Strategický plán rozvoje města Chebu. Město Cheb

Transkript

1 Strategický plán rozvoje města Chebu Město Cheb Zadavatel: Město Cheb Zpracovatel: Berman Group Datum verze: 10/2009

2 Úvod Dostává se Vám do rukou Strategický plán rozvoje města Cheb, klíčový střednědobý dokument, který orientuje další vývoj města zejména v oblasti hospodářské a sociální. Vychází z dohody rozhodujících představitelů života města (nejen z veřejného sektoru) o strategické vizi a prioritních oblastech rozvoje. Zahrnuje obecné střednědobé záměry (programy) rozvoje města, ale i konkrétní cíle (projekty), jejichž realizace přispěje k naplnění daných záměrů a dosažení strategické vize. Práce na tvorbě strategického plánu rozvoje města byly zahájeny v červnu Starosta města oslovil 43 nejvýznamnějších představitelů institucí a subjektů, které nejvíce ovlivňují dění ve městě a jejichž rozhodování nebo každodenní výkon práce má dopad na další rozvoj města, a požádal je o spolupráci v rámci Komise pro strategický rozvoj (dále jen Komise). Úkolem Komise bylo vytvořit ve strukturovaném procesu strategický plán rozvoje města. Komise se sešla celkem pětkrát. Plán byl vypracován ve spolupráci s poradenskou firmou Berman Group, která byla vybrána na základě veřejné soutěže. V první, analytické, fázi projektu byl zpracován Profil města, který souhrnně charakterizuje dosavadní vývoj a současný stav města ve všech základních sociálně-ekonomických souvislostech. Profil představuje souhrn informací o historii a současném obrazu města z pohledu administrativního, demografického, občanského, ekonomického a územně-technického a je dokumentem účelově vypracovaným jako výchozí poznatková základna pro Strategický plán rozvoje města. Profil je přiložen k tomuto dokumentu jako Příloha 1. V červenci a srpnu 2006 byl mezi 46 významnými podnikatelskými subjekty a zaměstnavateli občanů Chebu proveden Průzkum podnikatelského prostředí Příloha 2. Průzkum je analytický materiál založený na pohovorech konzultantů, členů Komise pro strategický rozvoj a vedoucích představitelů města s podnikateli a investory, kteří zaměstnávají ve městě lidi a realizují zde své investice. Cílem tohoto šetření bylo zjistit, jaký je postoj podnikatelů k městu Cheb, které problémy považují za nejzávažnější a jaké jsou jejich plány do budoucna. Pomocí této základní báze znalostí společně s výstupy z diskuse mezi zástupci veřejného a soukromého sektoru definovali členové Komise pro strategický rozvoj na své schůzi 9. září 2006 tři prioritní rozvojové oblasti plánu - A. Kvalita života a fyzické prostředí ; B. Podnikatelské prostředí a C. Doprava a technická infrastruktura. V další fázi pracovní skupina, složená z významných představitelů veřejného a soukromého sektoru ve městě, zformulovala na základě zpracovaných dokumentů a vlastních názorů na budoucnost města Strategickou vizi města Cheb. Vize je jednoduchý a výstižný text, který naznačuje, jakým směrem se bude město v příštích letech rozvíjet. Tento text je mottem celého strategického plánu. Úvod 2

3 Analytická fáze procesu byla uzavřena na konci září 2006, kdy pracovní skupina vypracovala analýzu SWOT pro každou prioritní oblast samostatně Příloha 3. Jedná se o vnitřní charakteristiky města Cheb rozdělené na silné a slabé stránky a znaky a tendence vnějšího prostředí, které mohou bezprostředně nebo v blízké budoucnosti ovlivnit další vývoj města a představují z tohoto pohledu pro Cheb příležitosti nebo naopak hrozby. Na počátku října 2006 se Komise rozdělila do tří pracovních skupin Příloha 4, aby pro každou prioritní oblast provedly analýzu současného stavu a dosáhly konsensu o tom, jaké kroky musí jednotliví aktéři (samospráva, podniky, vzdělávací a další instituce) učinit, aby nastalo v těchto oblastech zlepšení. Pracovní skupiny byly složeny z členů Komise, pracovníků Městského úřadu, zástupců různých úřadů a institucí, kteří jako specialisté poskytli potřebné znalosti a zkušenosti. Pracovní skupiny se v období od října do prosince 2006 sešly celkem čtyřikrát a výstupem jejich práce byly Akční plány. Akční plány jsou jádrem Strategického plánu města, jsou sestaveny pro každou prioritní oblast samostatně pomocí dlouhodobých záměrů a opatření nebo-li projektů, kterými má být záměrů dosaženo. Ke každému definovanému opatření/projektu jsou uvedeny detailní informace nutné pro jejich realizaci výstupy, zodpovědnost, termín realizace, finance apod. Strategický plán rozvoje města Cheb byl projednán a schválen Komisí pro strategický rozvoj na 5. jednání dne 18. prosince Všechny dokumenty, které byly v průběhu procesu zpracování Strategického plánu rozvoje města Cheb vytvořeny, jsou prezentovány na internetových stránkách Úspěch realizace bude záviset na aktivitě a spolupráci jednak členů Komise pro strategický rozvoj a jednak na ostatních, kteří se budou podílet na realizaci Akčních plánů jednotlivých prioritních oblastí. Komise pro strategický rozvoj doporučila, aby řízením realizace plánu byl pověřen Řídící a monitorovací výbor realizace, ve kterém jsou zastoupeny všechny důležité osoby, které se podílejí na tvorbě strategického plánu jak z veřejného, tak soukromého sektoru. Úvod 3

4 Strategický plán rozvoje města Chebu Strategická vize Cheb je rozvinutým a dále rostoucím euroregionálním centrem, vizuálně atraktivním a pozitivně vnímaným otevřeným a živým městem se zdravým životním prostředím, které s vědomím svých historických tradic poskytuje příležitosti a funkční zázemí pro podnikání, rozvoj cestovního ruchu, vzdělávání a kvalitní život občanů všech věkových i národnostních skupin. Strategickou vizi nelze chápat bez souvislostí a potřebného výkladu jednotlivých slovních spojení. Návrh znění vize vznikl u kulatého stolu z diskuse členů Komise pro strategický rozvoj města Chebu. Následující komentář je vhodné považovat za nedílnou součást strategické vize rozvoje města Chebu. Když se řekne Cheb. Vize není formulována izolovaně pouze pro samotné město, ale pro celé území spadající pod jeho správu. Tato území se liší z hlediska funkčního vztahu k samotnému městu a hlavně svými specifickými potřebami pro další rozvoj. Město Cheb bude při dalším rozvoji konkrétního území vycházet z jeho specifikace a odlišnosti od ostatních území i vůči území vlastního města. Rozvinuté a rostoucí město. Růstová ambice Chebu je vytvořit podmínky pro výrazné zvýšení počtu obyvatel v příštích dvaceti letech. Pouhou extrapolací posledního vývoje dojdeme k odhadu 38 tisíc obyvatel v roce Lze předpokládat změnu struktury obyvatelstva směrem k větší národnostní diversifikaci, celkové stárnutí obyvatelstva a z toho vyplývající požadavky na služby a zázemí ve městě. Město Cheb si je těchto tendencí vědomo a jedním z úkolů strategického plánu je vytvářet pro tyto změny předpoklady a optimální podmínky, včetně infrastruktury, dopravy, pracovních příležitostí a zlepšujících se podmínek kvality života. Euroregionální centrum. Rozvoj města bude doprovázen potřebou výrazněji komunikovat a koordinovat postup s bezprostředním i širším okolím města Chebu. Cheb má ambici ještě více posílit svou roli regionálního centra nejen v rámci Karlovarského kraje a směrem do České republiky, ale zejména roli centra s přeshraničním významem směrem do Bavorska a Saska. Intenzivní komunikace a spolupráce s Františkovými Lázněmi se jeví jako přirozená cesta k vytvoření funkčního a významově silnějšího celku. Není otázkou, jestli k odstranění posledních bariér volnému pohybu na státní hranici dojde letos nebo za pět let, ale jde o to, jak je Cheb (a jeho obyvatelé) připraven na svou roli v širším euroregionu. Strategický plán rozvoje města bude vytvářet také podmínky pro funkční růst významu města a jeho předpoklady pro jeho roli centra širšího přeshraničního území. Vizuálně atraktivní město. Staré centrum města Chebu je vizuálně atraktivní a představuje pro město velmi cennou historickou hodnotu. Na jedné straně mohou být obyvatelé města na místo, ve Strategická vize 4

5 Strategický plán rozvoje města Chebu kterém žijí, právem hrdí, pomáhá v nich utvářet pocit sounáležitosti s městem a přispívá k zdravému patriotismu, který se přenese i do jejich chování k městu a přístupu k vytváření jeho pozitivního obrazu navenek. Na druhé straně fyzický vzhled umocňuje pozitivní dojem, který z města mají jeho návštěvníci, ať už jsou to turisté, partneři místních podniků a institucí nebo lidé, kteří zde žijí přechodně (studenti, zaměstnanci apod.). Nevzhledné části města mají právě opačný dopad a snižují dříve zmíněnou hodnotu. Město bude i na základě svého strategického plánu pokračovat v regeneraci fyzického vzhledu dalších částí Chebu, bude odstraňovat a měnit prvky a objekty, které je hyzdí, a působit na majitele objektů a nájemce prostor, aby alespoň v jejich viditelných částech zajistili dostatečně reprezentativní vzhled. Pozitivně vnímané město. Obraz města navenek není vytvářen jen fyzickým vzhledem a chováním jeho obyvatel a organizací. Image města vytváří sdělovací prostředky a jeho reprezentanti. Pokud investice do reality rozvoje města nebudou adekvátně doplněny i snahou o jeho pozitivní prezentaci, může být přínos z realizovaných projektů a iniciativ nižší. Dlouhodobým cílem rozvoje a aspirací tohoto strategického plánu je změnit mentální asociaci města Chebu s negativními nebo negativně vnímanými jevy jako například prostituce, kriminalita, šedá ekonomika, nákupní turistika za levným ale nekvalitním, pašovaným nebo falsifikovaným zbožím apod. Tohoto cíle nelze dosáhnout, pokud se zároveň nebudou zlepšovat skutečné parametry kvality života ve městě, nebude růst vzdělanost a bude opomíjen duchovní rozměr rozvoje, který je dán zejména zlepšujícími se mezilidskými vztahy, růstem úcty k hodnotám a vztahu ke svému okolí. Pozitivní vnímání města neznamená mlčet o negativních jevech, které město zatěžují a jistě v určité míře budou město zatěžovat i v budoucnu. Jde o to mít takovou strategii prezentace města, aby dobré věci, které se budou ve městě dít, jednoznačně převážily nad těmi negativními. Znamená to tedy, otevřít možnosti pro takové vztahy ve městě, které budou pronikavě svědčit o pozitivní síle života. Otevřené a živé město. Konverzní charakter této strategické vize je dán zejména tím, že Cheb vidí svou budoucnost jako středně velké město s některými metropolitními rysy. Již dnes je městem, ve kterém se intenzivněji než v jiných českých městech učí spolu žít, vycházet a spolupracovat různé skupiny obyvatelstva. Tento trend otevírání se města novým vlivům bude pokračovat a jeho výsledkem by mělo být kvalitní soužití, které městu přináší i konkurenční výhodu. Živé město tvoří živí lidé, kteří vědí nebo v něm mají příležitost poznat, že kvalita života se odvíjí také od kvality jejich vzájemných vztahů. Město je živé, pokud v něm lidé mají důvod, aby se vzájemně setkávali, protože je tato setkání obohacují a protože tato setkání tvoří život komunity, ve které nejsou lidé uzavřeni sobě navzájem. V takovém prostředí pak roste i důvěra k vzájemnému doplňování mezi různými skupinami obyvatel, pochopení a přijetí odlišností těch druhých a tedy i schopnost navázat s nimi vztahy. Město je živé, pokud v něm žijí aktivní lidé, pokud se v něm pořád něco děje, pokud po běžných uzavíracích hodinách mají jeho obyvatelé důvod přijít do centra za zábavou a kulturou a nemusejí se bát o svou bezpečnost. A konečně město je živé, pokud jeho obyvatelé netráví volný čas převážně nakupováním v supermarketech (tržnicích) a doma (např. u televizních obrazovek), ale také sportem, kulturou, společenským a venkovním životem. Strategická vize 5

6 Strategický plán rozvoje města Chebu Město se zdravým životním prostředím. Zdravé životní prostředí je důležitým prvkem funkčního zázemí města. V rámci tvorby strategického plánu i při jeho realizaci bude se všemi složkami přírodního i umělého životního prostředí zacházeno tak, aby se neustále zvyšovala jejich kvalita i kvalita celku a to z hlediska působení na zdraví člověka a současně z hlediska zachování přírodního bohatství. Město příležitostí s funkčním zázemím. Tento prvek strategické vize vystihuje roli města jako místa, ve kterém mají různé skupiny lidí možnost plně se realizovat. Především to znamená pracovní uplatnění, možnost dosažení / rozšiřování kvalitního vzdělání, které odpovídá moderní době, potřebám podnikatelského sektoru a je dostupné různým věkovým skupinám a nejen lidem z Chebu ale i studentům z blízkého a dalekého (Evropa) okolí a v neposlední řadě možnost pořízení kvalitního bydlení. Podnikatelům bude město nabízet prostředí, ve kterém mohou rozvíjet své aktivity, návratně investovat a vytvářet nová kvalitní pracovní místa, zejména v oborech lehké výroby a služeb s vyšší přidanou hodnotu, které jsou orientovány na vnější trhy. Turistům bude město ve spolupráci se svým okolím nabízet takové produkty, služby a zážitky, které zvýší jejich motivaci, zůstat zde déle, utratit více, přijet znovu a častěji a také pozitivně referovat o městě a jeho okolí jako o turistickém cíli. Termín funkční zázemí představuje kvalitní a dostupnou infrastrukturu, dobrý dopravní systém odpovídající zvyšující se motorizaci obyvatelstva, nárůstu podnikatelských aktivit a rozšiřující se množině důvodů k návštěvě města Chebu a jeho okolí, ať už jsou turistické, vzdělanostní, správní, obchodní nebo jiné. Strategická vize 6

7 Strategický plán rozvoje města Chebu Mapa Strategického plánu rozvoje města Strategická vize (rok 2025) Cheb je rozvinutým a dále rostoucím euroregionálním centrem, vizuálně atraktivním a pozitivně vnímaným otevřeným a živým městem se zdravým životním prostředím, které s vědomím svých historických tradic poskytuje příležitosti a funkční zázemí pro podnikání, rozvoj cestovního ruchu, vzdělávání a kvalitní život občanů všech věkových i národnostních skupin. Prioritní oblasti a globální cíle A. Kvalita života / fyzické prostředí B. Podnikatelské prostředí C. Doprava / infrastruktura Vytvářet kvalitní prostředí pro život ve městě s různorodou nabídkou příležitostí pro aktivní trávení volného času a pro odpočinek, rozvoj dobrých mezilidských vztahů a zlepšování image města navenek. Vytvořit ve městě příznivé podnikatelské prostředí, které bude podněcovat vznik nových a rozvoj stávajících firem, které budou ve městě investovat, zaměstnávat obyvatele a dále diversifikovat jeho ekonomiku směrem k aktivitám s vyšší přidanou hodnotou. Zajistit kvalitní, dobře napojený dopravní systém a funkční infrastrukturu odpovídající potřebám rostoucího euroregionálního centra pro jeho podniky a instituce, obyvatele i návštěvníky. Úroveň dlouhodobých záměrů a návrhů konkrétních opatření / projektů A.1 Identifikace občanů s městem A.1.1 Společné akce A.1.2 Náš Cheb A.2 Infrastruktura pro volný čas A.2.1 Studie využití levého břehu Ohře A.2.2 Využití prioritních rozvojových ploch ve městě A.2.3 Prostor pro kulturní a spolkovou činnost městský reprezentativní sál A.2.4 Využití areálu Františkán A.2.5 Výstavba, zřizování a modernizace sportovišť a dětských hřišť A.3 Atraktivní centrum města A.3.1 Rekonstrukce pěší zóny A.4 Bytová výstavba A.4.1 Regenerace prostředí bytových domů a domovních traktů A.5 Cheb - regionální centrum A.5.1 Regionální knihovna v Chebu A.5.2 Nadregionální vzdělávací centrum A.6 Sociální služby a zdravotní péče A.6.1 Zdravotní péče B.1 Veřejno-soukromé partnerství B.1.1 Komunikace s podnikateli B.2 Rozvoj cestovního ruchu B.2.1 Destinační management B.3 Nemovitosti pro podnikání B.3.1 Rozšíření průmyslového parku B.3.2 Uvolnění rezervy pozemků, blokovaných pro využití SŽDC C.1 Vnitřně propojené město C.1.1 Přemostění Ohře: Zlatý Vrch Pražská ulice C.1.2 Dopravní zpřístupnění území kasáren C.1.3 Dopravní spojení Cheb Podhrad C.2 Regionální dopravní vztahy C.2.1 Cyklostezka a stezka pro pěší do FL C.2.2 Napojení pro cyklisty na páteřní cyklostezku Karlovarského kraje C.2.3 Napojení příměstských rekreačních oblastí C.2.4 Cykloturistická stezka Cheb - Slapany Waldsassen C.3 Průjezdné město C.3.1 Doplňování technické infrastruktury v rámci MHD a úprava MHD C.4 Parkování C.4.1 Parkování v centru města C.4.2 Parkování na sídlištích C.5 Vnější dostupnost C.5.1 Jihovýchodní obchvat C.5.2 Autobusový dopravní terminál C.6 Technická infrastruktura C.6.1 Kanalizace do okrajových částí města rekreační oblasti C.6.2 Zajištění technické infrastruktury na pozemcích pro bytovou výstavbu C.6.3 Územní energetická koncepce Mapa Strategického plánu rozvoje města 7

8 Strategický plán rozvoje Chebu Akční plány A. KVALITA ŽIVOTA A FYZICKÉ PROSTŘEDÍ Kvalita života ve městě je již podle svého názvu nejširší oblast, neboť představuje v podstatě hlavní smysl úsilí veřejné správy ve městě. V Chebu byl již zpracován komunitní plán, který má zásadní význam pro sociální oblast. Akční plán pro kvalitu života a fyzické prostředí ve městě se proto zabývá zejména otázkami vztahů mezi obyvateli, bezpečností, volným časem, kvalitou prostoru pro život v Chebu a v neposlední řadě i podmínkami pro bydlení. Globální cíl prioritní oblasti A: Kvalita života / fyzické prostředí Vytvářet kvalitní prostředí pro život ve městě s různorodou nabídkou příležitostí pro aktivní trávení volného času a pro odpočinek, rozvoj dobrých mezilidských vztahů a zlepšování image města navenek. A.1 Identifikace občanů s městem Zvýšit pocit sounáležitosti občanů s městem (zlepšit vztahy mezi lidmi) podpořením komunikace a spolupráce a organizace různých skupin ve městě a mezi občany. Prvním záměrem v oblasti Kvalita života je zajištění dobrých vztahů mezi lidmi a zvýšení pocitu sounáležitosti občanů s městem. Cheb je specifickým místem, kde se každodenně potkávají občané minimálně čtyř národností (české, vietnamské, romské a německé), a současně místem, jehož obyvatelé většinou nemají tak hluboké kořeny, jako je tomu v jiných městech v českém vnitrozemí. Smyslem realizace tohoto záměru je zlepšit obraz (image) města navenek i dovnitř, vytvořit nabídku aktivit, do jejichž realizace se občané Chebu budou zapojovat. Cheb při naplňování tohoto záměru využije svého jedinečného národnostního složení a bude stavět na své schopnosti fungovat jako multietnické město, specificky bude podporováno zapojení dětí a bude využíváno svátků v průběhu celého roku, kdy mají lidé obecně vyšší zájem o své okolí. A.1.1 Společné akce Město bude motivovat a podporovat pořádání kulturních, historických, sportovních, společenských a jiných volno-časových akcí, které budou sdružovat různé zájmové skupiny, etnika a posilovat nový vnitřní i vnější obraz města, který je v souladu se strategickou vizí. Poznámka: Tato iniciativa bude na jedné straně podporovat stávající dobré akce (např. Valdštejnské dny) s dlouhodobým cílem vytvořit z nich hodnotné a úspěšné tradice, na straně druhé bude otevírat příležitosti pro akce nové (poutě, posvícení, vánoční akce ). Preferovány budou akce, které vzniknou zespoda iniciativou občanů, které budou sdružovat (budou partnersky organizovány) více různých etnik a zájmových skupin a budou přispívat k pozitivnímu obrazu města, oživení jeho centra apod. Této iniciativě bude přizpůsoben stávající grantový systém města. Hlavní zodpovědnost: Spolupráce / partneři projektu: Výstupy: Finanční zdroje: Časování: r Doc. Dr. Ing. Miroslav Plevný, místostarosta odbor školství, tělovýchovy a kultury, oddělení tělovýchovy, kultury a cestovního ruchu - Marcela Brabačová - odbor sociálních věcí a zdravotnictví Anna Doubková - Infocentrum, Západočeské divadlo Miloš Růžička, ředitel - Dům dětí a mládeže SOVA - komise rady - Komise pro národnostní menšiny, Komise pro školství, tělovýchovu a kulturu - Výbor pro národnostní menšiny při Karlovarském kraji systém podpory vybraných aktivit přizpůsobený požadovaným iniciativám projekty/akce připravené a realizované z vnějšku rozpočet města externí zdroje - OP LZZ, Priorita 3; ROP Severozápad, Priorita 4 Akční plány 9

