Litosféra a zemská kůra
|
|
- Aleš Sedláček
- před 7 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Litosféra a zemská kůra
2 Zemská kůra je pouze částí litosféry!!!
3 Pohyb konvekčních proudů v zemském plášti Pohyb litosféry
4 Zemská kůra není jednolitá deska
5 Tektonické desky - kontinentální drift Hnací silou pohybu desek zřejmě subdukce
6
7 Relativní zastoupení prvků na Zemi v zemské kůře vápník 1% hořčík 13% hliník 1% křemík 15% nikl 2% síra 2% ostatní 1% železo 35% hořčík 4% hliník 8% vápník 3% sodík 2% křemík 28% draslík 2% ostatní 1% kyslik 46% železo 6% kyslik 30%
8 Složení zemské kůry V současné kůře převažují křemičitanové minerály, které se vznáší na těžším plášti a jádře Geologický profil zemského povrchu. Na kontinentech dominují granity, kyselé vyvřeliny s velkým podílem Al a Si (žulová vrstva). V oceánské kůře převažují bazické vyvřeliny s převahou Si a Mg (čedičová vrstva). Kyselé i bazické vyvřeliny mají nižší objemovou hmotnost než vnější zemský plášť, který obsahuje hlavně ultrabazické vyvřeliny, jejichž charakteristickým zástupcem je olivín (podle Howard a Mitchell 1985)
9 Vztah mezi křemičitanovými a uhličitanovými cykly na povrchu Země Dlouhodobé řízení atmosférického CO 2 je dosaženo rozpouštěním CO 2 v povrchových vodách a podílem na zvětrávání hornin. C se dostává do oceánů jako HCO - 3 a je zahrabán jako část uhličitanových usazenin v oceánské kůře. CO 2 je uvolněno zpět do atmosféry, když jsou tyto horniny metamorfovány (přeměněny) při vysokých teplotách a tlaku v hlubinách Země. 1 cyklus = mil. let
10 Celkový cyklus hornin Zvětrávání a eroze vyzdvižení Usazování v oceánech sedimenty Vyvřelé horniny Tlak & teplota vyzdvižení vyzdvižení sedimenty Převrstvování a cementace tuhnutí Magma tání Metamorf. horniny Tlak & teplota
11 Posloupnost vzniku,snižování teploty stabilita zvětratelnost + + Posloupnost vzniku vyvřelých minerálů v průběhu ochlazování a krystalizace magmatické taveniny (lávy) Bowenova reakční řada tmavé světlé olivín pyroxen amfibol biotit K živec Ca plagioklas muskovit křemen Na plagioklas Ultrabazické magmatity bazické magmatity Neutrální magmatity Kyselé magmatity Granity = žuly (obsah draselných živců, kyselých plagioklasů a křemene)
12 Zvětrávání hornin - vznik půdotvorného substrátu a půdy mechanické - mechanické změny, rozpad, změny velikosti, ale ne ve složení (vede k erozi) zvýšení specifického povrchu zvětší se reaktivita částic vzniknou cesty pro vodu chemické působením vody a kyselin se uvolňují ionty, které jsou dostupné pro rostliny nebo jsou odnášeny vodou biologické Rychlost zvětrávání závisí na chemickém složení hornin, teplotě, srážkách Typy zvětrávání většinou probíhají společně, jejich podíl záleží na oblasti polární - chybí cirkulující voda hlavně mechanické tropické - intenzivní chemický rozklad hornin (až 200 m)
13 vliv mechanického zvětrávání
14
15 vliv biologického zvětrávání Source: Runk/Schoenberger/Grant Heilman
16
17 základní reakce chemického zvětrávání Rozpouštění CO 2 ve vodě H 2 CO 3 H 2 CO 3 H + + HCO 3 - Zvětrávání karbonátových hornin (např. vápenců), CaCO 3 + H 2 O + CO 2 ===> Ca(HCO 3 ) 2 Oxidace Chemické reakce při kterých látky ztrácejí elektrony Důležité při rozkladu mafických minerálů (= tmavé minerály bohaté Fe a Mg; slídy, amfiboly, pyroxeny, olivín)
18 Oxidace silikátů (Rezavé zabarvení bazických magmatitů)
19 oxidace sulfidických rud (pyrit na hnědel) 2FeS 2 + 7O 2 + 2H 2 O ===> 2FeSO 4 + 2H 2 SO 4 4FeSO 4 + O H 2 O ===> 4Fe(OH) 3 + 4H 2 SO 4 Obr: oxidace pyritu (FeS 2 ) na hnědel (limonity, Fe 2 O 3. xh 2 O; směs oxidů a hydroxidů železa)
20 Karbonatizace křemičitanových hornin Feldspar= živec Limestone = vápenec
21 Hydrolýza H + a OH - Reakce látek s vodou Ionty vody zamění různé ionty v minerálu Př. Křemičité horniny se mění na jílové minerály Hydrolýza silikátů H+ + Na[AlSi 3 O 8 ] + 7H 2 O ===> Al(OH) 3 + Na+ + 3H 4 SiO 4 Mineralizace organických sedimentů CH 2 O + O 2 CO 2 + H 2 O Chemická sedimentace Ukládání minerálů z roztoků, které obsahují převážně produkty zvětrávání. Ca(HCO 3 ) 2 ===> CaCO 3 + CO 2 + H 2 O
