Péče o duševní zdraví, z.s. Týdny pro duševní zdraví v Hradci Králové 3. 10. 2016 Nemoc jako žádná jiná vlivem stigmatizace Stigma je specifický hodnotící proces,
VíceScénář pro destigmatizační seminář
Scénář pro destigmatizační seminář O projektu Podobně jako ve většině zemí světa i v České republice dochází k růstu výskytu duševních onemocnění. Duševní onemocnění se často pojí s vysokou mírou stigmatizace
VíceProces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.
Proces nastavení sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, 5.6.2012 Karlovy Vary, 5.6.2012 Termín realizace: červen 2012 prosinec
VícePrevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR. CZEch Mental health Study (CZEMS)
Prevalence a disabilita spojená s duševními onemocněními v ČR CZEch Mental health Study (CZEMS) Mgr. Karolína Mladá Národní ústav duševního zdraví Number of Project: CZ.1.05/2.1.00/03.0078 Title: National
VíceVytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.
Vytvoření sítě služeb péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Karlovy Vary, Kulatý stůl, 6.2.2013 Člověk s duševní nemocí Vítáme zástupce: sociálních služeb
VíceStigmatizující jednání vůči duševně nemocným v Česku a Anglii Ladislav Csémy Petr Winkler Miroslava Janoušková Lucie Bankovská Motlová
Stigmatizující jednání vůči duševně nemocným v Česku a Anglii Ladislav Csémy Petr Winkler Miroslava Janoušková Lucie Bankovská Motlová Psychiatrické centrum Praha Laboratoř sociální psychiatrie Stigma
VíceSeminář o duševním zdraví pro střední zdravotnické školy 2015
Seminář o duševním zdraví pro střední zdravotnické školy 2015 Kvíz.aneb vše, co jste si přáli vědět, ale báli jste se zeptat? Interaktivní hra Jen tak pro představu Jak je člověku v akutní fázi onemocnění
VíceVztah k životnímu prostředí a chování domácností květen 2014
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská, Praha Tel./fax: 286 80 29 E-mail: jana.novakova@soc.cas.cz Vztah k životnímu prostředí a chování domácností květen
VícePostoje k transformaci ústavní péče. Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie
Postoje k transformaci ústavní péče Eva Dragomirecká Katedra sociální práce FF UK 33. konference sociální psychiatrie 20.-22.11.2014, Přerov Postoje veřejnosti PŘÍNOS vypovídají o skutečných problémech,
VíceShrnutí. Organizace z oblasti péče o duševní zdraví.
Shrnutí Průzkumu se zúčastnilo dvanáct zemí, jež jsou partnery projektu MENS. Cílovými skupinami byly organizace z oblasti péče o duševní zdraví, sportovní organizace, široká veřejnost a uživatelé služeb
VíceSetkání expertní platformy Klecany
Setkání expertní platformy Klecany 9. 5. 2018 VIZDOM Agenda 1. Představení projektu VIZDOM Konceptualizace ED/EI Cíle a harmonogram projektu Struktura VIZDOM týmu 2. Formy zapojení platformy 3 Mezinárodní
VícePŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY
PŘÍPADOVÁ STUDIE ORGANIZACE DENOKINN: PROJEKT DOMÁCÍ PALIATIVNÍ PÉČE A SOCIÁLNÍ PODPORY Projekt poskytování sociální péče v domácnosti v oblasti intenzivní paliativní péče. Pilotní projekt realizuje společnost
VíceDomácímu násilí není třeba věnovat pozornost, protože se vyskytuje jen zřídka.