9 Strategický plán rozvoje Chebu A.1.2 Náš Cheb Při městem organizovaných viditelných projektech (typu rekonstrukce pěší zóny apod.) bude nedílnou součástí aktivit kampaň na zapojení vlastníků objektů a firem, občanů a jiných cílových skupin k finanční (příspěvek například dlaždice na náměstí, péče o zeleň, dětská hřiště, schody na rozhlednu, novou sbírku v muzeu apod.) i nefinanční spoluúčasti. Iniciovat vznik centrální komerční zóny, zahájit pravidelnou komunikaci a spolupráci firem na náměstí a pěší zóně s cílem vytvořit atraktivní nabídku pro obyvatele a turisty. Hlavní zodpovědnost: Ing. Michal Pospíšil Spolupráce: - odbor školství, tělovýchovy a kultury, oddělení tělovýchovy, kultury a cestovního ruchu - Marcela Brabačová - odbor pro dotační politiku a rozvoj Ing. Roman Hoyer - Okresní hospodářská komora Cheb Mgr. Jan Mraček Výstupy: počet zapojených podnikatelů/občanů do jednotlivých projektů Finanční zdroje: rozpočet města finanční spoluúčast z vnějšku Časování: r A.2 Infrastruktura pro trávení volného času Zajistit v Chebu kvalitní a dostatečnou nabídku zařízení pro sport, kulturu a obecně trávení volného času. Aktivní trávení volného času vede nejen ke zvýšení kvality života, zároveň plní (zejména u mládeže) významnou roli v prevenci kriminality. Vedle vlastní fyzické infrastruktury (objektů) pro volný čas je ovšem nutné nabídnout i náplň, u každého zařízení musí být znám provozovatel. Město bude podporovat sportovní, odpočinkové a kulturní aktivity rovnoměrně a stejným způsobem. A.2.1 Studie využití levého břehu Ohře Zpracovat studii využití levého břehu Ohře jako centrální sportovně-rekreační zóny (běh, in-line bruslení, cyklistika, lanové centrum, procházky, atd.) Hlavní zodpovědnost: Doc. Dr. Ing. Miroslav Plevný, místostarosta odbor investic Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor pro dotační politiku a rozvoj Ing. Roman Hoyer Výstupy: studie využití, příprava integrovaného projektu, který se stane součástí strategického plánu Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r A.2.2 Využití prioritních rozvojových ploch ve městě Zmapovat rozvojové plochy ve městě, které by bylo možné využít nejen pro podnikání, identifikovat jejich majitele, připravit jejich regeneraci a uvést je do provozu. Součástí bude zpracování studií týkající se zejména: Břehnická ulice, Dyleňská ulice - starý pivovar, Areál bývalého skladu zeleniny, Areál kasáren Zlatý vrch, Za Priorem, plocha po bývalém Rudolfinu, plochy za TJ Lokomotiva, a další. Hlavní zodpovědnost: odbor investic Ing. Karel Farář odbor pro dotační politiku a rozvoj Ing. Roman Hoyer Spolupráce: Stavební úřad Ing. Martin Mašek Výstupy: identifikace problémových ploch, objektů s návrhem využití územně analytický podklad například pro územní plán (do r. 2008) soutěže na využití lokality, výběrové řízení konkrétní studie využití, urbanistické studie, regulační plán priorita - projekt využití kasáren Zlatý vrch Finanční zdroje: rozpočet města soukromé zdroje Časování: r Akční plány 10

10 Strategický plán rozvoje Chebu A.2.3 Prostor pro kulturní a spolkovou činnost městský reprezentativní sál Identifikovat v Chebu objekt, který bude sloužit jako multifunkční kulturně-společenské zařízení (klub pro mladé, kulturní dům, reprezentativní společenský sál atd.). Zmapovat poptávku pro jeho využití, rozhodnout o případné rekonstrukci, režimu provozu. Hlavní zodpovědnost: Výstupy: Finanční zdroje: Časování: odbor investic Ing. Karel Farář odbor pro dotační politiku a rozvoj Ing. Roman Hoyer vytipovaný objekt pro kulturní centrum analýza poptávky projekt provozu kulturně-společenského zařízení rozpočet města r analýza poptávky r realizace Poznámka : Pracovní skupina navrhla možné lokality - Kamenná ulice, kulturní centrum na Zlatém vrchu, kasárna na Zlatém vrchu areál v majetku města, hala Lokomotivy. A.2.4 Využití areálu Františkán Zpracovat studii využití a realizovat navržené řešení tak, aby bylo v souladu se strategickou vizí rozvoje města. Hlavní zodpovědnost: odbor investic Ing. Karel Farář Spolupráce: - odbor pro dotační politiku a rozvoj Ing. Roman Hoyer - vybraný zpracovatel Výstupy: Františkánský klášter v majetku města studie využití areálu zrealizovaný projekt Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje vhodné dotační programy Časování: r A.2.5 Výstavba, zřizování a modernizace sportovišť a dětských hřišť Město podpoří projekty na výstavbu a zřizování nových sportovišť nebo modernizaci stávajících sportovišť, a to i ze soukromých zdrojů: fotbalový stadion, dětské dopravní hřiště, hřiště při mateřských, základních školách, a další. Hlavní zodpovědnost: Ing. Michal Pospíšil, místostarosta odbor školství, tělovýchovy a kultury Mgr. Zbyněk Syrovátka Spolupráce: - mateřské, základní školy - Městská policie - Dům dětí a mládeže SOVA - Sportovní unie Výstupy: využitý fotbalový stadion moderní dopravní hřiště moderní školní hřiště moderní dětská hřiště apod. Finanční zdroje: rozpočet města - částečně soukromé zdroje Časování: r A.3 Atraktivní centrum města Přetvořit centrum města (památkovou zónu) v atraktivní, živou a bezpečnou zónu. Jedním z největších problémů města, který trápí jeho obyvatele a současně brání většímu rozmachu cestovního ruchu, je fyzický vzhled některých objektů a nežádoucí aktivity (herny, prostituce) na území pěší zóny. V rámci Městské památkové rezervace existují kompetence státních úřadů vyjadřovat se k estetickému vzhledu objektů a je to vynutitelné. Akční plány 11

11 Strategický plán rozvoje Chebu A.3.1 Rekonstrukce pěší zóny Pilotním projektem přeměny centra města bude rekonstrukce pěší zóny, který vytvoří podmínky pro další projekty týkající se změny vzhledu centra města (např. projekty A.3.1 a A.3.2). Hlavní zodpovědnost: Doc. Dr. Ing. Miroslav Plevný, místostarosta odbor investic Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor pro dotační politiku a rozvoj Ing. Roman Hoyer Výstupy: zrekonstruovaná pěší zóna a přilehlé komunikace Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r A.4 Bytová výstavba Zlepšit podmínky a vytvořit předpoklady pro výstavbu bytů a regeneraci domů, připravit a nabídnout další rozvojové plochy pro bydlení. Demografická situace v Chebu je příznivá, nicméně přirozeným záměrem města je růst a poskytovat bydlení pro další obyvatele (a současně zabránit odchodu současných z města). Rovněž zaměstnavatelé poptávají větší mobilitu pracovní síly a podporují rozvoj bydlení. Městu se nedostává pozemků pro bydlení pro rodinné domky jich ÚP předurčuje dostatečné množství, chybí však technická infrastruktura. A.4.1 Regenerace prostředí bytových domů a domovních traktů Připravit, iniciovat přípravu projektů regenerace bytových domů, zajistit financování a postupně měnit (zlepšovat) tvář sídlišť ve městě. Hlavní zodpovědnost: odbor investic Ing. Karel Farář Spolupráce: - odbor majetkoprávní Ing. Jiří Trojánek - odbor pro dotační politiku a rozvoj Ing. Roman Hoyer Výstupy: projekt(y) komplexní revitalizace prostředí panelových sídlišť prioritně zóna sídliště Zlatý vrch Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje - Integrovaný OP, Priorita 5 Časování: r A.5 Cheb - regionální centrum Podpořit udržení a rozvoj krajských (spádových) zařízení, které naplňují a posilují funkce města Chebu jako regionálního centra. Podpořit pozici města v rámci Karlovarského kraje a rozvíjet spolupráci mezi městy Cheb a Karlovy Vary. Metropolitní role města spočívá i v tom, že poskytuje služby nejen svým obyvatelům, ale celému širokému okolí. Jakkoliv v řadě oblastí nemá místní správa přímé kompetence a není zřizovatelem, musí minimálně stanovit své priority v jednání s krajskými a národními institucemi. Město může vytvářet podmínky pro umístění těchto institucí. A.5.1 Regionální knihovna v Chebu Připravit projekt rozvoje knihovny v Chebu s cílem zvýšit její regionální a přeshraniční význam, zapojit ji do realizace strategického plánu jako prostoru pro setkávání a komunikaci obyvatel z různých národnostních a věkových skupin. Hlavní zodpovědnost: Ing. Michal Pospíšil Spolupráce: - odbor školství, tělovýchovy a kultury, oddělení tělovýchovy, kultury a CR Marcela Brabačová - Městská knihovna, p.o. Výstupy: nové/zrekonstruované prostory Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje vhodné dotační programy Časování: r Akční plány 12

12 Strategický plán rozvoje Chebu A.5.2 Nadregionální vzdělávací centrum Připravit a zrealizovat projekt vzniku euro-regionálního vzdělávacího centra v Chebu ve vybrané specializaci, skupině oborů, ve kterých existují předpoklady úspěšného rozvoje v Chebu. Hlavní zodpovědnost: odbor školství, tělovýchovy a kultury Mgr. Zbyněk Syrovátka Spolupráce: - Fakulta ekonomická, Západočeská univerzita - střední školy Výstupy: nadregionální vzdělávací centrum Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje - OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost Časování: r A.6 Sociální služby a zdravotní péče A.6.1 Zdravotní péče Zajistit zdravotní péči v takové míře, kvalitě a dostupnosti, aby byly zajištěny potřeby obyvatel města a regionu. Zabezpečit nadále fungování chebské nemocnice jako základního pilíře v poskytování zdravotní péče. Rozsah této péče bude odpovídat modelu nemocnice druhého typu. Za účelem zajištění deklarovaných záměrů je nevyhnutelné zpracovat dokument o základní koncepci rozvoje zdravotní péče ve městě a regionu, kterou bude pověřena mimořádná pracovní skupina. Hlavní zodpovědnost: Spolupráce / partneři projektu: Výstupy: Finanční zdroje: Časování: Ing. Michal Pospíšil, místostarosta Odbor sociálních věcí a zdravotnictví - Komise rady - Sociální a zdravotní komise - Česká lékařská komora - Zdravotní záchranná služba Karlovarského kraje - Karlovarská krajská nemocnice - Ambulantní zdravotnická zařízení Koncepce rozvoje zdravotní péče v městě a regionu síť ambulantní péče síť přednemocniční neodkladné péče stabilizovaná a moderní nemocnice zařízení následné péče lékařská služba první pomoci prostředky zdravotních pojišťoven, ze státního rozpočtu, rozpočtu kraje, obcí, soukromé prostředky a jiné 12/2007 Dokument o koncepci rozvoje zdravotní péče ve městě a regionu Akční plány 13

13 Strategický plán rozvoje Chebu B. PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ Město Cheb hodlá reagovat na závěry průzkumu podnikatelského prostředí a vytvořit příznivé podmínky pro vznik a rozvoj podnikání v místě. Vědomo si svých možností a kompetencí se soustředí zejména na otázky vzájemné komunikace a spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem. Péči o přilákání nových investorů (naplnění průmyslové zóny) musí doplňovat minimálně stejně významná starost o existující podnikatele. Globální cíl prioritní oblasti B. Podnikatelské prostředí Vytvořit ve městě příznivé podnikatelské prostředí, které bude podněcovat vznik nových a rozvoj stávajících firem, které budou ve městě investovat, zaměstnávat obyvatele, a dále diverzifikovat jeho ekonomiku směrem k aktivitám s vyšší přidanou hodnotou. O dosažení tohoto globálního cíle v prioritní oblasti Podnikatelské prostředí bude město Cheb usilovat realizací následujících tří obecných záměrů a zejména projektů, které tyto záměry naplňují. B.1 Veřejno-soukromé partnerství Zlepšit komunikaci a spolupráci mezi veřejnou sférou a podnikateli a zlepšit informovanost podnikatelů. Město nemá příliš mnoho příležitostí, jak bezprostředně ovlivnit podmínky pro podnikání (finanční nástroje zadávání veřejných zakázek, podpora exportu ), podniky poptávají především vstřícnost a ochotu veřejné správy pomoci, ocenily by snahu využívat místních firem a jejich zaměstnanců v Chebu při realizaci veřejných zakázek a neklást zbytečné překážky rozvoji. Podniky potřebují trvalý a systematický proces spolupráce, výměny informací, nikoliv pouze jednorázové akce. B.1.1 Komunikace s podnikateli Zajistit informovanost místních podnikatelů i nově příchozích investorů o podmínkách podnikání v Chebu (hospodaření s majetkem, veřejné zakázky, kritéria možné podpory). Pověřit pracovníka zodpovědného za komunikaci s podnikateli/investory, včetně mapování jejich potřeb, aktivního marketingu a následné péče (aftercare). Zde se nejedná o mediální management, ale řízení vztahů s podniky, na úrovni velkých významných firem, by se měli angažovat osobně i členové vedení města na úrovni středních a malých firem, by se mělo jednat o odbornou agendu. Zvláštní pozornost by měla být věnována komunikaci s podnikateli v centru města za účelem jeho oživení. Hlavní zodpovědnost: Ing. Michal Pospíšil, místostarosta odbor pro dotační politiku a rozvoj Ing. Roman Hoyer Spolupráce: - CzechInvest - Okresní hospodářská komora Cheb Výstupy: pracovník zodpovědný za komunikaci s podnikateli projekty společné propagace (partnerská města apod.) setkání s podnikateli Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r B.2 Rozvoj cestovního ruchu Zvýšit zapojení města do rozvoje cestovního ruchu s využitím blízkosti lázní a turistického potenciálu starého města. Rozvoj cestovního ruchu je zájmem téměř každého města, protože (alespoň zdánlivě) přináší do území nové zdroje ( export realizovaný v místě ). Jedná se však o velmi konkurenční prostředí a úspěch (= přilákání nových návštěvníků, prodloužení doby jejich pobytu a zvýšení množství Akční plány 14

14 Strategický plán rozvoje Chebu utracených peněz) není možný bez přípravy, investic a spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Cheb může nabídnout dvě přehradní nádrže, historické centrum a památky, blízkost lázní či hor B.2.1 Destinační management Zavést aktivity společného marketingu města a jeho podniků v cestovním ruchu, pohostinství a ubytování jako turistické destinace. Asociovat podnikatele a ostatní aktéry v CR a vytvořit z nich trvalou pracovní skupinu/poradní orgán pro otázky rozvoje cestovního ruchu ve městě. Vytvářet v Chebu podmínky pro vznik a rozvoj jedinečných prvků atraktivních pro návštěvníky města. Hlavní zodpovědnost: Ing. Michal Pospíšil, místostarosta Spolupráce: - odbor školství, tělovýchovy a kultury, oddělení tělovýchovy, kultury a cestovního ruchu - Marcela Brabačová - odbor investic Ing. Karel Farář - odbor pro dotační politiku a rozvoj Ing. Roman Hoyer - Okresní hospodářská komora Cheb Mgr. Jan Mraček - Infocentrum Výstupy: koncepce cestovního ruchu marketingová strategie produkty CR, např. jedinečnost starého Chebu, přehrada vhodná ke koupání, Park Egrensis apod. akreditace infrastruktury CR Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje - ROP Severozápad, Priorita 4 Časování: r B.3 Nemovitosti pro podnikání Připravit dostatek rozvojových ploch pro zpracovatelský průmysl a navazující služby včetně logistiky (nejen na území města) a zlepšit poskytování služeb všem investorům. Po zaplnění nové průmyslové zóny musí být město schopno nabízet další plochy pro podnikání, přednostně pokud se tím vyřeší i problém s některými nedostatečně využívanými starými areály. Vzhledem ke geografické poloze města je možné očekávat nárůst zájmu logistických firem o umístění v území. Současně není možno opomíjet stávající podnikatele ve městě. B.3.1 Rozšíření průmyslového parku V první fázi ekonomicky vyhodnotit 1. etapu průmyslového parku (zaměstnanost, finanční přínosy, odvětvová struktura atd.) a až poté vyhodnotit potřebu rozšíření a případně rozšířit průmyslový park, plánovat jeho další rozvoj nebo identifikovat jinou rozvojovou plochu k podobným účelům, která bude sloužit jako rezerva do budoucna, a připravit se na její rozvoj. Hlavní zodpovědnost: odbor pro dotační politiku a rozvoj Ing. Roman Hoyer Spolupráce: - CzechInvest - Okresní hospodářská komora Cheb Mgr. Jan Mraček Výstupy: rozhodnutí ze strany města o dalších investic do pozemků nové pozemky (5 a 6 ha) Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje Časování: r B.3.2 Uvolnění rezervy pozemků, blokovaných pro využití SŽDC Ve spolupráci se Správou železniční a dopravní cesty (ČD) zajistit odblokování územní rezervy a změnu územního plánu s cílem rozšířit podnikatelské plochy ve městě. Hlavní zodpovědnost: Spolupráce: Výstupy: Finanční zdroje: Doc. Dr. Ing. Miroslav Plevný, místostarosta - SŽDC - odbor stavební Ing. Martin Mašek - odbor majetkoprávní Ing. Pavol Vančo uvolnění rezervy v ÚP města Chebu výkup pozemků pro cyklostezku Cheb Waldsassen příprava územního plánu Cheb Akční plány 15

15 Strategický plán rozvoje Chebu Časování: r zahájení Akční plány 16

16 Strategický plán rozvoje Chebu C. DOPRAVA A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Problematiku dopravy v Chebu řeší aktuální Generel dopravy, který detailně popisuje současnou situaci a navrhuje řešení, která mohou napomoci jejímu zlepšení. Zásadním problémem je zejména vysoká investiční náročnost souboru doporučovaných akcí, úkolem komise pro strategický rozvoj je proto doporučení priorit v každém z definovaných záměrů. Globální cíl prioritní oblasti C: Doprava a technická infrastruktura Zajistit kvalitní, dobře napojený dopravní systém a funkční infrastrukturu odpovídající potřebám rostoucího euroregionálního centra pro jeho podniky a instituce, obyvatele i návštěvníky. C.1 Vnitřně propojené město Dopravně propojit jednotlivé části města s centrem a navzájem. Tento záměr se snaží řešit omezené spojení severní a jižní části města i napojení některých (rozvojových) území na centrum. Problém je často způsoben konfigurací terénu (řeka, údolí) a dalšími překážkami (železnice, dálnice). Tento záměr byl navržen i pracovní skupinou pro kvalitu života. C.1.1 Přemostění Ohře: Zlatý vrch Pražská ulice Zajistit další komunikační přemostění řeky Ohře zajistit propojení Zlatého vrchu a Pražské ulice. Hlavní zodpovědnost: odbor investic Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor silničního hospodářství a dopravy - oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství Martin Černík Výstupy: dokumentace pro územní řízení přemostění Ohře Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r C.1.2 Dopravní zpřístupnění území kasáren Napojit rozvojové území (kasárna) západně od Ašské ulice na komunikační síť. Řešit majetkový problém - komunikace ulice Vodní je v cizím majetku. Hlavní zodpovědnost: odbor investic Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor silničního hospodářství a dopravy, oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství Martin Černík Výstupy: dořešeny majetkové vztahy zpracovaná studie dopravního řešení, zpracovaná PD nové komunikace Finanční zdroje: rozpočet města spolufinancování Karlovarský kraj soukromé zdroje Časování: r C.1.3 Dopravní spojení Cheb - Podhrad Zajistit komunikační propojení centra města s místní částí Podhrad (rekonstrukce ul. Podhradská, vybudování chodníků, veřejného osvětlení, cyklostezek) včetně spojení po obvodě jižní části města (Spáleniště Podhrad). Připravit a vybudovat cyklistické propojení Háje Podhrad. Hlavní zodpovědnost: odbor investic Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor silničního hospodářství a dopravy - oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství Martin Černík Výstupy: dokumentace pro územní rozhodnutí zrealizované stavby Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r Akční plány 17

17 Strategický plán rozvoje Chebu C.2 Regionální dopravní vztahy Dopravně napojit město na okolní obce (zejména na Františkovy Lázně). Stejně jako propojení jednotlivých částí města je důležité i lepší spojení do okolních obcí, přičemž pohodlné napojení Chebu a Františkových Lázní pro pěší, bruslaře a cyklisty může mít velký význam pro rozvoj cestovního ruchu ve městě (cesty lázeňských hostů do Chebu) stejně jako pro zkvalitnění života místních obyvatel. C.2.1 Cyklostezka a stezka pro pěší do FL Ve spolupráci s Františkovými Lázněmi připravit a zrealizovat projekt cyklostezky a stezky pro pěší mezi Františkovými Lázněmi a Chebem. Hlavní zodpovědnost: odbor investic - Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor silničního hospodářství a dopravy oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství Martin Černík Výstupy: dohoda s městem FL o jejich územním plánu Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje vhodné dotační programy Časování: r C.2.2 Napojení pro cyklisty na páteřní cyklostezku Karlovarského kraje (Cheb Karlovy Vary) Připravit a vybudovat napojení na páteřní cyklostezku, kterou bude budovat Karlovarský kraj. Hlavní zodpovědnost: odbor investic - Ing. Karel Farář Spolupráce: - odbor silničního hospodářství a dopravy oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství Martin Černík - odbor majetkoprávní Ing. Pavol Vančo Výstupy: vyřešené majetkoprávní vztahy na trase cyklostezky vybudovaná cyklostezka po městě propojující cyklostezku směr Sokolov a cyklostezku směr Waldsassen Finanční zdroje: rozpočet města rozpočet Karlovarského kraje externí zdroje SFDI, další vhodné dotační programy Časování: r C.2.3 Napojení příměstských rekreačních oblastí Připravit projekty zajištění dopravní dostupnosti rekreačních oblastí v blízkosti Chebu, jako první připravit projekt propojení Cheb - Dřenice. Hlavní zodpovědnost: odbor investic Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor silničního hospodářství a dopravy - oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství Martin Černík Výstupy: pilotní projekt - vybudováno napojení Cheb Dřenice navázat projektem Podhrad Jesenice, Cheb Skalka, Cheb - Cetnov Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r C.2.4 Cykloturistická stezka Cheb - Slapany - Waldsassen Připravit a zrealizovat projekt turistické stezky Slapany Cheb Waldsassen. Hlavní zodpovědnost: odbor investic - Ing. Karel Farář Spolupráce: - odbor pro dotační politiku a rozvoj Ing. Roman Hoyer - odbor majetkoprávní Ing. Pavol Vančo Výstupy: převod pozemků pod slapanskou tratí vybudována stezka Slapany Cheb - Waldsassen Finanční zdroje: rozpočet města rozpočet Karlovarského kraje OP Cíl 3 Časování: r Akční plány 18