22 vápenec Biotransformace organismy produkují tzv. biogenní minerály, které se stávají součástí jejich organismu. karbonáty vápníku (kalcit, aragonit), fosforečnany vápníku (apatit, francolit) vodnatý oxid křemičitý (opál). Biogenní magnetit (redukcí Fe) nebo sulfidy Fe stromatolity Biogenní magnetit Fosforečnan vápenatý a oxalat vapenatý
23 Zvětrávání hornin obsahujících fosfor (apatity a fosfority) Apatit: vyvřelá hornina, tvoří se také v hydrotermálních praenech Fosfority: usazeniny biogenního původu Primární fosforečnany (apatit) Biogenní původ (fosforit) Ca 5 (PO 4 ) 3 OH + 4 H 2 CO 3 ===> 5 Ca HPO HCO H 2 O Vazba/dostupnost uvolněné k. fosforečné závisí na podmínkách prostředí (viz půda)
24 Zvětráváním se uvolňují živiny do roztoku a vznikají sekundární minerály 1. Zvětrávání a uvolňování prvků do povrchových vod v ekosystémech na silikátových horninách: Ca>Na>Mg>K>Si>Fe>Al Snižující se koncentrace 2. Pohylivost iontů: Na +1 a K +1 > Mg +2 a Ca +2 > Al +3 a Fe +3
25 Chemické zvětrávání vede k: Destrukci primárních hornin a minerálů Tvorbě křemičitanového písku, který se hromadí v půdě Tvorbě sekundárních minerálů jílů/sesquioxidů (obsah hlavně Al a Fe, ale také Si 4+, Ca 2+,Mg 2+, někdy i K +, Na + v závislosti na zvětrávání) Ochuzování o Si 4+, Ca 2+, Mg 2+, někdy i K +, Na + v závislosti na zvětrávání Vymývání HCO 3 - do spodních vod tvorbě vápenatých konkrecí v suchém podnebí Tvorba roztoku H 2 SO 4 a oxidů Fe při zvětrávání pyritu
26 Hlavní faktory ovlivňující zvětrávání Rychlost zvětrávání pomalé rychlé vlastnosti matečné horniny rozpusnost minerálů ve vodě malá střední velká struktura horniny neporušená malé trhliny rozdrobená podnebí srážky nízké střední vysoké teplota nízká střední vysoká přítomnost/nepřítomnost půdy a vegetace mocnost půdy hornina malá velká obsah organické hmoty nízký střední vysoký doba expozice krátká střední dlouhá
27 Vliv klimatu na zvětrávání
28 Shrnutí Zemská kůra není jednolitá deska - pohyb zemských ker Zemská kůra složena z lehkých křemičitanů, na pevnině více zvětralé (lehčí a kyselejší) Zvětratelnost křemičitanů závisí na teplotě jejich tuhnutí Hlavní faktory zvětrávání jsou vlastnosti matečné horniny, podnebí, čas, přítomnost půdy a vegetace Zvětráváním se uvolňují kationty z křemičitanové krystalové mřížky v závislosti na jejich pohyblivosti Sekundární křemičitany jsou důležitou součástí půd, v průběhu zvětrávání se v nich hromadí Fe a Al.
29 Půda
30 atmosféra biosféra PEDOSFÉRA litosféra hydrosféra Složení půdy
31 Voda, mráz teplota srážky vítr abraze Tvorba půdy Rostliny, živočichové mikroorganismy Matečná hornina Půdotvorný substrát půdní organická hmota rozpuštěné minerální látky písek a prachové částice Jilové minerály voda, kyseliny sesquioxidy
32 roky O A B Hloubka C Matečná hornina Akumulace organické hmoty v půdě < 0,2 % OH 10-0,2 % OH % OH > 80 % OH
33 Půdní profil O horizont organický horizont složený hlavně z rostlinného opadu v různých stupních rozkladu, je dobře rozeznatelná struktura jednotlivých úlomků organické hmoty. A horizont povrchový složený z rozloženého, amorfního organického materiálu, který je promíchán s minerálními částicemi, má tmavé zabarvení. Z tohoto horizontu bývají organické látky vymývány do spodních vrstev. B horizont - minerální horizont, chudší na organickou hmotu, světlejší než A horizont. V podzolech se mezi A horizontem a B horizontem tvoří eluviální E horizont, ze kterého dochází k vymývání organické hmoty a kationtů, které se pak hromadí ve svrchní části B horizontu. E horizont je světle šedý. C horizont- částečně zvětralá hornina, skeletovitý. matečná hornina Matečná hornina ovlivňuje půdní texturu (na horninách s vysokým obsahem křemene vznikají písčité půdy), a chemické složení půdního roztoku.