První výsledky výzkumu, 2015 V první, kvantitativní části výzkumu bylo osloveno celkem 1435 respondentů. Bylo použito kvótního výběru, tzn. složení respondentů kopírovalo složení obyvatel ČR podle (kvót)
VíceCÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ
CÍL 6: ZLEPŠENÍ DUŠEVNÍHO ZDRAVÍ DO ROKU 2020 ZLEPŠIT PODMÍNKY PRO PSYCHOSOCIÁLNÍ POHODU LIDÍ A PRO LIDI S DUŠEVNÍMI PORUCHAMI ZAJISTIT DOSTUPNOST KOMPLEXNÍCH SLUŽEB V oblasti péče o duševní zdraví má
VíceXXXI. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE 2. OZNÁMENÍ. www.socialnipsychiatrie2010.cz
XXXI. KONFERENCE SOCIÁLNÍ PSYCHIATRIE Zotavení jako koncept péče o osoby se závažným duševním onemocněním pro 21.století Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje 2. OZNÁMENÍ
VíceSEXUÁLNÍ NÁSILÍ OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI
Prezentace hlavních závěrů z výzkumu SEXUÁLNÍ NÁSILÍ OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI SEXUÁLNÍ NÁSILÍ OČIMA ČESKÉ VEŘEJNOSTI 2016 1 METODA VÝZKUMU Kvantitativní výzkum na reprezentativním vzorku populace ČR ve věku
VíceZahajovací konference
Zahajovací konference Program CZ11 Public Health Initiatives Iniciativy v oblasti veřejného zdraví Předdefinovaný projekt Vytvoření Systému Ucelené Psychiatrické Rehabilitace (S.U.P.R) a jeho implementace
VíceSOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM
SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM 2013 Dotazníkové šetření u pacientů s roztroušenou sklerózou 1. Cíle a způsob provedení dotazníkového šetření Dotazníkové šetření mezi pacienty
VíceBARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE
BARIÉRY VSTUPU osob s duševním onemocněním NA TRH PRÁCE V ČESKÉ REPUBLICE Ing. Alena Vašků Mezinárodní seminář s účastí nizozemských expertů na téma INOVACE V SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH se zaměřením na osoby
VíceRozvoje péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje. Mgr. Barbora Wenigová
Rozvoje péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Mgr. Barbora Wenigová Konference sociální psychiatrie, Karlovy Vary 4. - 6. 11. 2010 Název projektu : Rozvoj péče o osoby s duševním
VíceKomunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti. PhDr. Miloslav Macela
Komunitní služby v kontextu transformace péče o ohrožené děti PhDr. Miloslav Macela OPZ 2014 2020, jeho investiční priority a konkrétní výzvy Investiční priority 2. 1. - 2. 3. (sociální začleňování), ale
VíceProgram Zdraví v rámci EHP fondů
Předběžné oznámení připravovaných Otevřených výzev pro předkládání žádostí o grant na financování projektů z EHP fondů 2014 2021 v rámci Programu Zdraví Ministerstvo financí ČR a Ministerstvo zdravotnictví
VíceO NÁS, S NÁMI. Zkušenosti lidí s duševním onemocněním s důsledky omezování svéprávnosti. 30. září 2015 Jan Jaroš z. s. KOLUMBUS
O NÁS, S NÁMI Zkušenosti lidí s duševním onemocněním s důsledky omezování svéprávnosti 30. září 2015 Jan Jaroš z. s. KOLUMBUS OBSAH PŘEDNÁŠKY Strategie reformy psychiatrické péče skupina č. 5 Legislativa
VíceNorské fondy Program CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví
Norské fondy 2009-2014 - Program CZ 11 Iniciativy v oblasti veřejného zdraví (podkladové materiály) Zpracovatel: Ministerstvo financí (zprostředkovatel Programu), Ministerstvo zdravotnictví (partner Programu)
Víceeu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O
eu100 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201
VíceRozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví
Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví Konference ČAS Jak mohou české sestry více ovlivnit zdraví populace? 22. 5. 2014 Praha Společný cíl zdravá populace Rozvoj lidských zdrojů ve zdravotnictví zahrnuje:
VíceMěstský úřad Tišnov. Vyhodnocení dotazníkového šetření Anketa spokojenosti zaměstnanců Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015
Městský úřad Tišnov Vyhodnocení dotazníkového šetření Městského úřadu Tišnov Srovnání výsledků z roku 2012 a 2015 2 Městský úřad Tišnov V roce 2012 a 2015 proběhlo na Městském úřadě v Tišnově dotazníkové