18 Strategický plán rozvoje Chebu C.3 Zlepšení průjezdnosti městem Snížit zatížení městského okruhu odstraněním tranzitní dopravy a podporou hromadné dopravy, zrychlit průjezdnost městem a zvýšit bezpečnost provozu. Jedním z nejvýznamnějších problémů prakticky každého města je stále rostoucí dopravní zatížení. Do budoucna není příliš reálné očekávat snížení individuální automobilové dopravy, nicméně město se bude snažit odstranit tranzitní dopravu a podporovat ostatní druhy dopravy (hromadnou, cyklistickou, pěší). Do tohoto záměru nepatří pouze jednorázové akce / projekty, ale také trvalé a opakované aktivity (údržba, opravy, výkupy pozemků ). C.3.1 Doplňování technické infrastruktury v rámci MHD a úprava MHD Výstavba, rekonstrukce a autobusových zastávek a autobusových zálivů v návaznosti na změny MHD. Hlavní zodpovědnost: odbor investic - Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor silničního hospodářství a dopravy oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství Martin Černík Výstupy: zrekonstruované BUS zastávky Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r C.4 Parkování Zajistit parkování zejména na sídlištích a pro trvale bydlící obyvatele. Zatímco parkování pro návštěvníky města (placené) nepředstavuje zásadní problém, stejně jako parkování pro zaměstnance podniků v nové průmyslové zóně, nedostatek parkovacích ploch zejména pro obyvatele historického jádra a sídlišť vyžaduje řešení. C.4.1 Parkování v centru města Zajistit dostatek parkovacích míst v centru města - např. prostřednictvím soutěže na řešení a provoz - parkovací dům, parkoviště, soukromý developer apod. Hlavní zodpovědnost: odbor silničního hospodářství a dopravy - oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství Martin Černík Spolupráce: odbor investic Ing. Karel Farář Výstupy: nabídka místa pro privátního investora za účelem vybudování parkovacího domu nabídka nových parkovacích míst zpracovaná koncepce placeného parkování Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r C.4.2 Parkování na sídlištích Zejména Sadová a Zlatý vrch zrealizovat existující projekty, připravit následující (Skalka a další). Hlavní zodpovědnost: odbor investic Ing. Karel Farář Spolupráce: odbor silničního hospodářství a dopravy - oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství Martin Černík Výstupy: rozšíření možností parkování na sídlišti Zlatý vrch rozšíření možností parkování na sídlišti Skalka rozšíření možností parkování na sídlišti Sadová Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje Časování: r Akční plány 19

19 Strategický plán rozvoje Chebu C.5 Vnější dostupnost Zlepšit vnější dopravní dostupnost Chebu. Cheb je ve srovnání s mnoha jinými městy ČR relativně dobře dopravně dostupný, a to nejen v rámci České republiky, ale i ze zahraničí. Náměty na zlepšení samozřejmě existují, problematická je v tomto bodě role místní správy, která bude často omezena na lobování, případně koordinaci aktivit okolních (spádových) obcí případně využití sdružení obcí Mikroregion Chebsko. Navázat na strategii dopravy v Německu, kde bude podporován pouze přechod Pomezí, vše ostatní bude mít pouze regionální význam. Nedopustit postavení železničního tunelu pod Hájemi a odvedení mezinárodní dopravy Praha Mnichov mimo město. Do budoucna se počítá i se zapojením chebského nádraží do projektu ČD Živá nádraží. Rozšiřování letiště není prioritou města. C.5.1 Jihovýchodní obchvat Iniciovat studie přípravy jihovýchodního obchvatu města a napojení na Waldsassen na Karlovarském kraji (snížit zatížení města tranzitní dopravou). Nositel projektu: Hlavní zodpovědnost: Spolupráce: Výstupy: Finanční zdroje: Časování: r Karlovarský kraj odbor silničního hospodářství a dopravy oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství Martin Černík - MUDr. Jan Svoboda, starosta - Ing. Michal Pospíšil, místostarosta - Karlovarský kraj, Krajská správa a údržba silnic KK, p.o. studie jihovýchodního obchvatu města C.5.2 Autobusový dopravní terminál Zpracovat studii a projekt nového moderního autobusového terminálu v Chebu s vyhovujícím propojením s vlakovým nádražím a zrealizovat výstavbu tohoto terminálu. Pomoc zde nabízí i kraj, projekt je třeba řešit ve spolupráci s probíhající iniciativou ČD Živá nádraží. Zahrnout i příjezdové autobusy. Nositel projektu: Krajská agentura apdm Hlavní zodpovědnost: odbor silničního hospodářství a dopravy oddělení silniční dopravy a silničního hospodářství Martin Černík Spolupráce: odbor pro dotační politiku a rozvoj Ing. Roman Hoyer Výstupy: projektová dokumentace BUS terminál realizace stavby Finanční zdroje: rozpočet města externí zdroje - ROP Severozápad, Priorita 3 Časování: r C.6 Technická infrastruktura v okrajových oblastech Zajistit dostupnost technické infrastruktury na území celého města. C.6.1 Kanalizace do okrajových částí města rekreační oblasti Připravit projekty zavedení kanalizace do okrajových částí města a rekreačních oblastí. Nositel projektu: Město Cheb CHEVAK Cheb, a.s. Hlavní zodpovědnost: odbor životního prostředí Ing. Jan Peták Spolupráce: odbor investic Ing. Karel Farář Výstupy: vybudovaná kanalizace Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r C.6.2 Zajištění technické infrastruktury na pozemcích pro bytovou výstavbu Připravit projekty zavedení technické infrastruktury na pozemky pro bytovou výstavbu především lokality Háje, kasárna Zlatý vrch, Skalka, ulice V Lipách (Plicák). Hlavní zodpovědnost: Spolupráce: Výstupy: odbor investic Ing. Karel Farář zástupci síťařů zainvestované pozemky Akční plány 20

20 Strategický plán rozvoje Chebu Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r C.6.3 Územní energetická koncepce Za účelem zefektivnění výroby a distribuce tepla a snížení ceny tepla pro odběratele v souladu s moderními technologiemi šetrnými k životnímu prostředí město podpoří aktualizaci a naplňování dokumentu Územní energetická koncepce města Cheb, která byla zpracována společností RAEN spol. s.r.o. Hlavní zodpovědnost: odbor pro dotační politiku a rozvoj Ing. Roman Hoyer Spolupráce: - odbor investic Ing. Karel Farář - nezávislý auditor - TEREA Cheb spol. s r.o. Výstupy: aktualizovaný dokument a strategie v oblasti energií a distribuce tepla Finanční zdroje: rozpočet města Časování: r Akční plány 21

21 Strategický plán rozvoje Chebu Hodnocení priorit Po páté schůzi Komise pro strategický rozvoj dne 18. prosince 2006 určovali její členové priority všech cílů akčních plánů pro Kvalitu života / fyzické prostředí, Podnikatelské prostředí a Dopravu / infrastrukturu. Účelem bylo poskytnout vodítko při plánování konkrétních úkolů a také při následném rozhodování o použití / hledání a časování zdrojů potřebných pro realizaci všech cílů Strategického plánu. Členové Komise pro strategický rozvoj byli požádáni, aby ohodnotili cíle z následujících hledisek: vliv na dosažení záměru (Do jaké míry přispěje realizace tohoto projektu/opatření k naplnění daného strategického záměru/vize?), proveditelnost (Jak je jisté, že budou k dispozici finanční a lidské zdroje potřebné k realizaci tohoto projektu?), finanční náročnost (Realizace bude vyžadovat finanční prostředky (ve srovnání s ostatními projekty) značné-středně velké-nízké), časová náročnost (Jak dlouho bude trvat, než bude možné posoudit výsledek realizace tohoto projektu?) a kauzalita propojitelnost s jinými cíli (Přispěje nějak realizace projektu rovněž k realizaci ostatních projektů strategického plánu?). Kritéria jsou nastavena tak, aby podporovala konsistenci a realizovatelnost plánu včetně jeho základního zaměření na ekonomický rozvoj. Vyplněný formulář odevzdalo 21 členů KSR, přičemž ne všechny byly vyplněny ve všech kritériích a kritických oblastech, proto byla při vyhodnocování použita metoda průměrování, která umožňuje porovnávání určených priorit. Výsledky hlasování byly porovnávány v součtu průměrných známek získaných cílem v jednotlivých kritériích. Nejvyšší možná takto dosažitelná hodnota byla 18, nejnižší 3. Výsledné průměrné hodnocení všech 49 cílů činí 11,60. Shrnutí hlavních poznatků z analýzy hlasování: První pohled do tabulky celkových výsledků dělí jednotlivé projekty do tří výrazných skupin: nadprůměrné hodnocení (12,40 14,05) obdrželo 14 cílů, průměrné hodnocení (11,05 12,30) získalo 24 cílů a zbylých 11 cílů bylo hodnoceno podprůměrně (9,60 10,85) graf 1 celkové hodnocení všech projektů , , , , ,5 14 graf 2 četnost projektů v 0,5 bodové škále Hodnocení priorit 22

22 Strategický plán rozvoje Chebu V průměru nejlépe byl hodnocen akční plán podnikatelské prostředí (12,11). Oba ostatní akční plány získaly velmi podobné průměrné bodové hodnocení doprava / infrastruktura (11,52) a kvalita života / fyzické prostředí (11,34). Tyto výsledky nejsou překvapivé, neboť kritéria jsou volena tak, aby nejvyššího hodnocení dosahovaly snadno realizovatelné cíle s přímým vlivem na vznik nových pracovních míst a příliv vnějších investic. Akčnímu plánu podnikatelské prostředí dominuje cíl Rozšíření průmyslového parku, který získal vůbec nejvyšší hodnocení (14,05), dále pak Infrastruktura pro cestovní ruch (13,11; aktualizací 11/2008 sloučen tento projekt s Destinačním managementem) a Informace pro podnikatele (12,65; projekt byl aktualizací 10/2007 přejmenován na Komunikace s podnikateli), který společně s dalšími cíli záměru veřejno-soukromého partnerství byl hodnocen jako nejméně finančně náročný. Naopak nejhůře dopadly oba další cíle záměru Nemovitosti pro podnikání a to Regenerace brownfieldů (10,85) a Uvolnění rezervy pozemků, blokovaných pro využití SŽDC (10,05). Vysoce nadprůměrného hodnocení akčního plánu C dosáhly cíle Parkování na sídlištích a Zajištění technické infrastruktury na pozemcích pro bytovou výstavbu (shodně 12,71), naopak velmi podprůměrné byly ohodnoceny cíle Dopravní spojení Cheb - Podhrad (10,29) a Výkupy pozemků pod silnicemi (9,62), jenž byl dle propojitelnosti s jinými cíli v celém průzkumu hodnocen vůbec nejhůře (tento projekt byl aktualizací 11/2008 vyřazen ze SPRMCH). Podobně jako u obou předchozích akční plánů jsou také hodnoceny cíle akčního plánu Kvalita života / fyzické prostředí. Na jedné straně jsou to vysoce nadprůměrně hodnocené projekty Bytová politika města a souhrnná studie ploch pro bydlení (13,40; projekt byl aktualizací 10/2009 již ze strategického plánu vyřazen jako splněný), Společné akce (12,85) a Mediální management: Cheb město příležitostí (12,60; projekt byl aktualizací 10/2009 již ze strategického plánu vyřazen jako splněný), na straně druhé se nacházejí vůbec nejslaběji hodnocené cíle: Rozvoj ubytovacích služeb (9,65; projekt byl aktualizací 10/2009 ze strategického plánu vyřazen), Regionální knihovna v Chebu (9,70), kde byla především velmi slabě hodnocena proveditelnost, vliv na záměr i propojitelnost s jinými projekty. Výsledné hodnocení si můžete prohlédnout v tabulce na následujících dvou stranách. Průměrné známky pro jednotlivé cíle ve všech kategoriích, jsou doplněny součtem získaných bodů, který sloužil pro celkové hodnocení a pro výpočet pořadí v celém strategickém plánu, které je uvedeno v následujícím sloupci a v posledním sloupci je orientačně uvedeno pořadí cíle v rámci svého akčního plánu. Tmavě podbarvená políčka ukazují nejnižší hodnocení v rámci jednotlivých kategorií, světle podbarvená políčka naopak vybírají tři cíle, které získaly v dané kategorii nejvyšší známku. Celkově jsou cíle tohoto strategického plánu velmi kompaktní a většina se vyznačuje vysokou mírou realizovatelnosti. Tato prioritizace v žádném případě nenaznačuje, že některé cíle nejsou z hlediska dalšího rozvoje města důležité. Kritéria a jejich váhy byla volena tak, že upřednostňují cíle, které půjde zrealizovat v partnerství veřejného a soukromého sektoru snadno, rychle a budou mít pokud možno největší dopad na základní atributy ekonomického rozvoje: pracovní místa a investice. Výsledky této analýzy samy o sobě nebudou a ani nemohou mít vliv na skutečnou realizaci cílů strategického plánu. Hodnocení priorit 23

23 Strategický plán rozvoje Chebu C.1. STRATEGICKÝ PLÁN CHEB EX-ANTE HODNOCENÍ Cíl Název projektu / opatření Vliv na záměr (1-3) Proveditelnost (0-6) Finanční náročnost (1-3) Časová náročnost (1-3) Kauzalita (0-3) Celkové hodnocení Celkové pořadí Pořadí v jednotlivých oblastech A.1.1 Společné akce 2,42 4,42 1,53 2,42 2,05 12, A.1.2 Náš Cheb 2,25 3,75 1,80 2,25 2,05 12, A.1.3 Mediální management: Cheb město příležitostí 2,40 4,25 1,40 2,15 2,40 12, A.2.1 Studie využití levého břehu Ohře 2,13 3,55 2,20 2,00 1,70 11, Využití prioritních rozvojových A.2.2 ploch ve městě Prostor pro kulturní a spolkovou A.2.3 činnost městský reprezentativní sál 2,60 3,90 1,80 2,10 2,10 12, ,90 2,15 2,50 1,85 1,55 9, A.2.4 Využití areálu Františkán 2,10 3,45 2,60 2,10 1,70 11, A.2.5 A.3.1 A.3.2 A.3.3 Výstavba, zřizování a modernizace sportovišť a dětských hřišť Asociace podnikatelů na pěší zóně Regulace vzhledu centra města a zvýšení bezpečnosti centra města Rekonstrukce pěší zóny 2,15 3,50 1,40 2,35 1,65 11, ,30 3,95 1,70 2,30 2,00 12, A.4.1 A.4.2 Bytová politika města a souhrnná studie ploch pro bydlení Regenerace prostředí bytových domů a domovních traktů 2,95 4,03 2,05 1,93 2,45 13, ,35 3,35 2,25 2,00 2,10 12, A.5.1 Cheb lídr sdružování obcí 2,25 3,75 1,35 2,00 1,70 11, A.5.2 Regionální knihovna v Chebu 1,80 2,65 2,00 1,95 1,25 9, A.5.3 A.6.1 A.6.2 A.6.3 Nadregionální vzdělávací centrum Komunitní plán rozvoje sociálních služeb Služby sociální prevence a prevence kriminality Zdravotní péče 2,20 2,65 1,95 1,68 1,75 10, B.1.1 Spolupráce na trhu práce 2,40 4,45 1,25 2,20 2,20 12, B.1.2 Rekvalifikační kurzy a vzdělávání 2,35 4,10 1,65 2,45 2,00 12, B.2.1 Komunikace s podnikateli 2,55 4,40 1,35 2,30 2,05 12, B.2.2 Zásady podpory podnikání v Chebu 2,45 4,00 1,30 2,15 2,15 12, Hodnocení priorit 24

24 Strategický plán rozvoje Chebu C.1. STRATEGICKÝ PLÁN CHEB EX-ANTE HODNOCENÍ Cíl Název projektu / opatření Vliv na záměr (1-3) Proveditelnost (0-6) Finanční náročnost (1-3) Časová náročnost (1-3) Kauzalita (0-3) Celkové hodnocení Celkové pořadí Pořadí v jednotlivých oblastech B.2.3 Podpora podnikání z fondů EU 2,55 4,15 1,40 1,95 2,25 12, B.3.1 Destinační management 2,35 3,40 1,50 2,00 2,00 11, B.3.2 Rozvoj ubytovacích služeb 1,85 2,45 2,10 1,85 1,45 9, B.4.1 Rozšíření průmyslového parku 2,65 4,60 2,80 1,80 2,20 14, B.4.2 Regenerace brownfieldů 2,35 2,60 2,45 1,75 1,70 10, B.4.3 Uvolnění rezervy pozemků, blokovaných pro využití SŽDC C.1.1 Přemostění Ohře: Zlatý Vrch Pražská ulice C.1.2 Křižovatka Ašská - Pražská - Evropská C.1.3 Dopravní zpřístupnění území kasáren C.1.4 Dopravní spojení Cheb - Podhrad C.2.1 Cyklostezka a stezka pro pěší do FL Napojení pro cyklisty na páteřní C.2.2 cyklostezku Karlovarského kraje C.2.3 Napojení příměstských rekreačních oblastí Cykloturistická stezka Slapany C.2.4 Cheb Waldsassen 2,00 2,75 1,95 2,00 1,35 10, ,14 2,14 2,86 1,57 1,62 11, ,29 2,81 2,67 1,62 1,86 11, ,29 3,14 2,52 2,00 1,71 11, ,00 2,57 2,86 1,48 1,38 10, ,14 3,48 2,29 2,05 1,62 11, ,24 3,48 2,43 2,19 1,86 12, ,24 3,00 2,38 1,86 1,67 11, ,19 4,00 2,10 2,14 1,62 12, C.3.1 Změna organizace dopravy 2,71 3,95 1,71 2,10 2,00 12, C.3.2 Optimalizace MHD 2,38 4,00 1,52 2,10 1,76 11, C.3.3 Rekonstrukce komunikací 2,52 3,95 2,76 1,62 1,62 12, C.3.4 Kruhové objezdy 2,10 3,29 2,67 1,67 1,33 11, C.3.5 Doplňování technické infrastruktury v rámci MHD a úprava MHD C.4.1 Parkování v centru města 2,38 3,19 2,33 1,71 1,86 11, C.4.2 Parkování na sídlištích 2,67 3,43 2,67 2,00 1,95 12, C.5.1 Jihovýchodní obchvat 2,29 2,29 2,90 1,52 2,14 11, C.5.2 Autobusový dopravní terminál 2,33 2,81 2,76 1,81 1,67 11, C.6.1 Kanalizace do okrajových částí města rekreační oblasti 2,57 2,95 2,71 1,57 1,71 11, Hodnocení priorit 25

25 Strategický plán rozvoje Chebu C.1. STRATEGICKÝ PLÁN CHEB EX-ANTE HODNOCENÍ Cíl Název projektu / opatření Vliv na záměr (1-3) Proveditelnost (0-6) Finanční náročnost (1-3) Časová náročnost (1-3) Kauzalita (0-3) Celkové hodnocení Celkové pořadí Pořadí v jednotlivých oblastech C.6.2 Zajištění tech. infrastruktury na pozemcích pro bytovou výstavbu 2,71 3,36 2,71 1,71 2,21 12, C.6.3 Územní energetická koncepce Hodnocení priorit 26

26 Strategický plán rozvoje Chebu Doporučení k realizaci Strategického plánu rozvoje města Chebu Doporučení k realizaci vycházejí nejprve z identifikace rizik a z multikriteriálního hodnocení jednotlivých projektů. Rizika jsou pojmenována, popsána a uvedena jejich závažnost i pravděpodobnost toho, že nastanou. Projekty jsou hodnoceny z toho pohledu, jak reálná je jejich realizace, čímž současně dojde k eliminaci určitých rizik. V závěru jsou popsány tři varianty (pesimistická, realistická a optimistická) s uvedením projektů, které při nich budou realizovány a nákladů, které si to vyžádá. Identifikace rizik 1. Politická vůle realizovat plán Závažnost: velmi vysoká. Jde o prvotní předpoklad úspěšné realizace. Jakmile zastupitelstvo a rada města nevytvoří základní předpoklady pro realizaci plánu a naopak budou prosazovat jiné projekty, nemůže být změn uvedených v záměrech plánu v plné šíři dosaženo. Pravděpodobnost nastání jevu: nízká. K zajištění uvedené politické vůle směřoval už samotný způsob přípravy plánu, na které se podíleli nejen zástupci vedení města (starosta a místostarostové), ale i další členové rady a zastupitelstva včetně představitelů dnes opozičních stran. Plán byl schválen zastupitelstvem města a tím se stal oficiální politikou. Skutečným měřítkem ochoty k realizaci však bude teprve schvalování rozpočtu města na rok 2008 a další léta. 2. Schopnost úřadu a institucí pod správou města realizovat strategický plán Závažnost: velmi vysoká. Stejně jako u politické vůle jde o zásadní předpoklad úspěšné realizace. Pravděpodobnost nastání jevu: nízká. Toto riziko by přicházelo do úvahy jenom v případě dramatické obměny zodpovědných pracovníků na městském úřadě, naopak vytvoření nového odboru pro dotační politiku a rozvoj by mělo přispět k úspěšné realizaci. 3. Ochota aktérů spolupracovat navzájem na realizaci projektů SP (občanů, podniků) Závažnost: střední. Některé záměry (A.1, A.3, B.1, B.2) jsou na spolupráci veřejného a soukromého sektoru či na aktivním zapojení občanů přímo postaveny, jiné, zejména v kritické oblasti C, jsou sice téměř stoprocentně v kompetenci města, špatně navržené, dostatečně neprojednané a nevysvětlené technické řešení však může vyvolat nesouhlas / odpor občanů a tím zkomplikovat realizaci. Pravděpodobnost nastání jevu: střední. Okresní hospodářská komora je garantem spolupráce za podnikatele, občané projevili zájem o strategický plán na internetu i na veřejném jednání. 4. Nová pravidla pro financování obcí, daňové změny Závažnost: velmi vysoká. Realizace plánu je postavena na předpokladu stabilních a předvídatelných příjmů městského rozpočtu. Každé snížení by tak představovalo nutnost přehodnocení priorit a opožděnou realizaci některých projektů. Teoreticky je možné si představit, že daňové změny přinesou do rozpočtu města i více prostředků než dnes například kdyby došlo k postupnému přechodu způsobu rozdělování podílu na daních ne podle počtu obyvatel, ale podle místa provozovny. Pravděpodobnost nastání jevu: vysoká. Poslední návrhy Ministerstva financí ukazují, že v rámci chystaných změn v rozpočtovém určení daní mohou střední města ve střednědobém horizontu (resp. již od r. 2009) přijít o určitou část svých příjmů, které jim nebudou nahrazeny. 5. Konkurence jiných měst realizujících podobné projekty jak o zdroje, tak o klienty Závažnost: nízká. Tato konkurence již dnes existuje a nedá se očekávat, že by se situace výrazně zhoršila. Naopak, stále se zvyšují obavy z toho, že v celé České republice nebude připraven dostatek vhodných projektů, které by se o externí financování mohly ucházet. Realizace 27