34 Vznik jílových (sekundárních) minerálů z primárních křemičitanů (zjednodušené schéma) Vysoký obsah K ortoklas muskovit slídy Primární křemičitany biotit živce amfibol aj. Vysoký obsah Mg, Ca, na, Fe malé ztráty K Pomalý úbytek bází Rychlý úbytek bází Suché a studené podnebí illit chlorit montmorilonit vermikulit Podnebí mírného pásu Záporný náboj na povrchu Velmi slabý, až střídavý náboj na povrchu v závislosti na ph střídavý náboj na povrchu v závislosti na ph Úbytek bází Intenzivní zvětrávání kaolinit ztráty Si 4+ Teplé a vlhké podnebí sesquioxid
35 montmorilonit, illit 20µm kaolinit chlorit 100µm 100µm
36 Botnání (smršťování) jílu
37 Kationtová/aniontová výměnná kapacita Jílové minerály většinou negativní náboj podobnou roli i organická hmota přitahují kationty, Obecné pravidlo výměny aniontů: PO 4 3- > SO 4 2- > Cl - > NO 3 - Snižující se pevnost vazby Obecné pravidlo výměny kationtů: Al 3+ > H + > Ca 2+ >Mg 2+ > K + > NH 4 + > Na + Snižující se pevnost vazby
38 Závislost dostupnosti P na ph půdy 100 Relativně dostupné fosfáty zastoupení (%) 50 Fixace hydroxidy Fe, Al a Mg Fixace především jako fosfáty Ca 0 Chemická fixace rozpustnými Fe, Al a Mg ph půdy
39 Vliv topografie na rozvoj půd
40 rovník Roční srážky Teplota Rovníkové a tropické deštné lesy savany Poště a polopouště louky (stepi) Temperátní zóna, smíšené a jehličnaté lesy Arktická oblast a tundra 1800 mm 40ºC 30ºC srážky Teplota 30 zem. šířky Evaporace 20ºC 600 mm 10ºC Deštný les Hornina na/ nebo blízko povrchu poušť Evropa a USA Zvětšující se hloubka zvětrávání Málo živin, tenká org.vrstva Zvětrávání do hloubky (~40-50 m hluboký profil) půda půda Matečná hornina Význam vlivu klimatických faktorů, rovník póly
41 laterite pedocal pedalfer Vlhké tropy Stepi a savany Mírný pás, půda neopadavého lesa
42 Ohrožení půd lidskou činností
43
44 Arktické půdy SOC in arctic tundra soils: 400 Gt do 1 m 747 Gt do 3 m C pool in atmosphere: Gt
45 Předpověď odtávání permafrostu Rozloha permafrostu (-30%) Průměrná roční T Koven CD (2011) PNAS 108, Hloubka aktivní vrstvy (v létě roztává)
46 Rusko, Kolyma - tající permafrost
47 Ohrožení půd = srovnání
48 Světové půdní typy podle klasifikace FAO
49 Shrnutí Tvorba půdy závisí na vlastnostech matečné horniny, podnebí, vegetaci, době tvorby půdy a působení člověka Půda vzniká tisíce let Půda bez života není půdou Sekundární křemičitany - jílové minerály jsou důležitou součástí půd, v průběhu zvětrávání se v nich hromadí Fe a Al Jílové minerály a organická hmota v půdě váží elektrostatickými (výměnnými) vazbami živiny a udržují je dostupné pro rostliny Jílové minerály a organická hmota v půdě zadržují vodu, zvyšují schopnost půd zadržovat vodu Dostupnost P závisí na ph půd Vlastnosti půd závisí na topografii terénu i na zeměpisné šířce Většina světových půd je ohrožena lidskou činností
50 Cyklus vody v suchozemském ekosystému
51 Voda a sluneční energie jsou základem fungování všech biogeochemických cyklů Sluneční energie via evapotranspiraci (viz bilance energie a rozdělení energie v ekosystému) Hydrologický cyklus via biologické procesy (rozpouštění živin, transport v ekosystému) R E S Biogeochemické cykly?? Role vodní páry při globálním oteplování?? Evapotranspirace = odpar z povrchu + transpirace rostlin
52 Základní principy bilance vody P± S=E+R vstup Srážky (P) Evapotrace + transpirace (E) výstup půda spodní vody Odtok do řek a oceánů (R) Zásoba (S) Obvykle S<<P nebo E+R, pak P E+R
53 Pohyb vody v suchozemském ekosystému
54 Pohyb vody rostlinou Hnací silou: gradient vodního potenciálu Atmosféra - nízký parciální tlak vodních par X Listy - vyšší parciální tlak vodních par než atmosféra výpar nízký vodní potenciál?? Jak si rostlina reguluje výpar z listů??? H 2 O CO 2 Stomata (průduchy) Vlhká půda Vysoký vodní potenciál
55 Ztráty vody z ekosystému Obvykle S<<P nebo E+R, pak P± S=E+R P E+R P=srážky S= zásoba vody v ekosyst. E=evapotranspirace R= odtok Rozdělení výstupu vody z ekosystému hraje kritickou roli v regionálních hydrologických cyklech Vlhké ekosystémy (porosty) Evapotranspirace se většinou v průběhu roku příliš nemění Les odpaří více vody než křoviny a louky; největší odpar jehličnatý les Suché ekosystémy Evapotranspirace limitována nedostatkem vody v půdě
56 Změny v zásobě vody v ekosystému (S) vstup výstup srážky evapotranspirace Retence v půdě Retence ve spodních vodách Odtok do řek a oceánů
57 Shrnutí Hydrologický cyklus a tok energie v ekosystému propojeny via evapotranspiraci Vegetace a půda hrají klíčovou roli v retenci vody v suchozemském ekosystému Člověk svou činností ovlivňuje retenci vody v krajině převážně negativně
HCO 3. CaCO 3. Geologický obrat na Zemském povrchu. Kyseliny [z vulkanických plynů, emisí (CO 2, SO 2, NO x ) reakcí s H 2 O] kyslík, rostliny
Litosféra Geologický obrat na Zemském povrchu Kyseliny [z vulkanických plynů, emisí (CO 2, SO 2, NO x ) reakcí s H 2 O] kyslík, rostliny HCO 3 - Silikátové minerály (křemičitany) CaCO 3 - Vyvřeliny + kyseliny
VíceEnvironmentální geomorfologie
Nováková Jana Environmentální geomorfologie Chemické zvětrávání Zemská kůra vrstva žulová (= granitová = Sial) vrstva bazaltová (čedičová = Sima, cca 70 km) Názvy granitová a čedičová vrstva neznamenají
VícePůda. biosféra. atmosféra PEDOSFÉRA. hydrosféra. litosféra
Půda povrchová vrstva souše vyvíjející se z povrchových zvětralin zemské kůry a z organických látek vlivem působení půdotvorných faktorů a podmínek. součást systému dynamický stále se vyvíjející živý systém