VíceMonitoring a účast při implementaci Transformace (klientů zákazníků) Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS
Monitoring a účast při implementaci Transformace (klientů zákazníků) Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS OBJEVUJEME NOVÝ SVĚT PSYCHIATRIE A PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ PRO UŽIVATELE PSYCHIATRICKÉ
VíceSvětové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 28.6.2004 41 Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál Tato aktuální informace se zabývá
Více1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné
1. Název projektu: Deinstitucionalizace služeb pro duševně nemocné 2. Operační program: Operační program Zaměstnanost 3. Specifický cíl projektu: Projekt zajistí podmínky pro přechod duševně nemocných
VíceAdiktologická péče v ÚVN. Mgr. Kateřina Mladá AT Konference, Seč,
Adiktologická péče v ÚVN Mgr. Kateřina Mladá AT Konference, Seč, 7. 6. 2017 Cíle přednášky představit nové možnosti uplatnění profese adiktologa v rámci zdravotnictví (nemocniční péče) konkrétní ukázka
VíceČeská veřejnost o nezaměstnanosti červen 2014
eu22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 12 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen
VíceZkušenosti s komunitním modelem péče o duševně nemocné v ČR
Zkušenosti s komunitním modelem péče o duševně nemocné v ČR Kulatý stůl k reformě péče o duševní zdraví v České republice 11. dubna 2017 Pavel Novák Komunitní služby v ČR v roce 2015 Cca 30 organizací
VíceSlužby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji - rok první
Služby pro osoby s duševním onemocněním v Karlovarském kraji rok první Ing. Stanislava Správková, Jaroslav Hodboď, Zuzana Habrichová Dis., Milan Kubík Dis. Kdo se podílel na vzniku služeb o.s. Fokus Mladá
VíceObjevujeme Nový svět pro uživatele psychiatrické péče
Objevujeme Nový svět pro uživatele psychiatrické péče Reforma psychiatrické péče pohledem uživatelů (klientů zákazníků) O nás s námi Jan Jaroš Výkonný ředitel Občanské sdružení KOLUMBUS Zapojení uživatelů
VíceVzácná onemocnění. Závěrečná zpráva Únor 2016
Vzácná onemocnění Závěrečná zpráva Únor 2016 Hlavní zjištění Definici vzácných onemocnění zná minimum populace během posledních dvou let se jejich podíl snížil na desetinu populace. Pokles nastal ve všech
VíceKlinické ošetřovatelství
Klinické ošetřovatelství zdroj www.wikiskripta.eu úprava textu Ing. Petr Včelák vcelak@kiv.zcu.cz Obsah 1 Klinické ošetřovatelství... 3 1.1 Psychiatrická ošetřovatelská péče... 3 1.1.1 Duševní zdraví...
VíceAnalýza poskytování sociální služby Občanské poradny SPOLEČNĚ- JEKHETANE v Ostravě za rok Řešené zakázky OP Ostrava 2015
Analýza poskytování sociální služby Občanské poradny SPOLEČNĚ- JEKHETANE v Ostravě za rok Poskytovatel sociální služby: SPOLEČNĚ-JEKHETANE, o. p. s. Místo poskytování služby: U Tiskárny 515/3, Ostrava-Přívoz,
Vícegeneze, současný stav
Strategie reformy psychiatrické péče Strategie reformy psychiatrické péče geneze, současný stav Aktuální stav reformy psychiatrické péče Konference sociální psychiatrie, Přerov 21. 11. 2014 PhDr. Ivan
VíceProfil společnosti. RIZIKA ZDRAVOTNICTVÍ Výsledky výzkumu březen 2010
Profil společnosti RIZIKA ZDRAVOTNICTVÍ Výsledky výzkumu březen 2010 8. duben 2010 Základní parametry projektu Název projektu Cíl projektu Región Metoda Cílová skupina Velikost souboru Rizika zdravotnictví
VíceSoučasný stav české psychiatrické péče v číslech
Současný stav české psychiatrické péče v číslech Zpráva z vybraných recentních studií Petr Winkler petr.winkler@nudz.cz petr.winkler@kcl.ac.uk Osnova Úvodní čísla o systému péče Počty dlouhodobě léčených
VíceKomunitní péče. Boleslavský deník. MUDr. Jan Stuchlík
Komunitní péče o duševně nemocné Boleslavský deník Komunitní péče o duševní zdraví je model, který od 60. let 20. století nahrazuje tradiční institucionální. p Příčinou tohoto procesu je změna ve vnímání
VíceEHP fondy Program Zdraví. Programová oblast č. 1: Prevence duševních poruch dětské populace. Seminář Mgr.