27 Strategický plán rozvoje Chebu Pravděpodobnost nastání jevu: střední až vysoká. Město Cheb řeší ve svém strategickém plánu záležitosti, kterými se zabývá velká většina českých měst. Proto je možné předpokládat, že bude podáno velké množství žádostí o externí financování u projektů, které s ním počítají. Obdobně je nutno řešit poptávku např. u turistických projektů, jejichž finanční návratnost bude závislá na dostupnosti obdobné nabídky v okolí. 6. Ekonomické problémy místních podniků Závažnost: střední. Ekonomické problémy místních firem by vedly k nižší investiční aktivitě v Chebu, nižší kupní síle a následně by tak ovlivnily situaci dalších podnikatelů a podniků. Příjmy města jako takové by však byly omezeny jen minimálně, protože závisejí na počtu obyvatel a nikoliv na ekonomické aktivitě. Pravděpodobnost nastání jevu: nízká. Středně velké firmy v průmyslové zóně jsou spíše ve fázi růstu a jsou dostatečně malé a flexibilní na to, aby se vypořádaly s velkými výkyvy na globálních trzích. Podnikatelé ve službách, kteří jsou zaměřeni na německou klientelu, mohou počítat s dostatkem zákazníků do té doby, než se vyrovnají ceny na obou stranách hranice, a to v nejbližším období nenastane. Relativně nejvíce ohrožen se jeví státní / veřejný sektor (České dráhy, nemocnice ), který zaměstnává velký počet ekonomicky aktivních osob. 7. Mimořádná situace vyžadující intervenci města (povodně, energetická krize, požáry ) Závažnost: střední. Město mohou v průběhu let potkat různé mimořádné události, havárie a krizové situace, které si vyžádají okamžitou intervenci a přesun zdrojů na jejich vyřešení. V zásadě platí, že čím závažnější problém, tím nižší je pravděpodobnost toho, že nastane a že město se může podobným situacím bránit cestou protipovodňových či protipožárních opatření. Pravděpodobnost nastání jevu: nízká. 8. Přenos kompetencí ze státní / krajské úrovně bez odpovídajících prostředků Závažnost: nízká až střední. V uplynulých letech bývalo pravidlem, že kompetence / úkoly přecházely na obce z národní úrovně bez odpovídajících prostředků, což vedlo k tomu, že obce musely upravovat své plány a měly méně prostředků na investice. Pravděpodobnost nastání jevu: nízká. V současné době možná částečně něco podobného hrozí ve zdravotnictví, kdy by za určitých okolností město bylo nuceno samo provozovat nemocnici. 9. Mimořádně výhodná příležitost realizovat akci, která v plánu není (připojení okolní obce, mimořádná dotace na opravu hradu, postup fotbalistů do 1. ligy ) Závažnost: nízká. Na rozdíl od předchozích událostí, které byly ve své podstatě negativní a ubíraly městu zdroje, je možné uvažovat i o opačných důvodech toho, proč bude nutno prostředky města použít jiným než plánovaným způsobem. Pravděpodobnost nastání jevu: nízká. 10. Sociální nebo národnostní problémy, zhoršování situace / tvorba ghetta na sídlištích Závažnost: nízká až střední. K těmto událostem může dojít, ve své podstatě realizaci plánu ohrozí nepřímo obdobně jako v bodu 7, tj. nutností reagovat na situaci a přerozdělit zdroje. Pravděpodobnost nastání jevu: střední. Bezprostřední riziko sociálního neklidu v Chebu nehrozí, nicméně existuje zde obava z koncentrace problémových skupin v některých územích. V případě významnější změny sociální politiky státu (jakkoliv potřebné) může vlivem nespokojenosti občanů dojít k problémům. Realizace 28

28 Strategický plán rozvoje Chebu Multikriteriální analýza: Pro realizaci strategického plánu města Chebu tak plynou následující doporučení. Problémy mohou být nejlépe odstraněny úspěšnou realizací projektů (nastanou viditelné pozitivní výsledky), a proto je žádoucí: 1. Realizovat tzv. měkké projekty, které nevyžadují (významné) finanční náklady. Jedná se o projekty propagace, spolupráce s podniky a podnikateli, zapojení občanů do věcí veřejných, společných akcí apod. Přehled těchto projektů je uveden níže s vyznačením priorit, neboť i přes nízké náklady bude problémem realizace personální zabezpečení (schopnost radnice vše zvládnout) a není možno reálně očekávat dosažení všech cílů v krátkém období. číslo název projektu A.1.1 Společné akce hlavní zodpovědnost Doc. Dr. Ing. Plevný, odbor ŠTaK - Brabačová priorita dle BG x A.1.2 Náš Cheb Ing. Pospíšil x Mediální management: Cheb město A.1.3 příležitostí MUDr. Svoboda, Mgr. Kuželová, p. Ivanič x Bytová politika města a souhrnná A.4.1 studie ploch pro bydlení Doc. Dr. Ing. Plevný, Ing. Trojánek x A.5.1 Cheb - lídr sdružování obcí Ing. Pospíšil x B.2.1 Komunikace s podnikateli Ing. Pospíšil, Ing. Hofrajtr x B.2.2 Zásady podpory podnikání v Chebu Doc. Dr. Ing. Plevný, Ing. Hofrajtr x B.3.1 Destinační management Ing. Pospíšil x Uvolnění rezervy pozemků, B.4.3 blokovaných pro využití SŽDC Doc. Dr. Ing. Plevný x C.5.1 Jihovýchodní obchvat p. Černík x A.3.1 Asociace podnikatelů na pěší zóně Regulace vzhledu centra města a A.3.2 zvýšení bezpečnosti centra města A.5.3 Nadregionální vzdělávací centrum B.1.1 Spolupráce na trhu práce B.1.2 Rekvalifikační kurzy a vzdělávání B.2.3 Podpora podnikání z fondů EU C.3.1 Změna organizace dopravy C.3.2 Optimalizace MHD Ing. Hofrajtr MUDr. Svoboda Mgr. Syrovátka OHK Cheb, Doc. Dr. Ing. Plevný OHK Cheb OHK Cheb, Ing. Pospíšil Ing. Zoul Ing. Zoul 2. realizovat připravené menší projekty (zejména v oblasti dopravy, údržby komunikací, parkovišť) tak, aby byly brzy vidět výsledky. Vzhledem k vnitřnímu dluhu na (zejména dopravní) infrastruktuře města je nezbytné pravidelně investovat určitou částku do oprav komunikací, výstavby parkovišť, rekonstrukcí křižovatek Realizace 29

29 Strategický plán rozvoje Chebu 3. stanovit pořadí priorit velkých investičních projektů, identifikovat ty, které se připraví na podání žádosti o externí financování. Za tím účelem provést multikriteriální analýzu projektů, jichž se tato možnost týká. Pro hodnocení 39 velkých investičních projektů byla zvolena následující kritéria: 1. připravenost k realizaci projekty s připravenou technickou (projektovou) dokumentací mají přednost před projekty, které existují pouze v záměru; 2. šance na získání dotace z pohledu existující konkurence, tj. jedinečné projekty, které se nenacházejí v každém městě, jsou hodnoceny výše než ty, které se opakují takřka všude 3. priority komise pro strategický rozvoj bylo použito výsledků stanovení priorit v rámci SP v kategoriích vliv na záměr a kauzalita a doporučení odboru DPR 4. integrace jsou preferovány projekty řešící komplexní problematiku, tj. současně např. cestovní ruch, kvalitu života, podporu podnikání, zlepšení dopravy apod. 5. externí finance existují operační programy, z nichž je možno projekt hradit, nebo jiné zdroje (jednotlivých ministerstev) Název projektu Regenerace prostředí bytových domů a domovních traktů Náklady (mil. Kč) Připrave Jedineč nost nost 100 Priority SP Integrace Externí finance Celkem Regenerace brownfieldů Využití areálu Františkán Rekonstrukce pěší zóny Rozšíření průmyslového parku Zajištění technické infrastruktury na pozemcích pro bytovou výstavbu Parkování v centru města Rekonstrukce komunikací Dopravní spojení Cheb Podhrad 40 40? Pro další úvahy bylo zvoleno 12 (tj. cca jedna třetina) projektů, které se podle těchto kritérií umístily nejvýše. Vzhledem k tomu, že odhadované náklady na jejich realizaci se pohybují nad 700 miliony korun, je zapotřebí shodnout se na možnostech financování ze strany města Chebu. Vycházíme z těchto předpokladů: - potenciál investiční části městského rozpočtu je v rozmezí miliónů Kč za rok - existuje potřeba využít 20 30% této částky např. na aktivity uvedené v bodě 2 (komunikace) - nutnost spolufinancování projektů ze strany města je mezi 10 a 50 % a zjistíme, že město může každoročně žádat o finance na projekty ve výši mezi 50 a 200 miliónů Kč. Z toho vycházejí i jednotlivé varianty: Realizace 30

30 Strategický plán rozvoje Chebu A. Pesimistická (minimální) varianta Vycházíme-li z prostého odhadu vývoje daňových příjmů a nepočítáme s mimořádnými příjmy, potom v každém z let bude možno realizovat projekty za cca 75 miliónů Kč, kde podíl města bude dosahovat zhruba miliónů. V tomto případě se nabízí takovéto pořadí realizace jednotlivých projektů: 2008 Kasárna Zlatý Vrch 2009 Pěší zóna Závazné rozhodnutí je však možno učinit pouze o výběru prvního projektu, další budou patrně realizovány po etapách a zahajovány průběžně (podle stupně připravenosti). Pro první místo akce Kasárna hovoří vedle pořadí v MCA a nejnižší celkové ceny z prvních tří projektů i to, že rozvojem tohoto území se otevírají další plochy na SZ od kasáren. B. Realistická (průměrná) varianta Vedle daňových příjmů město využije mimořádných příjmů (nejspíše z prodeje majetku), které mohou být vyvolány úspěšnou realizací některých projektů ze SP. Aby k tomu mohlo dojít, je nutné v roce 2008 zahájit realizaci investičními akcemi, které připraví nové rozvojové plochy, tedy již zmíněná akce Kasárna Zlatý vrch, spolu s tím Technická infrastruktura pro bydlení a rozvoj II. Etapy Průmyslového parku. V roce 2009 by pak vedle akcí Chebský hrad + Františkán 1. etapa bylo možno zahájit i regeneraci sídliště Zlatý vrch a rekonstrukce komunikací. V roce 2010 pak bude možno přidat např. parkovací dům v centru a následně rekonstrukci pěší zóny (2011). C. Optimistická (maximální) varianta Vedle předvídatelných příjmů daňových a z prodeje majetku bude možno některé akce realizovat formou PPP s pomocí soukromých developerů. Zcela reálně je možno uvažovat o tom, že touto cestou budou realizovány projekty: - průmyslový park - parkovací dům v centru dále: 2009 Chebský hrad + Františkán 1. etapa 2010 Chebský hrad + Františkán 2. etapa částečně také: - rekonstrukce kasáren Zlatý vrch - technická infrastruktura pro podporu bydlení - pěší zóna - rekonstrukce sídliště Zlatý Vrch V tomto případě bude možno vedle PPP projektů zahájit v roce 2008 i aktivity spojené s opravami hlavních památek (Hrad a Františkán), které nicméně budou vždy realizovány po etapách. V této optimistické variantě je možno uvažovat o tom, že během let budou zrealizovány všechny uvedené projekty (podíl soukromých investorů dosáhne 150 miliónů, město 150 miliónů, spolufinancování 450 miliónů). Závěr: Rozhodnutí o tom, která z velkých akcí strategického plánu bude zahájena / rozpracována pro podání žádosti o spolufinancování jako první, je plně v kompetenci města a monitorovacího výboru. Věříme, že výše uvedené úvahy k tomuto rozhodnutí přispějí a jednotlivé odbory městského úřadu budou moci co nejrychleji zahájit přípravné práce. Realizace 31

31 Strategický plán rozvoje Chebu Systém řízení realizace strategického plánu Mezi tvorbou strategického plánu a jeho realizací je zásadní rozdíl. Příprava strategického plánu je kreativním procesem, který vyžaduje zapojení co nejširšího okruhu reprezentantů veřejného i soukromého sektoru s potřebnými znalostmi a zkušenostmi a rozdílnými pohledy na budoucnost města. Na druhé straně zajištění realizace plánu je úkolem manažerským, který vyžaduje podrobný dohled nad aktivitami mnoha jednotlivců a soukromých i veřejných organizací, kteří/které se v plánovacím procesu zavázali/zavázaly k rozvoji města přispět. Pro tento úkol se bude nejlépe hodit spíše jednoduchá a akční struktura, která bude využívat moderní metody projektového řízení. Typický systém řízení realizace strategických rozvojových dokumentů má nejméně dvě složky: řídící a výkonnou. Náplní práce řídící složky je zejména rozhodovat, prosazovat, úkolovat, lobovat směrem k nadřízeným orgánům a zajišťovat politickou podporu realizaci plánu. V Chebu by tuto řídící úlohu měl sehrát tzv. Řídící a monitorovací výbor realizace (ŘMV), který bude navržen a ustaven zároveň s projednáním strategického plánu v orgánech města a zahájí svoji činnost ihned po schválení strategického plánu. ŘMV by měl mít takovou velikost, aby byl operativní a měly by v něm být zastoupeny všechny důležité osoby, které se podílejí na tvorbě strategického plánu jak z veřejného, tak soukromého sektoru. Obvykle se doporučuje, aby v ŘMV byli zejména zástupci vedení města, předseda Komise pro strategický rozvoj města Chebu, předsedové pracovních skupin a nejaktivnější členové pracovních týmů. Každý člen ŘMV by měl mít kompetenci přijmout rozhodnutí a dostatečný význam v životě města tak, aby mohl intervenovat v realizaci a řešit vzniklé problémy. Náplní práce výkonné složky je zajišťovat realizaci po odborné stránce, zajišťovat hladký průběh každodenních aktivit spojených s realizací, zakládat informace o průběhu realizace do informačního systému a zajišťovat jeho provoz, koordinovat přípravu výběrových řízení na dodavatele, podporovat spolupracující osoby a organizace při realizaci, připravovat souhrnné zprávy o realizaci pro Radu města Chebu a Zastupitelstvo města Chebu, poskytovat servis Komisi pro strategický rozvoj apod. Vhodné je vytvořit pozici s osobní odpovědností jako např. Manažer realizace strategického plánu. U této osoby nelze předpokládat zapojení do plnění jednotlivých úkolů strategického plánu, jde spíše o roli koordinační, informační, motivační a poskytování podpory. Manažer realizace strategického plánu komunikuje pravidelně se zodpovědnými organizacemi a osobami a tvoří rozhraní mezi realizátory, Řídícím a monitorovacím výborem a městem. Je zodpovědný za aktuálnost informací v informačním systému a za iniciaci řešení případných prodlev a zpoždění. Zároveň připravuje pravidelné zprávy o průběhu realizace pro ŘMV a Radu města a Zastupitelstvo města. Ve spolupráci s tiskovým odborem/mluvčím shromažďuje zpětnou vazbu od občanů a cílových skupin, připravuje náměty na změny a doplnění plánu o nové cíle a projekty. Ve spolupráci s finančním odborem pomáhá při přípravě rozpočtu na realizaci jednotlivých projektů plánu a na podporu realizace plánu obecně (např. kofinancování, dílčí studie poptávky apod.). Komunikuje s organizacemi a osobami mimo struktury města a podporuje jejich zapojení do realizace strategického plánu. Zkušenosti z řízení realizace strategických plánů jiných ukazují, že jde o činnost náročnou a systematickou, jejíž úspěšnost může být ohrožena zejména následujícími momenty / situacemi: Pokles zájmu soukromého sektoru a obecně organizací mimo radnici o účast na realizaci. Vysoká náročnost přípravy podkladů (bez přidané hodnoty) pro jednání řídícího a monitorovacího výboru. Zodpovědnost za přípravu materiálů pouze na jediném člověku manažer realizace. Absence poradních týmů / jednotlivců mimo radnici, kteří by podpořili realizaci jednotlivých projektů. Zdlouhavý (až nudný a demotivující) průběh jednání řídícího výboru, který musí probrat na jednání stav realizace například až 50ti projektů tj. při 3 5 minutách na každý projekt trvá jednání tři až šest hodin, přitom členové mohou mít oprávněný pocitu ztráty času. Absence prvku před-výběru a přípravy nových projektů a zařazování do plánu, případně vyřazování z plánu, po čase plán nemusí odpovídat nové realitě. Absence každoročních finančních alokací z rozpočtu města na řízení a podporu realizace jednotlivých projektů plán schválen jako strategický dokument, ale příprava rozpočtu běží obvyklým procesem v rozpočtu neexistuje roční součtová položka Realizace strategického plánu Těmto komplikacím je nutné se při řízení realizace strategického plánu rozvoje města Chebu vyhnout. Navrhujeme jednoduchá, ale podle našich zkušeností účinná opatření, jak tato rizika eliminovat: Realizace 32

32 Strategický plán rozvoje Chebu Sektorové (tematické) zaměření řídících činností. Není vhodné, aby jediný výbor realizace sledoval detaily všech projektů. Na obrysu pracovních skupin navrhujeme vytvořit realizační týmy / akční skupiny. Četnost jejich schůzek nebude dána časovou vzdáleností od sebe (např. 2krát měsíčně), ale bude určována skupinou samotnou dynamicky podle potřeby konkrétních projektů, na kterých bude skupina pracovat. V úvahu připadá i jednorázové setkání nad konkrétní integrovanou skupinou provázaných projektů (které nemusí být z jediné oblasti například vzdělávací projekty týká se podnikání, cestovního ruchu i rozvoje lidských zdrojů, případně projekty týkající se revitalizace konkrétního území např. levý břeh Ohře) nebo nad jediným důležitým projektem s přesahem do všech oblastí (např. projekt Náš Cheb). Organizace zodpovědné za realizaci konkrétního projektu nebo celého balíku projektů. Bude vhodné když tíha realizace nebude jen na Městě. Doporučujeme za ucelené části plánu balíky projektů nebo důležité projekty učinit zodpovědnými instituce / subjekty mimo radnici (např. OHK). Spolupráce může být formou kontraktu (např. spolu-financujícího) na plnění konkrétních úkolů, na kterých má město zájem. Nebo přímým výběrovým řízením na konkrétní projekt. U měkkých projektů organizačního charakteru (např. v oblasti řízení lidských zdrojů sehraje město iniciační a motivační roli). Informační systém. K dispozici bude 24 hodin denně dostupný systém správy informací o projektech strategického plánu (viz kapitola o Informačních systémech), který si bude město provozovat samo nebo jeho provoz může outsourcovat. K systému budou mít přístupová práva a oprávnění manažeři jednotlivých projektů, kteří budou zodpovědní za obsah projektových informací, včetně příloh a informací o výsledcích projektů. Ke každému projektu bude umožněna veřejná diskuse a každý projekt bude mít svého patrona z ŘMV. Úkolem patrona nebude realizace, ale dohled / monitoring realizace a asistence zodpovědné osobě. Tato organická struktura umožní jednotlivcům a organizacím zapojeným do tvorby plánu soustředit se výhradně na projekty, ze kterých cítí největší užitek. Zapojení soukromého sektoru. Jde o klíčový prvek úspěšnosti realizace plánu. Soukromé firmy účastnící se projektu vidí svoji zodpovědnost za rozvoj města a zároveň příležitost ovlivnit řadu jevů, které je trápí a přispět tak k lepšímu podnikatelskému prostředí ve městě. Úkolem manažera realizace bude speciální péče o projekty, ve kterých se budou angažovat firmy. Lobbing. Navrhujeme vytvořit / zorganizovat skupinu lobbistů (poslanci, senátoři, občané Chebu v krajských a národních institucích, podnikatelé, významné osobnosti s vazbami k Chebu atd.), sestavit seznam témat /priorit Chebu vyplývajících ze strategického plánu a dlouhodobých zájmů města, stanovit cíle lobbingu, vybavit skupinu informacemi a zajistit její podporu, koordinovat lob. aktivity. V následujících akcích bude město spolupracovat, pomáhat a zejména koordinovat. Financování. Doporučujeme zavést projednávání prostředků na realizaci strategického plánu jako standardní součást přípravy každoročního rozpočtu. Pokud bude příprava rozpočtu probíhat obvyklým způsobem (sběr požadavků a výhled na další roky) bude dobré speciálně označit položky projektů, které patří do strategického plánu. Tak bude mít město přehled, kolik peněz z každoročního rozpočtu na realizaci svých strategických rozvojových priorit vynakládá. Zároveň by se tyto položky v pořadí důležitosti neměly dostávat na poslední místa, neboť půjde o položky strategické. Kromě každoročního a víceletého projektového financování s vazbou na strategický plán bude dobré do rozpočtu vpravit položku příprava projektů a studií, případně rezerva na rozjezd realizace projektů SP. Z této kapitoly, kterou je možné chápat jako technickou podporu, by měl mít možnost manažer realizace plánu hradit ad hoc studie a výzkumy podporující realizaci a externí zpracování žádostí (nebo jejich částí) na získání finančních prostředků pro realizaci projektů. Provozní rozpočet musí zohlednit rozhodnutí o personálním, organizačním a technicko materiálním zabezpečení realizace. Celkově musí být strategický plán rozvoje města Chebu živým dokumentem. Realizace musí být pečlivě sledována a plán musí být podle potřeby doplňován a upravován. Nové projekty, jakmile se objeví, musí projít standardizovanou procedurou přípravy a zařazení do aktualizovaného plánu. Zodpovědností manažera řízení realizace a všech, kteří se na tvorbě plánu podíleli, bude zajistit, že záměry, projekty a úkoly zůstanou věrohodné a relevantní - a že budou zrealizovány. Realizace 33

33 Strategický plán rozvoje Chebu P Ř Í L O H Y 1. Profil města Cheb 2. Průzkum podnikatelského prostředí 3. Analýza SWOT 4. Seznamy členů KSR a pracovních skupin Přílohy 34

34 Strategický plán rozvoje Chebu

35 P Ř Í L O H A 1 Profil města Cheb

36 Strategický plán rozvoje Chebu Příloha 1 2

37 OBSAH 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1.1 Krátce z historie 1.2 Postavení města v rámci vyšších územních celků 2. OBYVATELSTVO 2.1 Obecná charakteristika 2.2 Vzdělání 3. BYDLENÍ 3.1 Bydlení ve městě 4. EKONOMIKA 4.1 Ekonomika 4.2 Trh práce 5. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 5.1 Doprava 5.2 Vodovodní a kanalizační síť 5.3 Zásobování teplem 5.4 Zásobování města zemním plynem 5.5 Informační a komunikační technologie 6. KVALITA ŽIVOTA 6.1 Bezpečnost 6.2 Sociální oblast 7. VZDĚLÁVÁNÍ 8. KULTURA A CESTOVNÍ RUCH 8.1 Kultura, sport a rekreace 8.2 Cestovní ruch 9. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 9.1 Ovzduší 9.2 Voda 9.3 Nakládání s odpady 10. SROVNÁNÍ S NĚMECKÝM POHRANIČÍM 11. PŘÍLOHY