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (03) Půdotvorné procesy - zvětrávání Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceFyzická geografie. Mgr. Ondřej Kinc. Podzim
Globální půdy 27. 11. 2014 Fyzická geografie Podzim 2014 Mgr. Ondřej Kinc kinc@mail.muni.cz půda =????? pedologie =.. předmětem pedologie je půda, resp. pedosféra =. půda vzniká působením půdotvorných.,
VícePůdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích. Pavel Šamonil
Půdotvorné faktory, pedogeneze v přirozených lesích 1 Pavel Šamonil Autorství fotografií a obrázků: Fotografie v hnědém rámu: Šamonil Ostatní fotografie a obrázky: dle příslušné citace 2 Co je půda? Apollo
Více135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502
135GEMZ Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) - Geologie - Mechanika zemin - Zakládání staveb - Podzemní
VíceSTUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN
STUPEŇ ZVĚTRÁNÍ HORNIN Má vliv na hustotu a rozevřenost diskontinuit: a tím i na tvar a velikost úlomků, bloků,nakypření úlomků (vzdálenost v mm) 1. velmi malá > 2000 2. malá 600-2000 3. střední 200-600
VíceSTAVBA ZEMĚ. Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO. Průřez planetou Země:
STAVBA ZEMĚ Země se skládá z několika základních vrstev/částí. Mezi ně patří: 1. ZEMSKÁ KŮRA 2. ZEMSKÝ PLÁŠŤ 3. ZEMSKÉ JÁDRO Průřez planetou Země: Obr. č. 1 1 ZEMSKÁ KŮRA Zemská kůra tvoří svrchní obal
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
MINERÁLNÍ SLOŽKA PŮDY Základy pedologie a ochrana půdy Půdní minerály: primární sekundární 2. přednáška Zvětrávání hornin a minerálů Fyzikální zvětrávání mechanické změny: vliv teploty objemové změny větrná
VícePedogeochemie. Sorpce fosforečnanů FOSFOR V PŮDĚ. 11. přednáška. Formy P v půdě v závislosti na ph. Koloběh P v půdě Přeměny P v půdě.
Pedogeochemie 11. přednáška FOSFOR V PŮDĚ v půdách běžně,8 (,2 -,) % Formy výskytu: apatit, minerální fosforečnany (Ca, Al, Fe) silikáty (substituce Si 4+ v tetraedrech) organické sloučeniny (3- %) inositolfosfáty,
VíceOBECNÁ FYTOTECHNIKA BLOK: VÝŽIVA ROSTLIN A HNOJENÍ Témata konzultací: Základní principy výživy rostlin. Složení rostlin. Agrochemické vlastnosti půd a půdní úrodnost. Hnojiva, organická hnojiva, minerální
VícePodmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů na život jedince, m
Přednáška č. 4 Pěstitelství, základy ekologie, pedologie a fenologie Země Podmínky působící na organismy: abiotické - vlivy neživé části prostředí na organismus biotické - vlivy ostatních živých organismů
VíceKolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085
Kolekce 20 hornin Kat. číslo 104.0085 Strana 1 z 14 SBÍRKA 20 SYSTEMATICKY SEŘAZENÝCH HORNIN PRO VYUČOVACÍ ÚČELY Celou pevnou zemskou kůru a části zemského pláště tvoří horniny, přičemž jen 20 až 30 km
VícePedologie. Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu
Pedologie Půda je přírodní bohatství. Zákony na ochranu půdního fondu Půda nově vzniklý přírodní útvar na styku geologických útvarů s atmosférou a povrchovou vodou zvětralá povrchová část zemské kůry,
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (02) Půdotvorné faktory a procesy Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceJaro 2010 Kateřina Slavíčková
Jaro 2010 Kateřina Slavíčková Biogenní prvky Organismy se liší od anorganického okolí mimo jiné i složením prvků. Některé prvky, které jsou v zemské kůře zastoupeny hojně (např. hliník), organismus buď
VíceJan Valenta. Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.
Jan Valenta Katedra geotechniky K135 (5. patro budova B) Místnost B502 Konzultační hodiny: Jinak kdykoliv po dohodě: Jan.valenta@fsv.cvut.cz Doporučená literatura skripta: Chamra,S.- Schröfel,J.- Tylš,V.(2004):
VíceGeologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika
Geologie 135GEO Stavba Země Desková tektonika Stavba Země Moc toho nevíme Stavba Země Použití seismických vln Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země Stavba Země kůra a plášť Rychlost
VícePedosféra. půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání
PEDOSFÉRA Pedosféra půdní obal Země zahrnující všechny půdy na souši úzce je spojená s litosférou, protože z ní vzniká působením zvětrávání jejím studiem jako součástí fyzickogeografické a krajinné sféry
VíceUčební osnovy vyučovacího předmětu přírodopis se doplňují: 2. stupeň Ročník: devátý. Tematické okruhy průřezového tématu
- vysvětlí teorii vzniku Země - popíše stavbu zemského tělesa - vyjmenuje základní zemské sféry, objasní pojem litosféra - vyjádří vztahy mezi zemskými sférami - objasní vliv jednotlivých sfér Země na
VíceCHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I. (06) Biogeochemické cykly
Centre of Excellence CHEMIE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ I Environmentální procesy (06) Biogeochemické cykly Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceHlavní činitelé přeměny hornin. 1. stupeň za teploty 200 C a tlaku 200 Mpa. 2.stupeň za teploty 400 C a tlaku 450 Mpa
Přeměna hornin Téměř všechna naše pohraniční pohoří jako Krkonoše, Šumava, Orlické hory jsou tvořena vyvřelými a hlavně přeměněnými horninami. Před několika desítkami let se dokonce žáci učili říkanku"žula,
VíceHydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK
1 Oxid uhličitý - CO 2 původ: atmosférický - neznečištěný vzduch 0,03 obj. % CO 2 biogenní aerobní a anaerobní rozklad OL hlubinný magma, termický rozklad uhličitanových minerálů, rozklad uhličitanových
Více1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie
1. Ekologie zabývající se studiem jednotlivých druhů se nazývá: a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa v ČR dle statistiky ročně: a) stoupá o cca 2 tis. ha b) klesá o cca 15 tis. ha
VícePETROLOGIE =PETROGRAFIE
MINERALOGIE PETROLOGIE =PETROGRAFIE věda zkoumající horniny ze všech hledisek: systematická hlediska - určení a klasifikace genetické hlediska: petrogeneze (vlastní vznik) zákonitosti chemismu (petrochemie)
VíceOPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE:
OPAKOVÁNÍ- ÚVOD DO GEOLOGIE: A 1. Čím se zabývá MINERALOGIE? 2. Co zkoumá PALEONTOLOGIE? 3. Co provádí geolog při terénním průzkumu? 4. Kdy vznikla Země? 5. Jaká byla prvotní atmosféra na Zemi? 1 6. Uveď
VíceZEMĚ -vznik a vývoj -stavba -vnitřní uspořádání. NEROSTY A HORNINY Mineralogie-nerost -hornina -krystal
-vysvětlí teorii vzniku Země -popíše stavbu zemského tělesa -vyjmenuje základní zemské sféry,objasní pojem litosféra -vyjádří vztahy mezi zemskými sférami -objasní vliv jednotlivých sfér Země na vznik
VíceChemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Pedosféra (01) Základní charakteristiky Ivan Holoubek, Josef Zeman RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni
VíceSTAVBA ZEMĚ. Mechanismus endogenních pochodů
STAVBA ZEMĚ Mechanismus endogenních pochodů SLUNEČNÍ SOUSTAVA Je součástí Mléčné dráhy Je vymezena prostorem, v němž se pohybují tělesa spojená gravitací se Sluncem Stáří Slunce je odhadováno na 5,5 mld.
Více05 Biogeochemické cykly
05 Biogeochemické cykly Ekologie Ing. Lucie Kochánková, Ph.D. Prvky hlavními - biogenními prvky: C, H, O, N, S a P v menších množstvích prvky: Fe, Na, K, Ca, Cl atd. ve stopových množstvích I, Se atd.
VíceZáklady geologie pro geografy František Vacek
Základy geologie pro geografy František Vacek e-mail: fvacek@natur.cuni.cz; konzultační hodiny: Po 10:30-12:00 (P 25) Co je to geologie? věda o Zemi -- zabýváse se fyzikální, chemickou, biologickou a energetickou
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceJak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc.
Jak funguje zdravá krajina? Prof. RNDr. Hana Čížková, CSc. Obsah přednášky 1. Tradiční pohled na zdravou krajinu 2. mechanismy pohybu látek postupně od úrovně celé rostliny přes porosty, ekosystémy až
VíceOPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY
OPAKOVÁNÍ SLUNEČNÍ SOUSTAVY 1. Kdy vznikla Sluneční soustava? 2. Z čeho vznikla a jakým způsobem? 3. Která kosmická tělesa tvoří Sluneční soustavu? 4. Co to je galaxie? 5. Co to je vesmír? 6. Jaký je rozdíl
VíceTělesa vyvřelých hornin. Magma a vyvřelé horniny
Magma a vyvřelé horniny Magma je: žhavá tavenina nerostů silikáty, oxidy prvků Mg, Ca, Fe, Mn obsahuje vodu a plyny CO2, SO2,H2S, O2 a další Magma: vzniká v hlubinách v hloubce 40 100 km teplota magmatu
VíceÚvod do praktické geologie I
Úvod do praktické geologie I Hlavní cíle a tematické okruhy Určování hlavních horninotvorných minerálů a nejběžnějších typů hornin Pochopení geologických procesů, kterými jednotlivé typy hornin vznikají
VíceJednotlivé tektonické desky, které tvoří litosférický obal Země
VY_12_INOVACE_122 Krajinná sféra Země { opakování Pro žáky 7. ročníku Člověk a příroda Zeměpis Přírodní obraz Země Červen 2012 Mgr. Regina Kokešová Určeno k opakování a doplnění učiva 6. ročníku Rozvíjí
VíceGeologie Horniny vyvřelé
Geologie Horniny vyvřelé Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 strana 2 strana 3 HORNINY - jsou to
VíceMetamorfované horniny
Metamorfované horniny metamorfóza-- soubor procesů (fyzikálních, chemických, strukturních), při při nichžse horniny přizpůsobují nově nastalým vnějším podmínkám (především teplota a tlak) a) rekrystalizace
VíceCZ.1.07/1.1.00/14.0143
PŮDNÍ TYPY CZ.1.07/1.1.00/14.0143 TATO PREZENTACE SLOUŽÍPOUZE K PROMÍTNUTÍV HODINĚJAKO PODPORA VÝKLADU, NENÍ MOŽNÉ JI ZVEŘEJŇOVAT, ŠÍŘIT NEBO UPRAVOVAT. Mgr. Monika Hodinková KLASIFIKACE PŮDP půdní druhy
VíceVnitřní geologické děje
Vznik a vývoj Země 1. Jak se nazývá naše galaxie a kdy pravděpodobně vznikla? 2. Jak a kdy vznikla naše Země? 3. Jak se následně vyvíjela Země? 4. Vyjmenuj planety v pořadí od slunce. 5. Popiš základní
VíceHORNINY. Lucie Coufalová
HORNINY Lucie Coufalová Hornina Soubor minerálů v tuhém stavu Horniny se navzájem liší svým minerálním složením, fyzikálními vlastnostmi a stářím Většina hornin se skládá ze dvou či více minerálů Monominerální
VíceChemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty
Centre of Excellence Chemie životního prostředí III Hydrosféra (03) Sedimenty Ivan Holoubek RECETOX, Masaryk University, Brno, CR holoubek@recetox. recetox.muni.cz; http://recetox.muni muni.cz Koloidní
VícePůdotvorní činitelé. Matečná hornina Klima Reliéf Organismy. Čas
Půdy a pedologie Půda - nejsvrchnější vrstvou zemské kůry při kontaktu s atmosférou Půda je odborně definována jako podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty a je prostoupena živými organismy. Pokud
VíceDEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ
DEKOMPOZICE, CYKLY LÁTEK, TOKY ENERGIÍ Vše souvisí se vším Živou hmotu tvoří 3 hlavní organické složky: Bílkoviny, cukry, tuky Syntézu zajišťuje cca 20 biogenních prvků Nejdůležitější C, O, N, H, P tzv.