EHP fondy 2014-2021 Program Zdraví Programová oblast č. 1: Prevence duševních poruch dětské populace Seminář 25. 7. 2018 Mgr. Lucia Hrivňáková EHP a Norské fondy 2014-2021 Oblasti zaměření: 1) Prevence
Více1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE
1. Regionální paliativní konference Multiprofesní spolupráce v péči o pacienty v závěru života v domácím prostředí STANDARDY PALIATIVNÍ PÉČE V Brně 12.10. 2017 KVALITA A ROZVOJ Hlavním účelem procesu
VícePsychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví. MUDr. Martin Hollý, MBA
Psychické problémy a psychiatrické diagnózy jako příčiny (ženského) bezdomovectví MUDr. Martin Hollý, MBA 19.5.2015 Sociální situace Tělesné zdraví Duševní zdraví Prevalence duševních poruch u bezdomovců
VíceTabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta
Tabulka č. 3 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016-2019 Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a další obdobná onemocnění na léta 2016-2019 Cíl Úkol Termín
VíceDAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí
DAPHNE III (2007-2013) Boj proti násilí SEMINÁŘ KE KOMUNITÁRNÍM PROGRAMŮM PARDUBICE, 5. DUBNA 2011 Mgr. Barbora Holušová Ministerstvo vnitra, odbor prevence kriminality e-mail: barbora.holusova@mvcr.cz
VíceOBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER
OBLASTI NESPOKOJENOSTI SESTER Univerzita J. E. Purkyně, Fakulta zdravotnických studií, Ústí nad Labem PhDr. Hana Plachá Výběr tématu Důvod výběru: Práce v oboru více jak 35 let Zájem o problematiku profese
VíceREFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV
REFORMA PSYCHIATRICKÉ PÉČE, RODINA MICHAL SAMSON PSYCHIATRICKÉ ODDĚLENÍ NSP HAVÍŘOV 1/ ZVÝŠIT KVALITU PSYCHIATRICKÉ PÉČE SYSTÉMOVOU ZMĚNOU ORGANIZACE JEJÍHO POSKYTOVÁNÍ. 2/ OMEZIT STIGMATIZACI DUŠEVNĚ
VíceNázor na Akademii věd České republiky a její financování leden 2016
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 210 310 584 E-mail: lucie.cerna@soc.cas.cz Názor na Akademii věd České republiky a její financování
VíceVzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup
Kód: Vzdělávací materiál projektu Zlepšení podmínek výuky v ZŠ Sloup Název vzdělávacího materiálu Poruchy příjmu potravy (mentální anorexie a mentální bulimie) Anotace Pracovní list se týká problematiky
VíceBAROMETR ZDRAVOTNICTVÍ 2019
Zvyšování bezpečnosti, kvality a efektivity ve zdravotnictví Průzkum mezi řediteli nemocnic ve Slovenské republice a v České republice BAROMETR ZDRAVOTNICTVÍ 2019 METODIKA PRŮZKUMU Sběr dat Kvantitativní
VíceKOMUNITNÍ PÉČE O DUŠEVNÍ
KOMUNITNÍ PÉČE O DUŠEVNÍ ZDRAVÍ V JIHOČESKÉM KRAJI Mgr. V. Benešová, Bc. Z. Kuviková, Bc. J. Mácha FOKUSY V JČK Rok 2001 2009 Rok 2000 2013 JčK 632 tis. obyvatel, 10 tis. km 2 spádové oblasti 585 tis.