38 Strategický plán města Cheb 1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE Město Cheb je nejzápadnějším třicetitisícovým městem České republiky, vstupní branou z pomezí Bavorska a jihozápadního Saska do lázeňského trojúhelníku Karlovy Vary Mariánské Lázně Františkovy Lázně. Ve své bohaté historii hrál Cheb vždy důležitou roli. Byl městem, kde se dařilo řemeslníkům i obchodníkům, místem střetávání lidí a kultur na česko-německém pomezí i městem s právem ražby vlastních mincí. 1.1 Krátce z historie Historie města sahá sice až do 9. století, ale poprvé je Cheb připomínán teprve v roce 1061 v listině německého krále Jindřicha IV. a to ve starohornoněmeckém tvaru Egire. Za vlády krále Jana Lucemburského bylo město v roce 1322 jako dědičná zástava definitivně připojeno k zemím Koruny české a objevuje se poprvé pojmenování místa Cheb 1. V rámci království mělo výsadní postavení samosprávného území s vlastním sněmem. Až do poloviny 17. století patřilo město Cheb mezi největší a nejbohatší města zemí Koruny české. V důsledku třicetileté války však město skončilo na pokraji hospodářského zániku a v roce 1652 bylo přebudováno na vojenskou pevnost. Na přelomu 18. a 19. století Cheb přišel výstavbou Františkových Lázní o léčivé prameny, které do té doby patřily městu, a již nikdy nedosáhl svého dřívějšího postavení. Druhá světová válka a především události následující po ní dramaticky ovlivnily ekonomický i populačního vývoj města. Národnostní vášně vyvrcholily odtržením Sudet v roce 1938 a jejich připojením k Německu. Po osvobození území roku 1945 americkou armádou následoval odsun německých obyvatel a počet obyvatel se snížil téměř o polovinu. I přes postupné dosídlování města a dynamický nárůst obyvatel v 60. a 70. letech vlivem bytové výstavby a propopulačních opatření nedosáhl počet obyvatel města již nikdy úrovně 30. let. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel ve městě a okrese Cheb v letech Město Cheb Okres Cheb počet obyvatel rok Zdroj: Statistický lexikon obcí 2005, ČSÚ V 19. i 20. století, zejména pak v období socialismu, se Cheb řadil mezi tradiční průmyslová města, hlavní vývoj města byl postaven na textilním a následně strojírenském průmyslu. Po roce 1990 přišla transformace ekonomiky, která znamenala přechod od centrálně plánované ekonomiky k ekonomice tržní. Podíl průmyslu se od roku 1989 snížil, ve městě došlo k privatizaci podniků, začal se rozvíjet sektor služeb a z města se postupně stává administrativně a obchodní centrum. 1.2 Postavení města v rámci vyšších územních celků Území města je na základě zákona součástí okresu Cheb a vyššího územního samosprávného celku Karlovarský kraj, který je součástí regionu NUTS II Severozápad. 1 Ve městě samém nebyl tvar Cheb používán dříve než v osmdesátých letech 19. století a od té doby jen uvnitř menšiny českých přistěhovalců. Po roce 1920 byl státními úředníky zaveden jako úřední (druhý) název. Socio-ekonomický profil 4

39 Strategický plán města Cheb Karlovarský kraj je nejzápadnějším územím ČR a druhým nejmenším krajem, zaujímá 4,2 % rozlohy ČR. Podle současného administrativního členění je na území kraje celkem 132 obcí nejrůznější velikosti. Sídlem kraje a zároveň největší obcí kraje jsou Karlovy Vary, ve kterých žije téměř 18 % obyvatel. Město Cheb je pak druhým největším městem Karlovarského kraje a bydlí zde přibližně 11 % obyvatel. Území správního obvodu obce s rozšířenou působností Cheb může díky své poloze využívat spolupráce se sousedním Německem. Na jihu hraničí ORP Cheb s Bavorskem a jeho regiony Oberfranken a Oberpfalz, na severu pak se Saskem a jeho regionem Chemnitz. Na území ORP Cheb se nacházejí hraniční silniční přechody Pomezí nad Ohří Schirnding, Svatý Kříž Waldsassen a Vojtanov Schönberg, které umožňují bezproblémový pohyb osob i zboží. Dále pak železniční přechody Vojtanov Bad Brambach a Cheb Schirnding. V posledních letech se město Cheb snaží o spolupráci s okolními obcemi i zahraničními partnery. V rámci Karlovarského kraje je město členem těchto sdružení: Regionální sdružení obcí a měst Euregio Egrensis zájmové sdružení právnických osob, Mikroregion Chebsko dobrovolný svazek obcí, založený 11 obcemi vroce V současné době město spolupracuje se třemi zahraničními partnery městy: Nižní Tagil - Rusko Rheden Holandsko Hof - Německo Bavorsko 2. OBYVATELSTVO 2.1 Obecná charakteristika Město Cheb patří počtem obyvatel k městům střední velikosti a jako druhé největší město kraje je také významné regionální středisko. V roce 2006 (k 1.1.) žilo na území města obyvatel. Při rozloze 96,37 km 2 to představuje hustotu osídlení cca 349 obyvatel na 1 km 2. Tabulka 1: Postavení města Chebu v rámci ČR, kraje a okresu Území Počet obyvatel k celkem muži ženy Podíl města (%) Průměrný věk Česká republika ,3 40,0 Karlovarský kraj ,1 Okres Cheb ,8* Město Cheb ,0* Poznámka: *k , Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, ČSÚ Město Cheb je svým počtem obyvatel poměrně významné regionální středisko, protože je druhým největším městem Karlovarského kraje (po Karlových Varech s obyvateli a před Sokolovem s a Ostrovem s obyvateli) a sedmým největším městem regionu NUTS II Severozápad, kde jej ještě přesahují velká města Ústeckého kraje (Ústí nad Labem, Most, Děčín, Teplice a Chomutov). Tabulka 2: Pohyb obyvatelstva v městě a okrese Cheb (na obyvatel) Ukazatel Město Cheb Okres Cheb Karlovarský kraj Živě narození 10,9 11,3 10,1 9,6 9,7 9,6 Zemřelí 8,6 9,6 9,6 9,8 9,4 9,9 Přistěhovalí 31,2 31,1 20,9 20,6 16,9 14,0 Vystěhovalí 26,9 26,8 17,7 17,8 15,5 12,5 Přirozený přírůstek 2,3 1,7 0,6-0,2 0,3-0,4 Přírůstek stěhováním 4,3 4,3 3,2 2,8 1,3 1,5 Celkový přírůstek 6,6 6,0 3,8 2,6 1,7 1,1 Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, ČSÚ Socio-ekonomický profil 5

40 Strategický plán města Cheb Z hlediska historického vývoje počtu obyvatel Cheb neustále roste s výjimkou období druhé světové války a zejména pak odsunu sudetských Němců, kdy se počet obyvatel města snížil téměř o polovinu. Pozitivní je vývoj také v transformačním období , kdy se počet obyvatel města zvýšil o více než obyvatel, okresu o a kraje o více než obyvatel, zatímco v celém Česku počet obyvatel poklesl (o 84 tis.). Pohyb obyvatelstva ve městě Chebu je mírně příznivější než v okrese i v Karlovarském kraji, a to díky kladnému přirozenému přírůstku, kterým je město převyšuje. Pohyb obyvatel stěhováním je také ve srovnání s okresem i krajem vyšší. Celkový přírůstek města (přirozenou měnou a migrací) v roce 2004 činil 6,0, což svědčí o vyšší atraktivitě města i jeho příznivější demografické skladbě obyvatelstva. Základní demografické údaje města Cheb ve srovnání s okresem a krajem uvádí tabulka 2. Město Cheb má díky kladnému přirozenému přírůstku také příznivější věkovou strukturu (viz. graf 2 a 3) průměrný věk je ve městě 38 let, zatímco v okrese i kraji přibližně o rok vyšší a v celém Česku pak 40 let. Otázkou zůstává, zda se Chebu díky svému regionálnímu postavení tuto skladbu podaří i do budoucna udržet. Prognózu dalšího vývoje nám umožňuje vyslovit graf stromu života. Významný nárůst skupiny obyvatel v poproduktivním věku lze očekávat až v období , kdy se v důsledku toho změní výrazně také poptávka po veřejných službách a zvýší se tlak na sociální a zdravotnické služby, který však bude postupně narůstat již v nadcházejícím období. Graf 2: Podíl obyvatel v produktivním věku na celkovém počtu obyvatelstva (2004) Obyvatelstvo ve věku Muži Ženy ,7% 16,5% 9,2% 17,2% 14,1% 15,7% ,8% Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, ČSÚ 73,6% 70,1% Graf 3: Strom života v Chebu v roce 2001 věk Ženy Cheb Muži Cheb Ženy ČR Muži ČR 10% 5% 0% 5% 10% Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, ČSÚ podíl obyvatel na celkovém počtu Socio-ekonomický profil 6

41 Strategický plán města Cheb 2.2 Vzdělání Úroveň vzdělanosti obyvatelstva města Chebu se mezi posledními dvěma censy zvýšila. Mezi lety 1991 a 2001 došlo k poklesu podílu obyvatel se základním a učňovským vzděláním a naopak k velkému nárůstu středoškolsky vzdělaného obyvatelstva. Zlepšení kvality vzdělanostní struktury města v transformačním období svědčí o rozšíření nabídky učebních oborů a o vyšších nárocích pracovního trhu. Nicméně, i přes vznik řady vysokoškolských pracovišť v městě i kraji se však podíl vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva zvýšil pouze o 0,8% bodů a zůstává celorepublikově podprůměrný, nicméně vyšší než na úrovni Karlovarského kraje (viz. tabulka v příloze). Graf 4: Vývoj vzdělanostní struktury obyvatel (15+) města % 30% 25% % 15% 10% 5% 0% Základní Učňovské bez maturity Odborné školy Střední školy Vysoké školy Zdroj: Krajská reprezentace Karlovy Vary, SLDB 2001, ČSÚ 3. BYDLENÍ 3.1 Bydlení ve městě V Karlovarském kraji bylo v letech 2003 a 2004 zahájeno více než bytů, nicméně v roce 2005 klesl tento počat na necelých sedm set a výsledky za první pololetí roku 2006 nesvědčí zatím o opětovném zvýšení. V porovnání s ostatními kraji ČR je intenzita bytové výstavby v Karlovarském kraji jedna z nejnižších. Ve okrese Cheb je během posledních pět zahajována každoročně stavba v průměru 200 nových bytů, počet rozestavěných bytů se pak pohybuje kolem Podle intenzity bytové výstavby, jak zahájených tak dokončených bytů, se však i okres řadí spíše k průměru či podprůměru ČR a k obnově bytového fondu zde dochází jen relativně pomalu. Tabulka 3: Bytová výstavba v okrese Cheb a Karlovarském kraji okres Cheb Karlovarský kraj 1. pololetí 1. pololetí Počet dokončených bytů Počet zahájených bytů Počet rozestavěných bytů Poznámka: 1 k , resp Zdroj: Statistický bulletin Karlovarského kraje Podíváme-li se blíže na město Cheb, v roce 2001 v rámci Sčítání lidu, domů a bytů bylo ve městě Cheb evidováno celkem domů, z nichž mírně převažují rodinné domy nad bytovými, a to o 2,7 %. Většina domů je ve vlastnictví soukromých osob, v majetku města je již pouze 19,5 % domů. Domovní fond ve městě je poměrně zastaralý, průměrné stáří domu je 50,3 let a více jak 77 % domů bylo v Chebu postaveno do roku Socio-ekonomický profil 7

42 Strategický plán města Cheb Tabulka 4: Vybrané ukazatele bytové výstavby ve správním obvodu Cheb Z toho Průměrná obytná Průměrná hodnota Dokončené byty celkem v rodinných domech plocha 1 dokončeného dokončené stavby v tis. (v %) bytu (m 2 ) Kč 1) ) , , , , , ,3 1) hodnota stavby je uvedena bez hodnoty pozemku Zdroj: Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Karlovarský kraj 2004, ČSÚ Co se týká současné bytové výstavby ve městě Cheb, lze konstatovat, že nárůst bytového fondu je velmi pozvolný. Z historického hlediska hlavní nárůst bytové výstavby ve městě proběhl v 60. a 70. letech, kdy za deset let došlo k navýšení bytového fondu o více jak čtvrtinu. V následujících letech začala bytová výstavba ve městě postupně stagnovat, např. nárůst v roce 2001 byl pouze 5 % oproti roku V těchto letech výstavba probíhala především v rodinných domech, což dokládají data uvedená v tabulce 4. V nedávném období se město angažovalo jako společník bytového družstva při výstavbě 62 bytových jednotek. V blízké budoucnosti pak plánuje výstavbu 93 bytových jednotek pro nízkopříjmové skupiny obyvatelstva v lokalitě Pražská ulice. Město má také dotační systém na podporu individuální bytové výstavby (včetně nájemních bytů) a na základě tohoto systému přispívá na výstavbu inženýrských sítí a za rychlé dokončení stavby. Soukromou bytovou výstavbu podporuje město i převodem pozemků z majetku města za výhodnou cenu. Nedostatkem je naopak nezajištění infrastruktury na pozemcích, které jsou v ÚP vymezeny k bytové výstavbě. Tabulka 5: Situace na trhu s byty ve městě Cheb Ceny byty standardní byt 1) celkem cena za m 2 Tržní nájemné 4 692,- Kč 69,- Kč Regulované nájemné 1 075,- Kč 16,- Kč Nabídková cena bytů ,- Kč Ceny pozemků rozpětí ceny za m 2 průměrná cena za m 2 Pozemek pro výstavbu RD s inženýr. sítěmi ,- Kč 870,- Kč Pozemek pro výstavbu RD bez inženýr. sítí ,- Kč 250,- Kč Pozemky pro komerční účely (průmysl, služby apod.) ,- Kč 185,- Kč Pozemek v průmyslové zóně ,- Kč 346,- Kč 1) Standardní byt - družstevní i osobní vlastnictví, I. kategorie, podlahová plocha 68 m 2, opotřebení cca 40 % Zdroj: Realitní kanceláře Cheb Ceny bytů za tržní hodnotu zaznamenaly za posledních několik let obrovský nárůst. Do situace v Chebu se tak již pravděpodobně začíná promítat jeho výhodná poloha nedaleko západních hranic, nabídkové ceny starších bytů rostou, tržní nájemné však mírně klesá. Obdobná je situace i u cen pozemků pro výstavbu rodinných domů, jejich ceny stále stoupají. Index měsíční změny ceny bytů se na konci června 2006 pohyboval na 1,06 %. Ceny za pozemky pro komerční využití nejsou na tak vysoké úrovni jako pozemky pro bydlení. Díky tomu, že město nabízí zainvestované pozemky v nově vybudované průmyslové zóně, pohybuje se hodnota ostatních přibližně na polovině. 4. EKONOMIKA 4.1 Ekonomika Podle sčítání lidu z roku 2001 bylo na území města Chebu ekonomicky aktivních obyvatel, což představuje 55,1 % trvale bydlícího obyvatelstva. Ve srovnání s okresem (54,6 %) a krajem (53,3 %) se jedná o mírně nadprůměrný výsledek. Jedna pětina všech zaměstnaných vyjíždí za prací mimo Cheb, nejčastěji do Františkových Lázní (24 %). Naopak do Chebu dojíždí přibližně stejný počet Socio-ekonomický profil 8

43 Strategický plán města Cheb pracovníků, přičemž nejvyšší podíl (20 %) zaujímají opět Františkovy Lázně. Mírně aktivní saldo dojížďky (242 pracovníků v r. 2001) svědčí o dostatku pracovních příležitostí ve městě. Územní struktura organizací Ekonomické aktivity se v rámci okresu do města Chebu výrazně nekoncentrují. V průměru se zde nachází pouze 1/3 zaměstnaných (využitých pracovních příležitostí), přičemž nejvíce (37,3 %) je to u firem do pěti zaměstnanců, nejméně naopak v sektoru podniků nad 200 zaměstnanců (27,8 %). Velké podniky (nad 200 zaměstnanců) se nachází sice na území správního obvodu, nicméně ne na území města Chebu ale v dalších menších městech (Františkovy Lázně, Skalná, Plesná, Luby). Největšími zaměstnavateli v okrese jsou lázeňská zařízení ve Františkových a Mariánských Lázních a průmyslové podniky na výrobu automobilových komponent v Hranicích a Krásné (viz příloha). Podle odvětvové struktury se do města Chebu koncentrují zejména podnikatelské aktivity ve stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, jejichž podíl na zaměstnanosti okresu převyšuje 60 %. Více než 40% podíl na zaměstnanosti představuje už jen vzdělávací činnost, doprava, skladování a spoje a obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu. Naopak relativně malá je koncentrace pracovních míst ve zdravotní a sociální péči (18,6 %), ubytování a stravování (19,3 %) a také zemědělství (25,4 %) a zpracovatelském průmyslu (26 %). Celkem podíl ekonomických subjektů (nad 6 zaměstnanců) Chebu na okrese činí jen 32,7 %, přičemž v počtu bydlících představuje Cheb 37,4% podíl na okrese. Struktura ekonomiky v Chebu Podobně jako v jiných městech tvoří vysoký podíl osoby samostatně výdělečně činné a malé podniky do pěti zaměstnanců. V případě Chebu k tomu přispívá navíc faktor blízkosti hranic a četná podnikatelsky činná vietnamská komunita (viz živnostenské podnikání). V evropském srovnání pak patří svou velikostí většina podniků v Chebu do kategorie malých a středních podniků. Tabulka 6: Podíl organizací a podíl zaměstnaných podle velikostních kategorií (v%) POČET ZAMĚSTNANCŮ Okres ORP Město Okres ORP Město Počet subjektů Počet zaměstnanců Neuvedeno 60,9 82,9 59, Bez zaměstnanců 28,9 4,1 31, ,9 8,8 6,5 11,2 11,2 12, ,1 2,6 1,7 17,6 17,3 17, ,8 1,0 0,7 19,0 19,6 19, ,4 0,5 0,4 33,1 29,1 34, ,1 0,1 0,1 19,2 22,7 16,1 Z toho subjekty s více než 5 zaměstnanci 3,4 4,2 2,8 88,8 88,8 87,5 Zdroj: Registr ekonomických subjektů 06/2006, ČSÚ Podíl zaměstnanosti v zemědělství je v Chebu velice nízký, přibližně 2 %, ale již v jeho blízkém zázemí se zvyšuje na nadprůměr okresu 3,6 % na území správního obvodu obce s rozšířenou působností Cheb 2. Tabulka 7: Podíl organizací a podíl zaměstnaných podle odvětví OKEČ (v %) ODVĚTVÍ DLE OKEČ Okres ORP Město Okres ORP Město Počet subjektů Počet zaměstnanců Zemědělství, myslivost, lesnictví 5,1 5,3 3,3 2,9 3,6 2,2 Těžba nerostných surovin 0,3 0,2 0, Zpracovatelský průmysl 20,8 19,5 19,0 37,1 30,2 29,5 Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody 0,9 1,0 1,1 1,9 2,9 IU Stavebnictví 7,3 8,7 10,4 4,3 5,7 8,3 Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost 18,4 19,7 23,0 7,8 8,0 9,8 Ubytování a stravování 11,1 10,6 10,0 5,6 3,4 3,3 Doprava, skladování a spoje 5,7 5,3 4,5 3,1 4,2 4,2 Finanční zprostředkování 0,4 0,2 0, Činnosti v obl. nemovitostí a pronájmu, podn. činnosti 6,3 5,5 7,8 3,4 3,9 6,3 2 V tomto případě jsou však hodnoceny jen podniky nad 6 zaměstnanců, aby byly vyloučeny zjevné a nebo velice obtížně posouditelné nepřesnosti v kategoriích velmi malých firem. Socio-ekonomický profil 9

44 Strategický plán města Cheb Veřejná správa a obrana, povinné soc. zabezpečení 2,5 2,6 1,1 3,7 4,6 - Vzdělávání 9,7 9,6 7,8 8,7 9,7 11,8 Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti 5,3 5,5 4,1 14,2 14,6 8,0 Ostatní veřejné, sociální a osobní služby 6,1 6,3 7,1 6,9 8,6 6,5 Celkem ,5 99,3 89,9 Zdroj: Registr ekonomických subjektů 06/2006, ČSÚ Přestože koncentrace zpracovatelského průmyslu do Chebu je poměrně malá, jeho význam a postavení v ekonomice města dokládá i jeho poměrně vysoký podíl na zaměstnanosti, který činí téměř 30 %. Druhý nejvyšší podíl zaměstnanosti (cca 12 %) představuje vzdělávání, téměř 10 % připadá na obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu. Z důvodu ochrany individuálních dat není celkový součet podílu zaměstnanců v Chebu roven 100 %, nicméně i tak je možné na základě odhadu odvodit ekonomickou strukturu města podle zaměstnanosti. V sekundéru (průmysl, energie a stavebnictví) pracuje zhruba 40 % zaměstnanců, v terciéru 58 % a zbylé 2 % připadají na primér. Tato struktura je velmi podobná na úrovni ORP, okresu i celé ČR a lze ji označit za příznivou, jelikož není jednostranná a rovněž město není závislé na jednom až dvou hlavních zaměstnavatelích. Živnostenské podnikání K bylo v Chebu vydáno celkem živnostenských oprávnění, z nichž přibližně ¼ (6 466) byla již zrušena. Téměř 75 % připadá na živnosti pro fyzické osoby. V posledních pěti letech se počet všech vydaných oprávnění každoročně snižuje. Výjimku tvoří pouze oprávnění vydaná zahraničním fyzickým osobám, jejichž počet se od roku 2001 ztrojnásobil. To je nejpravděpodobněji spojeno s rozvojem podnikání vietnamské komunity. Její podíl na počtu (aktivních) ekonomických subjektů dle komerční databáze Albertina činí téměř 20 % (1 700 subjektů z celkového počtu v r. 2004). V naprosté většině se jedná o samostatně výdělečné osoby podnikající v maloobchodě v nespecializovaných prodejnách či zprostředkování obchodu. Vietnamští podnikatelé provozují ale také kasina, herny, restaurace či kamenné obchody, kde často zaměstnávají jen své krajany. Tabulka 8: Přehled počtu všech vydaných živnostenských oprávnění Za rok pro fyzické osoby pro zahraniční FO pro právnické osoby pro zahraniční PO Celkem Zdroj: Živnostenský úřad, ICZ Z celkového počtu vydaných oprávnění do roku 2005 je dle předmětu podnikání nejvíce zastoupena kategorie koupě a prodej zboží (35,7 %), řemeslná činnost (17,4 %) a ostatní služby (16,9 %) (kosmetika a kadeřnictví, poradenství, účetnictví, administrativa, pronájem, apod.). Průmyslová zóna města V roce 1999 město schválilo plán rozvoje města, jehož hlavní součástí byl projekt na vybudování průmyslového parku v severovýchodní části obce Dolní Dvory. První etapa výstavby průmyslového parku o rozloze 32 ha stála 3,95 mil EUR, přičemž 55,34 % bylo hrazeno z prostředků programu Evropské unie Phare 2000 a zbylých 44,66 % nákladů rovným dílem z dotací ze státního rozpočtu ČR a vlastních prostředků města Cheb. V roce 2003 získal Průmyslový park Cheb ocenění v kategorii průmyslová zónu roku s nejvhodnějším urbanistickým řešením, kterou vyhlašuje pod záštitou MPO agentura CzechInvest ve spolupráci se Sdružením pro zahraniční investice (AFI). Velmi pozitivně bylo hodnoceno umístění mezi nejvýznamnějšími dopravní uzly v blízkosti silnice vedoucí do Německa a také vhodné komunikační napojení a technická připravenost pozemků pro investory. Krátce po dokončení technické infrastruktury na přelomu let 2004 a 2005 nejprve umístily v zóně své investice menší místní firmy TUP Bohemia a Pracant, s.r.o. (pracovní pomůcky a oděvy), poté je také za podpory agentury CzechInvest následovaly velké zahraniční investice japonské JSP International (6. největší investice v ČR roku 2004), producenta plastových výrobků převážně pro automobilový průmysl, německého výrobce hraček Playmobil, logistické společnosti Dachser a kamenické společnosti Granit Union. V roce 2005 se rozhodla postavit v parku svůj závod na výrobu obráběcích strojů a přesného strojírenství švýcarská firma Schneeberger a v srpnu 2006 začala Socio-ekonomický profil 10