Vícehlavními činiteli jsou hydrosféra, atmosféra, biosféra dochází k erozi, transportu a ukládání hmot
Exogenní geologie zdroj energie ve slunečním záření hlavními činiteli jsou hydrosféra, atmosféra, biosféra dochází k erozi, transportu a ukládání hmot výraznou roli má klima hydrologický cyklus srážky
VíceKLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček
Poznávání minerálů a hornin KLASTICKÉ SEDIMENTY Jan Sedláček Klastické sedimenty složen ené z klastů Klasty = úlomky preexistujících ch hornin, transportované v pevném m stavu Klasifikace na základz kladě
VícePůda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch
Půda - 4 složky: minerálníčástice organickéčástice voda vzduch kameny a štěrk písek (částice o velikosti 2-0,05mm) prachovéčástice (0,05-0,002mm) jílovéčástice (méně než 0,002mm) F t = F m + F d F d =
VíceMECHANIKA HORNIN A ZEMIN
MECHANIKA HORNIN A ZEMIN podklady k přednáškám doc. Ing. Kořínek Robert, CSc. Místnost: C 314 Telefon: 597 321 942 E-mail: robert.korinek@vsb.cz Internetové stránky: fast10.vsb.cz/korinek Katedra geotechniky
VíceMinerální výživa na extrémních půdách. Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů
Minerální výživa na extrémních půdách Půdy silně kyselé, alkalické, zasolené a s vysokou koncentrací těžkých kovů Procesy vedoucí k acidifikaci půd Zvětrávání hornin s následným vymýváním kationtů (draslík,
VíceBiogeochemické cykly vybraných chemických prvků. Biogenní prvky. Uhlík. Význam uhlíku. Formy výskytu CO 2 ve vodách
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Biogenní prvky stálé primární prvky H, C, O, N, P stálé sekundární prvky Na, K, Mg, Ca, S, Cl, Fe stopové prvky invariabilní B, Sn, F, Cr, I, Co, Si, Mn,
VíceAgroekologie. Globální a lokální cykly látek. Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza
Agroekologie Globální a lokální cykly látek Fotosyntéza Živiny Rhizosféra Mykorhiza Cyklus prvků transport prvků v prostoru uvolnění prvků nebo jejich sloučenin následný transport opětné zadržení prvku
VíceOrganizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému. (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361)
Organizmy a biogeochemické cykly hlavních prvků (C,N,P) a látek (voda) v ekosystému (Hana Šantrůčková, Katedra biologie ekosystémů, B 361) Biogeochemické cykly: Pohyb chemických prvků mezi organizmy a
VíceGeologie Horniny vyvřelé a přeměněné
Geologie Horniny vyvřelé a přeměněné Připravil: Ing. Jan Pecháček Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 c) BAZICKÉ: Melafyr -
VíceKyselina fosforečná Suroviny: Výroba: termický způsob extrakční způsob
Kyselina fosforečná bezbarvá krystalická sloučenina snadno rozpustná ve vodě komerčně dodávané koncentrace 75% H 3 PO 4 s 54,3% P 2 O 5 80% H 3 PO 4 s 58.0% P 2 O 5 85% H 3 PO 4 s 61.6% P 2 O 5 po kyselině
VíceZáklady pedologie a ochrana půdy
Základy pedologie a ochrana půdy 6. přednáška VZDUCH V PŮDĚ = plynná fáze půdy Význam (a faktory jeho složení): dýchání organismů výměna plynů mezi půdou a atmosférou průběh reakcí v půdě Formy: volně
VícePROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY. V = k. I
PROUDĚNÍ PODZEMNÍ VODY V = k. I HPV dynamická statická neustálená - ustálená OBLAST AKUMULACE A PROUDĚNÍ PV Porozita HORNINOVÉHO PROSTŘEDÍ PRŮLINOVÁ PROPUSTNOST PRŮLINOVÁ NEZPEVNĚNÉ KLASTICKÉ SEDIMENTY
VíceUNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI
UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI Přírodovědecká fakulta Seminární práce Stavba zemského tělesa Jméno: Bc. Eva Kolářová Obor: ZTV-Z Úvod Vybrala jsem si téma Stavba zemského tělesa. Zabývala jsem se jeho
VíceNeživé přírodniny. Hmotné předměty. výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody
Neživé přírodniny Hmotné předměty výrobky- vytvořil je člověk přírodniny- jsou součástí přírody Neživé vzduch voda minerály horniny půda Živé rostliny živočichové ( člověk ) houby bakterie VZDUCH Vzduch
VíceHorniny a minerály II. část. Přehled nejdůležitějších minerálů
Horniny a minerály II. část Přehled nejdůležitějších minerálů Minerály rozlišujeme podle mnoha kritérií, ale pro přehled je vytvořeno 9. skupin, které vystihují, do jaké chemické skupiny patří (a to určuje
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícekyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita
kyslík ve vodě CO 2 ph (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita elementární plyny s vodou nereagují, ale rozpouštějí se fyzikálně (N 2, O 2, ) plynné anorganické sloučeniny (CO 2, H 2 S, NH 3 ) s vodou
Vícehorniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy
Horniny horniny jsou seskupením minerálů nebo organických zbytků, příp. přírodními vulkanickými skly, které vznikají rozličnými geologickými procesy od od minerálůse liší liší látkovou a strukturní nesourodostí