VíceCentra pro duševní zdraví. Mgr. Pavel Říčan
Centra pro duševní zdraví Mgr. Pavel Říčan Cílová skupina V rámci uspořádání péče je třeba rámcově ohraničit skupinu osob se závažným duševním onemocněním Diagnosticky se jedná o osoby s psychózami, afektivními
VíceVýběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI. díl)
Aktuální informace Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky Praha 14.5.2003 26 Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Platby mimo zdravotní pojištění (XVI.
VíceAKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE
Schváleno Zastupitelstvem města Plzně usnesením č. 347 ze dne 23. června AKČNÍ PLÁN MĚSTA PLZNĚ K PODPOŘE ROVNÝCH PŘÍLEŽITOSTÍ PRO OSOBY SE ZP NA LÉTA 2017 2018 Zpracoval: Odbor sociálních služeb Magistrát
VíceZápis z 5. diskusního fóra skupiny č. 3 Sociálně terapeutické dílny, Centra denních služeb, Služby následné péče
Diskusní fórum pracovní skupiny č. 3 v rámci projektu Efektivní naplňování střednědobého plánu v podmínkách MSK, reg. č. CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_007/0000969 Zápis z 5. diskusního fóra skupiny č. 3 Sociálně
VíceJIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta
JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH Zdravotně sociální fakulta ZÁKLADY KOMPLEXNÍHO PSYCHOSOMATICKÉHO PŘÍSTUPU (podpora pro kombinovanou formu studia) PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D. Cíle předmětu:
VícePROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ
PROGRAM NEKUŘÁCKÉ ZDRAVOTNICTVÍ Krajská hygienická stanice Pardubického kraje se sídlem v Pardubicích ÚVOD Program Nekuřácké zdravotnictví byl na SZŠ Svitavy zahájen ve školním roce 2001/2002 v prvním
VíceEEA Grants Norway Grants
EEA Grants Norway Grants ZIPPY S FRIENDS V ČESKÉ REPUBLICE E-Clinic a Centrum sociálních služeb Praha (odd. Pražské centrum primární prevence) 9.6. 2015, AT konference, Seč-Ústupky Zippy ś Friends evaluovaná
VíceZávěrečná zpráva projektu. Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře
Závěrečná zpráva projektu Péče o schizofrenní pacienty v ordinaci praktického lékaře Obsah projektu V rámci projektu byl realizován vzdělávací cyklus, určený praktickým lékařům v Praze a Karlových Varech.
VíceZipyho a Jablíkovi kamarádi metodiky pro rozvoj sociálních dovedností. Projekt č. CZ /0.0/0.0/15_005/
Zipyho a Jablíkovi kamarádi metodiky pro rozvoj sociálních dovedností Projekt č. CZ. 07.4.68/0.0/0.0/15_005/0000040 Projekt č. CZ. 07.4.68/0.0/0.0/15_005/0000040 Zipyho a Jablíkovi kamarádi - metodiky
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VícePsychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu
Psychiatrická komorbidita u osob závislých na alkoholu Mgr. Barbora Orlíková, PhDr. Ladislav Csémy Centrum pro epidemiologický a klinický výzkum závislostí Národní ústav duševního zdraví Tento příspěvek
VíceHodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 28 80 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech
VíceDigitální učební materiál
Digitální učební materiál Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova
VíceNázory obyvatel na finanční zajištění v důchodu a na důchodovou reformu
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: paulina.tabery@soc.cas.cz Názory obyvatel na finanční zajištění v důchodu
VíceVýzkum diskriminace a stigmatu
Rozvoj péče o osoby s duševním onemocněním na území Karlovarského kraje Výzkum diskriminace a stigmatu Mgr. Pavla Šelepová, Mgr. Barbora Wenigová Konference sociální psychiatrie, 4. - 6. 11. 2010 Výzkum
VíceVývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů
Univerzita Karlova v Praze Fakulta sociálních věd Katedra veřejné a sociální politiky Vývoj zdravotního systému ČR z pohledu občanů Mgr. Kateřina Michlová Výsledky diplomové práce Osnova Kontext problematiky