45 Strategický plán města Cheb realizace investice německé strojírenské firmy Hammerwerk, resp. její dceřiné společnosti HF- Czechforge. Dalšími nově příchozími investory jsou firmy Raiffeisen Service (prodejna stavebnin), Knihy a Video (dodávky dle katalogu z Ruska do SRN), pneuservis, ESTO (školící středisko na hasící techniku a protipožární ochranu) a DPL Offset Cheb, s.r.o. (tiskařský závod). Celková výše investic dosáhne 2,5 mld. Kč, ještě v roce 2006 má vzniknout v parku prvních 200 pracovních míst, do roku 2007 zhruba 450 nových míst a v r se počítá až s 1100 novými pracovními příležitostmi. V současnosti stojí již pět provozoven, dvě se staví a do konce roku začne výstavba dalších dvou závodů. Ceny pozemků v průmyslovém parku byly stanoveny pro výrobní firmy na 300,- Kč/m 2, pro logistické firmy na 340,- Kč/m 2 a pro obchodní firmy na 400,- Kč/m 2 a zároveň byly stanoveny přesné limity pro tyto činnosti v poměru 50:30:20. Z důvodu zvýšeného zájmu investorů město rozšíří průmyslový park v západní části ze současných 35 na 45 ha (plánované dokončení v létě 2007) a již nyní eviduje 2 vážné zájemce o tyto plochy. 4.2 Trh práce Situace na trhu práce v okrese Cheb podléhá každoročně periodickým výkyvům. Začátkem roku dochází k růstu míry nezaměstnanosti, která od března poklesne vlivem zahájených sezónních prací v lázeňství, stavebnictví a zemědělství. Mírný nárůst míry nezaměstnanosti bývá zaznamenáván také v červenci či na podzim, kdy do evidence přicházejí absolventi škol. Další výraznější růst nezaměstnanosti je v měsíci prosinci, kdy končí řada pracovních poměrů na dobu určitou. Stav a vývoj volných pracovních míst Nabídka volných pracovních míst se v okrese Cheb za poslední tři roky zvýšila, přičemž ale nedosahuje zatím úrovně z roku Z následujícího grafu vyplývá, že nejvíce volných pracovních míst je v okrese Cheb nabízeno u dělnických profesí (k to bylo přibližně 70 %). Nejžádanějšími profesemi z této kategorie během posledních tří let byli: šička, dělník textilní výroby, brusič, řidič a prodavač. Mezi dlouhodobě neobsazená místa patří také profese lékaře (tato místa nejsou podle údajů ÚP příliš finančně zajímavá, a tak jsou často obsazována cizinci). Graf 5: Vývoj volných pracovních míst v okrese Cheb, celkem THP dělnická Zdroj: MPSV 12/ / / / / /2006 Nezaměstnanost Míra nezaměstnanosti v okrese Cheb se dlouhodobě pohybuje mírně pod průměrem ČR, naopak míra nezaměstnanosti přímo ve městě Cheb je dlouhodobě nad průměrem ČR a tedy také nad průměrem okresu. Z hlediska absolutního počtu uchazečů o práci tvoří uchazeči registrovaní ve městě Cheb téměř polovinu všech uchazečů registrovaných v okrese (podíl města na obyvatelstvu je však pouze 37 %). Socio-ekonomický profil 11

46 Strategický plán města Cheb Graf 6: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech % Město Cheb Okres Cheb Karlovarský kraj Česko 0 Zdroj: MPSV VI XII VI XII VI XII VI XII VI XII V Celkový vývoj míry nezaměstnanosti ve městě Cheb odpovídá zhruba vývoji míry nezaměstnanosti jak v Česku tak v kraji, kdy od r míra nezaměstnanosti zhruba do r rostla, od tohoto roku pak došlo k jejímu mírnému poklesu 3. V průběhu roku 2005 se míra nezaměstnanosti v Chebu pohybovala kolem 10,2 %. Město Cheb tak patří tedy z hlediska okresu k oblastem s vyšší mírou nezaměstnanosti, která se během posledních let více přiblížila úrovni celého Karlovarského kraje. Vývoj míry nezaměstnanosti ve městě, okrese, kraji a celém Česku je znázorněn v grafu č. 6. Vývoj struktury nezaměstnaných Věková struktura uchazečů se v posledních několika letech v okrese Cheb změnila o několik procentních bodů, přičemž došlo ke změně z hlediska pořadí jednotlivých věkových skupin. Od roku 2005 největší podíl představují uchazeči o zaměstnání ve věkové skupině let od roku 2000 se zvýšil podíl této skupiny z 18 na téměř 27 % v roce 2006, zatímco podíl věkové skupiny let se v okrese Cheb od roku 2000 snížil z 33 na přibližně 26 %. Kategorie uchazečů ve věku patří mezi problémové zejména z hlediska dlouhodobé nezaměstnanosti, přičemž situace žen v této věkové kategorii je znatelně horší než u mužů. Průměrný věk uchazečů se tak od roku 2000 zvýšil v okrese Cheb z 36 na více než 39 let. Ve struktuře uchazečů podle dosaženého vzdělání nedochází v okrese Cheb v průběhu posledních let k výrazným změnám. Nejsilněji zastoupenými skupinami jsou uchazeči se základním vzděláním a se středním odborným vzděláním s výučním listem. Dohromady tito uchazeči představují více než tři čtvrtiny všech uchazečů o práci. Třetí nejvíce zastoupenou skupinou jsou uchazeči se středním odborným vzděláním s maturitou. Tabulka 9: Struktura uchazečů o zaměstnání, květen 2006 (v %) Ve věku S nejvyšším ukončeným vzděláním do 29 let 50 let a více bez vzdělání základní SOU Město Cheb 28,0 28,3 6,2 32,9 35,6 Cheb 30,5 28,2 1,4 37,5 38,2 Karlovy Vary 30,0 27,0 0,7 44,0 34,6 Sokolov 33,0 21,6 14,6 41,9 28,6 Karlovarský kraj 31,2 25,4 5,8 41,7 33,3 ČR 31,7 25,3 0,6 30,5 41,5 Zdroj: MPSV, Úřad práce Cheb V případě srovnání města Cheb, okresů Karlovarského kraje, kraje a České republiky (viz tabulka 9), jsou patrné rozdíly jak z hlediska věkové tak vzdělanostní struktury uchazečů. Co se týká věkové struktury uchazečů, ve městě Cheb je ze všech sledovaných oblastí nejvyšší podíl skupiny uchazečů ve věku nad 50 let, zatímco podíl skupiny uchazečů ve věku do 29 let je zde nejnižší. Podle tohoto srovnání se zdá, že problémy s nezaměstnaností ve městě Cheb mají zejména starší lidé, kteří nemají dostatečnou kvalifikaci a jsou mnohem méně flexibilní než lidé mladší. Naopak mladí mohou snadněji využít blízkosti Německa či nabízených sezónních prací. Z hlediska vzdělání je ve městě Cheb oproti 3 Největší část poklesu míry nezaměstnanosti (v řádu jednoho procenta) byla nicméně způsobena změnou metodiky, skutečný pokles byl tedy pouze v řádu desetiny procenta. Socio-ekonomický profil 12

47 Strategický plán města Cheb národní úrovni výrazně vyšší podíl uchazečů bez vzdělání a také mírně vyšší podíl uchazečů se základním vzděláním. Graf 7: Struktura uchazečů podle délky nezaměstnanosti v %, květen Město Cheb 25 Cheb 20 Karlovy Vary 15 Sokolov 10 Karlovarský kraj 5 ČR 0 do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců měsíců 24 měsíců a více Zdroj: MPSV, Úřad práce Cheb Struktura uchazečů podle délky nezaměstnanosti se v posledních letech v okrese Cheb výrazně nezměnila, k mírnému nárůstu došlo pouze u skupiny uchazečů evidovaných déle jak 24 měsíců. Stále nejvyšší podíl představují v okrese Cheb uchazeči evidovaní na úřadu práce do 3 měsíců (přibližně 30 % v roce 2006). Podíl dlouhodobě nezaměstnaných, tj. nezaměstnaných déle než 12 měsíců, se v okrese Cheb pohyboval mezi 25 a 30 %, což je výrazně nižší podíl než je tomu v případě celé ČR. Jak město tak okres Cheb netrpí tedy tak významně dlouhodobou nezaměstnaností jako jiné oblasti v ČR a naopak vyšší je zde nezaměstnanost spíše krátkodobá (podíl uchazečů evidovaných do 6 měsíců je přibližně 50 %). Možným vysvětlením může být vyšší podíl šedé ekonomiky, blízkost Německa a také lázeňství v okolí. Tyto oblasti mohou nabízet flexibilní práci se zajímavým ohodnocením, avšak bez dlouhodobé perspektivy a jistoty. O tom svědčí vyšší podíl krátkodobě nezaměstnaných, kdy zejména mladí lidé jsou si schopni během relativně krátkého období práci najít a v mezidobí z důvodu nutnosti placení zdravotního pojištění se registrují na Úřadu práce. Naopak mezi dlouhodobě nezaměstnané patří zejména starší lidé s nízkým vzděláním. Ohrožené skupiny na trhu práce Mezi ohrožené skupiny s obtížným postavením na trhu práce patří v okrese Cheb zejména osoby se zdravotním postižením, osoby s nízkým vzděláním (či úplně bez vzdělání) a osoby starší 50 let. K byl podíl těchto skupin uchazečů na celkovém počtu registrovaných uchazečů ve městě více než 80 %, tedy přibližně jako v Karlovarském kraji. Tabulka 10: Struktura ohrožených skupin nezaměstnaných podle pohlaví k Okres Cheb Podíl z celkového počtu uchazečů Celkem Z toho muži (v %) Okres Cheb Karlovarský kraj Osoby se zdravotním postižením (ZP) ,8 13,1 12,4 Uchazeči o zaměstnání starší 50 let ,4 32,7 26,0 Absolventi škol ,1 5,3 - Osoby s nízkým vzděláním ,3 40,3 48,3 Osoby pečující o děti do 15 let věku 160 2,5 4,6 10,0 Zdroj: Úřad práce Cheb Uchazeči se ZP mají na trhu práce velmi špatné uplatnění vzhledem k jejich zdravotním handicapům a zaměstnavatelé pro ně vždy nemají vhodná pracovní místa. Někteří občané se ZP jsou v předdůchodovém věku a mají pouze základní vzdělání, což jejich situaci značně ztěžuje. Uchazeči se ZP se podílí na nejdelší době nezaměstnanosti. Průměrná délka jejich evidence je 2 roky a více. Jejich podíl na celkovém počtu uchazečů se během posledních let pohybuje kolem 10 %. Absolventi škol a mladiství tvoří zhruba 5 % z celkového počtu uchazečů. To představuje významný společenský problém, protože tito lidé ztrácejí motivaci získat zaměstnání. Okres Cheb produkuje nejvíce absolventů gymnázií a středních škol s ekonomickým zaměřením, kteří netrpí dlouhodobou nezaměstnaností a většina absolventů je do 3-6 měsíců umístěna. U absolventů učebních oborů a studijních oborů je překážkou při vstupu do zaměstnání absence praxe, kterou zaměstnavatelé vyžadují. Socio-ekonomický profil 13

48 Strategický plán města Cheb Průměrná mzda Průměrná mzda dosáhla v roce 2005 v okrese Cheb výše Kč, což umístilo okres na 63. místo v rámci České republiky a byla výrazně pod průměrem ČR ( Kč). Zatímco v roce 2004 dosahovala průměrná mzda v okrese 83,7 % republikového průměru, v roce 2005 to bylo jen 82,9 %. Průměrná mzda v Karlovarském kraji dosáhla v tomtéž období Kč a byla nejnižší mezi všemi 14 kraji České republiky. 5. DOPRAVNÍ A TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 5.1 Doprava Z hlediska dopravy osob a nákladů je v současné době pro Cheb rozhodující doprava silniční a železniční. Letecká, cyklistická, vodní a pěší doprava plní většinou účely rekreační, turistické nebo sportovní. Silnice Cheb patří díky své poloze mezi významné silniční uzly ČR. Město se nachází v blízkosti plánované čtyřproudé rychlostní komunikace R6, která by měla spojit Prahu, Karlovy Vary, Sokolov a Cheb. V současnosti jsou z této komunikace dokončeny dva větší úseky úsek vedoucí přes okres Cheb (část představuje 7 km dlouhý obchvat města Cheb) a dále úsek Pavlov Nové Strašecí dlouhý 21 km. K definitivnímu propojení Chebu a Karlových Varů rychlostní silnicí R6 by mělo dojít v roce Po stávající komunikaci I/6 je vedena také mezinárodní komunikace E48 (Nűrnberg) - Pomezí Cheb Karlovy Vary Praha. V trase Vojtanov - Cheb - Karlovy Vary je vedena mezinárodní silnice E49 Magdeburg Karlovy Vary Plzeň České Budějovice Třeboň Wien. Město Cheb má také velmi dobré napojení na německou dálniční síť prostřednictvím mezinárodních silnic E50 vedoucí přes Regensburg na jih na Mnichov a dále směrem do Rakouska a E51 spojující Berlín a Norimberk. Silniční síť v okolí Chebu je nyní přebudována tak, že město bylo v podstatě zbaveno dálkové tranzitní dopravy (především nákladní). Další ulehčení by mohl přinést plánovaný jihovýchodní obchvat města. V blízkosti města se nacházejí také významné silniční hraniční přechody do SRN Pomezí nad Ohří a Svatý Kříž, nedaleko leží i Vojtanov. Samotný Cheb slouží jako železniční hraniční přechod. Městská komunikační síť Páteř městského komunikačního systému tvoří: průtah silnice II/606 (ulice Vrbenského, Evropská, Pražská; bývalá silnice I. třídy č.6) - prochází městem ve směru západ - východ, využívá trasu městského okruhu. Slouží k rozvedení regionální a vnitroměstské dopravy. Zatížení komunikace roste od západu až na voz./den v úseku Pivovarská - Pražská, což je vůbec nejzatíženější profil ve městě. silnice II/214 směr Svatý Kříž (ulice 17. listopadu) - dvoupruhová komunikace převádí regionální dopravu směrem na Waldsassen. silnice II/214 směr Františkovy Lázně (ulice Ašská) - částečně čtyřpruhová komunikace slouží k napojení severních částí Chebu (na levém břehu Ohře) a převádí dopravu do severních částí regionu, na silnici I/6 a k hraničním přechodům na Ašsku. Dopravní zatížení je vysoké, zejména na mostě přes Ohři. Podle zpracovatele Komplexního řešení dopravy v Chebu je možné za největší závady dnešní komunikační sítě považovat: Silné zatížení městského okruhu (ulice Evropská - Ašská) a rozhodujících křižovatek na něm. Od severu existuje pouze jediná, velmi silně zatížená příjezdová komunikace (ulice Ašská), která přichází do křižovatky s Pražskou ulicí a způsobuje vysoké zatížení městského okruhu. Problematické komunikační spojení sídliště Zlatý vrch s centrem Chebu. Chybějící komunikační propojení po obvodě jižní části města (Spáleniště - Podhrad), takže veškerá frekvence v tomto směru musí využít Pivovarskou ulici. Neexistence jihovýchodního obchvatu způsobuje průjezd tranzitní dopravy z hraničního přechodu Svatý Kříž na silnici I/6 směr Karlovy Vary a na silnici I/21 směr D5 přes město. Historické jádro je zatíženo tranzitními průjezdy ve směru od jihu na sever. Socio-ekonomický profil 14

49 Strategický plán města Cheb Dopravně inženýrské řešení mnoha komunikací neodpovídá současným požadavkům na bezpečnost a estetiku uličních prostorů. Bodové závady v podobě nepřehledných křižovatek. Doprava v klidu Poměrně problematickou oblastí dopravního systému v Chebu je parkování, tak jako ve většině větších měst. Jako oblasti s problematickým parkováním byly určeny především: historické centrum velmi vysoká obsazenost v denním období, zřetelný deficit parkovacích stání, problémy s nelegálním stáním a s plněním povinností řidičů na placených stáních oblast v okolí historického centra obsazenost je vyšší v denním období, deficit parkovacích stání se nejeví tak vysoký, spíše lokální problémy sídliště (Skalka, Spáleniště, U stadionu, U nádraží, Sadová, Hrnčířská, Zlatý vrch) velmi vysoká obsazenost v nočním období oblast blokové činžovní zástavby (jižně od spojnice Vrbenského - Evropská a v okolí nádraží) - v některých lokalitách lze vysledovat deficit parkovacích stání Hromadná doprava osob V Chebu je městská hromadná doprava zajišťována společností Autobusy Karlovy Vary a.s. divize Cheb. Síť městské autobusové dopravy tvoří v současné době 12 linek. Linky zajišťují spojení především autobusového nádraží s centrem města a jeho jednotlivými částmi, dále propojují větší průmyslové podniky, školy a zdravotnická zařízení. Systém MHD v Chebu však není příliš využíván, MHD denně přepraví cca cestujících. Přitom například Mariánské Lázně se zhruba polovičním počtem obyvatel mají téměř dvojnásobný počet přepravených osob. Společnost Autobusy Karlovy Vary a.s. bude provozovat městskou hromadnou dopravu v Chebu i v následujících šesti letech. Staronový dopravce se v nové smlouvě bude ale muset zavázat k tomu, že splní několik podmínek města, k nimž patří také optimalizace spojů a stabilita jízdného. Podle představ dopravní firmy by v rámci optimalizace mělo dojít ke snížení počtu linek na sedm, přičemž počet ujetých kilometrů by se měl lehce zvýšit. I díky optimalizaci by se do budoucna nemělo nikterak razantně zvyšovat stávající desetikorunové jízdné ani osmimilionový příspěvek, kterým radnice městskou hromadnou dopravu ročně dotuje. Tabulka 11: Počet přepravených cestujících a počet obyvatel ve vybraných městech ČR (2004) Město Počet obyvatel Počet cestujících denně počet cest. přepravených za den přepravených MHD / počet obyvatel Cheb ,17 Mariánské Lázně ,66 Plzeň ,10 Zdroj: Komplexní řešení dopravy v Chebu Železnice Cheb se vzhledem ke své poloze nachází na dvou hlavních železničních tratích, kterými jsou tratě č. 140 Cheb - Sokolov - K. Vary - Chomutov a 170 Marktredwitz - Schirnding - Cheb - Mariánské Lázně - Plzeň Praha. Z železničního uzlu Cheb vycházejí následující železniční tratě: Tabulka 12: Přehled železničních tras číslo průměrný interval průměrný interval trasa trati osobních vlaků rychlíků 140 Cheb - Karlovy Vary Chomutov 1h 2h 5h 146 Cheb - Luby u Chebu 2,5h Cheb - Aš - Hranice v Čechách 1,5h - 2,5h Cheb - Plzeň Praha 2h 4h 2h 813 Cheb Schirding Marktredwitz 2h Cheb Frant. Lázně Vojtanov Zwickau 2h -- Zdroj: Komplexní řešení dopravy v Chebu Letiště V Chebu se rovněž nachází letiště s přistávací plochou m, které je využívané především pro sportovní účely a nově také pro Leteckou záchrannou hasičskou službu. Ve vzdálenosti cca 50 km se nachází mezinárodní letiště Karlovy Vary, kde byly v uplynulých letech investovány značné prostředky Socio-ekonomický profil 15