VíceSOLI. Autor: Mgr. Stanislava Bubíková. Datum (období) tvorby: 12. 4. 2013. Ročník: osmý
SOLI Autor: Mgr. Stanislava Bubíková Datum (období) tvorby: 12. 4. 2013 Ročník: osmý Vzdělávací oblast: Člověk a příroda / Chemie / Anorganické sloučeniny 1 Anotace: Žáci se seznámí s vlastnostmi solí,
VíceBiogeochemické cykly vybraných chemických prvků
Biogeochemické cykly vybraných chemických prvků Uhlík důležitý biogenní prvek cyklus C jedním z nejdůležitějších látkových toků v biosféře poměr mezi CO 2 a C org - vliv na oxidačně redukční potenciál
Vícea) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou)
Metodický list Biologie Významné horniny Pracovní list 1 1. Vyvřelé horniny: a) žula a gabro: zastoupení hlavních nerostů v horninách (pozorování pod lupou) přítomen +, nepřítomen hornina amfibol augit
VíceVyvřelé horniny. pracovní list. Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU.
Vyvřelé horniny pracovní list Mgr. Libuše VODOVÁ, Ph.D. Katedra biologie PdF MU vodova@ped.muni.cz Pracovní list je tvořen souborem učebních úloh zaměřený na procvičení a upevnění učiva o vyvřelých horninách
VíceK. E. Bullen ( ) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a
Eva Kolářová K. E. Bullen (1906 1976) rozdělil zemské těleso do 7 částí Na základě pohybu zemětřesných vln, tzv. Bullenovy zóny liší se tlakem, teplotou a hustotou 7 zón vytváří 3 základní jednotky: 1.
VíceTYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS
TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS Vliv na utváření primární struktury krajiny Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu OP VK Inovace výuky geografických studijních oborů (CZ.1.07/2.2.00/15.0222) Projekt
VíceZdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1
Horniny Zdroj: 1.název: Stavební hmoty autor: Luboš svoboda a kolektiv nakladatelství: Jaga group, s.r.o., Bratislava 2007 ISBN 978-80-8076-057-1 2.www.unium.cz/materialy/cvut/fsv/pr ednasky- svoboda-m6153-p1.html
VíceSložení látek a chemická vazba Číslo variace: 1
Složení látek a chemická vazba Číslo variace: 1 Zkoušecí kartičku si PODEPIŠ a zapiš na ni ČÍSLO VARIACE TESTU (číslo v pravém horním rohu). Odpovědi zapiš na zkoušecí kartičku, do testu prosím nepiš.
VíceBIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ
BIOLOGIE OCEÁNŮ A MOŘÍ 1. ekologické faktory prostředí světlo salinita, hustota, tlak teplota obsah rozpuštěných látek a plynů 2 1.1 sluneční světlo ubývání světla do hloubky odraz světla od vodní hladiny,
VíceVoda jako životní prostředí ph a CO 2
Hydrobiologie pro terrestrické biology Téma 8: Voda jako životní prostředí ph a CO 2 Koncentrace vodíkových iontů a systém rovnováhy forem oxidu uhličitého Koncentrace vodíkových iontů ph je dána mírou
VíceMineralogie důlních odpadů a strategie remediace
Mineralogie důlních odpadů a strategie remediace Acid rock drainage V přírodě vzniká i bez lidského zásahu gossany, zářezy řečišť v sulfidy bohatých horninách Častěji vzniká v důsledku lidské činnosti
VíceEkosystém. tok energie toky prvků biogeochemické cykly
Ekosystém tok energie toky prvků biogeochemické cykly Ekosystém se sestává z abiotického prostředí a biotické složky (společenstva) a jejich vzájemných interakcí. Ekosystém si geograficky můžeme definovat
VíceNEROSTY A HORNINY. Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a rozdělením nerostů a hornin.
NEROSTY A HORNINY Anotace: Materiál je určen k výuce přírodovědy ve 4. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními znaky a rozdělením nerostů a hornin. Nerosty a horniny neživé přírodniny, tvoří zemskou kůru
VíceOceánské sedimenty jako zdroj surovin
Oceánské sedimenty jako zdroj surovin 2005 Geografie Světového oceánu 2 Rozšíření sedimentů 2005 Geografie Světového oceánu 3 2005 Geografie Světového oceánu 4 MOŘSKÉ NEROSTNÉ SUROVINY 2005 Geografie Světového
VícePedogeochemie VÁPNÍK V PŮDĚ. Vápník v půdě HOŘČÍK V PŮDĚ. 12. přednáška. Koloběh a přeměny vápníku v půdě
Pedogeochemie 12. přednáška VÁPNÍK V PŮDĚ v půdách v průměru 0,057 (0,0001 32) % vápnité sedimenty > bazické vyvřeliny > kyselé vyvřeliny plagioklasy, pyroxeny kalcit, dolomit, anhydrit, sádrovec fosfáty
VíceVýuková pomůcka pro cvičení ze geologie pro lesnické a zemědělské obory. Úvod do mineralogie
Úvod do mineralogie Specializovaná věda zabývající se minerály (nerosty) se nazývá mineralogie. Patří mezi základní obory geologie. Geologie je doslovně věda o zemi (z řec. gé = země, logos = slovo) a
Více6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent
1. Ekologie zabývající se studiem populací se nazývá a) synekologie b) autekologie c) demekologie 2. Plocha lesa na planetě dle statistiky ročně: a) stoupá cca o 11 mil. ha b) klesá cca o 16 mil. ha c)
VíceJak jsme na tom se znalostmi z geologie?