VíceČeská veřejnost o nezaměstnanosti červen 2015
eu22 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 28 80 12 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Česká veřejnost o nezaměstnanosti červen 201
VíceInformace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími
Informace o výzkumu mezi rodinnými pečujícími PhDr. Eva Křížová, Ph.D., Centrum pro sociologii medicíny a zdravotnictví Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce v rámci projektu "Podpora rozvoje
VícePsychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky
Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky vypracoval: Mgr. Tomáš Petr, Ph.D. Psychiatrické ošetřovatelství v zemích Visegrádské čtyřky V posledních 3 letech došlo k navázání spolupráce
VícePostoje české veřejnosti k cizincům březen 2014
ov1 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 80 129 E-mail: nadezda.cadova@soc.cas.cz Postoje české veřejnosti k cizincům březen 201
VíceTISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. OV.14, OV.15, OV.16, OV.17, OV.18, OV.179, OV.
ov602 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 129 E-mail: jan.cervenka@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceNávrh modelu sociální služby SLUŽBY NÁSLEDNÉ PÉČE
Návrh modelu sociální služby SLUŽBY NÁSLEDNÉ PÉČE Model služby byl navržen v rámci Závěrečné zprávy č. 3 projektu Evaluace poskytování sociálních služeb v MSK, CZ.1.04/3.1.00/A9.00019. - Vymezení typických
VíceVyhodnocení celostátního průzkumu Barometr českého zdravotnictví z pohledu největších zaměstnavatelů v České republice
Počet hlasů (%) Počet hlasů (%) Vyhodnocení celostátního průzkumu Barometr českého zdravotnictví z pohledu největších zaměstnavatelů v České republice 46% z celkového počtu hlasujících zaměstnavatelů používá
VíceStrategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.
Strategie transformace psychiatrické péče v čem je inovativní? Martin Hollý předseda Psychiatrické společnosti ČLS JEP Parlament ČR, 7.10.2014 Agenda Popis stávajícího systému Popis inovace Rizika a jejich
VíceMoravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková. Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum tvorby 26.1.2013 Anotace
Číslo projektu Název školy Autor Tématická oblast Téma CZ.1.07/1.5.00/34.0743 Moravské gymnázium Brno s.r.o. Kateřina Proroková Základy společenských věd Psychopatologie duševní poruchy Ročník 1. Datum
VíceZipyho a Jablíkovi kamarádi. Mgr., MgA. Markéta Čermáková
Zipyho a Jablíkovi kamarádi Mgr., MgA. Markéta Čermáková Wellbeing = pohoda? Zdraví emoce stres coping - prevence Zdraví není jen absence nemoci či poruchy, ale je to stav komplexní tělesné, duševní i
VíceNázor na devizové intervence České národní banky
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel./fax: 286 840 129 E-mail: martin.durdovic@soc.cas.cz Názor na devizové intervence České národní
VíceNázev materiálu: Strach, úzkost Autor materiálu: Mgr. Sosnová Daniela Datum (období) vytvoření: 25. 2. 2013 Zařazení materiálu:
Projekt: Digitální učební materiály ve škole, registrační číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0527 Příjemce: Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická, Husova 3, 371 60 České Budějovice
VíceCENTRUM NA VERANDĚ BEROUN PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVEN 2015
CENTRUM NA VERANDĚ BEROUN PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ČERVEN 2015 ČERVNOVÉ TISKOVÉ ZPRÁVY 80 tisíc rodin pečuje nonstop o seniory. Co když potřebují vydechnout? PRAHA, 18. června 2015 V Česku žije kolem
VíceRehabilitace v psychiatrii. MUDr. Helena Reguli