50 Strategický plán města Cheb do zlepšení odbavení a přistávacího navigačního systému. V dobrém dosahu jsou ale také mezinárodní letiště v Německu konkrétně ve městech Erfurt (cca 180 km), Mnichov (cca 350 km) a Norimberk (cca 150 km), která jsou řádově významnější než letiště v Karlových Varech a přibližně stejně či dokonce lépe dosažitelná jako letiště v hlavním městě Praha. Cyklistická doprava Cheb není městem, ve kterém by cyklistika představovala každodenní dopravní prostředek pro mnoho lidí nebo kde by tvořila významný podíl na dopravních výkonech jako například v rovinatém Polabí. V posledních letech se však obecně zvyšuje popularita cyklistické dopravy a město Cheb podporuje vybudování sítě cyklistických tras, které by sloužily jak pro rekreační, tak pro každodenní používání jízdního kola (např. pro cesty do práce, školy apod.). Pro tento účel byl v roce 2006 zpracován Generel cyklistické dopravy. Větší ucelená síť cyklistických tras v současnosti neexistuje. Několik úseků je vyznačeno dopravní značkou C9 (stezka pro chodce a cyklisty), ale jedná se o krátká spojení bez návazností. V roce 2002 byla postavena nová samostatná stezka od nádraží k Riegrově ulici, další úseky byly dokončeny v následujících letech. K nejvýznamnějším připravovaným stavbám patří zejména cyklotrasa napříč městem Cheb. Ta je řešena jako základní trasa doplňující stávající regionální cyklotrasu č. 36 a propojuje město ve směru sever jih, má spojit významné zdroje a cíle cyklistické dopravy jako jsou sídliště Zlatý Vrch, průmyslová část mezi řekou Ohří a Pražskou ulicí, nákupní centrum, nádraží, Háje. Zprovoznění celé cyklotrasy předpokládá Město Cheb v roce Kromě těchto tras je město Cheb napojeno také na několik dálkových cyklotras, které spojují významné památky a místa tohoto regionu. Jedněmi z posledních dokončených tras jsou dvě přeshraniční cyklostezky Cheb Waldsassen a Pomezí nad Ohří Rathsamerweg (Schirnding), které jsou součástí mezinárodní cyklostezky Cyklostezka podél Ohře. Pěší doprava Pěší doprava v Chebu má vzhledem k rozloze města poměrně velký význam (40 % občanů Chebu chodí do zaměstnání a škol pěšky, stejné procento chodí pěšky i na nákup, k lékaři a na úřady Komplexní řešení dopravy v Chebu) a pěší doprava je tak pro řadu cest zejména do historického centra konkurenceschopná individuální automobilové i městské hromadné dopravě. Kromě této účelové dopravy je pro Cheb jako významné turistické centrum důležitá i pěší doprava rekreačně turistická. Největší problém pěší dopravy tvoří nepřekonatelné nebo obtížně překonatelné překážky: řeka Ohře kromě velkých mostů jsou pěšími využívány i lávky železniční tratě - nejhorší bariérou je trať Plzeň - Cheb, na které v úseku Podhrad - nádraží Cheb (3,5 km) není jediné oficiální místo pro překonání trati uzavřené areály problematické spíše v případě dalšího rozvoje města silně dopravně zatížené komunikace (Ašská, Evropská, Vrbenského, Pražská, Pivovarská, 17. listopadu, Májová). Dalším problémem je atraktivita pěších tras, čímž se rozumí především bezpečnost a pohodlí, jak je vnímá uživatel, tedy chodec. Vodní doprava Významným tokem Karlovarského kraje a také okresu Cheb je řeka Ohře, která je hojně využívána pro vodáckou turistiku. Hlavní výhodou je splavnost téměř po celý rok. I v důsledku vysoké nespokojenosti s vodáckým zázemím byl koncem roku 2005 Regionální rozvojovou agenturou Egrensis vytvořen Program rozvoje vodácké turistiky. Součástí přípravy tohoto dokumentu bylo vytvoření pracovní skupiny Vodácká Ohře, do které je aktivně zapojeno také město Cheb. Zatím dokončenou akcí s cílem zlepšení podmínek pro vodáctví na řece Ohři bylo osazení 69 informačních cedulí v českém, německém a anglickém jazyce, v úseku od Chebu po Kadaň. V nejbližší době se budou také řešit či se již řeší (ať již projekčně či stavebně), některé životu nebezpečné jezy na řece. 5.2 Vodovodní a kanalizační síť Správu a údržbu řadů daného média zajišťuje pro město společnost CHEVAK Chebské vodovody a kanalizace a.s. se sídlem v Chebu. Současnými největšími akcionáři společnosti jsou NGW Duisburg (30,58 %), město Mariánské Lázně (16,04 %), město Cheb (15,89 %), město Aš (10,77 %), město Františkovy Lázně (8,46 %) a město Lázně Kynžvart (4,01 %). Socio-ekonomický profil 16

51 Strategický plán města Cheb Do města je v současné době dodávána voda ze tří vodních zdrojů: úpravna vody Nebanice artéský vrt Jindřichov prameniště Bavory Hlavním zdrojem pitné vody ve městě Cheb je voda z úpravny vody Nebanice, která zajišťuje úpravu vody z podzemních zdrojů a její následnou distribuci pro provozy Cheb a Aš. Tato vodárenská soustava vodovodní sítě se nazývá Nebanický skupinový vodovod. Prameniště Bavory je využíváno spíše pro jeho udržení. V letech byla postavena nová čistírna odpadních vod, plynové a kalové hospodářství bylo dokončeno o rok později. V konečné etapě byly na městskou čistírnu Cheb přivedeny odpadní vody z Františkových Lázní. V roce 1998 byla realizována výměna aeračního systému, která umožnila úsporu elektrické energie o 40 %. V rámci Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Karlovarského kraje, který určuje další směr rozvoje infrastruktury vodovodů a kanalizací až do r. 2015, se počítá s rozsáhlou rekonstrukcí vodovodní sítě ve městě. Ve městě Cheb je připravována také intenzifikace a modernizace ČOV (odstranění znečištění dusíkem a fosforem) a rekonstrukce kanalizace pro veřejnou potřebu. Problémem zůstává připojení v některých okrajových částech města, zejména v chatové a rekreační oblasti u nádrže Jesenice. Tabulka 13: Cena vodného a stočného rok 2003 rok 2004 rok 2005 rok 2006 Kč nárůst Kč Kč Kč nárůst Kč nárůst vodné 22,05 10,5 % 24,15 9,5 % 26,78 10,9 % 28,35 5,9 % stočné 18,90 5,9 % 19,95 5,6 % 22,05 10,5 % 22,58 2,4 % celkem 40,95 8,3 % 44,10 7,7 % 48,83 10,7 % 50,93 4,3 % Zdroj: Chevak a.s. Ve srovnání cen vodného a stočného 32 vodárenských společností působících na území ČR s cenou mezi 39 a 55 Kč byl Chevak v roce 2005 devátý nejdražší. 5.3 Zásobování teplem Tuto službu pro město zajišťuje společnost TEREA Cheb s.r.o., která vznikla v roce 1994 jako společný podnik města Cheb a NGW Duisburg GmbH. V současnosti město Cheb i NGW drží každý 50% podíl na této společnosti. Tabulka 14: Základní technické údaje Celkem odběratelů Celkem maloodběratelů (byty) Zdroj: TEREA Cheb s.r.o. V posledních letech došlo k přestavbě 20 kotelen spalujících uhlí a těžký topný olej na kotelny spalující zemní plyn s kogenerační výrobou elektrické energie. Dále došlo k celkové rekonstrukci distribučního systému v délce 12 km. Cena tepla dodávaného společností TEREA Cheb činí v roce Kč/GJ. Průměrná cena dálkového tepla v ČR v roce 2005 byla 350 Kč/GJ, odhad pro rok 2006 je 380 Kč/GJ. Její rozptyl byl od ceny 250 Kč/GJ u velkých soustav v krajských městech zásobovaných z uhelných tepláren či elektráren, až po ceny 550 Kč/GJ u plynových zdrojů (Teplárenské sdružení ČR). 5.4 Zásobování města zemním plynem Hlavním dodavatelem zemního plynu je Západočeská plynárenská a.s. Ve střednědobém plánu vlastních investic neuvažuje v městě Cheb s žádnou stavbou nových plynárenských zařízení. Rozvoj místních sítí je předpokládán v souvislosti s novou výstavbou jako investice cizích investorů. Socio-ekonomický profil 17

52 Strategický plán města Cheb Tabulka 15: Počet odběratelů plynu v roce 2006 kategorie počet odběratelů velkoodběr 53 maloodběr domácnosti Zdroj: Západočeská plynárenská a.s. 5.5 Informační a komunikační technologie Telekomunikace Pro město Cheb správu a údržbu dané sítě zajišťuje Telefónica O2 Czech Republic, a.s., krajské středisko Karlovy Vary, Jugoslávská 3/1706. Kabelová televize Toto médium je ve městě poskytováno společností Karneval Media s.r.o., která má na území města Cheb obousměrnou veřejnou komunikační síť zakončenou více než koncovými body - bytovými zásuvkami. Dostupné jsou v současnosti k dispozici tyto služby: kabelová analogová televize, připojení k Internetu a digitální televizní příjem. V krátkém časovém horizontu (podzim 2006) budou podle představitelů společnosti následovat i hlasové služby - telefon. Kolik domácností v současnosti využívá tyto služby (kabelovou televizi a kabelový internet) v Chebu odmítla společnost prozradit, neboť se jedná o obchodně citlivý údaj. Internet Podle oslovených představitelů hlavních poskytovatelů těchto služeb ve měst Cheb využívá většina jejich zákazníků ADSL připojení s nejnižší dostupnou rychlostí. Mezi zákazníky mírně převažují ekonomické subjekty nad domácnostmi, z nich pak převážně živnostníci. Tabulka 16: Hlavní poskytovatelé internetového připojení ve městě Cheb (07/2006) Poskytovatel Typ Cena (bez DPH) Telefónica O2 Czech Republic DSL 512/128 kb/s 4096/512 kb/s Kč GTS Novera DSL 512/128 kb/s 4096/512 kb/s Kč Volný DSL 512/128 kb/s 4096/512 kb/s Kč SkyNet DSL 512/128 kb/s 4096/512 kb/s; Wi-Fi 64 kb/s 10 Mb/s Kč Bluetone DSL kb/s; Sky (5.4 GHz) kb/s; Kč IPEX DSL 512/128 kb/s 4096/512 kb/s Kč Karneval Kabel kb/s Kč Avonet DSL kb/s Kč WIA Wi-Fi Wi-Fi 128 kb/s 1536/384 kb/s Kč Sauron Wi-Fi 512 kb/s 2048 kb/s Kč 1 Uvedená cena nezahrnuje paušální poplatek za pevnou linku (min. 356 Kč), případně poplatek poskytovateli bez pevné linky 2 Uvedená cena bude navýšena o 245 Kč v případě poskytování na platformě GTS Novera, nebo o paušál Českému Telecomu. 3 Služba dostupná od KVALITA ŽIVOTA 6.1 Bezpečnost O bezpečnost obyvatel, ochranu majetku a veřejného pořádku se v Chebu starají dvě bezpečnostní složky: Policie ČR a Městská policie Cheb. Městská policie zajišťuje především dohled nad dodržováním obecně závazných právních předpisů, ochranu veřejného pořádku, dohled nad dodržováním pravidel občanského soužití a vyhlášek města. Jako prevence proti veškeré kriminalitě se ve městě osvědčil kamerový systém. V současné době jsou kamery instalovány na šesti místech a počítá se s dalšími. Podle Policejního prezidia ČR a Okresního ředitelství Policie ČR nevykazuje kriminalita v okrese Cheb v posledních letech výraznou dynamiku. V roce 2005 byl Karlovarský kraj na třináctém místě v celkovém počtu trestné činnosti a jeho podíl na celkové kriminalitě v České republice činil pouze 3,0 %. Podíl okresu Cheb na celkové kriminalitě Karlovarského kraje v roce 2005 činil 25 %. Odlišné od statistických dat je ale vnímání bezpečnosti ve městě, s to jak občany tak podnikateli. V anketě, která proběhla roku 2000 uvedla více jak polovina obyvatel, že se ve městě necítí Socio-ekonomický profil 18

53 Strategický plán města Cheb bezpečně. Jako vážný problém je vnímáno občany zejména provozování prostituce, ale také vandalismus a drobné krádeže, které nejsou často hlášeny ani policii a tak evidovány ve statistice. Záporně je také jak občany tak podnikateli hodnocena činnost městské policie. 6.2 Sociální oblast Sociální péče V Chebu se nacházející následující zařízení poskytující sociální služby: Tabulka 17: Přehled zařízení poskytujících sociální služby ve městě Cheb v roce 2006 Zařízení Počet ÚSP pro mentálně postižené děti (Mája) 1 Domy pro seniory (s pečovatelskou službou) 3 Počet bytů v domech pro seniory 115 Domovy důchodců 1 Domov-penzion pro důchodce 2 Zdroj: MÚ Cheb Město Cheb dále poskytuje svým občanům pečovatelskou službu, a to od roku Jde o službu sociální péče, která starým a zdravotně postiženým občanům usnadňuje život ve stáří, při zdravotním postižení, umožňuje jim uspokojování potřeb odůvodněných stárnutím, případně zdravotním stavem. Ve městě Cheb je dále celá řada občanských sdružení a organizací, které jsou určeny rodinám a dětem, seniorům, zdravotně handicapovaným, dále zde najdeme služby pro občany společensky nepřizpůsobené a pro národnostní menšiny, zejména romské etnikum. V letošním roce město Cheb také zpracovalo Komunitní plán rozvoje sociálních služeb na období (KPSS), což souvisí se změnou nároků na sociální služby v důsledku jak demografických změn tak změn stylu života obyvatel. Jako slabé stránky zde byly označeny mimo jiné nízká informovanost občanů, nedostatek osobních asistentů, absence realitní péče či nevyhovující prostory některých zařízení. Zdravotní péče Ve městě Cheb je dostatečná základní infrastruktura a kapacita pro poskytování lékařské péče (viz příloha). Působí zde také nemocnice s kapacitou 299 lůžek, která se k 1. červenci 2006 sloučila s nemocnicí Sokolov a nemocnicí Karlovy Vary do jedné akciové společnosti Karlovarská krajská nemocnice. Hlavní činností je poskytování ústavní i ambulantní základní a specializované preventivní, diagnostické a léčebné péče. Nemocnice má 8 lůžkových oddělení s 299 lůžky a 9 oddělení komplementu. Nemocnice Cheb je významným lůžkovým zařízením jak v okrese, tak v okolních oblastech. Spádová oblast nemocnice zahrnuje také Ašsko a Plánsko a překračuje tedy hranice okresu (celkově zahrnuje přes 100 tisíc obyvatel). Významnými pracovišti je onkologie a radioterapie, které je pracovištěm krajského typu a je jedním ze 13 v Česku. Společně s FN Plzeň tvoří onkologické centrum pro celé bývalé západní Čechy, spád pacientů je tedy z Karlovarského i Plzeňského kraje. Velký význam nabývá nemocnice v období léta, při zvýšení cestovního ruchu, celoročně je pak zázemím pro lázeňskou péči pro oblast Františkových Lázní i lázní Kynžvart a mnohdy i Mariánských Lázní. 7. VZDĚLÁVÁNÍ Mateřské školy Ve školním roce 1990/1991 bylo v Chebu šestnáct mateřských škol, po patnácti letech jejich počet poklesl na šest. V průběhu doby došlo ke zrušení především malých, provozně drahých školek a dále pak školek podnikových. Ve školním roce 2002/2003 pak došlo ke sloučení MŠ z 10 na 6. Celková kapacita mateřských škol v Chebu je v současnosti 983 žáků. Počty zapsaných dětí během posledních školních let mírně narostly, pokračující růst se však nedá očekávat (viz věková struktura). Základní školy Na rozdíl od mateřských škol nedošlo u základních škol v Chebu v průběhu uplynulých let k žádné redukci. V Chebu se v současnosti nachází celkem 6 státních základních škol, dále 1 speciální základní škola a 1 soukromá základní škola (Svobodná chebská škola) s jednou třídou, která zahájila svoji činnost ve školním roce 1991/1992. Socio-ekonomický profil 19

54 Strategický plán města Cheb Stávající kapacita základních škol v Chebu je žáků. Naplněnost škol je na slušné úrovni a prostorová rezerva umožňuje lepší budování odborných učeben a profilaci školy. Počty žáků ve státních ZŠ však v posledních letech každoročně mírně klesají, určité zlepšení slibují příští roky v souvislosti s nárůstem žáků v mateřských školách. Dlouhodobě vzhledem k regresivní věkové struktuře obyvatelstva však nárůst očekávat nelze. Střední školy V Chebu se v současnosti nachází již jen 3 státní střední školy gymnázium (čtyřleté a osmileté všeobecného zaměření), střední zdravotnická škola a integrovaná střední škola s odborným učilištěm a jedno soukromé gymnázium (osmileté). Celkem zde studuje na SŠ zhruba 2600 studentů, přičemž tento počet se v posledních čtyřech letech prakticky nemění. Mírně se zvyšuje počet nově přijatých 841 ve školním roce 2006/07, což je o 95 více než před třemi lety. Z cizích jazyků má na školách největší zastoupení německý (54 % studentů) a anglický jazyk (39 % studentů). Integrovaná střední škole v Chebu (SIŠ) je také významným subjektem celoživotního vzdělávání. Škola má po celém kraji 11 kontaktních míst a vzděláním již prošlo ve 20 různých kurzech více než 300 osob. Podstatnou část vzdělávaných osob tvoří matky na mateřské a rodičovské dovolené. Kromě toho SIŠ spolupracuje při výměně žáků na praxi v nejbližším příhraničí v Bavorsku a Sasku. Vysoké školy V Chebu jsou dvě veřejné vysoké školy. Fakulta ekonomická (FEK), jedna ze sedmi fakult Západočeské univerzity v Plzni, která byla založena v roce 1990 a působí kromě Plzně také v Chebu, a Konzultační středisko Provozně ekonomické fakulty České zemědělské univerzity v Praze. Přibližně 1/2 až 2/3 studentů prezenčního studia FEK v Chebu nepochází z Karlovarského kraje. Navíc značná část studentů bakalářského studia pokračuje v navazujícím magisterském studiu na FEK v Plzni nebo jiných VŠ, a proto v Chebu většinou nezůstávají. Odlišná je situace v kombinované formě studia, kde chebská část fakulty nabízí i navazující magisterský studijní program. Studenti jsou ve městě již více zakotveni a obvykle zůstávají. I zde je však výrazný podíl (cca 3/4 ) studentů mimo Cheb či Karlovarský kraj. Tabulka 18: Počet studentů FEK v Chebu dle studijních programů v r. 2005/2006 Studijní program Počet Nově studentů přijatí bakalářský Ekonomika a management Hospodářská politika a správa magisterský Ekonomika a management Zdroj: FEK ZČU Město Cheb se od počátku vzniku fakulty významně podílí na jejím rozvoji. Fakultě přenechalo budovu v Hradební ulici, finančně podpořilo knihovnu, počítačové učebny a stojí za modernizací kolejí v Chebu s kapacitou 206 míst. Dále podporuje činnost sportovního klubu VŠSK Akademik Cheb a organizování Univerzity třetího věku, kterou navštěvují stovky občanů města. Konzultační středisko Provozně ekonomické fakulty ČZU v Praze nabízí v Chebu celoživotní vzdělávání v akreditovaném oboru Veřejná správa a regionální rozvoj v kombinovaném bakalářském a navazujícím magisterském stupni. Toto studium bylo na Chebsku zahájeno v roce 1979 a později přešlo na Střední integrovanou školu v Chebu. Provozovatelem je společně tato škola a Krajská agrární komora Karlovarského kraje se sídlem v Chebu. Kromě obou výše zmíněných vysokoškolských institucí působí v Karlovarském kraji od roku 2000 soukromá Vysoká škola Karlovy Vary, o.p.s. nabízející vzdělání ve správních, sociálně správních a veřejnosprávních oborech (téměř 800 studentů v roce 2004) a několik menších pracovišť dalších vysokých škol a univerzit - Vysoká škola hotelová v Praze 8 (K. Vary), Akademie J. A. Komenského (Sokolov), Fakulta strojní Západočeské univerzity v Plzni (Sokolov) a Studijní středisko Ústavu jazykové a odborné přípravy UK (M. Lázně). Prakticky všechny obory v kraji jsou společenskovědně založené. Podíl vysokoškolsky vzdělávaných studentů v kraji však neustále velmi nízký a kraj zaujímá až 12. místo mezi kraji. Socio-ekonomický profil 20

55 Strategický plán města Cheb 8. KULTURA A CESTOVNÍ RUCH 8.1 Kultura, sport a rekreace Historické a kulturní památky v Chebu a okolí Město Cheb je městem kultury, což dokládá celá řada významných kulturních a historických památek, které přestavují zajímavý potenciál také pro cestovní ruch. Význam historických památek dokládá prohlášení Chebu městskou památkovou rezervací v roce Mapa 1: Přehled nejzajímavějších památek ve městě Legenda: 1. Špalíček 2. Kostel sv. Mikuláše 3. Městský dům Chebské muzeum 4. Chebský hrad 5. Nová radnice (Galerie výtvarného umění) 6. Gablerův a Schirdingerův dům ( Galerie u Kamene ) 7. Výstavní a koncertní síň Klára 8. Františkánský klášter 9. Kostel sv. Václava (produkční centrum Kamenná) 10. kostel sv. Bartoloměje 11. Galerie Galerie "Růžový kopeček" 13. Dům Balthasara Neumanna 14. Divadlo 15. Evangelický kostel Zdroj: Městský úřad Cheb I v okolí města Cheb se nachází celá řada zajímavých lokalit, mezi významné patří například lázeňská města Karlovy Vary (40 km), Mariánské Lázně (30 km) a Františkovy Lázně (5 km), dále hrádek Ostroh Seeberg či zámek Kynžvart (27 km), honosné sídlo Metternichů. Kulturní život Cheb nabízí také celou řadu kulturních akcí s mnoha hudebními a scénickými vystoupeními. Mezi významné patří letní Mezinárodní festival mládežnických dechových orchestrů FIJO, pořádaný každý sudý rok, dále jazzový festival Jazz Jam, který jej vystřídá na podzim každý rok. Novodobou tradicí se stal cyklus varhanních koncertů Chebské varhanní léto. Městský úřad vydává každoročně celoroční kalendář kulturních a společenských akcí a Městské informační centrum měsíčně zdarma distribuuje informační materiál s přehledem kulturních, sportovních a společenských akcí a programů s kontaktními informacemi na jednotlivá zařízení. Dalším zajímavým projektem v Chebu byla "Krajinná výstava bez hranic Cheb - Marktredwitz 2006" pilotní projekt přeshraniční spolupráce v oblasti turistiky, životního prostředí, urbanismu a dopravy. Sport a rekreace Nabídka sportovních a rekreačních aktivit ve městě je různorodá (viz příloha). Každá skupina zde může nalézt zajímavé činnosti jak trávit volné chvíle. Mezi významné sportovní akce konané ve městě patří například tradiční házenkářský turnaj ženských reprezentací O štít města Chebu. Mezi hlavní zařízení patří např.: Plovárna Dřenice Přehrady Jesenice a Skalka nově zrekonstruované či postavené tenisové kurty, sportovní hala Lokomotiva, fotbalový stadion, hřiště na minigolf či krytý plavecký bazén V okolí jsou vhodné terény pro oblíbenou cykloturistiku a turistiku, návštěvníci i obyvatelé mají také možnost jízdy na koních v okolních jezdeckých klubech. Socio-ekonomický profil 21