Jména: Škola: Jak jsme na tom se znalostmi z geologie? 1) Popište vznik hlubinných vyvřelých hornin? 2) Co původně byly kopce Velký Roudný a Uhlířský vrch na Bruntálsku? Velký Roudný Uhlířský vrch 3) Hrubý
VíceKoncepční model hydrogeochemických procesů v důlních odvalech
Koncepční model hydrogeochemických procesů v důlních odvalech workshop Environmentální dopady důlní činnosti projekt TESEUS www.teseus.org Liberec Zbyněk Vencelides vencelides.z@opv.cz Koncepční model
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel: ,
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
Více2.2. Základní biogeochemické pochody. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
2.2. Základní biogeochemické pochody Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Biogeochemický cyklus obecně 2. Cykly nejdůležitějších
VíceObsah. Obsah: 3 1. Úvod 9
Obsah: 3 1. Úvod 9 2. Vesmír, jeho složení a vznik 12 2.1.Hvězdy 12 2.2. Slunce 14 2.3. Sluneční soustava 15 2.3.1. Vznik sluneční soustavy 16 2.3.2. Vnější planety 18 2.3.3. Terestrické planety 20 2.3.4.
VíceRegistrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0553 Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost Projekt je realizován v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurence
VíceVznik a vývoj litosféry
Vznik a vývoj litosféry O čem bude řeč Stavba zemského tělesa a zemské kůry. Desková tektonika a pohyb litosférických desek. Horotvorná činnost. Sopky a sopečná činnost. Vznik a vývoj reliéfu krajiny.
VíceModul 02 Přírodovědné předměty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje Modul 02 Přírodovědné předměty hmota i energie nevznikají,
VíceSedimentární horniny. Přednáška 4. RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ
Sedimentární horniny Přednáška 4 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Sedimentární horniny - nejrozšířenější horniny na zemském povrchu - na rozdíl od hornin magmatických
Vícestratigrafie. Historická geologie. paleontologie. paleografie
Geologie je přírodní věda zabývající se složením a stavbou zemské kůry a vývojem zemské kůry v minulosti a přítomnosti strukturní petrografie stratigrafie Všeobecná dynamická tektonika vnější síly vnitřní
VícePROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ HORNINY
PROBLÉMY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ HORNINY 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D. 1 Problémy životního prostředí - horniny V této kapitole se dozvíte: Co je to hornina. Jak se dělí horniny zemské kůry. Jaké jsou chemické
VíceVodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině. Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz
Vodohospodářské důsledky změny klimatu Voda v krajině Ing. Martin Dočkal Ph.D. B-613, tel:224 354 640, dockal@fsv.cvut.cz Jevy ovlivňující klima viz Úvod Příjem sluneční energie a další cykly Sopečná činnost
VíceDokumentace průzkumných děl a podzemních staveb
Dokumentace průzkumných děl d l a podzemních staveb jarní semestr 2014 / II. REPETORIUM NORMY platné ČSN EN ISO 14688 1 Geotechnický průzkum a zkoušení Pojmenovánía zatřiďování zemin Část 1: pojmenování
VíceStavba a složení Země, úvod do endogenní geologie
Stavba a složení Země, úvod do endogenní geologie Přednáška 2 RNDr. Aleš Vaněk, Ph.D. č. dveří: 234, FAPPZ e-mail: vaneka@af.czu.cz 1 Stavba a složení Země dělení dle jednotlivých sfér jádro (vnitřní,
VíceČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY NEROSTY. HORNINY. PŮDA
ČLOVĚK A ROZMANITOST PŘÍRODY NEROSTY. HORNINY. PŮDA Nerosty Minerál - prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická V přírodě je známo přes 4 900 minerálů a každým rokem bývá
VíceGeologie a pedologie
Geologie a pedologie Schematická geologická mapa Svalbardu Polární půdy vývoj a vlastnosti Půda je produktem matečné horniny klimatu biotické aktivity (rostlin, živočichů a mikroorganismů) času Nízké
VíceMETAMORFOVANÉ HORNINY
Cvičení V METAMORFOVANÉ HORNINY - žádné bezprostřední poznatky o jejich genezi - poznání pouze výsledků metamorfních procesů - intenzita metamorfózy obecně lepší mechanicko-fyzikální vlastnosti (ocenění
VíceSSOS_ZE_2.09 Pedosféra, prezentace
Číslo a název projektu Číslo a název šablony CZ.1.07/1.5.00/34.0378 Zefektivnění výuky prostřednictvím ICT technologií III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT DUM číslo a název SSOS_ZE_2.09
Více3.1 Základní přírodní zdroje země. Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín
3.1 Základní přírodní zdroje země Ing. Petr Stloukal Ústav ochrany životního prostředí Fakulta technologická Univerzita Tomáše Bati Zlín Obsah přednášky 1. Přírodní zdroje 2. Litosféra 3. Pedosféra 4.
Více