Rehabilitace v psychiatrii MUDr. Helena Reguli Pojem rehabilitace (ze středověké latiny, rehabilitatio = obnovení) snaha navrátit poškozeného člověka do předešlého tělesného stavu či sociální a právní
VíceZjišťování spokojenosti s pečovatelskou službou v Kolovči a na Zichově
Zjišťování spokojenosti s pečovatelskou službou v Kolovči a na Zichově I. Metoda zjišťování a zpracování získaných údajů Pro zjišťování spokojenosti klientů s naší pečovatelskou službou jsme zvolili metodu
VíceVýroční zpráva Dobré místo, z.s. Českobrodská 575, Praha 9 - Běchovice IČO: OBSAH
Dobré místo, z.s. Českobrodská 575, Praha 9 - Běchovice IČO: 22664742 Výroční zpráva 2015 OBSAH Úvodní slovo Poslání a cíle Základní informace o organizaci Historie Naši činnost podpořili Činnost v roce
Více15. OTC KONFERENCE 26.9.2012
Monitoring sociálních sítí diskuzí a online médií 15. OTC KONFERENCE 26.9.2012 Co je Aqua Monitoring Aqua Monitoring je nástroj, který dokáže monitorovat celé prostředí internetu (sociální sítě, blogy,
VíceŽivotní úroveň, rodinné finance a sociální podmínky z pohledu veřejného mínění
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR V Holešovičkách 41, Praha 8 Tel./fax: 286 840 129, 130 E-mail: cervenka@soc.cas.cz Životní úroveň, rodinné finance a sociální
VíceZávěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce
Závěry šetření potřebnosti služeb pro duševně nemocné v Karlovarském kraji a náčrt koncepce O.Pěč, B.Wenigová, J.Stuchlík Centrum pro rozvoj péče o duševní zdraví Projekt je financován z prostředků Evropského
VíceZdravotní aspekty života polských seniorů z hlediska kvality a dostupnosti zdravotní péče v Polsku.
Zdravotní aspekty života polských seniorů z hlediska kvality a dostupnosti zdravotní péče v Polsku. Roman Kolek - Vícemaršálek Opolského vojvodství Demografická situace v Polsku Procento populace ve věku
VíceHarmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče
Harmonogram k implementaci Strategie reformy psychiatrické péče Aktivita termín Schválení akčního plánu prevence stresu a duševní zdraví Ministerstvem zdravotnictví ČR 30.4.2015 I. tematická oblast: Tvorba
VíceJak jsou na tom Češi s tolerancí?
TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:222 221 655 E-mail:michaela.dimitrova@soc.cas.cz Jak jsou na tom Češi s tolerancí? Technické parametry
VíceRomové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014
ov14014 TISKOVÁ ZPRÁVA Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Jilská 1, Praha 1 Tel.: 286 840 9 E-mail: milan.tucek@soc.cas.cz Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti
VíceZavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji
Zavádění systému psychosociální intervenční péče v Královéhradeckém kraji Mgr. Iveta Nováková Knížková Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje MEKA Brno 6.2.2014 Činnost psychosociálního
VíceMožnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu
Možnosti podpory pečujících o seniory se sníženou soběstačností ze strany obce a státu Mgr. Petr Wija, Ph.D. Institut důstojného stárnutí, Diakonie ČCE Možnosti zlepšení podpory pečujících o Zpracovat
VíceTéměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu
Téměř jedna desetina Čechů připouští závislost na alkoholu Téměř jedna desetina domácí populace připouští závislost na požívání alkoholických nápojů. Necelé dvě pětiny domácí populace pak uvádí, že se
VíceReforma psychiatrické péče. Evropské strukturální a investiční fondy Seminář PS Vít Kaňkovský, Jan Bodnár
Reforma psychiatrické péče a Evropské strukturální a investiční fondy 2014-2020 Seminář PS 7.10.2014 Vít Kaňkovský, Jan Bodnár Nové Programové období 2014-2020 Evropské strukturální a investiční (ESI)
Více