56 Strategický plán města Cheb 8.2 Cestovní ruch Město Cheb představuje zajímavou turistickou destinaci a nabízí návštěvníkům ideální kombinaci historických památek a bohatého společenského, kulturního a sportovního dění jak ve městě tak v blízkém i vzdálenějším okolí. Podmínky pro rozvoj cestovního ruchu v Chebu jsou poměrně dobré, což dokládá i znázorněný potenciál CR v Karlovarském kraji na mapce v příloze. Zájem turistů o zajímavosti města stále vzrůstá. Dokladem, že Cheb představuje zajímavou destinaci cestovního ruchu, je následující graf, ze kterého zřetelně vyplývá nárůst počtu návštěvníků města v letech Celkový potenciál města pro rozvoj cestovního ruchu potvrzuje mimo jiné i podíl zahraničních hostů, který dosahuje vyšších hodnot než v případě ostatních regionů. Nicméně, nevýhodou zůstává, že turistická sezóna ve městě je poměrně krátká. Hlavní sezóna probíhá ve městě od května do září, což dokládá i graf v příloze. Mezi nejvíce vytížené měsíce patří jednoznačně červenec a srpen. Graf 8: Vývoj návštěvnosti města Cheb v letech a podíl Krajského muzea a Chebského hradu na návštěvnosti v jednotlivých letech 160% 140% 128% 141% 120% 100% 100% 80% 60% 40% 55% 43% 51% 39% 42% 38% 20% 0% Chebský hrad Krajské muzeum Celkem Zdroj: Městský úřad Cheb 9. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Město Cheb se nachází v rovině Chebské pánve, která hraničí na jihozápadě s hornatinou Českého lesa, na severovýchodě s pásmem Smrčin (včetně Chebské pahorkatiny) a jihovýchodě se Slavkovským lesem. Hlavní hydrologickou osu oblasti zahrnující přibližně území ORP Cheb je řeka Ohře s přítoky Odrava, Plesná a Libocký potok. Podíl lesních pozemků (v majetku města) je ve městě pod průměrem Česka (cca 30 %), naopak podíl orné půdy je oproti okolním obcím s rozšířenou působností vyšší (viz příloha). Na území správního obvodu ORP Cheb zasahuje okrajově CHKO Slavkovský les, která byla zřízena v roce 1974, a přírodní parky Český les, Kamenné vrchy, Leopoldovy Hamry a Smrčiny. Mimo to se zde nachází celkem 12 maloplošných chráněných území. 9.1 Ovzduší Životní prostředí v Chebu se od počátku devadesátých let stále zlepšuje. Dokladem je situace na místě s nejhorším ovzduším v Chebu, na křižovatce u Esky, kde se snížily hodnoty indexů znečištění vzduchu více než desetinásobně (viz příloha). Zatímco v roce 1994 dosahoval index znečištění hodnoty silně znečištěné ovzduší, v současnosti zde má hodnotu ovzduší čisté. Zlepšení vzduchu způsobila řada faktorů. Svou roli sehrál nejen obchvat města, který odvedl část dopravy z chebských ulic, ale také modernizace velkých kotelen ve městě. Dnes jsou všechny napojeny na plyn a jejich provoz je ekologický. 9.2 Voda Kvalita vody z úpravny Nebanice je průběžně sledována společností CHEVAK Cheb a odpovídá požadavkům platné legislativy. Surová voda pro úpravu, která připomíná vysokými obsahy oxidu uhličitého, železa a manganu minerální vody, má zcela ojedinělou kvalitu a je upravována netradičními technologiemi. Na úpravně vody, která je po rekonstrukci z let , byla poprvé Socio-ekonomický profil 22

57 Strategický plán města Cheb v Česku použita technologie biologického odbourání železa a manganu biocenózou železitých a manganových bakterií v pískovém loži tlakového filtru po předchozím vytěsnění oxidu uhličitého. 9.3 Nakládání s odpady Pro město Cheb zajišťuje svoz, třídění, využívání a zneškodňování komunálního odpadu firma ASP služby s.r.o. Komunální odpad je odvážen na zabezpečenou skládku Březová, která se nachází 25 km severovýchodně od Chebu v okrese Sokolov. Ročně se ve městě sváží cca 7 tisíc tun komunálního odpadu. Sběr nebezpečného a objemného odpadu je zajišťován v jediném sběrném místě v obci Chocovice, která se nachází 8 km severovýchodně od Chebu a rovněž není na území správního obvodu. Absence sběrného dvora v blízkosti města se jeví jako největší problém odpadového hospodářství, a proto se začátkem roku 2007 plánuje otevření druhého, pro obyvatele dostupnějšího sběrného místa v jižní části obce v Hájích, což ovšem naráží na odpor místních občanů. Na území správního obvodu města se nenachází žádná skládka, což je z hlediska životního prostředí jistě pozitivní faktor, na druhou stranu město musí vynakládat na odpadové hospodářství více finančních prostředků (celkem přes 30 mil. Kč ročně). Od roku 2003 přispívá na separaci odpadů autorizovaná obalová firma EKO-KOM, a.s., která hradí zhruba 30 % nákladů. 10. SROVNÁNÍ S NĚMECKÝM POHRANIČÍM Vzhledem k poloze města Cheb je kromě jeho srovnání s dalšími oblastmi Česka, resp. Karlovarského kraje významné také jeho srovnání se sousedními oblastmi/regiony Německa či konkurenčními městy na německé straně. Okres Cheb sousedí s německými zeměmi Bavorsko a Sasko, které jsou dále členěny na menší územní jednotky tzv. kreis, odpovídající přibližně našim okresům. Tabulka 19: Srovnání vybraných regionů charakteristiky obyvatelstva Název regionu (národní jazyk) Výměr a (km 2 ) Počet obyvate l Podíl obyvatelstva ve věku (v %) Počet živě narozenýc h na obyv. Průměrný roční přírůstek na obyvatel Přírůstek na obyvatel celkov migrační přirozen migrač ý ý ní Tirschenreuth ,9 64,4 19,7 7,5-1,4-0,9-3,6-2,5 Hof, svobodné město ,2 64,3 22,5 7,6-6,1-2,2-6,6-4,0 Hof, Landkreis ,6 62,9 22,5 7,1-2,6 0,7-6,3-1,9 Wunsiedel im Fichtelgebirge ,5 62,9 23,6 6,4-7,2-1,1-6,7-2,2 Plauen, svobodné město ,9 66,7 23,4 7,1-8,0-2,1-6,0-3,3 Vogtlandkreis ,8 66,1 24,1 6,7-7,6-1,2-7,0-4,1 okres Cheb ,5 72,3 12,2 9,6-2,0-1,4-0,2 2,8 Zdroj: ČSÚ, GENESIS-Online Oproti sousedním regionům má okres Cheb stále relativně mladé obyvatelstvo, nejvyšší jsou rozdíly v případě obyvatel starších 65 let, jejichž podíl je téměř u všech vybraných německých regionů vyšší než 20 %. Relativně mladší věkovou strukturu si okres Cheb (ale i město) udržuje zejména díky vyšší míře porodnosti (k jejímu zvýšení nicméně došlo až v posledních letech). Co se týká ekonomických charakteristik, na první pohled je zřejmé, že ekonomická úroveň okresu Cheb je nižší, zejména oproti regionům bývalého západního Německa. Nicméně, právě díky tomuto rozdílu a rozdílu v cenové hladině např. u některých druhů služeb může Cheb těžit ze své polohy v blízkosti hranic s Německem. Ve prospěch Chebu naopak hovoří lepší dynamika hospodářského růstu (sledované na krajské úrovni), kdy okresy a města v bavorské oblasti vykazují v posledních letech v porovnání s českou částí slabší dynamiku růstu HDP. Pozitivní je také nižší míra nezaměstnanosti. Socio-ekonomický profil 23

58 Strategický plán města Cheb Tabulka 20: Srovnání vybraných regionů ekonomické charakteristiky Název regionu (národní jazyk) Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele (v paritě kupní síly) Podíl zaměstnaných v sektoru (%) Disponibilní příjem na 1 obyv. (v Kč**) Míra nezaměstnanosti (%) Podíl dlouhodobě nezaměstnaných (%) absolutně EU 25 = 100 primárním terciárním / Tirschenreuth ,0 80,1 7,1 51, ,9 29,8 Hof, svobodné město ,2 141,9 0,6 76, ,1 38,7 Hof, Landkreis ,3 91,3 3,9 51, ,8 35,1 Wunsiedel im Fichtelgebirge ,9 97,9 2,4 57, ,7 36,8 Plauen,svobodné město ,7 78,9 0,9 73, ,3 37,6 Vogtlandkreis ,0 59,4 3,8 58, ,2 36,6 okres Cheb * - 55,1* 3,2 54, * 6,4 (8,0***) 32,8 Poznámka: * údaj je za Karlovarský kraj, ** u německých regionů se jedná o přibližný přepočet z podle průměrného kurzu roku 2004; *** údaj za město Cheb Zdroj: ČSÚ, GENESIS-Online Z hlediska regionální ekonomické struktury se sledovaná města od sebe relativně výrazně odlišují Cheb se vyznačuje vyšším podílem obyvatel zaměstnaných v zemědělství, zejména oproti bavorské části, a nižším podílem zaměstnaných v odtětvích terciéru. Pro terciérní sektor je v bavorské i saské části sledovaného území charakteristický rozdíl mezi nezávislými městy a okresy. Zatímco veškerá města překračují hodnotu 65 % podílu na celkové zaměstnanosti, u řady okresů je hodnota tohoto podílu pod 50 % (Tirschenreuth, Hof). V těchto okresech pak podíl zaměstnaných v průmyslu v roce 2005 přesahoval dokonce 50 %. Tabulka 21: Srovnání vybraných měst Počet obyvatel (střední stav 2005) Míra Počet návštěvníků Město nezaměstnanosti Celkem (06/2006) Marktredwitz ,4% 63,7% 23,9% 8,9 % Selb ,8% 63,1% 24,1% 11,6 % Plauen ,9% 66,7% 23,4% 18,8 % Hof ,2% 64,3% 22,5% 17,1 % Waldsassen ,1% 66,4% 22,5% 8, Cheb ,5% 71,8% 11,7% 8,0 % Poznámka: 1 rok 2004; 2 za rok 2003; 3 hodnota za okres Cheb Zdroj: ČSÚ, Atlas zur Regional Statistik, GENESIS-Online Zajímavé je také srovnání přímo města Cheb se svými potencionálními partnery či konkurenty z příhraničních oblastí. Vzhledem k dostupnosti dat je v tabulce 21 uvedeno srovnání pouze za několik charakteristik, z kterých jsou patrné obdobné závěry jako v případě srovnání regionů okresní úrovně. Město Cheb má oproti sousedním německým městům zatím výrazně mladší věkovou strukturu podíl osob starších 65 let je přibližně poloviční. Nižší je v Chebu také míra nezaměstnanosti. Počet návštěvníků města Chebu a ostatních sledovaných měst je pak relativně k jejich velikosti srovnatelný. Socio-ekonomický profil 24

59 Strategický plán města Cheb 11. PŘÍLOHY Příloha 1: Vzdělanostní struktura obyvatelstva (15+), 2001 (v %) Appendix 1: Population (aged 15+) structure by educational attainment, 2001 (in %) Anlage 1: Bevolkerungsstruktur (15+) laut der beendeten Ausbildung, 2001 (in %) Bez vzdělání Without education Ohne Ausbildung Základní a neukončené Basic Grundausbildung Vyučení, střední odborné bez maturity Secondary without GSCE Fachschule/Mittelschule ohne Abitur Úplné střední s maturitou Secondary with GSCE Mittelschule mit Abitur Vyšší odborné a nástavbové Tertiary non-university education Fachoberschule Vysokoškolské University Město Cheb City/Stadt Okres Cheb District/Kreis Karlovarský kraj Karlovarský Region/Region ČR Czech Republic/ Tschechische Rep. 0,6 0,9 0,8 0,4 26,0 27,0 27,9 23,0 35,7 37,5 39,6 38,0 26,0 23,7 21,5 24,9 3,4 3,2 3,1 3,5 6,4 5,7 5,6 8,9 Universitat Zdroj/Source/Quelle: Krajská reprezentace Karlovy Vary, ČSÚ/ Administration of Karlovarsky region, CZSO / Verwaltung der Karlovarsky Region, CZSO Příloha 2: Podíl zaměstnaných v ORP a ve městě Cheb na okrese celkem, 2006 (organizace nad 6 zaměstnanců) (v %) Appendix 2: Share of employees in ORP and city Cheb of district (enterprises with more than 6 employees), 2006 (in %) Anlage 2: Anteil den Angestellten in ORP und Stadt Cheb am Kreis (Wirtschaftsubjekten mit mehr als 6 Angesttelten), 2006 (in %) Odvětví dle OKEČ By CZ-NACE Zemědělství, myslivost, lesnictví Agriculture, hunting and forestry Zpracovatelský průmysl Manufacturing Stavebnictví Construction Obchod, opravy motorových vozidel a výrobků pro os. potřebu Wholesale and retail trade; repair of motor vehicles and personal and household goods Ubytování a stravování Hotels and restaurants Doprava, skladování a spoje Transport, storage and communications Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, podnikatel. činnosti Real estate, renting and business activities Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení Public administration and defence; compulsory social security Vzdělávání Education Zdravotní a sociální péče, veterinární činnosti Health and social work Ostatní veřejné, sociální a osobní služby Other community, social and personal service activities Celkem Total / Insgesamt Zdroj/Source/Quelle: Registr ekonomických subjektů 06/2006/ Business register 06/2006/ Betribregister 06/2006 ORP Město City/Stadt 66,4 25,4 43,4 26,0 71,4 63,7 55,0 41,4 32,8 19,3 72,2 44,5 61,0 59,5 65,8-59,6 44,2 54,9 18,6 65,8 30,5 53,4 32,7 Socio-ekonomický profil / PŘÍLOHY 25

60 Strategický plán města Cheb Příloha 3: Podíl zaměstnaných a organizací v ORP a ve městě Cheb na okrese celkem (v %) Appendix 3:Share of employees and enterprises in ORP and city Cheb of the district total (in %) Anlage 3:Anteil den Angestellten und Betriben in ORP un Stadt Cheb am Kreis (in %) Počet zaměstnanců Number of employees/nummer den Angestellten ORP Město City/Stadt Ekonomické subjekty Enterprises/Betribe ORP Město City/Stadt Zaměstnanci Employees/Angestellten Neuvedeno Unknown/ unerwähnt 57,9 39,4 - - Bez zaměstnanců Without employees/ohne Angestellte 6,0 44, ,4 38,3 53,4 37, ,7 32,4 52,5 32, ,1 37,2 54,9 34, ,9 36,2 46,8 34, ,2 38,5 63,1 27,8 Celkem 42,5 40,6 53,2 33,2 Total / Insgesamt Zdroj/Source/Quelle: Registr ekonomických subjektů 06/2006/ Business Register06/2006 /Betribregister 06/2006 Příloha 4: Největší zaměstnavatelé v Chebu, 2005 Appendix 4: Largest employers in Cheb, 2005 Anlage 4: Grosste Arbeitgeber in Cheb, 2005 Název firmy Copany name/ Předmět činnosti Počet zaměstnanců Vznik Nemocnice Cheb, s.r.o. zdravotnictví Healthecare/Gesundheitspflege Wech Cheb, s.r.o. truhlářství, výroba lišt do automobilů Joinery/Tischlerei Město Cheb orgán územní samosprávy Regional administration/selbsverwaltung Chevak Cheb, a.s. provozování vodovodů a kanalizací Water, sewerage treatment/ Wassserleitung, Kanalisation de Wolf, s.r.o. deratizace, pohřební služby Disinfestation, burial purposes/ Deratization, Bestattungsunternehmen Chebský Masokombinát, a.s. zpracování masa a uzenin Meat processing/fleischkombinat Mavex Cheb, s.r.o. zemědělská výroba Agriculture/Landwirtschaft Tritia, s.r.o. pekárenská výroba Bakery/Backhaus Západní Stavební, a.s. stavební výroba Construction/Bauwesen Chetes, s.r.o. technické služby, úklidové práce Integrovaná střední škola Cheb školství Education/Ausbildung TUP Bohemia, s.r.o. textilní výroba, šití Textile production/textilproduktion Sokolovské strojírny a.s. výroba a opravy těžebních a staveb. strojů Terea Cheb, s.r.o. správa domů a bytů Building administration/gebäudeverwaltung Lagarde Spedition, s.r.o. mezinárodní doprava International transportation/internationalverkhr Zdroj/Source/Quelle: Databáze Albertina 08/2006, Úřad práce Cheb / Databáze Albertina 08/2006, Employment Office Cheb / Dateibase Albertina 08/2006, Arbeitsamt Cheb Socio-ekonomický profil / PŘÍLOHY 26

61 Strategický plán města Cheb Příloha 5: Ostatní velcí zaměstnavatelé okresu Cheb, 2005 Appendix 5: Other large employers in the district Cheb, 2005 Anlage 5: Andere grosse Arbeitgeber im Kreis Cheb, 2005 Název firmy Copany name/firmenname Obec Town/Stadt Předmět činnosti Economic activity Zaměstnanci Employees Angestellten Lázně Františkovy Lázně a.s. Františkovy lázně lázeňství 833 Léčebné lázně Mariánské Lázně, a.s. Mariánské Lázně lázeňství 714 GR electronic, s.r.o. Hranice výroba a montáž prvků do autosedaček 488 Slévárna Heunisch, a.s. Krásná výroba hliník. odlitků do automobilů 343 CML Innovative Technologies s.r.o. Hranice výroba elektronických součástek 321 Strunal CZ, a.s. Luby výroba hudebních nástrojů 245 Ingo Casino, a.s. Františkovy lázně provoz. kasina a výherních strojů 221 Oehme - kovoobrábění, s.r.o. Skalná zpracování hliníkových profilů 201 Zdroj/Source/Quelle: Databáze Albertina 08/2006, Úřad práce Cheb / Databáze Albertina 08/2006, Employment Office Cheb / Dateibase Albertina 08/2006, Arbeitsamt Cheb Příloha 6: Struktura uchazečů o zaměstnání podle věku v okrese Cheb, Appendix 6: Unemployed structure by age group in Cheb district, Anlage 6: Struktur den Arbeitslosen laut der Altersgruppen im Kreis Cheb, % 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 12/ / / / / / / a více do 19 let Zdroj/Source/Quelle: MPSV, Úřad práce Cheb/ Ministry of Labour and Social Affairs, Employment Office Cheb / Arbeitsministerium, Arbeitsamt Cheb Příloha 7: Struktury uchazečů podle dosaženého vzdělání v okrese Cheb Appendix 7: Unemployed structure by education in Cheb district, Anlage 7: Struktur den Arbeitslosen laut der Ausbildung im Kreis Cheb, % 80% 60% 40% 20% 0% 12/ / / / / / /2006 bez vzdělání základní vyučen SOU SOŠ bez mat. SOŠ s mat. SOU s mat. úplné střední vyšší odborné VŠ Zdroj/Source/Quelle: MPSV, Úřad práce Cheb/ Ministry of Labour and Social Affairs, Employment Office Cheb / Arbeitsministerium, Arbeitsamt Cheb Socio-ekonomický profil / PŘÍLOHY 27

62 Strategický plán města Cheb Příloha 8: Kriminalita v letech Appendix 8: Criminality, Anlage 8: Kriminalität, Trestné činy počet Number of crimes/nummer der Straftaten Úspěšnost v objasňování trestných činů v % Zjištěné Recorded/Festgestellt Objasněné Resolved/Aufklart Number of resolved crimes/nummer der aufklarten Straftaten in % Okres Cheb District/Kreis ,0 52,1 52,2 Karlovarský kraj Region/Region , ,2 Zdroj: ČSÚ Statistická ročenka Karlovarského kraje, Policejní prezidium ČR Příloha 9: Přehled zařízení poskytující zdravotní péči, 2006 Appendix 9: Health establishments, 2006 Anlage 9: Anlage der Gesundheitspflege, 2006 Zařízení Počet Nemocnice Hospital/Krankenhaus 1 Detašované pracoviště léčebny dlouhodobě nemocných 1 Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře pro dospělé 3 Detašované pracoviště samostatné ordinace praktického lékaře stomatologa 1 Detašované pracoviště samostatné ordinace lékaře specialisty 2 Samostatná ordinace praktického lékaře pro dospělé 12 Samostatná ordinace praktického lékaře pro děti a dorost 8 Samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa 18 Samostatná ordinace praktického lékaře gynekologa 5 Samostatná ordinace lékaře specialisty 39 Ostatní samostatná zařízení 22 Lékárny Pharmacy/Apotheke 7 Další dětská zařízení psychiatrie 1 Zdroj/Source/Quelle:CSU/CZSO Příloha 10: Vývoj počtu žáků mateřských školek ve městě Cheb Appendix 10: Number of children in nursery school in Cheb Anlage 10: Nummer der Kindern im Kindergarten in Cheb /91 91/92 92/93 93/94 94/95 95/96 96/97 97/98 98/99 99/00 00/01 01/02 02/03 03/04 04/05 Zdroj/Source/Quelle: MÚ Cheb/Cheb Municipality Office/Stadtamt Cheb Socio-ekonomický profil / PŘÍLOHY 28

63 Strategický plán města Cheb Příloha 11: Vývoj počtu žáků státních základních škol v Chebu Appendix 11: Number of pupils in state basic schools in Cheb Anlage 11: Nummer der Schülern instaatlichen Hauptschulen in Cheb /91 91/92 92/93 93/94 94/95 95/96 96/97 Zdroj/Source/Quelle: MÚ Cheb/Cheb Municipality Office/Stadtamt Cheb 97/98 98/99 99/00 00/01 01/02 02/03 03/04 04/05 Příloha 12: Přehled sportovních zařízení ve městě Cheb, 2004 Appendix 12: Sport facilities in Cheb, 2004 Anlage 12: Sportanlage in Cheb, 2004 Zařízení Koupaliště a bazény Swimming pools/schwimmbad - z toho kryté bazény - from which indoor swimming pools/daraus Hallenbad Hřiště Sports grounds/spielplätze Tělocvičny (vč. školních) Gymnasiums/Turnhalle Stadiony otevřené Stadiums outdoors/sportstadionen Stadiony kryté Indoor stadiums/sportstadionen Zimní stadiony kryté i otevřené Winter sports stadiums, incl. indoor ones/eisstadionen Ostatní zařízení pro tělovýchovu (s provozovatelem nebo správcem) Other sport facilities/andere Sportanlage Zdroj/Source/Quelle:CSU/CZSO Počet Příloha 13: Znázornění potenciálu cestovního ruchu v Karlovarském kraji, 2002 Appendix 13: Tourism potential in Karlovarsky region, 2002 Anlage 13: Tourismuspotential in der Karlovarsky Region, bez potenciálu základní potenciál zvýšený potenciál vysoký potenciál velmi vysoký potenciál a více výjimečný potenciál Zdroj/Source/Quelle: Ústav územního rozvoje, ROP Severozápad Socio-ekonomický profil / PŘÍLOHY 29